VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Ošetřovatelské problémy spojené s koronarografií bakalářská práce Autor: Magdalena Šáchová Vedoucí práce: Mgr. Petra Vršecká Jihlava 2015

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelské problémy spojené s koronarografií. Je složena ze dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části je popsáno cévní zásobení srdce a koronární oběh, koronarografické vyšetření, jeho průběh a komplikace a ošetřovatelská péče o pacienta. Praktická část byla prováděna za pomoci dotazníků a je zaměřena na porovnání edukace pacientů před a po proběhlém koronarografickém vyšetření. Její součástí je vyhodnocení výzkumu ve slovní a grafické podobě. Klíčová slova Koronarografické vyšetření, edukace, ošetřovatelská péče, pacient Annotation Bachelor thesis is focused on nursing problems associated with coronarography. It consists of two parts, theoretical and practical. The theoretical part describes the vascular supply to the heart and coronary circulation,coronarography, its cours and complication and nursing care of the patients. The practical part eas conducted by using questionnaries nad it is targeted at comparing the education of patients before and after coronarography. It includes the evaluation of reserch, both in verbal and grraphic form. Keywords Coronarography, education, nursing care, patient

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Petře Vršecké za její odborné rady, ochotu, vstřícný přístup a čas, který mi věnovala při psaní této práce. Také bych chtěla poděkovat mé rodině a přátelům za podporu během studia.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence. V Jihlavě dne... Podpis

Obsah 1 Úvod... 8 1.1 Cíl práce... 9 1.2 Hypotézy... 9 2 Teoretická část... 10 2.1 Cévní zásobení srdce... 10 2.1.1 Stěna tepen... 10 2.1.2 Koronární oběh... 11 2.2 Srdeční katetrizace... 11 2.2.1 Výkony při srdeční katetrizaci... 11 2.2.2 Komplikace a rizika katetrizace... 12 2.2.3 Příprava pacienta na katetrizaci... 12 2.3 CT koronarografie (CTAG)... 12 2.4 Selektivní koronarografie... 13 2.4.1 Diagnostické katétry... 14 2.4.2 Kontrastní látky... 14 2.4.3 Nežádoucí reakce na kontrastní látku... 15 2.4.4 Indikace selektivní koronarografie... 15 2.4.5 Kontraindikace selektivní koronarografie... 15 2.4.6 Komplikace selektivní koronarografie... 16 2.4.7 Příprava sálku a sterilního stolku... 16 2.4.8 Péče o pacienta před vyšetřením... 16 2.4.9 Průběh vyšetření... 17 2.4.10 Péče o pacienta po vyšetření... 18 2.5 Perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA)... 18 2.5.1 Postup PTCA... 19 2.5.2 Medikace při PTCA... 19 2.5.3 Domácí režim po propuštění... 19 2.5.4 Stenty... 20 2.6 Ventrikulografie... 20 3 Praktická část... 22 3.1 Metodika výzkumu... 22 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí... 22 3.3 Průběh výzkumu... 22 3.4 Zpracování získaných dat... 23 3.5 Výsledky výzkumu... 23

3.6 Diskuze... 43 3.7 Návrh řešení a doporučení pro praxi... 45 4 Závěr... 47 Seznam použité literatury... 49 Seznam grafů... 51 Seznam použitých zkratek... 52 Seznam příloh... 54

1 Úvod Jako téma mé bakalářské práce jsem si zvolila Ošetřovatelské problémy spojené s koronarografií. V rodině a během praxe na oddělení kardiologie jsem se setkala s pacienty, kteří podstoupili nebo měli podstoupit koronarografické vyšetření. Někteří pacienti se mě vyptávali na informace spojené s průběhem vyšetření, o kterých měli být edukováni. Tento fakt u mě probudil zájem o tuto problematiku. Zaměřila jsem se na porovnání informovanosti pacientů před a po koronarografickém vyšetření. Prvním základem vyšetření byl pokus o zavedení RTG kontrastní cévky periferní žilou do pravé síně, komory až do pulmonálního krevního řečiště. Dalším postupem v rozvojí této metody byla možnost zavést katetr přímou punkcí pomocí Seldingerovy metody do pravého, levého krevního oběhu a do tepny. (Navrátil, 2008) Dříve byla invazivní vyšetření nutná k diagnostice chlopenních regurgitací a stenóz, průkazu a lokalizaci srdečních zkratů, určení ejekční frakce levé komory, průkazu disekce aorty, eventuálně k provedení plicní angiografie při plicní embolii. Dnes pro tyto výkony využíváme echokardiografii a CT angiografii. Katetry jsou dnes zaváděny pouze z diagnostických důvodů k zobrazení koronárního řečiště, pravostranné srdeční katetrizaci, která je nutná pro změření plicní cévní rezistence a elektrofyziologickému vyšetření. Hlavní náplní invazivní kardiologie jsou koronární intervence a nekoronární intervence, mezi které patří uzávěry vrozených defektů, implantace chlopní a katetrizační ablační metody. (Staněk, 2014) I přes velký rozvoj neinvazivních a jiných invazivních vyšetřovacích metod, je selektivní koronarografie doposud jedinou a široce používanou metodou k vyšetření a posouzení morfologického stavu koronárních tepen. (Špinar, Ludka, 2013) 8

1.1 Cíl práce Hlavní cíl: Porovnat informovanost pacientů před a po proběhlém koronarografickém vyšetření. 1.2 Hypotézy 1. Předpokládám, že více než 60 % pacientů bylo dostatečně informováno o průběhu vyšetření před koronarografickým vyšetřením. 2. Domnívám se, že více než 60 % pacientů znalo postup hospitalizace před koronarografickým vyšetřením. 3. Domnívám se, že méně než 20 % pacientů nebude znát před vyšetřením místa vpichu pro koronarografické vyšetření. 4. Předpokládám, že více než 70 % pacientů bude znát komplikace spojené s vyšetřením před koronarografickým vyšetřením. 5. Očekávám, že méně než 20 % pacientů získalo informace mimo zdravotnické zařízení před koronarografickým vyšetřením. 9

2 Teoretická část 2.1 Cévní zásobení srdce Srdeční stěnu vyživují dvě věnčité tepny arteria coronaris dextra a arteria coronaria sinistra. Arteria coronaria dextra odstupuje ze sinus aortae dexter a arteria coronaria sinister ze sinus oartae sinister. (Naňka, Elišková, 2009) Pravá a levá koronární tepna odstupují z aorty. Pravá koronární tepna zásobuje spodní diafragmatickou stěnu levé komory, horní zadní část komorového septa, také celou pravou předsíň a komoru. Levá koronární tepna se kousek po odstupu dělí na dvě větve, a to ramus interventricularis anterior (RIA) a ramus circumflexum (RC). RIA zásobuje největší část levé srdeční komory, její přední část a velkou přední část mezikomorového septa. RC najdeme na zadní stěně levé komory, kde zásobuje levou předsíň, laterální a horní část levé komory (viz příloha č. 1). (Staněk, 2014) Koronární tepny nemají konec jsou vzájmně propojeny interkoronárními anastomózami. Známe dva druhy interkoronárních anastomóz, liší se průměrem a uložením. Z kapilárního řečiště se krev sbírá za pomoci venul do srdečních žil. Hlavní srdeční žilou je sinus coronarius, který sbírá 80 % krve z levé komory a jeho přítoky jsou žíly levé komory největší je vena cordis magna. Ústí do pravé síně před ústím vena cava inferior. (Štejfa, 2007) 2.1.1 Stěna tepen Je tvořena třemi vrstvami intimou, médií a adventicií. Luminální štěna intimy je z polygonálních dlaždicových endotelových buněk, které na sebe vzájemně naléhají. Místy jsou spojeny desmozomy. Pod ní je lamina propria, tvořící subendoteliální prostor, ve kterém se odehrává aterogeneze. Tento prostor se objevuje až v prvních letech života. V dospělosti obsahuje matrix, histiocyty, kolagenní vlákna a roztroušené hladké svalové buňky. Médie je od intimy a adventicie oddělena elastickou vrstvou. Nachází se v ní cirkulační vrstva hladkého svalu, nečetná elastická a retikulární vlákna. V zevní polovině médie najdeme nervy a vasa vasorum, která sem pronikají z vazivové adventicie. (Štejfa, 2007) 10

