Obsah Obsah... 1 1. Mezinárodní obchodní režim a WTO... 2 2. Mezinárodní organizace a koordinace ve světové ekonomice... 4 3. Mezinárodní pohyb kapitálu...6 4. Teorie protekcionismu... 9 5. Teorie zahraničního obchodu... 12 6. Přímé zahraniční investice... 18 7. Zemědělství v rozvojových zemích... 22 8. Urbanizace v rozvojových zemích... 28 9. Rozvojové země... 34 10. Zahraniční zadluženost ve světové ekonomice... 36 11. Zahraniční platební bilance... 42 12. Ekonomická komparace... 48 13. Vývoj světové ekonomiky a světová ekonomika... 54 Tyto podklady slouží pouze pro přípravu ke zkoušce z předmětu Světová ekonomika. Kapitoly se shodují s jednotlivými okruhy otázek. Některé otázky chybějí nebo se s jinými překrývají. Veškerý zde uvedený text je převzat z přednášek a cvičení a není určen pro komerční účely. - 1 -
1. Mezinárodní obchodní režim a WTO Formování obchodního režimu po 2. Sv. válce snaha o liberalizaci obchodního prostředí opuštění protekcionismu 30. let; volný obchod zdrojem ekonomického růstu; tři plánované pilíře světového ekonomického systému: o Mezinárodní měnový fond (IMF) o Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD) o Mezinárodní obchodní organizace (ITO) Jednání o Chartě ITO - zahájeno v r. 1946 - rozdílné názory jednotlivých zemí; - dohody mezi všemi účastníky není dosaženo; - 23 zemí se shodlo na snížení cel u 45 000 položek; - r. 1948 uzavřena Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT GATT základní zásady a) zásada nediskriminace stejné zacházení v obdobných situacích; výhody a osvobození, která jsou poskytnuta určité zemi, musí být poskytnuta také ostatním; b) zásada národního zacházení stejná pravidla pro domácí i cizí producenty týká se také: i. vnitřních daní; ii. zákonů ovlivňujících prodej, distribuci, nákup, výrobků Přehled o jednotlivých kolech jednání GATT Rok jednání Místo jednání Předmět jednání Počet účastníků 1947 Ženeva cla 23 1949 Annecy (Francie) cla 13 1951 Torquay (UK) cla 38 1956 Ženeva cla 26 1960-61 Ženeva cla 26 1964-67 Ženeva (Kennedyho kolo) Cla a opatření proti dumpingu 62 1973-79 Ženeva (Tokijské kolo) Cla; netarifní opatření 102 1986-93 Ženeva (Uruguayské kolo) Cla, netarifní opatření, řešení sporů, WTO 123 WTO založení WTO je jednáno v rámci uruguayského kola 14. a 15. dubna 1994 ministerská konference GATT v Marrákeši dohoda o založení - 2 -
Cíle WTO: - Zvýšení životní úrovně - Dosažení plné zaměstnanosti - Růst úrovně reálného důchodu - Zvýšení výroby a obchodu zbožím a službami Realizace cílů: - Dohody o snížení celních sazeb - Dohody o odstranění netarifních překážek - Usnadnění mezinárodních obchodních vztahů Orgány WTO: Konference ministrů o Zástupci všech členských zemí o Jednání minimálně jednou za dva roky o Jmenuje generálního ředitel o Rozhodnutí o mnohostranných obchodních dohodách o Právo vykládat Dohodu o zřízení WTO Generální rada WTO o Zástupci všech členů WTO o Jednání několikrát za rok (podle potřeby) o Řízení činnosti mezi Konferencemi o Koncepční otázky WTO o Správa dohod o Právo vykládat Dohodu o zřízení WTO Orgány s delegovanými pravomocemi: Rada pro obchod zbožím Rada pro obchod službami Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví Pracovní orgány: Výbor pro obchod a rozvoj Výbor pro obchod a životní prostředí Výbor pro regionální obchodní dohody Výbor pro rozpočet, finance a správu - 3 -
2. Mezinárodní organizace a koordinace ve světové ekonomice Stát je základní politickou entitou s následujícími atributy: - přesně vymezené území - trvalá populace - vláda schopná prosadit svou suverenitu - uznání světovým společenstvím respektive velmocemi Vnitřní suverenita - stát je neomezeným správcem svého území a obyvatelstva - nikdo zvenku nemůže zasahovat do vnitřních záležitostí - žádná jednotka uvnitř státu nemá právo na samostatné zahraničně politické aktivity Vnější suverenita - z právního hlediska si je stát s ostatními státy roven - ostatní státy nezasahují do vnitřních pravomocí státu - vnější subjekty nemohou arbitrárně stanovovat pravidla pro subjekty uvnitř státu Autonomie - reálná schopnost ovlivnit chování subjektů - odlišná od kategorie suverenity, která je právní kategorií - je dána reálnou mocí státu - faktory moci: o materiální o duchovní Materiální faktory moci a) geografická poloha b) přírodní zdroje c) kvantitativní stránka populace d) průmyslová kapacita e) vojenský potenciál Duchovní faktory moci a) kvalita zahraniční politiky b) úroveň diplomacie c) úroveň vojenských kádrů d) kvalita populace e) odhodlání veřejnosti Mezinárodní vztahy 1) Kooperace mezinárodní právo mezinárodní organizace integrační procesy 2) Konflikt - 4 -
Propaganda Špionáž Válka Terorismus Faktory kooperace v ekonomické oblasti koordinace se stává výhodnější než lpění na výsadě určovat režim samostatně snadnění ekonomických aktivit snížení transakčních nákladů internacionalizační procesy dále nutnost koordinace a kooperace zvyšují Vymezení mezivládní organizace - odvozené subjekty - mezinárodně - právní subjektivita - disponují pravomocemi, které jsou na ně delegovány vládami států - státy nemají bezprostřední povinnost aplikovat rozhodnutí organizací - obvykle platí zásada rovnoprávnosti Vymezení mezinárodní nevládní organizace => vznikají dohodou společenských organizací a jednotlivců => snaha o ovlivnění parametrů světového ekonomického systému => nedisponují mezinárodně - právní subjektivitou Vývoj počtu organizací Rok Státy Mezivládní organizace Nevládní organizace 1956 80 132 973 1972 132 280 2173 1981 157 337 4265 1989 159 300 4621 1992 182 286 4696 Klasifikace organizací Universální Speciální Globální OSN Mezinárodní organizace práce Organizace amerických OPEC států Regionální - 5 -
3. Mezinárodní pohyb kapitálu Peněžní jako prostředek směny vs. peníze jako kapitál zboží peníze zboží peníze zboží peníze Kapitál: a) peněžní peníze vložené do procesu zhodnocení b) reálný výrobní zařízení vložené do procesu zhodnocení Klasifikace kapitálových toků I. Časové hledisko krátkodobý kapitál dlouhodobý kapitál II. Investující subjekt soukromý kapitál veřejný kapitál III. Statut investora mezinárodní úvěr portfoliová investice přímé investice IV. Alokace kapitálu peněžní kapitál reálný kapitál Dluhové a přímé finance dopad na ekonomiku Dluhové finance: úvěry, portfoliové investice Přímé finance: investice do výroby, kontrola firmy => rozdílný makroekonomický efekt Dluhové finance: - dlužník musí pravidelně splácet úvěr a úrok - jeho povinnost nezávislá na stavu ekonomiky - povinnost splácet i v recesi, kdy klesají tržby - růst zahraničního dluhu ekonomiky Přímé finance: - investor má podíl na zisku firmy - 6 -
