Sem vložte zadání Vaší práce.

Sem vložte zadání Vaší práce.

České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií Katedra softwarového inženýrství Bakalářská práce Sociální sítě a jejich využití v kontextu komerčních a nekomerčních institucí Jakub Janda Vedoucí práce: Ing. Pavel Náplava 16. května 2013

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce Ing. Pavlu Náplavovi za jeho vedení, pravidelné konzultace a užitečné rady. Dále pak panu Romanu Tobíškovi za téma bakalářské práce a zajímavé postřehy. Velké poděkování pak patří mé rodině za trpělivost a podporu během mého studia.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou práci vypracoval samostatně a že jsem uvedl veškeré použité informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských závěrečných prací. Beru na vědomí, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zejména skutečnost, že České vysoké učení technické v Praze má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. V Praze dne 16. května 2013.....................

České vysoké učení technické v Praze Fakulta informačních technologií c 2013 Jakub Janda. Všechna práva vyhrazena. Tato práce vznikla jako školní dílo na Českém vysokém učení technickém v Praze, Fakultě informačních technologií. Práce je chráněna právními předpisy a mezinárodními úmluvami o právu autorském a právech souvisejících s právem autorským. K jejímu užití, s výjimkou bezúplatných zákonných licencí, je nezbytný souhlas autora. Odkaz na tuto práci Janda, Jakub. Sociální sítě a jejich využití v kontextu komerčních a nekomerčních institucí. Bakalářská práce. Praha: České vysoké učení technické v Praze, Fakulta informačních technologií, 2013.

Abstract The main purpose of this bachelor s thesis is to give summary information about contemporary phenomenon social networks. The first part is focused on their history, safety and mechanisms of working. The most well-known representatives of the global and internal social networks are defined. Current possibilities of the usage social networks in the context of institutions are also analysed at the end. The second part of the thesis shows the specific example of usage of social networks. It deals with the design of an information system using social networks for market research. Social networks, Facebook, Twitter, LinkedIn, Google+, mar- Keywords ket research. ix

Abstrakt Cílem této bakalářské práce je podat souhrnné informace o fenoménu dnešní doby - sociálních sítích. První část přibližuje jejich historii, bezpečnost a mechanismy fungování. Definuje nejznámější zástupce světových i domácích sociálních sítí. Na závěr jsou analyzovány současné možnosti využívání sociálních sítí v kontextu institucí. Druhá část práce ukazuje konkrétní příklad využití sociálních sítí. Zabývá se návrhem informačního systému využívajícího sociální sítě pro průzkum trhu. Sociální sítě, Facebook, Twitter, LinkedIn, Google+, prů- Klíčová slova zkum trhu. x

Obsah Úvod 1 1 Sociální sítě 3 1.1 Definice pojmu sociální síť................... 3 1.2 Historie sociálních sítí..................... 4 1.3 Nejznámější zahraniční sociální sítě.............. 8 1.4 Nejznámější české sociální sítě................. 17 1.5 Rozdělení sociálních sítí.................... 20 1.6 Popularita sociálních sítí.................... 24 2 Bezpečnost sociálních sítí 27 2.1 Hrozby na internetu a sociálních sítích............ 27 2.2 Bezpečné chování na sociálních sítích............. 29 2.3 Otázky právní legislativy.................... 30 3 Mechanismy fungování sociálních sítí 33 3.1 Princip sociálních sítí...................... 33 3.2 Informace na sociálních sítích................. 34 3.3 Chování uživatelů na sociálních sítích............. 35 3.4 Skupiny uživatelů........................ 35 4 Možnosti využívání sociálních sítí v kontextu institucí 39 4.1 Reklama............................. 39 4.2 Sociální sítě jako informační kanál firem........... 43 4.3 Zákaznický servis a průzkum trhu na sociálních sítích.... 44 4.4 Sociální sítě jako prodejní kanál................ 45 4.5 Použití sociálních sítí uvnitř firmy............... 45 xi

4.6 Shrnutí.............................. 46 5 Praktická část 47 5.1 Popis systému.......................... 48 5.2 FURPS analýza......................... 49 5.3 Případy užití.......................... 50 5.4 Návrh uživatelského rozhraní.................. 52 5.5 Způsob získávání dat ze sociálních sítí............. 54 5.6 Systém hodnocení obsahu zprávy a uživatelů sociálních sítí. 57 5.7 Relační databázový model................... 59 5.8 Struktura systému....................... 60 5.9 Shrnutí.............................. 60 Závěr 63 Literatura 65 A Seznam použitých zkratek 69 B Dotazníkové šetření 71 C Výsledky dotazníkového šetření 75 D Obsah přiloženého CD 79 xii

Seznam obrázků 1.1 Časová osa vzniku jednotlivých sociálních sítí.......... 9 1.2 Mapa nejpopulárnějších sociálních sítí světa........... 10 1.3 Vývoj počtu uživatelů sociální sítě Facebook........... 11 1.4 Vývoj počtu uživatelů sociální sítě Twitter............ 13 1.5 Vývoj počtu uživatelů sociální sítě Google+........... 16 1.6 Pokles popularity českých sociálních sítí............. 18 3.1 Propojení skupin na sociálních sítí pomocí vazeb svých členů.. 37 5.1 Diagram případů užití informačního systému........... 51 5.2 Activity diagramy procesů exportu a uzamknutí autora..... 53 5.3 Návrh uživatelského rozhraní hlavní stránky........... 54 5.4 Návrh uživatelského rozhraní stránky zpráv........... 55 5.5 Návrh uživatelského rozhraní stránky pro manipulaci s autory příspěvků.............................. 56 5.6 Výstup Facebook Graph API ve formátu JSON......... 57 5.7 Návrh hlavní části relačního databázového modelu........ 59 5.8 Diagram komponent........................ 61 B.1 Dotazník - 1. stránka........................ 72 B.2 Dotazník - 2. stránka........................ 73 C.1 Dotazník - otázka č. 1....................... 75 C.2 Dotazník - otázka č. 2....................... 76 C.3 Dotazník - otázka č. 3....................... 76 C.4 Dotazník - otázka č. 4....................... 77 C.5 Dotazník - otázka č. 5....................... 77 C.6 Dotazník - otázka č. 6....................... 78 xiii

C.7 Dotazník - otázka č. 7....................... 78 xiv

Seznam tabulek 5.1 Odhadovaná doba implementace.................. 62 xv

Úvod Sociální sítě jsou bezesporu fenoménem současnosti. Na světě je kolem 7 miliard lidí, z nichž přibližně 2 miliardy vlastní a používají internet. Více než 50 % z nich využívá sociální sítě jako nástroj komunikace a jejich počet i nadále roste. Například na momentálně nejpoužívanější sociální síti Facebook je podle statistického serveru Socialbakers.com [4] Česká republika na 43. místě v počtu uživatelů (kolem 3,95 milionů) a za poslední půlrok počet uživatelů vzrostl skoro o 200 tisíc. Sociálních sítí je v dnešní době mnoho, podle posledních statistik něco přes 200. Mezi ty největší patří Facebook, Twitter, Google+ a LinkedIn, pokud tedy nepočítáme různé lokální sítě v Asii, se kterými ovšem u nás do styku nepřijdeme. Každá z těchto sítí má svou vlastní charakteristiku nebo poslání, kterým se od ostatních sociálních sítí liší. Na paty se jim ale dotahují další menší sítě, některé z nich dokonce velmi rychle. Naopak české sociální sítě po příchodu globálních sociálních sítí zaznamenaly výrazný pokles. Mezi třemi největšími českými sociálními sítěmi se stále drží servery líbimseti, lidé a spolužáci. Původně měly sociální sítě sloužit jako komunikační prostředek pro studenty. Vždyť i nejznámější sociální síť Facebook tak začala. V dnešní době ovšem neslouží sociální sítě pouze pro komunikaci mezi přáteli, známými či rodinou, ale také například zprostředkovávají komunikační kanál mezi firmami a jejich zákazníky. V současné době je nadpoloviční většina uživatelů sociálních sítí odběratelem informací jednotlivých společností. Lidé jdou často nakoupit zboží do kamenných (případně internetových) obchodů, poté co si o tom popovídali s přáteli přes sociální sítě. Cílem této bakalářské práce je podat souhrnné informace o sociálních sítích. Následně se zaměřit na možnosti jejich využití v kontextu institucí 1

Úvod a nakonec vytvořit návrh konkrétního systému užitečného pro firmy využívající sociální sítě. První kapitola bakalářské práce se věnuje sociálním sítím jako celku. Tato část se zabývá kompletní historií vývoje sociálních sítí a důvody, které vedly k jejich vzniku. Charakterizuje nejznámější zástupce zahraničních i českých sociálních sítí. Následně je provedeno rozdělení sociálních sítí z několika různých pohledů a nakonec jsou pomocí dotazníkového šetření zjištěna hlavní pozitiva a negativa, která sociální sítě přinášejí. Na závěr kapitoly je nastíněn můj pohled na budoucnost sociálních sítí. Druhá kapitola je zaměřená na bezpečnost sociálních sítí, tedy jaké hrozby nás mohou potkat a jakým způsobem se proti nim bránit. Součástí kapitoly je i vytvoření desatera pravidel správného chování na internetu a sociálních sítích. Poslední část kapitoly bezpečnosti se zabývá otázkou právní legislativy, konkrétně zákonem o ochraně osobních údajů a autorským zákonem. Třetí kapitola vysvětluje základní mechanismy fungování sociálních sítí. Čtvrtá kapitola je věnována možnostem využívání sociálních sítí v kontextu institucí. V dnešní době již firmy využívají sociální sítě na spousty činností (od reklamy až po zákaznický servis). V této kapitole jsou všechny tyto možnosti rozebrány. Praktická část obsahuje analýzu a návrh systému využívajícího sociální sítě. Konkrétní zaměření systému je definováno po analýze jednotlivých možností využití sociálních sítí. Cílem této kapitoly je vytvořit analýzu a návrh systému pro možnost budoucí implementace. 2

Kapitola 1 Sociální sítě 1.1 Definice pojmu sociální síť Pojem sociální síť nepochází původně z oblasti informatiky, ale ze sociologie. Podle Velkého sociologického slovníku [23] se jedná o strukturu uzlu, který představuje jedince, skupinu či organizaci. Tyto uzly jsou spojeny vzájemnými vazbami, které mohou mít mnoho podob. Nemusí jít nutně o přátelství či rodinné členství, může se jednat například o společné koníčky, profesní zájmy, sexuální vztahy, nebo dokonce vzájemnou nenávist. Tato práce se ale věnuje internetovým sociálním sítím, což je webová služba, jejímž hlavním účelem je sdružovat uživatele internetu, umožňovat jim sdílení informací a komunikaci mezi sebou. Uživatelé zde vystupují pod svou vytvořenou identitou, nejčastěji se jedná o profil. Informace, které mohou uživatelé sdílet se vyskytují především v podobě textové a multimediální obrázky, videa nebo fotky. Sociální sítě se mohou rozlišovat podle mnoha kritérií, která jsou podrobně popsána v kapitole 1.5. Jedním ze základních znaků sociálních sítí je sdružování lidí do komunit za konkrétním účelem. Každý uživatel má na sociální síti svou osobní stránku, které se říká profil. Podoba profilu se může na různých sociálních sítích lišit, některé například vyžadují povinně vyplněné konkrétní osobní údaje, u jiných je to naopak nepovinné. Dalším znakem je komunikace mezi uživateli, která může probíhat buď přímo - tzn. že zprávu vidí pouze příjemce a odesílatel, anebo hromadnou zprávou, která se automaticky zobrazí všem, s kterými má uživatel vazbu. Sociální sítě jsou také často doplněny o další aplikace ve formě her nebo kvízů. 3

1. Sociální sítě 1.2 Historie sociálních sítí Cílem této kapitoly je: vysvětlit jakým způsobem se vyvinula komunikace, shrnout zásadní údálosti vedoucí ke vzniku sociálních sítí, popsat vznik jednotlivých sociálních sítí od roku 1995 do současnosti. 1.2.1 Vývoj komunikace a získávání informací V minulosti byla jediným možným způsobem zisku informací nutnost vyjít ven mezi lidi a komunikovat tváří v tvář. Důležité bylo, být ve správný čas na správném místě. Zjistit například co se stalo mimo město nebo dokonce v cizině bylo prakticky nemožné. Pokud chtěl člověk udělat reklamu svému produktu, musel většinou navštívit místní tržiště a tam o něm dát ostatním vědět. Důležitým momentem z hlediska zisku informací bylo rozšíření tištěných médií. Postupně se z novin a časopisů stala revoluce v komunikaci. Sice byla stále nutnost setkat se s určitými lidmi, pokud chtěl člověk šířit své myšlenky nebo reklamu na produkt pomocí těchto medií, ale získávání informací bylo mnohem pohodlnější a komplexnější. Noviny byly po několik dalších let hlavním zdrojem informací. Ovšem kolem roku 1920 začalo pozornost přitahovat nové medium rádio. Jednalo se o průlom ve vývoji získávání informací, jelikož nyní mohl člověk dostávat informace živě. V té době tedy předávání zpráv a získávání informací probíhalo především pomocí rádia, populární ovšem zůstávaly i nadále noviny, které sloužily především k podrobnějším zprávám. Další formu a velké zjednodušení získávání informací umožnilo vynalezení televizoru. Ten se brzy stal číslem jedna a do ústraní tak přesunul nejen noviny, ale také radio. Lidé mohli živě zprávy nejen vyslechnou, ale nyní také shlédnout. Rádio se pomalu začalo redukovat na médium, které slouží především k poslechu hudby. Noviny se snažily udržet krok, ale proti novým technologiím neměly moc šancí. Hlavně když se objevilo nové médium internet. Vznik internetu byl z pohledu komunikace a zdroje informací opravdu klíčový. Lidé mohli mít z pohodlí domova přehled o všem, co se ve světě dělo, komunikovat s ostatními uživateli nebo třeba pouze sdílet své myšlenky s ostatními. Televize a noviny sice stále dominovaly jako zpravodajské zdroje, ale postupem času se svět stal online. 4

1.2. Historie sociálních sítí 1.2.2 Důležité momenty vedoucí ke vzniku sociálních sítí (1954-1994) Ještě než internetové sociální sítě vznikly, muselo proběhnout několik důležitých událostí, které ke vzniku sociální sítí vedly. První takovou důležitou událostí bylo odeslání emailu dá se říci, že už tenkrát to byla z určitého pohledu sociální síť (skupina lidí, která si pro podporu svých vztahů posílala emaily). Dne 2.10. 1971 byl odeslán první vzkaz na vzdálený počítač. Mužem, který se postaral o vznik tohoto fenoménu, byl Ray Tomlinson, počítačový technik. Pracoval pro společnost Bolt Beranek and Newman (BBN), kterou si najalo ministerstvo obrany Spojených Států v roce 1968, aby pro něj vypracovala ARPANET, předchůdce dnešního Internetu. Byl to jeden z prvních velmi důležitých kroků ke stvoření internetu a současných sociálních internetových sítí. Další důležitou událostí byl vznik jednoho z nejstarších síťových komunikačních systémů USENET, k jehož realizaci došlo v roce 1980. S nápadem přišli v roce 1979 Tom Truscott a Jim Ellis, absolventi Duke University v Severní Karolíně. Systém umožňoval uživatelům číst a posílat veřejné příspěvky do kategorií zvaných skupiny. Za jeden z mezníků se dá také považovat objevení IRC (Internet Relay Chat neboli chat přes internet) v roce 1988. Jednalo se o systém pro komunikaci v reálném čase a vynalezl ho student Jarkko "WiZ"Oikarinen z univerzity Oulu ve Finsku. Všechny zmíněné události přispěly dne 7. 8. 1991 ke vzniku toho, čemu dnes říkáme internet. Švýcarský fyzik Dr. Timothy Berners-Lee, z evropské laboratoře pro jadernou fyziku rozvinul novou a jedinečnou technologii World Wide Web (WWW), tedy systém vzájemně propojených tzv. hypertextových dokumentů umístěných kdekoliv v síti internet. Za zmínku v tomto období stojí ještě první osobní blog napsaný v roce 1994 studentem Swarthmore College Justinem Hallem. Kolem roku 2004 se pak postupně přešlo k tzv. Webu 2.0 - novému pojetí slova internet. Pro tento termín existuje spousta různých vysvětlení, jedná se však spíše o popis vlastností a nový směr, kterým se internet jako takový vydal. Web 2.0 se měl poučil z chyb předchozí verze a vrátit se k původní myšlence pojetí internetu, tedy že internet je hlavně pro lidi. Jednou z nejtypičtějších aplikací internetu verze 2.0 jsou sociální sítě. [17] [8] 5

