Procesní modelování agend a další aktivity MV v oblasti egovernmentu 2015+

Podobné dokumenty
Procesní modelování agend (PMA)

Úroveň výkonu agend státní správy není jasně definována a financování probíhá formou příspěvku bez zohlednění skutečného rozsahu výkonu.

Procesní modelování agend veřejné správy dosažené výsledky. Josef Beneš Ministerstvo vnitra

Veřejná správa veřejně a správně

Pilotní ověření standardizace na agendě živnostenského podnikání. Projekt A121

JAK SE TAM DOSTANEME?

Využívání prvků procesního řízení a zavedení standardů pro výkon prioritních agend veřejné správy

Základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a povinností: údaje informačního systému a jejich využití

Procesní modelování agend. Procesní modelování agend veřejné správy

Veřejná správa v kontextu strategie rozvoje veřejné správy a egovernmentu s přihlédnutím k procesnímu modelování agend

Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období Postup realizace

STRATEGICKÝ RÁMEC ROZVOJE VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY Mgr. Bohdan Urban

Projekt PMA. Procesní modelování agend veřejné správy

2) Projednání návrhu a schválení programu jednání Navržený program byl upraven podle aktuálních potřeb pracovní skupiny takto:

Setkání Ministerstva vnitra se zástupci univerzit věnujících se oblasti veřejné správy 14. července, Praha

Příloha č. 2 Roční zprávy o Smart Administration

Datové zprávy a agendy poskytující údaje

ISZR a samospráva v roce 0

Veřejná správa a její využití ICT. Náměstkyně ministra vnitra pro legislativu a veřejnou správu Adriana Krnáčová

Cílem je sjednocení různých informačních systémů veřejné správy do jednotného systému ISZR

Dopady zavedení registru práv a

ZNÁME ÚČEL A VÍME CO DÁL?

Roční zpráva o stavu Smart Administration

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY

Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie)

Základní registry veřejné správy. Ing.Ondřej Felix, CSc., hlavní architekt egovernmentu MV ČR

Příprava programového období Ing. Daniela Nohejlová

STRATEGICKÉ ŘÍZENÍ A KVALITA MĚST

Základní registry, Datové schránky CzechPointy... A jak dál RNDr. Petr Tiller a Ing. Ondřej Felix, CSc., hlavní architekt egovernmentu MV ČR Praha

Časová náročnost realizace aktivity v měsících Svaz měst a obcí ÚSC

Kudy k Národnímu architektonickému plánu

Časová náročnost realizace aktivity v měsících

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie)

Plán dalšího postupu procesního modelování a standardizace agend veřejné správy a způsob jeho financování

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Časová náročnost realizace aktivity v měsících

AISC. kladní registr obyvatel. Jiří Valter ICZ a. s. 1

Aktuální a očekávaný stav veřejné správy. Mgr. Jana Vildumetzová Náměstkyně ministra vnitra pro řízení veřejné správy Ministerstvo vnitra září 2015

egovernment 2009 Ing. Pavel Tykal

Základní registry veřejné správy RÚIAN a ISÚI

Výzvy pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů

Základní registry (kde jsme, kam směřujeme a jak to na sebe navazuje) ing. Ondřej Felix CSc. hlavní architekt egovernmentu MV ČR

Základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci - (dále jen ROS )

Předpoklady a stav prací. Národní strategie elektronického zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví ČR Jiří Borej, člen týmu Praha

PŘÍNOSY A DOPADY ZAHÁJENÍ PROVOZU ROS

Současný stav a rozvoj elektronického zdravotnictví - pohled Ministerstva zdravotnictví

Základní registry ve veřejné správě

Soutěž IT projekt roku a ICZ

Koncepce rozvoje ICT ve státní a veřejné správě. Koncepce rozvoje ICT ve státní a veřejné správě (materiál pro jednání tripartity)

Úpravy agendového informačního systému v návaznosti na základní registry

Rozšíření referenčních údajů a notifikací v ROB

Základní registry nové generace MICHAL PEŠEK ŘEDITEL SPRÁVY ZÁKLADNÍCH REGISTRŮ

Strategický dokument se v současné době tvoří.

