Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací

Studie dobrovolných aktivit ekologických nevládních neziskových organizací Listopad 2011 Pro MŽP ČR zpracovala: Partnerství, o.p.s. založená Nadací Partnerství Kontaktní osoba: Tomáš Růžička, tomas.ruzicka@nap.cz

Obsah 1 KONTEXT... 4 1.1 Životní prostředí pro lidi... 4 1.2 Aktivizace občanů... 4 1.3 Druhy aktivit a problémy neziskových organizací... 5 2 PRŮZKUM DOBROVOLNICTVÍ V EKOLOGICKÝCH NNO V ŘÍJNU 2011... 7 2.1 Metodika... 7 2.2 Výsledky průzkumu... 8 Struktura zaměstnanců a dobrovolníků... 8 Rozpočty ekologických NNO... 10 2.3 Vyhodnocení výsledků... 12 Data Českého statistického úřadu... 13 Data z dotazníkového šetření dobrovolníci a zaměstnanci... 14 Data z dotazníkového šetření finanční stabilita... 17 2.4 Závěr... 19 3 PŘÍPADOVÉ STUDIE PROJEKTŮ REALIZOVANÝCH EKOLOGICKÝMI NNO21 3.1 Pozemkové spolky a péče o lokality... 21 Cihelna Chmeliště... 22 ČSOP Jadernička Mozaikové sečení sadových luk na Lopeníku... 24 3.2 Ochrana biodiverzity... 26 ČSOP Alter Meles Mapování rorýse obecného na území města Karlovy Vary... 26 Hnutí Brontosaurus Zasaď si svůj strom... 28 Česká společnost pro ochranu netopýrů Ochrana netopýrů vázaných na stavby 29 3.3 Záchranné stanice... 32 Záchranná stanice v Pátku u Poděbrad... 33 3.4 Ekologická osvěta a výchova... 35 Unie pro řeku Moravu Dunaj pro děti... 35 Rodinné centrum Vilémov o.s. Dětské lesní centrum Dvoreček (projekt ještě není dokončen)... 37 3.5 Ochrana vod... 38 5. pionýrská skupina Děčín Dobrá voda bude - doufejme, že všude... 38 3.6 Doprava... 39 Rezekvítek Křtinami na zelenou s Rezekvítkem... 39 4 LITERATURA... 41 5 DOTAZNÍK O ČINNOSTI ORGANIZACE ZA ROK 2010... 42

1 KONTEXT 1.1 Životní prostředí pro lidi Ochrana životního prostředí a přírodních hodnot je vymáhána zákony a zajišťována činností státu a za tímto účelem jím zřízených organizací všude ve světě. Důvodem je především ochrana zdraví obyvatel, zajištění tzv. ekosystémových služeb, ochrana přírody a krajiny pro možnost rekreace obyvatel a zachování přírodního dědictví pro další generace. Stát nikde na světě nemá dostatek prostředků pro zajištění veškeré nutné péče o životní prostředí a kromě zákonů využívá různá spojenectví a podporu jak firemního sektoru, tak především spolupráci s neziskovými organizacemi. Angažovanost občanů v neziskových organizacích je výrazem jejich vnitřních motivací a starostí o kvalitu života nejen jich samotných, ale i jejich dětí. V současnosti, kdy v České republice výrazně klesá důvěra veřejnosti ve stát a politické strany, je jakýkoliv výraz občanské angažovanosti pro věci veřejné cennou devizou. Ochrana životního prostředí tvoří veřejností často nejvíce vnímanou oblast činnosti nestátních neziskových organizací. Neziskové organizace z této oblasti asi nejvíce plní funkci stabilizačního prvku demokracie. Tvoří pestrou mozaiku co do velikosti, organizační struktury, profesionality, zdrojů financování a zejména zaměření svého působení. Působnost organizací je značně rozmanitá od přímé ochrany přírody, krajiny a životního prostředí prostřednictvím přímé terénní práce nebo snahou ovlivňovat záměry obcí, krajů i státu v oblasti životního prostředí (KEPÁKOVÁ 2004). 1.2 Aktivizace občanů V České republice podobně jako v dalších evropských zemích mají aktivity občanů za lepší životní prostředí a v ochraně přírody dlouholetou tradici. Práce pro ochranu přírody byla v době socialismu mnohdy jednou z mála možností, jak se mohli lidé realizovat. Navíc ohrožení přírody a znečišťování životního prostředí byly veřejností vnímány jako jedny z nejpalčivějších problémů společnosti. Po roce 1989 dochází v ČR k velkému rozvoji ekologických organizací. Ke konci 90. let se organizace postupně profesionalizují, brání jim v tom ovšem nedostatek finančních strana: 4/44

