PTAČÍ OBLAST LABSKÉ PÍSKOVCE

PLÁN MONITORINGU PTAČÍ OBLAST LABSKÉ PÍSKOVCE Zpracoval: Pavel BENDA (listopad 2004) Aktualizace: Pavel BENDA (srpen 2004) 1. Popis ptačí oblasti Ptačí oblast zahrnuje celé území Národního parku České Švýcarsko, celé území Chráněné krajinné oblasti a přesahuje východním směrem mezi Chřibskou a Krásnou Lípou (CHKO Lužické hory) k rybníkům Světlík a Velký rybník, které jsou také součástí oblasti. Celková rozloha je 35 480 ha. Ornitologická jedinečnost ptačí oblasti je dána zejména velkou lesnatostí, která spolu s velkým množstvím skalních útvarů vytváří unikátní krajinu s celou škálou biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským na dně hlubokých roklí, zachovalé vodní toky, rybníky, mokřady a také pestrou zemědělskou krajinu. To umožňuje výskyt jak horských, tak i teplomilných druhů v těsném sousedství. Uplatňuje se zde celá řada stenoekních druhů. Důležitý vliv má koridor nezamrzající řeky Labe, který slouží jako významná migrační trasa směru sever jih a také jako zimoviště či odpočinkové místo pro tažné druhy. Hnízdění nebo velmi pravděpodobné hnízdění bylo prokázáno u více než 150 druhů ptáků. Charakteristické pro zdejší oblast jsou výrazné skalní útvary, které slouží jako hnízdiště pro sokola stěhovavého (Falco peregrinus), výra velkého (Bubo bubo), krkavce velkého (Corvus corax), rorýse obecného (Apus apus) a další druhy. Vzhledem k velké lesnatosti a pestrým stanovištním podmínkám, které ovlivňují druhové složení lesa, jsou zde poměrně široce rozšířeny druhy jako např. datel černý (Dryocopus martius), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), pravidelně hnízdí také žluna šedá (Picus canus), čáp černý (Ciconia nigra) a lejsek malý (Ficedula parva). Lokálně se vyskytují lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a skřivan lesní (Lullula arborea), kteří mají specifické nároky na hnízdní prostředí. Zemědělská krajina si dodnes uchovala pestrost a proto se můžeme často setkat např. s křepelkou polní (Coturnix coturnix), chřástalem polním (Crex crex), bramborníčkem hnědým (Saxicola rubetra), ťuhýkem obecným (Lanius collurio), vzácně také s bramborníčkem černohlavým (Saxicola torquata) a pěnicí vlašskou (Sylvia nisoria). Velmi specifické prostředí představují imisemi postižené a následně plošně odlesněné plochy, které v současné době procházejí různým vývojem. Charakteristickými druhy těchto stanovišť jsou tetřívek obecný (Tetrao tetrix) a čečetka zimní (Carduelis flammea). Velmi významné jsou stojaté vody a mokřady, na které jsou vázáni např. jeřáb popelavý (Grus grus), bukač velký (Botaurus stellaris), chřástal vodní (Rallus aquaticus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), moták pochop (Circus aeruginosus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), orel mořský (Haliaeetus albicilla) a potápka roháč (Podiceps cristatus). Vodní plochy často přecházejí do mokřadních luk, kde hnízdí např. bekasína otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis) a hýl rudý (Carpodacus erythrinus). K velmi zachovalým krajinným prvkům tohoto území patří vodní toky, které poskytují dostatek hnízdních příležitostí ledňáčkovi říčnímu (Alcedo atthis) a skorci vodnímu (Cinclus cinclus). Mimořádně významná je řeka Labe s pravidelně hnízdícím pisíkem obecným (Actitis 1