Podrobná analýza k aktivitě č. 3 - implementace procesního řízení do praxe úřadu

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat

Implementace egovernment do měst a obcí. Josef Beneš. Úspěšné řízení úspěšných projektů

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí:

Několik poznámek ke koncepci ICT v hlavním městě Praze

Nejednotnost datových zdrojů systémů zdravotních a sociálních služeb překážka k optimalizaci těchto služeb

Aktuální stav projektu tvorby Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie)

Elektronické podání podnikatele vůči živnostenskému rejstříku

KONCEPCE KLIENTSKY ORIENTOVANÁ VEŘEJNÁ SPRÁVA Ing. Mgr. David SLÁMA 50. ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST, TÁBOR 5. června 2019

egovernment ready úřad

Věstník vlády OBSAH. Usnesení vlády České republiky ze dne 27. srpna 2014 č. 681 o Národním dokumentu k územní dimenzi

Živnostenský rejstřík v návaznosti na základní registry VS. JUDr. Luděk Holubec Antonín Běhounek

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Jiří Svoboda Odbor veřejného investování

Výčet strategií a cílů, na jejichž plnění se projektový okruh podílí: Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období

Co děláme pro lepší egovernment

SEZNAM USNESENÍ PŘIJATÝCH RADOU VLÁDY PRO VEŘEJNOU SPRÁVU Příloha č. 12 ČÍSLO USNESENÍ TEXT USNESENÍ TERMÍN POZNÁMKY

Základní změny v architektuře e-governmentu ČR. Ondřej Felix hlavní architekt e-governmentu MV ČR ISSS, duben 2009

GEOINFOSTRATEGIE AKTUÁLNÍ STAV

Registr Osob. zveřejněno podepsáno

Implementace GeoInfoStrategie

Obsah Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Jiří Čtyroký, vedoucí Zpracovatelského týmu

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat

Budoucí směřování veřejné správy a aktuální změny legislativy

Principy Základních registrů. Ing. Ondřej Felix, CSc.

Agendy v působnosti MV v rámci programového období z pohledu příjemce

Miroslav Kalous Miloš Vystrčil Dan Jiránek

DIGITÁLNÍ EKONOMIKA A SPOLEČNOST

Rozvoj RPP. Internet ve státní správě a samosprávě 201Ř, Hradec Králové Blok: Blízká i vzdálená budoucnost Základních registr. Mgr.

STAV PŘIPOJOVÁNÍ OVM K ZÁKLADNÍM REGISTRŮM

Český egovernment 2015+

Zhodnocení průběžného plnění Informační strategie hl. m. Prahy do roku 2010 (Cesta k e-praze) Duben 2009

Základní registr osob ROS

Komunikace se Základními registry v prostředí MČ Praha 7

Korporátní systém řízení ÚSC přístup v Liberci. Ing. Jaroslav Bureš

Zápis č. 6. ze zasedání Rady vlády pro veřejnou správu konaného dne v 9.30 hod

Komise pro informatizaci

Garant karty projektového okruhu:

Role MV v oblasti egovernmentu v programovém období

PODPORA ŘÍZENÍ KVALITY V ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁVNÝCH CELCÍCH. Ing. Lenka Švejdarová odbor strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR

MINISTERSTVO VNITRA ČR

Digitální mapa veřejné správy v kontextu nové politiky státu v oblasti prostorových dat

Základní registry (ISSS, duben 2012) ing. Ondřej Felix CSc. hlavní architekt egovernmentu MV ČR

Možnosti pro čerpání dotací z fondů EU v rámci programového období

egon slaví první narozeniny

Aktuální výzvy a novinky v oblasti otevřených dat v České republice

Transkript:

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 1 Procesní modelování agend a další aktivity MV v oblasti egovernmentu 2015+ Konference MV ČR a SMOČR 12.5.2015