- nemá právní nárok na fixní tok peněz - zhoršení tržeb v důsledku recese snížení dividend - není generován zahraniční dluh Příklad Dluhové finance - Bezúročný úvěr 100 mld. na 10 let - Rovnoměrné splácení 10 mld. za rok - Předpokládaný roční zisk 12 mld. - V případě recese je skutečný zisk 9 mld. - 1 mld. musí být vypůjčena - Nárůst zahraničního zadlužení Přímé finance - Vlastní kapitál 100 mld. - Předpokládaná roční míra zisku 12 % (zisk 12 mld.) - Skutečnost v recesi 9 % (9 mld.) - Zmenšují se dividendy dluh nenarůstá Analýza efektu kapitálových toků - => Model dvou zemí s fixní zásobou kapitálu v dokonalé konkurenci - Předpoklady: o snaha o maximalizaci zisku o dokonalá mobilita kapitálu o dokonalá informovanost Stav po kapitálových tocích Země X Kapitálová zásoba: Průměrný zisk: Domácí produkt: Příjem ze ZI: Národní produkt: Celkový zisk: Ostatní důchody: 0B 0T 0FEB ABER 0FERA 0NRA NFE Země Y Kapitálová zásoba: 0*B Průměrný zisk: 0*T Domácí produkt: 0*JEB Celkový domácí zisk: 0*TRA Zisk zahraničních investorů: ABER Ostatní důchody: TJE Růst produkce: GEM - 7 -
Finální efekty kapitálových toků - hodnota celkové produkce obou zemí roste - v zemi X se zvyšuje míra zisku a celkový zisk a klesají výnosy ostatních výrobních faktorů - v zemi X klesá domácí produkt a zaměstnanost dalších výrobních faktorů - zvyšuje ne národní produkt země X - roste domácí produkt země Y - roste zaměstnanost ostatních výrobních faktorů v zemi Y - klesají zisky domácích vlastníků kapitálu v zemi Y - rostou výnosy ostatních výrobních faktorů v zemi Y - 8 -
4. Teorie protekcionismu Bariéry volného obchodu 1) tarifní překážky - exportní cla - importní cla 2) netarifní překážky - dovozní kvóty - obchodní embargo - subvence - administrativní překážky Clo - nepřímá daň - zdanitelná událost = přechod zboží přes hranice - zdanění importovaného nebo exportovaného zboží Konstrukce cla: specifická cla hodnotová cla (ad valorem) klouzavá cla Specifická cla - cla na množství - peněžní přirážka, která se vyměřuje z každé fyzické jednotky zboží (1 tuna obilí, 1 automobil) - nevýhodou je snižování procentuálního zatížení - Příklad: Hodnota cla 500 Kč na 1 t obilí. Zahraniční cena: 500 Kč; celní zatížení je 100 % 1000 Kč; zatížení je 50 % Hodnotová cla - odvozeno od hodnoty zboží; - procentuální přirážka z odhadované ceny dovezeného zboží; - nevýhodou je zesílený vliv vývoje zahraničních cen na domácí cenovou hladinu - Příklad: Celní sazba na dovoz obilí činí 50 %; Zahraniční cena: 1000 Kč domácí cena se clem = 1500 Kč 1200 Kč domácí cena se clem = 1800 Kč => Zahraniční cena vzrostla o 200 Kč => Domácí cena vzrostla o 300 Kč Klouzavá cla - obdoba hodnotových cel; - 9 -
- snaha o neutralizaci resp. zmírnění negativního cenového efektu hodnotových cel; - procentuální sazba cla je snížena v případě, že zahraniční cena zboží roste - Příklad: Pří vzestupu cen o 50 % dochází ke snížení celní sazby o 10 %. Zahraniční cena Celní sazba Domácí cena 1000 Kč 50 % 1500 1500 Kč 50 % 2250 1500 Kč 40 % 2100 Cla - důvody Exportní cla málo rozšířená využití výrobních zdrojů v domácí ekonomice snaha zabránit vývozu dotovaného spotřebního zboží Importní cla rozšířenější brání dovozu levnějšího zboží ze zahraničí zavedení může mít různé důvody Důvody zavedení dovozního cla I. Ochrana mladých odvětví výchovná cla v situaci, kdy se teprve rozvíjejí určitá odvětví; mladá odvětví nemohou konkurovat vyspělým zahraničním konkurentům; ochrana by měla být dočasná; historicky využito např. v Německu, USA, Jižní Koreji; II. III. IV. Snaha o aktivní obchodní bilanci merkantilistické důvody; cla omezují dovoz vylepšení platební bilance; Snaha o zvýšení ekonomické renty výrobců clo zvyšuje odbyt domácích firem, bez ohledu na konkurenceschopnost; zájmové skupiny využívají k maximalizaci profitu Odvetné clo odpověď určitého státu na zavedení obchodní bariéry jiným státem; obchodní války: USA, EU, Japonsko; V. Antidumpingové clo vyrovnávání dumpingu prodeji za cenu, která nekryje výrobní náklady; clo vyrovnává konečnou cenu na reálnou úroveň VI. Strategické zájmy ochrana strategických odvětví; především v období krizí. - 10 -
VII. Fiskální potřeby - fiskální clo relativně snadný zdroj příjmů státního rozpočtu Vliv celní ochrany na ekonomiku Dodatečný přebytek výrobců ekonomická renta Výrobci získávají na úkor spotřebitelů Společenská ztráta Nepřímá subvence na výrobu množství (S2 S1) Příjmy státního rozpočtu Nejde o čistou společenskou ztrátu tracený přebytek spotřebitelů Nevratná ztráta blahobytu Dovozní kvóty - nejznámější mimocelní bariéra - vládní licence na dovoz určitého množství komodity - suma vydaných licencí musí být menší než jaká by byla poptávka po dovozu bez licenčního povolení Efekty kvóty: - snížení dováženého množství - zvýšení ceny komodity v importující zemi - stejné konečné efekty jako clo: - zvýšení ekonomické renty výrobců - snížení ekonomické renty spotřebitelů - čistá ztráta blahobytu - zvýšený příjem státního rozpočtu jen v případě, že kvóty jsou prodávány - 11 -
5. Teorie zahraničního obchodu Merkantilismus (ekonomické učení 15. 17. století) Východiska: - merkantilismus je zaměřen na hospodářskou politiku - cílem HP je zvyšování národního bohatství - bohatství je chápáno jako zásoba drahých kovů - cílem HP je zvyšování zásoby drahých kovů - ZO prováděn formou monopolů mezi koloniemi a metropolemi Důsledek: - cestou ke zvyšování bohatství je obchod - cestou ke zvyšování národního bohatství je mezinárodní obchod Základní princip merkantilismu Bohatství a mezinárodní směna země A dováží víno a platí zlatem chudne země B vyváží víno a získává zlato bohatne Zlato Země A Země Víno Fáze merkantilismu: 1) raný merkantilismus (monetární koncepce) 2) rozvinutý merkantilismus (koncepce aktivní obchodní bilance) Principy raného merkantilismu: omezení či zákaz vývozu drahých kovů ze země omezení dovozu zboží na minimum opatření, aby dovozci své příjmy za importované zboží utratili v domácí ekonomice úsilí o vlastní těžbu drahých kovů zisk teritorií se zásobou drahých kovů Principy rozvinutého merkantilismu: - ekonomický rozvoj vyžaduje dovoz určitého zboží - striktní omezení pohybu peněz škodí rozvoji - není vyžadován zákaz vývozu peněz - 12 -
