SMÍŠENÉ PARLAMENTNÍ SHROMÁŽDĚNÍ AKT-EU Dokument ze zasedání ACP-EU/101.156/B/11 17. 2. 2011 PRACOVNÍ DOKUMENT Sociální a environmentální dopad těžebního průmyslu v zemích AKT Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Spoluzpravodajové: Job Ndugai (Tanzanie) a Michèle Rivasi ČÁST B: VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ DR\892456.doc AP101.156v01-00
Všichni máme svůj podíl viny, nikdo tedy nemůže kohokoliv obviňovat: všichni máme špinavé ruce. Místní zdroj pracující v těžebním průmyslu, Lubumbashi (Demokratická republika Kongo), listopad 2005 Sociální a environmentální dopad těžebního průmyslu v zemích AKT je téma, které, navzdory své důležitosti, na pořadu jednání mezinárodních schůzí často nebývá zapsáno. I když je dopad dolů na životní prostředí a na obyvatelstvo často znám, musí být předmětem podrobných výzkumů. Bez nařízení na hospodářské a politické úrovni by však mohl být dopad na místní obyvatelstvo nadále vysoce negativní. Podle údajů World Gold Analyst se v oblasti západní Afriky prováděla během posledních pěti letech těžba ve většině nových zlatých dolů, zejména v Ghaně, v Mali, v Guineji, v Burkině Faso, v Mauritánii a na Pobřeží slonoviny 1. Rychlost, s jakou se důsledky lidské činnosti odrážejí na společnosti a na životním prostředí, vyžaduje stejně tak rychlou reakci. SOCIÁLNÍ DOPAD Způsoby důlní těžby a nedostatečné předpisy týkající se správy dolů patří mezi hlavní důvody problémů spojených s doly na sociální úrovni. Místo toho, aby doly představovaly bohatství a umožňovaly rozvoj, stávají se často pro dané země překážkou. Podrobné informace: Obyvatelstvo často nemá z příjmů z produktů těžebního průmyslu prospěch. Jelikož nerostné suroviny nejsou obnovitelné zdroje, měly by být příjmy z těžební činnosti investovány do jiných druhů udržitelného kapitálu, například do lidského, sociálního, fyzického a hospodářského, který zůstane i po uzavření dolů. Paradoxně jsou mnohé oblasti bohaté na ropu, diamanty nebo na jiné nerosty jinak extrémně chudé, ať již se jedná o deltu Nigeru nebo o oblast Kono nacházející se uprostřed diamantových polí v Sierra Leone, a to jsou pouze dva příklady. Studie organizace Global Witness ukazuje na rozdíl mezi dvěma paralelními oblastmi těžebního průmyslu: oficiální oblastí, v jejímž rámci zahraniční a mnohonárodní společnosti používají průmyslové těžební metody a měly by být členy iniciativ za transparentnost v těžebním průmyslu (EITI), a neformální, neboli řemeslnou oblastí, kdy se desítky tisíc těžařů snaží dolovat nerosty samostatně v naprosto neregulovaném prostředí 2. Kolísání cen 1 Podle studie GFMS lze očekávat, že západní Afrika bude během následujících čtyř let jedním z nejrychleji rostoucích regionů světa, pokud jde o produkci zlata, přičemž nárůst by mohl být 30%. Kombinovaná produkce zlata se během uplynulých pěti let zvýšila o 65 % na zhruba 190 tun, neboli o 6,7 milionu uncí za rok. Podle GFMS lze očekávat, že ke konci roku 2013 vzroste roční produkce o další 2 miliony uncí, neboli 57 tun ročně. Viz: http://www.infomine.com/publications/docs/internationalmining/chadwick2011w.pdf 2 V těžebním průmyslu v oblasti Katanga je většina řemeslně vytěžených produktů vyvážena v nezpracovaném stavu, obvykle ve formě heterogenitu obsahujícího měď, kobalt a několik dalších minerálů, nebo čím dál častěji ve formě malachitu, důležitého minerálu obsahujícího měď. To znamená, že i když je tento vývoz oficiálně přiznán, poškozuje Demokratickou republiku Kongo, jelikož ta by v případě vlastního zpracovávání minerálů mohla posléze minerály vyvážet a prodávat za vyšší ceny. Produkty jsou totiž zpracovávány v jihoafrické Zambii či v konečné destinaci ve většině případů v Číně nebo jiných asijských zemích, což těmto zemím zajišťuje významné hospodářské zisky, avšak pro Demokratickou republiku Kongo to znamená málo přidané hodnoty. AP101.156v01-00 2/5 DR\892456.doc
