Souhrnná teritoriální informace Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Jakartě (Indonésie) ke dni 18.09.2011 Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu 1/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu Demokratická republika Democratic Republic of Timor-Leste 1.2. Rozloha 14 874 km 2 pozemní hranice 228 Km námořní hranice 706 km 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva 1 154 625 (Světová banka, odhad červenec 2010) některé odhady uvádějí počet obyvatel pouze kolem 800 000 přesný údaj není k dispozici 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení 1,99 % (odhad 2010) 1.5. Národnostní složení nejpočetnější etnika: Austronésané (malajští Polynésané), Papuánci, menší skupina Číňanů 1.6. Náboženské složení katolíci (98 %), muslimové (1 %), protestanti (1 %) 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky Úředními jazyky jsou tetum a portugalština. Vedle nich jsou používány indonéština a angličtina. K tomu existuje cca 16 různých domorodých jazyků a dialektů. 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města hlavní město : Dili 13 správních celků - Aileu, Ainaro, Baucau, Bobonaro, Cova-Lima, Dili, Ermera, Lautem, Liquica, Manatuto, Manufahi, Oecussi, Viqueque 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Americký dolar USD 2/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Víza jsou udělována občanům ČR na zastupitelských úřadech/konzulátech Východního Timoru v zahraničí. V Evropě se jedná o tyto úřady: Portugalsko Embassy of Timor-Leste to Portugal Avenida Infante Sante No. 17-6 - Esq. 1350-175 Lisboa Portugal Tel: (351-21) 393 3730; Fax: (351-21) 393 3739. Belgie Embassy of Timor Leste to the European Union Avenue de Cortenbergh, 12 PO Box 198 1040 Brussels, Belgium Tel: (32-2) 280 00 96; Fax: (32-2) 280 02 77 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V různých částech hlavního města dochází ke každodenním incidentům, jsou vypalovány domy. Převážná většina současného násilí v Timoru-Leste je páchána pouličními gangy, skupinami praktikujícími bojová umění a členy náboženských sekt. Není zřejmé, zda jsou tyto skupiny napojeny na politické strany, ty se však jimi minimálně snaží manipulovat. 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) popis spojení z letiště a z centra města ČR nemá přímo na Východním Timoru žádné oficiální zastoupení a je v působnosti ZÚ Jakarta. Velvyslanectví České republiky v Indonésii The Embassy of the Czech Republic (Kedutaan Besar Republik Ceko) Jalan Gereja Theresia 20, Jakarta 10350, Indonesia tel : +62-21-3904075-7, fax: +62-21-3904078 konzulární pohotovost tel: ++62-8161820894 e-mail : jakarta@embassy.mzv.cz Website: http://www.mzv.cz/jakarta 3/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) ČR nemá na Východním Timoru žádné oficiální zastoupení. 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) 1.18. Internetové informační zdroje Government of Timor - Leste: httt://www.gov.east-timor.org Prime Minister and Cabinet: httt://www.primeministerandcabinet.gov.tp Timor Sea office: httt://www.timorseaoffice.gov.tp Ministry of Foreign Affairs and Cooperation: httt://www.mfca.gov.tp Světová banka: http://www.worldbank.org Turismo de Timor - Leste: http://www.turismotimorleste.com 1.19. Adresy významných institucí Delegation of the European Union to Indonesia, Brunei Darussalam and East Timor Wisma Dharmala Sakti, 16th floor Jl Jend Sudirman 32 Jakarta 10220 Indonesia web: http://www.delidn.cec.eu.int EC Office - East Timor Rua St Antonio de Montael Nr. 2 Farol, Dili East Timor tel: (670 3) 325 171; Fax: (670 3) 324 687 e-mail: ectimor@arafura.net.au 4/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému vyhlásil dne 28. 11. 1975 nezávislost na Portugalsku. O devět dní později došlo k invazi a okupaci indonéskými ozbrojenými silami. V červenci 1976 byl začleněn do Indonésie (jako provincie ). Následujících 20 let probíhala neúspěšná indonéská kampaň k potlačení domácího odporu, v průběhu které bylo dle odhadů usmrceno 100.000 250.000 osob. Dne 30. 8. 1999 hlasovala v referendu monitorovaném OSN naprostá většina obyvatel (78 %) pro nezávislost na Indonésii. V době mezi referendem a příjezdem mnohonárodních mírových sil ve druhé polovině září 1999 vedly timorské milice, organizované a podporované indonéskou armádou, rozsáhlou odvetnou kampaň, při které zahynulo přibližně 1.300 osob a dalších cca 300.000 bylo přinuceno k útěku do Západního Timoru (počet obyvatel Východního Timoru dle sčítání z r. 2004 je 924.642). Většina infrastruktury země byla zničena. Dne 20. 9. 1999 do země vstoupily mezinárodní mírové jednotky pod vedením Austrálie (INTERFET), které násilí ukončily. byl poté necelé 3 roky pod přechodnou správou OSN (UNTAET). Dne 20. 5. 2002 byl mezinárodně uznán jako nezávislý stát. Pro podporu východotimorské vlády byla po skončení mandátu UNTAET (dnem vyhlášením nezávislosti země) vytvořena následná organizace Mise OSN na podporu Timoru-Leste (UNMISET), jejíž mandát vypršel dne 20. 4. 2005. Od tohoto data do 25. 8. 