5 H D 2 0 0 S E M I N Á Ř
Transformační proces Československa www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
VÝCHOZÍ SITUACE Před rokem 1989 byla v Československu centrálně plánovaná ekonomika Plánování nebylo zdařilé, formálně na pět, ale reálně pouze na rok Plány nebyly dodržovány, zhoršovala se ekonomická situace realita se silně rozchází s plánováním Snaha o změny
ROZSYPALOVA REFORMA V roce 1958 provedena decentralizace řízení podniků - zajištění větší samostatnosti v rozhodování Plánovací centrum vykonává dlouhodobé orientující plány Pro výrobce stanoveny normativy dlouhodobé zainteresovanosti (umožnit případné vytvoření vlastních finančních zdrojů) Částečné pravomoci k samostatnému ekonomickému rozhodování 1961 zrušena
ŠIKOVA REFORMA Ekonomický ústavu ČSAV - Ota Šik, Bohumil Komenda, Čestmír Kožušník, Josef Goldmann, Karel Kouba Návrh na spojení tržní ekonomiky s plánováním, rozvoj tržních prvků V lednu 1965 - Návrh zásad nové soustavy plánovitého řízení národního hospodářství schválen ÚV KSČ Změna stávajícího administrativně-direktivního vztahu mezi podniky a státem na vztah ekonomický, založený na daňovém principu 1967 program změn sociálního systému, s cílem obnovit funkce tradiční sociální politiky státu a jejich institucí rušených po roce 1948 Program byl přijat, ale po zahraniční intervenci vojsk Varšavské smlouvy a nástupu G. Husáka do funkce generálního tajemníka ÚV KSČ v dubnu 1969 byla realizace pozastavena
CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÁ EKONOMIKA V 70. letech návrat k centrálně plánované ekonomice Začínají se projevovat nedostatky československého hospodářství snaha o další reformu Soubor opatření - vytvoření kombinace střednědobého (pětiletého) plánu s tzv. dlouhodobými normativy hmotné zainteresovanosti podniků Snaha podnítit podniky k většímu zájmu o zvyšování jejich výkonnosti a k plnění stanovených plánů hospodářského rozvoje
1985 M. GORBAČOV Řízení pro 8.pětiletku (1986-1990) obsahovalo obecné požadavky na zefektivnění výroby Státní cílové programy - do naší ekonomiky se měl dostávat pokrok vědy a techniky Hlavním strategickým cílem hospodářské politiky KSČ pro období 8. pětiletky v Československu bylo urychlit sociální a ekonomický rozvoj intenzifikací a zvyšováním efektivnosti výroby, kvality práce a přísné hospodárnosti Prohlubování spolupráce se zeměmi RVHP, urychlení vědeckotechnického pokroku a zkvalitnění plánování a řízení ekonomiky
PROBLÉM TRANSFORMACE V RÁMCI FEDERACE Slovensko vyšší nezaměstnanost, celkově více závislé na RVHP, nižší efektivnost výroby Mečiar nespokojený s postupem Klause Problémy se vyostřují v r. 1992
PO LISTOPADU 1989 MEZI VÝHODY ČSR PATŘILY ZEJMÉNA Relativně výkonný průmysl, výkonné zemědělství Kvalifikované a zkušené pracovní síly s vysokou schopností adaptivity Nejmenší zadluženost z postkomunistických států Dlouholetá tradice přísné monetární politiky (monetární stabilita se v Československu udržela i v období centrálně plánované ekonomiky) Nízká inflace (1-2%) Relativně dobré zabezpečení obyvatelstva spotřebním zbožím