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 2 PMA jako reakce na identifikované nedostatky výkonu veřejné správy PMA vychází z identifikovaných příležitostí pro zlepšení výkonu veřejné správy v ČR. Východiska Pouze popsané procesy ve veřejné správě lze zefektivnit Popsat znamená znát obsahově agendu (např. vydávání občanských průkazů), tvořit logicky ucelené celky (životní situace z pohledu občana a úředníka) (např. v jakých situacích mimo agendu občanských průkazů se OP vydává, na co se navazuje a co vydání OP z pohledu úředníka a občana předchází) a vytvořit číselníky služeb veřejné správy a sdílených služeb informační společnosti (egovernmentu). K popisu procesů veřejné správy existují nástroje, jejichž využití je třeba zintenzivnit (Státní pokladna, RPP, PMA, využití či získání výstupů základních registrů a AISů, spisová služba). Stávající model financování veřejné správy nepodporuje efektivní a hospodárný výkon činností veřejné správy (zejm. na ústředních úřadech existuje minimální povědomí o nákladech na výkon agend vč. např. investičních výdajů na IT atd.). Základní procesy ve veřejné správě mohou být pouze v omezeném či velmi malém rozsahu předmětem standardní hospodářské/ekonomické soutěže. Mezinárodní trendy pro tuto oblast garantovány mezinárodními zejm. trend OECD Fit For Purpose

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 3 PMA jako program optimalizace veřejné správy PMA je program, který sestává z jednotlivých projektů, jejichž smyslem je popsat vybrané agendy ve formě procesních schémat, analyzovat potřebné zdroje, popsat kvalitativní parametry a na základě toho definovat výsledné standardy pro výkon agend. Příklady využití PMA PMA umožňuje identifikovat oblasti legislativy, která je třeba upravit/změnit PMA poskytuje podklady pro naplnění matice oprávnění v RPP (odhaluje chyby v ohlášených agendách) PMA identifikuje oblasti vhodné k elektronizaci služeb poskytovaných veřejnou správou PMA poskytuje veřejné správě modely, které jsou využitelné v rámci jimi realizovaných projektech procesního řízení PMA může být využit jako zdroj pro katalogizaci služeb veřejné správy Jednotlivé modely, procesy a nástroje PMA mohou být využity při tvorbě popisů životních situací PMA poskytuje podklady pro spravedlivější alokaci a racionalizaci nákladů PMA poskytuje podklady pro možné změny z hlediska rozsahu pokrytí služeb PMA může poskytovat dodatečné podklady pro evidenci IS, které zajišťují výkon přenesené působnosti

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 4 Cíle PMA Primárním cílem programu PMA je zjednodušení a racionalizace výkonu státní správy jak na ústřední úrovni, tak v oblasti přenesené působnosti tj. agend, které jsou definovány platnými zákony z pohledu občana. Další cíle Standardizace výkonu služeb veřejné správy tj. zajištění toho, aby výkon přenesené působnosti byl v co možná největší míře totožný v celém území Zajištění optimálního způsobu alokace prostředků na výkon přenesené působnosti tzn. zohlednit skutečně provedené výkony Zabezpečení provázanosti na aktuálně platnou legislativu (pro životní situace, pro zajištění procesního řízení na úrovni samosprávy) Zajištění infrastruktury pro modelování samosprávných činností Veřejná správa připravená na výzvy 21. století se schopností a možností poskytovat své služby způsobem efektivním pro poskytovatele služeb veřejné správy racionálním pro úředníky předvídatelným a komfortním způsobem pro občany a podnikatele