2006 působila v zemi malá následná speciální politická mise UN Office in East Timor (UNOTIL). V důsledku bezpečnostní krize a hromadných násilností z dubna a května 2006 nahradila dne 26. srpna 2006 UNOTIL nová Integrovaná mise OSN v Timoru-Leste (United Nations Integrated Mission in Timor- Leste, UNMIT), ustavená rezolucí RB OSN č. 1704. Hlavními úkoly nové mise jsou podpora vlády při obnově stability země, veřejného pořádku a institucí bezpečnostního sektoru, podpora procesu národního usmíření a pomoc při přípravě prezidentských a parlamentních voleb, které proběhly v roce 2007. Mise má rovněž pomoci dokončit vyšetřování zvláště závažných zločinů z roku 1999. V čele mise stojí zvláštní představitel GT OSN. UNMIT se skládá z civilní složky (1608 policistů) a složky vojenské (34 styčných důstojníků a důstojníků štábu). Aktuální vývoj Hlavním tématem východotimorské politiky první poloviny roku 2010 se stal Strategický plán rozvoje pro období let 2011-2030, jehož návrh předložil premiér Xanana Gusmao v dubnu na donorské konferenci v Dili a který předpokládá masivní využití prostředků z Petroleum Fund na rozvoj infrastruktury a veřejných služeb. Ambiciózní vládní iniciativa by měla být dopracována v září 2010, premiér ji však už začal konzultovat v regionech s představiteli jednotlivých komunit, za což si od opozičního hnutí FRETILIN vysloužil kritiku, že vede předčasnou předvolební kampaň a ještě k tomu za státní peníze. Premiér Gusmao, který se netají přáním stát se příštím prezidentem, se v poslední době soustřeďuje na upevnění vnitropolitické pozice a zvýšení popularity před příštími volbami v r. 2012. Prezident José Ramos-Horta zůstává mimořádně respektovanou osobností na mezinárodní scéně, která zlepšuje pošramocený obraz země v zahraničí, čím více ovšem cestuje, tím slabší je jeho pozice v samotném Východním Timoru. To bylo nakonec i záměrem Gusmaa, když v r. 2007 podpořil z pozice prezidenta kandidaturu Ramose-Horty jako svého nástupce. Objevují se spekulace, které svými výroky přiživuje samotný premiér, že je Xanana Gusmao nespokojený se současnou křehkou vládní většinou a pokusí se vyvolat předčasné parlamentní volby v r. 2011, tedy o rok dříve než v plánovaném termínu. Pravděpodobně by se pokusil uzavřít silnou koalici své strany CNRT s hnutím FRETILIN, jehož předseda Mari Alkatiri by se stal premiérem. Po neuvěřitelných osmi letech projednávání v parlamentu byl v květnu 2010 schválen nový zákon proti domácímu násilí, který stanoví povinnost orgánů činných v trestním řízení vyšetřovat a stíhat i případy, které neohlásí samotná oběť. Poškozené osoby budou mít (alespoň teoreticky) nárok na bezplatnou zdravotní péči, psychosociální služby, právní pomoc a náhradní ubytování. Přijatý zákon je mezníkem v oblasti lidských práv ve Východním Timoru, kde domácí násilí představuje jeden nejzávažnějších sociálních problémů, a mezi většinovou populací je zatím široce akceptované, nezřídka 5/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
i ženami samotnými. V zemi byla zároveň zvolena první stálá zastupitelka při Výboru pro odstranění diskriminace žen (CEDAW), kterou se stala známá obhájkyně práv žen a manželka ministra zahraničních věcí Milena Pires. Bezpečnost Ve Východním Timoru pokračuje přesun odpovědnosti za bezpečnost v jednotlivých okresech z UNMIT na východotimorskou policii (PNTL), proces se však nepřiměřeně protahuje. Do r. 2012, kdy se předpokládá odchod všech mezinárodních sil ze země, by měla být východotimorská vláda schopna zajistit vnější i vnitřní bezpečnost země. Závazné datum stažení zahraničních jednotek ze země však zatím nebylo stanoveno a pravděpodobně bude zahrnuto až v nové rezoluci RB OSN o mandátu UNMIT, která se bude projednávat v únoru 2011. Podle rezidentních diplomatů zatím přípravám na odchod UNMIT nic nenasvědčuje a očekávat stažení rozsáhlého kontingentu během dvou let je nerealistické. Jednání o vymezení hranic mezi Indonésií a Východním Timorem váznou a z celkem 5.000 lokalit bylo zatím odsouhlaseno pouze 907 a demarkace provedena u 103 z nich. Na jaře 2010 navíc došlo v Okusi (výhodotimorská enkláva uvnitř indonéského západního Timoru) k dvěma incidentům, kdy indonéští vojáci vstoupili na východotimorské území, vyhnali obyvatele vesnice, zničili několik budov a vyvěsili indonéskou vlajku. Ačkoliv se jednalo spíše o soukromou aktivitu jednoho z místních velitelů související s organizovaným zločinem, podobné akce hrozí přerůst v závažnou mezinárodní krizi. V květnu 2010 převzala východotimorská armáda od Číny dvě hlídkové lodě určené pro ochranu východotimorských pobřežních vod před nelegální migrací a stále rostoucím nezákonným průmyslovým rybolovem. Obchod ve výši 28 mil. USD uzavřený v r. 2008 se stejně jako mnoho kontraktů mezi ČLR a Východním Timorem (např. elektrárna na těžký topný olej za 22. mil. USD) odehrál bez výběrového řízení, tentokrát však kromě podezření z korupce vyvolal i kritiku Austrálie, která východotimorské ozbrojené síly z větší části financuje. Na přelomu června a července 2010 přinesla média zprávu, že prezident Ramos-Horta a nová australská premiérka Julia Gillard konzultovali návrh Austrálie na zřízení imigračního centra na území Východního