Tělní dutiny Alexandra Hánová Brno; 2014

Podobné dokumenty
lllll MICHAELA BRUMOVSKÁ

2.ročník - Zoologie. Rozmnožování Zárodečné listy (10)

Evoluce orgánových soustav: Vylučovací soustava. Jana Zajacová Speciální zoologie bezobratlých 2014

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo

Srovnávací morfologie obratlovců

Vývojová morfologie živočichů

Nervová soustava bezobratlých. Tomáš Havlík

DÝCHACÍ SOUSTAVY. Zuzana Lizoňová. Bi7870 Speciální zoologie bezobratlých

Fylogeneze a diverzita obratlovců II.Chordata. postavení v systému charakteristické znaky systém původ a příbuznost

Kopinatci /Bezlebeční/ Milan Dundr

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Srovnávací fyziologie bezobratlých

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Lži a mýty proti očkování

1- živočichové úvod. Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. Ročník 2. Datum tvorby

Variace Dýchací soustava

7. Rozmnožování a vývoj živočichů: osemenění, oplození a embryogeneze

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Většina suchozemských obratlovců dýchá plícemi - specializovaný orgán houbovité struktury bohatě protkaný jak vzdušnými cestami, tak cévním systémem

SOUHRN BEZOBRATLÝCH II.

2. Histologie: pojivové tkáně

Buňky, tkáně, orgány, orgánové soustavy. Petr Vaňhara Ústav histologie a embryologie LF MU

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

Úvod do kosterní soustavy

Embryonální původ orgánových soustav a tělních dutin 1. BLASTULA. Stádia embryonálního vývoje: Vznik ektodermu a primární tělní dutiny (blastocoelu)

Systém a evoluce obratlovců II.Chordata

DIDAKTICKÝ TEST- OBECNÁ ZOOLOGIE

Embryonální období. Martin Špaček. Odd. histologie a embryologie

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ

Soustava krycí od protist po hlístice

Chrupavka a kost. Osifikace BST-30

TEST:Bc-1314-BLG Varianta:0 Tisknuto:18/06/

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

REPRODUKCE A ONTOGENEZE Od spermie s vajíčkem až po zralého jedince. Co bylo dřív? Slepice nebo vejce?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Lophotrochozoa. - Platyzoa. (= Spiralia) Ectoprocta. Gastrotricha. Platyhelminthes. Kamptozoa. Gnathifera. Nemertea, Sipunculida, Annelida

Praktické hodnocení významu živočichů

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.

Oběhová soustava kroužkovců a členovců

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

Imunitní systém člověka. Historie oboru Terminologie Členění IS

Maturitní témata z biologie

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_14. Člověk II.

Didaktický učební materiál pro ZŠ INOVACE A ZKVALITNĚNÍ VÝUKY PROSTŘEDNICTVÍM ICT Mgr. Radovan Vlček Vytvořeno: červen 2011

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.20

Maturitní témata - BIOLOGIE 2018

Histogeneze příklady. 151 Kurs 5: Vývoj buněk a tkání

Biologie - Sexta, 2. ročník

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Maturitní zkouška z Biologie 2016 Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů

ZAMĚSTNANCŮ. Jméno předvádějícího Datum prezentace. Označení DUMu Předmět oblast Druh učebního materiálu Cílová skupina.

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_13_BI1 VYLUČOVACÍ SOUSTAVA

Variace Vývoj dítěte

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu biologie

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Systém a evoluce živočichů

8. Rozmnožování a vývoj živočichů: vývoj, růst, stárnutí a smrt

Maturitní témata BIOLOGIE

Anatomie I pro studenty TV. Školní rok: 2008/2009 Semestr: zimní Počet kreditů: 2 Týdenní dotace: P 1, C 1 Zakončení: Z

Mezonefros. Neokortex s glomeruly. Metanefrogenní blastém. dřeň s kanálky. Magn. x10. Henleovy kličky (nižší buňky) Sběrací kanálek (vyšší buňky)

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

M A T U R I T N Í T É M A T A

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

EPITELOVÁ TKÁŇ. šita. guru. sthira. ušna. mridu višada. drva. laghu. čala. Epitelová tkáň potní žlázy. Vše co cítíme na rukou, je epitelová tkáň

Platyhelminthes - ploštěnci: Turbellaria ploštěnky

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

Fylogeneze živočichů (Animalia)

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze do škol. Opakování pojmů z 6. ročníku

Schéma epitelu a jeho základní složky

Soustava trávicí- prvoci až ploštěnci

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Autor: Mgr. Jiří Šálený Datum: leden 2013 Ročník: sexta osmiletého gymnázia Vzdělávací oblast: biologie Tématický okruh: Druhoústí Téma: Ostnokožci

Otázka 16 Žahavci, ploštěnci, hlísti Charakteristika jednotlivých tříd a jejich zástupců

Fosilní záznam. - hojné fosilie, ale až od ordoviku

CZ.1.07/1.5.00/ Člověk a příroda

příjmení a jméno: den a hodina cvičení: datum:

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Hormonální regulace bezobratlých

Seminář pro maturanty

Otázka: Žahavci. Předmět: Biologie. Přidal(a): TS. kmen Žahavci (Cnidaria) - vodní, převážně mořští živočichové. - tělo: radiálně (paprsčitě) souměrné

Membránový transport příručka pro učitele

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

Očekávaný výstup: Žák zařadí probrané druhy živočichů do systému, popíše stavbu těla typických zástupců, vysvětlí příčiny ohrožení bezobratlých

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Živočišné tkáně. Vznik - histogeneze diferenciace proliferace

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková. Tematická oblast. 2- živočišné houby. Ročník 2. Datum tvorby

Anotace: výukový materiál popisuje vlastnosti strunatců v kontextu s prvoústými živočichy.

