Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice

Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice Karel KUâA A NOTACE: Pfiíspûvek se vûnuje v souãasnosti dokonãovanému projektu edice Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku (1996 2011), jehoï uzavfiení vãetnû mezinárodní prezentace bylo v letech 2006 2011 fie eno jako programov projekt v zkumu a v voje v oblasti památkové péãe ã. 2/2006. 1 V úvodu je nastínûna ífie fie ené problematiky, tûïi tû tvofií informace o struktufie základních hesel z projektu vzniklé mimofiádné encyklopedie. Závûrem je charakterizována forma mezinárodní prezentace (nûmeckojazyãn v bûrov svazek). Doplnûk tvofií seznam hlavních publikaãních v stupû celého projektu. Tento text byl zpracován v rámci fie ení grantu Ministerstva kultury âr DB06P01OPP002 Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Základní informace o edici a projektu Pfiedmûtem projektu bylo dokonãení encyklopedie Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Jde o první souhrnnou a souãasnû podrobnou encyklopedii v ech sídel v ãesk ch zemích, která mají nebo kdykoli v minulosti mûla statut mûsta ãi mûsteãka (mûstyse), a to sídel existujících i zanikl ch. Celkem jde pfiibliïnû o 1379 lokalit základních hesel. První tfii svazky encyklopedie I. svazek (A G) 1996, II. svazek (H Kole) 1997, III. svazek (Koli Mi) 1998 2 byly vydány bez úãelové podpory. V letech 1999 2001 probíhal v zkumn úkol PK99P04OPP001, kter umoïnil zpracování IV. svazku (Ml Pan, 2000) a z vût í ãásti i V. svazku (Par Pra, 2002) 3 anûkteré re er ní a technické práce pro dal í svazky. VI. svazek (Pro Sto, 2004) 4 byl zpracován opût bez úãelové podpory. Pfiedmûtem aktuálního programového projektu bylo zpracování a vydání zb vajících základních svazkû, tedy VII. a VIII. 5 Jde o velkoformátové publikace v rozsahu vïdy témûfi 1000 tiskov ch stran s mnoïstvím plánové a obrazové dokumentace (viz dále). DoplÀkem celé edice bude IX. svazek, kter bude obsahovat dodatky, bibliografii a mapové listy (atlas âeské republiky s vyznaãením v ech lokalit; v roz ífiené formû bude samostatnû prezentován formou mapového projektu v rámci Integrovaného informaãního systému památkové péãe). 6 V znamnou souãást celého projektu bude tvofiit jednosvazkov v bûr památkovû nejv znamnûj ích mûstsk ch celkû âeské republiky v nûmeckém jazyce. 7 Základní svazky edice (I. VIII.) jsou zpracovány podle jednotné metodiky, která v prûbûhu práce doznala jen nepatrn ch zmûn. azení hesel je abecední. Jednotlivé heslo pojednává o konkrétním his- 1 torickém mûstu ãi mûsteãku (mûstysu). Sídla tvofiící související aglomeraci (soumûstí) jsou obvykle popisována spoleãnû ale v rámci samostatn ch hesel. Jde zejména o ty pfiípady, kdy takové fie ení umoïnilo spoleãné vyuïití mapové dokumentace. Takové fie ení mimoto umoïàuje lépe sledovat souvislosti v voje tûsnû sousedících sídel. SdruÏení hesel bylo uplatnûno i pro pfiípady mûst, která vznikla pfiesunutím práv ze star ího sídli tû. Poznámky 1 Programov projekt v zkumu a v voje v oblasti památkové péãe ã. 2/2006, trvání úkolu: 2006 2011, identifikaãní kód projektu: DB06P01OPP002, pfiíjemce: Spoleãnost pro obnovu vesnice a malého mûsta (SOVAMM), fie itel: Ing. arch. Karel Kuãa. 2 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 1. A G. Praha : Libri, 1996. ISBN 80-85983-13-3; T Ï. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 2. H Kole. Praha : Libri, 1997. ISBN 80-85983-14-1; T Ï. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 3. Kolín Mi. Praha : Libri, 1998. ISBN 80-85983-15-X. Obr. 1. J. Willenberg, Îatec, veduta mûsta na vrcholu rozkvûtu, 1602, dfievoryt. (Reprofoto archiv autora) 3 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 4. Ml Pan. Praha : Libri, 2000. ISBN 80-85983-16-8; T Ï. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 5. Par Pra. Praha : Libri, 2002. ISBN 80-7277-039-X. 4 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 6. Pro Sto. Praha : Libri, 2004. ISBN 80-7277-040-3. 5 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 7. Str U. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-041-0; T Ï. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 8. V Î. Praha : Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-410-4. 6 KUâA, Karel. Mûsta a mûsteãka v âechách, na Moravû a ve Slezsku. Díl 11. V pfiípravû. 7 KUâA, Karel (pfieklad KLEIN, Silke). Historische Städte und Städtchen in Böhmen, Mähren und Schlesien. V pfiípravû. 350

Obr. 2. Îatec (okres Louny), pfiehledná mapa kostelû. Plné koleãko stfiedovûk farní kostel, prázdné koleãko stfiedovûk filiální kostel nebo kaple, prázdn ãtvereãek novovûké a novodobé kostely a kaple (vãetnû synagogy). Pfiíklad uplatnûní speciální tematické mapy pro zachycení nejsloïitûj ích aglomerací. (S pouïitím mapy stabilního katastru z roku 1843 pfiipravili Karel Kuãa, Petr âech a Bohumír Roedl) Obr. 3. Pardubice, historické jádro mûsta se zámkem, kostelem sv. Bartolomûje, Zelenou bránou a novou radnicí, celkov pohled od jihozápadu, pfied 1910. Pohlednice dobfie dokumentuje podobu Zelené brány pfied puristickou úpravou. (Sbírka Pavla Fiedlera) Základní identifikaãní údaje a) Zemû ProtoÏe abecední fiada je jednotná v rámci âech, Moravy i Slezska, je jmenovitû uvedena pfiíslu nost k zemi podle stavu k roku 1948 (respektive 1928, pfied slouãením Slezska s Moravou). b) Geomorfologick celek Geomorfologick celek (napfiíklad V chodolabská tabule, Kru né hory) je urãen podle regionalizace Geografického ústavu âav Brno z roku 1971 (B. Balatka J. Sládek). K nové regionalizaci, publikované v roce 2006, se z dûvodu zachování jednotnosti nemohlo pfiihlíïet. c) Nadmofiská v ka Uvádí se podle Retrospektivního lexikonu obcí a vztahuje se obvykle na ústfiední prostor sídla, zejména námûstí. U nûkter ch sídel v ãlenitûj ím terénu mohou b t v rámci intravilánu pfiirozenû znaãné rozdíly. Chybí-li v uvedeném lexikonu údaj (zaniklá sídla), byl jednotlivû zji tûn. d) Mûstsk znak Zobrazena je aktuálnû platná podoba znaku nebo poslední uïívaná forma. Kresbu znakû pro tuto publikaci provedl Lubomír Zeman (heuristika Jan Zachar). Následují tematické oddíly, které umoïàují pfiehledné vyhledání potfiebn ch informací o dané lokalitû, a to ve velmi irokém obsahovém spektru. Právû toto rozãlenûní lze povaïovat za jeden z pfiínosû celé edice. Vzniká tak bohatá mozaika jednotliv ch informací, jejíï souhrn pak skládá podstatné znaky urbanistického v voje (viz dále), aniï by v popisu v voje bylo nutné podrobné uvádûní jednotlivostí opakovat. Jméno a statut