1. Sociální sítě 1.2.3 Vznik prvních sociálních sítí (1995 1999) Za první internetovou sociální síť bývá označován server Classmates.com, který vytvořil v roce 1995 inženýr Randy Conrads, dlouholetý zaměstnanec Boeingu. Již podle názvu je patrné, k čemu měla síť sloužit jejím úkolem bylo slučovat současné i bývalé spolužáky od mateřských školek až po školy vysoké. Původně bylo Classmates určeno jen pro USA a Kanadu, ale po úspěchu vznikly i další mutace v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Švédsku a Francii. Classmates se liší od ostatních sociálních sítích tím, že není možné se spojit s kýmkoliv, ale pouze s těmi, kteří byli někdy v průběhu života našimi spolužáky. Původně uživatelé nemohli vytvářet ani profily, v dnešní době je již na serveru registrovaných něco okolo 540 milionů uživatelů. Principem dnešních sociální sítí je přátelení s ostatními uživateli, což v Classmates nebylo možné. První takovou sítí, kde byl princip přátelství využit byla SixDegrees.com, která byla založena v roce 1997 podnikatelem Andrewem Weinreich a umožňovala vytváření vlastních profilů, přidávání přátel, organizování skupin, ale třeba i prohlížení cizích profilů. Přestože SixDegrees měla v období svého největšího vrcholu dokonce milion registrovaných uživatelů, ukončila v roce 2001 svou činnost. Klíčovými sociálními sítěmi tohoto období byly bezesporu Classmates a SixDegrees, ale spolu s nimi vznikaly také další sítě. Za zmínku určitě stojí sociální síť Asia Avenue (od roku 1997), určená jak již název napovídá pro uživatele z Asie nebo BlackPlanet (od roku 1999), určená pro Afroameričany a jejich přátele. Tyto sociální sítě slouží také pro hledání krajanů mezi emigranty. Velmi zajímavé jsou také dvě stránky, sloužící především jako blog, který si zde uživatel má možnost založit. Obě byly založeny roku 1999. Jedná se o LiveJournal, ruskou stránku s prvky sociální sítě, v současnosti je přeložená až do 32 jazyků. Druhou je pak u nás populární Blogger. [17] [8] 1.2.4 Vznik moderních sociálních sítí (2000 2013) V roce 2001 vznikla sociální síť, která přinesla novinku v podobě zaměření se především na profesní známosti. Jednalo se o síť Ryze a za cíl si kladla propojit podnikatele, obchodníky nebo třeba investory. Ryze si i přes svou originalitu nikdy masovou oblibu nevytvořila. Zlomový byl pravděpodobně rok 2002, kdy vznikla v Kalifornii, díky programátorovi jménem Jonathan Abrams, pravděpodobně první z moderních 6

1.2. Historie sociálních sítí sociální sítí Friendster. Friendster je populární hlavně na Asijském kontinentu, jehož obyvatelé tvoří dokonce něco kolem 90 % celkových uživatelů této sociální sítě. Služba byla spuštěna v březnu 2003 a během několika měsíců měla již 3 miliony uživatelů. V současnosti má Friendster 90 milionů uživatelů a patří mezi největší sociální sítě. Rok 2002 byl velice důležitý pro české sociální sítě. Byla spuštěna první verze jedné z nejpopulárnějších českých sociální sítí Libimseti, které se více věnuje kapitola 1.4.1. V tomto roce došlo k radikální změně u Lide.cz. Ze zásobárny e-mailových adres uživatelů Seznam.cz se stala přehledná komunitní síť, která je v současnosti číslem jedna mezi českými sociálními sítěmi. Rok 2003 přinesl mimo jiné i tři dodnes velmi populární sociální sítě a to konkrétně Last.FM, LinkedIn a MySpace. Last.FM je služba zaměřená na hudbu. Uživatelé si zde mohou prohlížet hudební katalog, poslouchat internetové rádio, ale také doporučovat hudbu ostatním. Systém zaznamenává hudební vkus konkrétního uživatele nebo ukazuje jeho oblíbeného skladatele či skupinu. K tomu je zapotřebí stáhnutý a do přehrávače nainstalovaný plugin Audioscrobbler, pomocí kterého Last.FM může zaznamenat co právě uživatel poslouchal za hudbu. V tomto roce ještě světlo světa spatřila sociální síť LinkedIn, té se ale budu věnovat v kapitole 1.3.3, jelikož se jedná o největší profesně zaměřenou sociální síť současnosti. MySpace je jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí na světě a využívají ji například i profesionální umělci pro svou propagaci. Umožňuje samozřejmě veškeré základní funkce sociálních sítí, největší výhodou MySpace je ale velká volnost v úpravě svého profilu, lze zde například použít i HTML, CSS nebo Flash. V témže roce ještě vznikla síť Hi5, populární hlavně ve východní Evropě. Podle společnosti comscore byla dokonce v roce 2008 třetí nejúspěšnější sociální sítí, co se týče počtu unikátních uživatelů za měsíc. V roce 2004 kromě spuštění dnes nejpopulárnější sociální sítě Facebook (v té době ale přístupný pouze studentům Harvardu) vznikly také sítě jako Orkut nebo Flickr. Orkut je jedním z projektů firmy Google a má pomoci najít nové přátele a udržovat s nimi kontakt. Je velice populární hlavně v Brazílii a Indii. Sociální síť Flickr měla původně sloužit především pro fotografy, ale přerostla v něco úplně jiného. Kromě sociálního využití nabízí například skladování obrázků a videí nebo jejich sdílení. Internetový portál Seznam.cz získal majoritní podíl sociální sítě Spolužáci.cz (viz kapitola 1.4.3), která byla spuštěna již v roce 1999. Zajímavý je také vznik sociálních sítí pro zvířata, tedy Dogster (pro psy) a Catster (pro kočky). O rok později Marc Zuckerberg se svou sítí Facebook rozhodil sítě i na ostatní střední školy. Své oživení zažily také sítě jako Asian avanue nebo BlackPlanet. V témže roce vznikl první a dosud nejvýznamnější portál pro 7

1. Sociální sítě sdílení videí Youtube. Dalšími sítěmi z roku 2005, které je potřeba zmínit jsou Ning a Bebo. Ning je nástroj, kde si uživatelé mohou vytvářet vlastní komunitu a přidávat se do jiných. Dá se říci, že si vytvářejí své vlastní "sociální sítě". Bebo je klasickou sociální sítí, oblíbenou hlavně v Severní Americe a anglicky hovořících zemích. V březnu roku 2008 došlo k akvizici mediálním gigantem AOL za neuvěřitelných 850 milionů dolarů. Rokem 2006 se Facebook zpřístupnil široké veřejnosti a postupně začal získávat větší a větší oblibu, detailně se mu budu věnovat v kapitole 1.3.1. Spuštěna byla nejúspěšnější mikroblogovací sociální síť Twitter, která bude mít také větší prostor v kapitole 1.3.2. V tomto roce můžeme zmínit ještě vznik sociální sítě QQ, obrovsky rozšířené v Číně. V následujících letech vzniklo ještě několik dalších důležitých sociálních sítí. V roce 2007 Flixter, specializující se na filmy. V roce 2009 Foursquare, neboli mobilní geolokační služba. Firma Google se v roce 2010 pokusila prorazit s Google Buzz, ale tato sociální síť se neujala. A proto o rok později přišla společnost Google s něčím mnohem lepším, sociální sítí Google+. Google+ je v současnosti jednou z nejoblíbenějších sociálních sítí. Využívá ji již více než 400 milionů uživatelů a věnovat se jí budu v kapitole 1.3.4. V roce 2011 je potřeba zmínit ještě Pinterest, což je vlastně nástěnka, kam je možné přišpendlit obrázky, které chceme. Sociálních sítí je mnoho, v současné době něco přes 200, a proto nebylo možné zmínit všechny. Přehled vzniku nejznámějších zahraničních sociálních sítích zobrazuje časová osa na obrázku 1.1. [17] [8] 1.3 Nejznámější zahraniční sociální sítě Nejpopulárnější a nejrozšířenější sociální sítí současnosti je Facebook, který si drží prvenství ve většině zemí na světě viz obrázek 1.2. Výjimkami jsou pouze Rusko, kde dominují ruské sociální sítě V Kontakte a Odnoklassniki. Další zemí, kde nepatří první místo sociální síti Facebook, je Čína - zde vévodí čínská sociální síť QZone s počtem 560 milionů uživatelů. S těmito sociálními sítěmi ovšem prakticky do styku nepřijdeme. Blíže se podíváme na nejpopulárnější sociální síť Facebook, jejího největšího konkurenta Google+, v Americe velmi oblíbený Twitter a největší profesní síť LinkedIn. 1.3.1 Facebook Facebook je momentálně nejpopulárnější sociální síť, sloužící zejména ke komunikaci, udržování vztahů, sdílení multimediálních dat a zábavě. 8

1.3. Nejznámější zahraniční sociální sítě Obrázek 1.1: Časová osa vzniku jednotlivých sociálních sítí [9] 9

1. Sociální sítě Obrázek 1.2: Mapa nejpopulárnějších sociálních sítí světa [12] 1.3.1.1 Historie Vzniku sociální sítě Facebook předcházela webová aplikace Facemash, kterou Marc Zuckerberg vytvořil v roce 2003. Jednalo se o stránku, kde se vybíralo mezi fotkami, která z nich je přitažlivější. Zuckerberg neměl fotky k dispozici a tak se naboural do školní databáze a fotky studentů z nich ukradl. Stránka byla později samozřejmě ukončena a na Zuckerberga bylo podáno několik žalob, které byly ovšem brzy staženy. Facemash byl ale velmi oblíbený a to Marka Zuckerberga povzbudilo natolik, že o semestr později vznikl samotný Facebook, v té době ještě pod názvem thefacebook. Tehdy byla sociální síť přístupná pouze studentům Harvardu. Mezi těmi se stala velmi rychle oblíbenou, během měsíce ji začalo využívat více než 50 % studentů Harvardu. K Zuckerbergovi se přidali Chris Hughes, Andrew McCollum, Dustin Moskovitz a Eduardo Saverin a Facebook se rozšířil na další univerzity. Ještě tentýž rok vznikla také společnost Facebook Inc. a následovalo další rozšíření. O rok později vznikly další verze - středoškolská a později i firemní. Roku 2006 došlo ke zpřístupnění sociální sítě Facebook celé veřejnosti. [24] 10

1.3. Nejznámější zahraniční sociální sítě Obrázek 1.3: Vývoj počtu uživatelů sociální sítě Facebook [25] 1.3.1.2 Charakteristika Facebook je v současnosti nejpoužívanější a nejrozšířenější sociální síť na světě. Počet uživatelů roste velmi rychle viz obrázek 1.3. Uživatelé na sociální síti Facebook se propojují pomocí vztahů, které se nazývají přátelství. Základem jsou textové zprávy (statusy) ostatních uživatelů. Nechybí zde samozřejmě ani možnost sdílení obrázků a videí, nebo posílání soukromých zpráv. Facebook dále nabízí možnost hodnocení příspěvků pomocí tlačítka "To se mi líbí". Možnosti této sociální sítě jsou opravdu veliké, každý si zde může najít zábavu a právem patří na vrchol všeobecných sociálních sítí. 1.3.1.3 Facebook v číslech Následující statistiky z roku 2013 pochází ze serverů Socialbakers [4] a Expandedramblings [26]. V současnosti je na sociální síti Facebook více než miliarda uživatelů. Ženy mají převahu oproti mužskému pohlaví a to konkrétně 60 %. 11

1. Sociální sítě Průměrný uživatel sociální sítě Facebook má 141,5 přátel. Bězný uživatel při své návštěvě pak na stránce stráví průměrně 20 minut. Každý den je na tuto sociální síť nahráno přes 350 milionů fotografií a napíše se přes 3 miliardy komentářů. Facebook má přibližně 50 milionů různých stránek. Průměrný počet hodnocení pomocí tlačítka "To se mi líbí"za den je 2,7 miliard. Počet zaměstnanců sociální sítě Facebook je 4619. Kolem 81 % uživatelů neni z USA nebo Kanady, přesto co se počtu uživatelů týče je USA na prvním místě se 159 miliony. Druhé místo pak s velkým odstupem patří Brazílii, třetí je Indie. Do žebříčku 10 zemí s největším počtem uživatelů patří také Indonésie, Mexiko, Velká Británie, Turecko, Filipíny, Francie a Německo. České republice patří 43. místo s počtem 3,95 milionů uživatelů. 1.3.2 Twitter Twitter je oblíbená internetová komunikační platforma, s možností sledovat a publikovat zprávy o maximálně 140 znacích. Jedná o největší mikroblogovací sociální síť. 1.3.2.1 Historie První verze sociální sítě Twitter se objevila roku 2006, ale sloužila původně pouze zaměstnancům firmy Odeon. Autorem myšlenky o založení služby, kde by uživatelé pomocí krátkých zpráv zveřejňovali co zrovna děláme, je Jack Dorsey. V roce 2007 ovšem nastal zlom, když na festivalu South by Southwest proběhla velká propagace sociální sítě Twitter a jehí využívání se během pár dní až ztrojnásobilo. Twitter se ve své pracovní verzi fprve jmenoval Status, ovšem tento název se tvůrcům příliš nezamlouval a tak se snažili přijít na něco jiného. Jedním z návrhů se stalo slovo Twitch, což je odvozeno od pohybu mobilního telefonu během vibrace. Pomocí slovníku a názvu Twitch pak přišli s konečným Twitter neboli cvrlikání. [24] 12

1.3. Nejznámější zahraniční sociální sítě Obrázek 1.4: Vývoj počtu uživatelů sociální sítě Twitter [11] 1.3.2.2 Charakteristika Twitter slouží především k tzv. mikroblogování, což je v tomto případě publikování krátkých zpráv o maximálně 140 znacích. Každý registrovaný uživatel má svou vlastní stránku, kde může vyjadřovat své myšlenky - publikovat tweety. Každému uživateli se zobrazují také tweety ostatních uživatelů, které má nastaveny ke sledování (following). Na tyto tweety lze samozřejmě reagovat a přeposílat je dál, neboli retweetovat. Twitter se sice komerčně moc nehodí jako médium pro diskuzi, ale jedná se o velice účinný nástroj pro publikování informací. Tweety mohou obsahovat i odkazy, které jsou speciálně zkrácené tak, aby zabíraly co nejméně místa. Prostřednictvím sociální sítě Twitter se tedy vyplatí posílat do světa novinky, odkazy na zajímavé produkty nebo třeba informace z dění ve firmě. 1.3.2.3 Twitter v číslech Statistiky z roku 2013 podle serveru Expandedramblings [26]. Sociální síť Twitter má v současnosti přes 500 milionů registrovaných uživatelů (viz obrázek 1.4), z nichž aktivních je ale pouze 200 milionů. 13

1. Sociální sítě Každý uživatel sociální sítě Twitter má průměrně 208 followerů. Průměrný počet odeslaných tweetů za den je 400 milionů. Celkový počet dosud odeslaných tweetů je 170 miliard. V současnosti je 60 % uživatelů této sociální sítě ženského pohlaví. Podle očekávání největší zastoupení má kategorie ve věku 18 až 24 a 25 až 34 let, naopak nejméně je uživatelů ve věku od 55 let. V počtu uživatelů jednotlivých zemí vedou Spojené státy americké, s velkým odstupem pak Velká Británie, na třetím místě se nachází Austrálie. Do top 10 se pak řadí ještě Brazílie, Kanada, Indie, Francie, Indonésie, Írán a Irsko. 57 % společností využívající některou se sociálních sítí je i na sociální síti Twitter. V top 10 uživatelů sociální sítě Twitter se nachází 8 popových hvězd, Barrack Obama a server Youtube. 1.3.3 LinkedIn LinkedIn je profesně zaměřená sociální síť. Setkávají se zde profesionálové z různých oborů a diskutují o svých pracovních zájmech. 1.3.3.1 Historie Sociální síť LinkedIn založil roku 2002 Reid Hoffman, ale spuštěna do plného provozu byla až následující rok, konkrétně 5.května 2003. Následující měsíc měla síť už 4500 uživatelů. V roce 2008 nejprve LinkedIn rozšířila své služby o DirectAds, což je funkce sponzorované reklamy, později pak spustila Applications platform a otevřela se tak dalším webovým službám. Díky tomu mohou dnes spojit uživatelé své profily například s Amazonem nebo TypePadem. [24] 1.3.3.2 Charakteristika LinkedIn je profesní sociální síť, vytvořená převážně pro obchodní účely a s tím souvisí i to, že je přístupná až od 18 let. LinkedIn se dá využít například k získání práce díky doporučení svých kontaktů. Pro firmy je zde 14

