ISSN: TOM. 2 / uzeum regionu Valašsko, Vsetín uzeum jihovýchodní oravy ve Zlín

ISSN: 1804-2732 TOM. 2 / 2011 uzeum regionu Valašsko, Vsetín uzeum jihovýchodní oravy ve Zlín

R eceived: 22. 1. 2011 A cta C arp. cc., 2: 11 22, 2011 11 A ccepted: 24. 8. 2011 ISSN: 1804-2732 Mechorosty a cévnaté rostliny mok adní lokality Kolo na P edních loukách v Bílých Karpatech Bryophytes and vascular plants of Kolo spring fen in the P ední louky meadow complex in the Bílé Karpaty Mts, eastern Moravia, Czech Republic Vlasta Ondrová 1, Ivan Novotný 2, Michal Hájek 3, Jitka Fuksová 3, Karel Fajmon 4,5* & Eva Hettenbergerová 3 1 Slavkov 47, CZ-687 64, eská republika 2 Botanické odd lení Moravského zemského muzea, Hviezdoslavova 29a, CZ-627 00 Brno, eská republika 3 Ústav botaniky a zoologie P írodov decké fakulty Masarykovy univerzity, Kotlá ská 2, CZ-611 37 Brno, eská republika 4 AOPK R, Správa CHKO Bílé Karpaty a KS Zlín, Nádražní 318, CZ-763 26 Luha ovice, eská republika 5 ZO SOP Bílé Karpaty, Bartolom jské nám. 47, CZ-698 01 Veselí nad Moravou, eská republika e-mailové adresy: o.vlasta@seznam.cz; inovotny@mzm.cz; hajek@sci.muni.cz; fuksova.jitka1@seznam.cz; eva.hette@centrum.cz; fajmon@bilekarpaty.cz Keywords: Bryum klinggrae i, Campylium stellatum, Dactylorhiza incarnata, endangered species, liverworts, mosses, spring fen, Typha shuttleworthii Abstract: This paper gives a complete list of bryophytes of the spring fen named Kolo (P ední louky meadows, Bílé Karpaty Mts, eastern Moravia), supplemented with a list of vascular plants and two phytosociological relevés. Bryophytes are common especially in the wet parts of the site. owever, they often occur also in tree bark at the site margins. Moreover, a large number of species occurs in disturbed places such as tractor ruts. Altogether 2 species of liverworts, 38 species of mosses and 1 macroalgae species Chara cf. vulgaris. were recorded. Red list species are represented by Campylium stellatum ( R-nt), Amblystegium tenax, Fissidens adianthoides, Fissidens pusillus, Plagiomnium elatum, and Plagiomnium ellipticum ( C-att). igh botanical value of the area is manifested also in the diversity of vascular plants. From the total of 174 species recently con rmed, 2 species belong to the critically endangered taxa (CR, C1), 9 to the endangered taxa (E, C2), 3 to the vulnerable taxa (V, C3) and 8 to the lower risk taxa ( R, C4a). Among the most notable ndings are a newly discovered population of Typha shuttleworthii (CR, C1), an extremely numerous population of Dactylorhiza incarnata (E, C2), and vast stands of Centaurea stenolepis (CR, C1) in the surrounding meadows. Another notable species are Blysmus compressus, Carex distans, Eriophorum latifolium, Ophioglossum vulgatum, and Traunsteinera globosa (E, C2). ÚVOD P ední louky se svým okolím p edstavují jeden z nejv tších a biologicky nejcenn jších lu ních komplex v Bílých Karpatech. Rozkládají se na území katastr obcí Suchov, Slavkov a Nová hota. Na ploše n kolika kilometr tvere ních zde najdeme širokou škálu nelesních stanoviš od stepních i st ídav vlhkých luk po prameništní a aluviální mok ady i nejr zn jší remízy, hájky a k oviny. Na utvá ení terénu a s ním spojené stanovištní pestrosti se zde d ležitou m rou podílejí etné periodické i stálé vodní toky, zejména pak potok Kasivec, odvod ující v tšinu území (na nov jších mapách je tento potok jmenován Kazivec a vztahují se k n mu i jména Trnová, Trnovka i Trnovský potok). P íroda P edních luk je chrán na p evážn v rámci I. zóny odstup ované ochrany p írody

12 AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. C K Bílé Karpaty. P ísn jší územní ochranu má pouze jihovýchodní ást, vyhlášená jako NPR Porážky. Míst, která by zasluhovala zvláštní územní ochranu, je však na P edních loukách daleko víc. Jedním z nich je i námi studovaná lokalita Kolo. Nachází se na východním okraji lu ního komplexu v místech, kde vytékají z lesa hlavní zdrojnice potoka Kasivce. Tyto mok adní louky byly již d íve pro svou druhovou bohatost a výskyt etných chrán ných a ohrožených druh vyhlášeny jako maloplošné zvlášt chrán né území Kolo nejprve v roce 1982 jako chrán ný p írodní výtvor, od roku 1991 pak jako p írodní památka (popis viz JO O Á et al. 1992). ást lokality byla ale bohužel poni ena bezohledným lesnickým zásahem vytvo ením skládky d eva a s tím související ruderalizací. Na louce na levém b ehu bylo navíc kv li špatné p ístupnosti obtížné zajistit pravidelnou údržbu, takže pozvolna zar stala. Z t chto d vod a pro nevelkou rozlohu zbývajících cenných ekosystém byla maloplošná územní ochrana Kola od 1. ledna 1996 zrušena (archiv Správy C K Bílé Karpaty). ív jší p írodní pestrost si zachovala pouze menší, p ístupn jší ást lokality, tzv. Malá obec. I po zrušení p írodní památky zde Správa C K Bílé Karpaty zajiš uje z prost edk Programu pé e o krajinu každoro ní údržbu v rámci I. zóny odstup ované ochrany p írody. d roku 2007 zde tuto pravidelnou pé i provádí rodina ndrových ve spolupráci se Z S P Panto í ek ze Slavkova. Vzhledem k tomu, že se v navazujícím údolí Kasivce vyskytuje více biologicky i krajiná sky hodnotných míst, uvažuje zde Správa C K do budoucna o novém vyhlášení maloplošného chrán ného území (tentokrát ve v tším rozsahu). Náš pr zkum jsme zam ili práv na zmín nou nejzachovalejší ást lokality Malou obec. Jejím jádrem je ost icovo-mechová prameništní slatinná louka se slabým srážením uhli itanu vápenatého, kde se vyskytuje nejvíce ohrožených druh. Nejmok ejší místa por stají rovn ž bazi lní eutrofní a disturbované lu ní mok ady (sensu ODO Á et al. 2008) s dominantní sítinou sivou (Juncus in exus). Na okrajích lokality jsou etné