Do roku 1848 jsou uvádûny základní dobové formy místního jména z archivních pramenû pfiedev ím podle dûl A. Profouse pro âechy, L. Hosáka a R. rámka pro Moravu a Slezsko a mimoto z dal ích zdrojû (Müllerovy mapy, Berní rula, katastry a topografie, stabilní katastr a jiné). Od roku 1850 jde jiï o úfiední místní jména (názvy), kodifikovaná v pfiíslu n ch lexikonech (seznamech obcí) jsou vysázena verzálkami. Uvádûjí se v echny varianty ãeského i nûmeckého (pfiípadnû polského) úfiedního jména. Statut ãi titul (mûsto, mûsteãko/mûstys, ves) a jeho pfiípadná zmûna se do roku 1850 uvádí, je-li v pramenech obsaïen. Od roku 1850 je statut vãetnû zmûn uvádûn dûslednû. Statut mûstys po roce 1948 de facto zanikl, novela obecního zákona ã. 234/2006 Sb. jej v ak do legislativy vrátila a souãasnû umoïnila navrácení titulu mûsto ãi mûstys v em nynûj ím obcím, které jej pfied ro- 2 3 kem 1948 (1954) právoplatnû uïívaly. V posledních svazcích je tento nejnovûj í v voj zachycen, pro star í svazky budou pfiíslu né údaje zafiazeny v dodatcích. Územnûsprávní pfiíslu nost Uvádí se pfiíslu nost k historick m krajûm a panstvím/statkûm (do roku 1848), pfiípadnû ke kníïectvím a status reunitis/minores (ve Slezsku), pfiiãemï údaje si neãiní nárok na úplnost. Pfiíslu nost sídla k více panstvím je vyjádfiena symbolem +, (napfiíklad p. Py ely + p. Konopi tû). Názvy panství jsou uvádûny podle dne ních úfiedních jmen jejich sídel. Rozli ení patrimoniálních celkû na panství a statky není respektováno 351

5 4 Obr. 4. Îelezn Brod (okres Jablonec nad Nisou), námûstí 3. kvûtna, v chodní strana s radnicí, pfied 1890. Pohlednice z pfielomu 19. a 20. století ãasto dokumentují pozdûji zcela zmûnûnou tváfi mûst. (Sbírka Pavla Fiedlera) Obr. 5. Peãky (okres Kolín), námûstí (náves) a cukrovar, 1921. Dokumentaci zásadní promûny na ich sídel v dûsledku prûmyslové revoluce je v edici vûnována velká pozornost. (Sbírka Pavla Fiedlera) Obr. 6. Îelezn Brod (okres Jablonec nad Nisou), námûstí 3. kvûtna, severní a v chodní strana s novou novorenesanãní radnicí, jejíï v stavbou zaãala celková promûna tohoto neobyãejnû malebného malého mûsta, pfied 1935. (Sbírka Pavla Fiedlera) a obecnû se uïívá zkratka p.. Pfiíslu nost k okresûm (od roku 1850), a to jak soudním (do roku 1949), tak politick m, je sledována vyãerpávajícím zpûsobem. Pokud se územnûsprávní pfiíslu - nost v rozmezí jednotliv ch plo n ch pfiehledû ãi seznamû obcí (lexikonû) nemûnila, není údaj opakován. V tomto oddíle se dále sleduje v voj obce z hlediska integrace ãi dezintegrace osad, pfiípadnû pfiíslu nost k obci (pokud lokalita v urãité dobû nebyla obcí). Úplnost a pfiesnost tûchto údajû (stejnû jako v pfiípadû pfiedchozího oddílu) se v prûbûhu zpracování jednotliv ch svazkû zvy ovala, pfiedev ím díky zapojení pfiedního specialisty tûpána Mlezivy. Zejména pro star í svazky lze k doplnûní vyuïít speciální publikaci, 8 která je dal ím produktem programového projektu. 