Timoru, kam by Austrálie umísťovala uprchlíky ze Srí Lanky a Afghánistánu, kteří připlouvají do australských pobřežních vod na improvizovaných plavidlech. V současné době dosahuje jejich počet tisíců ročně, vyřizování jejich žádostí o azyl je komplikovaný proces trvající roky a australská veřejnost vyvíjí tlak na vládu, aby problém řešila. Návrh vyvolal velkou nelibost u indonéské vlády, která se obává pronikání uprchlíků přes špatně střeženou pozemní hranici zpět do Indonésie, odkud většina vyjíždí na cestu do Austrálie. S návrhem nesouhlasí ani vláda premiéra Gusmaa, který iniciativu prezidenta kritizoval jako uspěchanou a mimo finanční i organizační možnosti země. Vlády Austrálie, Východního Timoru a Indonésie se zavázaly o záležitosti nadále jednat. Vnitřní uprchlíci Nejkritičtější komponentou složité humanitární situace v Timoru-Leste je pokračující krize vnitřních uprchlíků, trvající již více než dva roky. Významná část populace, cca 50.000 60.000 osob (více než 5 % populace), zůstává nadále mimo své domovy. Uprchlíkům je poskytována pomoc prostřednictvím nevládních organizací a agentur OSN, které odvádějí v místních podmínkách velmi dobrou práci. 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Timor-Leste je ústavní republikou s přímo voleným prezidentem a parlamentem voleným ve všeobecných volbách, které se konají každých pět let. Premiér je nominován politickou stranou nebo koalicí politických stran, které získaly parlamentní většinu. Jmenuje jej prezident republiky, po konzultaci s politickými stranami, zastoupenými v parlamentu. Dle ústavy je v zemi politická moc rozdělena mezi čtyři nezávislé instituce: prezident, parlament, vláda a soudy. V roce 2007 proběhly v Timoru-Leste klíčové prezidentské (duben/květen) a parlamentní (červen) volby, první od vyhlášení nezávislosti země v r. 2002. V druhém kole prezidentských voleb zvítězil Jose Ramos-Horta, který získal cca 73 % hlasů. Funkce prezidenta má dle východotimorské ústavy převážně ceremoniální povahu, i když je oficiálně velitelem 6/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
ozbrojených sil a má právo odmítnout zákony. Skutečná politická moc spočívá v rukou premiéra, kterým je bývalý prezident Xanana Gusmao. Nezdařený pokus o atentát na prezidenta Ramose-Hortu Dne 11. února 2008 byl proveden příslušníky guerilové skupiny vedené Alfredem Reinadem atentát na prezidenta J. Ramos-Hortu. Prezident byl dopraven s vážnými střelnými zraněními na australskou vojenskou základnu k prvotnímu ošetření a dále převezen do Darwinu k dalším lékařským zákrokům. A. Reinado byl při útoku zastřelen ochrankou prezidenta. Ve stejné době došlo i k útoku na konvoj vozidel předsedy vlády Xanana Gusmao. 2.3. Složení vlády Dne 30. června 2007 proběhly v Timoru-Leste klíčové parlamentní volby. Volby, kterých se zúčastnilo 14 politických stran, představovaly rozhodující zkoušku síly mezi do té doby vládnoucí stranou FRETILIN a Národním kongresem pro obnovu Timoru (CNRT), nově založenou stranou bývalého prezidenta Xanana Gusmao. Pořádek při volbách pomáhalo udržovat 1700 příslušníků policie OSN a více než 1300 příslušníků zahraničních vojenských jednotek pod vedením Austrálie. Volby monitorovalo téměř 500 zahraničních pozorovatelů, včetně 36členné volební pozorovatelské mise EU. Největší podíl voličských hlasů (29%) získala vládnoucí strana FRETILIN, nikoliv však nadpoloviční většinu, která je zákonnou podmínkou k tomu, aby mohla být pověřena sestavením samostatné vlády bez účasti dalších stran. Druhá nejsilnější strana, CNRT, vytvořila za účelem získání většinové podpory parlamentu povolební alianci s koalicí Asociace timorských sociálních demokratů Sociálně demokratickou stranou (ASDT-PSD) a Demokratickou stranou (PD). Vzniklá koalice disponuje 51% voličských hlasů. Dne 30. července 2007, měsíc po uskutečnění voleb, složili slib noví poslanci. Na své první schůzi si 65 členná komora zvolila za předsedu Fernanda de Araujo (PD). Dne 6. srpna 2007 využil prezident Ramos-Horta svého ústavního práva a pověřil sestavením vlády koalici CNRT, ASDT-PDS a PD. Novým premiérem jmenoval Xanana Gusmao, hrdinu z období boje za nezávislost země, bývalého prezidenta a zakládajícího předsedu CNRT (koalice získala 37 křesel v 65-členném parlamentu). Oznámení vedlo k násilným protestům stoupenců bývalé vládnoucí strany FRETILIN. Prezidentské a parlamentní volby ve své podstatě vedly k tomu, že si bývalý prezident a premiér vyměnili své posty. Nová vláda složila dne 8. srpna 2007 slavnostní slib do rukou prezidenta Ramose-Horty. Vicepremiérem byl jmenován Jose Luis Guterres, bývalý ministr zahraničních věcí a člen odštěpené frakce bývalé vládnoucí strany FRETILIN, novým ministrem zahraničních věcí Zacarias Albano da Costa (ASDT-PDS). Strana FRETILIN, která zůstává v opozici, ceremonii bojkotovala. Nejsilnější parlamentní strana vládu odmítá s tvrzením, že byla jmenována v rozporu s ústavou. 7/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