1.3. Nejznámější zahraniční sociální sítě naopak možnost vypisovat volná pracovní místa a k nim si přidávat seznam potencionálních kandidátů.velmi zajímavé je, že uživatelova síť se neskládá pouze z jeho kontaktů, ale i z kontaktů druhé a třetí úrovně, tedy kontaktů kontaktů a kontaktů kontaktů svých kontaktů. Kromě možnosti vytváření skupin v rámci profesí nebo různých oborů nabízí LinkedIn také službu s názvem LinkedIn answers, která umožňuje klást otázky celé komunitě. Otázky jsou samozřejmě obchodního nebo profesního charakteru a jméno tázajícího je veřejné. Posláním LinkedIn je propojovat odborníky po celém světě, aby mohli být produktivnější a úspěšnější ve své kariéře. 1.3.3.3 LinkedIn v číslech Statistiky z roku 2013 podle serveru Expandedramblings [26]. LinkedIn je největší profesní sociální sítí s více než 200 miliony uživateli po více než 200 zemích. K dubnu 2013 má LinkedIn 3 458 zaměstnanců na plný úvazek. Celkový počet developerů využívajících LinkedIn API je 75 000. LinkedIn využívá pro své účely více než 2,7 milionů firem. 27 % uživatelů se připojuje na sociální síť LinkedIn přes mobilní zařízení. 63 % z celkového počtu uživatelů se nachází mimo území Spojených států. Konkrétně v Evropě je přibližně 39 milionů uživatelů, nejvíc ve Velké Británii (kolem 10 milionů) a Francii (4 miliony). Zemí s největším počtem uživatelů je samozřejmě USA s velkým náskokem nad druhou Indií. 1.3.4 Google+ Google+ je jedna z nejnovějších sociálních sítí provozovaná společností Google, jedná se o jednoho z největších přímých konkurentů sociální sítě Facebook. 15

1. Sociální sítě Obrázek 1.5: Vývoj počtu uživatelů sociální sítě Google+ [5] 1.3.4.1 Historie Sociální síť Google+ byla spuštěna 28. června 2011 pro omezený počet uživatelů, kteří se mohli stát součástí komunity pouze přes pozvánky. Měsíc od spuštění měl Google+ již kolem 25 milionů uživatel a společnost Google musela omezující kvótu několikrát navýšit. Po 90denním testovacím provozu se služba otevřela všem uživatelům. Google+ postupně získával stále nové a nové funkce, v listopadu 2011 bylo pak umožněno i vytváření firemních profilů. Začátkem následujícího roku pak byl snížen věkový limit pro registraci z 18 na 13 let. V dubnu 2012 byl zaveden nový design, který měl být přehlednější a hezčí. Přibližně rok a půl od spuštění přesáhla sociální síť Google+ hranici 400 milionů registrovaných uživatelů (viz obrázek 1.5). [24] 1.3.4.2 Charakteristika Sama společnost Google podle svých slov chce, aby se spojení lidí na webu více podobalo spojení ve skutečném světě. K tomu mají sloužit kruhy, což jsou různé okruhy lidí, s nimiž chceme komunikovat nebo si vyměňovat informace. V jednom kruhu můžeme být například s kolegy z práce, v druhém zase se spoluhráči nebo s rodinou. Určité informace je možné ukázat například jen jednomu kruhu a ostatním je nechat skryté. 16

1.4. Nejznámější české sociální sítě Další zajímavou funkcí je setkání, což je forma video-hovorů, pomocí kterých mohou uživatelé komunikovat se svými přáteli. Google+ nabízí také uzavřený chat pro více lidí, běžné hlasové hovory nebo klasický textový chat. Sociální síť Google+ slučuje velkou část služeb společnosti Google do jednoho komunitního uzlu, jedná se například o Youtube, Reader, Picasa, +1, Latitude nebo Google profily. 1.3.4.3 Google+ v číslech Statistiky z roku 2013 podle [26]. Sociální síť Google+ je v současnosti po sociální síti Facebook druhou největší sociální sítí na světě v počtu aktivních uživatelů. Ke konci roku 2012 má Google+ kolem 343 milionů aktivních uživatelů. Hodnocení +1 je využito na sociální síti Google+ 5 miliardkrát denně. Muži na sociální síti Google+ mají převahu oproti ženskému pohlaví a to konkrétně 67 %. 60 % uživatelů sociální sítě Google+ se přihlašuje každý den. 1.4 Nejznámější české sociální sítě České sociální sítě od doby vzniku české verze sociální sítě Facebook začaly pomalu upadat. Nejvíce to pocítila sociální síť Líbimseti, která zaznamenala nejvýraznější pokles viz obrázek 1.6. Samozřejmě se to dotklo i dalších sítí jako Lidé nebo Spolužáci. V současnosti se na vrcholu českých sociálních sítí nalézají Lidé, za nimi pak sociální sítě Spolužáci a Líbimseti. 1.4.1 Libimseti.cz Jedná se o českou sociální síť, určenou především pro mladší generaci. 1.4.1.1 Historie Sociální síť Líbimseti vznikla v roce 2002 a stávala se ze začátku velmi populární, ovšem postupem času začala stagnovat, a tak se ji pokusili v roce 2006 vzkřísit pomocí nové verze, která kromě kompletního grafického přepracování přinesla i nové služby. Líbimseti ovšem nejvíce doplatila na příchod české verze sociální sítě Facebook a počet lidí stále spíše klesá, než aby 17

1. Sociální sítě Obrázek 1.6: Pokles popularity českých sociálních sítí [13] rostl. V roce 2010 byla pak sociální síť prodána nejmenované investorské skupině. [24] 1.4.1.2 Charakteristika Primárním účelem serveru Libimseti původně byla seznamka. Nyní už tomu tak není, sice stále všechny funkce seznamky existují a jsou viditelně umístěny, ale nejde již o primární zaměření. Nyní se jedná o klasický zábavní portál, podstatou ale stále zůstává hodnocení a komentování fotek ostatních uživatelů. Samozřejmě zde funguje princip přátelství s ostatními uživateli jako u většiny dalších sociálních sítí. Mimo to obsahuje server také diskuzní fórum, chat pro komunikaci s ostatními, možnost hraní her nebo magazín s články, převážně bulvárního charakteru. V roce 2009 byl také otevřen klub Líbimseti v Praze, kde se pořádají seznamovací párty nebo Líbimseti Life. Sociální síť také pořádá Líbimseti párty pravidelně po celé České republice. [24] 1.4.2 Lide.cz Lide.cz je internetová sociální síť provozovaná českým portálem Seznam.cz a i díky tomu si udržuje stále relativně vysokou návštěvnost, největší z českých sociálních sítí. 1.4.2.1 Charakteristika Sociální síť Lide.cz je sesterským projektem webů Firmy.cz, Email.cz nebo třeba i další sociální sítě Spoluzaci.cz, se kterými má tedy sjednoce- 18

1.4. Nejznámější české sociální sítě nou registraci. Portál Lide.cz nabízí samozřejmě diskuzní fóra, chat nebo seznamku. Zajímavou funkcí bylo vysílání 15 internetových rádií, což bylo ovšem v roce 2010 zrušeno a jednotlivá vysílání byla přemístěna na weby samotných rádií. [29] 1.4.2.2 Lide.cz v číslech Statistiky z dubna 2013 podle [6]. fvětší uživatelskou základnu tvoří především mladší generace, 53 % uživatelů je mužského pohlaví. Průměrná denní návštěvnost je okolo 126 tisíc. Měsíční počet zobrazení sociální sítě Lide.cz je pak přibližně 333 milionů. 1.4.3 Spoluzaci.cz Sociální síť Spoluzaci.cz je provozována serverem Seznam.cz a za úkol má sdružovat bývalé i současné spolužáky v České republice od základních až po vysoké školy. 1.4.3.1 Charakteristika Jedná se o českou obdobu sociální sítě Classmates. Tato služba je členěna na jednotlivé školy a jejich třídy, což umožňuje uživatelům nepřetržitý kontakt se svými bývalými či současnými spolužáky. Školy jsou rozděleny podle měst a případně jejich části, kde se nacházejí. Uživatel si pak zde může buď třídu založit a nebo se přidat do již existující, pokud byl její součástí. Vstupuje se buď na pozvánku správce třídy a nebo po zodpovězení kontrolní otázky. [29] 1.4.3.2 Spolužáci v číslech Statistiky z dubna 2013 podle [6]. Poměr uživatelů je vyrovnaný, 50 % uživatelů tvoří muži, 50 % uživatelů tvoří ženy. Průměrná denní návštěvnost je přibližně 40 tisíc. Měsíční počet zobrazení sociální sítě Spoluzaci.cz je 15,4 milionů. 19

1. Sociální sítě 1.5 Rozdělení sociálních sítí Sociální sítě si díky obrovskému počtu uživatelů přímo říkají o komerční využití. Důležité je přitom zacílit ty správné sociální sítě. Pokud neznáme jejich účel či strukturu uživatelů, nemusí využití sociálních sítí dopadnout dobře. Vybrat ty správné sociální sítě ovšem není úplně jednoduché. Sociálních sítí je v dnešní době obrovské množství a každá z nich je něčím specifická, nějak zvláštní. Na rozdělení sociálních sítí se lze koukat z mnoha různých pohledů. Tato kapitola má za cíl příblížit rozdělení sociálních sítí z hlediska účelu, struktury sociální sítě a uživatelů. 1.5.1 Dělení sociálních sítí podle jejich primárního účelu Sociální sítě slouží dost často primárně k různým účelům. Nejrozšířenější jsou takzvané všeobecné sociální sítě. To jsou sítě zaměřené na několik věcí zároveň a oblíbené u většiny uživatelů. Na těchto sítích lze komunikovat s ostatními, vyjadřovat své myšlenky, sledovat názory ostatních, přidávat se do různých skupin nebo třeba dokonce i hrát hry a sdílet videa. Je to v současné době asi nejoblíbenější druh sociálních sítí, důvodů je hned několik. Tím prvním je rozmanitost, sítě nejsou zaměřené pouze na jednu věc, ale dá se na nich dělat prakticky pořád něco a uživateli se to tedy rychle neomrzí. Další výhodou je počet uživatelů, který je na všeobecných sítích obecně největší. Jedním z důvodů oblíbenosti všeobecných sociálních sítí je i různorodost uživatelů. Tyto sociální sítě nejsou zaměřeny na konkrétní skupinu lidí, ale jsou určeny opravdu pro každého. Typickými představiteli těchto všeobecných sociálních sítích jsou například giganti Facebook, MySpace nebo Google+. Druhou skupinou jsou profesně založené sociální sítě. Tyto sítě už nejsou určené všem a jejich účelem je sdružovat lidi s podobným profesním zaměřením, vzděláním a myšlenkami. Uživatelé zde mohou umístit své životopisy, sledovat nabídky od různých firem a nebo jen komunikovat s ostatními podobně zaměřenými uživateli. Samozřejmě to zde funguje i naopak, tedy firmy vyhledávají pro své potřeby potencionální zaměstnance. Na těchto sítích velmi často loví tzv. headhunteři, neboli vyhledávači talentovaných a nadějných lidí. Typickými zástupci této skupiny jsou LinkedIn nebo Ryze. Některé ze sociálních sítí jsou zaměřené primárně na publikování svých myšlenek, názorů. Jsou podmnožinou všeobecných sociálních sítí. Také zde funguje přátelství, také se zde komunikuje, ale tyto činnosti jsou na pozadí. Hlavní roli tu má právě sdílení myšlenek s ostatními. Často je tento druh 20

1.5. Rozdělení sociálních sítí sociálních sítí označován jako mikro-blogovací. Myšlenky daného uživatele jsou vyjadřovány pomocí krátkých zpráv o omezené délce. To napomáhá lepší srozumitelnosti a čtivosti zpráv. I proto patří tento druh sociálních sítí mezi velmi oblíbený. Uživatel se zde může jednoduše a v krátkosti dozvědět informace nebo názory od osob, které jsou pro něj určitým způsobem zajímavé. Mezi nejznámější mikro-blogovací sítě patří třeba Twitter. Existuje spousta dalších skupin, například sociální sítě sloužící ke sdílení určitého obsahu. Uživatelé zde mohou sdílet své fotky, videa nebo třeba hudbu, kterou poslouchají. O tato data se pak mohou podělit s ostatními. U uživatelů jsou tyto sítě velmi oblíbené, protože představují nejjednodušší způsob, jak své fotky z dovolené nebo videa ze sportovních akcí dostat co nejrychleji k ostatním uživatelům. Nejznámějším zástupcem sdílení hudby je sociální síť Last.FM, u videa samozřejmě Youtube nebo méně známý Flixter a pro sdílení fotek či obrázků se v poslední době velmi často využívá například Pinterest, Instagram nebo Flickr. Toto jsou asi nejznámější a nejrozšířenější účely sociálních sítí. Existují ovšem i další sociální sítě se specializovaným zaměřením. Například seznamkové sociální sítě, jejichž účelem je najít si partnera/partnerku. Lidé si zde mohou domluvit schůzku s pro ně ideálním protějškem. Další zajímavou sociální sítí jsou geolokační sítě určené pro sdílení polohy, místa kde se člověk právě nachází. V poslední době se na toto velmi využívá sociální síť Foursquare. Sociální sítě mají spoustu účelů, k nimž slouží. V poslední době přibývá spousta nových sociálních sítí a tím pádem i možností jejich využívání. V této kapitole jsou vyjmenovány ty nejrozšířenější skupiny sociálních sítí, ovšem věřím, že se budou objevovat stále nové a nové účely, ke kterým jsou sociální sítě určeny. 1.5.2 Sociální sítě podle struktury uživatelů Sociální sítě mohou být zaměřeny na různé skupiny uživatelů. Opět zde máme všeobecné sociální sítě, které uživatele nerozlišují a jsou využívané prakticky všemi druhy uživatelů. Druhou skupinou pak jsou sociální sítě zaměřené na konkrétní skupinu či více skupin uživatelů. Existují například sociální sítě zaměřené na obchodníky a podnikatele, což jsou právě profesně zaměřené sítě, o kterých jsem se zmiňoval v předchozí kapitole. Dále můžeme najít rasově orientované sociální sítě. Jedná se o sítě, které sdružují uživatele konkrétní rasy. Například sociální síť Asian avenue, určená pro lidi asijského původu nebo Black planet, určená pro afroameričany. Velmi populárními se v dnešní době staly sociální sítě sdružující spolu- 21

1. Sociální sítě žáky ze základních, středních nebo vysokých škol, současné spolužáky i spolužáky z minulosti. Je to jeden z nejlepších způsobů jak si udržet kontakty s lidmi, se kterými uživatel chodil do třídy. Umožňuje pak například po několika letech uspořádat třídní srazy. Právě k tomu sloužila zřejmě první sociální síť Classmates.com. Sociálních sítí zaměřených na spolužáky je na světě velké množství. V České republice pak například Spoluzaci.cz, což je jedna z nejvyužívanějších českých sociálních sítí. Existuje pak řada dalších sociálních sítí zaměřených například na umělce nebo třeba sportovní fanoušky. Zajímavostí jsou pak sociální sítě zaměřené nikoliv na lidi, ale na zvířata. Máme zde například sociální síť určenou pro psy a kočky, tedy spíše pro jejich majitele - Dogster a Catster. 1.5.3 Rozdělení sociálních sítí podle jejich struktury Sociální sítě nemusíme rozdělovat jen podle jejich hlavního účelu nebo podle skupiny uživatelů, na kterou se zaměřují, ale také podle jejich struktury - na čem jsou primárně založené. První skupina je asi nejrozšířenější a jedná se o profilově-orientované sociální sítě. Na těchto sociálních sítích hraje profil konkrétního uživatele tu hlavní roli, vše se točí kolem uživatelova profilu, komunikace, přátelství, publikování myšlenek to vše na konkrétním profilu. Samozřejmě mluvíme například o sociálních sítích Facebook, Google+, MySpace nebo LinkedIn. Další skupinou jsou sociální sítě obsahově-orientované. Zde je profil uživatelů na pozadí a důležitý je hlavně obsah. Jedná se tedy o sociální sítě sloužící ke sdílení fotek, videí nebo hudby. Typickými představiteli této skupiny jsou Youtube, Last.FM nebo Instagram. Velmi zajímavé jsou takzvané Sociální sítě typu White-label. To znamená, že uživatel si zde může vytvořit vlastní sociální síť. Je to tedy velká sociální síť tvořená malými sociálními sítěmi vytvořenými uživateli. Asi nejznámější sociální síť typu White-label je Ning. Mezi skupiny sociální sítí by se daly ještě zařadit tzv. virtuální sítě. Je to vlastně uzavřená skupina lidí hrajících například některou z počítačových her online. Jsou zde prvky sociální sítí, hráči spolu komunikují, mohou mezi sebou vytvářet vztahy, dokonce i sdílet myšlenky. Virtuální sítě se tedy dají zařadit jako zvláštní skupina sociálních sítí. Jako příklad můžeme uvést jedny z nejvíce hraných her a tedy s nejpočetnější uživatelskou základnou World of warcraft, Diablo a nebo třeba League of legends. 22