prostředků. Odliv financí je patrný především po roce 2000, kdy končí většina programů zahraniční pomoci. Na druhou stranu docházelo k mírnému navyšování prostředků pro granty neziskovým organizacím na Ministerstvu životního prostředí (až do roku 2010) a existují nové možnosti z různých fondů Evropské unie (vzhledem ke komplikovanosti zpracování žádostí jsou ovšem dostupné jen pro ty největší organizace). Veřejnost se většinou angažuje v ochraně životního prostředí ze dvou důvodů: buď je jim sympatický předmět ochrany (rostliny, krajina, živočichové) nebo brání narušení životního prostředí. V současnosti jsou veřejností velmi pozitivně vnímány např. činnost stanic pro poraněné živočichy (Národní síť záchranných stanic), výsadba stromů (Nadace Partnerství, ČSOP), brigády pro mladé lidi (Akce příroda Hnutí Brontosaurus) a péče o cenné pozemky (pozemkové spolky). Na druhou stranu existuje a vzniká množství organizací, které reagují na různé investiční záměry a brání zhoršení životního prostředí v místě, kde žijí. Nejčastěji z důvodu zvýšení hluku a znečištění ovzduší (např. z automobilové dopravy) či narušení a poškození přírody a krajiny (stavba přehrad, regulace toků, výstavba větrných a solárních elektráren), které jsou částí veřejnosti vnímány negativně. Lidé ovšem pracují v různých neziskových organizacích i jako dobrovolníci z důvodu někam patřit, realizovat se nebo přispět něčemu užitečnému. Dobrovolnictví je důležitým faktorem pro fungování neziskových institucí. Tvoří převážnou část celkové pracovní síly v sektoru neziskových institucí sloužících domácnostem (NISD), a to přibližně ze 78%. Dobrovolnická činnost není placená, tudíž neziskové instituce ušetří na mzdových nákladech. A navíc jsou dobrovolnickou prací vytvářeny hodnoty, které zvyšují celkovou produkci neziskových institucí (ČSÚ). 1.3 Druhy aktivit a problémy neziskových organizací Neziskové organizace zabývající se ochranou životního prostředí jsou poněkud nepřesně označovány médii jako ekologické organizace a jejich členové jako ekologičtí aktivisté. Jejich činnost je ovšem velmi různorodá a zahrnuje nejrůznější činnosti od péče o poraněné živočichy, odborný monitoring výskytu ohrožených druhů živočichů a rostlin, nebo zajištění informovanosti veřejnosti o možnostech používání ekologicky šetrných výrobků až po účast ve správních řízeních. Například samotná oblast environmentálního vzdělávaní je velmi široká a zahrnuje vzdělávání předškoláků v zážitkových kurzech až po systematické kurzy dalšího vzdělávání učitelů. Některé organizace mají celostátní působnost, jiné jsou regionální strana: 5/44

nebo čistě lokální (pečující o přírodně cennou lokalitu, vzniklé jako reakce na investiční záměr poškozující životní prostředí, apod.). Některé neziskové organizace fungují na profesionální bázi (většinou s národní nebo regionální působností) a mají několik zaměstnanců, ale malé a lokální organizace fungují zcela na bázi dobrovolné práce. Dobrovolníky ovšem využívají organizace na všech úrovních. Nejvíce pracuje s dobrovolníky Český svaz ochránců přírody a Hnutí Brontosaurus. Snahy snížení závislosti na veřejných financích a grantech nadací vedly k posílení jednak individuálního fundraisingu a jednak fundraisingu korporátního. Individuální fundraisingové kampaně jsou vedeny zejména velkými síťovými organizacemi, ze získaných zdrojů pak benefitují ale i regionální pobočky. Jedná se zejména o direkt dialog kampaně (v roce 2004 organizovaní dvěma organizacemi zejména v Praze, v roce 2009 devíti organizacemi už i v okresních městech), využití dárcovských SMS (z environmentálních témat fungují nejlépe živelné katastrofy) a veřejné sbírky (z environmentálních je nejúspěšnější celostátní sbírka ČSOP Místo pro přírodu). Přesto pro většinu organizací zůstává dominantní projektové financování z veřejných zdrojů. Obecným nedostatkem větších organizací disponujících zaměstnanci bývá jejich velká fluktuace a tím pádem i zajištění stabilního profesionálního týmu. Z několika pohovorů se zástupci větších environmentálních organizací vyplývá, že mezi vnitřní (problémy) patří fluktuace pracovníků kvůli nízkým příjmům nebo nestabilitě pracovního místa a přílišné spoléhání se na dotační zdroje (přes 20% vlastních zdrojů má jen málo organizací). Problémem je také stále se zvyšující byrokracie při realizaci projektů a tím menší možnost získat prostředky z nejrůznějších fondů. Byrokracie navíc odrazuje a znechucuje dobrovolně pracující členy. Závislost na dotacích vede k ovlivnění zaměření činnosti nastavením dotačních titulů a nutností ukončit zahájenou aktivitu (propustit zaměstnance, pozbýt část vytvořeného knowhow, znehodnotit) v případě, že dotační titul nepokračuje nebo nemá návaznost. Velmi výrazně se tato skutečnost projevila v zaměření operačních programů financovaných ze strukturálních fondů mezi programovými obdobími 2004 2006 a 2007 2013. strana: 6/44