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 5 1.1 Optimalizace v oblasti legislativy a racionalizace požadavků Na základě procesního popisu a k němu navázaných dat o nákladech a spotřebě zdrojů byly identifikovány příležitosti ke zlepšení a navržena optimalizační opatření včetně odhadu úspor Procesní popis Revize registrace agendy Procesní popis agendy Centrální procesní popis Lokální procesní popis Data o nákladech Celkové náklady úřadů Alokované náklady na agendy Optimalizační opatření Návrhy na sjednocení postupů výkonu agendy Návrhy na optimalizaci dostupnosti agendy Návrhy na lepší využití ICT (egoverment) Návrhy na optimalizaci procesů a právních předpisů Návrhy na propojení procesů agend veřejné správy Data o spotřebě zdrojů Odhadnutá spotřeba zdrojů Naměřená spotřeba zdrojů

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 6 1.2 Postup optimalizace výkonu agend Zjištěné příležitosti byly na základě dat procesního modelu a posouzení odp. gestora postupně vyhodnoceny a zpracovány do konkrétních návrhů optimalizačních příležitostí Aktivity Identifikace opt. potenciálu Návrh opt. hypotéz Prioritizace opatření k realizaci Prioritizace procesů pro detailní analýzu Vytvoření detailních návrhů opatření Vytvoření návrhu realizace opatření Ilustrativní ukázky výstupů

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 7 1.3 Druhy navrhovaných optimalizačních opatření Optimalizační opatření mají různé uplatnění od lokálních opatření až po opatření pro celou veřejnou správu a také různé dopady co se týče nákladů, rozsahu a dostupnosti služeb - Dopad opatření na úsporu nákladů - Úspora nákladů pro veřejnost úspora nákladu pro občany a firmy (tato úspora nebyla prozatím záměrně vyčíslena z důvodu obtížné objektivní měřitelnosti, nicméně její význam je zcela zásadní). Úspora nákladů na výkon veřejné správy úspora nákladů na straně úřadů vykonávajících agendy (navržené úspory zohledňují i případné náklady na jejich zavedení). - Využitelnost optimalizačního opatření - Využitelné pro více agend optimalizační opatření, které lze použít ve více agendách (např. jsou opatření, která lze zavést ve všech agendách přenesené působnosti). Využitelné pro všechny úřady pro vybrané agendy optimalizační opatření, které lze použít na všech úřadech vykonávající danou agendu bez ohledu na jejich lokální podmínky. Využitelné pro konkrétní úřady optimalizační opatření, která jsou relevantní pro konkrétní úřady a jejich podmínky. - Vliv opatření na rozsah a dostupnost služeb - Procesní optimalizace nemění se rozsah a dostupnost poskytovaných služeb Optimalizace rozsahu výkonu nebylo prozatím realizováno Optimalizace dostupnosti výkonu nebylo prozatím realizováno

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 8 1.4 Optimalizační opatření egovernmentu v kostce Podstatná část optimalizačních opatření vyplývá z potřeb efektivní ICT podpory a příslušné customizace procesů ve veřejné správě tak, aby je prostředky ICT bylo možné podpořit. Hypotéza Splněna Reakce Existuje centrální řešení podpory IT / centralizovaný datový fond Ano Je datový fond využíván v rámci agendy? Je datový fond správný a úplný? Je datový fond sdílen s jinými agendami? Jaká opatření pro další využití je třeba udělat? Ne Existuje zásadní důvod pro tento stav (legislativa, bezpečnost, veřejný zájem, tradice )? Je překážkou místní příslušnost? Náklady na zavedení centralizovaného řešení vs. přínosy (CBA analýza) Existuje možnost získat službu samoobslužně? Je agenda obsluhována univerzální přepážkou či specializovaně v rámci agendy? Ano Ne Univerzálně V rámci agendy Je tato možnost využívána? Je datový fond správný a úplný? Je datový fond sdílen s jinými agendami? Jaká opatření pro další využití je třeba udělat? Existuje zásadní důvod pro tento stav (absence elektronické či jiné identifikace, legislativa, bezpečnost, veřejný zájem, ) Náklady na zavedení centralizovaného řešení vs. přínosy (CBA analýza) Je tato možnost využívána? Existuje vyhodnocení spokojenosti s touto možností (exit polls, interview s úředníky, )? Jaká opatření pro další rozšíření je třeba udělat? Není IT podpora překážkou dalšího rozvoje? Existuje zásadní důvod pro tento stav z pohledu IT? Pokud ne, existuje veřejný zájem na takovém poskytování služeb? Náklady na zavedení centralizovaného řešení vs. přínosy vč. legislativních rizik

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 9 1.5 Ostatní univerzální optimalizační opatření Existuje portfolio hypotéz, prostřednictvím kterých lze plošně testovat výkon veřejné správy a jeho efektivitu.