1.5. Rozdělení sociálních sítí 1.5.4 Placené sociální sítě vs. sociální sítě zdarma Placenými sociálními sítěmi rozumíme ty, kde musíme platit za jejich využívání. Většina sociálních sítí je ovšem zdarma a jejich využívání je bezplatné. Placené sítě nejsou všeobecně moc populární. Když už ale uživatel za sociální sítě platí, požaduje od nich něco navíc oproti běžným sítím. Tím něčím navíc většinou bývá možnost si nějakým způsobem přivydělat. Uživatel si tedy zaplatí za využívání placené sociální sítě, ale má zde pak možnost si něco vydělat. Placených sociálních sítí obecně moc není, jednou z nejznámějších je Nameee. 1.5.5 Globální a lokální sociální sítě Na sociální sítě se lze nahlížet také z pohledu rozšířenosti ve světě. Většina zde zmiňovaných sociálních sítí je známá po celém světě a postupně vytlačila lokální sociální sítě z jednotlivých zemí. Pro konkrétní příklad nemusíme chodit daleko, například u nás v České republice dominovaly sociální sítě Libimseti nebo Lide, ale s příchodem sociálních sítí Facebook, Twitter a dalších k nám, jejich obliba výrazně poklesla. Většina uživatelů chtěla zkusit nový fenomén jménem Facebook a postupem času si ho oblíbila natolik, až na českých sociálních sítích zneaktivněla. Bylo tomu tak ve většině zemí, s příchodem větších globálních sítí se přestaly lokální sítě využívat a pomalu upadaly v zapomnění. Samozřejmě se našli uživatelé, kteří zůstali věrní lokálním sítím a nenechali se zlákat, ale těch byla menšina. I zde se ovšem najdou výjimky. Například země jako Rusko, Lotyšsko, Írán nebo Čína mají v žebříčku sociálních sítí na prvním místě některou ze svých lokálních sociálních sítí. V Lotyšsku to je Draugiem, v Rusku pak mají velmi silnou pozici sociální sítě Odnoklassniki a Vkontakte. Čína se zase může pochlubit sociální sítí Qzone. Tyto lokální sociální sítě ve svých zemích ustály nástup velkých globálních sociálních sítí a udržely si svou pozici na vrcholu. Důvodem proč by tomu tak mohlo být je například počet obyvatel, Rusko a Čína jsou největší země světa a tím pádem na jejich lokálních sociálních sítích bylo mnohonásobně víc uživatelů než například na českých sociálních sítích. U Číny pak velkou roli hraje místní režim, který praktikuje blokaci západních sociálních sítí a uživatelé tedy nemají prakticky možnost přejít jinam. Ruské VKontakte je zase velice oblíbené díky snadnému přístupu ke kradeným filmům nebo hudbě. Jelikož takové službě nemůže a ani nechce Facebook a další sociální sítě konkurovat, jsou zde globální sítě poněkud v pozadí. [21] 23

1. Sociální sítě 1.6 Popularita sociálních sítí Sociální sítě jsou fenoménem dnešní doby. Tato kapitola má za cíl určit proč tomu tak je a nastínit možnou budoucnost sociálních sítí. Součástí kapitoly je i dotazníkové šetření. 1.6.1 Důvody vzniku sociálních sítí Lidé spolu chtěli vždy komunikovat a hledali možnosti jak si to co nejvíce zjednodušit. Jak komunikovat s přáteli z jiného města nebo dokonce z druhého konce země. Proto také vznikaly vynálezy jako telefony, televize, rádia atd. Se vznikem počítačů a následně také internetu ovšem přišly nové možnosti. Uživatelé internetu spolu začali komunikovat pomocí emailů. Mohli spolu tak komunikovat odkudkoliv a zdarma. Ovšem nebyla to přímá komunikace. Ta přišla až s IRC, kde spolu mohlo komunikovat na konkrétním kanálu několik lidí zároveň. Lidé ovšem dál přemýšleli jak komunikaci co nejvíce zefektivnit a zlepšit. Zejména studenti řešili jak spolu co nejlépe komunikovat a sdílet si zajímavosti. Až se objevila myšlenka sociálních sítí, tedy stránka, kde uživatelé vytvoří mezi sebou vztahy a budou tam spolu komunikovat. Tato myšlenka se postupně dotáhla téměř k dokonalosti a přibyla spoustu nových sociálních sítí s různými účely. Postupem času se sociální sítě rozšířily po celém světě a dnes už se nenajde prakticky nikdo kdo by o nich neslyšel. 1.6.2 Příčiny oblíbenosti sociálních sítí Pro podporu této kapitoly byl vytvořen krátký dotazník pomocí Google docs (dotazník s grafickým zobrazením výsledků v přílohách B a C), který se zabýval důvody oblíbenosti sociálních sítí. Dotazník obsahoval 7 otázek, z toho 2 identifikační otázky a 5 týkajících se sociálních sítí. 24 Tento dotazník vyplnilo 142 lidí, z toho 58 žen a 84 mužů. Věk dotazovaných se nejčastěji pohyboval v rozmezí 19-25 let (53 %). Další v pořadí pak bylo 13-18 (28 %), 26-35 (17 %). Zbytek tvořili uživatelé starší 35 let. Ze 142 dotázaných alespoň jednu ze sociálních sítí využívá 132 (93 %) z nich. Na prvním místě sociálních sítí je samozřejmě Facebook (91 %), dalšími v top 3 jsou podle očekávání Google+ (56 %), Twitter (27 %).

1.6. Popularita sociálních sítí Za zmínku stojí ještě sociální síť Lide.cz (17 %), kterou dodnes využívá spousta uživatelů pro diskutování o zajímavých tématech. Jako největší pozitiva sociálních sítí respondenti označili jednoznačně možnost komunikace s přáteli (91 %) a zdroj získávání informací (75 %). Dalšími důvody využívání sociálních sítí pak bylo sdílení statusů, fotek a videí (55 %), využívání aplikací a her na sociálních sítích (35 %) a poznávání nových lidí (21 %). Jako největší negativa sociálních sítí podle dotázaných je velká ztráta času na sociálních sítích (79 %), bezpečnost (72 %) a ztrátu soukromí (61 %). Lidé rádi přijali sociální sítě jako další možnost pro komunikaci se známými a přáteli. Zároveň jsou sociální sítě jedním z největších zdrojů informací. Tato kombinace spolu s dalšími možnostmi, které sociální sítě nabízejí, z nich dělá dokonalý nástroj. Uživatelé mají na sociálních sítích prakticky stále co dělat. Od komunikace, získávání informací, šíření dat až po například hraní her. I proto je v dnešní době čas strávený na sociálních sítích pro většinu uživatelů internetu již pravidelnou součástí dne. Uživatelé sociálních sítí jsou si zároveň vědomi bezpečnostních rizik či velkého množství času stráveného na sociálních sítích. Přesto však podle nich možnosti sociálních sítí nad jejich negativy převažují a proto počet uživatelů stále roste. 1.6.3 Budoucnost sociálních sítí Sociální sítě jsou v současné době bezesporu fenoménem. Ale bude tomu tak i v budoucnu? Poslední otázka dotazníku se týkala právě budoucnosti sociálních sítí. Většina dotázaných se shodla na tom, že sociální sítě budou v průběhu následujících desítkách let vystřídány modernější technologií, ze které se stane nový fenomén (75 %). 20 % lidí si pak myslí, že sociální sítě v blízké době přestanou být pro uživatele internetu zajímavé a pomalu je opustí. Posledních 5 % označilo možnost, že sociální sítě jsou natolik dokonalé, že nic je v budoucnu nepřekoná. Podle mého názoru se sociální sítě rozhodně ještě nějakou dobu na vrcholu udrží, dokonce věřím, že počet uživatelů bude nadále růst. V současné době sociální sítě využívá již přes 50 % lidí, vlastnících připojení k internetu, z nichž velká část je věkové kategorie 18-29 [7]. Toto číslo se určitě ještě zvedne. Důvodem je to, že lidé starší generace, kteří sice internet používají, ale sociální sítě jim moc neříkají, budou postupně nahrazeni mladšími. 25

1. Sociální sítě Vždy se najdou ovšem ti, kteří jsou proti sociálním sítím, protože jim to přijde zbytečné. V současné době ovšem zejména mladí uživatelé začínají opouštět sociální sítě Facebook, Google+ atd. a začínají se poohlížet po něčem novém. Důvodem je zejména rizikovost a ztráta digitální svobody, jelikož stále častěji se uživateli sociálních sítí stávají jejich rodiče. Dospívající si proto hledají své působiště v nových sociálních sítích[14]. Otázkou je zda s příchodem nové technologie si pro své působení zvolí namísto nových sociálních sítí tuto technologii. Celkově ovšem počet uživatelů sociálních sítí během následujících několika desítek let poroste. Sociální sítě se snaží přinášet stále něco nového - nové funkce, nové možnosti. V současné době slouží sociální sítě k různým činnostem, stále více a více věcí se dělá pomocí nich. Je logické, že časem již nebudou sociální sítě schopny uživatele udržet a bude potřeba přijít s něčím úplně novým. V minulosti už jsme zaznamenali podobné zvraty, ať už se jednalo o rádio, televizi nebo telefon. Několik desítek let byly fenoménem, než přišla novinka a odsunula je na pozadí. Dle mého názoru tedy sociální sítě v období několika následujících desítek let budou stále dominovat, postupně se dotáhnou až k dokonalosti, ovšem pak přijde zlom. Přijde nová, modernější technologie a odstrčí sociální sítě na pozadí. Jako příklad lze uvést rádio nebo televizi. Oba tyto vynálezy se staly v době svého vzniku fenomény a sloužily nejprve hlavně k šíření informací a zpráv. První rozhlasové vysílání se uskutečnilo v roce 1910 v New Yorku. V té době se jednalo o fenomén. Rádio sloužilo především jako velký zdroj informací. Lidé si tak mohli živě vyslechnout zprávy. Ovšem přibližně o 30 let později přišla nová forma masové komunikace - televizní vysílání. Díky televizoru mohli lidé zprávy živě nejen slyšet, ale také vidět. S příchodem nového fenoménu bylo rádio odsunuto na pozadí a zaměřilo se spíše na hraní hudby. Podobně na tom byl i televizor se vznikem internetu v roce 1991. Z média zaměřeného na přenos informací a zpráv se stalo médium určené především pro zábavu. Intervaly jsou různé, ovšem jedná se o desítky let. Sociální sítě by tedy měl potkat podobný osud jako rádio nebo televizi. Troufám si tvrdit, že v budoucnu nás čeká technologie, která umožní jednodušší způsob komunikace a přenosu informací. Myslím si, že sociální sítě budou nadále využívané. Ovšem budou sloužit spíše už jen jako jedna z dalších možných forem komunikace. Věda jde velkou rychlostí kupředu a v budoucnu se můžeme dočkat například komunikace pomocí myšlenek či přímého zprostředkování virtuální reality. Možná to zní jako scifi, ovšem přesně to si většina lidí v minulosti myslela například i o sociálních sítích. 26

Kapitola 2 Bezpečnost sociálních sítí Pokud se zabýváme otázkou sociálních sítí, je potřeba se podívat také na jejich bezpečnost. Bezpečnost je důležitá nejenom pro instituce, ale také samotné uživatele sociálních sítí. Užívání sociálních sítí nepřináší pouze výhody, ale také mnoho bezpečnostních rizik. Na sociálních sítích na nás číhají falešné účty, zprávy a další nástrahy. Výsledkem může být zneužití účtu nebo třeba odcizení citlivých informací, ať už osobních či firemních. Proto je potřeba se na sociálních sítích chovat bezpečně a minimalizovat tak případná rizika. Tato kapitola sice nemá přímou souvislost s praktickou částí, ale je důležitá pro komplexnost pohledu na fenomén sociálních sítí. Je potřeba vědět, že sociální sítě nepřináší pouze výhody, ale také možné problémy. Tato kapitola má za cíl: definovat možné hrozby na sociálních sítích, vytvořit a popsat desatero bezpečného chování pro uživatele sociálních sítí, přiblížit otázky právní legislativy spojené se sociálními sítěmi. 2.1 Hrozby na internetu a sociálních sítích Největším a nejčastějším problémem na sociálních sítích bývá zneužití účtu viz [20]. Velmi častou příčinou je uhádnutí hesla. Problémem je většinou to, že heslo které uživatel používá je slabé a nebo osobní (nějakým způsobem s uživatelem přímo souvisí). Další možnou příčinou je užívání stejných prihlašovacích údajů na více stránkách. Uživatel se například může 27

2. Bezpečnost sociálních sítí registrovat na některé falešné nezabezpečené stránce a pro útočníka už pak není problém tyto údaje získat. Samozřejmě jsou ještě další způsoby, jak může být účet zneužit. Jednou z dalších možností je počítačový virus, což je vlastně program, který se umí sám replikovat a většinou je navržen k poškozování počítače nebo manipulaci s uživatelskými daty. Druhů viru je mnoho a pojí se s určitým hostitelem, nejčastěji se jedná o spustitelné soubory, makra v dokumentech, skripty nebo bootovací sektory. Ke zneužití účtu může pak dojít také díky podvodné technice nazývané Phishing. Většinou se jedná o podvodné emaily, jejichž cílem je vylákat z uživatele důvěrné informace. Zneužití účtu může mít pro majitele až fatální následky. Ty se mohou projevit zdiskreditováním osoby, odcizením citlivých informací nebo dokonce finanční újmou. Další hrozbou může být zneužití osobních údajů uživatelů sociálních sítí. Pokud na sebe například uživatel prozradí osobní informace, které nejsou nijak zabezpečeny a může je tak vidět kdokoliv, může se mu to vymstít. Velmi často toho zneužívají podvodníci, kteří se pak mohou za uživatele vydávat nebo zloději, kteří tak mohou zjistit adresu uživatele a vytipovat si, kdy je například na dovolené. Dalším problémem týkajícím se bezpečnosti jsou takzvaní socialboti. Jedná se o řízené avatary, kteří se tváří jako běžný uživatel. Jejich účelem je navázání přátelství s ostatními uživateli a získání informací, které uživatel sdílí pouze svým přátelům. Sociální boti ovšem nepředstavují nebezpečí pouze pro uživatele (zneužití jejich osobních údajů, spam), ale také pro různé marketingové průzkumy nebo třeba měření úspěšností kampaně (znehodnocení, nepřesné výsledky). V poslední době je také velmi populární přihlašování se na stránky nebo do aplikací pomocí svého účtu na sociální sítí. Uživatel se nemusí na stránce registrovat, stačí se pouze přihlásit například prostřednictvím svého Facebook účtu. Pro uživatele toto znamená značné zjednodušení, jelikož odpadá pro mnoho uživatelů obtěžující proces registrace. Samozřejmě to s sebou nese bezpečnostní rizika. Podobným trendem jsou aplikace třetích stran, které vyžadují přístup k některým informacím uživatelova účtu na sociální síti. Uživatel aplikaci spustí a následně povolí přístup k některým informacím svého účtu, typicky například emailové adrese. V otázce bezpečnosti je potřeba se zmínit také o problému hoaxu, tedy o lživé poplašné zprávě, jejímž účelem je vytvořit strach a přimět lidi k určitému jednání. Tyto zprávy se šíří nejčastěji prostřednictvím emailu a sociálních sítí. Čím více je lidé komentují, tím se zvyšuje pocit jejich věrohodnosti. Cílem hoaxu je většinou donutit uživatele k určitému kroku, například instalaci konkrétní aplikace nebo registraci na stránce. Sociální sítě se přidaly 28

2.2. Bezpečné chování na sociálních sítích také k ideálním prostředkům pro šíření spamu, se kterým se v dnešní době můžeme setkat skoro všude. Spam je nevyžádané obchodní, reklamní nebo jiné, internetem masově šířené, sdělení. Z hlediska firem a jejich bezpečnosti na sociálních sítích je pak potřeba rozlišovat osobní účet zaměstnanců firmy a profil samotné firmy. V prvním případě záleží na chování konkrétní osoby na sociální síti. Spojení nevhodných příspěvků zaměstnance s firmou, ve které je zaměstnán, může vést k poškození image této firmy v očích ostatních uživatelů. Zaměstnanci mají většinou svůj osobní profil, který firma nemůže nijak kontrolovat. Dalším rizikem je únik firemního know-how nebo informací k marketingové kampani, dřív než bylo plánováno. Tento incident může mít pro instituce samozřejmě obrovské následky. [15] [16] 2.2 Bezpečné chování na sociálních sítích Na sociálních sítích a obecně na internetu na nás číhá spousta bezpečnostních hrozeb (viz kapitola 2.1). Pro minimalizaci rizik je potřeba dbát na správné chování na internetu. Sociální sítě se sice snaží maximalizovat bezpečnost, ale vznikají stále nové, chytřejší technologie k jejich zneužití. Jedním z nejdůležitějších a často zmiňovaných témat je heslo. Často se totiž stává, že účet je zneužit právě kvůli špatnému heslu. Heslo by mělo být dlouhé, tvořené náhodnými znaky. Ideálně by mělo obsahovat malá i velká písmena a číslice. Doporučuje se to proto, aby heslo nešlo zjistit hrubou silou. Uživatelé často volí jako heslo například jména svých mazlíčků nebo datum narození. To je samozřejmě špatně, taková hesla lze celkem snadno odhalit takzvanými slovníkovými útoky. Dalším doporučením je nepoužívat stejné přihlašovací údaje na různých stránkách. Pokud například uživatel používá stejné heslo na email jako na sociální síť, mohou být následky opravdu vážné. Důležité je nepoužívat při registraci na stránce, kde si nejsme jisti jak moc je bezpečná heslo, které již používáme například na sociální síti Facebook. Na sociální síti by uživatelé měli sdílet pouze takové osobní informace, které nemohou být zneužity. Pokud uživatel takové informace z jakéhokoliv důvodu sdílet potřebuje, měl by si důkladně nastavit možnosti sdílení. Každá z dnešních moderních sociálních sítí samozřejmě možnosti nastavení sdílení má. Jako přátele by si uživatelé měli přidávat pouze osoby, které dobře znají a jsou si jisti, že profil patří právě jim. Na sociálních sítích se totiž vyskytují socialboti, kteří se chovají jako běžný uživatel a občas je opravdu velmi těžké je odhalit. 29