3. Zahraničně-politická orientace Dne 20. 5. 2002 byl Timor-Leste mezinárodně uznán jako nezávislý stát. Dne 27. 9. 2002 se stal členem OSN. Timor-Leste usiluje o členství v ASEANu, při kterém má v současnosti pozorovatelský statut. V červenci r. 2005 byl Timor-Leste přijat za člena regionálního fóra ASEANu (ARF). Timor-Leste je dále členem MMF, Světové banky, Asijské rozvojové banky. Zahraniční politika Timoru-Leste považuje za prioritní vztahy s Indonésií (v posledním období se zlepšily), s tradičními přáteli v regionu jako Malajsií a Singapurem a s donorskými zeměmi, především s Austrálií (velmi dobré vztahy), USA, EU, Japonskem a Portugalskem. Vztahy EU TIMOR-LESTE V únoru 2008, kdy do hlavního města Dili přijel nový velvyslanec vedoucí Delegace Evropské unie Juan Carlos Rey Salgado, byla v Timoru-Leste oficiálně otevřena plnohodnotná Delegace Evropské Unie. Kromě Delegace Evropské unie působí v zemi efektivní ZÚ Portugalska a dále zájmové kanceláře Španělska, Irska, Německa a Francie. Od vyhlášení nezávislosti v r. 2002 poskytla EU zemi pomoc ve výši 771 mil. EUR, která směřuje do vládou stanovených prioritních oblastí capacity building, transparentní a efektivní vládnutí, zlepšení bezpečnostní situace, sociální spravedlnost, zaměstnanost. V hlavním městě Timoru-Leste Dili byl vybudován Dům Evropy, který je sídlem Delegace EK v Timoru- Leste. Nacházejí se zde rovněž zájmové kanceláře několika ČS EU (Španělsko, Francie) a dále prostor pro prezentační akce ČS EU. V současnosti neexistuje bilaterální smluvní základna EU-Timor-Leste. ASEAN se nadále drží vytyčeného cíle vstoupit v r. 2012 do ASEAN a prezident Ramos-Horta podnikl na jaře 2010 cestu po členských zemích společenství s cílem zajistit si podporu jednotlivých vlád. Termín, který byl ambiciózní již v době vzniku cca 5 let zpátky, se ovšem dnes jeví spíše jako z říše snů. Členské státy ASEAN nepovažují za plně suverénní zemi s mocenským monopolem vlády a fungující ekonomikou. Lze očekávat, že od r. 2012, kdy se předpokládá odchod UNMIT ze země, začne teprve běžet období opatrného sledování Východního Timoru ze strany ASEAN a testování, jak se vláda dokáže vypořádat s plnou odpovědností za správu země. Případné rozšíření ASEAN o zůstane ryze politickým rozhodnutím, jelikož společenství dosud nemá stanovena formální kritéria pro vstup nových zemí. Zkušenosti s poslední vlnou rozšíření (Laos a B/M 1997, Kambodža 1999) byly nicméně tak špatné, že i státy, které by v zásadě neměly nic proti přistoupení Východního Timoru, se v současnosti brání přijímání nových členů. Austrálie V první polovině roku 2010 došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Východním Timorem a Austrálií, zejména v důsledku sporu o zpracování plynu z těžební oblasti Greater Sunrise, kterou spravují obě země. Zatímco australská společnost Woodside chce vybudovat plošinu na zpracování zkapalnění plynu přímo na moři, vláda v Dili trvá na výstavbě továrny na východotimorském pobřeží. Premiér Gusmao přiřkl Austrálii v několika svých projevech vinu snad za všechny neduhy své země od dob japonské okupace a nechal se slyšet, že Austrálie už nemůže rozkrádat majetek Východního Timoru, jako se tomu ve spolupráci s Indonésií dělo dříve. V této mrazivé atmosféře podnikl prezident Ramos-Horta na konci června 2010 cestu do Canberry, kde jednal o detailech plánu australské rozvojové pomoci pro v celkové výši 600 mil. AUD. Nová strategie australské vlády pro období let 2009-2014 byla ohlášena těsně před cestou a měla by pokrývat takřka všechny oblasti činnosti vlády: bezpečnost, zdravotnictví, vzdělávání, zaměstnanost, capacity building, zemědělství, rozvoj infrastruktury ad. 8/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
S ohledem na objem poskytované pomoci a proto, že Austrálie zůstává klíčovým donorem Východního Timoru, je Gusmaovo kousání do ruky, která krmí vnímáno australskou veřejností se stále větší nelibostí, a to bez ohledu na to, zda se jedná o osobní antikoloniální resentiment a nebo o vnitropolitickou rétoriku s vyhlídkou předčasných voleb. Několik ironických komentářů si proto vysloužilo i otevření velvyslanectví VýchodníhoTimoru v Canbeře financovaného opět australskou vládou. 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních se od vyhlášení nezávislosti v r. 2002 stal plnohodnotným členem mezinárodního společenství. Dne 27. 9. 2002 se stal členem OSN. Má pozorovatelský status při ASEANu a v červenci 2005 se stal členem regionálního fóra ASEANu (ARF). je dále členem MMF, Světové banky, Asijské rozvojové banky. je členem v: ACP, ARF, AsDB, FAO, G-77, IBRD, ICAO, ICCt, IDA, IFAD, IFC, IFRCS (pozorovatel), ILO, IMF, IMO, Interpol, IOC, MIGA, OPCW, PIF (pozorovatel), UN, UNCTAD, UNESCO, UNIDO, UPU, WCO, WHO. 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Účast Východního Timoru v mnohostranných smlouvách a dohodách vyplývá z jeho členství v jednotlivých mezinárodních organizacích. 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) mimo smluv dle kap.7.1. ČR navázala s Timorem-Leste diplomatické styky v den vyhlášení jeho nezávislosti dne 20. května 2002. ČR nemá přímo v Timoru-Leste žádné oficiální zastoupení. 