mok iny s dominantní sk ípinou lesní (Scirpus sylvaticus) a porosty vrb (Salix spp.). V sušších ástech, a zejména pak v sousedství lokality, najdeme mezo lní louky s výraznými porosty chrpy úzkoperé (Centaurea stenolepis). Na velké biodiverzit se zde podílejí také mechorosty, jež tvo í významnou sou ást nejen mok adní vegetace. Mimo ádnost tohoto p írodního koutu je zp sobena z ásti abiotickými podmínkami, p edevším vysokou hladinou podzemní vody, hlavn však dlouhodobou zem d lskou inností lov ka zakládáním a se ením luk v minulosti (cf. FU Á et al. 2008) a aktivním sou- asným managementem. Ten spo ívá v pravidelném kosení, se kterým se na centrálním prameništi za íná až po dozrání semen prstnatce ple ového (Dactylorhiza incarnata), obvykle až koncem srpna. N které vzácné druhy bývají také obsekány a ponechány k vysemen ní. Cílem práce je inventarizace všech druh me chorost na lokalit a dokumentace n kterých jejich spole enstev v nejmok ejších partiích formou fytocenologických snímk. o vý tu zjišt ných mechorost jsou zahrnuty též druhy vrbových porost, které hostí adu epifytických druh, a n kolik sb r z blízkého pravostranného p ítoku potoka Kasivce. Kv li ucelen jšímu obrazu óry jsme na studované ploše po ídili také druhový soupis cévnatých rostlin. Získané informace tak mohou posloužit jako díl í podklad pro p ípadné znovuvyhlášení maloplošného chrán ného území. P ESNÁ LOKALIZACE A P ÍRODNÍ POM RY ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ okalita Kolo se nachází ve Zlínském kraji, v okrese herské radišt, asi 2,5 km jižn od kostela v obci orní N m í (ale v k. ú. Slavkov), v pramenné oblasti levostranného p ítoku potoka Kasivce v komplexu P edních luk ( br. 1). Náleží do mapovacího kvadrantu 7071 (šestnáctinového subkvadrantu d4) a její p ibližný st ed ur ují zem pisné sou adnice 48 54 06 N a 17 37 30 E. Nadmo ská výška je zde p ibližn 500 m. Rozloha zkoumané ásti (tj. zejména tzv. Malé obce) je p ibližn 0,5 ha (vymezení zájmové plochy viz zákres na br. 2). Z hlediska biogeogra ckého náleží zájmová oblast k b lokarpatskému bioregionu. Podloží

AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. 13 budují vápnité yšové komplexy b lokarpatské jednotky. Na plochých svazích se zde vytvo ily pseudoglejové kambizem a v nivách typické karbonátové uvizem (CUL 1996). Podle klimatického len ní spadá Kolo do mírn teplé oblasti MT9 (poblíž hranice s oblastí MT10). Pr m rná teplota v lednu je zde -3 až -4 C, v ervenci se pr m rné teploty pohybují mezi 17 a 18 C. Úhrn srážek ve vegeta ním období (duben až zá í) je 400 450 mm, v zimním období ( íjen až b ezen) dosahuje 250 300 mm ( U 1971). Fytogeogra cky jde o mezofytikum, fytogeogra cký okres 78. Bílé Karpaty lesní (S L Ý 1988). Potenciální p irozenou vegetací lokality je jasanovo-olšový luh (Carici remotae-fraxinetum), v okolí pak karpatská ost icová dubohab- ina (Carici pilosae-carpinetum), resp. ost icová bu ina (Carici pilosae-fagetum) (N UHÄU LO Á et al. 1998). METODIKA Terénní pr zkum mechorost probíhal 10.V. 2009 (I. Novotný) a 16.IX.2010 (I. Novotný, J. Fuksová, Jana Floriánová). alší údaje byly excerpovány z literatury v p ehledu druh jsou uvedeny v hranatých závorkách. Jednorázový soupis druh cévnatých rostlin na lokalit provedl K. Fajmon a V. ndrová 21.VI.2009. Navíc jsou dopln ny n které vzácné druhy z p íležitostných pozorování V. ndrové (5.VI. a 12.VII.2010) a druhy (jak cévnatých rostlin, tak mechorost ), které zde v rámci studia vegetace na gradientu prameništ louka zapsala 3.VI.2008 E. ettenbergerová. Pro celkov jší p edstavu o místní kv ten je p ipojena také rešerše starších nález, vycházející z databáze BKF RA (JO JO O Á 2006; JO P H 2006) a rezerva ní knihy uložené v archivu Správy C K Bílé Karpaty. Fytocenologické snímky v etn druhového složení mechového patra zapsali M. ájek a I. Novotný 6.VII.2009, za použití rozší ené devíti lenné stupnice abundance a dominance ( HO & D M L 1978). Jména a ohroženost mechorost odpovídají práci KU & VÁ (2005). Nomenklatura taxon cévnatých rostlin je uvedena podle Klí e ke kv ten R (KU Á et al. 2002), stupe ohrožení podle erného a erveného seznamu (P O HÁ 2001). V tšina druh mechorost byla sebrána a uložena v herbá i botanického odd lení Moravského zemského muzea (BRNM) a zapsána do databáze EM S. V seznamu zjišt ných taxon jsou v t chto p ípadech za zkratkou BRNM uvedena ísla herbá ových položek. Jsou-li ísla napsána tu n, jedná se o druhy v položce p evažující, zvýrazn né na etiket. statní ísla položek zna í, že je v nich zmín ný druh p imíšen. Použité zkratky herbá ových sbírek odpovídají práci VO Á O Á SU O Ý (2001). VÝSLEDKY Mechorosty B hem našeho pr zkumu v letech 2009 a 2010 jsme na lokalit Kolo nalezli celkem 2 druhy játrovek a 38 druh mech. Ke vzácn jším nález m pat í mech Campylium stellatum, druh blízký ohrožení (LR-nt), a mechy Amblystegium tenax, Fissidens adianthoides, F. pusillus, Pla giomnium elatum a P. ellipticum, pat ící mezi druhy vyžadující pozornost (LC-att). ada druh je na lokalit soust ed na na disturbovaných místech, jako jsou nap. vyjeté koleje po traktoru. B hem pr zkumu nebyl zjišt n žádný taxon, jenž by nebyl uveden v n které ze shrnujících prací týkajících se mechorost Bílých Karpat (PO ÍŠ L J O Í O Á 1992; PO ÍŠ L 1994; NO O Ý & KOŠ 2006; DÍL & NO O Ý 2008). P ehled nalezených druh V závorkách jsou za eskými jmény uvedeny p ípadné kategorie ohrožení (KU & VÁ 2005). 1. Játrovky Aneura pinguis (bezžilka mastná) v nejmok- ejších ástech (BRNM 724343) Chiloscyphus polyanthos (k ehutka obecná) na kamenu v potoce poblíž rezervace (BRNM 724357) 2. Mechy Amblystegium tenax (rokýtek pono ený; LCatt) traktorem vyjetá kolej, na kamenu v potoce poblíž rezervace (BRNM 724357, 724321) Amblystegium varium (rokýtek m nlivý) na