2.1.2 Koronární oběh Koronární oběh, na rozdíl od jiných oběhů, je fázový. Při systole myokardu se průtok myokardem levé komory v subendoteliální oblasti téměř zastavuje. Intramyokardiální řečiště se plní pří diastole. Důvodem je systolické stlačení tepen, které vznikne narůstající intramyokariální tenzí. (Štejfa, 2007) 2.2 Srdeční katetrizace Jde o výkony spojené se zaváděním srdečních cévek (katétrů) do cév a srdce. Dělíme je na pravostranné a levostranné. Pravostranná katetrizace je provedena zavedením katétru přes vena subclavia, vena jugularis nebo vena femoralis. Vyšetřovány jsou pravé srdeční dutiny a plicní tepny. Při levostranné katetrizaci je katétr zaveden přes arteria femoralis nebo arteria radialis až k ústí koronárních tepen a do levé srdeční komory. Výkon se vždy provádí v místní anestezii. (Sovová, Sedlřová, 2014) Levostranná katetrizace je metoda, při které lze nejpřesněji rozpoznat ischemickou horobu srdeční. Velmi zřídka se provádí levostranná transseptální katetrizace, jejímž principem je zavedení katétru femorální žilou do pravé síně, a poté je punktováno mezisíňové septum. Vzniklým otvorem se dostaneme do levé síně a případně i komory. (Špinar, Ludka, 2013) Indikace k pravostranné katetrizaci jsou plicní hypertenze a embolie, průkaz funkčních poruch myokardu, chlopení vady, kardiomyopatie a rozlišení, zda se jedná o pravostrannou nebo levostrannou insuficienci. Dále je indikována na jednotkách intenzivní péče kvůli invazivnímu monitorování. Častěji bývá nahrazována barevnou duplexní ultrasonografií. Katétr se zavádí do plicnice širší periferní žilou. Tak je umožněno měření centrálního žilního tlaku, tlaku v pravé síni, komoře a plicní tepně. Touto metodou je měřen i plicní kapilární tlak. (Gesenhues, Ziesché, 2006) Pravostrannou katetrizaci lze provést i u lůžka pacienta bez RTG kontroly za pomoci Swanova Ganzova balonkového katétru. (Klener, 2011) 2.2.1 Výkony při srdeční katetrizaci Při srdeční katetrizaci se provádí měření tlaků, průtoků krve, významnosti srdečních vad, zobrazení srdečních oddílů a cév, případně se provádí elektrofyziologické vyšetření. (Sovová, Sedlářová, 2014) 11

2.2.2 Komplikace a rizika katetrizace Rizika a komplikace u srdeční katetrizace jsou velmi nízká, přesto je nutné s nimi počítat. Míra rizika by neměla převážit přínos výsledku vyšetření. Kdykoliv během průběhu nebo po skončení vyšetření může dojít k řadě komplikací. Míra rizika klesá se zvyšující se zkušeností lékaře. (Štejfa, 2007) Mezi komplikace jsou zahrnuty poranění cév, alergická reakce na kontrastní látku, vznik arytmie a akutního infarktu myokardu při koronarografii. Může dojít i k infekci a krvácení. (Sovová, Sedlářová, 2014) Rizikem může být především sondáž nepravého kanálu, kdy dojde k ruptuře tenké stěny. Při rozšiřování nepravého kanálu spojené s uzavřením cévních odstupů lze provést katetrizací umělý výstup. Tento výkon částečně pacienta stabilizuje a je schopen převozu na operační sál. Proto katetrizaci zvažujeme v případě známé anamnézy, jako je ischemická choroba srdeční a proběhlý akutní infarkt myokardu. Případné ohrožení snížíme vykonáním selektivní koronarografie na operačním sále. Jde o případ, kdy vyšetření odhalí současné provedení revaskularizace myokardu. (Benedík, 2006) 2.2.3 Příprava pacienta na katetrizaci Lékař a ošetřující personál pacienta poučí. Pacient je lačný. Ošetřující personál vyholí místa vpichu, připraví sterilní a nesterilní nástroje. Poté umístí pacienta do správné polohy, asistuje lékaři při výkonu a sleduje nemocného při a po vyšetření. Dále asistuje lékaři při vyjímání cévak a zajistí ztlačení (kompresi) místa vpichu. Ošetřující personál následně poučí pacienta o nutnosti dodržování klidu na lůžku po stanovenou dobu a sleduje jej. (Sovová, Sedlářová, 2014) 2.3 CT koronarografie (CTAG) CT koronaorgrafie je metoda, kterou se zobrazuje lumen koronárních tepen. Podle Kočkové (2014) se během posledních let provádí kolem 130 vyšetření za rok. Vyšetření probíhá vždy souběžně s EKG. Při vyšetření se pacientovi aplikuje nitrožilně esmolol pro dosažení optimální srdeční frekvence a dále 60 100 ml kontrastní látky. Radiační zátěž v porovnání se selektivní koronarografií nepředstavuje velký rozdíl. 12

Preferenčně je indikována u pacientů s intermediálním rizikem ischemické choroby srdeční, vrozenými vadami a k posouzení funkčnosti bypassů. Pomocí takzvaných Hounsfieldových jednotek lze posoudit denzitu plátu. Posuzování stability plátu bude v budoucnosti velkým přínosem. Tato metoda však není prozatím zahrnuta mezi rutinní výkony v praxi a čeká na ověření v klinických studiích. (Kočková, 2014) 2.4 Selektivní koronarografie Dostupná data v Evropské unii udávají, že koronarografie je prováděna u více než poloviny nemocných, kteří jsou do nemocničního zařízení přijati se STEMI. V současné době jde o jedinou metodu, kterou můžeme posoudit přítomnost a rozsah postižení koronárních tepen. V České republice je koronarografie, v případě NSTEMI, provedena téměř u 50 % pacientů. Koronaorgrafie prokáže v 5 10 % případech spolu s infarktem myokardu stenózu kmene levé věnčité tapny, v 50 % se jedná o nemoc dvou nebo tří srdečních tepen, v 30 % jde o postižení jedné tepny a v 10 % se jedná o nezužující aterosklerózu. Při konzervativní léčbě zemře 15 % nemocných s infarktem do jednoho roku a 5 10 % pacientů prodělá recidivu infarktu. (Kölbel, 2011) Selektivní koronarografie je invazivní vyšetření, při kterém jsou zobrazeny koronární tepny zavedením katétru do sinů koronárních tepen pod stálou kontrolou rentgenem a za pomoci nástřiku kontrastní látkou pravé a levé koronární tepny. (Staněk, 2014) Nejčastěji se provádí zavedením katétru do odstupu koronárních cév z aorty přes arteria femoralis nebo arteria radialis. Lékař vstříkne do cévy kontrastní látku, aby bylo zobrazeno koronární řečiště. Před vstříknutím kontrastní látky je céva důkladně nasondována. Výkon je někdy doplněn o ventrikulografii, což je zobrazení levé srdeční komory pomocí kontrastní látky. (Sovová, Sedlářová, 2014) Při vyšetření se hodnotí stupeň zúžení lumia, uzávěry tepen, zda je přítomen kolaterální oběh a jeho retrográdní plnění. Nástřikem a stejným postupem se vyšetřuje i průchodnost tepenných bypassů. Nelze však získat informace o stěně tepny. (Staněk, 2014) Stupeň zúžení koronární tepny se vyjadřuje v procentech. Procenta vyjadřují poměr průsvitu tepny v zúženém úseku a v nejbližším nezúženém místě. Významné je již zúžení nad 50 %. (Špinar, Ludka, 2013) Dle Štejfy (2007) jsou k selektivní koronarografie nejčastěji indikovány stenózy zužující lumen tepny o více než 70 %. 13