6 Poãet domû Standardnû jsou uvádûna data z let 1654 (Berní rula âechy), 1669 1679 (Moravské lánové rejstfiíky), 1713 (Tereziánsk katastr ãesk ; obdobnû podle pfiíslu n ch katastrû na Moravû a ve Slezsku), 1785 1790 (Schallerova topografie), 1834 (Morava a Slezsko podle L. Hosáka), 1843 (âechy Palackého Popis království ãeského), 1869 1991 (lexikony). V prvních dvou pfiípadech nejde v slovnû o poãet domû, ale hospodáfisk ch jednotek podléhajících zdanûní v rámci rustikálního, pfiípadnû dominikálního katastru. Pro Slezsko nahrazuje Tereziánsk katastr katastr Karolinsk. Jsou-li k dispozici, uvádûjí se i údaje z jin ch let, napfiíklad pro stfiedovûk poãet lánû. Poãet obyvatel Standardnû se uvádûjí data z let 1771 (Morava v pfiíloze edice Tereziánského katastru), 1834 (Morava, respektive Slezsko podle Hosáka), 1843 (âechy Palackého Popis), 1869 1991. Privilegia Zafiazena jsou privilegia publikovaná pro âechy v Codexu iuris municipalis (do roku 1547; dále v pfiehledech A. Haase pro jednotlivé kraje kromû Severoãeského a hlavního mûsta Prahy) a pro Moravu a Slezsko v Hosákovû místopisu (1938), pfiípadnû jinde (Moravská vlastivûda). DÛslednû se uvádûjí privilegia t kající se statutu mûsta, trhû, hospodáfisk ch v sad (napfiíklad clo, vafiení piva) a podobnû. Pouze v bûrovû se uvádûjí prostá potvrzení stávajících privilegií bez jejich roz ífiení zejména tehdy, nejsou-li jiná privilegia ze star í doby známa, a dále u sídel, která ztrácela mûstsk charakter. Systematicky se nesleduje rovnûï v voj pozemkového majetku (panství) pfiíslu ného mûsta. Katastrofy Uvádûjí se známá data vût ích poïárû mûsta, pfiípadnû s poznámkou o pfiíãinû (napfiíklad váleã- Poznámky 8 MLEZIVA, tûpán; KUâA, Karel. Historick lexikon mûstysû a mûst : v voj postavení a funkce mûstsk ch sídel v dûjinách územnûsprávního ãlenûní ãesk ch zemí od roku 1850 do souãasnosti. Praha : Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. 352

né události jako husiti, védové a dal í) a rozsahu (napfiíklad 27 d.[omû] a kostel). PoÏáry ãasto znamenaly v urbanistickém a pfiedev ím stavebním (architektonickém) v voji mûsta zásadní pfiedûly. Uvádûjí se i jiné pohromy, pfiedev ím povodnû. Následují údaje o morov ch a jin ch epidemiích, které osudovû zasahovaly do demografického v voje mûsta. V znamné stavby Rubriky pojednávají o v znamn ch stavbách ve mûstû. Cílem není vyãerpávající popis staveb a jejich v voje, ale pfiedev ím v ãet se základními údaji o jejich existenci. Zafiazena je pfiedev ím informace o vzniku, stavebníkovi, autorovi, nejv znamnûj ích pfiestavbách a roz ífiení ãi zániku. Zaniklé stavby jsou oznaãeny hranat mi závorkami. Feudální sídla Nejprve je zafiazen chronologick pfiehled v ech drïitelû panství (statku), jehoï stfiedisko bylo v daném mûstû. Ten slouïí i pro ostatní mûsta, která pod toto panství spadala, coï lze na pfiíslu ném místû zjistit v rubrice Územnûsprávní pfiíslu nost. Pokud mûsto patfiilo trvale nebo po urãitou dobu k panství, jehoï sídlo nebylo v Ïádném mûstû ãi mûsteãku, je pfiehled jeho drïitelû zafiazen obvykle u nejdûleïitûj ího mûsta panství (napfiíklad panství Hukvaldy v rámci mûsta Pfiíbora). Následuje pfiehled v ech jednotliv ch feudálních sídel ve mûstû (hrad, tvrz, zámek a jiné). V této rubrice se uvádûjí i ranû stfiedovûká opevnûná sídli tû (hradiska, kní- Ïecí hrady), pfiípadnû panské stavby hospodáfiského charakteru (dvory a jiné), aã nejsou feudálními sídly v pravém smyslu slova. Mûstské opevnûní Publikace podávají základní informace o vzniku, charakteru, zániku a existujících ãástech opevnûní. Radnice a mûstské stavby Text informuje o