Ekonomika chovu masného skotu / ekologickém a konvenčním režimu

Masný skot Ekonomika chovu masného skotu / ekologickém a konvenčním režimu Ú v o d n í č á s t t e x t u s ro v n á v á v ý v o j s ta v ů m a s n é h o s k o tu v e k o lo g ic k ý c h a k o n v e n č n íc h s y s té m e c h h o s p o d a ř e n í v le te c h 2 0 1 1-2 0 1 5. > ozom ost je v ě n o v á n a t a k é z p ů s o b ů m u p la t n ě n í h o v ě z íh o m a sa v y p r o d u k o v a n é h o v s y s té m u e k o lo g ic k é h o z e m ě d ě ls t v í v le te c h 2 0 1 1-2 0 1 4. D r u h á, e k o n o m ic k á č á s t p řís p ě v k u je z a m ě ř e n a na s r o v n á n í n á k la d ů a v ý n o s ů c h o v u m a s n é h o s k o tu v o b o u s y s té m e c h h o sp o d a ře n í. N á k la d o v o s t je p o s u z o v á n a n a z á k la d ě p řím ý c h a n e p řím ý c h n á k la d ů. P ro v ý p o č e t s o u h r n n é m íry r e n t a b ilit y c h o v u n a s n é h o s k o tu js o u b r á n y v ú v a h u p řím é a n e p řím é p o d p o ry. Nummary he f ir s t p a r t o f t h e t e x t c o m p a re s t h e d e v e lo p m e n t o f t h e n u m b e r o f b e e f c a t t le in b o th s y ste m s d u r in g t h e y e a rs 2 0 1 1-2 0 1 5. A tte n tio n is a lso p a id to t h e w a y s o f u s in g t h e b e e f p ro d u c e d in t h e o r g a n ic a g r ic u lt u r e d u r in g t h e y e a rs 2 0 1 1-2 0 1 4. T h e e c o n o m ic )a rt o f t h e a r t ic le is fo c u s s e d o n t h e c o m p a ris o n o f co sts a n d re v e n u e s o f b e e f c a t t le in o r g a n ic a n d c o n v e n t io n a l f a r m in g s y ste m s, he co st o f b e e f c a t t le is a sse sse d o n t h e b a sis o f d ir e c t a n d in d ir e c t co sts. F o r c a lc u la t in g t h e p r o f it a b ilit y o f b e e f c a t t le d ir e c t a n d n d ire c t s u b s id ie s w e r e t a k e n in to c o n s id e r a t io n. K e y w o rd s: b e e f c a t t le, o r g a n ic f a r m in g, c o n v e n t io n a l a g r ic u lt u r e, p r o f it a b ilit y Jvod spočívá pouze v produkci kvalitních jišťuje zemědělství, 2015. Dále pak porovnat ekonomiku, V Evropě i u nás je ekologické země potravin, ale např. také v možnosti která spočívá i v přínosu takového tj. nákladovost, výnosy a rentabilitu, multifunkčnost dělství uznávanou metodou, která hospodaření v méně příznivých oblas hospodaření pro pestrost krajiny a její produkce masa v ekologickém a kon oředstavuje alternativu ke konvenč- tech. Vazba chovu skotu na objemná ráz. Cílem tohoto článku je zhodno venčním systému hospodaření. límu modelu hospodaření. Hlavní statková krmivá, trvalé travní porosty tit ekologický chov skotu a produkci hrincipy ekologického (H P ) a produkce chlévské mrvy za a spotřebu masa v ČR v letech 2011 až zemědělství -počívají v dlouhodobé udržitelnos- Literární rešerše Podle údajů zveřejněných Světovou ti, ohleduplnosti k přírodě i chova organizací pro výživu (FAO) je skot ným zvířatům. Chov skotu předsta jedním vuje základ smíšených hospodářství hospodářských zvířat a současně vel s rostlinnou i živočišnou produk mi významným zdrojem masa. V roce z nejrozšířenějších druhů cí a podniků zaměřených na 1990 byl odhadovaný stav celosvěto údržbu a využívání travních vě chovaného skotu 1445 mil. kusů. norostů. Má tak nezastupi- Tento početní stav se do roku 2012 elný význam pro většinu zvýšil na 1684 mil. kusů, tj. o 16,5 %. ekologicky V témže roce bylo, podle FAO, vypro hospodaří- :ích podniků. Význam dukováno 67 tis. tun hovězího masa, orodukce biomasy ne ww.profipress.cz