Výhodou přístupu radiální tepnou je, že výkon lze provést ambulantně. Pacient po ranním vyšetření smí opustit nemocnici v odpoledních hodinách. (Staněk, 2014) Kontrastní látka, nejčastěji jodová, se vstřikuje přímo do periferního systému cév pomocí speciálních preformovaných cévek. Aplikace je ruční nebo přístrojová, při které se používá injektor. (Klener, 2011) Pomocí katétrů se vstřikuje 3 6 mililitrů kontrastní látky. Pomocí rentgenu, je sledována náplň tepny po nástřiku. Obrázky se přenáší a ukládají na CD ROM ve frekvenci 285 za minutu. Nástřiky jsou opakované a zobrazované v různých projekcích. (Staněk, 2014) Štejfa (2007) uvádí, že k zobrazení levé koronární tepny jsou třeba čtyři až pět projekcí a u pravé koronární tepny stačí pro zobrazení pouze dvě nebo tři. Sledování náplně tepny je prováděno skiaskopicky. Skiaskopie je rengenové prosvěcování, při kterém danou část těla sledujeme přímo na obrazovce. (Vokurka, Hugo, 2011) 2.4.1 Diagnostické katétry Ke koronarografii se používají dva základní typy katétrů, známé pod názvem Judkinsovy katétry (viz příloha č. 2). Katétry jsou zvlášť tvarované pro pravou a levou koronární tepnu. Nejčastěji se používají katétry s označením Judkins 4 left a Judkins 4 right. Číselný kód katetru udává poloměr primárního ohybu a je udáván v centimetrech. Existují i jiné druhy katétrů, které se často používají při vyšetření. Jsou to například Amplatzovy katétry, katétry Multipurpose nebo Extra backup. (Štejfa, 2007) 2.4.2 Kontrastní látky Kontrastní látka má za úkol absorbovat rentgenové záření atomy jódu. V minulosti se používaly ionické kontrastní látky, které měly vysokou osmolalitu. Jejich nevýhodou bylo velké procento nežádoucích účinků u paientů. Postupně je nahradily neionické nízkoosmolární kontrastní látky. Neionické kontrastní látky se používají dodnes. Jsou sice vícenásobně dražší, ale u pacientů se projevuje výrazně méně vedlejších účinků. Nejvíce úžívané neionické kontrastní látky jsou Hexabrix, Omnipaque, Iomeron, Optiray,Visipaque a Ultravist. (Štejfa, 2007) 14

2.4.3 Nežádoucí reakce na kontrastní látku První nežádoucí reakcí je alergická reakce prujevující se kopřivkovým pupenem (urtikou), nevolností, závratí, zvracením, bronchospazmem a šokem. Druhou nežádoucí reakcí kardiovaskulární postižení, které poznáme podle bradykardie, tachykardie, komorové arytmie a komorové fibrilace. Třetí jsou hemodynamická postižení, která nám signalizuje hypotenze z vazodilatace a kardiodepresivní účinek. Mezi nefrotické nežádoucí reakce patří snížení renálních funkcí, retence dusíkatých katabolitů, akutní renální selhání a dekompenzace chronického renálního selhání. Poslední, pátou skupinou, jsou endokrinní nežádoucí reakce a poznáme je podle hypertyreózy. (Štejfa, 2007) 2.4.4 Indikace selektivní koronarografie Indikacemi kronarografie je ICHS, chlopenní vady, srdeční selhání a arytmie neznámé etiologie. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Dalšími indikacemi koronarografie je angina pectoris III. a IV. stupně, infarktu myokardu, po resuscitaci a před větší extrakardiální operací. Jde-li o asymptomatická onemocnění, je indikace u osob před srdeční operací a u nemocných s namáhavým povoláním při podezření na porušení koronárních tepen. (Staněk, 2014) Selektivní koronarografie je indikována u nemocných, které nebylo možné vyšetřit pomocí echokardiografie nebo u pacientů před operací, kterým je více než 40 let. (Sovová, Řehořová, 2004) Indikace koronarografického vyšetření v pravidelných intervalech je u pacientů po transplantaci srdce. (Špinar, Ludka, 2013) 2.4.5 Kontraindikace selektivní koronarografie Neexistují absolutní kontraindikace tohoto vyšetření. Relativními kontraindikacemi jsou aktivní infekce, těžká arytmie, rozvrat vnitřního prostředí, těžká hypertenze, která není pod kontrolou, aktivní krvácení a závažné poruchy krevní srážlivosti nebo jiné život ohrožující onemocnění. Není indikována ani u pacientů, kteří nesouhlasí s případnou revaskularizační léčbou. (Špinar, Ludka, 2013) 15

Mezi kontraindikace řadíme i alergickou reakci na kontrastní látky v anamnéze, ve které je zaznamenána těžká reakce při předchozí aplikaci. Kontraindikací je i nedostatečná spolupráce a nezvladatelný strach z vyšetření pacienta. (Kapounová, 2007) 2.4.6 Komplikace selektivní koronarografie Komplikace dělíme na místní, srdeční a celkové. Mezi místní komplikace patří krvácení, vznik hematomu, pseudoaneurysma nebo arteriovenózní píštěl v místě vpichu. Tyto komplikace se vyskytují u méně než 2 % nemocných. U 1 % pacientů se objevují komplikace srdeční a celkové. Jde o akutní infarkt myokardu, srdeční selhání, arytmie, cévní mozkovou příhodu nebo vagové reakce, které vznikají podrážděním nervus vagus. Jedná se o hypotenzi a bradykardii. Nejhorší komplikací je smrt pacienta. Riziko komplikací roste s věkem nemocného a s přidruženým závažným onemocněním srdce. (Špinar, Ludka, 2013) 2.4.7 Příprava sálku a sterilního stolku Katetrizační sálek musí být vybaven rentgenovým přístrojem s televizním okruhem a videem, na kterém se sleduje a nahrává průběh celého výkonu. Dalším vybavením musí být EKG s monitorem a záznamovým přístrojem, neboť je nutné po celou dobu snímat EKG křivku a sledovat krevní tlak v aortě. Nezbytným vybavením pro zákrok je i defibrilátor, laryngoskop, ambuvak nebo ventilátor a léky pro případnou resuscitaci. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Sterilní stolek musí být opatřen sterilní rouškou, na kterou se nachystají veškeré sterilní nástroje. Mezi nástroje patří injekční stříkačky, jehla k lokální anestezii, skalpel, punkční jehla, kádinky s fyziologickým roztokem a kontrastní látkou, tlaková stříkačka pro aplikaci kontrastní látky, sterilní roušky, rukavice a pláště, sterilní krytí a speciální katetry pro výkon koronarografického vyšetření. (Šafránková, Nejedlá, 2006) 2.4.8 Péče o pacienta před vyšetřením Sestra by u pacienta neměla podcenit především psychologickou přípravu. Pacientovi je třeba vysvětlit důvod vyšetření pro stanovení přesné diagnózy a následné terapie. Je vhodné ho upozornit, že díky lokální anestezii je výkon nebolestivý a aplikace kontrastní látky je spojena s pocitem horka. Předem sestra pacientovi odebere krevní 16