hypoleucos). Pravidelně zde zimují stovky kusů ptáků např. morčák velký (Mergus merganser), lyska černá (Fulica atra), polák velký (Aythya ferina), polák chocholačka (Aythya fuligula), kachna divoká (Anas platyrhynchos), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), labuť velká (Cygnus olor) a vzácně další druhy. Pravidelně tu protahují orlovec říční (Pandion halilaetus), orel mořský (Haliaeetus albicilla) a další druhy ptáků. 2. Předmět ochrany Druh 2001 2002 2003 2004 2005 Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) 4-6 5 5 9 8 Chřástal polní (Crex crex) volající samci 30-50? 60-70 30-50 30 Výr velký (Bubo bubo) 6-10 4-7 5 5-8 6-8 Datel černý (Dryocopus martius) 130-150 130-150 130-150 130-150 100-130 Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Na území ptačí oblasti hnízdí buď na skalních masivech a stěnách, které výrazně převyšují okolní terén, nebo na skalních stěnách, které jsou otevřeny z důvodu vytěžení lesního porostu pod ním. Hnízdiště jsou rozptýlena po celém prostoru ptačí oblasti. Větší koncentrace hnízdišť se nachází na území národního parku a v oblasti kaňonu řeky Labe mezi Děčínem a státní hranicí. Kroužkování prokázalo, že samci jsou věrni svým hnízdištím, na kterých se zdržují prakticky celoročně. Samice se mohou přesouvat mezi jednotlivými hnízdišti, ale také i na větší vzdálenosti, např. v rámci ČR a přilehlých území PL a SRN. U tohoto druhu jsou již několikaleté zkušenosti s monitoringem a ochranou hnízdišť. Chřástal polní (Crex crex) V ptačí oblasti hnízdí zejména na lokalitách, které mají v současnosti ruderální charakter v důsledku neobhospodařování. Jedná se velmi často o ornou půdu. V posledních dvou letech je snaha tyto pozemky opět obhospodařovat jako louky. V současnosti nejvýznamnější lokality se nacházejí v okolí Vysoké Lípy, Mezné, Libouchce, Rájce a Všemil. Na všech je snaha obhospodařovat tyto plochy cíleným managementem (agroenviromentální program) nebo je do tohoto programu zařadit. U chřástala polního se již v minulosti prováděl monitoring provokováním pomocí hlasové nahrávky. Výr velký (Bubo bubo) Na území ptačí oblasti hnízdí na zemi nebo římsách skalních masivů a stěn, a to zejména v zalesněných údolích. Centrální část oblasti (oblast NP) je tradiční oblastí hnízdění výrů prakticky kontinuálně. Zde nebyli výři prakticky nikdy vyhubeni. Hnízdní úspěšnost zde však díky velmi malé úživnosti je velmi malá. Podstatně lepší trofické podmínky nabízejí okraje NP při přechodu do zemědělské krajiny a oblast CHKO. Zde je hnízdní úspěšnost a hnízdní produktivita podstatně lepší (např. hnízdiště u Nové Olešky). U tohoto druhu jsou již několikaleté zkušenosti s monitoringem. Datel černý (Dryocopus martius) Na území ptačí oblasti hnízdí v souvislejších lesních komplexech, a to jak listnatých a smíšených, tak i jehličnatých. Vyskytuje se i v oblastech imisních holin v ostrůvcích starých bukových porostů. Výhledově by se měla situace zlepšit neboť zejména na území NP se provádí intenzivní přeměna lesní porostů za účelem přiblížení se k přirozenému stavu. Tím by se měly zlepšit trofické a hnízdní možnosti pro tento druh. 2