radnicích, pfiípadnû dal ích mûstsk ch stavbách (mûstsk pivovar, divadlo, koly a dal í vefiejné budovy), eventuálnû nejv znamnûj ích mû Èansk ch domech ãi mlad ích obytn ch objektech. Nejde o úpln v ãet, ale pouze o v bûr urbanisticky a architektonicky nejv znamnûj ích objektû. Kostely Nejprve jsou uvedeny údaje o církevní pfiíslu - nosti mûsta v rámci fiímskokatolické církevní správy. Pravidelnû se v âechách uvádûjí pro druhou polovinu 14. století a pro rok 1713 (duchovenská fase Tereziánského katastru), na Moravû k roku 1771. Kromû tûchto plo n ch dat jsou uvádûna dal í, zejména rok první zmínky o fafie a jejím pfiípadném zru ení ãi obnovení, údaje o konfesijním v voji v 16. století, protireformaci a podobnû. Údaje t kající se jednoty bratrské, novokfitûncû, novodob ch nekatolick ch církví a podobnû jsou zafiazeny níïe, v rámci popisu jednotliv ch staveb. Následuje pfiehled existujících i zanikl ch kostelû a kaplí se základními daty. Zafiazeny jsou zde i pitály a v bûrovû téï stavby charakteru mariánsk ch sloupû. Kromû staveb katolick ch je sledován v voj novodob ch nekatolick ch církví (po roce 1781), a to i v pfiípadû, Ïe jejich pûsobením nevznikla specifická sakrální stavba nebo vyuïívaly ãi vyuïívají svatyni jiného pûvodu. Klá tery Kapitola pfiiná í údaje o jednotliv ch klá terních celcích vãetnû rezidencí a podobnû. Îidovská komunita Základní údaje o Ïidovské komunitû, pokud ve mûstû existovala, zpracoval pro tuto edici Jifií Fiedler na základû sv ch dosavadních publikací, doplnûn ch o mnohé dosud nepublikované údaje. Uvádí se nejstar í doklad o Ïidech ve mûstû, v voj poãtu obyvatel Ïidovské víry, urbanistická charakteristika, synagogy, modlitebny a hfibitovy. Poãet ÏidÛ uvádûn v této rubrice se vïdy t ká poãtu osob, které se hlásily k Ïidovské vífie. Není totoïn s poãtem ÎidÛ, tedy osob hlásících se k Ïidovské národnosti (tyto údaje jsou zásadnû zafiazeny v oddíle Poãet obyvatel). Ménû v znamné Ïidovské komunity jsou pouze zmínûny v oddíle Kostely. Komunikace a mûstské dráhy Uvádí se napojení sídla na systém zemsk ch silnic na poãátku 18. století podle Müllerov ch map. Informace o star ích cestách, pfiípadnû o císafisk ch silnicích od druhé poloviny 18. století, jsou zahrnuty jen v oddíle Urbanistick v voj. Uvádí se téï napojení na Ïeleznice, vïdy s uvedením roku otevfiení nebo zru ení pfiíslu né trati. Pod pojmem mûstské dráhy se rozumí pouze doprava tramvajová (v echny trakce) a trolejbusová. Uvedena jsou základní data, nikoli podrobn v voj sítû linek. RÛzné Zde uvedené údaje dokreslují charakter sídla. Jde zejména o skuteãnosti t kající se rozvoje fiemesel, manufaktur, prûmyslu, hornictví a podobnû. Vedle jednotliv ch údajû jsou zde zafiazeny dva plo né v ãty z 20. století: 20. léta (podle Místopisného slovníku âeskoslovenské republiky 9 prûmyslová v roba a hornictví; penûïní ústavy; nemocnice, sociální ústavy, láznû; stfiední a odborné koly; vojenské posádky) a 80. léta (podle Zemûpisného lexikonu âr 10 stfiediskovost; prûmysl a zemûdûlství; nemocnice, polikliniky a obvodní zdravotní stfiediska, sociální ústavy, léãebné láznû; stfiední a odborné koly a uãili tû). V echny tyto údaje jsou uvádûny za obce, nikoli osady. Navíc byly doplnûny údaje o dislokaci sovûtské okupaãní armády. 