odběry, které zahrnují krevní obraz, krevní skupinu a Rh faktor, koagulaci, základní biochemii a serologické vyšetření HbsAg. V den vyšetřní je pacient lačný a musí mít vyholená třísla. Léky, které pacient užívá, se nevysazují. Sestra musí zkontrolovat, zda pacient nemá zubní náhradu. Předem pacient podepisuje informovaný souhlas s výkonem. Před vyšetřením se pacientovi podává 1,5 2 litry tekutin za 2 hodiny. Důvodem je rychlejší vyplavení kontrastní látky z organismu. (Kapounová, 2007) V rámci premedikace lze podat Diazepam 1 tbl. 10 mg p. o., 5-10 mg Diazepamu i. m. nebo 2 tbl. Dithiadenu. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Alergickým pacientům se premedikace podává dva dny před výkonem. A to Dithiaden 3 tbl., poté veče před výkonem Prednison 1 tbl. 10 mg a nakonec jednu hodinu před výkonem Hydrokortizon 100 mg i. v., Dithiaden 2 tbl. a Diazepam 1 tbl. 10 mg. (Kolář, 2009) 2.4.9 Průběh vyšetření Pacient je uložen na katetrizační stůl, je mu připojeno EKG a následně je zakryt sterilní rouškou. Lékař provede dezinfekci třísla v místě v pichu a punkce arteria femoralis. Následně provede lokálni anestezii 1% Mesocainem. Sestra zavádí flexilu do periferní žíly, do které dle medikace lékaře aplikuje léky během vyšetření. Nad pacienta je umistěn pohyblivý RTG přístroj. K vyšetření se nejčastěji používá Seldingerova metoda. Principem je provedení punkce tepny dlouhou a silnou jehlou, přes kterou se zavede kovový vodič a po něm se jehla vytáhne ven. Po zavedeném vodiči se do tepny vpraví zavaděč s chlopní proti zpětnému krvácení, který je v tepně umístěn po celou dobu vyšetření. Stejnou cévkou se zavádějí i vyšetřovací koronarografické katetry. Z arteria femoralis lékař postupuje retrográdně do oblouku aorty - do její vzestupné části. Vodič vyjme a katetr propláchne fiziologickým rozotokem s heparinem. Pomocí tlakové stříkačky se do levé komory aplikuje 30 50 ml kontrastní látky a komora je 10 vteřin viditelná při systole a diastole. Při dalším postupu vyšetření je katetr zaveden do odstupu koronární tepny a tepna je nastříknuta 3-8 ml kontrastní látky. V průběhu vyšetření se sleduje pacientovo EKG, pulz, invazivní tlak v aortě, tlakové křivky z levé komory a saturace kyslíkem. Dále se sleduje stav vědomí, bolest za hrudní 17

kostí, dýchání, palpitace a alergické projevy na kontrastní látku. (Šafránková, Nejedlá, 2006) 2.4.10 Péče o pacienta po vyšetření Po ukončení vyšetření je zavaděč vyjmut a 10 15 minut trvá komprese tepny. Pacient následně setrvá 24 hodin na lůžku s kompresí místa vpichu z důvodu možného krvácení. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Byl-li pro výkon zvolen vstup pro katétr přes arteria femoralis, je tříslo stlačeno po 2 hodiny femostopem. Jestliže po dvou hodinách tříslo nekrvácí, femostop je nahrazen kompresními kalhotkami. Pokud byl katetr zaveden cestou přes arteria radialis, místo je stlačeno po 30 minut radiostopem a pacient není tak zatížen klidovým režimem na lůžku. (Kapounová, 2007) Komprese je ukončena průměrně po 6 8 hodinách. Pacient je upozorrněn, že nesmí končetinou hýbat a nepínat břišní svaly. Sestra má za úkol pravidelně sledovat krvácení v místš vpichu, krevní tlak a frekvenci tepu nejdříve každých 30 minut a pak dle stavu pacienta. Sestra dále zajišťuje základní potřeby pacienta po dobu upoutání nemocného na lůžku. Po 24 hodinách na lůžku smí pacient vstát a jít se osprchovat. (Šafránková, Nejedlá, 2006) 2.5 Perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA) V poslední době se ve zdravotnictví užívá termín PCI, perkutánní koronární intervence. Perkutání transluminální koronární angioplastiku vytvořil, dovedl k celosvětovému přijetí a využití Andreas R. Gruentzigen. Tato technika v dnešní době předčila koronární bypass a stala se nejčastějí prováděnou revaskularuzační metodou. (O'rourke, Walsh, Fuster, 2010) Jde o nechirurgickou alternativu, kterou lze použít místo koronárního bypassu. Je provedena v lokální anestezii za použití katetru s balonkem, který dilatuje zúženou koronární arterii. Tento výkon se provádí na katetrizačním pracovišti. Nejlépe se provádí u nálezů, které jsou snadno přístupné, kratší než 10 mm, samostatné, koncentrické, plynule zúžené a nekalcifikované. Komplikacemi mohou být akutní cévní uzávěr nebo pozdní restenóza. (Kolektiv autorů, 2013) 18

2.5.1 Postup PTCA PTCA je provedena na základě předchozího koronarogeafického vyšetření. (Sovová, Řehořová, 2004). PTCA je vhodné provést u samostatné, lehce přístupné stenózy a na jedné až dvou (ale i více) koronárních arteriích. Pokud je v koronární tepněstenóza nepřístupná, PTCA se neprovádí. Výhodnější se stává volba operace. (Gesenhues, Ziesché, 2006) Do koronární arerie je zaveden vodící katétr. Po vodícím katétru je zaveden ke stenóze katetr s balonkem, který se nafoukne, aby stlačil plát a otevřel tepnu. Poté se vyfoukne. Štejfa (2007) uvádí, že tlak vyvinutý pro nafouknutí balonku se pohybuje v rozmezí od 6 do 16 atmosfér a délka insuflace stentu je v rozmezí od 30 do 120 sekund. Aby se udržela cévní stěna otevřená, je do vzniklého otvoru umístěn intravaskulární stent. Aterektomie, která může být součástí PTCA, je metoda, při které je použit rotující nožík na odřezání tukových depozit ze stěn zúženého místa v arterii. (Kolektiv autorů, 2013) Nejčastější komplikací během PTCA je bolest za hrudní kostí. Bolest je způsobena ucpáním koronární tepny nafouknutým balonkem. Podobá se bolesti při akutním infarktu myokardu. Je popisována jako retrosternální nebo epigastrické mačkání, utahování, drcení nebo tlak, jako při nepohodlí. (Cline, 2012) 2.5.2 Medikace při PTCA Pacientovi je podána antikoagulační a antiagregační medikace. Před zákrokem je nemocnému podán bolus 70 100 jednotek heparinu na jeden kilogram jeho hmotnosti. Po implantaci stentu následuje podání další agregační léčby, a to tiklopidin 2 krát 250 mg nebo klopidogrel 1 krát 75 mg. Pacient tyto léky užívá ještě měsíc po výkonu a trvale užívá salicyláty. (Štejfa, 2007) 2.5.3 Domácí režim po propuštění Většina pacientů se smí brzy vrátit do zaměstnání a postupně se vystavovat zátěži, jako před výkonem. Při provedení vpichu v oblasti třísla se pacientovi doporučuje klid po dobu 7 14 dní a vyhýbat se náročnému svičení a fyzicky namáhavé práci. Cílem je dosáhnout úplného zhojení. Vhodná jsou naopak aerobní aktivity, chůze, rekreační běh, plavání a jízda na kole. Intenzita zátěže je individuální, lékaři doporučují začít pomaleji, 19