3. Přehled dosavadního monitoringu - Síťové mapování na celém území: 1995-2000, 3700 bodů - Jednotný program sčítání ptáků: od roku 2001, 2 linie - Sokol stěhovavý: početnost, reprodukční úspěšnost, kroužkování, ochrana hnízdišť, od roku 1996 - Výr velký: každoroční sběr dat o výskytu, od roku 1991 - Chřástal polní: rozšíření, početnost, výběr ploch pro agroenvironementální programy, od roku 2004 4. Metodika monitoringu Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Metoda: Vizuální a akustická kontrola na známých a potencionálních hnízdištích. Lokalizace hnízdišť: rozptýlena po CHKO a NP, cca 15 lokalit Počet a termíny sčítání: dle průběhu počasí III. až první třetina IV., 2 návštěvy na každou skupinu lokalit Denní doba: dopolední hodiny (6:00-10:00) a pozdně odpolední (16:00-19:00) Počasí: jasno až polojasno, bez výrazných větrných poryvů, bez srážek - přesné zaměření pozice hnízd přístrojem GPS - úspěšnost hnízdění - kroužkování - odečítání kroužků pozorovaných ptáků - vedení databáze, vedení hnízdních karet - fotodokumentace - mapy (porostní mapy, GIS, OziExplorer aj.) 1:10 000 s očíslovanými zákresy hnízd (vč. neobsazených), případně se zákresy teritorií (pokud se nepodařilo hnízdo dohledat) - tabulka s výsledky jednotlivých kontrol, vztažených k zákresům v mapě: datum, autor pozorování, počet jedinců, další detaily pozorování, doplňkové informace: popis stavu porostu na hnízdišti, stabilita hnízda, případně informace o úspěšnosti hnízdění a kroužkování, dodržování bližších ochranných podmínek, případné rušivé faktory. Chřástal polní (Crex crex) Metoda: Sčítání volajících samců v nočních hodinách na vytyčených trasách (liniích). Provokace magnetofonovou nahrávkou se použije jen když se žádný samec neozývá. Počet, umístění a délka linií: 2 linie pro pěší kontroly Počet a termíny sčítání: - 2 noční kontroly/1 linie, poslední dekáda V. a poslední dekáda VI. 3

- 1 denní kontrola/1 linie obhospodařování luk a dodržování podmínek dotačního titulu pro chřástala polního, provede se večer před červnovou noční kontrolou nebo ráno po jejím skončením Denní doba: 23:00-4:00 Počasí: bezvětří, bez srážek - sledování hospodaření na monitorované trase - dodržování termínů v rámci agroenvironmentálních programů - výskyt křepelky polní, bekasiny otavní, případně dalších druhů ptáků s noční aktivitou Monitoring volajících samců: - mapa (GIS) 1:10 000 nebo 1:25 000 se zakresleným bodovým transektem a lokalizacemi všech volajících samců s rozlišením prvního a druhého sčítání - souhrnná zpráva: lokalita/oblast, termín, začátek a konec sčítání, autor, počasí + případné upřesnění některých okolností, zajímavosti, údaje o případném kroužkování na lokalitě apod. Monitoring biotopů: - mapa (GIS) v měřítku 1:10 000 nebo 1:25 000 (může být totožná s mapou zjištěných samců) se zákresem stavu biotopů na sledované ploše v následujících kategoriích: 1. nekoseno/nepaseno 2. pokoseno (termín alespoň přibližně) 3. vypaseno (přibližné období, druh dobytka) Výr velký (Bubo bubo) Metoda: Lokalizace obsazených hnízdišť. Vyhledávání a návštěvy hnízd v době sezení na vejcích a hnízd s malými mláďaty není povolenou metodou monitoringu. 1. Noční odposlech hlasů na známých a potencionálních hnízdištích. 2. Denní kontroly známých a potenciálních hnízdišť a známých hnízd dalekohledem s cílem pokusit se ze vzdálenějších pozorovacích míst zjistit přítomnost mláďat, případně na lokalitě alespoň nalézt pobytové stopy; kontrola dodržování ochranných podmínek. Lokalizace hnízdišť: rozptýlena po CHKO a NP, cca 18 lokalit Počet a termíny sčítání: dle průběhu počasí v I.-III. 2 noční návštěvy na každou skupinu lokalit, v V. denní kontrola Denní doba: noc (21:00-4:00), květnová kontrola přes den Počasí: jasno až polojasno, bez výrazných větrných poryvů, bez srážek - nálezy zbytků kořisti a vývržků v okolí hnízdiště - výsledky kontrol stavu hnízdišť, úspěšnost hnízdění - informace od lesního personálu a dalších zpravodajů a jejich ověřování 4