9/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Aktuální hospodářské výsledky Východního Timoru za r. 2009 Statisticky vzato je nejchudší zemí v JV Asii. Ukazatele příjmů, zdravotní péče a vzdělanosti patří v Asii k nejnižším, 42 % obyvatelstva žije pod úrovní příjmu 1 USD na den. Ekonomickému pokroku brání naprostý nedostatek kvalifikovaných a schopných odborníků, kteří by pracovali v nově vytvořených státních institucích. I když ekonomika země vzrostla v r. 2009 o výrazných 7,2 %, je však potřeba si uvědomit, že ekonomika roste téměř z nulových hodnot, tudíž jakýkoliv nárůst bude představovat signifikantní hodnoty. Z dalších makroekonomických údajů dosáhla inflace 7,8 % a nezaměstnanost 20 %. Na tvorbě HDP se podílelo zemědělství 32,2 %, průmysl 12,8 % a služby 55 %. Nejedná se ovšem o služby v evropském smyslu, nýbrž pouze o malé, většinou pojízdné manufaktury, dílny a stánky s občerstvením. I když podíl zemědělství na tvorbě HDP reprezentuje pouze cca 30 %, jeho podíl na zaměstnanosti představuje 90 %, přičemž klíčové plodiny představují káva a vanilka. Průmysl v evropském smyslu neexistuje, veškerou průmyslovou výrobu reprezentuje těžba a zpracování ropy. Příjmy státního rozpočtu dosáhly 733 mil. USD, z toho více než tři čtvrtiny představovaly dotace z ropného fondu. Výdaje státního rozpočtu dosáhly 309 mil. USD, většina byla spotřebována na dovoz rýže a jiných zemědělských komodit a na subvence cen potravin, benzínu a petroleje. V zemi v podstatě neexistuje systém výběru daní. Ropný fond Samostatnou ekonomickou kapitolou je tzv. ropný fond. má významné zásoby ropy odhadované na úrovni 554 mil. barelů. V této souvislosti je v platnosti zákon, na základě kterého je vytvářen ropný fond k efektivnímu spravování zisků z prodeje ropy. Účelem fondu je zajistit, že tyto prostředky budou investovány do dalšího rozvoje země. V r. 2009 dosáhly příjmy z prodeje ropy významných 2,74 mld. USD. Ropný fond se podílel téměř 83 % na financování státního rozpočtu, když z celkového objemu příjmů rozpočtu ve výši 733 mil. USD reprezentovaly přímé platby z ropného fondu 606 mil. USD. Z prostředků ropného fondu je rovněž financován fond Estimated Sustainable Income (ESI), který primárně slouží k subvencování cen potravin, benzínu a petroleje pro obyvatelstvo. V r. 2009 představoval rozpočet ESI cca 400 mil. USD. Zde je důležité uvědomění si faktu, že při počtu obyvatel Východního Timoru cca 1,1 mil., představují subvence cen základních komodit cca 400 USD na obyvatele a rok. Tato hodnota je skutečně vypovídající hodnotou o bídě obyvatelstva země a eventuální katastrofě, kterou by představoval výpadek v příjmech z těžby ropy a následné nemožnosti financování státního rozpočtu a ESI. Aktuální přebytek ropného fondu představoval k 31.12.2009 částku 5,376 mld. USD. V dubnu 2010 byla Národní ropnou radou (Autoridade Nacional de Petróleo) schválená těžba v novém nalezišti Kitan, které se nachází v moři severovýchodně od pobřeží ostrova, v hloubce 305 až 335 m. Celkový objem ropy nacházející se v tomto nalezišti se odhaduje na 35 mil. barelů. Kontrakt na realizaci těžby obdržela italská společnost ENI, náklady na realizaci projektu se odhadují na cca 1 mld. USD. 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) HDP (v běžných cenách, USD mil.) 2007 2008 2009 2.266 2.556 2.740 10/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
HDP (růst, %) 8,4 12,8 7,2 HDP na obyvatele (USD) 2 100 2 300 2 400 Inflace (%, ve spotřebních cenách) --- 4,2 7,8 Zdroj: Světová banka 4.3. Průmysl struktura, tempo růstu, nosné obory Timor-Leste je jednou z nejchudších zemí světa, která řeší primární otázky existence. Průmysl v evropském ponímání neexistuje. 4.4. Stavebnictví V evropském ponímání v podstatě neexistuje. 4.5. Zemědělství vývoj, struktura I když podíl zemědělství na tvorbě HDP reprezentuje pouze cca 30 %, jeho podíl na zaměstnanosti představuje 90 %, přičemž klíčové plodiny představují káva a vanilka. Nedostatečná domácí potravinová produkce a nerozvinutý domácí trh, mají za následek, že země je závislá na dovozech rýže a jiných komodit. Transformace samozásobitelského zemědělství zůstává velkou výzvou do budoucna. Zvýšené kapitálové investice jsou nezbytné do rozvoje pěstování klíčových plodin kávy a vanilky. 4.6. Služby Timor-Leste je jednou z nejchudších zemí světa, která řeší primární otázky existence. Problematika služeb je irelevantní. 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika z toho jaderná) Samostatnou ekonomickou kapitolou je tzv. ropný fond. má významné zásoby ropy odhadované na úrovni 554 mil. barelů. V této souvislosti je v platnosti zákon, na základě kterého je vytvářen ropný fond k efektivnímu spravování zisků z prodeje ropy. Účelem fondu je zajistit, že tyto prostředky budou investovány do dalšího rozvoje země. V r. 2009 dosáhly příjmy z prodeje ropy významných 2,74 mld. USD. Ropný fond se podílel téměř 83 % na financování státního rozpočtu, když z celkového objemu příjmů rozpočtu ve výši 733 mil. USD reprezentovaly přímé platby z ropného fondu 606 mil. USD. Z prostředků ropného fondu je rovněž financován fond Estimated Sustainable Income (ESI), který primárně slouží k subvencování cen potravin, benzínu a petroleje pro obyvatelstvo. V r. 2009 představoval rozpočet ESI cca 400 mil. USD. Zde je důležité uvědomění si faktu, že při počtu obyvatel Východního Timoru cca 1,1 mil., představují subvence cen základních komodit cca 400 USD na obyvatele a rok. Tato hodnota je skutečně vypovídající hodnotou o bídě obyvatelstva země a eventuální katastrofě, kterou by představoval výpadek v příjmech z těžby ropy a následné nemožnosti financování státního rozpočtu a ESI. Aktuální přebytek ropného fondu představoval k 31.12.2009 částku 5,376 mld. USD. Doprava, telekomunikace a energetika v evropském smyslu neexistují. 