25 ------------------------------------------------- 2 500 20 ~M^f =M==a_ 2000-150 1 500 (Ü 100 1000 >u O 50 H HH HH S H 500 0 1 1------- 1 1------- 1------- 1----J 1 0 2011 2012 2013 2014 2015 i Skot celkem (tis. ks) ----- Počet farem CT3 Graf 1 - Vývoj počtu Jarem a stavů masného skotu v EZ Graf 2 - Podíl masného skotu chovaného v konvenčním a ekologickém zemědělství (2011-2015) tj. 22,2% podíl celosvětové produkce masa. Podle Eurostatu bylo ve státech Evropské unie v roce 2012 chováno celkem 87 297 tis. kusů skotu, přičemž nejvyšší počet zvířat (19 052 tis. kusů) byl chován ve Francii. V uvedeném roce bylo ve státech EU vyprodukováno 7579 tis. tun hovězího masa, přičemž nejvyšší produkce byla zaznamenána ve Francii (1477 tis. tun) a Německu (1140 tis. tun) Na území České republiky proběhlo založení prvních stád masného skotu až po roce 1990 (Falta, Chládek 2015). Od tohoto roku zaznamenávají stavy masného skotu každoroční nárůst. Počty krav bez tržní produkce mléka (KBTPM) se navýšily z původních 20 tis. kusů v roce 1990 (Kvapilík, Kohoutek 2009) na 204 tis. kusů v roce 2015 (Kvapilík et al. 2016). Produkce hovězího masa na území ČR činila 68,3 tis. tun. Nárůst stavů masného skotu lze přičíst především skutečnosti, že v mnoha oblastech je chov KBTPM nejsnazším způsobem zachování živočišné produkce (Falta, Chládek, 2015). Materiál a metodika V článku jsou prezentované výsledky vycházející ze dvou rozsáhlých šetření, každoročně prováděných Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). Prvním z nich je plošné Tab. 1 - Rozdělení podniků s chovy masného skotu podle počtu chovaných zvířat (2015) Počet skotu Zemědělské podniky KZ Zemědělské podniky EZ (kusů) n % skotu (%) n % skotu (%) 1-10 10 373 55,6 2,1 408 IBM 0,9 11-50 4 468 25 6 930 39 10 51-200 2 139 12 11,6 692 29 27,1 201-500 695 4,7 12,3 259 10,9 33,2 501-1 000 483 2,6 18,9 81 3,4 21,4 nad 1 000 486 0,1 49,1 15 0,6 7,4 Celkem 18 644 100 100 2 385 100 100,0 Zdroj: Ročenka chovu skotu v České republice (2015), Statistická šetření ekologického zemědělství ÚZEI (2015) statistické šetření ekologického zemědělství, které je od roku 2009 prováděno prostřednictvím kontrolních organizací. Ekonomické výsledky ekologicky a konvenčně hospodařících chovatelů masného skotu byly zpracovány z Výběrového šetření o nákladech a výnosech zemědělských výrobků. Kalkulace nákladů a výnosů je zpracována v souladu s certifikovanou metodikou kalkulací nákladů a výnosů zemědělských komodit, která je doporučená pro zemědělskou praxi. Kalkulace nákladů a výnosů chovu masného skotu byla provedena v letech 2014-2015. Do výsledků bylo Tab. 2 - Vývoj půdního fondu a stavů skotu v konvenčním a ekologickém zemědělství (2011-2015) Ukazatel Jednotka KZ EZ 2011 2012 2013 