- hodnota vývozu musí převyšovat hodnotu dovozu - tím dochází k čistému přílivu peněz a ke zvyšování bohatství Principy hospodářské politiky rozvinutého merkantilismu a) podpora výroby státní subvence státní manufaktury b) omezování domácí spotřeby dovozní cla na luxusní zboží omezení marnotratné spotřeby domácího zboží c) omezení vývozu surovin a zemědělských komodit vývozní cla d) podpora vývozu výrobků zpracovatelského průmyslu e) podpora tranzitního obchodu levný nákup v koloniích; drahý prodej v cizině f) převážení výrobků vlastním loďstvem Představitelé merkantilistické nauky Thomas Mun (1571 1641) autor spisů: o Rozprava o obchodu Anglie s Indií o Bohatství Anglie v zahraničním obchodě nebo-li bilance našeho zahraničního obchodu základem našeho bohatství ředitel Východoindické společnosti Zásady: o v delším horizontu musí mít země aktivní obchodní bilanci o dovoz surovin, které jsou využity pro výrobu exportovaného zboží je nutno podporovat o omezení dovozu luxusního zboží, nebo zboží doma vyráběného Charles Davenant (1656 1714) autor spisu: o Pojednání o pravděpodobných metodách jak zajistit národům zisk v obchodní bilanci vládní úředník v oblasti zahraničního obchodu Zásady: o přechod k liberálním principům o prosazuje i dovoz spotřebního zboží, které je v zahraničí levnější o uvolnění výrobních zdrojů pro exportní odvětví Jean Babtiste Colbert (1619 1683) významný představitel praktického merkantilismu ministr Ludvíka XIV. správce financí Colbertovy snahy bržděny stavem francouzského hospodářství Opatření jeho hospodářské politiky: - 13 -
o snížení resp. zrušení vnitřních mýt a cel; o zřizování královských manufaktur; o podpora výroby určené na vývoz; o snaha o maximalizaci příjmů státu; o podpora vývozu. Fyziokratismus Principy: zdrojem hodnoty je zemědělská výroba. pouze v zemědělství je produkován čistý produkt ostatní odvětví pouze spotřebovávají hodnotu nebo přetvářejí její formu Množství osiva + spotřeba zemědělců < výnos obilí Čistý produkt Zemědělství Výnos > Vstup Zpracovatelský průmysl Změna formy Spotřeba Kritika některých aspektů merkantilismu: - merkantilismus podporuje aspirace obchodníků, kteří nevytvářejí hodnotu. - aktivní obchodní bilance zvyšuje ceny. - zvyšují se náklady zemědělců. - obchodníci bohatnou na úkor zemědělců Francois Quesnay (1694 1774) hlavní představitel merkantilismu hlavní dílo: Ekonomická tabulka Klasická politická ekonomie Představitelé: Adam Smith (1723 1790) studium: Glasgow; Oxford předmět zájmu: morální filosofie, politická ekonomie, jazyk a literatura. profesor morální filosofie univerzita v Glasgow dílo: Pojednání o podstatě a původu bohatství národů (1776) - 14 -
David Ricardo (1772 1823) V mládí získává bohatství na burze; Po zbohatnutí se věnuje vědě: matematika, fyzika, politická ekonomie; politicky činný člen parlamentu; obhajuje průmyslníky oproti velkým pozemkovým vlastníkům; Dílo: Zásady politické ekonomie a zdanění (1817) Znaky klasické politické ekonomie 1) Makroekonomický přístup zákonitosti vývoje národního hospodářství; zaměření na jednotlivé sektory a třídy; zkoumání směny a jejich determinant. 2) Koncepce přirozeného řádu současný stav společenského uspořádání je přirozený. 3) Hospodářský liberalismus stát má pouze vytvářet ekonomické prostředí; koncepce neviditelné ruky trhu 4) Pracovní teorie hodnoty Pracovní teorie hodnoty zdrojem bohatství je práce mírou hodnoty je práce základem směnného poměru dvou zboží je množství práce potřebné na výrobu těchto zboží směňují se vlastně stejná množství práce. Příklad při naturální směně - Výroba košile si vyžádá 4 hodiny - Výroba trička si vyžádá 1 hodinu - Za 1 košili je možno pořídit 4 trička - Za 1 tričko je možno pořídit ¼ košile Koncepce absolutních výhod (A. Smith) Produkce za jednotku času Celková produkce za Celková produkce za Francie Rusko jednotku času jednotku času po Víno 10 5 15 20 Vodka 5 10 15 20-15 -
Absolutní výhody Závěry: - Francie má vyšší produktivitu při výrobě vína; - Rusko má vyšší produktivitu při výrobě vodky; - Země mají absolutní výhodu ve výrobě komodity s vyšší produktivitou; - Země by se měly zaměřit na výrobu zboží s absolutní výhodou, a toto zboží mezinárodně směňovat; - Vyplatí se dovážet zboží, jehož výroba je absolutně výhodnější v jiné zemi; - V případě specializace, může být celkově realizován vyšší produkt předpokládáme-li rovnoměrné rozdělení zdrojů mezi výrobu dvou statků před specializací Komparativní výhody (D. Ricardo) Koncepce absolutních výhod selhává v situaci, kdy určitá země má absolutní výhodu v produkci všech statků; Logickým důsledkem by byla neexistence mezinárodní směny; Zdrojem komparativních výhod jsou mezinárodní rozdíly v národních směnných poměrech jednotlivých statků; Národní směnné poměry jsou dány časovou náročností výrob v jednotlivých zemích; V případě, že země může koupit za lepší cenu produkt v zahraničí, měla by to učinit; Komparativní výhoda Produkce na jednotku práce Směnný poměr Množství látky za jednotku pšenice Směnný poměr Množství pšenice za jednotku látky USA Británie USA Británie USA Británie pšenice 4 2 1 1 0,4 0,25 látka 10 8 2,5 4 1 1 Logika komparativní výhody oba statky jsou produktivněji vyráběny v USA v obou zemích existují jiné vnitřní směnné poměr v USA lze za jednotku pšenice pořídit 2,5 jednotky látky v Británii lze za jednotku pšenice pořídit 4 jednotky látky v USA lze za jednotku látky pořídit 0,4 jednotky pšenice v Británii lze za jednotku pšenice pořídit 0,25 jednotky látky pro USA je výhodné kupovat látku v Británii - 16 -
pro Británii je výhodné kupovat pšenici v USA komparativní výhody: o USA pšenice o Británie látka - 17 -