2 PRŮZKUM DOBROVOLNICTVÍ V EKOLOGICKÝCH NNO V ŘÍJNU 2011 Na základě objednávky MŽP ČR provedla Nadace Partnerství ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody v říjnu 2011 dotazníkové šetření mezi environmentálně zaměřenými organizacemi. Důvodem pro toto dotazníkové šetření byla neexistence údajů, které by hodnotily či blíže specifikovaly dobrovolnou práci mezi ekologickými organizacemi a cílem dotazníkového šetření bylo tedy získat základní data, na základě kterých lze usuzovat na význam dobrovolné práce v oblasti ochrany životního prostředí. 2.1 Metodika Celkem bylo osloveno 490 organizací, kterým byl zaslán elektronický dotazník e-mailem. Nadace Partnerství oslovila 120 příjemců grantů od Nadace Partnerství a MŽP ČR za poslední tři roky (duplicity v databázích obou organizací byly odstraněny), a 350 základních organizací Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) a 20 pozemkových spolků, které oslovila kancelář ČSOP. Ve všech případech se jednalo o občanská sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Dotazníkového šetření mapovalo hlavní otázky týkající se dobrovolné práce a složení rozpočtů ekologických organizací (viz Příloha). Otázky v dotazníku byly konzultovány před rozesláním s MŽP ČR. Dotazníkové šetření bylo doplněno deseti případovými studiemi pro ilustraci několika typů projektů, které environmentální neziskové organizace realizují. Bylo ovšem obtížné získat detailnější informace o dobrovolné práci, protože organizace si tyto statistiky většinou nesledují a nejsou ani vyžadovány dárci při přípravě zpráv o projektu. Vzorek 80 odpovědí představuje 16 % návratnost, což lze považovat za dobrou odezvu, která je dána pravděpodobně vysokým kreditem tazatelů (Nadace Partnerství, ČSOP) mezi neziskovými organizacemi a faktem, že studie bude předložena MŽP ČR, které od letošního roku výrazně snížilo podporu neziskovým organizacím. Vzorek respondentů je tvořen ze 42 % ze základních organizací ČSOP (n=34) 1. 1 ZO ČSOP mají vlastní právní subjektivitu a samostatně vedou své účetnictví. strana: 7/44

Konzultace k datům z Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu poskytlo pro tuto studii Centrum pro výzkum neziskového sektoru (http://www.e-cvns.cz/). 2.2 Výsledky průzkumu Respondenti vykonávali svou činnost z 31 % na místní a mikroregionální úrovni, 25 % na okresní, 31 % na krajské a z 20 % na celonárodní úrovni (mohli uvést více úrovní, proto součet není 100 %). Pokrytí organizací ze všech úrovní lze tedy považovat za rovnoměrné. Struktura zaměstnanců a dobrovolníků Za velmi významné lze považovat zjištění, že 34 organizací (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. V průměru mají organizace 3 plné zaměstnanecké úvazky (respektive 6, pokud počet vztahujeme jen k organizacím se zaměstnanci). Neziskové organizace využívají možností zaměstnávat jen na částečný úvazek, průměr počtu lidí pracujících v jedné organizaci je 7 (resp. 12,5). Souhrnně organizace, které odpověděly na dotazník, tj. 80 respondentů, zaměstnává celkem 576 lidí tj. 230 plných úvazků. Podle ČSÚ zaměstnávaly environmentální organizace celkově ca 500 zaměstnanců v přepočtu na plný úvazek, ovšem tyto údaje se týkají jen organizací, které mají převažující činnost v environmentální oblasti (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ). Velká většina organizací s rozpočtem do 1 mil Kč (66 %) nemá žádného zaměstnance a svou činnost zajišťuje dobrovolnicky. Celkový počet dobrovolníků uvádí respondenti průzkumu na 2597, z toho 429 pracuje pravidelně, 2168 nepravidelně. V průměru tak pracuje pravidelně 5 dobrovolníků na organizaci a 27 nepravidelně. V organizacích s rozpočtem do 1 mil Kč (n=59) pracuje v průměru 20 a v organizacích s rozpočtem nad 1 mil Kč (n=21) pracuje v průměru 67 dobrovolníků. Zdá se tedy, že v organizacích s vyšším rozpočtem pracuje i více dobrovolníků. strana: 8/44