2014 2015 2011 2012 2013 2014 2015 Zemědělská půda tis. ha 3 751 3 736 3 726 3 722 3717 483 488 494 494 495 Orná půda tis. ha 2 949 2 934 2 930 2 923 2 907 59 59 56 56 65 Zornění % 78,6 78,5 78,6 78,5 78,2 12,2 12,1 11,3 11,3 13,1 TTP celkem tis. ha 588 587 583 584 593 398 405 412 413 407 Zatravnění % 15,7 15,7 15,6 15,7 16 82,4 83 83,4 83,6 82,2 Skot celkem tis. kusů 1 170 1 157 1 140 1 149 1 170 175 197 213 225 238 Meziroční změna stavů skotu % -2,3-1,1-1,5 0,8 1,8 15,04 12,6 8,1 5,6 5,8 Zdroj: Ročenka chovu skotu v České republice (2011-2015), Statistická šetření ekologického zemědělství ÚZEI (2011-2015) v jednotlivých letech zahrnuto 39-41 podniků, ve kterých je chován pouze masný skot, nebo v případě souběžného chovu dojeného skotu je vedena oddělená evidence masného skotu. Ekonomické výsledky byly porovnány ve dvou skupinách podniků, tj. v podnicích hospodařících v konvenčním a ekologickém režimu hospodaření, přičemž ekologicky hospodařících podniků bylo v souboru ÚZEI 20-26 % z celkového počtu respondentů. Celkem bylo v ekologickém režimu hospodaření chováno 27-35 % krav BTPM z celkového počtu krav v souboru ÚZEI. Pro oba systémy hospodaření byly v jednotlivých letech kalkulovány náklady chovu krav BTPM včetně telete do odstavu. Byla vyjádřena nákladová a souhrnná míra rentability na 1 kg ž. hm., tj. míra rentability bez započtení podpor a se započtením podpor. Pro výpočet souhrnné rentability byly uvažovány přímé a nepřímé podpory, které byly kalkulovány následovně: C l f O V 40 www.profipress.cz

m Tab. 3 - Zastoupení dojnic a krav BTPM v konvenčním a ekologickém zemědělství (2011-2015) Ukazatel Jednotka KZ EZ 2011 2012 2013 2014 2015 2011 2012 2013 2014 2015 Skot celkem tis. kusů 1 169 1 157 1 140 1 149 1 170 175 197 213 225 238 Krávy celkem tis. kusů 467 455 446 450 467 85 96 106 114 113 z toho dojené krávy tis. kusů 368,3 365,9 360 365,6 368,6 5,7 7,1 7 7,4 7,4 z toho KBTPM tis. kusů 98,7 89,1 86 84,9 98,2 79,3 88,9 99 106,1 105,8 Podíl dojených krav na kravách celkem Podíl KBTPM na kravách celkem 3odíl dojených krav na celkovém stavu skotu Podíl KBTPM na celkovém stavu skotu % 78,9 80,4 80,7 81,2 78,9 6,7 7,4 6,6 6,5 6,5 % 21,1 19,6 19,3 18,9 21 93,3 92,7 93,4 93,1 93,7 % 31,51 31,63 31,57 31,82 31,51 3,25 3,59 3,31 3,29 3,10 % 8,44 7,70 7,54 7,39 8,39 45,3 45,2 46,5 47,2 44,5 Idroj: Ročenka chovu skotu v České republice (2011-2015), Statistická šetření ekologického zemědělství ÚZEI (2011-2015). Podpory přímé - podpora chovu iřežvýkavců jako Top-Up na VDJ přežvýkavce do roku 2014, od roku 2015 A/P (přechodná vnitrostátní podpoa) na VDJ přežvýkavce, včetně platby la KBTPM podle čl. 68, resp. jako VCS dobrovolná podpora vázaná na proiukci) od 2015; dále podpora KBTPM ako Top-Up na VDJ do roku 2014, od oku 2015 jako PVP na VDJ KBTPM dále podpora na masné tele.!. Podpory nepřímé - další podpoy chovu krav BTPM jsou zahrnuty přímých platbách na plochy krniv tj. SAPS (pro rok 2015 základní a greeningová složka), Top-Up na z. p., platby LFA na TTP do roku 2014 a od roku 2015 v LFA-H na z. p. Jedlá se o plošné platby, které jsou přes aotřebnou plochu krmných plodin promítnuty do podpory krmiv přežvý- <avců. Potřebná plocha TTP k uživení edné krávy použitá v kalkulaci představuje přibližně 2,2 ha (Agrokonzula Žamberk). 