14 AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. mokré zemi, kameny u studánky (BRNM 724341) Amblystegium serpens (rokýtek obecný) borka Salix sp. (BRNM 724344) Brachythecium rivulare (ba atka poto ní) mokrá louka (BRNM 724334, 724329) [ orní N m í, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995 (B LÁ- O Á-TULÁ O Á Á 1998; Á 1998)] Brachythecium rutabulum (ba atka obecná) kaluž v koleji po traktoru s výskytem Chara cf. vulgaris. (BRNM 724349, 724339, 724330, 724324, 724320) Brachythecium salebrosum (ba atka draslavá) k ra Salix sp., k ra Acer campestre (BRNM 724346, 724344) Brachythecium velutinum (ba atka aksamitová) borka Salix sp., kameny u studánky (BRNM 724359, 724341) Bryum klinggrae i (prutník Klingraef v) na bahnitém substrátu u koleje po traktoru s výskytem Chara cf. vulgaris. (BRNM 724326) Bryum moravicum (prutník moravský) borka Salix sp., kmen Acer campestre, kameny u stu dánky (BRNM 724356, 724351, 724341) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NO O Ý & KOŠ 2006)] Bryum pseudotriquetrum (prutník hv zdovitý) mokrá louka, kolej po traktoru s výskytem Chara cf. vulgaris., kolej po traktoru v S ásti (BRNM 724340, 724337, 724333, 724332) [ Á (1998)] Bryum rubens (prutník ervenající) mezická louka v sousedství prameništ (3.VI.2008, leg. E. ettenbergerová, BRN, rev. E. Mi kulášková) Calliergonella cuspidata (károvka hrotitá) mech s nejmasov jším výskytem v mokrých ástech (BRNM 724338, 724337, 724336, 724335, 724332, 724327, 724322) [ orní N m- í, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995 (B LÁ O Á- TULÁ O Á Á 1998; Á 1998)] Campylium stellatum (zelenka hv zdovitá; LRnt) v nejmok ejších ástech Cirriphyllum piliferum (hájovka chluponosná) kolej po traktoru (BRNM 724360) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, M. Szcepa ski (NO O Ý & KOŠ 2006)] Cratoneuron licinum (hrubožebrec kapradino vý) kaluž v koleji po traktoru, byly pozorovány i formy s drobnými listy; kame ny u studánky (BRNM 724342, 724341, 724337, 724336, 724332, 724331, 724322) [ orní N m í, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995 (B LÁ- O Á-TULÁ O Á & Á 1998; Á 1998)] [Ctenidium molluscum (h ebenitka m kkounká) Á (1998)] Výskyt tohoto druhu je na lokalit nepravd podobný v dob autorových bryologických za átk mohlo jít o zám nu s druhem Cratoneuron licinum. Dicranella cf. rufescens steril. (dvouhrote- ek na ryšav lý) na zemi v sušších ástech (BRNM 724361) Dicranella schreberiana (dvouhrote ek Schreber v) studánka (BRNM 724347) Eurhynchium hians (trn nka odstálá) kolej po traktoru s výskytem Chara cf. vulgaris., mokrá louka (BRNM 724339, 724330) [ orní N m í, Naturreservat Kolo, 21.VI.1995 (B LÁ O Á-TULÁ O Á & Á 1998)] Fissidens adianthoides (krondlovka netíkovitá; LC-att) v nejmok ejších ástech, kaluž v koleji po traktoru (BRNM 724330, 724323) Fissiens pusillus (krondlovka drobná; LC-att) na kamenu v potoce poblíž rezervace (BRNM 724352) Fissidens taxifolius (krondlovka tisolistá) mezická louka v sousedství prameništ (3.VI.2008, leg. E. ettenbergerová, BRN, rev. E. Mikulášková) Hypnum cupressiforme (rokyt cyp išovitý) borka Salix sp., Acer campestre, padlý kmen v houštin (BRNM 724346, 724345) Leskea polycarpa (stejnozoubek mnohoplodý) borka Salix sp. (BRNM 724350) Orthotrichum a ne (šurpek tenkožeberný) borka Salix sp. (BRNM 724355) [údolí potoka Kasivec ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NO O Ý & KOŠ 2006)] Orthotrichum diaphanum (šurpek chluponosný) k ra Salix sp. (BRNM 724353) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NO O Ý & KOŠ 2006)] Orthotrichum pallens (šurpek bledý) borka Salix sp. (BRNM 724355)

AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. 15 Orthotrichum pumilum (šurpek nízký) borka Salix sp., k ra Acer campestre (BRNM 724356, 724355, 724353) [údolí potoka Ka sivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NO O Ý & KOŠ 2006)] Orthotrichum speciosum (šurpek úhledný) bor ka Salix sp., v tve Salix sp. p i zemi (BRNM 724355, 724354, 724353) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NO O Ý & KOŠ 2006)] Orthotrichum stramineum (šurpek žlutý) cum gemmae v tve Salix sp. p i zemi (BRNM 724354) [údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg. V. Plášek, P (NO O Ý & KOŠ 2006)] Produkce gem je u tohoto druhu vzácná. V literatu e byla popsána v nedávné dob ze umavy, Rychlebských hor a navazujích Bialských hor v Polsku (PLÁŠ et al. 2007). Pohlia wahlenbergii (paprutka ahlenbergova) studánka (BRNM 724347) Palustriella commutata (hrubožebrec prom nlivý) kolej po traktoru s výskytem Chara cf. vulgaris., v nejmok ejších ástech (BRNM 724340, 724328) [ Á (1998); údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, leg. M. Szcepa ski, pers. herb. (NO O Ý & KOŠ 2006)] Plagiomnium a ne agg. [ orní N m í, Na turreservat Kolo, 21.VI.1995 (B LÁ O Á-TU LÁ - O Á Á 1998)] Plagiomnium elatum (m ík vyvýšený; LC-att) v nejmok ejších ástech (BRNM 724336, 724330) Plagiomnium ellipticum (m ík oválný; LCatt) kolej po traktoru s výskytem Chara cf. vulgaris., v nejmok ejších ástech (BRNM 724339, 724332) Plagiomnium undulatum (m ík e itý) mokrá louka (BRNM 724338) [ Á (1998), údolí potoka Kasivce ca 4 km V obce Suchov, ca 500 m n. m., 21.IV.2006, S. Kubešová (NO- O Ý & KOŠ 2006)] Pylaisia polyantha ( epej natka mnohoplodá) borka Salix sp., borka Acer campestre (BRNM 724358, 724356, 724353) Scleropodium purum (dutolistec istý) vzácn p i severním okraji (BRNM 724329) Weissia sp. (termovka) mezická louka v sou - sedství prameništ (3.VI.2008, leg. E. ettenbergerová, BRN, rev. E. Mikulášková) asy