11 Urbanistick v voj Tento oddíl pfiedstavuje tûïi tû a hlavní pfiínos celé edice. Nejprve je popsána poloha mûsta v krajinû, následuje pfiehled hlavních v vojov ch momentû urbanistického v voje na pozadí právního a historického v voje a rozbor pûdorysu, vãetnû formulací otázek, které je tfieba dal ími v zkumy (pfiedev ím archeologick mi) fie it. V voj je sledován aï do souãasnosti. Jednotlivé stavby jsou studovány pouze v kontextu urbanistického v voje a údaje z pfiíslu n ch oddílû zde nejsou zbyteãnû opakovány. TotéÏ platí o údajích statistické povahy a podobnû. Charakterizována je téï dne ní památková hodnota sídla a pfiípadn stupeà památkové ochrany (památková rezervace, památková zóna, památkové ochranné pásmo). Urbanistick v voj fiady lokalit byl v této edici zpracován vûbec poprvé. Jde o neobyãejnû obtíïn úkol, kter se jen zãásti mûïe opírat o pfiímé písemné prameny. ada skuteãností v ak vypl vá z porovnání charakteru urbanistické struktury sídla v souvislosti s jednotliv mi stavbami, ale i demografick m a stavebním v vojem, pfiípadnû privilegii. Aglomerace V této edici se pojmem aglomerace rozumí bezprostfiednû stavebnû související sídla. Administrativní kategorie jednotliv ch aglomerovan ch sídel (obec, osada) nebyla brána v úvahu. Ve v ãtu aglomerovan ch sídel se rozli ují dva stupnû aglomeraãních vztahû. Sídla tvofiící organickou souãást základních sídel, a tedy navzájem v reálu dnes témûfi nerozli itelná, jsou vysazena tuãnû. Sídla více prostorovû oddûlená nebo v raznû svébytná jsou uvedena v závorce. Pro v echna sídla je zafiazena navíc struãná informace o v voji jména, statutu a existenci v znamn ch staveb. Statistické údaje o aglomerovan ch sídlech lze najít v pfiíslu n ch oddílech. Vsi zaniklé fakticky nebo splynutím (a slouãením) s mûstem jsou vût inou zafiazeny v oddíle Jméno a statut, bezprostfiednû za vlastním mûstem. Poznámky 9 CHROMEC, Bfietislav. Místopisn slovník âeskoslovenské republiky. 2. doplnûné a rozmnoïené vydání. Praha : âeskoslovensk kompas, 1935. 10 NOVÁKOVÁ, BoÏena (ed.). Zemûpisn lexikon âr. Obce a sídla : stav k polovinû 80. let. Praha : Academia, 1991. ISBN 80-200-0315-0. 11 PECKA, Jindfiich. Sovûtská armáda v âeskoslovensku 1968-1991 : chronologick pfiehled. Praha : Ústav pro soudobé dûjiny AV âr, 1996. ISBN 80-85270-54-4; T Ï. Odsun sovûtsk ch vojsk z âeskoslovenska 1989 1991 : dokumenty. Praha : Ústav pro soudobé dûjiny AV âr, 1996. ISBN 80-85270-53-6. 353

7 8 Obr. 7. Krnov (okres Bruntál), mapa stabilního katastru z roku 1836. (Reprodukce Ústfiední archiv zemûmûfiiãství a katastru, graficky upraveno) Obr. 8. Krnov (okres Bruntál), historické jádro mûsta na státní mapû odvozené z roku 1974. Zafiazení podrobné novodobé mapy umoïàuje sledovat, jak zásadnû se promûnila urbanistická struktura historického jádra mûsta v dûsledku váleãn ch kod v roce 1945 a následné necitlivé pfiestavby. (Reprodukce Ústfiední archiv zemûmûfiiãství a katastru, graficky upraveno) Mapy (plány) KaÏdé mûsto je dokumentováno nejstar ím katastrálním plánem mapou stabilního katastru (1824 1843). PfieváÏnû jde o takzvané císafiské otisky (Ústfiední archiv zemûmûfiictví a katastru v Praze); pokud se nedochovaly, pak ze stejné matrice vzniklou takzvanou soudní mapou ãi ãist m otiskem (tamtéï ãi Moravsk zemsk archiv v