V roce 2010 odpracovali dobrovolníci podle odhadu 154 000 hodin (z toho členové organizací 115 000, tj. 75 %). Ve srovnání s počtem odpracovaných hodin zaměstnanci (ať již na zaměstnaneckou smlouvu, DPP nebo DPČ) se dobrovolníci podílí na celkovém objemu práce 32 %. Vedle dobrovolnické práce poskytují ekologické organizace též možnost odborných praxí studentům SŠ a VŠ. V roce 2010 se praxí účastnilo 414 praktikantů. Graf 1: Oblasti činnosti práce dobrovolníků 1% 3% 7% 8% 6% 5% 5% 13% 8% 2% 6% 20% 3% 2% 1% 9% Péče (management) o lokality v maloplošných ZCHÚ - 5 % Péče (management) o přírodně cenné lokality mimo maloplošné ZCHÚ - 8 % Monitorovací a strážní služba v terénu - 2 % Monitoring a mapování druhů, podpora chráněných a vzácných druhů - 20 % Péče o nelesní zeleň (včetně výsadeb) - 9 % Připomínkování environmentální legislativy - 1 % Účast v odborných a poradenských orgánech veřejné správy - 2 % Zlepšování životního prostředí obcí, měst a krajů (komunitní projekty) - 3 % Poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí - 6 % Environmentální vzdělávání a výchova dětí a mládeže - 13 % Environmentální vzdělávání dospělých - 5 % Činnost záchranných stanic pro volně žijící živočichy - 3 % Řízení organizace, hospodaření, PR, fundraising - 7 % Účast ve správních řízeních - 1 % Osvětové a informační kampaně - 8 % Ostatní (kancelářská činnost, apod.) - 6 % strana: 9/44

Z respondentů se dobrovolníci nejvíce věnují monitoringu a mapování druhů a jejich ochraně 20 % (30 500 odpracovaných hodin dobrovolníky, 6 600 hodin zaměstnanci), environmentálnímu vzdělávání a osvětě dětí a mládeže 13 % (20 500 odpracovaných hodin dobrovolníky, 110 500 hodin zaměstnanci), péči o nelesní zeleň (včetně výsadeb) se věnují dobrovolníci 13 700 hodinami ročně (7 900 hodin práce zaměstnanců) 9 % a péči o území mimo zvláště chráněná území věnují dobrovolníci 12 200 hodin vs. 5 500 hodin práce zaměstnanců 8 % z celkově odpracovaných hodin dobrovolníky. Při péči o lokality v ZCHÚ odpracují dobrovolníci 8 100 hodin ročně, tj. 5 % (zaměstnanci odpracují 9 300 hodin za rok). Naopak nejméně se dobrovolníci věnují práci ve správních řízeních (1 800 hodin, oproti 6 800 hodinám práce zaměstnanců), připomínkování legislativy (2 100 hodin vs. 7 600 hodin), monitoringu a strážní službě (2 500 hodin vs. 1 000 hodin) nebo účasti v poradních orgánech (2 300 hodin vs. 900 hodin). V odborných a poradních orgánech či komisích veřejné správy pracuje 123 zástupců ekologických neziskových organizací, které odpověděli na dotazník. Jde zejména o různé komise městských rad (životního prostředí, dopravní, pro cyklistickou dopravu, ), výběrové komise MAS, ale i třeba o Legislativní radu vlády, Radu MŽP pro odpadové hospodářství, Mezinárodní komisi pro ochranu Labe, Radu vlády pro udržitelný rozvoj, apod. Rozpočty ekologických NNO V příjmech organizací jsou velké rozdíly. Průměrně je rozpočet organizací, které odpověděly na dotazník, 1,4 milionu Kč. Na činnost související s ochranou životního prostředí je velikost průměrného rozpočtu menší a pohybuje se průměrně kolem 1,2 milionu Kč. To je dáno tím, že ne všechny oslovené organizace vykonávají pouze aktivity v ochraně životního prostředí, ale jejich záběr je širší. Pouze 6 organizací nemá vlastní rozpočet, tedy nemá žádné příjmy a svou činnost realizuje bez finančních prostředků, a 14 organizací nemá rozpočet na svoje environmentální aktivity. Nejvíce organizací (56 %) má na své environmentální aktivity rozpočet nepřekračující 1 mil Kč ročně a medián velikosti rozpočtů těchto organizací je 100 000 Kč, průměrná velikost rozpočtu v této skupině je 191 000 Kč. strana: 10/44