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Rozvojová pomoc poskytovaná Východnímu Timoru je v přepočtu na 1 obyvatele jednou z nejvyšších na světě. V podstatě veškeré obyvatelstvo země žije bez rozdílu v bídě. Dle indexu Human Development 11/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
Index dosahuje země hodnoty 0,512, která ji řadí na 150. místo ze 177 zemí světa. Země má nejnižší zdravotní indikátory v regionu a střední délka života je pouze 57 let. Průměr regionu JV Asie představuje 71 let a průměrná hodnota pro nejméně rozvinuté země představuje 60 let. Kojenecká úmrtnost je rovněž nejvyšší v regionu, představuje 47 úmrtí na 1000 novorozenců. Pouze 64 % novorozenců je očkováno proti dětským nemocem. Průměr regionu JV Asie představuje 89 %. Přírůstek obyvatelstva přesahuje 2 % ročně, 70 % obyvatelstva je mladší 30 let. Zhruba 40 % obyvatelstva žije ve zničených, dle evropského pojetí neobyvatelných domech. Pouze 36 % obyvatelstva má přístup k elektrické energii a pouze 60 % obyvatelstva přístup ke zdrojům pitné vody. Největšími bilaterálními poskytovateli rozvojové pomoci Východnímu Timoru jsou podle pořadí Austrálie, EU, Portugalsko, USA a Norsko. Následující tabulka poskytuje aktuální přehled bilaterální rozvojové pomoci: External Assistance 2008-2012 (mil. USD) 2008 2009 2010 2011 2012 Austrálie 61,9 77,5 68,3 52,2 31,1 EU 24,4 19,1 15,9 12,0 7,8 Portugalsko 21,0 20,5 18,0 --- --- USA 16,0 23,6 9,5 2,0 --- Norsko 11,0 13,2 10,5 5,7 2,1 Největšími multilaterálními poskytovateli rozvojové pomoci Východnímu Timoru jsou podle pořadí Světová banka, Asijská rozvojová banka, WFP a UNDP. Následující tabulka poskytuje aktuální přehled multilaterální rozvojové pomoci: External Assistance 2008-2012 (mil. USD) 2008 2009 2010 2011 2012 Světová banka 25,7 27,7 18,6 11,4 2,5 ADB 3,5 9,7 7,5 8,3 --- WFP 6,9 18,8 9,9 --- --- UNDP 6,0 19,4 --- --- --- Rozvojová pomoc EU V rámci rozvojového fondu EDF 10 je na období let 2008-2013 alokovaná částka pomoci pro Východní Timor ve výši 81 mil. EUR. Konkrétní rozdělení finančních prostředků dle jednotlivých kapitol EDF 10 je následující: 1. Focal sector - Rural development 43,5 mil. EUR 2. Focal sector - Support to health 10 mil. EUR 3. Focal sector - Institutional capacity building 18 mil. EUR Non-focal sectors: Support to NSA TCF I TCF II PALOP 4 mil. EUR 1,5 mil. EUR 1,5 mil. EUR 2,5 mil. EUR 12/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet (mil. USD) 2007 2008 2009 Příjmy 637 655 733 Výdaje 344 298 309 Zdroj: Světová banka 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) Jako oficiální měna byl v r. 2000 ustaven americký dolar. K tomu byly pro menší transakce zavedeny timorské mince denominované pro menší obnosy 1, 5, 10, 25 a 50 centavos. Zavedení mincí má částečně přispět k postupné monetarizaci ekonomiky. V současné době existují na Východním Timoru 3 banky: ANZ (australská), BNU (portugalská) a Mandiri (indonéská). 5.5. Daňový systém Výběr daní v podstatě neexistuje. 13/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let vývoz, dovoz, saldo tabulka Obchodní bilance (mil. USD) 2008 2009 Vývoz 6 10 Dovoz 261 202 Saldo -255-192 Zdroj: Světová banka Zahraniční obchod země je nevybalancovaný, když dovoz značně přesahuje vývoz. Deficit obchodní bilance je extrémní, přibližně na úrovni 10 % hrubého domácího produktu. Z teritoriálního pohledu se zahraniční obchod realizuje pouze se sousedícími zeměmi, když dvě třetiny z celkového objemu připadají na Austrálii, Japonsko a Indonésii. Jedinými vývozními komoditami jsou vanilka a káva. Dovozům dominují základní potraviny a spotřební zboží. Protože v zemi není rafinérie ropy, benzín a petrolej se musí dovážet. Nominálně dosáhl objem zahraničního obchodu v r. 2009 hodnotu pouhých 212 mil. USD, z čehož 202 mil. USD představoval import a pouhých 10 mil. USD připadlo na export. Příjmy z prodeje ropy nejsou v zahraničně-obchodní statistice zahrnuty. 6.2. Teritoriální struktura postavení v (k) EU Hlavními partnery pro vývoz zboží v r. 2009 byly: Austrálie 42 % Japonsko 23 % Portugalsko 12 % USA 4 % Hlavními partnery pro dovoz zboží v r. 2009 byly: Indonésie 43 % Austrálie 25 % Singapur 11 % Vietnam 3 % 6.3. Komoditní struktura Hlavní vývozní komodity: Káva (představuje 85 % veškerého vývozu zboží bez odvětví ropy), dále santalové dřevo a mramor. Hlavní dovozní komodity: Potraviny, benzín a petrolej, spotřební zboží. 14/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu 6.5. Ochrana domácího trhu 6.6. Zóny volného obchodu 15/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna V současnosti neexistuje dvoustranná smluvní základna. 