Na lokalit jsme nad rámec sledovaných skupin zaznamenali i výskyt jedné makroskopické asy parožnatky. Chara cf. vulgaris. v jezírku v koleji po traktoru (BRNM 724325) Cévnaté rostliny Na lokalit bylo v letech 2008 2010 nalezeno celkem 174 druh nebo poddruh cévnatých rostlin (apendix 1), z nichž je 22 taxon, tj. 12,6 %, zahrnuto v sou asném erveném seznamu kv teny eské republiky (P O HÁ 2001). Tento dosti vysoký podíl ohrožených druh na lokální ó e i absolutní po ty kriticky (2) a siln ohrožených (9) druh jsou na tak malé ploše pozoruhodné a sv d í o její p írodní hodnot. P estože byla podrobná inventarizace cévnatých rostlin pouze jednorázová, dopln ná o n kolik údaj z p íležitostných pr zkum, domníváme se, že je vzhledem k velikosti a p e hlednosti studované plochy výsledný seznam tém úplný. alší druhy (apendix 2) však lze o ekávat v kontaktních porostech. Srovnání se staršími údaji je zna n ztíženo tím, že se v tšinou týkají celé ší eji chápané lokality Kolo, zatímco náš pr zkum postihuje jen její menší ást (viz úvod). Proto zpravidla nelze s jistotou ur it, pocházel-li daný nález p ímo ze zájmové plochy. P ehled taxon, které se podle ší eji lokalizovaných historických údaj mohou na studované ploše i spíše v jejím blízkém okolí rovn ž vyskytovat, uvádí apendix 2. Komentá e k nejvýznamn jším taxon m V závorkách jsou krom kategorií ohrožení (P O HÁ 2001), uvedeny také p ípadné kategorie zákonné ochrany v eské republice ( 1 3) i informace o za azení do seznam mezinárodn chrán ných druh (BERN Bernská úmluva; CITES ashingtonská úmluva). Blysmus compressus (sk ípinka smá knutá; C2) pom rn silná populace se nachází v nejmok ejší centrální ásti. Sk ípinku odtud po-

16 AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. prvé uvádí Á (1998), z n kolika dalších lokalit je dosud známa i v širším okolí ( Á 1998; JO P H 2006). Carex distans (ost ice oddálená; C2) roste vzácn v nejmok ejší centrální ásti. Na mineráln bohatých p dách JZ ásti Bílých Karpat je ost ice oddálená na lu ních prameništích i r zných antropogenních mok inách pom rn astá (nap. JO P H 2006). Z Kola ji poprvé uvádí Á (1998). Carex ava (ost ice rusá; C4a) je subdominantou v nejmok ejší centrální ásti. Tento b žn jší druh b lokarpatských mok ad odtud poprvé uvádí LO LO Á (1985). Centaurea stenolepis (chrpa úzkoperá; C1) roste pom rn hojn na sušších místech, zejména však v p ilehlé louce (tam plošný výskyt tisíce prýt ). V Bílých Karpatech má chrpa úzkoperá t žišt výskytu v eské republice ( Á & KOU Ý 2004; KOU- Ý 2008) a na kv tnatých loukách zde místy vytvá í i velmi bohaté populace. P ímo na Kole ji pod jménem C. phrygia agg. poprvé zaznamenali J. adinec et al. (ined.) v roce 1991. Crepis praemorsa (škarda ukousnutá; C2) n kolik rostlin bylo nalezeno v sušším okolí pra meništ. V Bílých Karpatech se škarda ukousnutá dosud vyskytuje roztroušen na v tšin zachovalých kv tnatých luk (nap. JO O Á et al. 2008). Na samotném Kole ji poprvé zaznamenali J. adinec et al. (ined.) v roce 1991. Dactylorhiza incarnata (prstnatec ple ový; C2, 2, CITES) zdejší populace je z ejm nejpo etn jší v Bílých Karpatech: v roce 2007 ítala 500 kvetoucích rostlin, v r. 2008 to bylo 1000, v r. 2009 pak 2000, v r. 2010 kolem 2400 a v r. 2011 p es 3000 kvetoucích exemplá (vše not. V. D O Á). osti bohatá byla tato populace prstnatce ple ového už d íve v r. 1983 byl výskyt charakterizován jako hojný (B OUŠ 1995), v roce 1991 zde kvetlo asi 180 rostlin ( D O Á 1991). V posledních letech však nastal její nápadn výrazný rozvoj, zjevn jako reakce na zlepšení managementu. ruh je zde znám již od prvních pr zkum vedoucích k vyhlášení chrán ného p írodního výtvoru. Nejstarší údaj v databázi BKF RA (JO JO O Á 2006; JO P H 2006) je od V. ndrové z 10.VI.1978. Celkov má prstnatec ple ový v Bí lých Karpatech jednu z hlavních oblastí výskytu na Morav (J O Á Á 1996). Vyskytuje se zde roztroušen na vápnitých mok adech v JZ ásti (nap. JO P H 2006). Eriophorum latifolium (suchopýr širolistý; C2) je subdominantou v nejmok ejší centrální ásti. Na vápnitých prameništích a mok adech roste suchopýr širolistý roztroušen na v tšin území Bílých Karpat (JO P H 2006). Z Kola jej poprvé uvádí Á (1998). Listera ovata (bradá ek vej itý; C4a, CITES) bylo nalezeno asi 10 rostlin na p echodu mezi prameništ m a sušší loukou. V Bílých Karpatech jde o dosti b žnou orchidej mezických luk a sv tlých lesních okraj (nap. JO P H 2006). Nejstarší údaj z Kola pochází z období p ípravy podklad pro vyhlášení chrán ného p írodního výtvoru na konci 70. let 20. stol. první dostupná zmínka je v návrhu ochrany tohoto území od V. ndrové a V. R ži ky z roku 1981 (archiv Správy C K Bílé Karpaty). Malus sylvestris s. l. (incl. M. dasyphylla; jablo lesní; C2) roste ojedin le v lesním lemu. V Bílých Karpatech se jablo lesní (p ípadn její k íženec s jabloní domácí) vyskytuje ve sv tlých lesích a remízcích roztroušen. o jaké míry jde o isté (nehybridní) typy, však nelze s jistotou íci ( O ÁL 1992; JO JO O Á 2006). Z Kola dosud nebyla uvád na. Ophioglossum vulgatum (hadí jazyk obecný; C2, 3) bylo potvrzeno 5 plodných a asi 15 sterilních rostlin v okrajové ásti prameništ, kde tento druh 20.V.2006 pro lokalitu objevila V. ndrová. V Bílých Karpatech jinak roste vzácn až roztroušen ve vlh ích loukách i lesích (JO P H 2006), asto je však pro svou nenápadnost p ehlížen. Ornithogalum brevistylum (sn dek jehlancovitý; C2) 12.VII.2010 nalezla V. ndrová jedinou kvetoucí rostlinu na severním okraji studovaného území. Tento význa ný b lokarpatský druh se dnes vyskytuje roztrouše-

AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. 17 n zejména na mírn narušených až polop irozených travnatých stanovištích v bližším okolí obcí v teplejší pahorkatin na obvodu Bílých Karpat (JO & JO O Á 2006, viz též OUD 2010). I když do rozsáhlejších podhorských lu ních komplex tém nezasahuje, byl p ímo na Kole (G ÜLL 1987) a na S okraji P edních luk (B HULO Á 1995) ojedin le pozorován již v minulosti. Traunsteinera globosa (hlavinka horská; C2, 2, CITES) 5.VI.2010 nalezla V. ndrová 2 kvetoucí rostliny v J sušší ásti. V Moravských Karpatech je hlavinka horská dosud druhem pom rn astým (J O Á Á 1996). Z Kola a okolních luk je známa dlouhodob, nejstarší dostupná zmínka z této lokality je v návrhu na vyhlášení chrán ného území od V. ndrové a V. R ži ky z roku 1981 (archiv Správy C K Bílé Karpaty). Typha shuttleworthii (orobinec st íbrošedý; C1, BERN) nevelký porost na ploše asi 5 m 2 poblíž SZ okraje lokality; p i inventarizaci 21.VI.2009 zde bylo nalezeno 12 plodných a asi 5 sterilních prýt (28.IX.2009 leg. V. ndrová, BRN, podle fotogra í a vzorku zralých ochmý ených nažek rev. K. Kubát), 12.X.2010 pak 15 plodných prýt (sterilní nepo ítány) a 17.VII.2011 asi 100 plodných prýt (vše not. V. ndrová). Jde o novou b lokarpatskou lokalitu tohoto velmi vzácného, i když áste n také p ehlíženého druhu. Nejbližší známá lokalita (okraj poto ního luhu asi 200 m J od nádrže ubná u Korytné, leg. K. Fajmon & M. Kozáková 2005, BRN ) je odtud vzdušnou arou vzdálena asi 6 km. Více o tomto druhu v Bílých Karpatech uvádí D et al. (2005) a JO O Á et al. (2008). FYTOCENOLOGICKÉ SNÍMKY PRAMENIŠTNÍ VEGETACE V nejvlh ích partiích jsme zapsali dva fytocenologické snímky. Snímek 1 p edstavuje vegetaci p novcového slatiništního prameništ, která je z hlediska ochrany p írody nejcenn jším vegeta ním typem na lokalit. P dním typem je zde zrašelin lý glej (násla ), s jen tenkou vrstvou organogenního humolitu (10 15 cm). Fytocenologicky pat í tato vegetace k asociaci Carici avae-cratoneuretum licini Kovács et Felföldy 1960 (svaz Caricion davallianae Klika 1934). ruhý snímek ilustruje biotop p ehlíženého mechu Bryum klinggrae i. P edstavuje stejnou vegetaci, ale s vyšším podílem na živiny náro n jších druh narušovaných stanoviš. Snímek 1 Kolo, Malá obec, centrální ást; 4 4 m, expozice JJZ, sklon 5, 6.VII.2009 M. á jek & I. Novotný. E (100 %), E 1 (80 %): Equisetum arvense 2b, Eriophorum angustifolium 2b, Carex acca 2a, Carex panicea 2a, Dactylorhiza incarnata 2a, Valeriana dioica 2a, Carex ava 1, Cirsium oleraceum 1, Eriophorum latifolium 1, Juncus articulatus 1, Lysimachia vulgaris 1, Mentha longifolia 1, Tussilago farfara 1, Agrostis stolonifera +, Blysmus compressus +, Carex distans +, Cirsium rivulare +, Cruciata glabra +, Eupatorium cannabinum +, Galium album +, Holcus lanatus +, Juncus in exus +, Linum catharticum +, Lysimachia nummularia +, Lythrum salicaria +, Molinia arundinacea +, Potentilla erecta +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens +, Valeriana o cinalis +, Calamagrostis epigejos r, Lathyrus pratensis r, Pulmonaria mollis r, Selinum carvifolia r. E 0 (95 %): Calliergonella cuspidata 3, Palustriella commutata 3, Plagiomnium elatum 2b, Bryum pseudotriquetrum 2a, Cratoneuron licinum 2a, Campylium stellatum 1, Fissidens adianthoides 1, Aneura pinguis +, Brachythecium rivulare +, Brachythecium rutabulum +, Eurhynchium hians +. Snímek 2 Kolo, Malá obec, centrální ást, místo s výskytem mechu Bryum klinggraef- i, okolí stružky; 5 1 m, expozice JJZ, sklon 2, 6.VII.2009 M. ájek & I. Novotný. E (95 %), E 1 (90 %): Carex panicea 3, Eriophorum angustifolium 2b, Carex acca 2a, Equisetum arvense 2a, Carex ava 1, Dactylorhiza incarnata 1, Eupatorium cannabinum 1, Festuca rubra 1, Juncus articulatus 1, Lycopus europaeus 1, Mentha longifolia 1, Valeriana dioica 1, Scirpus sylvaticus 1, Ajuga reptans +, Angelica sylvestris +, Briza media +, Caltha palustris +, Cirsium oleraceum +, Deschampsia cespitosa +, Festuca pratensis +, Galium album +, Geranium palustre +, Holcus lanatus +, Hypericum tetrapterum +, Lychnis os-cuculi +, Lysimachia nummularia

18 AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. +, Lythrum salicaria +, Petasites hybridus +, Poa trivialis +, Ranunculus acris +, Ranunculus repens +, Valeriana o cinalis +, Acer campestre juv. r, Betula pendula juv. r, Fraxinus excelsior juv. r, Rumex acetosa r. E 0 (70 %): Calliergonella cuspidata 2b, Cratoneuron licinum 2b, Palustriella commutata 2b, Campylium stellatum 2a, Plagiomnium elatum 2a, Chara cf. vulgaris 1, Brachythecium rivulare +, Bryum klinggrae i +, Bryum pseudotriquetrum +, Eurhynchium hians +, Aneura pinguis r, Plagiomnium ellipticum r. SHRNUTÍ P i pr zkumu byly zjišt ny 2 druhy játrovek a 38 druh mech. Mezi nalezenými mechy je 1 druh blízký ohrožení (LR-nt) a 5 druh vyžadujících pozornost (LC-att). B hem pr zkumu nebyl zjišt n žádný taxon, jenž by již nebyl z Bílých Karpat znám. ada nalezených druh je vázána na disturbovaná místa, jako jsou nap. vyjeté koleje po traktoru. P i dalším bryologickém pr zkumu lokality by bylo vhodné zam it pozornost zvlášt na játrovky, nebo po et dosud zde zjišt ných druh je nezvykle nízký. Krom mech byla z makroskopických bezcévných rostlin nalezena také asa Chara cf. vulgaris. Z cévnatých rostlin bylo na lokalit zazna mená no celkem 174 taxon. Z toho jsou 2 druhy kriticky ohrožené (C1), 9 druh siln ohrožených (C2), 3 druhy ohrožené (C3) a 8 druh vzác n jších, vyžadujících pozornost (C4a). Asi nejvýznamn jším nálezem je objev nové po pulace kriticky ohroženého druhu Typha shuttleworthii. Krom toho je lokalita význa ná výskytem jedné z nejpo etn jších b lokarpatských populací siln ohroženého druhu Dac tylorhiza incarnata a v sušších partiích a oko lí