Tab. 1: Rozpočty environmentálních organizací Velikost rozpočtu Počet organizací Medián rozpočtu Průměrná velikost rozpočtu 0 1-1 000 000 1-3 mil Kč 3-10 mil Kč > 10 mil. Kč 14 45 9 9 3 0 100 000 1 500 000 4 686 000 16 566 000 0 191 000 1 515 000 5 314 000 15 706 000 Z průzkumu vyplývá, že průměrná ekologicky zaměřená organizace má svůj rozpočet z 53 % krytý z veřejných rozpočtů (státní zdroje, kraje, obce, EU). Průměrně až 22 % příjmů organizací pochází ze zdrojů státního rozpočtu a státních fondů (medián je ovšem 10 %), ale 40 % organizací (n=32) vůbec nemá příjmy z těchto zdrojů českého státu. Z respondentů využívá vlastní činnost jako zdroj příjmů 68 % organizací, průměrně se vlastní činnost podílí 21 % na celkových příjmech. Členské příspěvky využívá 43 % organizací, ale na celkových příjmech se podílí pouze 4 %, podobně individuální dárci nečlenové tvoří 6 % příjmů organizací (využívá 38 % organizací). Evropské fondy pokrývají rozpočty ekologických organizací jen z 9 % a využívá je jedna čtvrtina organizací. Tab. 2: Zdroje příjmů environmentálních organizací Zdroj Průměr příjmů rozpočtu v environmentální oblasti (%) Procento organizací čerpající z uvedeného zdroje Státní zdroje ČR (státní rozpočet ČR, státní fondy) 22 % 60 % Rozpočty obcí 9 % 50 % Rozpočty krajů 13 % 35 % EU, veřejné rozpočty ze zahraničí 9 % 24 % Nadace, nadační fondy ČR 8 % 31 % strana: 11/44

Nadace zahraniční 4 % 14 % Firemní zdroje 3 % 11 % Individuální dárci (jednotlivci) 6 % 38 % Členské příspěvky 4 % 43 % Vlastní činnost 21 % 68 % Ostatní (ze závěti, apod.) 2 % 9 % Nejvíce výdajů ekologicky zaměřených organizací spadá do oblasti ekologické výchovy, osvěty a poradenství 78 %, péče o přírodu a její monitoring představuje 17 % výdajů, na zlepšování životního prostředí v obcích a městech připadají asi 3 % výdajů a na účast ve správních řízeních vynakládají 2 % svých rozpočtů. Tab. 3: Nejčastější výdaje environmentálních organizací Péče (management) o lokality v maloplošných ZCHÚ 3 % Péče (management) o přírodně cenné lokality mimo maloplošné ZCHÚ 4 % Monitoring a mapování druhů, podpora chráněných a vzácných druhů 8 % Péče o nelesní zeleň 2 % Zlepšování životního prostředí obcí, měst a krajů (komunitní projekty) 3 % Poskytování informací a poradenství v oblasti životního prostředí 15 % Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta 63 % Účast ve správních řízeních 2 % 2.3 Vyhodnocení výsledků V této části se zaměříme na komentování výsledků provedeného dotazníkového šetření a kde je to možné, provedeme srovnání s daty získanými Nadací Partnerství a MŽP ČR v minulých letech. Obecně je možné konstatovat, že průzkumy či jiná relevantní data týkající se dobrovolné práce environmentálních organizací neexistují, proto je soubor dat získaný tímto dotazníkem cenný. Podívejme se, jaká data eviduje Český statistický úřad. strana: 12/44

Data Českého statistického úřadu Podle statistického úřadu působilo v roce 2011 v ČR 444 soukromých neziskových environmentálních a ekologických hnutí (viz Graf 1) a dalších 25 soukromých neziskových organizací zabývajících se environmentálním vzděláváním. Je zřejmé, že data ČSÚ nezahrnují všechny organizace, které se zabývají environmentální problematikou (uvádí pouze organizace, jejichž převažující činnost je v oblasti ochrany životního prostředí). Jen základních organizací ČSOP je kolem 350 a protože každá z nich má právní subjektivitu a vlastní volené orgány (tedy velkou míru nezávislosti) je pro potřeby získávání údajů o činnosti neziskového sektoru vhodné brát ZO ČSOP jako samostatné subjekty. Graf 2: Podíl jednotlivých právních forem na celkovém počtu nestátních neziskových organizací (číslo v závorce znamená číselný kód právní formy organizace) Podíl dle právních forem v roce 2011 (v %) Církevní práv. osoby (721) 0,0% Sdružení (731) 64% Org.jednotky sdružení (731) 27,0% Nadace (117) 2% Nad.fondy (118) 1,9% Obecně prosp. spol. (141) 5,4% Převzato z Registru ekonomických subjektů, ČSÚ Největší počet nestátních neziskových organizací jich je dle přepočtu na 10 tis. obyvatel v Jihočeském kraji, hl. m. Praze, Středočeském a Libereckém kraji, naopak nejméně jich je v Ústeckém kraji, kraji Vysočina a v Moravskoslezském a Olomouckém kraji (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ). strana: 13/44