2. Bezpečnost sociálních sítí Desatero pravidel pro bezpečné používání sociálních sítích podle autora: 1. Přečíst si alespoň základní podmínky dané sociální sítě. 2. Volit silná hesla, délky alespoň 8 znaků složených z kombinace číslic a písmen (velkých i malých). 3. Na sociální síti si nastavit pravidla soukromí pro sdílení informací i dat. 4. Nepoužívat heslo k sociální síti na jiných stránkách. 5. Navštěvovat pouze důvěryhodné stránky a otevírat pouze emaily, kde je odesilatel známý. 6. Nesdílet pomocí sociálních sítí informace, které by mohly být zneužity. 7. Jako přátele volit pouze uživatele, které znáte a víte, že jsou to skutečně oni. 8. Jakékoliv informace, které by mohly být falešné si ověřit. Primárně je považovat za nepravdivé, dokud se jejich skutečnost nepotvrdí. 9. Pokud povolujete aplikacím třetích stran přístup k informacím svého účtu, důkladně si přečíst o jaké informace se jedná. 10. Používat programy pro ochranu před viry nebo spywarem. Každá instituce by měla upozornit své zaměstnance, jak se mají na sociálních sítích chovat. Měla by být definována jasná pravidla, se kterými je zaměstnanec seznámen při nástupu do firmy. Samozřejmě hrozbou není jen chování zaměstnanců na sociálních sítích, ale také možnost úniku firemních informací. Citlivá firemní data jako třeba know-how nebo informace k nadcházející kampani by měla být sdílena mezi co nejmenším počtem lidí ve firmě. Pro minimalizování rizik úniku by měly být informace sdíleny pouze mezi členy vedení, případně důležitými zaměstnanci. 2.3 Otázky právní legislativy 2.3.1 Ochrana osobních údajů Ochrana osobních údajů je pro uživatele sociálních sítí důležitá hned z několika ohledů. Za prvé sociální sítě jsou čím dál častěji útočištěm pro 30

2.3. Otázky právní legislativy delikventy vyhledávající své oběti, především ty dětské. Proto je velmi důležité, aby byly nezletilé děti více chráněny a informace o ochraně soukromí byly co nejvíce srozumitelné. Tato fakta jsou kontrolována mnoha organizacemi včetně evropské komise. Druhým důležitým důvodem pro ochranu osobních údajů může být doprovázeno mottem: Čím méně o nás cizí lidé vědí, tím lépe. V současné době je v některých firmách téměř rutinou, že součástí přijímacího řízení je zkontrolování účtů na sociálních sítích, které o charakteru člověka řeknou téměř vše. Třetím důvodem pro pečlivou ochranu osobních údajů je poskytování osobních údajů třetím stranám. Dle právních předpisů EU, lze shromažďovat osobní údaje pouze při dodržení přísných podmínek a pouze pro legitimní účely. Právě z důvodu neustálého porušování tohoto práva ze stran sociálních sítí a jiných organizací byla ujednána společná práva pro celou EU, která deklaruje ochranu osobních údajů na vysoké úrovni. Pokud by kdekoliv po celé EU došlo ke zneužití osobních údajů, lze se domáhat odškodnění a potrestání viníka. I přesto všechno, si uživatel musí uvědomit, že záleží hlavně na něm, jaké údaje na sociálních sítích poskytne. Každý uživatel by si měl při založení profilu pročíst detailně ochranu soukromí nabízenou danou sociální sítí. Zároveň v licenčním ujednání musí být sociální sítí popsáno, jakým konkrétním způsobem budou s těmito údaji nakládat a případně komu je budou poskytovat. Do boje proti zneužívání osobních údajů se vydaly i některé státy. Příkladem za všechny může být Německo, které 20. prosince 2012 přikázalo pod pohrůžkou pokuty 20 000 eur, sociální síti Facebook, aby německým občanům povolila využívání přezdívek, jenž vyplývá z německého zákona o telekomunikačních službách. [3] 2.3.2 Autorská práva na sociálních sítích Velmi diskutované téma, které je podněcováno otázkou: Nahraju-li svojí fotku, video či cokoliv jiného na sociální síť, stává se to majetkem dané sociální sítě?. Odpověď lze najít v licenčním ujednání sociálních sítí, se kterými souhlasíte už tím, že se zaregistrujete. Vytvořením profilu je tedy schvalován případný nárok na autorství duševního vlastnictví uživatele, jeli tak sepsáno v licenčním ujednání. Dle Statement of Rights and Responsibilities (Prohlášení o právech a povinnostech) sociální sítě Facebook je registrací uživatele potvrzováno, že poskytuje nevýhradní, přenosnou, sublicencovanou, bezplatnou a celosvětovou licenci na užívání jím uveřejněných dat a obsahu. Toto právo zaniká až tehdy, když je daný obsah smazán z profilu uživatele. Uživatelé by si tedy měli velmi dobře promyslet, jaké údaje, data či obsah sociální síti poskytují. [19] 31

Kapitola 3 Mechanismy fungování sociálních sítí Cílem této kapitoly je: popsat princip fungování sociálních sítí, vysvětlit jakým způsobem se šíří informace na sociálních sítích, rozdělit uživatele podle jejich chování na sociálních sítích. 3.1 Princip sociálních sítí Základem funkce sociálních sítí jsou vztahy mezi uživateli. Těmto vztahům se na říká různě (Facebook - "přátelství", Twitter - "sledování"), ovšem vždy to vyjadřuje spojení mezi dvěma uživateli, za účelem komunikace a sdílení informací. Samozřejmě je možné sdílet informace a komunikovat mezi uživateli, kteří nejsou ve vzájemném vztahu, ale není to tak pohodlné. Nejvíce informací se přenese právě v rámci těchto vztahů, proto pro sociální sítě nejsou důležití pouze samotní uživatelé sociálních sítí, ale právě vztahy mezi nimi. Cílem sociálních sítí je tedy co největší počet vztahů mezi svými uživateli, což je také důvod, proč jsou využívány pro komerční účely. Pomocí sociálních sítí se lze dostat k obrovskému množství potencionálních zákazníků. Sociální sítě patří mezi typické aplikace Webu 2.0, které jsou od počátku založeny právě na tvorbě samotných uživatelů. Neexistuje zde tedy žádná autorita, která by obsah musela před publikováním schválit. Obsah je zde primárně záležitostí uživatelů, kteří se starají nejen o jejich publikování, 33

3. Mechanismy fungování sociálních sítí ale také o šíření mezi ostatní uživatele. Na sociálních sítích se nerozlišuje takzvaný primární obsah (publikovaný redakcí webu) a sekundární obsah (tvořený uživateli webu komentáře, hlasování v anketě...). [10] 3.2 Informace na sociálních sítích Na sociálních sítích se informace šíří pomocí virálního šíření. To znamená, že informace se po sítí šíří od jednoho uživatele k druhému. Klasicky se zprávy přenáší mezi uživateli, kteří spolu mají vztah. Proto tedy záleží hlavně na počtu přátel distributorů těchto informací. Virální šíření se může odehrávat pomocí sdílení, ale také hodnocení nebo komentování. Je to sice velmi účinný způsob šíření informací, ale nelze na něj vždy spoléhat. Děje se totiž velmi nahodile. Lze ho sice usměrňovat, ale nikoliv ovládat. Další možností jak šířit informace na sociálních sítích je placená reklama. Výhodou je pak systematičnost šíření, jelikož se lze například zaměřit pouze na uživatele, kteří by na reklamu mohli slyšet. Na sociálních sítích může nastat jev označovaný jako masové virální šíření, který způsobuje že se informace po sociální sítí šíří obrovskou rychlostí. Tento efekt spočívá v tom, že každý uživatel ke kterému se informace dostane ji okamžitě sdílí většině svých přátel. Toto masové šíření probíhá většinou krátkou dobu a může být jak místním (zasahuje uživatele se společnými měřítky) tak i globální (obsah dokáže zaujmout skoro každého). Kromě virálního šíření, které je snem každé firmy, používající sociální sítě k propagaci, existují ještě další, mnohem častější druhy šíření. V lineárním šíření je přenášena informace od jednoho uživatele k druhému. Nedochází tedy k multiplikaci a doba trvání takovéhoto šíření může trvat velmi dlouho. Dalším typem šíření je šíření reziduální. Je to typ šíření, který většinou nastává po šíření virálním. To znamená, že informace se šíří mezi zbytek lidí, kteří nebyli zasaženi během virálního šíření. Obvykle trvá velmi dlouhou dobu, ale účinek již není takový jako u předchozích typů. Posledním typem je retrošíření, to podobně jako reziduální šíří od uživatele k uživateli obsah, který již není aktuální. Uživatelé ho ale mezi sebe šíří vědomě, aby si ho z nostalgických důvodů připomněli. Informace na sociálních sítích se ale nemusí jen šířit, mohou se měnit. Ke změnám nemusí docházet jen v rámci obsahu, ale také v kontextu a ve vyznění. Během šíření se význam informace může měnit přidáváním komentářů, sdílením specifickými uživateli nebo třeba pokud je dávána do kontextu s jinými informacemi. Vnímání informací se může měnit také časem. Uživatelé na sociálních sítích mohou na základně získání nových zkušeností či znalostí začít informace vnímat jinak. Takovéto proměny významu 34

3.3. Chování uživatelů na sociálních sítích jsou neustálé, lze je ovšem díky dobré analýze a přípravě mít pod kontrolou. [10] 3.3 Chování uživatelů na sociálních sítích Na sociálních sítích existuje několik typů uživatelů. Každý z nich je něčím specifický a pro instituce, které chtějí být na sociálních sítích úspěšné, je důležité být s nimi seznámen. Na sociálních sítích najdeme 2 základní typy uživatelů, pasivní a aktivní. Aktivním uživatelem je ten, který se aktivně podílí na tvorbě a distribuci obsahu na sociálních sítích, pasivní pak ten, který na sociální sítě moc nepřispívá, spíše pozoruje. Aktivními uživateli jsou tvůrci obsahu nebo distributoři. Tvůrci obsahu tvoří sice malou populaci uživatelů na sociálních sítích, zato ale z hlediska obsahu velmi důležitou. Jsou to právě oni, kteří přispívají obsahem, který má nějakou hodnotu pro ostatní a je následně šířen dál. Distributoři jsou lidé, kteří se na sociálních sítích věnují převážně diskuzi, sdílení a hodnocení cizích příspěvků. Tito uživatelé samozřejmě také publikují svůj obsah, jejich hlavní náplní je ale ochota distribuovat cizí obsah dál. Pasivní uživatelé se dělí na hodnotiče, pozorovatele a pozorující autoritu. Hodnotičem je člověk, který je na sociálních sítích převážně pasivní, sám moc netvoří obsah a nediskutuje. Sociální sítě ovšem poskytují funkce, sloužící k hodnocení obsahu aniž by se uživatel musel k příspěvku vyjadřovat. Na sociální síti Facebook se například jedná o tlačítko "To se mi líbí", na Google+ je to "+1". Právě tato funkce je pro pasivní hodnotiče primární. Další skupinou jsou pozorovatelé, což jsou uživatelé pro které je využívání sociálních sítí spíše nutností než zábavou. Nesdílejí obsah, nekomentují ani nehodnotí cizí příspěvky a celkově se do dění na sociální síti nezapojují, pouze pozorují. Posledním typem pasivních uživatelů jsou pozorující autority. Jedná se o takové uživatele, kteří jsou na sociálních sítích převážně pasivní, ale disponují velkým množstvím vztahů. Díky tomu mají velkou možnost zasáhnout ostatní uživatele, pokud například jednou za čas ohodnotí nebo nasdílí cizí obsah. Takovýchto uživatelů sice moc není, přesto je pro instituce velmi důležité si je získat. [10] 3.4 Skupiny uživatelů Uživatelé sociálních sítí se často dělí do skupin různých velikostí. Každá skupina spojuje uživatele s různým počtem společných znaků. Velkou výhodou sociálních sítí oproti starším komunikačním prostředkům je to, že 35

3. Mechanismy fungování sociálních sítí většina uživatelů zde vystupuje pod svou pravou identitou. Samozřejmě si zde člověk může vytvořit falešný účet, ovšem pak má problém s navázáním vztahů, což je na sociálních sítích velmi důležité. Platí, že čím více informací o sobě uživatelé sociálních sítí uvedou, tím lépe dohledatelní pro své přátele jsou. Ovšem je samozřejmě potřeba dbát na bezpečnost a neuvádět informace, které by následně mohly být zneužity. Na sociálních sítích jsou 2 základní druhy skupin. Tou první jsou komunitní skupiny, což jsou skupiny, které sdružují lidi s nějakými společnými znaky, se stejným zájmem. Může se jednat například o spolužáky, zahrádkářský spolek nebo fanoušky určitého klubu. Druhá skupina je tvořena právě virtuálními vztahy mezi uživateli. Koncept virtuálních skupin je založen na tom, že uživatelé označují jako své přátele většinou lidi, které znají nebo jsou jim nějak blízcí. Vznikají tak kroužky, které mají tendenci více komunikovat uvnitř, než s okolím. Má-li se nějaká informace distribuovat ze skupiny ven, musí to dělat člověk, který je členem více takovýchto skupin viz obrázek 3.1. Takovýmto lidem se říká styční uživatelé. Informace se ale do skupin nemusí dostávat pouze přes styčné uživatele, ale také externě. Uživatel dané skupiny může donést informaci například díky reklamě, na kterou náhodou někde narazil. Přesto ale platí že většina informací se nezíská na základě reklamy, ale díky doporučení věrohodných osob. Každá ze skupin má své tvůrce obsahu, distributory a pasivní pozorovatele. [10] 36

3.4. Skupiny uživatelů Obrázek 3.1: Propojení skupin na sociálních sítí pomocí vazeb svých členů [10] 37

Kapitola 4 Možnosti využívání sociálních sítí v kontextu institucí Tak jako spousta větších médií v minulosti se i sociální sítě postupem času staly důležitým nástrojem institucí. Firmy je začaly využívat nejprve jako druhotný doplněk ke svým internetovým portálům, ovšem dnes už většina z nich odhalila více možností, které sociální sítě nabízejí a začínají je využívat. Sociální sítě pro instituce nejsou jen dalším místem pro reklamu, ale mohou sloužit také ke komunikaci se zákazníky, získávání zpětné vazby nebo třeba k průzkumu trhu. Sociální sítě jsou složitým nástrojem a je potřeba umět je správně využívat. Jejich využívání sice nabízí spoustu výhod, ale samozřejmě s sebou nese i množství rizik, na které je potřeba dát si pozor. Cílem této kapitoly je přiblížit současné možnosti využívání sociálních sítí. 4.1 Reklama Sociální sítě jsou nejčastěji využívány jako reklamní kanál. Jejich potenciál je obrovský, více než 50 % uživatelů internetu sociální sítě využívá a jejich počet ještě pořád roste. Na sociálních sítích se setkáme se třemi druhy reklamy. Prvním druhem reklamy je šíření mezi samotnými uživateli sociálních sítí. Mezi nejefektivnější způsoby patří doporučení od známého. Uživatelé na sociálních sítí podle statistik nejvíce dají na doporučení od svých kontaktů nebo od přátel svých kontaktů. Tento způsob je velice efektivní a finančně nenákladný. Princip je založen na sdílení, komentování a hodnocení příspěvků týkajících se firmy a tedy rozšiřování povědomí o značce. Ideálním 39