6. Přímé zahraniční investice Vymezení PZI 1 mezinárodní kapitálové toky firma z jedné země vytváří nebo rozšiřuje investici v jiné zemi investor získává kontrolu nad investicí investor má vyšší než 10 % podíl na kapitálu vznik transnacoinálních korporací PZI hrají stále významnější roli ve světové ekonomice Dovoz PZI v mld. USD Region (země) 1998 2000 2002 Rozvinuté země 473 1108 490 Západní Evropa 263 697 380 USA 174 314 62,9 Japonsko 3,2 8,3 9,2 Rozvojové země 194 253 158 Afrika 9,1 8,7 11,8 Latinská Amerika 82,5 97,5 51,4 Asie 102 146 94,5 Východní Evropa 24,3 27,5 31,2 Svět 691 1388 679 Vývoz PZI v mld. USD Region (země) 1998 2000 2002 Rozvinuté země 632 1084 548 Západní Evropa 437 859 365 USA 131 143 115 Japonsko 24,2 31,6 32,3 Rozvojové země 53,4 98,9 44 Afrika 2 1,3 0,1 Latinská Amerika 19,9 13,7 6 Asie 31,6 83,9 37,9 Východní Evropa 2,3 4 4,9 Svět 687 1187 597 Změny v národních regulacích investičních režimů 1995 1999 2001 2003 Počet zemí, které zavedly změny 64 63 71 82 Počet změn investičních režimů: 112 140 208 244 a) Zvýhodňujících investory 106 131 194 220 b) Znevýhodňujících investory 6 9 14 24 1 Přímé zahraniční investice - 18 -
Klasifikace PZI Klasifikační kritéria: míra kontroly způsob vstupu specializace mateřské firmy motiv vstupu I. Míra kontroly 1) podnik s menšinovým zahraničním podílem 10 50 % podíl na základním jmění či hlasovacích právech boeing (Aero Vodochody) umožňuje významně ovlivňovat strategii podniku: o v případě očekávané privatizace v budoucnu o v případě rozdrobenosti dalších podílníků 2) podnik pod zahraniční kontrolou větší než 50 % podíl na ZJ nebo hlasovacích právech umožňuje určovat strategii podniku Rakona Rakovník (Procter & Gamble) II. Způsob vstupu 1) Investice na zelené louce (greenfield) 1. výstavba nového podniku (nové organizace) 2. např. Philips Hranice 2) Investice na hnědé louce (brownfield) změna vlastnické struktury existujícího podniku investice do restrukturalizace výroby většinou při privatizaci např. Volkswagen Škoda Auto 3) Fůze a akvizice Ovládnutí již existujících aktiv absence výrazných restrukturalizačních procesů např. převzetí ČSOB zahraniční finanční skupinou III. Specializace mateřské firmy 1. Vertikální PZI produktová specializace různé fáze produkčního řetězce př.: Investice Shell do těžby v Nigérii 2. Horizontální PZI procesní specializace stejné či podobné fáze produkčního řetězce v různých zemích Důvody: dopravní náklady překonání protekcionistických opatření IV. Motiv vstupu 1) Vyhledávaní trhů růst podílu na trhu - 19 -
pokles nákladů na obsluhování trhu vytlačování domácí produkce substituce importu 2) Vyhledávání faktorů optimalizace výroby pokles výrobních nákladů orientace na export 3) Vyhledávání aktiv zisk vlastnických práv specifická aktiva: patenty, licence, obchodní značky. Faktory lokalizace Země Region Velikost zdanění Politická stabilita Ekonomická stabilita Síla odborových svazů Inflace Ekonomický růst Státní podpora Struktura pracovní síly Mzdová úroveň Přístup k trhu Dynamika trhu Hospodářská struktura Přítomnost dodavatelů Lokalita a pozemek Dopravní přístup Infrastruktura Infrastrukturní propojení Velikost a cena pozemku Stav životního prostředí Efekty přesunu výroby A) Výchozí ekonomika snížení poptávky po práci vývoz technologií výpadek rozpočtových příjmů snížení autonomie hospodářské politiky B) Cílová ekonomika potlačování domácí konkurence zneužívání domácího tržního sektoru k maximalizaci zisku dominance TNC v ekonomice - 20 -
vývoz za nízké ceny Význam podniků pod zahraniční kontrolou v ČR (podíl na přidané hodnotě v %) Odvětví 2000 2002 Národní hospodářství 21,2 39 Zpracovatelský průmysl 30,9 55 Stavebnictví 5,4 17,6 Obchod a opravy motorových vozidel 49,4 59,6 Ubytování a stravování 23,2 55,9 Doprava, skladování, spoje 0,4 14,5 Zemědělství 0,1 0,2 Těžba nerostných surovin 0,9 20,4 Odvětví s nejvyšším podílem podniků pod zahr. kontrolou na přidané hodnotě (2002) Podíl na PH Pořadí Odvětví (%) 1. Výroba kancelářských strojů a počítačů 97,2 2. Výroba radiových, televizních a spojovacích zařízení 88,6 3. Výroba dopravních prostředků 82,1 4. Výroba elektrických a optických přístrojů 71,7 5. Gumárenský a plastikářský průmysl 67,8 6. Výroba elektrických strojů a přístrojů 64,7 7. Obchod a opravy motorových vozidel 59,6 Investiční politika - státy se snaží o přilákání zahraničních investorů - nástroj investiční politiky: investiční pobídky - investiční pobídka výhody, které jsou poskytovány investorům - funkcí je motivace investorů pro lokalizaci investice do dané země - prohlubující se konkurence mezi zeměmi: o daně; o spolufinancování investice infrastruktura o dotace pracovních míst o zvláštní práva a výsady Investiční pobídky ČR - ČR poskytuje investiční pobídky ve dvou oblastech: 1) Zpracovatelský průmysl - lze poskytnout při investici vyšší než 100 mil Kč - formy pobídek: - sleva na dani z příjmů - hmotná podpora vytváření pracovních míst - hmotná podpora školení a rekvalifikace 2) Strategické služby a technologická centra - Formy pobídek: o dotace na hmotný či nehmotná majetek o dotace na mzdy o dotace na školení a rekvalifikace - 21 -
7. Zemědělství v rozvojových zemích Základní faktory významnosti: 1. Relativně vysoký podíl zemědělství na tvorbě hrubého domácího produktu 2. Relativně vysoký podíl zemědělství na zaměstnanosti pracovní síly 3. Relativně vysoký podíl zemědělství na exportních příjmech rozvojových zemí 4. Relativně nízká produktivita zemědělství podvazování ekonomického rozvoje Podíl zemědělství na tvorbě HDP (%) rok 2003 Region Podíl zemědělství na tvorbě HDP (%) Země s nízkým důchodem 24,8 Země se středním důchodem 10,6 Země s vysokým důchodem 2 Nejméně rozvinuté země 32,3 Evropa a Střední Asie 8,9 Subsaharská Afrika 14,1 Východní Asie 14 Lat. Amerika 7 Sev. Afrika a stř. východ 10,8 Jižní Asie 22,8 Nízká produktivita podíl Z na PS a HDP (1995) Země Podíl na pracovní síle (%) Podíl na tvorbě HDP (%) Velká Británie 1,8 2 USA 2,9 2 SRN 3,3 1 Nizozemí 3,3 4 Japonsko 5,5 2 Česko 6,5 5 Egypt 30,5 15 Indie 60,9 31 Čína 71,2 21 Laos 75,7 56 Mosambik 83,8 31 Burundi 92,6 47-22 -
Podíl zemědělských produktů na zahraničním obchodě (2002) Region Podíl na EX (%) Podíl na IM (%) Svět 9,3 9,3 Severní Amerika 10,7 6,2 Latinská Amerika 19,3 9,8 Západní Evropa 9,4 10,2 Východní Evropa 8,9 10,2 Afrika 15,8 15,9 Střední Východ 3,5 13,4 Asie 6,6 9,5 Podíl zemědělských produktů na exportu vybraných zemí (2002) Země Podíl na EX (%) Země Podíl na EX (%) USA 9,9 Argentina 45,8 Evropská unie 9,5 Chile 39,0 Rusko 7,2 Nikaragua 72,3 Švýcarsko 3,0 Súdán 19,9 Malajsie 9,6 Keňa 67,6 Filipíny 5,5 Etiopie 83,6 Indie 14,1 Thajsko 16,8 Čína 5,8 Austrálie 26,2 Česko 5,3 Nový Zéland 58,8 Vývoj - poválečné období Vliv 2. sv. války: 1. Devastace zemědělství v Evropě, Sovětském svazu, Severní Africe, Asii. 2. Pokles zemědělské produkce na 5 % předválečného stavu. 3. Nedostatek mezinárodní likvidity. 4. Akutní nedostatek potravin v noha zemích 5. Postupný rozvoj ze Problémy zemědělství v Asii: 1. Velmi nízká produktivita. 2. Extenzivní využití půdy. 3. ¾ pracovní síly je vázáno v zemědělství. 4. Produkce nedostatečná vzhledem k potřebám. 5. Region je čistým dovozcem potravin. Zemědělství v Latinské Americe - 23 -