častěji a zátěž postupně navyšovat. Důležitým doporučením je nekouřit, udržovat si přiměřenou tělesnou hmotnost a pohybový režim, dodržovat nízkotučnou dietu, dbát rad lékaře a při jakýchkoliv potížích vyhledat pomoc. (IKEM, 2011) 2.5.4 Stenty Koronární stenty se v intervenční kardiologii užívají od poloviny 90. let. Se zlepšením hladkého povrchu stentů a zavadením tiklopidinu do praxe, se snížil pod 2 % výskyt akutní a subakutní trombózy stentu a přestaly být klinickým problémem. Tato předchozí komplikace se vyskytovala u 10 20 % výkonů. (Štejfa, 2007) Jde o kovové trubičky, které překlenují zúžené věnčité tepny. Do koronárního řečiště jsou zaváděny při perkutánní transluminální koronární angioplastice. Je možné je zavést i ambulantně. (Navrátil, 2008) Stent brání opakovanému vzniku stenózy. I přesto u 20 30 % pacientů dochází k restenóze. (Sovová, Řehořová, 2004) Stenty jsou buď předem namontované a pevně upevněné na nosném PTCA balonu nebo je lékař manuálně nasadí na nosný katétr s balonem tesně před implantací. (Štejfa, 2007) Vhodné je použít stenty potažené léky s pomalým uvolňováním, které mají za úkol zabránit agregaci fibrinu nebo vzniku sraženin. (Kolektiv autorů, 2013) Hlavními charakteristikami stentů jsou profil v desuflované podobě, flexibilita, odolnost proti tlaku zvenčí, radiální síla, radioopacita a schopnost pokrýt stěnu cévy (Štejfa, 2007, str. 355) 2.6 Ventrikulografie Ventrikulografie je označována jako retrográdní levostranná ventrikulografie (RLVG). Toto vyšetření je provedeno pomocí speciálního katétru, označovaného pig-tail. Tento katétr je zaveden retrográdně do dutiny levé komory. Vstupem je aortální chlopeň. Současně je při výkonu sledováno EKG pacienta. (Štejfa, 2007) Vyšetřením lze zhodnotit velikost komory v systole a diystole. Z objemů komory lze vvypočítat ejekční frakce neboli parametr systolické funkce levé komory. (Klener, 2011) Dalším smyslem vyšetření je zhodnocení velikosti, morfologie a kinetiky jednotlivých segmentů levé komory. (Štejfa, 2007) 20

V současné době lze levostrannou ventrikulografii nahradit echokardiografií, která je neinvazivní. Provedena je tedy pouze v souvislosti s koronarografickým vyšetřením. (Špinar, Ludka, 2013) 21

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Pro empirickou část bakalářské práce a sběr dat k vypracování kvantitativního výzkumu jsem použila metodu dotazníku. Informace do dotazníku jsem získala se spoluprací sester na kardiologickém oddělení, kde byl pacientovi dotazník poskytnut k vyplnění. Dotazníky byly vyplňovány bez mé přítomnosti. Pro daný výzkum má dotazník dvě verze, a to pro pacienty před a po koronarografickém vyšetření, aby bylo možné porovnání informovanosti pacientů. Každý dotazník se skládá z 15 otázek. (viz příloha č. 3 a 4) V úvodní části dotazníků informuji respondenta o popisu a hlavním účelu vyplnění dotazníku. Jednotlivé otázky navazují na cíl a hypotézy. K hypotéze č. 1 se vztahují otázky č. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 a 8. K hypotéze č. 2 jsou zaměřeny otázky č. 9 a 10. K hypotéze č. 3 se vztahují položky č. 11, 12 a 13. K hypotéze č. 4 jsem použila otázku č. 14 a k hypotéze č. 5 se vztahuje otázka č. 15. 3.2 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Cílovou skupinou tohoto výzkumu byli pacienti, které čekalo nebo kteří podstoupili koronarografické vyšetření. Pro výzkumné šetření jsem proto zvolila kardiologické oddělení Nemocnice Jihlava. Dotazník mi vyplnilo 50 pacientů čekajících na koronarografické vyšetřeni a 50 pacientů po proběhlém koronarografickém vyšetření. Pacienti byli vstřícní a ochotně odpovídali na položené otázky v dotazníku. 3.3 Průběh výzkumu Sběr dat byl proveden od 3.3 2015 do 31.3 2015. Bylo osloveno celkem 60 respondentů před koronarografickým vyšetřením a 60 respondentů po koronarografickém vyšetření. Celkem tedy bylo rozdáno 120 dotazníků, z toho 8 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu nekompletního vyplnění otázek, 2 dotazníky byly znehodnoceny a 10 dotazníků nebylo vyplněno. 22

3.4 Zpracování získaných dat Pro napsání textu bakalářské práce jsem použila Microsoft Office Word 2010. Získaná data jsem vyhodnotila a následně zpracovala v programu Microsoft Office Excel 2010. 3.5 Výsledky výzkumu Znalost pojmu koronarografie Ke grafu 1 se vztahuje otázka č. 1: Víte, co znamená pojem koronarografie? Správná odpověď je b) Jde o invazivní kontrastní vyšetření srdečních tepen 50 45 40 43 40 Absolutní četnost 35 30 25 20 15 10 5 0 10 5 Jde o vyšetření srdce Jde o invazivní kontrastní vyšetření srdečních tepen 0 Jde o vyšetření tepen za pomoci ultrazvuku 2 Nevím Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetení Odpovědi Graf 1 Znalost pojmu koronarografie Na grafu vidíme, že správnou odpověď označilo 40 respondentů (80 %) před koronarografickým vyšetřením a 43 respondentů (86 %) po koronarografickém vyšetření. Možnost a) jde o vyšetření činnosti srdce, označilo 10 respondentů (20 %) před koronarografickým vyšetřením a 5 respondentů (10 %) po koronarografickém vyšetření. 2 respondenti (4 %) po koronarografickém vyšetření nevěděli správnou odpověď. Odpověď c) jde o vyšetření srdce za pomoci ultrazvuku, nebyla uvedena žádným respondentem. 23