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let tabulka Obchodní bilance ČR - (tisíc USD) 2006 2007 2008 2009 1.-6.2010 Vývoz 0 407 0 0 0 Dovoz 0 1 13 3 0 Obrat 0 408 13 3 0 Saldo 0 406-13 -3 0 Zdroj: ČSÚ Vzájemná obchodní výměna je dlouhodobě na nulové resp. minimální úrovni. Jednorázový nárůst vývozu v r. 2007 představovala dodávka pump a armatur pro místní těžbu ropy. Jiné vývozy nebyly v posledních letech realizovány. Koření bylo jedinou dovozní položkou v posledních letech, objem je minimální, v řádech jednotek tisíců USD. 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Hlavní české vývozní položky: Jednorázový nárůst vývozu v r. 2007 představovala dodávka pump a armatur pro místní těžbu ropy a plynu. Jiné vývozy nebyly v posledních letech realizovány. Hlavní dovozní položky: Koření bylo jedinou dovozní položkou v posledních letech. Vzájemná obchodní výměna je trvale na téměř nulové resp. velmi nízké úrovni. Trvale na Východním Timoru není přítomen žádný český podnik. ČR nemá přímo na Východním Timoru žádné oficiální zastoupení a je v působnosti ZÚ Jakarta. 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Česká republika v letech 2009-2010 realizovala ve Východním Timoru tzv. malý lokální projekt Podpora rozvoje infrastruktury Východního Timoru dodávka mobilní čističky pitné vody. Realizátorem projektu 16/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
byla česká společnost GEOtest Brno, prostřednictvím své dceřiné indonéské společnosti PT. Indonesian Water Equipment Technology (PT. IWET). Podle schváleného finančního rámce představoval celkový rozpočet projektu 868.620,- Kč, z čehož 500.000,- Kč představovaly prostředky ZRS ČR a 368.620,- Kč byla spoluúčast realizátora. Předmětem projektu byla dodávka mobilní čističky pitné vody typu WWT-01, tj. stejného typu, který byl dodán v rámci obnovy a rekonstrukce oblastí postižených tsunamiv Acehu, a který se osvědčil kromě Indonésie i v podobně obtížných oblastech Srí Lanky nebo Mongolska. Příjemcem projektu bylo Ministerstvo ekonomiky a rozvoje Východního Timoru, prostřednictvím své rozvojové agentury DNDR. Během realizace projektu se realizátor i ZÚ Jakarta potýkaly s administrativními a logistickými problémy na straně příjemce, který od srpna 2009 do března 2010 nebyl schopen vytvořit podmínky pro dokončení projektu. Realizátor si rovněž stěžoval na všudypřítomnou korupci na východotimorské straně, když každý administrativní úkon byl provázen žádostmi úředníků o úplatek. K tomuto jevu docházelo i navzdory skutečnosti, že během návštěvy NMPKO H. Kmoníčka v zemi v říjnu 2009 převzal záštitu nad realizací projektu přímo ředitel kabinetu prezidenta Východního Timoru. Navzdory těmto obtížím byl projekt úspěšně dokončen a dne 15. 3. předán příjemci do užívání. Dle informace realizátora bude dokončený rozvojový projekt dále pokračovat z prostředků ZRS DE, když partner realizátora firma PT. Lufapak Asia (německo-indonéský point-venture) plánuje v r. 2010 realizaci vzdělávacího programu Technické aspekty dodávek pitné vody. 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR 17/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Ačkoliv široký rámec právních a soudních norem byl již vyhlášen, jejich implementace a další posilování je hudbou budoucnosti a bude klíčem k dalšímu hospodářskému rozvoji a efektivnímu dobrému vládnutí na Východním Timoru. 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek 8.7. Problémy a rizika místního trhu 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu 18/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Členské státy EU nemají ve Východním Timoru žádné investice vyjma sektoru těžby ropy. 9.3. České investice v teritoriu Česká republika nemá ve Východním Timoru žádné investice, neexistuje žádný společný podnik. 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty 9.5. Rizika investování v teritoriu 19/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Hlavním tématem současné východotimorské politiky se stal Strategický plán rozvoje pro období let 2011-2030, jehož návrh předložil premiér Xanana Gusmao v dubnu 2010 na donorské konferenci v Dili a který předpokládá masivní využití prostředků z Petroleum Fund na rozvoj infrastruktury a veřejných služeb. Ambiciózní vládní iniciativa by měla být dopracována v září t.r., premiér ji však už začal konzultovat v regionech s představiteli jednotlivých komunit, za což si od opozičního hnutí FRETILIN vysloužil kritiku, že vede předčasnou předvolební kampaň a ještě k tomu za státní peníze. Premiér Gusmao, který se netají přáním stát se příštím prezidentem, se v poslední době soustřeďuje na upevnění vnitropolitické pozice a zvýšení popularity před příštími volbami v r. 2012. Prezident José Ramos-Horta zůstává mimořádně respektovanou osobností na mezinárodní scéně, která zlepšuje pošramocený obraz země v zahraničí, čím více ovšem cestuje, tím slabší je jeho pozice v samotném Východním Timoru. To bylo nakonec i záměrem Gusmaa, když v r. 2007 podpořil z pozice prezidenta