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 10 2.1 Příklady pro elektronizaci: Filtrování avíz změn údajů z Evidence obyvatel (A121: DNO_002 ) Živnostenský úřad bude z AIS EO informován pouze o změnách, ke kterým se přihlásí. Nebude zbytečně informován o změnách, které nejsou v RŽP (např. jméno matky) a nebude duplicitně informován o změnách, který obdrží z ROB (např. státní občanství) Popis současného stavu Živnostenskému úřadu jsou zasílány změny všech údajů vedených v AIS EO. Část avíz je pro živnostenský úřad relevantní, protože tyto údaje nejsou v základním registru ROB (např. rodné číslo). Některé z těchto změn se živnostenského úřadu vůbec netýkají, tzn., jsou nerelevantní (údaj není veden v RŽP). Některé z těchto změn obdrží živnostenský úřad ze z ROB, proto jsou informace o těchto změnách duplicitní. Protože neexistují zdroje dat, které by umožnovaly filtrování avíz z AIS jako je tomu pro ZR, všechna tyto avíza jsou manuálně zpracovávány pracovníky živnostenského úřadu. Očekávaný výsledek Úspora nákladů na zpracování avíz. Eliminace chyb, které mohou nastat při manuálním zpracování. Kroky k realizaci opatření Úprava distribuce změn údajů AIS EO, taky aby bylo možné odebírat jen požadované změny, jako je tomu v případě distribuce změn ROB. Napojení IS RŽP na upravenou distribuci změn údajů AIS. Nastavení odběru změn údajů, pouze pro změny, které jsou relevantní pro živnostenský úřad a nelze je získat ze základního registru ROB. Odhad potenciálu úspor 535 000 Kč / 5 let na 2 zkoumaných ORP. 23 mil. Kč / 5 let na všech ORP (včetně zohlednění investic centrálních úřadů) Druh opatření Platné pro více agend Podobná situace může nastávat u všech agend s IS neintegrovanými přes ISZR. Procesní optimalizace Opatření nemění rozsah ani dostupnost služeb.

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 11 2.2 Příklady pro elektronizaci: Filtrování avíz změn údajů z Obchodního rejstříku (A121: DNO_003 ) Živnostenský úřad bude z ISROR informován pouze o změnách, ke kterým se přihlásí. Nebude zbytečně informován o změnách údajů, které nejsou v RŽP a nebude duplicitně informován o změnách, které obdrží ze základního registru ROS. Popis současného stavu Živnostenskému úřadu jsou zasílány změny všech údajů vedených Obchodního rejstříku (ISROR). Část avíz je pro živnostenský úřad relevantní, protože tyto údaje nejsou v základním registru ROS (např. úpadek). Některé z těchto změn se živnostenského úřadu vůbec netýkají, tzn., jsou nerelevantní (údaj není veden v RŽP). Některé z těchto změn může obdržet živnostenský úřad ze základního registru (ROS), proto jsou ty informace duplicitní. Protože neexistují zdroje dat, které by umožnovaly filtrování avíz z AIS jako je tomu pro ZR, všechna tyto avíza jsou manuálně zpracovávány pracovníky živnostenského úřadu. Očekávaný výsledek Úspora nákladů na zpracování avíz. Eliminace chyb, které mohou nastat při manuálním zpracování. Kroky k realizaci opatření Úprava distribuce změn údajů ISROR, taky aby bylo možné odebírat jen požadované změny, jako je tomu v případě distribuce změn ROS. Napojení IS RŽP na distribuci změn ROS. Napojení IS RŽP na upravenou distribuci změn údajů AIS. Nastavení odběru změn údajů, pouze pro změny, které jsou relevantní pro živnostenský úřad a nelze je získat ze základního registru ROS. Odhad potenciálu úspor 740 000 Kč / 5 let na 2 zkoumaných ORP. 33 mil. Kč / 5 let na všech ORP (včetně zohlednění investic centrálních úřadů) Druh opatření Platné pro více agend Podobná situace může nastávat u všech agend s IS neintegrovanými přes ISZR. Procesní optimalizace Opatření nemění rozsah ani dostupnost služeb.