produktů těžebního průmyslu a netransparentnost ve správě přírodních zdrojů neumožňují spravedlivé a efektivní rozdělení zisků ku prospěchu místních obyvatel. Těžební smlouvy mezi podniky a vládou dotyčné země jsou často pro tyto země nevýhodné. Kromě toho se v těžebním průmyslu, stejně jako ve všech odvětvích, kde jsou ve hře vysoké sumy peněz, objevují korupční praktiky na úkor dotyčných států, a tedy i místního obyvatelstva 1. Pracovní podmínky: Nedostatek předpisů v této oblasti umožňuje podnikům snížit některé výrobní náklady, zejména náklady spojené s bezpečností a pracovní silou. - Neexistující bezpečnost při práci Absence oficiálních kontrol a dohledu, zejména v řemeslných dolech, chybějící ochranný oděv a vybavení pro horníky, neochota společností nést zodpovědnost za dobré podmínky jejich pracovníků patří mezi hlavní důvody pracovních úrazů. Podrobné a přesné statistiky nejsou k dispozici, jelikož řada těchto nehod nebývá ani oznámena. Horníci mohou umřít, aniž se o tom kdokoliv, s výjimkou jejich blízkých kolegů a rodiny, dozví. V roce 2005 zahájily dvě nevládní neziskové organizace (Global Witness a Partnerství Afrika Kanada) ve spolupráci s dvěma společnostmi obchodujícími s diamanty (De Beers a skupina Rapaport) iniciativu Diamond Development Initiative (DDI) za účelem podpory lepších pracovních podmínek milionu afrických pracovníků v malých diamantových dolech. Navzdory těžké a nebezpečné práci, kterou vykonávají, vydělávají dnes mnozí z nich pouze jeden dolar denně. Situace se od té doby trochu zlepšila, ale problém přetrvává. - Práce dětí Podle statistik Mezinárodní organizace práce pracuje v dolech přibližně jeden milion dětí a jejich počet neustále narůstá. Práce v dole je pro děti po všech stránkách - fyzicky i psychicky - nebezpečná. Přesto se práci dětí v těžebním průmyslu nevěnovala taková pozornost jako některým jiným druhům práce dětí, protože počet těchto dětí je relativně nízký přibližně jeden milion, přičemž v některých zemích je to jen několik set dětí rozptýlených po celém území, oproti stu milionů dětí pracujích v zemědělství. Rivalita a vnitřní spory: Někteří výzkumní pracovníci, zejména tým vedený Paulem Collierem ve Světové bance, zaznamenali významnou souvislost mezi výskytem ozbrojených konfliktů a závislostí určité země na jednom či dvou přírodních zdrojích, jako diamanty, jejichž těžba není náročná, jako je zlato nebo ropa. Některé oblasti bohaté na přírodní zdroje se někdy nacházejí u málo střežených hranic, například diamantové doly v Sierra Leone nebo Libérii či těžební oblasti na východě Demokratické republiky Kongo. Jiné se nacházejí 1 Nevládní organizace Global Witness uvedla jako příklad Angolu, kde podle odhadu Mezinárodního měnového fondu v období 1998 2002 zpronevěřili vysoce postavení státní úředníci 4 miliardy dolarů z příjmů z těžby ropy jejich převedením na soukromá konta v zahraničí. Vláda poté požádala Světovou banku o technickou pomoc pro zlepšení transparentnosti v národním ropném odvětví. DR\892456.doc 3/5 AP101.156v01-00