4. Možnosti využívání sociálních sítí v kontextu institucí scénářem je virální šíření, toho je ovšem velice těžké docílit a málokdy se dá kontrolovat a řídit. Samozřejmě tento způsob reklamy s sebou přináší také rizika, stejně jako kladně hodnotit a komentovat mohou uživatelé konkrétní značku také pošpinit a pomluvit mezi svými kontakty. To má mnohdy ještě větší efekt než vychválení značky, proto je potřeba si vše důkladně promyslet. Dalším druhem reklamy je klasická textová reklama ve formě banneru. Výhoda bannerových reklam je cílení na konkrétní druh uživatelů na sociálních sítích. Instituce může například rozhodnout, že se má reklama primárně zobrazovat uživatelům konkrétního věku, pohlaví nebo vzdělání. Pokud se jedná například o sportovní značku, je jasné, že je potřeba oslovit především uživatele, kteří mají o sport zájem a tedy jsou potencionálními zákazníky firmy. Tento druh reklamy lze tedy konkrétně kontextově nebo demograficky cílit na uživatele, kteří jsou pro instituci důležití. Frekvence zobrazení se pak odráží od investované částky. Platí zde pravidlo, že čim více do reklamy firma investuje, tím častěji se bude na sociálních sítích uživatelům zobrazovat. Posledním druhem reklamy jsou firemní stránky. Tak jako uživatelé si i instituce mohou na sociálních sítích vytvořit a spravovat svou vlastní stránku. Firemní stránky nemají jen reklamní účel, je zde spousta jiných možností, ke kterým se dá firemní stránka na sociální síti použít. Reklama je ovšem jedna z těch hlavních. Instituce na svůj profil přidává různá reklamní videa nebo obrázky, které by mohly uživatele zaujmout a oslovit. Opět zde platí princip šíření mezi uživateli, což je nejsilnější vlastnost sociálních sítí. Velmi často se jako forma reklamy používá i soutěž. Nejběžnějším cílem soutěže bývá přivést na profil firmy co nejvíce fanoušků nebo poslat obrázek a získat na svou stranu co nejvíce hlasujících lidí. Tímto způsobem může instituce získat nové zákazníky nebo minimálně dát o své značce vědět i uživatelům, kteří doposud neměli o její existenci ponětí. Výhodou reklamy na sociální sítí je v první řadě její obrovský potenciál, sociální sítě jsou v dnešní době fenoménem a kde jinde by měla být reklama účinnější než na jednom z nejpoužívanějších medií současnosti. Další výhodou jsou velice nízké náklady, pokud se zaměříme na první a třetí variantu jsou náklady opravdu minimální. Samotný provoz na sociálních sítích je zdarma, náklady tedy spočívají pouze v tvorbě reklamních videí či obrázků a správě firemních stránek. Samozřejmě záleží na firmě samotné, pokud si sociální sítě spravuje sama, tak se náklady mohou pohybovat maximálně okolo desítek tisíc korun. Dnes ovšem existují firmy specializující se na marketingové kampaně na sociálních sítích. S pomocí těchto firem je sice úspěch většinou zaručen, ale od toho se také odvíjí cena a tak se náklady mohou 40

4.1. Reklama vyšplhat velmi vysoko. Cena bannerové reklamy na sociálních sítích existuje ve dvou variantách. Jedná se o cenu za kliknutí a cenu za zobrazení. Výhodou oproti například tištěným reklamám je jejich měřitelnost. Instituce ví, že uživatel reklamu uvidí či na ní dokonce bude reagovat. U reklamy v tisku se naopak platí pouze za otisknutí. Instituce tedy neví, zda uživatel reklamu skutečně viděl. Pokud není inzerce v tisku například ve formě kupónu, tak se těžko ověří, zda instituce získala nového zákazníka právě díky reklamě v tisku. Cena inzerce u jednoho z největších tuzemských deníků MF Dnes se pohybuje v rozmezí 12 až 48 tisíc podle velikosti reklamy. Denní náklad MF Dnes je přibližně 220 až 280 tisíc výtisků [2]. Cena na jednoho potencionálního zákazníka tedy vychází na 0,12 Kč. Nikde ovšem není zaručeno, že čtenář reklamu skutečně shlédne nebo na ni dokonce bude reagovat. Cena za kliknutí u reklamy na sociálních sítích se v České republice pohybuje od 0,4 Kč do 15 Kč. Průměrná cena za kliknutí tedy je cca 7,6 Kč [18]. U tohoto druhu reklamy je naopak zaručeno, že uživatel skutečně bude na reklamu určitým způsobem reagovat. I proto využití reklam v tištěných mediích klesá. Oproti tomu reklamy na sociálních sítích jsou stále oblíbenější [1]. Kladem, zejména pro uživatele sociálních sítí, je také dobrovolnost. To znamená, že uživatel má právo se rozhodnout, zda se stane fanouškem konkrétní firmy a bude odebírat její statusy. Reklamy na sociálních sítích jsou jedny z nejefektivnějších, doporučení od uživatelova kontaktu má často mnohem větší efekt, než když uživatel reklamu zahlédne na internetu nebo v televizi. Nevýhodou pak jsou již zmiňovaná rizika, kdy uživatelé stejně jako šíření dobrého jména firmy mohou stejným způsobem jméno firmy znehodnotit a efekt je pak stejný, ne-li větší. Reklamu lze úspěšně provozovat dnes již prakticky na každé větší sociální síti. Facebook jako všeobecná sociální síť umožňuje všechny tři druhy reklamy. U textové (bannerové) reklamy se lze zaměřit na konkrétní skupiny uživatelů firma si může vybrat komu se bude reklama zobrazovat, ať už podle věku, pohlaví nebo zájmů. Výhodou je, že si lze vybrat mezi platbou za kliknutí (CPC) a platbou za zobrazení (CPM). Lze si také nastavit maximální kredit, který bude za reklamní kampaň utracen. LinkedIn je na tom velmi podobně, samozřejmostí je vytvoření firemního profilu bezplatně. I zde je možnost přesně cílené textové reklamy, placené za kliknutí. LinkedIn umožňuje také možnost platby za 1000 zobrazení. Reklama na sociální síti LinkedIn, vzhledem k profesní orientaci sociální sítě, je zaměřená spíše na obtížně dosažitelné zákazníky nebo potencionální zaměstnance. Výhodou sociálních sítí Goggle+ a Twitter je především otevřenost. Na Google+ je možnost číst cizí příspěvky a Twitter nabízí možnost následovat každého 41

4. Možnosti využívání sociálních sítí v kontextu institucí kdo nás zajímá. Twitter umožňuje placené tweety, tedy zprávy, které se zobrazují více uživatelům z požadované cílové skupiny. Další zajímavostí je sociální síť Youtube, která se zaměřuje na videa všeho druhu. Umožňuje umístit reklamu přímo do videa, mezi bannery vpravo od videa, na úvodní straně a nebo jako krátký reklamní klip přímo před začátkem přehrávání videa. Mezi další sociální sítě vhodné pro reklamní účely pak lze zařadit například MySpace, Flickr, ale také i české sociální sítě jako Libimseti nebo Lide. [27] 4.1.1 Cesta k vytvoření úspěšné bannerové reklamy na sociálních sítích 42 Před umístěním reklamy na sociální síť je potřeba si zodpovědět a promyslet několik věcí. Základem je stanovení cíle, tedy co chceme propagovat (aplikaci, událost, webovou stránku...). Velmi často je pak výhodné vytvořit speciální nabídku (v podobě výhodné slevy nebo propagačních dárků) pomocí které instituce přiláká nové uživatele a přemění je na své zákazníky. Jakmile si firma zodpoví otázku co vlastně chce propagovat a jakým způsobem, je potřeba identifikovat uživatele, na které je potřeba se primárně zaměřit. Stanovit si co nejlepší kritéria pro zacílení uživatelů, tedy věk, pohlaví, vzdělání, zájmy, rodinný stav, koníčky nebo místo bydliště. Dalším krokem je návrh samotné reklamy. Reklama by měla být taková, aby zaujala co nejvíce lidí. Ideální je jednoduchý obrázek s krátkým, výstižným a poutavým textem. Dobré je vytvořit několik variant. Z reklamy by mělo být poznat, že je pro uživatele opravdu výhodná a že se mu vyplatí na ni kliknout. Na reklamním poutači (obrázku) je potřeba si dát opravdu záležet, jelikož je to jeden z nejdůležitějších kroků v celé kampani. Před samotnou realizací a umístěním reklamy na sociální síť je nutné vyřešit ještě otázku finanční, tedy stanovit maximální částku, která bude investována v rámci reklamní kampaně. Dále je potřeba se v rámci firmy dohodnout zda forma platby bude v podobě kliku nebo zobrazení. Jakmile instituce ví co chce reklamou docílit, na jaký typ uživatelů se zaměřit, jak bude projekt financovat a má vytvořenou reklamu,

4.2. Sociální sítě jako informační kanál firem může reklamu umístit na sociální síť. Tímto krokem ale samozřejmě reklamní kampaň nekončí. Pro zvýšení efektivity je potřeba reklamu nadále sledovat, kontrolovat a případně upravovat. Optimalizace spočívá například v úpravě cílové skupiny, testování nových reklamních obrázků a textů nebo třeba úpravě rozpočtu. Po ukončení kampaně je pak potřeba reklamu vyhodnotit a zanalyzovat (průměrnou cenu za jednoho nového zákazníka nebo v jakém období kampaně byla reklama nejúspěšnější). Je to důležité zejména pro budoucí kampaně a firma se tak může poučit ze svých chyb a díky zkušenostem vytvořit příští reklamní kampaň efektivnější a výhodnější. [27] 4.2 Sociální sítě jako informační kanál firem Pro firmy není důležité pouze zákazníky pomocí reklamy získat, ale také si je udržet. Je velice důležité mít své zákazníky co nejvíce spokojené, jelikož spokojený zákazník je nejlepší reklamou pro firmu. K tomu může firma využívat také sociální sítě. Pokud zákazník byl již zasažen reklamou a má nějakým způsobem o značku zájem, většinou se na sociálních sítích přidá jako fanoušek firmy. Udržení stávajícího zákazníka je 10x levnější než získání nového [22]. Sociální sítě mohou být další možností jak si je udržet. Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, firemní stránky na sociálních sítích neslouží pouze jako místo pro reklamní materiál, ale také například jako informační kanál. Firma by měla na sociálních sítích informovat své zákazníky o novinkách ve firmě, o nových i stávajících produktech nebo například o chystaných změnách. Uživatelé sociálních sítí rádi vědí o tom co se v "jejich"institucích děje. Pravidelně informovat o situaci a novinkách ve firmě je jedním z důležitých kroků jak své zákazníky učinit spokojenými. Důležité je nabídnout svým zákazníkům vždy něco navíc, ukázat jim, že být fanouškem firmy se opravdu vyplatí. Velice častým krokem je odměňování fanoušků firemní stránky na sociálních sítích výhodnými slevami nebo menšími dárkovými předměty. Přidanou hodnotu mohou být soutěže o ceny či různé hry. Bývá zvykem též poděkovat za dosažení určitého počtu fanoušků stránky. Nejenom informovanost zákazníků je důležitá pro firmy, velmi důležité je také se zákazníky komunikovat a naslouchat jejich názorům. Pro firmy je zpětná vazba od zákazníků velice důležitá, neboť může poskytnout zajímavé nápady na vylepšení produktu nebo třeba i kritiku, kterou je potřeba vzít 43

4. Možnosti využívání sociálních sítí v kontextu institucí v potaz. Instituce si pomocí sociálních sítí může předem zjistit jestli by byla určitá změna vítaná nebo jestli by o nový produkt byl zájem. Otázka zpětné vazby je velmi složitá, je důležité si z komentářů od zákazníků vzít pouze to důležité. Dnes ke sledování zpětné vazby existují specializované nástroje. Je tedy možné sledovat, zda převažují na firmu pozitivní či negativní názory. Ve vybraných případech je pak možné konkrétního zákazníka oslovit a pokusit se ho přesvědčit ke změně názoru. 4.3 Zákaznický servis a průzkum trhu na sociálních sítích Častým důvodem odchodu zákazníků od firmy je nespokojenost se zákaznickým servisem. Je tedy třeba se péči o zákazníky věnovat co nejvíce. Mnoho institucí v dnešní době využívá sociální sítě nejen jako nástroj pro PR a marketing, ale také jako prostor pro péči o zákazníky. Většinu aktivity fanoušků firemních stránek na sociálních sítích tvoří dotazy. Řešení problémů zákazníků a zodpovídání jejich dotazů na sociálních sítích, kde se uživatel cítí pohodlně, je z hlediska spokojenosti zákazníka velice důležité. Užitečné je umístění odpovědí na nejčastěji pokládané otázky na viditelné místo na sociální síti, firma tím ušetří spoustu času opakováním odpovědí na stále stejné otázky. Péče o zákazníky nespočívá ale pouze v reakcích na jejich dotazy, ale také v řešení problémů se zákazníky. Pokud má zákazník například problém s produktem, lze pomocí sociální sítě například vyřídit i reklamaci. Sociální sítě nemusí sloužit jen k získávání nových a udržování stávajících zákazníků, ale mohou poskytovat také těžiště zajímavých informací. Informace mohou pocházet jako zpětná vazba od zákazníků. Pro zlepšení a zefektivnění služeb může také posloužit konkurenční společnost. Pomocí sociálních sítí lze provádět průzkum trhu. Tedy pozorovat a zkoumat, jak si vedou ostatní firmy, které jsou potencionálními konkurenty instituce. Pomocí sociálních sítí lze zjistit jaké jsou názory na jinou instituci, co u ní zákazníci považují za výhody a co jim naopak vadí. Díky tomu se může firma provádějící průzkum poučit s chyb svých konkurentů. Průzkum trhu se samozřejmě nemusí týkat pouze konkurenčních institucí, ale také samotných uživatelů sociálních sítí. Lze například vytvořit anketu "jaký produkt by rádi měli v sortimentu firmy"a podle reakcí uživatelů reagovat na situaci. Nejenže se tímto způsobem dá zjistit názor zákazníků, ale lze tak i zapojit zákazníky do dění ve firmě. Uživatelé mají obecně rádi pokud mohou určitým způsobem ovlivňovat chod firem, kterých jsou zákazníky. 44

4.4. Sociální sítě jako prodejní kanál 4.4 Sociální sítě jako prodejní kanál Sociální sítě mohou být využívány také jako prodejní kanál. Mezi typické sociální sítě orientované především na prodej patří například Aukro. Tento aukční portál funguje na principu obchodů mezi uživateli sociální sítě. Každý uživatel může jak prodávat, tak také nakupovat. Mechanismus obchodování spočívá v přihazování ceny na určitou věc, kterou chce uživatel koupit. Často je zde také možnost využít výkupní ceny. To znamená, že daný produkt je k dispozici za danou cenu bez nutnosti přetahování se s ostatními uživateli. Jako u většiny sociálních sítí se zde tvoří vztahy mezi uživateli (většinou se jedná o vztah kupující - prodávající). Dalším typickým představitelem tohoto druhu sociálních sítí je například Ebay. Kromě sociálních sítí specializovaných na prodej existuje také možnost eshopu na sociální síti Facebook. Jedná se o aplikace umožňující snadné vytvoření eshopu na této sociální síti. Mezi nejznámější aplikace patří například Click4Webstore, Shoppu či Plugo E-shop. Přestože možnost prodeje pomocí sociálních sítí existuje jsou sociální sítě především kanálem marketingovým. 4.5 Použití sociálních sítí uvnitř firmy Dnes existuje již mnoho institucí, které se rozhodly svým zaměstnancům nezakazovat přístup na sociální sítě a jejich popularitu využít ve svůj prospěch. Firmy tak využívají pro lepší a efektivnější komunikaci uvnitř instituce firemní sociální síť. Firemní sociální sítě fungují prakticky stejně jako jiné sociální sítě (Facebook, Google+), ovšem přístup do této sítě mají pouze zaměstnanci firmy. Nejenže vnitrofiremní sociální sítě poskytují lepší a efektivnější komunikaci mezi zaměstnanci z různých oddělení, mohou také sloužit jako centrum novinek ve firmě nebo pro diskuzi nad tématem týkajícím se firmy, případně sdílení zajímavých poznatků. Pro vedení firmy pak může sociální síť znamenat například možnost sledovat jak je konkrétní zaměstnanec online, jak jsou zaměstnanci spokojení atd. Firem využívajících vlastní firemní sociální sítě neustále přibývá. Výhodou těchto sítí je lepší sdílení informací a znalostí mezi sebou, jelikož sociální sítě nahrazují několik nástrojů dohromady (email, chat, diskuzi...). Další výhodou pak kromě týmových diskuzí na sociálních sítích nebo snížení počtu emailů mohou být také externí sítě pro zákazníky a dodavatele. Pomocí sociálních sítí lze jak s dodavateli, tak i zákazníky lépe komunikovat a firma může ušetřit náklady za portály. Mezi nejznámější sociální sítě, které podporují sociální sítě pro firmy patří například Yammer, 45