3. Podpory za ošetřování krajiny" - edná se o část ploch TTP, které nelze využívat chovem skotu z důvodu nedostatku zvířat. Tyto plochy je nutné udržovat jiným způsobem (např. sečením, mulčováním, kompostováním). Na tuto nadbytečnou výměru TTP jsou vázané veškeré plošné podpory. Průměrné náklady na ošetřování 1 ha krajiny" jsou však nižší než plošné platby, z čehož vyplývá, že udržování nadbytečné výměry je rentabilní a zlepšuje ekonomiku chovu. V ČR převažuje extenzivní chov krav BTPM, s průměrným zatížením kolem 0,3 DJ/ha TTP. Na základě propočtu ÚZEI vzniká při zatížení nižším než 0,5 DJ/ha nadbytečná" výměra, která se považuje za ošetřování krajiny a je chápaná jako vedlejší produkt chovu zvyšující pro Tab. 4 - Reálná produkce zástavových telat a hovězího masa a její užití Produkce Rok Počet farem Celková Užití produkce: Prodej na trhu: Prodej jako: produkce 1 (kg) prodej (%) jiné užití (%) domácí (%) export (%) BIO produkt (%) konvenční produkt (%) Hovězí 2011 985 5 246 960 98 2 83 17 19 81 maso 2012 1 215 5 908 658 96 4 84 16 27 73 2013 1 396 5 808 154 96 4 78 22 25 75 2014 1 358 5 516 592 91 9 71 29 33 67 Telata 2011 860 3 986 360 99 1 63 37 5 95 zástav 2012 1 065 4 355 230 99 1 59 41 9 91 2013 1 196 4011 120 99 1 66 34 9 91 2014 1 258 4481 910 94 6 56 44 7 93 n Celková produkce masa včetně zástavu je uváděna v kilogramech jatečně hmotnosti. Pro přepočet z živé hmotnosti byl pro zástav telat použit koeficient výtěžnosti 0,55. Pozn.: Data o reálné produkci hovězího masa z EZ za rok 2015 nejsou v současné době k dispozici. Zdroj: Statistická šetření ekologického zemědělství ÚZEI (201 1-2015) střednictvím vázaných plošných plateb rentabilitu produkce. Veškeré nepřímé podpory použité pro výpočet rentability byly vypočteny v ÚZEI pomocí modelu RENT-4 pro zatížení 0,3 DJ/ha TTP. Jedná se o průměrné hodnoty, které se mohou v jednotlivých podnicích lišit v závislosti na podmínkách, ve kterých podnik hospodaří, zatížení TTP skotem a na účasti v agroenvironmentálních programech. Výsledky a diskuse Vývoj stavu masného skotu a počtu farem V roce 2015 bylo v ČR celkem 18 644 farem s konvenčním a 2385 farem s ekologickým chovem masného skotu. V KZ byl nejvyšší podíl zvířat chován na velkých farmách s více než tisícem kusů skotu (viz tab. 1). Přestože tyto podniky tvořily pouze 0,1% podíl z celkového počtu farem, bylo v nich v roce 2015 chováno 49,1 % masného skotu. Nejvíce byly naopak zastoupeny farmy s 1-10 kusy skotu. Do této kategorie patřilo 55,6 % podniků s konvenčním chovem masného skotu, avšak chováno zde bylo pouze 2,1 % zvířat z celkového stavu v ČR. V ekologickém zemědělství (EZ) byl nejvyšší podíl masného skotu (33,2 %) chován na středně velkých farmách s počtem zvířat 201-500 kusů. Nejvíce ekologických chovů (39 %) spadalo do kategorie 11-50 kusů skotu. Stejně jako v případě konvenčních chovů byly nejméně zastoupeny největší farmy s více než tisícem kusů zvířat. Stavy skotu chovaného v podmínkách konvenčního i ekologického zemědělství se v průběhu