1. Nízká produktivita sektoru (25 % podíl na produktu; 50 % podíl na pracovní síle. 2. Region je čistým exportérem potravin. 3. Roste závislost některých zemí na dovozu. 4. Největší pokrytí potřeb v porovnání s ostatními rozvojovými regiony. Zemědělství v Africe 1. V průběhu války se v Africe zrychluje ekonomický růst. 2. Důsledkem je růst důchodů. 3. Roste poptávka po zemědělských produktech. 4. Roste produkce zemědělských komodit. Vývoj 60. léta Projevy zelené revoluce: Vývoj nových druhů obilovin s větším potenciálem výnosů Intenzivní využití umělých hnojiv a pesticidů Rozšíření a zlepšení zavlažovacích systémů Využití mechanizace v zemědělství Koncentrace výroby rozsáhlejší pole a farmy Vylepšení skladovacích možností Vylepšení distribučních kanálů Regionální efekty zelené revoluce Úspěch: Čína Indie Některé další asijské ekonomiky (Thajsko) Neúspěch: Subsaharská Afrika Latinská Amerika Vývoj 70. léta Strukturální krize: 1. Fluktuace objemu světové zemědělské produkce. 2. Nepříznivé počasí vyvolává ve významných regionech neúrodu. 3. V letech 1972 a 1974 dochází k poklesu světové produkce. 4. Snižuje se zásoba zemědělských produktů. 5. V 70. letech rostou ceny potravin. 6. V nejchudších zemích (zejména Afrika) dochází k hladomorům Index vývoje světových cen potravin (1998 = 100) 1960 23 1970 28,1 1975 66,8 1980 100 1985 52,2 1990 61,1 1995 71,7 1998 65,4-24 -
Vývoj 80. léta: Ztracená dekáda Faktory útlumu rozvoje zemědělství: Utlumení ekonomické aktivity po druhém ropném šoku Snížení cen zemědělských komodit Fiskální a monetární restrikce Rostoucí zadluženost rozvojových zemí Slabá světová poptávka po potravinách Vysoké úrokové sazby Výživa a podvýživa Základní tendence: Zvyšování produkce potravin 25 % v posledním desetiletí Zvyšování podílu hladovějících Geograficky nerovnoměrná produkce potravin Nevhodná struktura zemědělské produkce v některých rozvojových zemích Základní indikátor = kalorická hodnota na osobu a den (kcal) Hraniční hodnota = 2703 kcal na osobu a den V případě nižší kalorické hodnoty hovoříme o podvýživě Významné regionální diference v tomto ukazateli Regionální diference v energetické hodnotě potravin určených k přímé spotřebě Region rok 1961 1980 1999 Afrika 2300 2280 2411 Subsaharská Afrika 2059 2098 2198 Asie 1894 2255 2723 Severní, Stř. Amerika 2729 3051 3402 Jižní Amerika 2322 2651 2845 Evropa 3025 3329 3235 Znaky vyspělého intenzivního zemědělství Využití rozvinutých technologií; Náročnost na vstupy a jejich vysoká cena; Závislost zemědělství na ostatních sektorech; Velký význam státních subvencí; Nízký podíl zemědělství na tvorbě HDP a zaměstnanosti; Produkce zemědělských přebytků; Relativně koncentrovaná výroba; Snaha o export zemědělských přebytků; Růst významu mimo-produkčních funkcí sektoru; Vysoká ekologická náročnost - 25 -
Předpoklady transformace zemědělství 1. Pozemkové reformy Změna vlastnické struktury Změna organizace zemědělské výroby 2. Zvýšení kooperace s ostatními sektory Aplikace moderních technologií Vytvoření prostoru pro domácí průmysl Pozemkové reformy 1. Zemědělská půda základní výrobní prostředek 2. Výrobci nejsou totožní s vlastníky 3. Pozemková reforma: Přerozdělení zemědělských ploch Komplexní změna ve vlastnictví a organizaci Základní cíle: 1. Vytvoření vrstvy malorolníků 2. Posílení privátního sektoru 3. Politické ovládnutí venkova Kooperace s ostatními sektory Charakter vazeb: Průmysl jako dodavatel vstupů Průmysl jako odběratel výstupu Význam: Růst produktivity zemědělství Uvolňování pracovních sil pro strukturální změny Stabilizace příjmů venkovského obyvatelstva Růst poptávky po zemědělských produktech Bariéry transformace Samozásobitelský tradicionalismus Ekonomické bariéry Ekologické bariéry Samozásobitelský tradicionalismus Subsistenční zemědělství = tradiční forma agrární produkce Cílem: produkce potravin pro vlastní spotřebu Produkce není určena pro trh Typické znaky hospodaření: Malá výměra půdy Využití primitivních výrobních způsobů Snižování úrodnosti půdy Výrobci mají averzi vůči inovacím: Subjektivní faktory Objektivní faktory - 26 -
Ekonomické bariéry Rozpor: a) Nízká úroveň důchodu b) Vysoké náklady na modernizaci: Hnojiva Ochranné prostředky (pesticidy, herbicidy) Zavlažovací systémy Potřeba specializace pracovních sil Posklizňová úprava Skladování Distribuce Ekologické bariéry 1. Nedostatečný přístup ke zdrojům 2. Vyčerpatelnost zdrojů 3. Zajištění aktuálních potřeb vs. trvalá udržitelnost - 27 -
8. Urbanizace v rozvojových zemích Urbanizace a modernizační proces Základní prvky modernizace ve vyspělých ekonomikách: Industrializace Základním hospodářským sektorem se stává průmysl Urbanizace Zvyšování významu městského typu osídlení Zvyšování počtu městského obyvatelstva Sekularizace Emancipace společenského života od náboženství Základní znaky: 1. Rychlý růst měst 2. Celosvětové rozšíření fenoménu města 3. Velký plošný růst měst 4. Diferenciační procesy v městských systémech 5. Výrazné migrační pohyby Růst měst v industriálním období kategorie rok 1800 1950 5 000 a více 750 27 600 20 000 a více 200 5 500 100 000 a více 45 875 1 mil. a více 0 50 Rozšíření fenoménu města Rozvoj komunikací (železnice) Rozvoj námořní dopravy Rozšíření trhů Koncentrace průmyslových aktivit Vysoká poptávka po pracovní síle Restrukturalizace sítě měst Potřeba zdrojů vznik měst v uhelných pánvích Kolonialismus vznik koloniálních měst Dynamický plošný růst měst Zvýšené prostorové nároky: Průmyslová výroba Bydlení obyvatelstva Živelný a nekoordinovaný plošný růst Základní znaky rozvoje: Koncentrace obchodních a finančních aktivit v centru Lokalizace průmyslu podél železnic, řek a kanálů - 28 -