NEPŘÍZNIVÉ OKOLNOSTI PRO TRANSFORMACI Narůstající politické a ekonomické potíže SSSR Sjednocení Německa, omezení výměny zboží s touto zemí Recese západních ekonomik Oslabování celosvětové konjunktury, zhoršování exportních podmínek, růst úrokových sazeb Zaostávání Československa vůči vyspělým ekonomikám, malá spolupráce se západními zeměmi, nedostatečné zkušenosti s tržní ekonomikou Zničené životní prostředí v ČSR Odraz v lidské psychice
RŮZNÉ POHLEDY NA TRANSFORMACI Šoková terapie rychlé provedení reforem, Václav Klaus Liberální skupina ekonomů prosazovala především omezení role státu a jeho zásahů do ekonomiky Často zastánci plošné privatizace a šokové terapie z Prognostického ústavu ČSAV Václav Klaus, Tomáš Ježek, Vladimír Dlouhý, Jiří Jonáš, Karel Dyba, Dušan Tříska aj. Gradualistická cesta
GRADUALISTICKÁ CESTA Tržní hospodářství se zachováním zásahů státu do ekonomiky zastánci tohoto Návrhu požadovali silnou pozici státu zejména v oblasti sociální politiky, Zajištění sociálních jistot (zaměstnanost apod.) V otázce rychlosti transformace se přikláněli ke gradualistickému přístupu (pomalá cesta) Miloš Zeman, Valtr Komárek, F. Vlasák
PLÁNOVÁNÍ Třetí skupina ekonomů prosazovala zlepšení stávajícího systému centrálního Plánování, jeho reformy např. zavedení konkurenčního prostředí na ekonomických trzích, rušení monopolů Chtěli spojit to nejlepší ze socialismu (sociální přednosti) a kapitalismu (výkonnost, bohatství) v jednotnou koncepci tzv. třetí cesty (Šik, Zelený)
VELKÁ PRIVATIZACE I Privatizovat střední a větší podniky především v oblasti průmyslu Využívané metody aukce, veřejná soutěž, prodej předem vybranému zájemci, transformace na a.s. Jakým tempem se má privatizace ubírat Pomalá varianta upřednostňovala převod na akciové společnosti, které by nejdříve byly ve vlastnictví státu Zavedla by se zvláštní státní agentura, která by prováděla restrukturalizaci podniku a pak by byl vybrán vhodný vlastník
VELKÁ PRIVATIZACE II Hlavní předností tohoto návrhu bylo právě vybrání vhodného vlastníka Zatímco rychlá privatizace, která nakonec vyhrála, chtěla, aby podniky byly ihned privatizovány a restrukturalizoval by je až nový vlastník Ve prospěch hrála tzv. předprivatizační agónie manažeři podniků čekající na to, že jejich podnik bude privatizován by mohli ztratit zájem na vedení podniku a čekat na nového vlastníka.
MALÁ PRIVATIZACE Privatizovat menší podniky, jedna z prvních etap Pomohla znovu vystavět živnostenský sektor, který v ČSFR nebyl Převody zejména jednotlivých provozoven maloobchodu a služeb z vlastnictví státu jiným, nestátním subjektům Majitel získával vlastnictví provozovny výhradně za peníze, licitací ve veřejných aukcích Předmětem aukce byl majetek, eventuální závazky se na nového nabyvatele nepřeváděly ty zůstaly v mateřském podniku, což ovšem ztěžovalo prodej zbytku tohoto podniku v budoucnu
RESTITUCE V případě navracení státního majetku původním majitelům (nebo jejich dědicům) Opravný prostředek po násilné konfiskaci nebo znárodnění majetku státem. Navrácení znárodněného nebo konfiskovaného majetku bývalým soukromým vlastníkům, církvím a jiným institucí Tento proces začal probíhat na základě vyvíjejícího se práva a není proto ještě uzavřený.