Co pomocí koronarografie vyšetřujeme Ke grafu 2 se vztahují otázky z dotazníků č. 2: Co Vám bude pomocí koronarografie vyšetřeno?, pro pacienty před koronarografií. Co Vám bylo pomocí koronarografie vyšetřeno?, pro pacienty po koronarografii. Správnou odpovědí je možnost c) Koronární tepny a jejich průsvit, zúžení a uzávěr tepen. 50 48 47 45 40 35 Absolutní četnost 30 25 20 15 10 Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetření 5 0 1 1 1 1 Vnitřní struktury srdce pomocí rentgenu Srdeční sval Koronární tepny a jejich průsvit, zúžení a uzávěr tepen 1 Nevím Odpovědi Graf 2 Co pomocí koronarografie vyšetřujeme Na grafu zřetelně vidíme, že správnou odpověď označilo 48 respondentů (96 %) před koronarografickým vyšetřením a 47 respondentů (94 %) po koronarografickém vyšetření. Možnost a) vnitřní struktury srdce pomocí rentgenu odpověděl 1 pacient (2 %) před a 1 pacient (2 %) po koronarografickém vyšetření a možnost b) srdeční sval stejný počet respondentů, jako mmožnost a). Odpověď na položenou otázku neznal 1 respondent (2 %) po koronarografickém vyšetření. 24

Znalost pojmu Angioplastika Ke grafu 3 se vztahuje otázka z dotazníku č. 3: Víte, co je to Angioplastika (zkratkou PTCA)? Správnou odpovědí je možnost a) Obnovení průtooku krve tepnami za pomoci katetru s balonkem, popřípadě implantace stentu. Absolutní četnost 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 29 35 Obnovení průtoku krve tepnami za pomoci katetru s balonkem, popřípadě implantace stentu 6 0 Pacientovi je operativně proveden Bypass 8 8 7 7 Náhrada části poškozené tepny umělou Odpovědi Nevím Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetření Graf 3 Znalost pojmu Angioplastika Tento graf ukazuje, že 29 respondentů (58 %) před vyšetřením a 35 respondentů (70 %) po vyšetření odpovědělo správně na položenou otázku. 6 respondentů (12 %) před vyšetřením vybralo nesprávnou možnost b) pacientovi je operativně proveden By-pass. 8 pacientů (16 %) před vyšetřením a stejný počet pacientů po vyšetření se domnívalo, že jde o možnost c) náhrada poškozené tepny umělou. Odpověď nevědělo 7 respondentů (14 %) před i po koronarografickém vyšetření. 25

Znalost pojmu Ventrikulografie Ke grafu 4 se vztahuje otázka z dotazníku č. 4: Víte, co je to Ventrikulografie? Správná odpověď je c) Vyšetření levé (i pravé) srdeční komory za pomoci kkontrastní látky, které je součástí koronarografie. Absolutní četnost 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 2 3 1 2 Vyšetření sdrečních chlopní invazivní metodou Vyšetření srdce pomocí ultrazvuku 20 26 Vyšetření levé (i pravé) srdeční komory za pomoci kontrastní látky, které je součástí koronarografie 27 19 Nevím Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetření Odpovědi Graf 4 Znalost pojmu Ventrikulografie V grafu je znázorněn překvapivý výsledek, že pouze 20 respondentů (40 %) před vyšetřením a 26 respondentů (52 %) po vyšetření znalo správnou odpověď. Odpověď na otázku neznalo před vyšetřením 27 respondentů (54 %) a 19 (38 %) po vyšetření. Zbylí respondenti 3 (6 %) před vyšetřením a 5 (10 %) po vyšetření zvolilo možnost a) vyšetření srdečních chlopní invazivní metodou nebo b) vyšetření srdce pomocí ultrazvuku. 26

Informovanost o podání kontrastní látky Ke grafu 5 se vztahuje otázka z dotazníku pro respondenty před koronarografickým vyšetřením č. 5: Víte, kdy Vám bude aplikována kontrastní látka? Správná odpověď je a) V průběhu koronarografického vyšetření. 0 5 2 V průběhu koronarografického vyšetření Nepoužívá se Lékař rozhodne, zda bude aplikována či ne 43 Nevím Graf 5 Informovanost o podání kontrastní látky před vyšetřením Z grafu vyčteme, že 43 dotázaných (86 %) odpovědělo správně. Možnost b) nepoužívá se, nezvolil žádný respondent. 5 dotázaných (10 %) zakroužkovalo možnost c) lékař rozhodne, zda bude aplikována či ne a pouze 2 respondenti (4 %) neměli informace o podání kontrastní látky. Ke grafu 6 se vztahuje otázka z dotazníku pro respondenty po vyšetření č. 5: Znáte důvod použití kontrastní látky při koronarografii?, pro respondenty po koronarografickém vyšetření. Správná odpověď je a) Používá se při každém vyšetření pro zobrazení srdečních cév. 27

1 4 2 Používá se při každém vyšetření pro zobrazení srdečních cév Kontrastní látka se při vyšetření nepoužívá Záleží na lékaři a jeho rozhornutí, zda bude aplikována či ne 43 Nevím Graf 6 Imformovanost o podání kontrastní látky po vyšetření Otázka a odpovědi v dotazníku se pro jednotlivé skupiny nepatrně lišily, proto jsme se rozhodla o rozdělení do dvou grafů. Z tohoto grafu je patrné, že obě skupiny respondentů odpovídyly podobně. 43 respondentů (86 %) zvolilo správnou odpověď a), 1 respondent (2 %) vybral b) kontrastní látka se při vyšetření nepoužívá, 4 respondenti (8 %) si mysleli, že záleží na lékaři, zda bude aplikována či ne a 2 respondenti (4 %) neměli informace o aplikaci kontrastní látky. 28

Edukace o klidovém a pohybovém režimu Ke grafu 7 se vztahuje otázka z dotazníku pro pacienty před vyšetřením č. 6: Víte, jaký budete mít klidový a pohybový režim po koronarografickém vyšetření? Správnou odpovědí je možnost c) Budu muset dodržovat klid na lůžku v poloze na zádech, vyvarovat se prudkým pohybům a dbát na doporučení sestry a lékaře. 1 13 Klidový režim mi bude doporučen, záleží však na tom, jak se po výkonu budu cítit 0 Žádný režim není třeba dodržovat 36 Budu muset dodržovat klid na lůžku v poloze na zádech, v yvarovat se prudkým pohybům a dbát na doporučení sestry a lékaře Nevím Graf 7 Edukace o klidovém a pohybovém režimu před vyšetřením Na grafu vidíme, že správnou odpověď označilo 36 dotázaných pacientů (72 %). 13 pacientů (26 %) označilo možnost a) klidový režim mi bude doporučen, záleží však na tom, jak se budu po výkonu cítit. Žádný z dotázaných pacientů nezvolil možnost b) žádný režim není třeba dodržovat a 1 pacient (2 %) odpověď nevěděl. Ke grafu 8 se vztahuje otázka z dotazníku pro respondenty po koronarografickém vyšetření č. 6: Byl Vám vysvětlen klidový a pohybový režim po koronarografickém vyšetření? Správná odpověď je c) Musel/a jsem dodržovat klid na lůžku v poloze na zádech, vyvarovat se prudkým pohybům a dbát na doporučení sestry a lékaře. 29