4. Možnosti využívání sociálních sítí v kontextu institucí Facebook, Jive a v poslední době také Google+. Sociální sítě mohou firmám posloužit také k vyhledávání potencionálních zaměstnanců, například profesní sociální síť LinkedIn k tomu přímo slouží. Uživatelé zde umisťují své životopisy a firmy tak mohou vyslat své headhuntery, aby pro ně vytipovali zaměstnance, kteří by mohli být pro instituci užiteční. Také zde firmy mohou vyvěsit své profily a nalákat tak zájemce o pracovní příležitost. Díky sociální síti si mohou firmy o zaměstnancích zjistit mnoho informací, například jakým způsobem se na internetu chová, jestli nemá extrémní názory a spoustu dalších vlastností, které by mohly být pro firmu problémové. Je zde samozřejmě otázka ochrany osobních údajů a proto se to zatím ve většině zemí nepraktikuje, ovšem je jen otázkou času, kdy si firmy pomocí sociálních sítí o svých zaměstnancích budou zjišťovat prakticky všechno. 4.6 Shrnutí Sociální sítě se postupem času staly mocným nástrojem velké části institucí a většina z nich si již nedovede své fungování bez sociálních sítí představit. Instituce začaly používat sociální sítě nejprve pouze jako doplněk k firemním portálům, ale postupem času objevily nové možnosti, které sociální sítě nabízejí a dnes je využívají prakticky ke všemu. Sociální sítě v kontextu institucí se tedy využívají nejen k získání nových zákazníků, informovanosti stávajících zákazníků a péče o ně, získávání zpětné vazby a zkoumání konkurentů, ale také třeba jako plnohodnotný eshop. Díky obrovskému počtu uživatelů a obsažených informací jsou sociální sítě jako stvořené pro využití v komerční sféře. Není to ovšem uplně jednoduché. Je potřeba sociální sítě správně zacílit, dobře se připravit na jejich využívání a pochopit jejich hlavní mechanismy. V praxi se často stává, že firmy sice se sociálními sítěmi pracují, ale ne příliš úspěšně [28]. Existuje několik společností specializujících se na tvorbu kampaní na sociálních sítích, ovšem je potřeba vynaložit nemalé finanční částky. Instituce, které chtějí udržet krok se svými konkurenty, musí v dnešní době využívat sociální sítě co nejvíce. Je důležité si uvědomit, že sociální sítě nejsou pouze dalším místem pro reklamu či komunikaci, ale také obrovským zdrojem užitečných informací. 46

Kapitola 5 Praktická část V praktické části jsem se rozhodl navrhnout informační systém, který se bude zabývat a starat o průzkum trhu a získávání zpětné vazby od zákazníků pomocí sociálních sítí. Systémů, které by se věnovaly průzkumu trhu na sociálních sítí je na trhu velmi málo. Těch, které centralizují data získaná ze stránek sociálních sítí, ať už z konkurenčních nebo z vlastní firemní stránky, je minimum. Právě proto jsem se rozhodl tento systém navrhnout. Systém, spojující tyto věci do jednoho uceleného celku. Systém, který využívá čtyři nejpopulárnější sociální sítě, tedy Facebook, Google+, LinkedIn a Twitter. Pomocí těchto sítí získá informace z firemních stránek konkurenčních společností a zpětnou vazbu ze stránek instituce. Informační systém bude dále s těmito daty pracovat, zařazovat je a dávat výstupy užitečné pro instituci. Tyto sociální sítě byly vybrány, protože patří mezi nejpoužívanější sociální sítě a tedy poskytují velké množství informací. Dalším důvodem jsou jejich API, která jsou bezplatná a poskytují spousty možností. Sociální sítě jsou pro instituce bezesporu důležité, využívají je v dnešní době již prakticky ke všemu. Jednou z možností jak sociální sítě využít je průzkum trhu. Díky pravidelnému zkoumání trhu mohou instituce reagovat na konkurenční společnosti, ale také na přání svých současných či potencionálních zákazníků. Firmy díky provádění průzkumu trhu mohou předejít nedostatečnému zájmu o produkt nebo pozdní reakci na konkurenční instituce a ušetřit tak nemalé finanční částky. Průzkum trhu lze provádět buď manuálně a nebo proces zautomatizovat. Většina výhod je na straně zautomatizovaného procesu. Na začátku je potřeba investovat do systému, který bude mít průzkum trhu na starost. Výhodou je pak například minimalizace chyb, kterých se zaměstnanec může dopustit s větší pravděpodobností než informační systém. Další vý- 47

5. Praktická část hoda spočívá ve větší efektivitě, zaměstnanci kteří by se věnovali průzkumu trhu se nyní mohou věnovat jiným činnostem. Samozřejmě je ale potřeba počítat s rizikem nepravdivých informací. Pokud se například konkurenční společnost dozví, že je prováděn průzkum trhu, může schválně předkládat falešné informace. Informační systém s sebou přináší spousty výhod a pro každou větší instituci je v dnešní době nezbytný. V praktické části nejprve definuji požadavky na informační systém, popíšu systém a následně navrhnu strukturu systému. Pro tvorbu jednotlivých diagramů bude použit software Enterprise Architect a Umlet. 5.1 Popis systému Systém je postaven na modulech, z důvodů snadnější rozšiřitelnosti a úprav jednotlivých části v budoucnu. Pomocí webových API stahuje data ze čtyř nejpopulárnějších sociálních sítí, tedy Facebook, Google+, LinkedIn a Twitter. Webové API v pravidelném intervalu vytahují data z firemních stránek na sociální síti a také ze stránek konkurenčních společností, které si instituce přidá ke sledování. Tato data jsou následně ukládána do databáze v předem připravené podobě. Ukládá se jak konkrétní komentář, tak samozřejmě autor příspěvku, název firmy nebo sociální síť, ze které příspěvek pochází. S uloženými zprávami pak systém dále pracuje. Zprávy jsou analyzovány a pomocí klíčových slov rozřazovány do kategorií pozitivních, negativních a ironických zpráv. Zprávám je na základě hodnocení autora příspěvku přiřazena priorita. O příspěvcích s nejvyšší prioritou jsou zaměstnanci informováni na hlavní stránce systému. Možné je vidět v přehledné podobě všechny příspěvky týkající se konkrétní firmy nebo produktu firmy. Mezi zprávami lze vyhledávat podle autora příspěvku, klíčového slova obsaženého ve zprávě nebo instituce, které se zpráva týká. Autoři příspěvků se do databáze přidávají automaticky, pokud projeví aktivitu na některé ze sledovaných stránek. Autora je možné přidat i manuálně. Dále je možné v systému příspěvky konkrétních uživatelů ignorovat. Hodnocení autora se provádí automaticky podle počtu přátel a jeho aktivity. Možné je také u autorů zadat hodnocení manuálně a uzamknout ho, aby se neprovádělo automatické hodnocení. Z uložených a zpracovaných dat se následně vytváří výstup ve formátu PDF či CSV užitečný pro firmu, který obsahuje zprávy s nejvyšší prioritou a analýzou jejich obsahu. Výstup je jak celkový, tak také podle kritérií, které si uživatel v systému zadá. Díky tomu, že je systém modulární, lze do 48

5.2. FURPS analýza budoucna snadno přidat další vylepšení a úpravy. 5.2 FURPS analýza K definování funkčních i nefunkčních požadavků na systém byla využita analytická metoda FURPS. Tato analýza se dívá na kvalitu informačního systému z pěti hledisek: functionality (funkčnost), usability (použitelnost), reliability (spolehlivost), performace (výkon) a supportability (podporovatelnost). 1. Funkčnosti Logování do jednotného rozhraní, které poskytuje potřebné informace pro průzkum trhu. Možnost přidat nového autora. Možnost smazat stávajícího autora. Manuální přidání hodnocení autora. Uzamknutí autora zrušení automatického hodnocení. Nastavení ignorování autorových příspěvků. Vyhledávání mezi zprávami podle kritérií (autor příspěvku, instituce, klíčové slovo zprávy) Přidání stránky na sociální síti ke sledování. Možnost nastavit interval stahování dat ze sociálních sítí. Stažení požadovaných dat ze sociální sítě a jejich uložení do databáze. Zpracování zpráv a přiřazení priority. Získání výstupu ze stažených dat. Archivace výstupů ze stažených dat. 2. Použitelnost Lokalizace v českém jazyce, možnost přepnout na anglickou verzi. Uživatelsky příjemný vzhled přehledná hlavní stránka. Jednoduché ovládání. Přehledná a jasná dokumentace. 49

5. Praktická část 3. Spolehlivost 4. Výkon Dostupnost 99 % v pracovní době 5x10. Dostupnost 90 % mimo pracovní dobu. 98 % garance správných výstupů. Žádné chyby znemožňující používání systému. Odezva průměrně do 5 sec, maximální doba odezvy 10 sec (při vytížení 100+ uživatelů). Čas obnovy systému maximálně do hodiny. Desítky stovky uživatelů zároveň pracujících v systému. 5. Podporovatelnost Existující testovací prostředí. Možnost budoucí rozšiřitelnosti o další moduly. Konfigurace pro nastavení systému. Lokalizace v českém a anglickém jazyce, možnost budoucího přidání dalších jazyků. Kvalitní školící materiály pro zaměstnance firmy. 5.3 Případy užití 5.3.1 Identifikace uživatelů systému Systém rozlišuje běžné a pokročilé uživatele. Pokročilý uživatel má oprávnění rozšířena o práci s autory příspěvků na sociálních sítích. O chod a nastavení sytému se stará administrátor. Běžný uživatel - uživatel s nejmenším oprávněním. Ideální pro nové zaměstnance, kteří se se systémem teprve seznamují či pro zaměstnance, kteří nepotřebují pracovat s autory příspěvků na sociálních sítích. Pokročilý uživatel - uživatel s plným přístupem v systému, může pracovat jak se zprávami, tak samotnými uživateli sociálních sítí. Administrátor - správce systému, stará se o nastavení systému a přidávání nových uživatelů. 50

5.3. Případy užití Obrázek 5.1: Diagram případů užití informačního systému 5.3.2 Model případu užití Běžný uživatel má práva pro práci se zprávami, tedy vyhledání zpráv podle konkrétního kritéria a jejich zobrazení. Výpis zpráv může následně vyexportovat a získat tak přehledný výstup. Pokročilejší uživatel pak má práva rozšířena také o manipulaci s autory příspěvků. Konkrétně jde o možnosti vyhledávání, přidání nového autora, smazání některého ze stávajících autorů či jeho úpravu (změna hodnocení, uzamknutí autora nebo nastavení ignorace autorových příspěvků). Administrátor informačního systému se stará o nastavení systému a přidávání nových uživatelů či změnu jejich práv. Oprávnění jednotlivých uživatelů systému popisuje use case digram viz obrázek 5.1. 51

5. Praktická část 5.3.3 Uživatelské scénáře První uživatelský scénář popisuje proces změny hodnocení u autora a jeho následné uzamknutí. Druhý scénář pak přibližuje proces exportu požadovaného výstupu. Instituce vlastnící informační systém uzavřela smlouvu s jinou firmou o spolupráci. Tím pádem je názor vedoucích pracovníků spolupracující firmy pro instituci velmi důležitý a tedy je potřeba zlepšit jejich hodnocení a nastavit tak jejich příspěvkům tu nejvyšší prioritu. Uživatel s potřebným oprávněním se zaloguje do systému a nechá si zobrazit tabulku uložených uživatelů na sociálních sítích. Vyhledá dotyčného uživatele, u kterého chce změnit hodnocení. Pokud není nalezen, tak tohoto uživatele přidá. Vyplní jméno a příjmení uživatele, sociální síť a autora uloží. Vytvořenému autorovi nastaví hodnocení na nejvyšší možné, tedy v tomto případě 10. Zaškrtne možnost uzamknout autora, aby zabránil v budoucnu automatické změně hodnocení při stahování dat pomocí API. Změny v nastavení autora uloží a příspěvky tohoto VIP uživatele tak budou v budoucnu mít přiřazenu nejvyšší prioritu. Zaměstnanec firmy dostal za úkol zanalyzovat ohlasy uživatelů sociálních sítí na produkt X. Zaměstnanec tedy využije informačního systému, určenému pro průzkum trhu. Zaloguje se do systému a nechá si zobrazit výpis zpráv. Do vyhledávání nastaví jako klíčové slovo název produktu a zobrazí si výsledné zprávy. Tento výstup si následně vyexportuje do formátu PDF nebo CSV, podle potřeby, se kterým pak může dále pracovat a jeho práce je ulehčená o nutnost prohledávání příspěvků na sociálních sítích a může se tedy věnovat pouze samotné analýze. Následující activity diagram viz obrázek 5.2 znázorňuje průběh procesů popsaných uživatelskými scénáři - uzamknutí konkrétního autora (zabránění budoucí úpravě autorova hodnocení, tedy je potřebné ještě před uzamknutím nastavit nové hodnocení) a průběh procesu exportu požadovaného výstupu z uživatelova pohledu. 5.4 Návrh uživatelského rozhraní Hlavním prioritou při návrhu GUI bylo dbát na co největší jednoduchost a především přehlednost. GUI bylo navrhováno tak, aby splňovalo veškeré funkční požadavky a zároveň nebylo přeplácané a pro nového uživatele lehké 52

5.4. Návrh uživatelského rozhraní Obrázek 5.2: Activity diagramy procesů exportu a uzamknutí autora k orientaci. Horní část stránky tedy tvoří logo, pod kterým se nachází navigační menu. Jednotlivé odkazy na další stránky jsou viditelné a přístupné pouze uživatelům s patřičným oprávněním. Pro běžného uživatele obsahuje menu pouze položky přehled a zprávy. Pokročilý uživatel má menu rozšířené o položku uživatelé a administrátor má navíc přístupnou položku pro nastavení systému. Tímto způsobem je tedy docíleno toho, že přihlášený uživatel má zobrazeny pouze prvky, které jsou pro něj přístupné. Hlavní stránka viz 5.3, na kterou je uživatel po přihlášení přesměrován, obsahuje tabulky s nejlépe hodnocenými zprávami a uživateli. Třetí tabulka pak obsahuje přehled sledovaných stránek na sociálních sítích. Tabulku zpráv s nejvyšší prioritou lze přepínat mezi konkurenčními společnostmi, vlastní společností a všemi zprávami dohromady podle potřeby. Počet dat v jednotlivých tabulkách je dán rozlišením obrazovky uživatele systému. Navržené GUI je flexibilní a podřízuje se rozlišení uživatele. Na obrázku 5.4 lze vidět návrh GUI stránky pro manipulaci se zprávami, uži- 53

5. Praktická část Obrázek 5.3: Návrh uživatelského rozhraní hlavní stránky vatel může vyhledávat mezi zprávami uloženými v databázi podle různých kriterií (autor, část zprávy, sociální síť, instituce). Výsledek dotazu hledání lze vyexportovat v přehledné podobě do PDF či CSV formátu. Obrázek 5.5 pak znázorňuje návrh uživatelského rozhraní pro manipulaci s autory. Přihlášený uživatel s oprávněným přístupem může přidat nového autora nebo konkrétního autora vyhledat a následně ho smazat či upravit (upravit hodnocení, jméno, příjmení, uzamknout uživatele, nastavit ignorování jeho příspěvků). Návrh uživatelského rozhraní ukazuje především způsob, jak by měla vypadat organizace a rozmístění jednotlivých prvků, tak aby pokryly veškeré funkční požadavky na systém. 5.5 Způsob získávání dat ze sociálních sítí Jednou z hlavních otázek systému je, jakým způsobem se budou získávat data ze sociálních sítí. První z možností je screen scraping. Tento způsob 54

5.5. Způsob získávání dat ze sociálních sítí Obrázek 5.4: Návrh uživatelského rozhraní stránky zpráv znamená získávání dat přímo z kódu stránky. V našem případě tedy rozparsování html kódu jednotlivých stránek sociálních sítí. Screen scraping je sice vcelku jednoduchý způsob získávání dat, ale není moc efektivní. Problémem je například nutnost reakce na změny v HTML kódu nebo otázka legálnosti této techniky. Naštěstí existuje ještě další způsob jak požadované informace ze sociálních sítí získat. Každá z těchto sociálních sítí nabízí bezplatně vlastní webové API, které mimo jiné umožňuje i získávání požadovaných dat. Například Facebook poskytuje Graph API, pomocí kterého se dají získat informace o uživatelích a firemních stránkách na sociální síti. Samozřejmě svá vlastní API mají i Twitter, Google+ a LinkedIn. Používání je zdarma, ovšem je potřeba si dávat pozor na dodržení pravidel dané sociální sítě. Ke každé z těchto API jsou k dispozici přehledné dokumentace na developerských stránkách. Pro použití API je potřeba nechat si vygenerovat přístupový token pomocí svého účtu na sociální síti. K autentikaci je využíván autorizační fra- 55

5. Praktická část Obrázek 5.5: Návrh uživatelského rozhraní stránky pro manipulaci s autory příspěvků mework OAuth. S platným přístupovým tokenem pak lze tato API naplno využívat. K dispozici je mnoho funkcí, které plně pokrývají data potřebná na funkční požadavky systému. Z konkrétní stránky na sociální síti lze získat zprávy a jejich komentáře, informace o autorech příspěvků i například oblíbenost konkrétní zprávy. Výstupní data jsou pak poskytována ve formátu JSON. Tento formát je pro člověka jednoduše čitelný i zapisovatelný a snadno analyzovatelný i generovatelný strojově. Příklad výstupu z Facebook Graph API viz 5.6. K získání dat tedy využijeme oficiálních API sociálních sítí Facebook, LinkedIn, Google+ a Twitter, která jsou poskytovány bezplatně a plně splňují požadavky na data, která jsou potřeba získat. 56