Brnû), nebo ãastûji originálním plánem (tamtéï) nebo takzvanou indikaãní skicou (Národní archiv v Praze). Císafiské otisky a soudní mapy zachycují v hradnû stav v dobû pofiízení, ostatní téï nûkteré pozdûj í zmûny, obvykle graficky odli ené, ale znejasàující pûvodní kresbu. V nûkter ch pfiípadech bylo nutné tyto podklady kombinovat, a to i v rámci jediného katastru. Plány byly pro reprodukci graficky upraveny zv raznûním vodních tokû a ploch, hranicemi lesa a zejména vybarvením zástavby, pfiiãemï z technick ch dûvodû nebylo moïné rozli it objekty nespalné od spaln ch. K orientaci v plánu obvykle postaãuje originální popis a údaje u jednotliv ch staveb v tematick ch oddílech. ProtoÏe nûkteré sídelní celky existovaly v dobû pofiízení plánû na rûzn ch katastrech, vznikly nûkteré ze zafiazen ch plánû sesazením z ãástí více katastrû. Mûsta zaloïená po polovinû 19. století (a tedy nezachycená nejstar ím katastrem) jsou dokumentována buì mlad ími katastrálními mapami, nebo (ãastûji) Státní mapou odvozenou 1 : 5000, obvykle 1. vydáním z 50. let 20. století, které zachycuje stav je tû pfiedváleãn. Proto zde napfiíklad nejsou zachyceny destrukce vlivem váleãn ch a pováleãn ch událostí (napfiíklad v Osoblaze). Z tohoto hlediska tvofií tyto mapy dûleïit pramen poznání v ech sídel v závûru jejich kontextuálního v voje. Obdobnû jsou dokumentovány i nûkteré novodobé regulaãní poãiny ve star ích mûstech. Koneãnû jsou tûmito mapami (pozdûj ích vydání) dokumentována mûsta, která byla od roku 1945 zcela nebo z velké ãásti rozru ena (Osoblaha, Fulnek, Dvorce, Huzová a dal í). V pfiípadû mûst novû zaloïen ch po roce 1945 (Bfiezová, Havífiov) je zachycen jak stav pfied zaloïením nového mûsta, tak po dokonãení hlavních etap v stavby. RovnûÏ tyto mapy byly graficky upraveny obdobnû jako mapy stabilního katastru. U v ech mûst, která pro la v 19. a 20. století v raznûj ím urbanistick m v vojem, je zafiazen v fiez z novodob ch map (v originále 1 : 25 000), které umoïàují sledovat urbanistick v voj do nástupu socialistické dezurbanizace mûstsk ch sídel. Pfiednostnû jde o topografické sekce z 50. let 20. století, které poskytují v rámci minimálního ãasového rozpûtí srovnateln obraz pûdorysu v ech mûst po skonãení kontinuálního urbanistického v voje na konci 30. let 20. století a pfied dokonãením urbanistick ch celkû takzvaného socialistického realismu a zejména pfied zahájením v stavby panelov ch sídli È. V nûkter ch pfiípadech je zafiazena i jiná mapa, zejména z pfiedchozího, takzvaného III. vojenského mapování (pûvodnû 1876 1879, fiada listû byla reambulována ve 20. 30. letech 20. století). V jimeãnû je star í stav dokumentován v fiezy z I. (takzvaného Josefínského) vojenského mapování (1763 1768, severní ãást území byla novû mapována 1780 1783). Není-li uvedeno jinak, pocházejí kartografické podklady ze sbírek Ústfiedního archivu zemûmûfiictví a katastru v Praze-Kobylisích. Pro mûsta a aglomerace s obzvlá È sloïit m urbanistick m v vojem (napfiíklad Brno, Olomouc, Ostrava, Uherské Hradi tû, Îatec) byly zpracovány speciální rekonstrukãní mapy. Fotografie a veduty DÛleÏitou souãástí publikace jsou rovnûï vyobrazení, pfiednostnû staré pohlednice a fotografie z konce 19. a poãátku 20. století, doplnûné v bûrovû star ími vedutami, v