sledovaného období Tab. 5 - Základní ukazatele variability mírně zvyšovaly. Zatímco v roce 2011 bylo v konvenčním zemědělství (KZ) chováno 1344 tis. kusů skotu, v roce 2015 to bylo již 1408 tis. kusů. V ekologickém režimu bylo v roce 2011 chováno 175 tis. kusů skotu, v roce 2015 to bylo již 238 tis. kusů (viz graf 1). V případě konvenčně chovaného skotu byl v letech 2010 až 2013 pozorován každoroční pokles stavů v rozmezí -1,1 % až -2,3 %. Od roku 2014 stavy mírně rostly a v roce 2015 do- Ukazatel Konvenční systém Ekologický systém Natalita (ks/krávu) Min. 0,64 0,57 Max. 1,00 0,93 Rozptyl 0,01 0,01 Variační koeficient 0,11 0,11 Přírůstek telat (kg/kd) Min. 0,54 0,45 Max. 1,40 1,23 Rozptyl 0,04 0,05 Variační koeficient % 0,21 0,22 Hmotnost telat převod do/prodej (kg) Min. 125,14 147,15 Max. 337,15 327,14 Rozptyl 2847,06 ' ; 2304,91 Variační koeficient 53,36 48,01 Zdroj: Výběrové šetření nákladů a výnosů ÚZEI v letech 2014 a 2015 zvww.profipress.cz 41

w M a sn ý s k o t sahovaly stejné hodnoty jako v roce 2011, tj. 1170 tis. Naopak v systému ekologického zemědělství stavy zvířat každoročně rostly, i když v průběhu let tempo růstu mírně sláblo a nejnižší meziroční nárůst byl zjištěn v roce 2014 a 2015, kdy stavy vzrostly o 5,6 až 5,8 %. Nejvyšší, tj. 15% meziroční nárůst stavů bioskotu byl zaznamenán v roce 2011 (viz tab. 2). Rozdílnou strukturu chovů skotu zařazených v KZ a EZ lze znázornit také při srovnání počtů dojnic a KBTPM na celkových stavech krav. Z tabulky 3 vyplývá, že v KZ převažoval chov dojnic, jejichž podíl na celkovém stavu krav se pohyboval v rozmezí 79-81 % %. Kategorie KBTPM zaujímala v letech 2011-2015 19-21% podíl na celkovém počtu krav chovaných konvenčním způsobem. Oproti tomu v EZ zaujímaly KBTPM přibližně 93,2% podíl na celkovém počtu ekologicky chovaných krav. Naopak podíl dojnic na celkových stavech ekologicky chovaných krav se v období 2011 až 2015 pohyboval okolo 6,8 %. Uvedené skutečnosti korespondují také s mírou zatravnění zemědělské půdy v obou srovnávaných systémech. Zatímco v KZ činilo procento zatravnění půdy v letech 2011-2015 průměrně 16 %, v EZ se tato hodnota pohybovala kolem 83 %. Také podíl kusů skotu chovaného v režimu EZ na celkovém stavu skotu chovaného na území ČR měl v letech 2011-2015 vzestupnou tendenci. Za- Tab. 6 - Náklady, výnosy a rentabilita chovu kráv BTPM včetně telete do odstavu Ukazatel MJ Konvenční systém Ekologický systém Celkem 2014 2015 2014 2015 2014 2015 Krmivá (steliva) - nakupovaná Kč/KD 2,91 1,38 0,83 0,52 2,35 1,09 Krmivá (steliva) - vlastní Kč/KD 16,81 19,25 29,70 25,17 20,29 21,29 Léčiva a desinfekční prostředky Kč/KD 0,57 0,51 0,46 0,36 0,54 0,46 Ostatní přímý materiál Kč/KD 7,74 6,83 10,30 7,74 8,43 7,05 Přímé materiálové náklady celkem Kč/KD 28,03 27,97 41,30 33,80 31,61 29,90 Ostatní přímé náklady a služby Kč/KD 4,81 3,94 10,05 10,00 6,23 6,07 Mzdové a osobní náklady celkem Kč/KD 19,56 18,94 21,23 22,89 20,01 20,34 Odpisy DNHM Kč/KD 1,77 1,71 1,17 1,16 1,61 1,53 Odpisy zvířat Kč/KD 11,23 10,18 7,36 8,83 10,19 9,78 Náklady pomocných činností Kč/KD 3,05 5,05 9,20 4,31 4,71 4,83 Výrobní režie Kč/KD 7,06 5,25 2,77 