ČSÚ zjišťuje počet dobrovolníků a počet jimi odpracovaných hodin. Poprvé byla dobrovolnická práce zahrnuta v satelitním účtu za neziskové instituce pro rok 2004. Tab. 4: Přehled dobrovolnické práce v oblasti životního prostředí, ČSÚ Rok 2005 2006 2007 2008 2009 Počet dobrovolníků Počet odpracovaných hodin 761 339 357 274 1 020 47 941 27 034 14 843 10 242 17 227 Tabulka ČSÚ uvádí zjevně podhodnocené údaje, které neodpovídají výsledkům, zjištěným naším dotazníkovým šetřením ani průzkumem MŽP ČR z roku 2010. Data z dotazníkového šetření dobrovolníci a zaměstnanci Podle našeho dotazníkového šetření v roce 2010 odpracovalo 2 597 dobrovolníků v organizacích 80 respondentů podle odhadu 154 000 hodin (z toho členové organizací 115 000, tj. 75 %). Ve srovnání s počtem odpracovaných hodin zaměstnanci (ať již na zaměstnaneckou smlouvu, DPP nebo DPČ) se dobrovolníci podílí na celkovém objemu práce 32 %. To zhruba odpovídá i zjištění ČSÚ, že všechny neziskové organizace (tedy nejen environmentální) se podílí v ČR na zaměstnanosti 0,8 % a při započtení dobrovolníků je podíl na celkové zaměstnanosti 1,5 %. Z celkového počtu dobrovolníků vykonává dobrovolnou práci pravidelně každý měsíc jen 16 %! Velká většina dobrovolníků pracuje tedy pro environmentální organizace nárazově, což je pochopitelné i z charakteru některých činností, kdy například terénní práce probíhají ve velké většině sezónně. Porovnáme-li tyto výsledky s průzkumem, který provedlo mezi svými příjemci grantů MŽP ČR v roce 2010, zjistíme, že na práci 33 neziskových organizací se údajně podílelo celkem 11 000 dobrovolníků. Z toho 52 % jsou členové organizace, 45 % sympatizanti z řad veřejnosti a 3 % dobrovolníci podle zákona o dobrovolnické službě. Domníváme se, že jde o nadhodnocené údaje, z kterých by vyplývalo, že průměrně v každé z 33 organizací pracuje strana: 14/44

333 dobrovolníků. Zdá se, že v tomto průzkumu organizace automaticky započítávaly všechny své členy mezi dobrovolníky, ale pro tuto hypotézu nejsou k dispozici dostatečné podklady. Nicméně jistě záleží i na tom, které organizace na dotazník odpovídají, protože jsou mezi nimi velké rozdíly ve využívání dobrovolníků. Z průzkumu MŽP ČR dále vyplývá, že, nejvíce členů dobrovolníků měl Český svaz ochránců přírody (74 %), dále Hnutí Brontosaurus (17 %) a Česká společnost ornitologická (4 %). Na zbývajících 25 NNO zbývá 5%, tj. 290 dobrovolníků. Nejvíce nečlenů dobrovolníků měl opět Český svaz ochránců přírody (52 %), dále Hnutí Brontosaurus (24 %), Čmelák Společnost přátel přírody (10 %) a Hnutí Duha (4 %). Na zbývajících 21 NNO připadá 10 %, tj. 460 dobrovolníků. Dobrovolníky ve smyslu zákona o dobrovolnické službě měly pouze 3 NNO Hnutí Brontosaurus (85 %), Hnutí Duha (14 %) a CEV Sluňákov (1 %). Naše dotazníkové šetření z října 2011 bylo anonymní a nesledovalo tyto údaje pro konkrétní organizace. Oceňování přínosu dobrovolnictví do ekonomiky je obecně opomíjeno jak ve výzkumech, tak statistikách. Český statistický úřad zveřejňuje vývoj pouze té části ekonomiky (tj. výkonu země), která probíhá pomocí peněžních mechanismů. Netržní aktivity ekonomiky se v těchto zprávách neobjevují (MUSILOVÁ 2005). Ohodnotit práci dobrovolníka je tedy obtížné a lze ho nejjednodušeji provést podle průměrné měsíční mzdy. V případě znalosti věku dobrovolníka lze určit hodinovou sazbu přesněji podle hlavních tříd klasifikace zaměstnanosti (KZAM) a věku. Někdy lze použít pro výpočet i mzdu specialisty. Tento druh výpočtu je založený na předpokladu, že pokud by si organizace musela na danou činnost místo dobrovolníka najmout odborníka, musela by mu organizace zaplatit částku, kterou by on sám vykalkuloval (pravděpodobně by při kalkulaci do ceny práce započítal vedle přímých nákladů částku, která by zahrnovala jeho kvalifikaci, zkušenosti, čas, náklady na podnikání, atd.). Pro tento druh výpočtu je ovšem potřebné znát druh činnosti a situaci na trhu, což je při dotazníkových šetřeních na vzorku různorodých organizací nemožné. Pokud budeme brát průměrnou hodinovou sazbu práce dobrovolníka 140,80 Kč/hod. 2, která vychází z průměrné hrubé mzdy v roce 2010, potom je hodnota dobrovolné práce v environmentální oblasti u 80 respondentů 21 683 200 Kč. Pokud bychom pro přepočet 2 Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2010 byla 23 951 Kč (MPSV ČR). strana: 15/44