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

-typická dvoustranná souměrnost (důsledek přeládajícího pohybu jedním směrem) -příď těla (hlava + smysl.org.+nerv,tkáň) X záď těla

Prezentace je využitelná i při přípravě studentů na MZ, u příslušného maturitního okruhu Pohlavní soustava.

očekávaný výstup Člověk a příroda 2. stupeň P popsat stavbu orgánů a orgánových soustav lidského těla a jejich funkce ročník 8. č.

Transkript:

Tělní dutiny Alexandra Hánová Brno; 2014

Tělní dutiny tělo složeno z buněk těsný kontakt oddělené ECM (=extracelulární matrix) tvoří kompaktní organizaci v mezodermální tkáni pouze Bilateria u většiny organismů přítomnost dutin malá intersticia trubicovité systémy prostorové dutiny opakované seriální jednotky funkce dutin - hydroskelet - transport - vylučování - rozmnožování

Typy tělních dutin na základě rozdílů v ohraničení lumenu primární bez epitelu, hraničí s ECM sekundární ohraničení buněčnou vrstvou (epitelem) klasifikace živočichů acoelomata (bez dutin) pseudocoelomata (vířníci, hlístice) coelomata

Kompaktní tělní organizace = acoelomová organizace všechny mezodermální buňky v těsném kontaktu buňky se nedotýkají přímo membránami mikroskopické larvy často bez dutin vytváří se během ontogeneze existují i velká zvířata bez dutin a mikroskopická s dutinami absence tělních dutin neznamená absenci tělních tekutin Acoelomorpha

Primární tělní dutina pseudocoel vzniká rozdělením prostoru mezi ektodermem (vnější zárodečný list) a entodermem (vnitřní zárodečný list) lemované ECM zvýšený tlak intersticiální tekutiny odtržení lamina fibroreticularis i u zvířat s coelomem (např. oběhový systém) nebo v průběhu embryogeneze dutina uvnitř blastuly blastocoel pseudocoel

Primární tělní dutina

Sekundární tělní dutina = coelom lemován epitelem = coelothel 2 způsoby vzniku vychlípením mezodermálních buněk prvostřeva = enterocoel z mezodermálních buněk transformovaných na epiteliální organizaci obklopí dutinu = schizocoel

Sekundární tělní dutina

Mixocoel spojení primární a sekundární tělní dutiny u dospělých drápkovců v každém zaústním segmentu u členovců pouze v několika předních segmentech

Funkce tělních dutin zvětšení velikosti těla opora skeletu transport molekul oběhová soustava vylučování u kroužkovců k uložení gamet coelomový epitel metabolicky aktivní

Tělní dutiny u živočichů Cnidaria, Ctenophora zcela bez tělních dutin (vyjímka blastocoel u blastul) Xenoturbella, Acoelomorpha, Gastrotricha bez dutin Platyhelminthes, Gnathostomulida bez dutin i u větších druhů mezenchym mezibuněčné mezery tvoří schizocoel hydrostatická kostra

Tělní dutiny u živočichů Nematoda primární tělní dutina u parazitických druhů pseudocoel zajišťuje oběh a oporu těla coelomocyty fagocytóza Nematomorpha larvy acoelomorfní v průběhu ontogeneze primární tělní dutina samice: prostorné dutiny samec: masivní růst parenchymu (živiny) sklony ke ztrátě dutin

Tělní dutiny u živočichů Priapula primární tělní dutina coelomocyty Kinorhyncha štěrbiny primární tělní dutiny Loricifera primární tělní dutina Tardigrada coelomové váčky enterocoely mixocoel ohraničen pouze bazální laminou

Tělní dutiny u živočichů Onychophora a Arthropoda embrya coelom dospělci mixocoel Syndermata primární tělní dutina u vířníků bez volných buněk

Tělní dutiny u živočichů Nemertea jediné epiteliálně lemovaný oběhový systém = coelom druhá coelomová dutina = rhynchocoel gonocoely bez primární Kamptozoa kompaktní jen četné malé štěrbiny prim. t. dutiny systém cévních dutin mezi tkáněmi

Tělní dutiny u živočichů Mollusca klasický coelom chybí hemocoel ve hřbetní oblasti řada lakun prim. t. dutiny coelom gonoperikardiální komplex a perikard Sipunculida 2 coelomy hřbetní chapadlový - dýchání + dermální kanálky volné buňky coelothel

Tělní dutiny u živočichů Echiurida coelom coelothel Annelida coelomové dutiny párové váčky, oddělené mezenteriem a disepimenty máloštětinatci 1 váček u Polychaetes fúzují hydroskelet Phoronida, Bryozoa, Brachiopoda 2 coelomové vaky coelom dobře vyvinut v cystidech a prstenčitě kolem úst coelomové vaky jednotlivých zoidů nerozděleny prim. t. dutina oběhový systém podocyty odvod zplodin

Tělní dutiny u živočichů Chaetognatha dospělci: 3 navazující coelomy PTD mezi střevním epitelem a coelothelem hemální systém Echinodermata a Hemichordata protocoel mesocoel metacoel enterocoelní vývoj PTD oběhový systém během ontogeneze změny levý protocel spojen s vnějším prostředím přes hydropór i s levým mezocelem pravý protocel a mezocoel degenerují levý mezocoel se obtáčí kolem TS a vzniká z něj systém vodních cév = tzv. ambulakrální systém

ústa hydropor řiť hydropór perikard coelom stomochord coelom CS axiální orgán ústa

Děkuji za pozornost!