2,86 5,90 4,40 Správní režie Kč/KD 6,04 8,62 4,80 10,46 5,71 9,28 Náklady celkem Kč/KD 81,57 81,67 97,87 94,32 85,97 86,13 Chlévská mrva Kč/KD 2,38 3,65 5,12 3,84 3,12 3,74 Vlastní náklady hlavního výrobku Kč/KD 79,19 78,02 92,75 90,48 82,85 82,39 Produkce 1 kg ž. hm./kd 0,67 0,66 0,52 0,55 0,63 0,62 Náklady na odstavené tele Kč/kg ž. hm. 117,73 119,04 177,59 163,73 131,09 132,90 Průměrná realizační cena21 Kč/kg ž. hm. 54,2 58,8 54,2 58,8 54,2 58,8 Přímé a nepřímé podpory celkem31 Kč/kg ž. hm. 119,1 99,3 153,4 117,7 126,8 104,9 Zist/ztráta (bez započtení dotací) Kč/kg ž. hm. -63,6-60,2-123,4-105,9-76,9-74,1 Zist/ztráta (po započtení dotací) Kč/kg ž. hm. 55,6 39,1 30 11,8 49,9 30,9 Nákladová rentabilita % -54-50,6-69,5-64,3-58,7-55,7 Souhrnná rentabilita % 47,2 32,8 16,9 7,2 38 23,2 Počet odchovaných telat ks/100 krav 88,47 88,13 79,16 82,34 85,95 86,13 Úhyn telat % 7,84 10,05 9,66 6,66 8,31 8,98 Průměrná velikost základního stáda KBTPM ks 138 132 211 202 152 150 Počet podniků počet 33 29 8 10 41 39 11Produkce zástavových telat na krávu BTPM na krmný den 21cena zjištěná u respondentů šetření ÚZEI (nerozlišeno pro KZ a EZ z důvodu reprezentativnosti) 3) přímé a nepřímé podpory - modelové výpočty - model RENT-4. Jednotková podpora vypočtena jako podíl celkových podpor a celkové produkce zástavového skotu na KBTPM, podrobný rozklad podpor u autorů Pozn. suma přímých a nepřímých podpor neobsahuje platby AEO, které jsou obsaženy v nákladech, ale v tuto chvíli nejsou započteny na příjmové straně. Vlastní výpočet je časově náročný a vyžaduje více času na zpracování. Zdroj: Výběrové šetření nákladů a výnosů ÚZEI v letech 2014 a 2015 tímco v roce 2011 bylo podle pravidel 16,9 % z celkového počtu skotu v ČR. ekologického zemědělství chováno Procentuální zastoupení dojnic z ekolo- 13,02 % skotu, v roce 2015 to bylo již gických chovů na celkovém počtu dojnic ČR bylo velmi nízké a pohybovalo se v rozmezí 1,52-1,98 %. Oproti tomu situace u ekologických chovů KBTPM byla zcela odlišná. Podíl KBTPM chovaných v EZ na celkovém počtu KBTPM se v průběhu sledovaného období mírně zvyšoval a dosahoval 44,5 % v roce 2011 až 52 % v roce 2015. Uplatnění produkce Uplatnění produkce z chovů masného skotu na ekologických farmách probíhalo především formou prodeje. I když byl v roce 2014 v rámci tohoto způsobu uplatnění zaznamenán mírný pokles, bylo prodáno průměrně 98 % zástavových telat a 95 % hovězího masa. Převážná většina produkce byla ve sledovaných letech uplatněna na domácím trhu. Jednalo se průměrně o 79 % hovězího masa a 61 % zástavových telat. Zde je však nutné podotknout, že část takto uplatněné produkce mohla být druhotně využita také na zahraničním trhu. Přímo do zahraničí mířila jen menší část prodaného hovězího masa (průměr- 42 www.profipress.cz