použili minimální hodinovou mzdu, která byla 48,10 Kč v roce 2010, je hodnota zjištěné dobrovolné práce v environmentální oblasti 7 407 400 Kč. Odhadnout reálnou hodnotu dobrovolné práce je obtížné, protože je pravděpodobné, že v řadě případů jde o práci odbornou a pro výpočet by se měla použít spíše mzda specialisty (např. monitoring, ochrana ohrožených druhů, práce v odborných komisích). Proto odhad hodnoty dobrovolné práce u 80 respondentů kolem 21 mil Kč bude spíše odpovídat realitě než při použití čistě administrativní minimální mzdy. Využití průměrné mzdy pro ocenění dobrovolné práce doporučuje např. i Příručka pro využití strukturálních fondů Ministerstva pro místní rozvoj (2010), podle které: Ocenění neplacené práce dobrovolníků musí odpovídat takovému ocenění, které nesmí přesáhnout obvyklou výši v místě a čase realizace projektu. Pro ocenění práce dobrovolníků lze využít informační systém o průměrném výdělku (ISPV). Vlastní ocenění práce se provede zařazením činnosti dobrovolníka podle průměrného výdělku dle kategorizace zaměstnanců za poslední publikované časové období. V případě, že lze práci dobrovolníka zařadit do více kategorií, použije se nižší odměna. Pokud dobrovolník vykonává stejnou nebo podobnou práci jako placený zaměstnanec, sazba uznatelná pro tuto práci bude buď sazba dle ISPV nebo mzda placeného zaměstnance, a to nižší suma z obou uvedených. Český statistický úřad ČSÚ vychází při hodnocení práce dobrovolníků podle mediánu hodinového výdělku stanoveného podle výsledků z Informačního systému o průměrném výdělku (http://www.mpsv.cz/cs/1934). Pro rok 2010 tak byla hodinová sazba dobrovolníků 137,34 Kč. Odtud vypočítaná hodnota dobrovolné práce environmentálních organizací v roce 2010 byla 21 150 360 Kč. Nejvíce odpracují dobrovolníci při monitoringu a mapování druhů a jejich ochraně 20 % a ekologickém vzdělávání a osvětě dětí a mládeže 13 %. Vzdělávání a osvětě dospělých je věnována mnohem menší pozornost a dobrovolníci se těmto aktivitám věnují z 5 %. Naopak minimálně jsou dobrovolníci využíváni pro práci ve správních řízeních 1 % a připomínkování legislativy nebo monitoringu a strážní službě v obou případech též 1 % z celkového objemu dobrovolné práce. strana: 16/44

Zajímavé je, že dobrovolníci jsou různým způsobem využíváni i v procesu řízení neziskové organizace a to zhruba 7 % z celkového objemu dobrovolné práce (10 900 odpracovaných hodin vs. 51 700 hodin práce zaměstnanců). Zajímavým zjištěním je skutečnost, že 34 organizací (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. Celkem pochopitelně jde o organizace, které nemají žádné příjmy (26 %) nebo jsou v nejnižší kategorii rozpočtu do 1 mil Kč (74 %). Data z dotazníkového šetření finanční stabilita V rámci dotazníkového šetření v říjnu 2010 byly zjišťovány i údaje týkající rozpočtů jednotlivých organizací a struktury jejich příjmů. Ze získaných dat od 80 respondentů vyplývá, že průměrné příjmy v roce 2010 byly 1 465 000 Kč. Celkový objem průměrných příjmů vzrostl od roku 1998 z 566 tis. Kč, přes 893 tis. Kč v roce 2000 a 1232 tis Kč v roce 2002 (KEPÁKOVÁ 2004), na 1465 tis Kč v roce 2010 (viz Graf 2). Hodnotu průměrného příjmu je třeba brát s rezervou, neboť (1) příjmové rozpětí souboru organizací je obrovské (0 15 milionů), (2) zkreslení způsobují nulové a nízké příjmy v dolní části příjmové stupnice: ve všech sledovaných obdobích mělo přibližně 70 80 % organizací příjmy pod celkovým průměrem. strana: 17/44