v obtížném terénu, jako je bažinatá delta Nigeru v Nigérii. Vzhledem k sumám peněz, o které se jedná, si ozbrojené skupiny a pašeráci mohou často koupit mlčení politických orgánů, orgánů zodpovědných za výdej povolení k těžbě, celníků a pohraničních stráží. DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Těžební průmysl má často na životní prostředí neblahé důsledky z důvodu znečištění, které způsobuje. Znečištění: Dopad těžebního průmyslu na životní prostředí zahrnuje několik aspektů. Například radiaktivní látky unikající z uranových dolů mají pro životní prostředí katastrofické následky. Hromadné používání vody těžebními společnostmi a průmyslový odpad vylévaný do zdrojů vody jsou jedny z hlavních příčin otravy vody, nemocí, ale i hospodářských problémů daných zemí. Odlesňování a zhoršení kvality životního prostředí se totiž obecně významně odrážejí na hospodářství daných zemí, zejména na zemědělství, často hlavní hospodářské činnosti. Znečištění životního prostředí se tak stává další příčinou chudoby. Zdravotní problémy: Problémy spojené s dopadem dolů na životní prostředí se nepřímo dotýkají obyvatelstva. Různé zdravotní problémy jednotlivců byly dány do souvislosti s tím, že tito lidé byli vystaveni záření nebo používali otrávenou vodu. Jelikož všechny izotopy uranu vyzařují zejména alfa částice, které mají slabou schopnost průniku, k největšímu riziku ozáření uranem dochází při požití či vdechnutí směsí uranu. Nicméně pracovníci nacházející se v blízkosti velkého množství uskladněného uranu nebo u zpracovávajícího zařízení jsou také vystaveni nízkému stupni vnější radiace produktů rozpadu uranu. Pokud jde o ozáření uranem zpravidla spojené s jeho manipulací a zpracováním, je nejvíce obávaným zdravotním dopadem zvýšená pravděpodobnost výskytu rakoviny u ozářených jedinců během jejich života. Případy rakoviny vzniklé ozářením jsou většinou nerozpoznatelné od jiných přirozeně vznikajících typů rakoviny a objeví se několik let poté, co došlo k ozáření. Pravděpodobnost vzniku rakoviny kvůli ozáření vzrůstá s rostoucí četností kontaktu s uranem 1. ROLE EU A ZEMÍ AKT EU a země AKT by měly pracovat společně a ve spolupráci s občanskou společností a mezinárodními organizacemi, aby došlo k omezení sociálního a environmentálního dopadu těžebního průmyslu, zejména s cílem: zahájit a financovat výzkum pro rozbor pracovních podmínek v existujících dolech a jejich dopadů; podpořit země AKT, aby přijaly opatření pro zajištění transparentnosti a spravedlnosti těžebních smluv a zároveň aby požadovaly plány pro udržitelný rozvoj s cílem chránit 1 http://web.ead.anl.gov/uranium/guide/ucompound/health/index.cfm AP101.156v01-00 4/5 DR\892456.doc
životní prostředí, z nichž by měly prospěch místní obce a které by přispěly k národním rozvojovým prioritám 1, včetně právní podpory při vyjednávání smluv; motivovat země AKT, aby investovaly příjmy z těžební činnosti do udržitelných projektů, zejména do lidských zdrojů; podpořit snahy zemí AKT pro lepší regulaci trhu; vytvořit dokument, který by mohl regulovat činnost těžebních podniků, pokud jde o respektování životního prostředí a místních obyvatel (poznámka Evropské komise průmyslová transparentnost - industrial transparency) 2 ; podpořit vytvoření mechanismu dohledu nad prací v těžebním průmyslu. 1 Země AKT by mohly podporovat vztahy s podniky, které se rozhodly přistoupit na Pokyny OECD pro mnohonárodní společnosti nebo jednat podle iniciativy OSN Global Compact podporujícího lidská práva, životní prostředí a boj proti korupci. 2 Jde o to posílit evropskou strategii na podporu sociální zodpovědnosti podniků (KOM(2002) 347) v oblasti týkající se dodržování mezinárodních smluv a nástrojů (zejména smluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD)). DR\892456.doc 5/5 AP101.156v01-00