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 12 2.3 Příklady pro elektronizaci: Automatizace kontroly sídla ohlašovny trvalého pobytu (A121: DNO_004) Pracovník živnostenského úřadu bude v IS RŽP automaticky upozorněn na skutečnost, že požadovaná adresa místa podnikání je sídlem ohlašovny nebo sídlem správního orgánu. Minimalizuje se možnost zneužití sídla ohlašovny pro místo podnikání. Popis současného stavu Živnostenský úřad je povinen zajistit, že adresa místa podnikání nesmí být shodná s adresou jakékoliv ohlašovny trvalého pobytu (právní důvod pro užívání prostor). Neexistuje garantovaný seznam (číselník) všech ohlašoven trvalého pobytu a jejich adres. Pro živnostenský úřad je kontrola velmi pracná, kontrola dle dostupných zdrojů na internetu. Kvůli časové náročnosti není kontrola v některých případech provedena. Kroky k realizaci opatření Vytvoření garantovaného seznamu ohlašoven a jejich adres (Ohlašovny jsou definovány zákonem č. 133/2000 Sb., který je v gesci MV) Zavedení distribuce změn v seznamu ohlašoven. Využití seznamu ohlašoven v IS RŽP k automatické kontrole sídla ohlašovny. Očekávaný výsledek Úspora nákladů (pracnosti) spojených s kontrolou. Zvýšení kvality zamezení možnosti porušení 46 zákona č. 455/1991 Sb. Odhad potenciálu úspor 100 000 Kč / 5 let na 2 zkoumaných ORP. 5 mil. Kč / 5 let na všech ORP (včetně zohlednění investic centrálních úřadů) Druh opatření Platné pro více agend Podobná situace může nastávat u všech agend pracujících se seznamem ohlašoven. Procesní optimalizace Opatření nemění rozsah ani dostupnost služeb.

Oblasti Životní situace Procesy Agendy Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 13 3.1 Procesně namodelované agendy jako zásadní stavební kámen pro popis životních situací Životní situace jsou de facto jiným pohledem na procesy a aktivity (agendy), jejichž výkon je definován zákony. A117 Občanské průkazy A414 Matriky Účel Proces Životní situace Standardizace agend 3.1.1 Pořízení žádosti o vydání OP 3.1.2 4.5.03 Přijímání dotazníku 4.5.02 Výkonové financování Optimalizace Prvotní informace pro občana 2.1 Vstup do manželství 2.2 2.1 Krádež dokladů 2.2 1 Rodina 2 Bezpečnost

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 14 3.2 Dnešní stav popis životní situace

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 15 3.3 Popis životní situace - porovnání stávajícího a navrhovaného přístupu Stávající popis životní situace neobsahuje vazby a návaznosti procesů a vyžaduje tak aby občan sám musel zjišťovat důsledky před a po. Stávající popis životní situace Manželství Ilustrativní příklad Cílový popis životní situace Vstup do manželství Uzavření manželství zmocněncem Pořízení žádosti o vydání OP?? Přijímání dotazníku? Uzavření manželství v případě přímého ohrožení života?? Uzavření manželství - formou občanského nebo církevního sňatku Vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství Položka Název Procesy Popis Vstup do manželství Zařazení Kód a název Podmínky Před Během Po A414-4.5.03 - Přijímání dotazníku a dokladů pro uzavření manželství A46-1.1.2 - Příjem souhlasného prohlášení A117 3.1.1 Pořízení žádosti o OP N/A A414-4.5.03 A46-1.1.2