pak tém monodominantními porosty kriticky ohroženého druhu Centaurea stenolepis. istoricky je z celé ší eji vymezené lokality Kolo uvád no množství dalších druh, které jsme nezaznamenali. Jde však zejména o druhy z okolí z ostatních ástí bývalé PP Kolo, kterými jsme se ve svém pr zkumu nezabývali. chraná sky nejcenn jší vegetace na lokalit p novcové prameništ asociace Carici avae-cratoneuretum licini (svaz Caricion davallianae) byla zdokumentována dv ma fytocenologickými snímky (v etn podrobného zhodnocení mechového patra). P i p ípadném znovuvyhlášení a rozší ení rezervace by do ní bylo vhodné zahrnout rovn ž ást lesních porost, zvlášt t ch se zdrojnicemi vody. POD KOVÁNÍ Za ur ení druh rodu Orthotrichum jsme zavázáni Vít zslavu Pláškovi, za revizi dokladu Fissidens pusillus Zby kovi radílkovi. Za revizi sb r Evy ettenbergerové d kujeme Ev Mikuláškové. Ivan a Janu. Jongepierovým d kujeme za cenné p ipomínky k textu a za poskytnutí dat z databáze BKF RA. Za pomoc p i p íprav obrázk vd íme agmar hýrkové. Práce byla podpo ena výzkumným zám rem MSM0021622416 a projektem VaV SP/2 3/54/07. LITERATURA B HULO Á A. (1995): Floristické pom ry povodí potoka kluky jižn od Slavkova. Ms., 141 pp. [Mgr. thesis, Ústav botaniky a zoologie, P írodov decká fakulta M, Brno.] B LÁ O Á-TULÁ O Á E. Á M. (1998): Feucht wiesengesellschaften des südlichen Teiles des andschaftsschutz gebietes Bílé Karpaty (Südost-Mähren). Verhandlungen der Zoologisch-Botanischen Gesellschaft in Österreich 135: 1 40. B OUŠ P. (1995): P ísp vek k poznání orchidejí Bílých Karpat. Zprávy eské botanické spole nosti 30: 13 25. CUL M. (ed.) (1996): Biogeogra cké len ní eské republiky. Vol. 1. Enigma, Praha, 347 pp. O ÁL J. (1992): Malus Mill. jablo, pp. 470 474. In: Ý S. & SL Í B. (eds): Kv tena eské republiky. Vol. 3. Academia, Praha, 542 pp. FU Á P., Š M., P O Z. & JO O Á I. (2008): istorie obhospoda ování, pp. 38 45. In: JO O Á I. (ed.): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian Mountains. Z S P Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 461 pp. G ÜLL F. (1987): Inventariza ní pr zkum vegeta ního kry tu chrán ného p írodního výtvoru Kolo. Ms., 9 pp. [Záv r. zpráva, Správa C K Bílé Karpaty, pracovišt Veselí nad Moravou.] D J., U Y P. & P O HÁ F. (eds) (2005): Additamenta ad oram Reipublicae Bohemicae. IV. Zprávy eské botanické spole nosti 40: 77 149. Á M. (1998): Mok adní vegetace Bílých Karpat. Sborník P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, Supplementum 4: 1 158. LO LO Á I. (1985): Antropické vlivy v lu ních spole enstvech Bílých Karpat a rozší ení vstava ovitých. Ms., 110 + 263 pp. [Mgr. thesis, P írodov decká fakulta P lomouc.]

AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. 19 DÍL Z. & NO O Ý I. (2008): Mechorosty, pp. 65 70. In: JO O Á I. (ed.): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian Mountains. Z S P Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 461 pp. OUD. (2010): Ornithogalum. sn dek (sn dovec, sn dovka), pp. 600 613. In: Á O Á J. (ed.): Kv tena eské republiky. Vol. 8. Academia, Praha, 712 pp. J O Á M. & Á J. (1996): Rozší ení a ochrana orchidejí na Morav a ve Slezsku. Agentura ochrany p írody a krajiny R, Brno, 545 pp. JO J.. & JO O Á I. (2006): Komentovaný seznam cévnatých rostlin Bílých Karpat. Z S P Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 107 pp. JO J.. & P H V. (2006): Atlas rozší ení cévnatých rostlin CHKO Bílé Karpaty. Z S P Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 202 pp. JO O Á I., JO J.., Á O Á K., F O K., Á M. & ODO Á I. (2008): Vybrané vzácné rostliny, pp. 101 127. In: JO O Á I. (ed.): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian Mountains. Z S P Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 461 pp. JO O Á I., KO F., KO V., G L M., Á P. & D P. (1992): Maloplošné chránené územia, pp. 318 351. In: KU P., MÁ Y J., KO F. & JO O Á I. (eds): Chránená krajinná oblas Biele/Bílé Karpaty. Ekológia, Bratislava, 380 pp. KOU Ý P. (2008): Taxonomická studie st edoevropských zástupc Centaurea sect. Jacea. Ms., 211 + 41 pp. [Ph.. thesis, P írodov decká fakulta J eské Bud jovice.] KU Á K., OUD., CH J. U., K L Z., K H J. & Á J. (eds) (2002): Klí ke kv ten eské republiky. Academia, Praha, 928 pp. KU J. & VÁ J. (2005): Seznam a ervený seznam mechorost eské republiky (2005). P íroda 23: 1 104. NO O Ý I. & KOŠ J. (eds) (2006): Mechorosty zaznamenané v pr b hu 13. jarního setkaní bryologicko-lichenologické sekce v Bílých Karpatech. Bryonora 37: 23 32. N UHÄU LO Á Z., BL Ž O Á., G UL H V., U O Á M., CHY Ý M., J Í J., J Á J., KOL J., K O Á Z., OŽ V., MO J., P H K., RY Í K., RY Í O Á E. & SÁDLO J. (1998): Mapa potenciální p irozené vegetace eské republiky. Textová ást. Academia, Praha, 341 pp. D O Á V. (1991): chraná ské mapování, textová ást k map 35-11-20, duben listopad 1991. Ms., 15 pp. [Záv r. zpráva, Správa C K Bílé Karpaty, pracovišt Veselí nad Moravou.] PLÁŠ V., HOL S. M ULÁŠ O Á E. (2007): ccur rence of the vegetative propagules in the moss Orthotrichum stramineum ornsch. a new piece of knowledge. asopis Slezského zemského muzea, ser. A, 56: 43 47. PO ÍŠ L V. (1994): Mechorosty C K Bílé Karpaty. Preslia 66: 163 189. PO ÍŠ L V. & J O Í O Á. (1992): Machorasty, pp. 111 119. In: KU P., MÁ Y J., KO F. & JO O Á I. (eds): Chránená krajinná oblas Biele/Bílé Karpaty. Ekológia, Bratislava, 380 pp. P O HÁ F. (ed.) (2001): erný a ervený seznam cévnatých rostlin eské republiky (stav v roce 2000). P íroda 18: 1 166. U E. (1971): Klimatické oblasti eskoslovenska. Studia Geographica 16: 1 73. S L Ý V. (1988): Regionáln fytogeogra cké len ní, pp. 103 121. In: Ý S. & SL Í B. (eds): Kv tena eské socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha, 557 pp. ODO Á I., Á M., CHY Ý M., JO O Á I. & K OL- LO Á I. (2008): Vegetace, pp. 128 177. In: JO O Á I. (ed.): Louky Bílých Karpat. Grasslands of the White Carpathian Mountains. Z S P Bílé Karpaty, Veselí nad Moravou, 461 pp. Á J. & KOU Ý P. (2004): Centaurea. chrpina, chrpa, pp. 426 449. In: SL Í B. & Á O Á J. (eds): Kv tena eské republiky. Vol. 7. Academia, Praha, 767 pp. VO Á O Á M. SU O Ý K. (2001): Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae. Zprávy eské botanické spole nosti 36, Supplementum 2001/1: 1 95. HO V. & M L E. D (1978): The Braun-Blanquet approach, pp. 289 399. In: H R.. (ed.): Classi cation of plant communities. Ed. 2.. Junk, The ague, 408 pp. APENDIX 1 P ehled taxon cévnatých rostlin zaznamenaných na lokalit Kolo, ásti Malá obec V závorkách je uvedeno ohrožení dle erveného seznamu (P O HÁ 2001). N kolik druh nalezených navíc oproti inventarizaci 21.VI. 2009 je dopln no poznámkou (snímek = 6.VII. 2009, M. ájek & I. Novotný). Acer campestre, A. pseudoplatanus, Achillea millefolium agg., Aegopodium podagraria, Agrostis stolonifera (snímek), Ajuga reptans, Alchemilla sp., Alisma plantago-aquatica, Allium scorodoprasum, Alnus glutinosa, Alopecurus pratensis, Angelica sylvestris, Anthoxanthum odoratum, Anthriscus sylvestris, Aquilegia vulgaris (C3), Arrhenatherum elatius, Asarum europaeum, Astrantia major, Avenula pubescens, Betonica o cinalis, Betula pendula (snímek), Blysmus compressus (C2; snímek), Brachypodium pinnatum, B. sylvaticum, Briza media, Bromus erectus, Calamagrostis epigejos, Caltha palustris, Campanula glomerata, C. patula, C. rapunculoides, Carex distans (C2; snímek), C. acca, C. ava (C4a), C. hirta, C. otrubae (C4a), C. pallescens, C. panicea, C. sylvatica, C. tomentosa, Carpinus betulus, Centaurea stenolepis (C1), Cerastium holosteoides subsp. triviale, Chaerophyllum aromaticum, Circaea lutetiana, Cirsium arvense, C. canum, C. oleraceum, C. rivulare,

20 AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. br. 1: Geogra cká poloha studované lokality. Fig. 1: Studied site location. Colchicum autumnale, Crataegus sp., Crepis praemorsa (C2), Cruciata glabra, Dactylis glomerata, Dactylorhiza incarnata (C2), Deschampsia cespitosa, Elymus caninus, Elytrigia repens, Epilobium parvi orum, Equisetum arvense, Eriophorum an gus tifolium, E. latifolium (C2), Eupatorium cannabinum, Euphorbia esula, Festuca gigantea, F. pratensis, F. rubra, F. rupicola, Filipendula vulgaris, Fragaria moschata, F. viridis, Fraxinus excelsior, Galium album, G. aparine, G. odoratum, G. palustre, G. verum, Geranium palustre, G. robertianum, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Heracleum sphondylium, Holcus lanatus, Hordelymus europaeus, Hypericum maculatum, H. tetrapterum, Impatiens noli-tangere, I. parvi ora, Inula salicina (C4a), Juncus articulatus, J. compressus, J. e usus, J. in exus, Knautia arvensis, K. kitaibelii, Lamium maculatum, Lathyrus pratensis, Leucanthemum ircutianum, L. vulgare s. str., Linum catharticum, Listera ovata (C4a), Lonicera xylosteum, Lotus corniculatus, Lychnis os-cuculi, Lycopus europaeus (snímek), Lysimachia nummularia, L. vulgaris, Lythrum salicaria, Malus sylvestris s. l. (incl. M. dasyphylla; C2), Medicago falcata, Mentha sp. (M. aquatica, nebo M. arvensis), M. longifolia, Molinia arundinacea, Myosotis arvensis, M. palustris subsp. laxi ora, M. sylvatica, Ophioglossum vulgatum (C2), Ornithogalum brevistylum (C2; 12.VII.2010, V. ndrová), Petasites hybridus, Picea abies (3.VI.2008, E. et tenbergerová), Pimpinella major, Plantago lanceolata, P. major, P. media, Poa pratensis agg. (P. angustifolia), P. trivialis, Potentilla alba (C4a), P. erecta (snímek), P. heptaphylla, P. reptans, Primula elatior, P. veris (C4a),

AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. 21 br. 2: Vymezení zájmového území. okalizace zobrazeného vý ezu viz br. 1 a text. Fig. 2: Delimitation of the studied area. For broader localization see Fig. 1. Prunella vulgaris, Prunus spinosa, Pulmonaria mollis (C3), P. obscura, Ranunculus acris, R. auricomus agg., R. lanuginosus, R. repens, Rumex acetosa, R. sanguineus, Salix fragilis, Salvia pratensis, Sambucus nigra, Sanguisorba o cinalis, Scirpus sylvaticus, Securigera varia, Selinum carvifolia, Senecio ovatus, Solanum dulcamara, Stachys sylvatica, Stellaria graminea, Symphytum o cinale, S. tuberosum, Taraxacum sect. Ruderalia (3.VI.2008, E. et tenbergerová), Thalictrum lucidum (C3), Tragopogon orientalis, Traunsteinera globosa (C2; 5.VI.2010, V. ndrová), Trifolium pratense, Trisetum avescens, Tussilago farfara, Typha latifolia, T. shuttleworthii (C1), Urtica dioica, Valeriana dioica (C4a), V. o cinalis, V. stolonifera subsp. angustifolia (C4a), Veronica chamaedrys s. str., Viburnum opulus, Vicia cracca, V. sepium, Viola hirta, V. reichenbachiana. APENDIX 2 P ehled taxon cévnatých rostlin známých z celé ší eji pojaté lokality Kolo, které jsme v její zkoumané ásti nepotvrdili, ale mohou se zde nebo v blízkém okolí vyskytovat. Vybrány jsou pouze druhy lu ních stanoviš. Nejsou zahrnuty druhy lesní nebo výrazn ruderální a údaje vzniklé z ejmými determina ními omyly. Seznam je založen na výsledcích inventariza ního pr zkumu z osmdesátých let (G ÜLL 1987) a na údajích uložených v databázi BKF RA (JO JO O Á 2006; JO P H 2006). Krom nepublikovaných záznam z rozmezí let 1978 2006 jde o údaje p evzaté z n kolika rukopisných ( LO LO Á 1985; D O Á 1991; B HULO Á 1995; Á 1997) i publikovaných prací (S et al. 1996; J O Á & Á 1996; B LÁ O Á-TULÁ O Á Á 1998; Á 1998). V závorkách je uvedeno ohrožení dle erveného seznamu (P O HÁ 2001).