ně 21 %), a zástavu (průměrně 39 %), i když podíl prodeje na zahraničních trzích ke konci sledovaného období mírně vzrostl, jak je patrné z tabulky 4. Ze statistických šetření ekologického emědělství prováděných ÚZEI dále vyplývá, že značná část hovězího nasa a zástavu od ekologických farmářů byla prodána jako konvenční produkt. I když tento způsob uplatněií vykazuje v průběhu let 2011-2014 lesající tendenci, je oproti prodeji ertifikované produkce stále ve výrazé převaze. konomika chovu krav bez tržní rodukce mléka konomicky efektivní chov krav BTPM vysoce závislý na reprodukčních ukaatelích krav, zdravotním stavu narozeých telat, užitkových parametrech telat, růměrné hmotnosti zástavu, efektivitě ráce, využití potenciálu TTP, správném ačasování telení a dalších faktorech, výběrového šetření ÚZEI vyplývá, že letech 2014 a 2015 se počet odchoaných telat na 100 krav pohyboval rozmezí 79,2-88,5 kusu, přičemž ekologickém režimu hospodaření ylo na 100 krav odchováno o 7-9 kusů elat méně. Úhyn telat do odstavu doahoval v průměru za soubor podniků,3-9 %, ale z výsledků jednoznačně evyplývají rozdíly mezi ekologickými konvenčními chovy. Rozdílná byla obou systémech průměrná velikost táda, kdy v souboru ÚZEI byla v ekoloicky hospodařících podnicích zjištěna alikost základního stáda přibližně o 50 % ŠS (viz tab. 6). Základní ukazatele variabity (natalita, přírůstek telat a hmotnost při rodeji a převodu do další kategorie) jsou vedeny v tabulce 5. e sledovaném období 2014-2015 se áklady na chov krav BTPM včetně tete do odstavu pohybovaly v režimu Bnvenčního zemědělství na úrovni 1Kč/KD, při produkci 0,66 kg/kd. V remu ekologického zemědělství byly cel- )vé náklady na krmný den o 15-20 % šší. Současně však byla zjištěna nižší odukce na krmný den o 16-22 %, což projevilo ve výrazně vyšších nákla-!ch na jednotku produkce, tj. 1 kg živé notnosti, které byly o 38-51 % vyšší z v konvenčních podnicích. Z uvedené- >vyplývá, že se náklady na 1 kg ž. hm. Istaveného telete pohybovaly v KZ na úměrné úrovni 118 Kč a v EZ 170 Kč, průměrné roční produkci na krávu 2 kg vkz, resp. 196 kg vez. Při analýze jednotlivých nákladových položek byly nejvýznamnější rozdíly mezi ekologicky a konvenčně hospodařícími podniky zjištěny v nákladech na krmivá, pracovních nákladech, odpisech dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, odpisech zvířat a nákladech na léčiva. Náklady na vlastní krmivá jsou z hlediska podílu 20-30 % na celkových nákladech nejdůležitější nákladovou položkou. V obou režimech hospodaření byly náklady na krmivá tvořeny především vlastními krmivý, v EZ pak téměř výhradně (vlastní krmivá 97 % nákladů na krmivá). Z důvodu povinnosti zkrmovat v EZ krmivá s certifikátem Bio, byly náklady na krmivá vlastní v EZ o 31-77 % vyšší než v KZ a představovaly průměrně za oba sledované roky 27,4 Kč/KD, tj. přibližně o 9 Kč/KD více. O vyšší pracovní náročnosti chovu krav BTPM v EZ svědčí vyšší pracovní náklady v obou sledovaných letech o 24-34 %, tj. v průměru o 2,80 Kč/KD. Odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (DNHM) nedosahují svým podílem ve struktuře nákladů příliš velkého významu obdobně jako náklady na léčiva a dezinfekční prostředky. Přesto lze pozorovat v EZ nižší odpisy DNHM, což ukazuje na nižší investice v chovech, resp. jednodušší zázemí. Přibližně o 20 % nižší náklady na léčiva a dezinfekční prostředky pak ukazují na nižší užití léčiv z důvodu lepšího zdravotního stavu zvířat, nebo omezení používání léčiv v EZ. Lepší zdravotní stav