5.6. Systém hodnocení obsahu zprávy a uživatelů sociálních sítí Obrázek 5.6: Výstup Facebook Graph API ve formátu JSON 5.6 Systém hodnocení obsahu zprávy a uživatelů sociálních sítí Jednou z nejdůležitějších částí informačního systému je hodnocení uživatelů na sociálních sítích. Hodnocení autorů konkrétních příspěvků určuje prioritu dané zprávy. Hodnocení autora probíhá automaticky při stahování dat pomocí API ze sociálních sítí. Konkrétního autora je možné uzamknout a zabránit tak změně hodnocení v budoucnu. Hodnocení autora je možné upravit manuálně, což se hodí především u VIP zákazníků, kterým lze nastavit nejvyšší hodnocení a přiřadit tak jejich příspěvkům nejvyšší prioritu. Automatické hodnocení autora bere v potaz dvě hlavní kritéria - počet vztahů daného uživatele a jeho aktivitu na sociální síti. Samozřejmě platí, že čím více má uživatel přátel a je aktivnější, tím je pro firmu prospěšnější. Hodnocení má autor kvůli přehlednosti pro každou ze sociálních sítí zvlášť, může mít tedy jiné hodnocení na sociálních sítích Facebook a Twitter. Pomocí jednotlivých API lze získat také informace o počtu přátel a aktivitě daného uživatele, takže během získávání dat ze sledovaných stránek se ke konkrétními autorovi uloží také informace o aktivitě a vztazích a následně se z nich vypočte hodnocení autora. Horní hranice hodnocení jednotlivého uživatele je 10. Nejprve se určí hodnocení 0-10 pro každé z kritérií zvlášť a celkové hodnocení se vypočítá aritmetickým průměrem obou těchto hodnocení. Hranice počtu přátel je 40, to znamená že každých 40 vztahů, které uživatel na sociální síti má přidá jeden bod do hodnocení. Kupříkladu pokud uživatel má 160 přátel, 57

5. Praktická část jeho hodnocení tohoto kritéria je 4. Pokud má tedy uživatel sociální sítě 400 a více přátel má nejvyšší možné hodnocení 10. Navrhovaná hranice vychází ze statistik sociálních sítí. Průměrný počet přátel na sociálních sítích se pohybuje okolo 150-200. Pro nejvyšší hodnocení 10 tedy byl zvolen dvojnásobek průměrného počtu přátel. Dalším kritériem je aktivita, v tomto případě se bere jako určující počet statusů uživatele na zdi za poslední měsíc. Navrhovaná hranice je 6, tedy každé tři statusy uživatele znamenají vyšší hodnocení. Maximální hodnocení 10 tedy dostane uživatel pokud má na své zdi 60 a více statusů za poslední měsíc. V průměru to znamená 2 zprávy na sociální síti za den, což už dost vypovídá o velké aktivitě daného uživatele. Celkové hodnocení je určené aritmetickým průměrem obou předchozích. Hodnocení uživatelů bylo navrhnuto tak aby bylo co nejjednodušší na implementaci a zároveň co nejvíce efektivní. Samozřejmě nelze uživatele úplně přesně odhadnout, ale počet přátel a statusů daného uživatele o jeho prospěšnosti mnohé napoví. Do budoucna by se algoritmus mohl ještě více vylepšit, například zahrnout do hodnocení počet skupin, jimiž je uživatel členem. Dalším kritériem by pak mohl být počet příspěvků na konkrétní stránce či počet strávených minut na sociální síti za den. Toto hodnocení má pomoci především určitým způsobem zařadit autora dané zprávy. Vzorec 5.1 ukazuje výpočet hodnocení autora. Je potřeba dodržet maximální hodnoty počtu přátel i statusů. Maximální hodnota počtu uživatelů je 400, proto je potřeba při větší hodnotě brát v potaz pouze hodnotu 400. Maximální hodnota počtu statusů je 60, proto je potřeba při větší hodnotě brát v potaz pouze hodnotu 60. Hodnocení = ( početp řátel 40 + početstatusů 6 ) 2 (5.1) Zprávy, získané ze sociálních sítí, nemají přiřazenu pouze prioritu na základě hodnocení autora zprávy. Důležitou součástí zprávy je také její obsah. Systém za pomocí mnoha klíčových slov rozpozná zda se jedná o kladné, záporné nebo dokonce ironické komentáře. Zprávám je na základě toho do databáze přiřazena hodnota kategorie (1 - pozitivní, 2 - negativní, 3 - ironický). Tyto kategorie se zohledňují především při exportu výpisu zpráv. Požadované zprávy se vyexportují rozdělené do jednotlivých kategorií. Každá z kategorií je pak seřazena podle priority zprávy dané hodnocením autora. 58

5.7. Relační databázový model Obrázek 5.7: Návrh hlavní části relačního databázového modelu 5.7 Relační databázový model Databázový model informačního systému viz obrázek 5.7 je navržen pro ukládání dat stahovaných ze sociálních sítí pomocí webových API. Databáze pro práci se zprávami a autory obsahuje 4 entity message, author, institution a social network. Entita social network bude obsahovat sociální sítě se kterými systém pracuje, tedy Facebook, Twitter, LinkedIn a Google+. Hlavní entitou je zde message, která představuje jednotlivý status, tweet nebo komentář na sociální síti. Message pak má vztahy s ostatními entitami 1:N. Tedy každá zpráva musí mít svého jednoho autora, patřit jedné ze sociálních sítí a týkat se právě jedné instituce. Autor, instituce i sociální síť přitom může mít vztah s 0 až N zprávami. Nejedná se o kompletní databázový model celé aplikace, jedná se pouze o důležitou část pracující se zprávami a jejich autory. Tento model naznačuje jakým způsobem probíhá ukládání dat získaných přes jednotlivá API a jejich následné použití v systému při práci s jednotlivými příspěvky a au- 59

5. Praktická část tory těchto příspěvků. Informační systém bude dále potřebovat například databázovou tabulku s uživateli systému či seznamem sledovaných stránek jednotlivých institucí na sociálních sítích. 5.8 Struktura systému Systém byl vybrán jako modulární, z důvodu snadné budoucí rozšiřitelnosti či zásahů do systému bez omezení funkcí dalších komponent. Diagram 5.8 zobrazuje propojení jednotlivých částí systému. Hlavní částí systému je zde jádro, které komunikuje jak s databází, uživatelským rozhraním tak i s ostatními komponentami. Veškeré ukládání či vyhledávání v databázi probíhá právě přes jádro systému. Každé z uvedených čtyř API má svůj vlastní modul, který požadovaná data načte, vyparsuje a následně pošle v požadované podobě jádru, které data uloží do databáze. Agenti jsou řízení Agent commanderem, který se stará o spouštění a vypínání jednotlivých agentů v požadovanou dobu. Systém obsahuje ještě dva další moduly, jeden pro práci se získanými zprávami a druhý pro práci s uživateli sociálních sítí. Tyto dva moduly se starají například o výpočet priority zpráv, hodnocení autorů nebo přiřazování kategorie zprávy na základě jejího obsahu. 5.9 Shrnutí Informační systém byl navržen tak, aby jeho budoucí implementace byla možná co nejjednodušší. Návrh pokrývá veškeré požadavky kladené na systém. Vzhledem k navržené struktuře je možné v budoucnu rozšířit systém o další funkce nebo celé moduly. Hlavní výhody tohoto systému jsou: centralizace zpracování informací, zrychlení získávání požadovaných informací ze sociálních sítí, snížení rizika chyb, přehledné UI a jednoduché intuitivní ovládání, zefektivnění procesu průzkumu trhu. Bez informačního systému by musel pracovník, vykonávající průzkum trhu, strávit na sociálních sítích několik hodin procházením zpráv na požadovaných firemních stránkách. Pomocí informačního systému získá tato 60

5.9. Shrnutí Obrázek 5.8: Diagram komponent data během pár minut a navíc bez rizika chyb. To velmi urychluje a zefektivňuje proces analyzování dat na sociálních sítích. Ušetřený čas tedy může zaměstnanec věnovat dalším činnostem, což znamená značné ušetření nákladů. Ať už v podobě snížení potřebného počtu zaměstnanců či zvýšení práce vykonané za ušetřený čas. Následující tabulka viz 5.1 obsahuje odhadovanou dobu implementace systému. Odhad člh je včetně testování dané části systému. Cena části systému je počítána při průměrné sazbě 1000 Kč/člh. Celková cena implementace systému včetně testování tedy činí 520 000 Kč. Jelikož se jedná pouze o odhad, může se skutečná cena realizace lišit o +/- 20 %. Cena informačního systému je vzhledem k přínosům velmi nízká. Systém by neměl být v budoucnu určen pouze pro jednoho konkrétního zákazníka. Měl by být přístupný na základě koupené licence. 61

5. Praktická část Tabulka 5.1: Odhadovaná doba implementace Část systému člh Cena v Kč Agent commander 40 40 000 Author modul 55 55 000 Core 70 70 000 Databáze 40 40 000 Facebook agent 50 50 000 Google+ agent 50 50 000 LinkedIn agent 50 50 000 Message modul 55 55 000 Twitter agent 50 50 000 User interface 60 70 000 Celkem 520 520 000 62

Závěr Cílem bakalářské práce bylo podat souhrnné informace o sociálních sítích, analyzovat možnosti využívání sociálních sítí v kontextu institucí a navrhnout konkrétní systém využívající sociální sítě. Všechny tyto cíle se mi podařilo naplnit. V první kapitole jsem kompletně shrnul historii sociálních sítí včetně vývoje komunikace a informací. Následně jsem charakterizoval nejznámější zástupce sociálních sítí a rozdělil sociální sítě podle účelu, struktury a uživatelů, pro něž je sociální síť určená. Provedl jsem dotazníkové šetření, pomocí kterého jsem získal přehled o hlavních pozitivech a negativech sociálních sítí z pohledu jejich uživatelů. Na konci kapitoly jsem vyjádřil svůj pohled na budoucnost sociálních sítí. Druhá kapitola týkající se bezpečnosti obsahuje kromě možných rizik, také deset důležitých bodů, kterými by se měl každý uživatel sociálních sítí řídit. Ve třetí kapitole jsem nastínil hlavní mechanismy fungování sociálních sítí. Nejprve jsem přiblížil princip sociálních sítí, následně jsem popsal šíření informací a rozdělil uživatele na několik druhů, podle jejich chování na sociálních sítích. Ve čtvrté kapitole jsem rozebral současné možnosti využívání sociálních sítí. Ze všech těchto možností mě nejvíce zaujal průzkum trhu, tedy sledování konkurenčních společností a získávání zpětné vazby od uživatelů sociálních sítí. V praktické části jsem tedy navrhl systém na průzkum trhu, nejprve jsem si definoval funkční a nefunkční požadavky, vytvořil popis systému a následně navrhl způsob získávání dat a strukturu jednotlivých komponent. Výsledná práce by měla čtenáři dát celkový přehled o sociálních sítích a možnostech jejich využití v rámci institucí. Hlavním výstupem této práce 63

Závěr je konceptuální návrh informačního systému pro průzkum trhu, využívajícího sociální sítě jako zdroj informací. Účel informačního systému nebyl dopředu známý, došel jsem k němu až po analýze současných možností využívání sociálních sítí institucemi. Podle mého názoru by systém měl najít uplatnění. V dnešní době každá úspěšná firma potřebuje provádět průzkum trhu a právě sociální sítě jsou obrovským zdrojem informací. Navržený informační systém tak institucím ušetří obrovské množství času a finančních prostředků, které by musely vynaložit při procházení jednotlivých stránek sociálních sítí. Právě tento problém systém řeší. Velkou výhodou systému pak je jeho přehlednost a jednoduchost. Při psaní práce jsem se dozvěděl mnoho nových zajímavých informací o sociálních sítích a vyzkoušel jsem si návrh většího informačního systému. V budoucnu bych se rád systému věnoval i nadále, pomocí vytvořeného návrhu systém implementoval a následně rozšířil o další funkce. 64

Literatura [1] Ceny rozhlasové a tiskové reklamy loni klesaly. [online], Naposledy navštíveno 12. 5. 2013. Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/ zpravy/ceny-rozhlasove-a-tiskove-reklamy-loni-klesalytrh-stagnoval/890680 [2] MF DNES s magazíny. [online], Naposledy navštíveno 12. 5. 2013. Dostupné z: http://www.mafra.cz/cs/ [3] Bezpečnost na sociálních sítích. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.bezpecnyinternet.cz [4] Facebook Statistics by Country. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.socialbakers.com/facebookstatistics [5] Google+ total users. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://google-plus.com/category/statistics/ [6] Seznam. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http: //onas.seznam.cz/cz/ [7] Social Networking Popular Across Globe. [online], Naposledy navštíveno 7. 5. 2013. Dostupné z: http://www.pewglobal.org/2012/12/12/ social-networking-popular-across-globe/ [8] Baženov, V.: Historie sociálních sítí. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://socialwebmark.blogspot.cz/2011/09/ historie-socialnich-siti.html 65

Literatura [9] Bateson, C.: The History of Social Networking. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.socialnetworking.org.uk/history.php [10] Bednář, V.: Marketing na sociálních sítích. Brno: Computer press, 2011, ISBN 978-80-251-3320-0. [11] Bennett, S.: Celkový počet uživatelů sociální sítě Twitter. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.mediabistro.com/alltwitter/twitter-activetotal-users_b17655 [12] Cosenza, V.: World map of social networks. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://vincos.it/wp-content/ uploads/2012/12/wmsn1212_1024.png [13] Dočekal, D.: Vzestup a pád českých sociálních sítí. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.justit.cz/wordpress/ 2011/04/02/vzestup-a-pad-ceskych-socialnich-siti [14] Dočekal, D.: Facebook začíná mladé nudit. [online], Naposledy navštíveno 7. 5. 2013. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/facebookzacina-mlade-nudit-do-ceho-se-vrhnou-po-nem/ [15] Černá, B. M.: Úvod do sociálních sítí: největší rizika. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http: //clanky.rvp.cz/clanek/o/g/15077/uvod-do-socialnich-siti- NEJVETSI-RIZIKA.html/ [16] Černý, M.: Socialbot: nebezpečí pro uživatele i marketéry. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.lupa.cz/ clanky/socialbot-nebezpeci-pro-uzivatele-i-marketery/ [17] Hejl, Z.: Historie sociálních sítí. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.portiscio.net/historiesocialnich-siti [18] Kolerusová, M.: Proč přemýšlet o PPC reklamě na Facebooku? [online], Naposledy navštíveno 12. 5. 2013. Dostupné z: http://www.sunitka.cz/c/74-proc-premyslet-o-ppc-reklamena-facebooku [19] Kousal, J.: K autorským právům na Facebooku. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.e-bezpeci.cz/ 66

Literatura index.php/temata/dali-rizika/324-kautorskym-pravm-nafacebooku [20] Kratochvíl, P.: Nové bezpečnostní hrozby. [online], Naposledy navštíveno 12. 5. 2013. Dostupné z: http://www.chip.cz/novinky/ bezpecnost/2012/09/nove-bezpecnostni-hrozby [21] Lauschmann, J.: Světu už vévodí jen pět sociálních sítí. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http: //www.tyinternety.cz/2013/01/03/clanek/svetu-uz-vevodijen-pet-socialnich-siti-facebook-vede-ve-127-zemich/ [22] Náplava, I. P.: Business Process Management. [online], Naposledy navštíveno 8. 5. 2013. Dostupné z: http://czm.fel.cvut.cz/vyuka/ Y16ISP [23] Petrusek, M.: Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1997, ISBN 80-7184-164-1. [24] Platko, O.: Sociální sítě. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://owebu.bloger.cz/internet/socialni-site-1- dil [25] Sedlák, J.: Celkový počet uživatelů sociální sítě Facebook. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://connect.zive.cz/clanky/facebook-ma-900-milionulidi-a-nove-patenty-od-microsoftu/sc-320-a-163408 [26] Smith, C.: By The Numbers. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://expandedramblings.com [27] SocialSir: Reklama na sociálních sítích. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.facebook-reklama.net/ socialnisite/reklama-na-socialnich-siti.html [28] Čurda, P.: České firmy a využití sociálních sítí. [online], Naposledy navštíveno 10. 5. 2013. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/ceskefirmy-vyuziti-socialnich-siti-fail/ [29] Zaškolný, J.: Sociální sítě. [online], Naposledy navštíveno 2. 5. 2013. Dostupné z: http://www.socialnisite.123abc.cz/lide 67

Příloha A Seznam použitých zkratek API Application Programming Interface CPC Cost per clic CPM Cost per mile CSS Cascading Style Sheets CSV Comma-separated values Člh Člověkohodina GUI Graphical user interface HTML HyperText Markup Language IE Internet Explorer JSON JavaScript Object Notation PDF Portable Document Format VIP Very important person 69

Příloha B Dotazníkové šetření Dotazník byl použit pro podporu kapitoly 1.6. Dotazníkové šetření obsahuje 2 identifikační otázky a 5 týkajících se sociálních sítí. Skládá se te dvou částí. První stránka B.1 je povinná pro všechny dotázané, druhá stránka B.2 je pouze pro uživatele sociálních sítí. 71

B. Dotazníkové šetření Obrázek B.1: Dotazník - 1. stránka 72

Obrázek B.2: Dotazník - 2. stránka 73

Příloha C Výsledky dotazníkového šetření Obrázek C.1: Dotazník - otázka č. 1 75

C. Výsledky dotazníkového šetření Obrázek C.2: Dotazník - otázka č. 2 Obrázek C.3: Dotazník - otázka č. 3 76