Obytné čtvrtě rozloženy mezi průmyslovými podniky zástavba činžovními domy Vznik vilových čtvrtí pro majetné obyvatelstvo Diferenciace v městských systémech Dvě strany diferenciačního procesu: a) Diferenciace funkčních zón b) Sociální diferenciace Funkční diferenciace City Obytné zóny Průmyslové zóny Skladové zóny Rekreační zóny Univerzitní čtvrtě Sociální diferenciace Třídní diferenciace Národnostní a rasová diferenciace Segregace na rasové a sociální bázi Ghettismus: Sociální ghetta Rasová ghetta Migrační pohyby Vysoká demografická stabilita měst v předindustrializačním období Potřeba velkého množství pracovních sil v industrializačním procesu Migrace z venkova do měst Vylidňování venkova Změna charakteru venkovských oblastí Průměrné roční přírůstky městských a venkovský obyvatel (v %) období 1950-1960 1960-1970 1970-1980 1980-1990 region M V M V M V M V Evropa 1,6-0,3 1,7-0,8 1,1-0,7 0,7-0,8 S. Amerika 2,7-0,03 1,8-0,1 1,1 1,0 0,9 0,9 L. Amerika 4,5 1,3 4,2 1,0 3,8 0,2 3,2 0,0 Afrika 4,6 1,8 4,8 2,0 5,0 2,2 5,2 2,0 Asie 4,6 1,3 2,9 1,7 3,2 1,7 3,1 1,4 Svět 3,4 1,2 2,7 1,63 2,6 1,4 2,5 1,2-29 -
Problémy urbanizace v RZ 2 Nedostatečné bytové podmínky Nedostatečná úroveň komunálních služeb Vysoká urbánní nezaměstnanost Vysoká zaměstnanost v neformálním ekonomickém sektoru Bytová problematika Rychlý růst městského obyvatelstva Nízká úroveň důchodu většiny obyvatel Neexistence koupěschopné poptávky Nedostatečná soukromá bytová výstavba Neexistující či nedostatečná veřejná výstavba Svépomocné formy bytové výstavby Obstarávání levného stavebního materiálu Využití opuštěných ploch Bytová situace Města podle důchodové úrovně státu Podíl nelegálních bytových jednotek na všech bytových jednotkách (%) Státy s nízkými příjmy 64 Státy s nižšími středními příjmy 36 Státy s vyššími středními příjmy 3 Státy s vysokými příjmy 0 Bytová situace veřejné bydlení Města podle důchodové úrovně státu Podíl bytů ve veřejném vlastnictví na všech bytech (%) Státy s nízkými příjmy 13 Státy s nižšími středními příjmy 11 Státy s vyššími středními příjmy 53 Státy s vysokými příjmy 13 Nedostatečná úroveň komunálních služeb Zdravotně závadná voda 4 mil. dětí ročně umírá v důsledku nepřístupnosti kvalitní vody. Nedostatečná sanitární zařízení Nedostatečné zdravotnické kapacity Důsledkem vznik epidemií Nutnost zásahu Vysoké hospodářské škody Neformální sektor Stínová ekonomika Způsoby obživy: 2 Rozvojové země - 30 -
Příležitostná námezdní práce Pouliční obchod a poskytování služeb Recyklace odpadů a potravin Nízká úroveň důchodů Nízká spotřebitelská poptávka Bariéra ekonomického rozvoje Regionální rozdělení sta největších měst Rok 1800 1950 1990 Region Afrika 4 3 7 Amerika 3 26 27 Asie 64 33 44 Evropa 29 36 20 Oceánie 0 2 2 Latinská Amerika největší města Město Počet obyvatel (v mil.) Ciudad de Mexico 18,7 Sao Paolo 16,8 Rio de Janeiro 11,1 Buenos Aires 11,1 Lima 6,2 Santiago de Chile 4,9 Belo Horizonte 3,5 Caracas 3,3 Guadalajara 2,6 Salvador 2,4-31 -
Afrika největší města Město Počet obyvatel v mil. Káhira 6,8 Lagos 5,7 Kinshasa 4,7 Alžír 3,7 Alexandrie 3,4 Dar el-beida 2,9 Luanda 2,3 Addis Abeba 2,2 Al Jizah 2,1 Abidjan 1,9 Jihozápadní Asie největší města Město Počet obyvatel v mil. Teherán 6,4 Istanbul 5,6 Bagdád 4,7 Ankara 2,3 Rijád 2,0 Izmir 1,5 Mashad 1,5 Kábul 1,5 Indický subkontinent Město Počet obyvatel v mil. Kalkata 9,2 Bombaj 8,3 Delhi 5,8 Karáčí 5,2 Dháka 4,8 Madras 5,3-32 -
Čína největší města Město Počet obyvatel v mil. Shanghai 12,3 Peking 10,0 Tianjin 7,8 Chongquing 6,6 Wenzhou 6,0 Kanton 5,7-33 -
9. Rozvojové země Důvody vymezení RZ 3 Teoretické: Výzkum důvodů zaostávání Odhalení možností, jak zaostalost překonat Praktické: Přístup k zahraniční pomoci Možnosti oddlužení Specifické rysy RZ 1. Dřívější koloniální či polokoloniální závislost; 2. Relativně nízká úroveň ekonomického a sociálního rozvoje; 3. Struktura zaměstnanosti neodpovídá výrobní struktuře; 4. Sociálně ekonomický dualismus; RZ bývalé kolonie 1. Koloniální vazby: Politická a ekonomická závislost Vykořisťování neekvivalentní směna 2. Dekolonizace Po 2. světové válce Kolonie získávají nezávislost vznikají RZ 3. Historický vývoj pojmů Chudé země Poor Countries Zaostalé země Backward Countries Nerozvinuté země Underdeveloped Countries Rozvojové země Developing Countries Příčiny zaostalosti Začarovaný kruh bídy R. Nurkse Nízká životní úroveň Nízký HDP na obyvatele Nízké úspory Nízká produktivita práce Nízké investice 3 Rozvojové země - 34 -
Koncepce periferní ekonomiky (R. Prebisch): Centrum: vyspělé země Periferie: rozvojové země Specializace: Centrum Periferie průmyslová výroba agrární výroba a těžba surovin Důvodem zaostalosti je zhoršování směnných relací mezi surovinami a potravinami a průmyslovými výrobky Základní bariéry ekonomického růstu: Nízká produktivita v zemědělství Nedostatečná infrastruktura Institucionální faktor Nedostatek kvalifikované pracovní síly Nerozvinutý průmysl Nízká akumulace Nízké investice - 35 -
10. Zahraniční zadluženost ve světové ekonomice Závažnost problému Růst celkového objemu dluhu; Dvě roviny problému: a) Dlužníci Rozvojové země Transformující se země Vyspělé země b) Věřitelé Banky v rozvinutých zemích Objem vnějšího dluhu (mld. USD) podle regionů 1980 1986 1992 1998 2003 Afrika 97 156 256 286 276 Asie 138 272 403 696 696 Stř. Evropa a 214 491 624 SNS Střední Východ 74 145 356 281 308 Latinská 231 383 479 761 741 Amerika Celkový vnější dluh 634 1095 1550 2515 2644 Základní příčiny dlužnické krize 1. Nedostatečné vlastní prostředky pro financování rozvoje v RZ; 2. Vznik prvotního dluhu v období ropných krizí; 3. Pokles cen ostatních surovin; 4. Neefektivní využití kapitálu v RZ 5. Růst úrokových sazeb po r. 1978 6. Světová recese na počátku 80 let 7. Silné zhodnocení amerického dolaru 8. Chyby mezinárodních finančních institucí Nedostatečné vlastní prostředky po osvobození 1. Zanedbávání rozvojových potřeb v období kolonialismu: 1. Kolonie využívány jako surovinové přívěsky mocností; 2. Neekvivalentní směna; 3. Nedostatek rozvojového kapitálu; 2. Dekolonizace v 50. a 60. letech: 1. Růst významu národně osvobozeneckých hnutí v koloniích; 2. Liberalizace evropské politiky; 3. Koncentrace mocností na ekonomickou rekonstrukci svých zemí; 4. Nedostatek prostředků pro udržení koloniálního systému; 5. Zisk nezávislosti kolonií; 6. Vznik rozvojových zemí. 3. Ekonomické problémy po zisku nezávislosti: 1. Nízká úroveň rozvoje: - 36 -