Graf 3: Srovnání vývoje celkové výše příjmů a výše příjmů očištěné o inflaci Reálná hodnota příjmů environmentálních organizací se tak od roku 2002 mírně snížila. Tento pokles může souviset s odchodem zahraničních dárců a zdrojů českých nadací, které nebyly nahrazeny jinými zdroji. Pokud srovnáme získané údaje s daty průzkumu, který si dělala Nadace Partnerství v roce 2003 (KEPÁKOVÁ 2004), můžeme odhadnout vývoj struktury rozpočtů environmentálních organizací za posledních osm let. V roce 2003 byly nejvýznamnějším zdrojem příjmů environmentálních organizací české nadace a nadační fondy (27 %), ale v roce 2010 klesl podíl nadací již jen na 8 % příjmů! Naopak stoupl význam státních zdrojů z 14 % na 22 % a stabilní zůstaly příjmy z vlastní činnosti 22 %. Vlastní činnost jako zdroj příjmů využívá zhruba stejně jako před 8 lety dvě třetiny až tři čtvrtiny organizací, i když v roce 2003, chtělo tuto formu do tří let rozvinout 90 % environmentálních organizací. Je patrné, že rozvíjení vlastní činnosti je závislé na druhu aktivit, které organizace praktikují (nejčastěji jde strana: 18/44

o konzultační a poradenské aktivity, zpracování expertíz, terénní práce management lokalit, vzdělávání a ekologická výchova, prodej publikací a tiskovin, atd.). Podle ČSÚ bylo v roce 2009 pouhé 1 % environmentálních organizací tzv. tržních výrobců (tzn. že z více jak 50 % kryly své celkové náklady prodejem z výroby statků, služeb a zboží) a 99 % organizací poskytovalo své statky a služby zadarmo či za tržně nevýznamnou cenu (Registr ekonomických subjektů, ČSÚ). V roce 2002 si organizace přály zvýšit podíl svých příjmů ze zdrojů EU z tehdejších 7 % na 15 %, realita roku 2010 byla ovšem 9 %. Příčinou malého využívání těchto zdrojů je především vysoká byrokratická náročnost, která je velmi demotivující, a ve většině případů nutnost předfinancovat realizované aktivity. 2.4 Závěr Na základě dotazníkového šetření mezi environmentálními organizacemi, které v říjnu 2011 provedla Nadace Partnerství ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody, byla shromážděna data od 80 neziskových environmentálních organizací z oblasti dobrovolnictví a financování těchto organizací. Jedná se o unikátní soubor dat, který představuje dostatečný vzorek pro posouzení finanční situace environmentálně zaměřených organizací a jejich přínosu pro zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí v České republice. Hodnota celkově odvedené dobrovolné práce u respondentů se pohybuje mezi 21 22 miliony Kč za rok 2010. V organizacích pracuje přes 2 500 dobrovolníků, z nichž pouze 16 % pravidelně každý měsíc. Ze všech organizací, které se účastnily dotazníkového šetření, jich 34 (42 %) nemá žádné zaměstnance a činnost je vykonávána pouze dobrovolnicky. Dobrovolníci se v environmentálních organizacích nejvíce podílejí na činnostech souvisejících s monitoringem a ochranou druhů a ekologickým vzděláváním dětí a mládeže. Lze odhadnout, že celkový objem průměrných příjmů vzrostl od roku 1998 z 566 tis. Kč na 1465 tis Kč v roce 2010. Reálná hodnota těchto příjmů očištěná o meziroční inflaci je ovšem o něco nižší a při srovnání s předchozími roky je reálná hodnota průměrných příjmů dokonce o ca 20 000 Kč nižší než v roce 2002. strana: 19/44

Z průzkumu vyplývá, že průměrná ekologicky zaměřená organizace má svůj rozpočet z 53 % krytý z veřejných rozpočtů (státní zdroje, kraje, obce, EU). Průměrně až 22 % příjmů organizací pochází ze zdrojů státního rozpočtu a státních fondů, ale 40 % organizací vůbec nemá příjmy z těchto zdrojů českého státu. Z respondentů využívá vlastní činnost jako zdroj příjmů 68 % organizací, průměrně se vlastní činnost podílí 21 % na celkových příjmech. Členské příspěvky využívá 43 % organizací, ale na celkových příjmech se podílí pouze 4 %, podobně individuální dárci nečlenové tvoří 6 % příjmů organizací (využívá 38 % organizací). Evropské fondy pokrývají rozpočty ekologických organizací jen z 9 % a využívá je jedna čtvrtina organizací. strana: 20/44