3 14 Klidový režim mi byl doporučen, nmusel/a jsem ho dodržovat Žádný režim není třeba dodržovat 33 0 Musel/a jsem dodržovat klid na lůžku v poloza en azádech, vyvarovat se prudkým pohybům a dbát na doporučení sestry a lékaře Nevím Graf 8 Edukace o klidovém a pohybovém režimu po vyšetření V porovnání se skupinou dotázaných pacientů před koronaorgrafickým vyšetřením, v tomto grafu vidíme, že dotázaní pacienti po vyšetření uvedli téměř stejné odpovědi. A to 33 pacientů (66 %) označilo správnou odpověď, 14 pacientů (28 %) odpovědělo možnost a) klidový režim mi byl doporučen, ale nemusel/a jsem ho dodržovat, žádný pacient neuvedl odpověď b) žádný režim není třeba dodržovat a 3 pacient (6 %) odpověď nevěděli. 30

Edukace o zvýšeném přijmu tekutin po vyšetření Ke grafu 9 se vztahují otázky z dotazníků č. 7: Víte proč bude/ byl důležitý zvýšený příjem tekutin po koronarografickém vyšetření? Správnou odpovědí je možnost b) Kvůli rychlejšímu vyplavení kontrastní látky z těla. Absolutni četnost 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 5 7 Důležité je zabránit dehydrataci organismu 40 39 Kvůli rychlejšímu vyplavení kontrastní látky z těla 0 1 Důvodem je náhrada ztráty krve Odpovědi 5 3 Nevím Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetření Graf 9 Edukace o zvýšeném přijmu tekutin po vyšetření 40 respondentů (80 %) před a 39 respondentů po vyšetření odpovědělo správnou možnost b). 5 respondentů (10 %) před a 7 (14 %) po vyšetření označilo špatně možnost a) důležité je zabránit dehydrataci organismu a 1 respondent (2 %) po vyšetření uvedl možnost c) důvodem je náhrada ztráty krve. Důvod zvýšeného příjmu tekutin nevědělo 5 respondentů (10 %) před a 3 respondenti (6 %) po koronarografickém vyšetření. 31

Edukace o dietě Ke grafu 10 se vztahuje otázka z dotazníku pro respondenty před koronadografickým vyšetřením č. 8: Jaká dieta Vám bude doporučena, jestliže podstoupíte angioplastiku (rozšíření cév)? Správná odpověď je c) Nízkotučná 5 17 8 Šetřící Žádná Nízkotučná Nevím 20 Graf 10 Edukace o dietě před koronaorgrafickým vyšetřením Graf nám znázorňuje, že pouhých 20 pacientů (40 %) vědělo správnou odpověď. 5 pacientů (10 %) označilo možnost a) šetříci a 8 pacientů (16 %) se domnívalo, že není třeba dodržovat žádná dieta. Poměrně vysoký počet dotázaných, 17 pacientů (34 %), nevěděl správnou odpověď. Graf 11 se vztahuje k otázce z dotaznníku pro respondenty po koronarografickém vyšetření č. 8: V případě, že jste absolvoval/a angioplastiku (rozšíření cévy), jaká dieta Vám byla doporučena? Správná odpověď je c) Nízkotučná 32

3 4 19 Šetřící 16 Žádná Nízkotučná Nevím Neabsolvoval/a jsem 8 Graf 11 Edukace o dietě po koronarografickém vyšetření I tento graf ukazuje, že pouhých 16 pacientů (32 %) znalo spránou odpověď na položenou otázku. 3 pacienti (6 %) označili možnost a) šetřící, 4 (8 %) možnost b) žádná a 8 pacientů (16 %) možnost d) nevím. Z 50 dotázaných pacientů 19 (38 %) angioplastiku nepodstoupilo. Po vyhodnocení této dotazníkové otázky docházím k závěru a myslím si, že pacienti nejsou lékařem a ošetřovatelským personálem řádně edukováni o dietě. Edukováni jsou pouze v případě, že jim je angioplastika provedena. 33

Hospitalizace Ke grafu 12 se vztahují otázky z dotazníků č. 9: Víte, na kterém oddělení budete hospitalizován?, pro respondenty před vyšetřením. Na jakém oddělení jste byl hospitalizován?, pro respondenty po vyšetření. Správnou odpovědí je možnost a) Na kardiologickém oddělení 50 45 40 49 45 Absolutní četnost 35 30 25 20 15 10 5 0 Na kardiologickém oddělení 1 5 Na interním oddělení 0 0 Nevím Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetření Odpovědi Graf 12 Hospitalizace Tento graf jednoznačně zobrazuje, že 49 nemocných (98 %) před vyšetřením a 45 nemocných (90 %) po vyšetření uvedli správnou možnost a) na kardiologickém oddělení. Žádný z respondentů neuvedl možnost c). Výjimkou byl 1 nemocný (2 %) před vyšetřením a 5 nemocných (10 %) po vyšetření, kteří uvedli možnost b) na interním oddělení. Domnívám se, že respondenty spletlo umístění kardiologického oddělení v interním pavilonu Nemocnice Jihlava. 34

Doba hospitalizace Ke grafu 13 se vztahují otázky z dotazníků č. 10: Jak dlouhá bude hospitalizace při koronarografickém vyšetření?, pro respondenty před vyšetřením. Bylo Vám sděleno, jak dlouhá bude hospitalizace po koronarografickém vyšetření?, pro respondenty po vyšetření. Správná odpověď je a) 1 2 dny. Pokud bude/ byla provedena angioplastika, déle. Absolutní četnost 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 39 36 1-2 dny, pokud bude/ byla provedena angioplastika, déle 7 6 Maximálně 3 dny i při provedené angioplastice 3 1 Týden Odpovědi 3 5 Nevím Před koronarografickým vyšetřením Po koronaorgrafickém vyšetření Graf 13 Doba hospitalizace Graf znázorňující informovanost o době hospitalizace zobrazuje, že 39 respondentů (78 %) před vyšetřením a 36 respondentů (72 %) po vyšetření označilo správnou odpověď a). Tato možnost zahrnuje ambulantní koronaorgrafické vyšetření, kde je pacient ráno hospitalizován a v odpoledních hodinách propuštěn. Nejčastěji je první den ráno pacient přijat na oddělení, připraven na vyšetření, odpoledne je mu provedeno vyšetření a druhý den propuštěn. Pokud je nemocnému provedena angioplastika nebo se objeví komplikace, trvá hospitalizace déle. 7 (14 %) respondentů před vyšetřením a 6 (12 %) respondentů po vyšetření označilo možnost b) maximálně 3 dny i při provedené angioplastice. 1 respondent (2 %) a 8 (16 %) respondentů před i po vyšetření neznalo dobu hospitalizace. Myslím si, že odpovědi respondentů byly ovlivněny dobou hospitalizace v nemocnici, kdy mohlo dojít k odložení vyšetření nebo přijmu závažného případu. To dobu hospitalizace prodlužuje. Výkon se plánuje na 1 2 dny, případně déle. 35

Znalost míst zavedení katetru do cévního řečiště Ke grafu 14 se vztahují otázky z dotazníků č. 11: Víte, jaké jsou možnosti zavedení katetru do cévního řečiště?, pro respondenty před vyšetřením a pro respondenty po vyšetření Víte, jaké byly možnosti zavedení katetru do cévního řečiště? Správná odpověď je c) Jsou možné oba přístupy (popřípadě i jiné). 50 47 47 45 40 Absolutní četnost 35 30 25 20 15 10 Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetření 5 0 1 2 2 Pouze zápěstím Odpovědi 0 Pouze tříslem Jsou možné oba přístupy (popřípadě i jiné) 0 1 Nevím Graf 14 Znalost míst zavedení katetru do cévního řečiště Toto grafické zobrazení jednoznačně ukazuje na dostatečnou znalost a informovanost o způsobu zavedení katetrů do cévního řečiště. 47 respondentů (94 %) správně vybralo možnost c). Myslím si, že 5 respondentů (10 %) 3 před a 2 po vyšetření uvedli nesprávné odpovědi, a) pouze zápěstím a b) pouze tříslem, podle místa, kterým jim bylo vyšetření provedeno, a domnívali se, že jiná varianta není možná. Pouze jeden respondent nebyl o místu zavedení katetru informován. 36