1. Nerozvinutá struktura národního hospodářství 2. Nízká produktivita práce 3. Nerozvinutá infrastruktura 4. Nerozvinutá administrativa 5. Homogenní struktura exportu 2. Nedostatek zdrojů pro financování ekonomického růstu: 1. Platební problém 2. Neschopnost financovat dovoz prostřednictvím vývozu Platební problém: Při koupi zboží v zahraničí je nutno platit zahraniční měnou Aby bylo možno financovat dovoz, je nutno získat zahraniční měnu Formy financování dovozu (získání cizí měny): 1. Export prodej doma vyrobených výrobků v zahraničí 2. Prodej aktiv státní podniky, zásoby přírodních zdrojů; akcie, monopolní koncese, apod. 3. Půjčka v zahraniční měně 4. Dar v zahraniční měně Financování úvěrem V 60. letech optimistická očekávání budoucího rozvoje: Zvýšení produktivity zemědělství pesticidy, zavlažování; Levná ropa možnost rozvoje průmyslu; Financování dovozu strojů ze zahraničí úvěrem; Mezinárodní organizace poskytují úvěry rozvojovým zemím (Světová Banka) Základní podmínkou je financování efektivních projektů Financování ekonomického rozvoje úvěrem Získání zahraničního úvěru Nákup výrobních celku a technologií Růst produkčních schopností Zvýšení exportních příjmů Splácení zahraničního úvěru - 37 -
Mezičasová substituce Vznik prvotního dluhu v období ropných krizí Napadení Egypta Izraelem v r. 1973 Embargo arabských exportérů ropy na země Výrazný růst cen ropy 1,5 USD/barel v r. 1973 40 USD/barel v r. 1980 Větší nároky na financování dovozu ropy Deficity na obchodních bilancích zemí dovážejících ropu Hromadění přebytků na obchodních bilancích exportérů ropy Odliv kapitálu ze zemí vyvážejících ropu petrodolary Příliv kapitálu do zemí dovážejících ropu financování deficitu tímto dovozem kapitálu Vznik prvotního dluhu Pokles cen surovin Od 80. let dochází k poklesu cen surovin (mimo ropu) Velký význam surovin v exportní struktuře RZ Výpadek exportních příjmů - 38 -
Snížení schopnosti splácet závazky Vývoj exportních cen (průměrná roční změna v %) Období Rozvojové země Vývozci ropy Průmyslové země 1965-1973 6,4 7,6 4,8 1973 1980 14 26,9 10,4 1981 0,5 12-4,9 1982-6,7-9,2-3,4 1983-2,4-8,8-3 1984-1 -3,1-3,1 1985-3,1-3,1-1,6 Neefektivní využití kapitálu Špatné využití úvěrů: Projekty neživotné bez provozních subvencí Ekonomicky nepřínosné projekty korupce Nákup zbraní Upevnění moci autokratických vládců posilování represivních složek Převod prostředků na zahraniční konta autokratických vládců Růst úrokových sazeb Reaganova zahraniční politika; Masivní program zbrojení; Zbrojení financováno úvěrem; Růst poptávky po úvěru na světových kapitálových trzích; Růst úrokových sazeb; Většina úvěrů je úročena plovoucí úrokovou sazbou Zdražení úvěru; Důsledky: Nové půjčky se stávají dražšími Úroky ze stávajících úvěrů se zvyšují Dluhová služba roste Růst úrokových sazeb Rok LIBOR 1978 9,5 1979 12,1 1980 14,3 1981 16,6 1982 13,3 1983 9,9 1984 11,2 1985 8,7-39 -
Světová recese Důsledek růstu úrokových sazeb; Negativní míry růstu ve vyspělých zemích; Míra nezaměstnanosti překračuje ve vyspělých zemích 8 % Pokles důchodu ve vyspělých zemích; Pokles poptávky ve vyspělých zemích; Dopady na rozvojové země: Snížení objemu exportu; Snížení exportních cen; Snížení příjmů z exportu Nedostatek zdrojů pro splácení závazků. Zhodnocení amerického dolaru úvěry jsou splatné v amerických dolarech; Reálné zatížení zadlužených ekonomik se zvyšuje; USD se stává dražším zatížení dlužnických ekonomik roste Chybné strategie mezinárodních institucí Rozvojová strategie Světové banky a Mezinárodního měnového fondu: Omezení veřejných výdajů; Privatizace veřejných podniků; Odstranění rozpočtového deficitu; Stabilizace cenové hladiny; Reforma trhu práce; Liberalizace zahraničního obchodu; Liberalizace pohybu kapitálu Tato strategie se neosvědčuje Řešení problému zadluženosti Základní formy řešení zahraničního dluhu: Státní bankrot Splácení zbožím Refundace dluhu Odpuštění dluhů Státní bankrot Stát oficiálně vyhlásí nedostatek likvidity; Stát jedná se svými věřiteli; Stát zabaví aktiva svých občanů: Zabavení vkladů Měnová reforma Splácení zbožím Při nedostatku zahraniční měny Věřitelé mohou přistoupit na splácení dluhu zbožím - 40 -
Refundace dluhu Odpuštění dluhu Rozsah: 1. Částečné 2. Úplné Důvod: 1. Nelegitimní dluhy 2. Neúnosné zatížení věřitelských zemí Nelegitimní dluhy Souvislost se studenou válkou; Snaha bloků o získání podpory od rozvojových zemí Vznik nelegitimních dluhů Atributy nelegitimního dluhu: Úvěr poskytnutý proti zájmu obyvatel Úvěr poskytnutý despotovi za účelem udržení moci Úvěr, který nesplňuje legislativní požadavky Neúnosné zatížení Indikátory: 1. Hodnota dluhu jako % HDP 2. Hodnota dluhu jako % exportu 3. Hodnota dluhové služby jako % exportu 4. Splatné úroky jako % exportu Klasifikace zemí: Těžce zadlužené Středně zadlužené - 41 -
11. Zahraniční platební bilance Základní vymezení BP 4 Statistické hledisko: Zahrnuje souhrn transakcí mezi domácími a zahraničními subjekty Transakce vyjádřeny peněžně Agregace transakcí do několika skupin Zásada podvojného zápisu transakcí Platební bilance jako celek vyrovnaná Sestavována za určité období Ekonomické hledisko: Platby mezi domácí ekonomikou a zahraničím Platební problém K financování dovozu je třeba disponovat cizí měnou Cizí měnu je možno získat: Vývozem zboží do zahraničí; Prodejem domácích aktiv zahraničním subjektům; Úvěrem ze zahraniční v zahraniční měně; Získáním daru ze zahraničí v zahraniční měně. Zásady účtování BP Podvojné zápisy transakcí; Každý zdroj má své užití Záznamy lze rozdělit na: 1. Kreditní: Příjem platby od zahraničních subjektů příliv deviz Na devizovém trhu nabízena zahraniční měna 2. Debetní: Platby cizím subjektům odliv deviz Na devizovém trhu nabízena domácí měna Členění BP Platební bilance je rozčleněna do dílčích účtů: 1. Běžný účet platební bilance 2. Kapitálový účet platební bilance 3. Finanční účet platební bilance 4. Účet oficiálních měnových rezerv Jednotlivé účty nemusejí být vyrovnány Vyrovnaná musí být platební bilance jako celek 4 Platební bilance - 42 -