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 16 3.4 Popis životní situace schematické znázornění návazností Životní situace může být navržena jako posloupnost procesů z jedné nebo více různých agend Před uzavřením manželství Přijímání dotazníku a dokladů pro uzavření manželství A414 Matriky 301/2000 Sb., 32-37 Vydání osvědčení k uzavření církevního sňatku A414 Matriky 301/2000 Sb., 13 Uzavření manželství Příjem prohlášení snoubenců o uzavření manželství A46 Uzavírání manželství a určování otcovství 89/2012 Občanský zákoník, část druhá, hlava I, Díl 2 301/2000 Sb., 11a Zápis do knihy manželství A414 Matriky 301/2000 Sb., 20, 207/2001 Sb., 21, 24 Po uzavření manželství Pořízení žádosti o vydání OP se strojově čitelnými údaji A117 Občanské průkazy 328/1999 Sb., 2 odst. 2 písm. a), b) Pořízení žádosti o vydání řidičského průkazu A1046 Agenda řidičů 361/2000 Sb., 83 a následující 16

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 17 3.5 Teorie a praxe životní situace V rámci projektu realizovaného MV v oblasti životních situací očekáváme plošný vhled do metodiky, realizace a implementace logiky životních situací do činnosti VS 17

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 18 Implementační plán PMA... 2013 2014 2015 2016 2019 10/2013 Program PMA 11/2014 6/2016 Standardy agend 6/2019 Financování 1 PMA I Podpora PMA (Metodické centrum PMA, AIS RPP Modelovací) 2 Projekt PMA II Příprava dalších procesních modelů agend 3 Projekt PMA III Příprava návrhů standardů agend 4 Pilot ověření standardů vybraných agend A121 Živnostenské podnikání A115 Evidence obyvatel a rodná čísla A414 Matriky 5 Ověření dostupnosti služeb 6 Vyhodnocení pilotu a příprava zavedení stan. 7 Finan. podle standardů Projednávání financování VS (Pracovní skupina - zástupci MF a MV) Dokončení implementace projektu PMA Rozhodnutí o variantě dokončení reformy veřejné správy Rozhodnutí o způsobu financování

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 19 Přiblížení výstupů PMA odborné veřejnosti PMA je klíčová aktivita veřejné správy v oblasti procesního modelování. Jako taková je schopno zajistit centrální modely a jejich využití v území. Zároveň nabízí infrastrukturu (modelovací nástroj, výhledově referenční modely) pro modelování na úřadech jak centrálních tak lokálních. Pro přiblížení výstupů PMA (odborné) veřejnosti Zveřejňujeme či budeme zveřejňovat aktuality, příručky, aktuality a pracovní verze modelů na webu (např. www.mvcr.cz/soubor/priloha-c-4-pma-pro-rvvs-pdf.aspx) Propojení projektů v rámci programu PMA (A121, PMAII) s projekty životních situací a s obdobnými aktivitami v území na krajské a obecní úrovni (vč. lokálních modelů např. Kopřivnice, Milevsko atp.) Zapojení akademické obce do tvorby metodiky či jejího zpřesnění v důsledku pokračujícího ověřování jednotlivých fází procesního modelování Zajištění zlepšení podpory pro modelování samosprávných činností Adaptace metodiky procesního modelování na potřeby konkrétních gestorů a potřebu propojení AIS RPP Modelovacího s Digitální mapou veřejné správy Zajištění popisu meziagendových optimalizačních hypotéz

Procesní modelování agend (PMA) 22. 01. 2015 Strana 20 Závěr Děkujeme Vám za pozornost! Bohdan Urban, Josef Beneš, František Knotek Ministerstvo vnitra ČR bohdan.urban@mvcr.cz