kandidaturu Ramose-Horty jako svého nástupce. Objevují se spekulace, které svými výroky přiživuje samotný premiér, že je Xanana Gusmao nespokojený se současnou křehkou vládní většinou a pokusí se vyvolat předčasné parlamentní volby v r. 2011, tedy o rok dříve než v plánovaném termínu. Pravděpodobně by se pokusil uzavřít silnou koalici své strany CNRT s hnutím FRETILIN, jehož předseda Mari Alkatiri by se stal premiérem. Bezpečnost a migrace Ve Východním Timoru pokračuje přesun odpovědnosti za bezpečnost v jednotlivých okresech z UNMIT na východotimorskou policii (PNTL), proces se však nepřiměřeně protahuje. Do r. 2012, kdy se předpokládá odchod všech mezinárodních sil ze země, by měla být východotimorská vláda schopna zajistit vnější i vnitřní bezpečnost země. Závazné datum stažení zahraničních jednotek ze země však zatím nebylo stanoveno a pravděpodobně bude zahrnuto až v nové rezoluci RB OSN o mandátu UNMIT, která se bude projednávat v únoru 2011. Podle rezidentních diplomatů zatím přípravám na odchod UNMIT nic nenasvědčuje a očekávat stažení rozsáhlého kontingentu během dvou let je nerealistické. Jednání o vymezení hranic mezi Indonésií a Východním Timorem váznou a z celkem 5.000 lokalit bylo zatím odsouhlaseno pouze 907 a demarkace provedena u 103 z nich. Prezident Ramos-Horta a nová australská premiérka Julia Gillard konzultovali návrh Austrálie na zřízení imigračního centra na území Východního Timoru, kam by Austrálie umísťovala uprchlíky ze Srí Lanky a Afghánistánu, kteří připlouvají do australských pobřežních vod na improvizovaných plavidlech. V současné době dosahuje jejich počet tisíců ročně, vyřizování jejich žádostí o azyl je komplikovaný proces trvající roky a australská veřejnost vyvíjí tlak na vládu, aby problém řešila. Návrh vyvolal velkou nelibost u indonéské vlády, která se obává pronikání uprchlíků přes špatně střeženou pozemní hranici zpět do Indonésie, odkud většina vyjíždí na cestu do Austrálie. S návrhem nesouhlasí ani vláda premiéra Gusmaa, který iniciativu prezidenta kritizoval jako uspěchanou a mimo finanční i organizační možnosti země. Vlády Austrálie, Východního Timoru a Indonésie se zavázaly o záležitosti nadále jednat. Ekonomika Jako nejchudší země v Asii musí Timor-Leste překonávat nesmírné obtíže. Ukazatele příjmů, zdravotní péče a vzdělanosti patří v Asii k nejnižším. V pokroku brání naprostý nedostatek kvalifikovaných a schopných odborníků, kteří by pracovali v nově vytvořených státních institucích. Většinu obyvatelstva tvoří zemědělci. Je však pro ně obtížné dodávat své produkty na trh. Zemědělské oblasti, postrádající infrastrukturu a finanční zdroje, zůstávají nesmírně chudé a relativně malý počet městských oblastí nedokáže poskytnout potřebný počet pracovních míst. Nezaměstnanost a částečná zaměstnanost dosahují dle odhadů 70 %. Přístup venkovského obyvatelstva k elektřině a čisté vodě je velmi omezený. 20/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)
Řada měst, včetně druhého největšího města Baucau, nemá pravidelnou dodávku elektřiny. Soukromý průmyslový sektor postrádá významnější investice. Hlavním vývozním produktem země je káva. Velká naděje je vkládána do očekávaných zisků z využívání ložisek ropy a plynu v mořském dnu. Efektivní využití těchto zdrojů však bude vyžadovat zásadní transformaci současné lidské a institucionální infrastruktury země. V souvislosti s očekávanými zisky se bude pravděpodobně postupně snižovat úroveň zahraniční pomoci Timoru-Leste, která patří v současnosti v přepočtu na hlavu mezi nejvyšší na světě. 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. se nadále drží vytyčeného cíle vstoupit v r. 2012 do ASEAN a prezident Ramos-Horta podnikl na jaře 2010 cestu po členských zemích společenství s cílem zajistit si podporu jednotlivých vlád. Termín, který byl ambiciózní již v době vzniku cca 5 let zpátky, se ovšem dnes jeví spíše jako z říše snů. Členské státy ASEAN nepovažují za plně suverénní zemi s mocenským monopolem vlády a fungující ekonomikou. Lze očekávat, že od r. 2012, kdy se předpokládá odchod UNMIT ze země, začne teprve běžet období opatrného sledování Východního Timoru ze strany ASEAN a testování, jak se vláda dokáže vypořádat s plnou odpovědností za správu země. Případné rozšíření ASEAN o zůstane ryze politickým rozhodnutím, jelikož společenství dosud nemá stanovena formální kritéria pro vstup nových zemí. Zkušenosti s poslední vlnou rozšíření (Laos a B/M 1997, Kambodža 1999) byly nicméně tak špatné, že i státy, které by v zásadě neměly nic proti přistoupení Východního Timoru, se v současnosti brání přijímání nových členů. 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR V podstatě jedinou položkou vzájemné obchodní výměny se zeměmi EU je přijímaná rozvojová pomoc. Prioritními oblastmi rozvojové pomoci EU jsou capacity building, transparentní a efektivní vládnutí, zlepšení bezpečnostní situace, sociální spravedlnost, zaměstnanost. Timor-Leste má zájem o veškerou poskytovanou rozvojovou pomoc. Na druhé straně efektivnímu využití poskytované pomoci brání absolutní nedostatek kapacit a personálu. 21/21 Zastupitelský úřad Jakarta (Indonésie)