pfiípadû památkovû v znamn ch sídel téï souãasn mi fotografiemi. PÛvod vyobrazení je vyznaãen v popisce, obvykle zkratkou. Nejvíce star ch pohlednic pochází ze sbírek Jifiího Fiedlera (JF) a Pavla Fiedlera (PF). V pfiípadû neoznaãen ch fotografií po roce 1977 jde vïdy o fotografie pofiízené autorem. Nûmeckojazyãn v bûrov svazek S ohledem na v znam díla se jeví jako nezbytné jeho alespoà ãásteãné zpfiístupnûní zahraniãní odborné vefiejnosti. Ve v ech zahraniãních publikacích jsou informace o mûstech âeské republiky zcela nedostateãné, ãasto velmi nepfiesné aï zavádûjící, coï je nepochybnû dûsledkem dlouholeté informaãní bariéry. ProtoÏe zfiejmû není reálné, aby bylo dílo jako celek pfieloïeno a vydáno v cizím jazyce, jevilo se jako úãelné pfieloïit pouze v bûr. Ten zahrnuje upravené (aktualizované) pasáïe oddílu Urbanistick v voj 61 památkovû nejhodnotnûj ích mûstsk ch celkû (mûstské památkové rezervace a vybrané mûstské památkové zóny). Formou pfiehledné tabulky v ak jsou pfiedstavena 354 OBNOVENÁ PAMÁTKA Karel KUâA / Dokonãení soustavného v zkumu urbanistického v voje mûstsk ch lokalit v âeské republice

Obr. 9. Vy kov, historické jádro mûsta po velkém poïáru z roku 1917. Obecnû nepfiíli známá katastrofa, která podstatnû zmûnila podobu znaãné ãásti historického jádra mûsta. (Sbírka Pavla Fiedlera) Obr. 10. Vy kov-dûdice (okres Vy kov), aglomerace na topografické mapû z 50. let 20. století. Toto mapové dílo, dostupné pro celé území státu, zachycuje v echna mûsta pfied poãátkem v stavby panelov ch sídli È a dal ích novodob ch zmûn. (Foto Archiv Ústfiedního archivu zemûmûfiiãství a katastru, graficky upraveno) 9 v echna památkovû hodnotná mûsta a mûsteãka, vãetnû nûkter ch dosud plo nû nechránûn ch (celkem 371). V sledkem by mûl b t velmi reprezentativní pohled na problematiku historického urbanismu v âeské republice a zviditelnûní tohoto fenoménu. âeská republika patfií mezi zemû s nejstar í tradicí ochrany historick ch mûst, v cizinû to v ak není dostateãnû známo. Pfiitom v sledky památkové ochrany a celkov stupeà dochování historického urbanismu jsou v âeské republice velmi dobré. S ohledem na ponûkud jiné zamûfiení cizojazyãného svazku byl omezen poãet star í fotodokumentace (zejména star ch pohlednic) ve prospûch pfiedstavení souãasné tváfie mûst. Nejv znamnûj í veduty, stejnû jako mapy stabilního katastru a topografické mapy z 50. let 20. století, v ak jsou samozfiejmû zafiazeny. Rukopis svazku je dokonãen, v souãasné dobû probíhá jednání o vydání s nûmeck mi nakladateli. Pfiehled související literatury: NOVOTN, Miroslav (red.). Encyklopedie âesk ch Budûjovic (urbanistická hesla). âeské Budûjovice : Statutární mûsto âeské Budûjovice, Nebe, 1998, doplnûné a aktualizované 2. vydání 2006. ISBN 80-239-6706-1. KUâA, Karel. Brno : v voj mûsta, pfiedmûstí a pfiipojen ch vesnic. Praha ; Brno : Baset, 2000. ISBN 80-86223-11-6. KUâA, Karel; ZEMAN, Lubomír. Památky Karlovarského kraje : koncepce památkové péãe v Karlovarském kraji. Karlovy Vary : Karlovarsk kraj, 2006. ISBN 80-239- 7652-4. MLEZIVA, tûpán; KUâA, Karel. Historick lexikon mûstysû a mûst : v voj postavení a funkce mûstsk ch sídel v dûjinách územnûsprávního ãlenûní ãesk ch zemí od roku 1850 do souãasnosti. Praha : Baset, 2006. ISBN 80-7340-092-8. 10 355