zvířat lze usuzovat také z nižších odpisů krav BTPM, které vypovídají o delší době využívání krav v základním stádu k reprodukci přibližně o 1,5 roku než v konvenčním režimu hospodaření. Ekonomika chovu krav BTPM je velmi výrazně ovlivňována podporami, jelikož realizační ceny zjištěné v souboru ÚZEI v podnicích realizujících zástav zdaleka nedosahují výrobních nákladů. Z důvodu absence dostatečného počtu podniků v EZ v souboru ÚZEI a neprůkazného rozdílu v realizačních cenách oproti KZ, byla pro výpočet zisku/ztráty a rentability pro oba systémy hospodaření použita jednotná průměrná realizační cena zjištěná v šetření ÚZEI. Realizační cena je závislá na dostupnosti jatek, velikosti stáda, hmotnosti zvířat, chovaném plemeni atp. Podle údajů z celní statistiky v letech 2014-2015 byl mladý zástavový skot při exportu do zahraničí realizován za ceny 70-83,60 Kč/kg ž. hm., což je o 29-42 % více, než je průměr v ČR v uvedených letech. Proto mohou být dosahované výsledky při exportu do zahraničí výrazně příznivější. Jak vyplývá z tabulky 6, nákladová rentabilita krav BTPM byla bez započtení podpor záporná a pohybovala se za roky 2014 a 2015 na průměrné úrovni -52 % v KZ a -67 % v EZ. Po započtení přímých a nepřímých podpor bylo dosaženo kladné rentability v obou letech a obou režimech hospodaření. Souhrnná míra rentability se v KZ pohybovala v rozmezí 33-47 %, v EZ byla souhrnná rentabilita nižší, dosahovala 7-17 %. Závěr Přestože skot bez tržní produkce mléka bývá v EZ chován obdobným způsobem jako v konvenci, narážíme při srovnání ekonomiky obou systémů chovu na jisté rozdíly. Jedná se například o průměrnou velikost stáda. Ta byla, jak je patrné z výše uvedených výsledků šetření ÚZEI, v letech 2014-2015 v ekologicky hospodařících podnicích přibližně o 50 % vyšší. Rozdílné byly také náklady na hlavní nákladové položky, jako jsou vlastní krmivá, pracovní náročnost, ale také odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku či náklady na léčiva a dezinfekční prostředky. Analýza rozdílnosti nákladů např. vypovídá o delší době využívání krav v základním stádě k reprodukci přibližně o 1,5 roku v případě EZ, což vyplývá z nižších odpisů krav BTPM. Dlouhověkost krav svědčí o dobrých životních podmínkách chovaných zvířat v ekologickém režimu hospodaření. Také nákladová rentabilita KBTPM se ukázala jako mírně odlišná, i když po započtení přímých a nepřímých podpor bylo dosaženo kladných hodnot v obou režimech hospodaření. Souhrnná míra rentability se v KZ pohybovala v rozmezí 33-47 %, v EZ dosahovala 7-17 %. Literatura je k dispozici u autorů příspěvku. Příspěvek byl odborně recenzován. Ing. Jana Peterková, Ing. Mgr. Lucie Rádiová, Ing. Jan Boudný, Ústav zemědělské ekonomiky a informaci I------------------------------------------------------------------------------------------------------ : 22,-26. 3.2017 TENTO INZERÁT PLATÍ JAKO SLEVA 33% Z PLNÉHO VSTUPNÉHO i "Zeměd ěl ec 46. výstava zeleně, mechanizace, pěstitelství, i I JEZDECKÝ FESTIVAL 4. ROČNÍK SOUTĚŽE JEZDECKÝCH DISCIPLÍN VÝSTAVIŠTĚ LYSÁ NAD LABEM Masarykova 1727, 289 22 Lysá nad Labem e-mail: vll@vll.cz, ww w.vll.cz vw.profipress.cz 43