TRANSFORMAČNÍ PROCES NĚMECKA www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
SJEDNOCENÉ NĚMECKO 9.11.1989 V té době NDR obrovské zadlužení, hospodářská krize Zhroucení NDR bylo součástí celkového zániku komunismu Pád zdi hromadné útěky do SRN nakonec už i bez kontrol, 22.12. otevřena Braniborská brána = konec režimu NDR
OPĚTOVNÉ ZNOVUSJEDNOCENÍ V režii mezinárodních podmínek tj. v režii USA a SSSR USA pod vedením Bushe staršího změnilo kurz již ne umírněná dohoda s NDR a SSSR, vše v režii SRN Rozhodující úloha Helmuta Kohla pod jeho vedením se sjednocení uskutečnilo -,,Desetibodový program na překonání rozdělání Německa a Evropy = z NDR a SRN federace Problém otázky členství v západních strukturách nakonec Gorbačov svolil = uznání porážky
OPĚTOVNÉ ZNOVUSJEDNOCENÍ Otázka postoje ostatních mocností obava ze znovusjednocení Otázka národní jednoty Obavy a ohrožení poučili se už Němci ze své minulosti Červen 1990 vyhlásily státy Varšavské smlouvy konec ideologické konfrontace mezi V a Z NATO Deutsche Mark se stala jedinou platnou měnou, směnný kurz vůči V De Mark 2:1 3. října 1990 NDR přistoupilo k SRN Berlín se stává hl. městem
EKONOMICKÉ FAKTORY ZNOVUSJEDNOCENÍ Německo-německé vztahy určeny sladěním ekonomik na tržní a orientované na Západ Jak ale sjednotit dva naprosto rozdílné celky (sociální faktor, ekonomický, geografický, politický) Otázka měnové reformy tzv. německo-německá měnová unie Západ vyměnil bezcenné V DE marky v poměru 1:1 za Z De marky, tím zhodnotila úspory na V, snížila průmyslové kapacity a zvýšila nezaměstnanost Tím se ale podniky na V staly nekonkurenceschopné Privatizace podniku nakonec dorazila tyto podniky
TRANSFORMAČNÍ PROCES RUSKA www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
RUSKO 1989-1991 = pokles výroby o 25 % Tisk peněz = inflace Boj proti alkoholismu = pokles příjmu pro státní pokladnu Plus kroky reformistů Reformy cen, ale pozdě Úloha televizních přenosů
BORIS NIKOLAJEVIČ JELCIN 1990 demonstrativně vystoupil z KSSS a byl zvolen prezidentem RSFSR Od 1991 prezidentem Ruské federace, znovu pak v r. 1996 (od r. 1999 Putin) www.wikipedia.org, www.google.cz/imgres
SSSR: WINDOW OF OPPORTUNITY = transformační plán z června 1991 G. Javlinski Ve spolupráci s americkými ekonomy a politology vypracován 7letý plán transformace SSSR ALE: Tzv. oligarchický kapitalismus za Jelcina = moc peněz v rukou úzké skupiny lidí obrovský prostor pro tunelování, krádeže
VIDEA http://www.youtube.com/watch?v=pvohtn_b_oy - pořad Gorodok a reflektuje diferenciaci možností výdělků v Rusku v 90. letech z pořadu Milotona Friedmana Svoboda volby z roku 1990, mezi 20. minutou a 22. minutou a 25. vteřinou je Friedmanova návštěva u Klause na ministesrtvu financí - http://www.youtube.com/watch?v=7prswfsm5zo http://www.youtube.com/watch?v=6pbu4_sx-ak http://www.ceskatelevize.cz/ct24/exkluzivne-nact24/141270-special-ct24-kuponova-privatizaceceskoslovensky-bestseller/ Zdroje: STELLNER, F. 2006, Hospodářské dějiny (16.-20. století); JAKUBEC, I. 2008, Hospodářský vývoj českých zemí v období 1848-1992; CAMERON, R. 1996, Stručné ekonomické dějiny světa: od doby kamenné do současnosti, KLAUS, V.: O tvář zítřka (rok devadesátý). Praha: Pražská imaginace, 1991. KRÁLÍK, O.: Transformace české (československé) ekonomiky v 90.letech 20.století. Brno: CERM, Akademické nakladatelství s.r.o.,1999 SLANÝ, A. a kol.: Makroekonomická analýza a hospodářská politika. (Beckovy ekonomické učebnice). Praha: C.H. Beck, 2003. PICK, M.: Do třetího tisíciletí třetí cestou.,2000.