Běžný účet platební bilance Kreditní záznam Export zboží: - Příjmy z vývozu zboží Export služeb: - Příjmy z turistiky - Příjmy z dopravy Výnosy: Zisky dovezené z ciziny Příjmy z práce v zahraničí Přijaté transfery: - Dary ze zahraničí Kapitálový účet Kreditní záznamy Příjmy z kapitálových transferů: - Převod patentů - Převod licencí - Převod ochranných známek Finanční účet Kreditní záznam Příliv dlouhodobého kapitálu a) Zahraniční investice v domácí ekonomice: Přímé investice Portfoliové investice b) Přijaté půjčky ze zahraničí Příliv krátkodobého kapitálu Účet oficiálních měnových rezerv Kreditní záznam Prodej měnových rezerv Debetní záznam Import zboží: - Výdaje na dovoz zboží Import služeb: - Výdaje na turistiku - Výdaje na dopravu Náklady: Zisky cizinců Pracovní příjmy cizinců Poskytnuté transfery: - Dary do zahraničí Debetní záznamy Výdaje na kapitálové transfery: Debetní záznam Odliv dlouhodobého kapitálu a) Investice v zahraničí: Přímé investice Portfoliové investice a) Půjčky poskytnuté do zahraničí Odliv krátkodobého kapitálu Debetní záznam Nákup měnových rezerv Dílčí salda BP Obchodní bilance Rozdíl mezi exportem a importem zboží Rozhodující část běžného účtu Ukazuje na konkurenceschopnost země Významný faktor velikosti HDP Rychle dostupný ale úzký ukazatel Bilance služeb Rozdíl mezi exportem a importem služeb Stále výraznější podíl na BÚ strukturální změny Bilance výnosů rozdíl mezi příjmy a výdaji ze služeb výrobních faktorů Výkonová bilance Zahrnuje pohyb zboží, faktorových i nefaktorových služeb - 43 -
Součet obchodní bilance, bilance služeb a bilance výnosů Transfer reálných zdrojů mezi domácí ekonomikou a zahraničím Bilance na BÚ Součet výkonové bilance a salda transferů Rozdíl mezi sumou všech kreditních a sumou všech debetních záznamů na běžném účtu Základní bilance Součet salda BÚ, salda KÚ a rozdílu mezi přílivem a odlivem dlouhodobého kapitálu Ukazuje na základní tendence a problémy v zahraničních ekonomických vztazích země Bilance na finančním účtu Rozdíl mezi přílivem a odlivem kapitálu Změna stavu zahraničních finančních aktiv Oficiální vyrovnávací bilance Součet BÚ, FÚ, KÚ a statistická diskrepance Bilance na účtu oficiálních měnových rezerv Zahrnuje devizové operace centrální banky Kompenzování nerovnováhy oficiální vyrovnávací bilance Rovnováha PB BÚ + KÚ + FÚ + ÚDR = 0 BÚ + KÚ + FÚ = OVB OVB + ÚDR = 0 OVB = - ÚDR Determinanty běžného účtu čistého exportu BÚ rozdíl mezi hodnotou exportu a hodnotou importu BÚ = EX - IM Faktory, které mají vliv na velikost: a) Exportu b) Importu 1. Úroveň a fluktuace domácího důchodu; 2. Úroveň a fluktuace zahraničního důchodu; 3. Změny nominálního měnového kurzu; 4. Změny poměru zahraničních a domácích cen; 5. Vládní zásahy; Domácí důchod Fluktuace domácího důchodu ovlivňují úroveň dovozu - 44 -
Determinanty běžného účtu Domácí důchod Národohospodářská funkce dovozu: IM = IM0 + my IM dovoz IM0 autonomní složka dovozu m mezní sklon k dovozu Y národní důchod Zvýšení důchodu zvýšení dovozu Snížení důchodu snížení dovozu Domácí důchod Funkce dovozu: IM = 10 mld. Kč + 0,2Y Úroveň dovozu: a) Y = 100 mld. IM = 10 + 0,2 * 100 = 30 mld. b) Y = 200 mld. IM = 10 + 0,2 * 200 = 50 mld. Zahraniční důchod Fluktuace zahraničního důchodu ovlivňují úroveň vývozu Český vývoz = dovoz do zahraničí z ČR Dovoz je závislý na domácím národním důchodu Determinanty běžného účtu Vliv devizového kurzu na vývoz Předpokládáme, že domácí ani zahraniční ceny se nemění a mění se pouze devizové kurzy a) Slabší koruna Devizový kurz = 25 CZK/EUR (0,04 EUR/CZK) Cena auta v CZK = 100 000 CZK Cena auta v EUR = b) Silnější koruna Devizový kurz = 4 000 EUR 20 CZK/EUR (0,05 EUR/CZK) - 45 -
Cena auta v CZK = Cena auta v EUR = 100 000 CZK 5 000 EUR Vliv devizového kurzu na vývoz Vliv devizového kurzu na dovoz Předpokládáme, že domácí ani zahraniční ceny se nemění a mění se pouze devizové kurzy a) Slabší koruna Devizový kurz = 25 CZK/EUR Cena bot v EUR = 100 EUR Cena bot v CZK = 2500 CZK b) Silnější koruna Devizový kurz = Cena bot v EUR = Cena bot v CZK = 20 CZK/EUR 100 EUR 2000 CZK Vliv devizového kurzu na dovoz - 46 -
Domácí a zahraniční ceny Předpokládejme neměnné zahraniční ceny, nezměněné devizové kurzy; mění se pouze domácí ceny: Vládní zásahy - protekcionismus Dovozní cla omezení dovozu zboží Dovozní kvóty omezení dovozu zboží Vývozní subvence zvýšení vývozu Administrativní překážky omezení dovozu Finanční účet - determinanta Vlastníka kapitálu zajímá míra výnosu Úrokový diferenciál: id > if čistý příliv kapitálu id < if čistý odliv kapitálu - 47 -
12. Ekonomická komparace Základní fáze komparace 1. Pozorování 2. Popis 3. Klasifikace 4. Tvorba hypotéz Pozorování Sběr dat = vyhledávání pramenů tvrdá data měkká data Významným aspektem je srovnatelnost získaných informací Popis Využití různých kategorií: Racionalita Efektivnost Nedostatek vs. Dostatek Potřeba Klasifikace Dvě základní fáze: 1. Určení kritéria - výše hrubého domácího produktu - výše národního důchodu - podíl sektorů na národním hospodářství 2. Roztřídění jevů - země s nízkým, středním a vysokým důchodem - země agrární a průmyslové Tvorba hypotéz Jde o vyústění komparace. Na pomezí mezi komparací a analýzou. Zaměření na: - vztahy mezi prvky systému - vývoj prvků systému - vývoj systému jako celku Kritické otázky komparace: Otázka Kdo srovnává? Co je srovnáváno? K čemu komparace slouží? Jak je srovnáváno? Zaměření otázky Subjekt komparace Objekt komparace Cíl komparace Metoda komparace - 48 -
Subjektivní stránka komparace Subjekty se mohou odlišovat na základě: Osobních vlastností Kulturních vzorců Osobních preferencí Stupně poznání Přijatých paradigmat Odlišných vědeckých disciplín Objektová stránka komparace Srovnávány mohou být: Hospodářské systémy - tržní systém a plánovaný systém Hospodářské politiky (nástroje, instituce, koncepce) - zemědělská politika, sociální pojištění, Ekonomické jevy - nezaměstnanost, inflace, peněžní zásoby, hrubý domácí produkt, naděje na dožití, Ekonomické problémy a způsoby jejich řešení - jak řešit nezaměstnanost: vůbec, veřejné práce, investiční pobídky, snížení nákladů práce, Cílová stránka komparace - propojenost se subjektivní stránkou - důležitost role subjektu Role subjektu Turista Investor Obchodník Vědec (zkoumá nezaměstnanost) Významné kategorie Ceny, měnový kurz, památky, hotely, doprava, moře, apod. Možnost transferu zisků, daně, mzdová úroveň, stabilita, struktura pracovní síly Doprava, konkurence, poptávka, zákony, směnný kurz Náklady práce, produktivita práce, pracovní doba, pracovní síla, ek. struktura, politika zaměstnanosti Metodologická stránka komparace Metoda a organizace komparace: Metody: - Statistické metody - Ekonometrické metody, - Modelové metody - Historicko popisné metody Organizace: - Tvorba koncepce - Sběr dat - Analýza dat - Interpretace dat - 49 -