Způsob provedení koronarografického vyšetření Ke grafu 15 se vztahují otázky z dotazníků č. 12: Jak Vám bude/ byla provedena koronarografie? Zde nebyla možnost správné odpovědi. Oslovení responděnti volili odpověď podle místa provedení a konzultace s lékařem. Mohli tedy zvolit možnost a), b), c) nebo d). 50 45 Absolutní četnost 40 35 30 25 20 15 10 5 3 4 9 8 36 36 2 2 Před koronarografickým vyšetřením Po koronaorgrafickém vyšetření 0 Přes tříslo. Nevěděl/a jsme o možnosti volby přes zápěstí. Přes tříslo. Dle lékaře nebylo možné provést vyšetření přes zápěstí Přes zápěstí. Lékař mi tuto možnost nabídl. Odpovědi Přes zápěstí. Z důvodu zdravotních komplikací nebyl přístup přes tříslo možný. Graf 15 Způsob provedení koronarografického vyšetření Výsledek výzkumu ukazuje, že 3 pacienti (6 %) před vyšetřením a 4 pacienti (8 %) po vyšetření uvedli vykonání vyšetření přes tříslo, protože nevěděli o možnosti volby přes zápěstí. Nebyli tedy dostatečně lékařem edukováni. Naopak Vičíková (2009) uvádí, že v jejím výzkumu 60 % pacientů o možnosti volby nevěděli, tudíž si neudělili požadavek a přání na místo vpichu. 9 pacientů (18 %) před vyšetřením a 8 pacientů (16 %) po vyšetření uvedlo možnost přes tříslo, jelikož lékař rozhodl, že není možné provést vyšetřenní přes zápěstí. 36 pacientů (72 %) uvedlo, že jim lékař nabídl možnost vyšetření přes zápěstí. Dle mého názoru, lékař pacienty edukoval o rizicích, výhodách a nevýhodách jednotlivých přístupů. Pacienti si pak vybrali výhodnější metodu. Zbývající 4 pacienti (8 %), 2 před a 2 po vyšetření podstoupili koronarografii přes zápěstí, protože jejich zdravotní stav neumožnil provedení vyšetření přes tříslo. 37

Edukace o provedení komprese místa vpichu Ke grafu 16 se vztahují otázky z dotazníků č. 13: Jak bude možné provést komprasi (stlačení) místa vpichu?, pro respondenty před koronarografií. Pro respondenty po koronarografii, Víte, čím byla provedena komprese (stlačení) místavpichu? Správnou odpovědí je b) Pomocí FemoStopu, sáčku s pískem nebo fixačního náramku se vzduchovým balonkem. Absolutní četnost 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 5 9 Pomocí škrtidla 39 37 Pomocí Neprovádí se FemoStopu, sáčku s pískem nebo fixačního náramku se vzduchovým balonkem Odpovědi 0 0 6 4 Nevím Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetření Graf 16 Edukace o provedení komprese místa vpichu Šetření a zpracování do grafu ukazuje, že 5 oslovených osob (10 %) před vyšetřením a 9 oslovených osob (18 %) po vyšetření označilo špatnou odpověď a) pomocí škrtidla. Žádná oslovená osoba nezvolila možnost c) neprovádí se a 6 osob (12 %) před vyšetřením a 4 osoby (8 %) po vyšetření nevěděli způsob provedení komprase místa vpichu. Správně odpovědělo 39 oslovených osob (78 %) před vyšetřením a 37 osob (74 %) po vyšetření. 38

Znalost komplikací koronarografie Ke grafu 17 se vztahuje otázka z dotazníků č. 14: Jaké znáte komplikace koronarografie? Oslovení respondenti mohli označit více možností, aby bylo možné posoudit znalost a informovanost o komplikacích spojených s koronarografií. 50 45 Absolutní četnost 40 35 30 25 20 15 10 5 0 3132 1314 14 12 1 22 16 7 5 1 18 9 12 9 109 9 9 4 3 3 4 4 3 3 5 9 9 6 7 6 7 Komplikace Před koronarografickým vyšetřením Po koronarografickém vyšetřením Graf 17 Znalost komplikací koronarografie Grafické znázornění nám vyjadřuje znalost komplikací spojených s koronarografickým vyšetřením. Vysledkem edukace o komplikacích u respondentů před vyšetřením prokázala, že 31 (62 %) ví o alergické reakci na kontrastní látku, 13 (26 %) označilo jako komplikaci krevní sraženiny, 14 (28 %) označilo krevní výron, 1 (2 %) si myslí, že komplikací jsou vysoké krevní ztráty, 16 (32 %) počítá s bolestí za hrudní kostí, 7 (14 %) označilo nízký krevní tlak, 4 (8 %) předpokládájí snížení srdečního rytmu, 3 (6 %) jako komplikaci označili fibrilaci síní/ komor, 9 (18 %) vybralo arytmii, 3 (6 %) předpokládájí, že může dojít k srdečnímu selhání, 12 (24 %) uvádí jako komplikaci poškození cévy a 9 (18 %) uzávěr cév, dalších 10 (20 %) ví o CMP a 9 (18 %) o AIM, 39

6 (12 %) respondentů vybralo ztrátu vědomí a 9 (18 %) dokonce označilo smrt. 9 respondentů (18 %) neoznačilo neznalo žádné komplikace. Výsledek výzkumu u respondentů po koronaragrafickém vyšetřeni dopadl velmi podobně. A to: 32 respondentů (64 %) zvolilo alergickou reakci na kontrastní látku, 14 (28 %) označilo krevní sraženiny, 12 (24 %) zaškrtlo krevní výron, 1 respondent (2 %) vybral velké ztráty krve, 22 (44 %) počítalo s bolestí za hrudní kostí, pro 5 (10 %) je komplikací nízký tlak krve a pro 3 (6 %) snížený srdeční rytmus, 4 (8 %) určilo jako koplikaci fibrilaci síní/komor, stejný počet vybral arytmii, 3 (6 %) zná jako komplikaci případné srdeční selhání, 18 respondentů (36 %) ví o poškození cév, 5 (10 %) zvolilo uzávěr cév, 9 (18 %) označilo CMP a stejný počet i AIM, 7 (14 %) počítá s případnou ztrátou vědomí a jako u respondentů ze skupiny před vyšetřením 6 (12 %) dokonce označilo jako komplikaci smrt. I zde 7 (14 %) neoznačilo neznalo žádné komplikace. Nejčastěji obě skupiny respondentů uváděly alergickou reakci na kontrastní látku, krevní sraženiny, krevní výron, bolest za hrudní kostí a poškození cév. Při porovnání s Vičíkovou (2009), které ve výzkumu vyšlo, že 50 % jejich respondentů nezná žádné komplikace, jsou respondenti z mého výzkumu, lépe mnohem lépe informováni. 40