- prověřování a nahlašování vybírání a likvidace hnízd a nezákonného odstřelu - registrace dalších druhů sov. - mapy (porostní mapy, GIS, OziExplorer aj.) 1:10 000 s očíslovanými zákresy kontrolovaných míst a obsazených hnízdišť, případně lokalizovaných hnízd - tabulka všech kontrolovaných lokalit s výsledky jednotlivých kontrol, vztažených k zákresům v mapě: datum, autor pozorování, detaily pozorování vč. použití nahrrávky a reakce na ní; doplňkové informace: popis stavu hnízdiště, dodržování ochranných podmínek, případně informace o úspěšnosti hnízdění, kroužkování, registrace dalších druhů sov Datel černý (Dryocopus martius) Metoda: 1. Liniová metoda pěší Pomalé a systematické procházení porostů s cílem zachytit charakteristické bubnování a další hlasové projevy datla, případně ověřit jeho přítomnost přímým pozorováním. Optimální délka trasy je 10-15 km, se zastávkami zhruba po každém kilometru trasy na dobu max. 10 minut (po registraci druhu lze bod opustit před uplynutím deseti minut), s několikaminutovým reprodukováním nahrávky teritoriálního bubnování a dalších hlasových projevů datla (nahrávku je vhodné použít střídavě i během chůze) či napodobením pískání datla na ústa. 2. Bodový transekt s použitím automobilu Projíždění transektu o délce 30-50 km, se zastávkami zhruba po jednom kilometru na dobu max. 10 minut (po registraci druhu lze bod opustit před uplynutím deseti minut), během které se po dobu několika minut reprodukuje nahrávka teritoriálního bubnování a dalších hlasových projevů datla. Počet linií: 1 pěší trasa: 4 automobilové trasy: Počet a termíny sčítání: 1 sčítání/1 linie, IV. až první polovina V., za příhodných podmínek lze s monitoringem započít již koncem II. a v III. Denní doba: 6:00-10:00 Počasí: jasno až polojasno, bez výrazných větrných poryvů, bez srážek - nálezy pobytových stop a hnízdních dutin - stav porostů - výskyty žluny šedé, příp. dalších vybraných druhů - mapy (porostní mapy, GIS, OziExplorer aj.) 1:10 000 nebo 1:25 000 nebo 1:50 000 se zákresem transektů a očíslovanými registracemi druhu - tabulka s výsledky jednotlivých sčítání, vztažených k zákresům v mapě: datum, začátek a konec sčítání, počet volajících nebo pozorovaných samců, rozlišení spontánního a vyprovokovaného volání či příletu, počet pozorovaných samic, 5

pobytové stopy, nálezy hnízdních dutin (i mimo termín kontroly) a další detaily pozorování, popis stanovišť; doplňkové informace: charakteristika prostředí, rozsah a intenzita zásahů do porostů. 5. Pravidelnost monitoringu Druh 2005 2006 2007 Periodicita Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) + + + každoročně Chřástal polní (Crex crex) + 1x za 3 roky Výr velký (Bubo bubo) + + + každoročně Datel černý (Dryocopus martius) + + v dalším období 1x za 3 roky 6. Monitoring dodržování ochranných podmínek Činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody (Nařízení vlády č. 683/2004 Sb., ze dne 8. prosince 2004, 3) (1) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti, mimo současně zastavěné a zastavitelné území obcí a) provádět veškeré mýtní a předmýtní úmyslné těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech ve vzdálenosti menší než 200 m od známého hnízdiště sokola stěhovavého v době od 1. března do 30. června, b) provádět veškeré mýtní a předmýtní