22 AC D O Á V., NO O Ý I., Á M., FU O Á J., F O K. O Á E. Agrostis capillaris, Anthericum ramosum (C4a), Arabis hirsuta, Asperula cynanchica, A. tinctoria (C3), Astragalus danicus (C3), A. glycyphyllos, Calamagrostis arundinacea, Campanula persicifolia, Carex acutiformis, C. hordeistichos (C1), C. montana, C. muricata agg., Carlina acaulis, Centaurea jacea, C. scabiosa, Cerastium arvense, Cirsium pannonicum (C3), Crepis biennis, Cuscuta epithymum, Dactylorhiza majalis (C3), Daucus carota, Eleocharis palustris, Elytrigia intermedia, Epilobium hirsutum, Equisetum palustre, Euhporbia cyparissias, E. waldsteinii (C4a), Fragaria vesca, Galium boreale (C4a), Gentiana cruciata (C2), Gentianopsis ciliata (C3), Geranium pratense, G. sanguineum (C4a), Gladiolus imbricatus (C2), Gymnadenia conopsea (C3), Helianthemum grandi orum subsp. obscurum, Hypericum perforatum, Hypochaeris maculata (C3), Iris sibirica (C3), I. variegata (C2), Koeleria pyramidata, Lathyrus latifolius (C3), Leontodon hispidus, Lilium martagon (C4a), Luzula campestris, L. multi ora, Medicago lupulina, Melampyrum nemorosum, Odontites vernus subsp. serotinus, Onobrychis viciifolia, Orchis mascula subsp. signifera (C3), O. militaris (C2), O. pallens (C2), Ornithogalum kochii, Pastinaca sativa, Peucedanum cervaria (C4a), Phalaris arundinacea, Phleum pratense s. l., Platanthera bifolia (C3), Phyteuma spicatum, Poa palustris, Polygala amarella (C2), P. major (C3), Pseudolysimachion spicatum s. l. (C3, C4a), Pyrethrum corymbosum, Ranunculus polyanthemos, Scutellaria galericulata, Serratula tinctoria (C4a), Thesium linophyllon (C3), Thlaspi perfoliatum, Thymus pulegioides, Trifolium alpestre (C4a), T. aureum, T. medium, T. montanum, T. repens, Veronica prostrata (C3), Vicia tetrasperma, Viola canina DOPLN K K LITERÁRNÍM ODKAZ M V APENDIXU Á M. (1997): Mok adní vegetace v jihozápadní ás ti Bílých Karpat. Ms., 132 + 79 pp. [Mgr. thesis, P í ro do v decká fakulta P lomouc.] S S., JO O Á I. & JO J.. (1996): istorická kv tena Bílých Karpat. Sborník P írodov dného klubu v Uherském Hradišti, Supplementum 1: 1 198.

B AH C E lánky Articles BÁRTO Á Eva VAŠUT adim J.: ozší ení vrby lýkovcové (Salix daphnoides Vill.) na východní Morav a ve Slezsku - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 3 10 DRO Á Vlasta, NO OT Ý Ivan, HÁ K Michal, FUK O Á Jitka, FA O arel H TT RG RO Á Eva: Mechorosty a cévnaté rostliny mok adní lokality olo na P edních loukách v Bílých arpatech - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 11 22 RLO Á Bohdana KÁ KO Á Jana: Flóra na vybraných lokalitách západn od Valašského Mezi í í - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 23 40 PO LÁ O Á Marie, OUT CKÝ Petr RU A Martin: afrán karpatský (Crocus heu elianus Herbert) na východní Morav - - - - - - - - - - - - - - - - - 41 50 O takar, ML K Ji í & PO OLDA Martin: ntioxida ní vlastnosti krajových odr d jabloní z regionu Bílých arpat - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 51 55 OTTWALD lbert, Á Jan, B LÍ Vladimír, EL R Vladimír O K František: Motýli Bílých a Bielych arpat 1. dopln k - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 56 71 O Á O Á Magdaléna: Ploštice (Heteroptera) pasínku osový v Huslenkách (Vsetínské vrchy) - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 72 77 Krátká sd lení hort notes KÁ KO Á Jana, A ÁK Martin & AŠ AR omáš: ivizna brunátná Verbascum phoeniceum. (Scrophulariaceae) na Vsetínsku ( eská republika) - - - - - - - - - - 79 80 O KA nd ej & AGÁ K an: Nové nálezy Rhysodes sulcatus (Fabricius, 1787) ( oleoptera: hysodidae) na Morav ( eská republika) - - - - - - - - - - - - - - - 81 82 S T R ukáš, AŠ AR omáš & P TT R adim: Nové nálezy rohá e obecného (Lucanus cervus) a páchníka hn dého (Osmoderma barnabita) na Valašsku ( eská republika) - - 83 85 M K Š Václav: Nálezy plcha lesního Dryomys nitedula ( odentia: liridae) ve vrcholových partiích masivu adhošt (Moravskoslezské Beskydy) - - - - - - - - - - - - - - - 86 87 Aktuality a Personálie Currents ews and Personals A ÁK Martin & KÁ KO Á Jana: Moravskoslezská pobo ka eské botanické spole nosti v roce 2011 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 88 89 R R Ji í & S T R ukáš: P íroda Valašska na webu aktualizace v roce 2011 - - - - - 90 Muzeum regionu Valašsko, Vsetín, p ísp vková organizace & Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlín, p ísp vková organizace, 2011 ISSN: 1804-2732 ISBN: 978-80-87614-01-3 ISBN: 978-80-87130-23-0 Sponzorem je VicusMedicus, s. r. o.