úmyslné těžby a mechanizované práce v pěstební činnosti v lesních porostech ve vzdálenosti menší než 200 m od známého hnízdiště výra velkého v době od 15. února do 30. května, c) nově umisťovat myslivecká zařízení ve vzdálenosti menší než 200 m od známých hnízdišť sokola stěhovavého a výra velkého. (2) Jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v ptačí oblasti mimo současně zastavěné a zastavitelné části území obcí a mimo území Národního parku České Švýcarsko a) měnit druh pozemků a způsoby jejich využití, b) na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, provádět činnosti, včetně údržby odvodňovacích systémů vyvolávající změnu výše ustálené hladiny povrchové a podzemní vody, která by mohla způsobit změnu biotopu druhu, pro který je oblast zřízena, c) organizovat sportovní soutěže a jiné akce s hromadnou účastí, realizované mimo stálé sportovní areály a vyznačené turistické trasy, d) vytyčovat nové turistické, cyklistické, jezdecké a lyžařské trasy. (3) Souhlas příslušného orgánu ochrany přírody není třeba a) k činnostem podle odstavce 2 písm. b), jde-li o postup v souladu s manipulačními řády vodních děl, b) k činnostem podle odstavců 1 a 2, jestliže se jedná o činnosti prováděné dle zvláštních právních předpisů na území stanoveného dobývacího prostoru a výhradních ložisek, c) k činnostem podle odstavce 2 písm. a), pokud tyto činnosti podléhají rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu a příslušný orgán ochrany přírody k němu vydal stanovisko. (4) Lokalizaci známých obsazených hnízdišť uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) sdělí písemně vlastníkům dotčených lesních pozemků příslušný orgán ochrany přírody před počátkem doby omezení těžební činnosti. 6

7. Jiné důležité informace Příslušný orgán ochrany přírody: - CHKO : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO, Teplická 424/69, 405 02 Děčín, tel.: 412 518 287 - CHKO Lužické hory: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Lužické hory, Školní 12, 471 25 Jablonné v Podještědí, tel.: 487 762 356 - NP České Švýcarsko: Správa NP České Švýcarsko, Pražská 52, 407 46 Krásná Lípa, tel.: 412 354 050 Potřebná povolení: - povolení vjezdu do lesa v CHKO i NP - povolení k výzkumné činnosti v CHKO i NP - povolení ke vstupu do 1. zóny NP Monitoring dalších druhů přílohy I: V rámci celostátního monitoringu druhů přílohy I směrnice ES o ptácích se budou monitorovat v roce 2006 čáp černý, kulíšek nejmenší a sýc rousný a v roce 2007 ledňáček říční a žluna šedá. 8. Literatura BENDA, P., 1997: Hnízdění skorce vodního (Cinclus cinclus aquaticus) na třech vybraných vodních tocích chráněné krajinné oblasti (České Švýcarsko). Sylvia, 33: 36-43. BENDA, P., 2005: Ptáci Českého Švýcarska. Disertační práce: 295 pp. + přílohy. BENDA, P., KALÍK, M., & KURKA, P., 1998: První prokázané hnízdění jeřába popelavého (Grus grus) ve Šluknovském výběžku. Fauna Bohemiae septentrionalis, 23: 33-34. KLAUS, S., AUGUST, U. & BENDA, P., 2000: Wiedereinbürgerung von Hasel- und Auerhuhn im östlichen Teil des Nationalparks Sächsische Schweiz und grenznaher Teile des Nationalparks České Švýcarsko- Planungsgrundlagen für ein grenzüberschreitendes Artenchutzprojekt, 1-37. ŠUTERA, V., VONDRÁČEK, J. & VYSOKÝ, V., 1997: Ptáci okresu Ústí nad Labem. AOS Publishing, Ústí nad Labem, 282 pp. VONDRÁČEK, J. & ŠUTERA, V., 1986: Ptactvo CHKO Labské Pískovce. Fauna Bohemiae septentrionalis, 11: 39-58. 7