Daňový zpravodaj Deloitte Česká republika
Novela zákona o daních z příjmů Novela zákona o daních z příjmů, o které jsme Vás informovali v předchozích číslech našeho zpravodaje, již byla předložena do Poslanecké sněmovny Parlamentu. Tato novela (navrhovaná účinnost od 1 ledna.2015), kromě již dříve zmíněných změn, nově upravuje také následující oblasti: Pozitivní změnou je skutečnost, že nově bude moci daňový poplatník uplatnit bez omezení částky odčitatelných položek (například daňovou ztrátu, odpočet na výzkum a vývoj nebo dary) v dodatečném daňovém přiznání (dle současného znění zákona o daních z příjmů je možné uplatnit odčitatelné položky pouze oproti dodatečným příjmům tak, aby základ daně v dodatečném daňovém přiznání byl alespoň o 1 000 Kč vyšší než původní základ daně deklarovaný v řádném daňovém přiznání). Pokud by však došlo k dodatečnému zahrnutí nevyčerpaných odčitatelných položek správcem daně při daňové kontrole, pro účely výpočtu penále nebude k dodatečně uplatněné odčitatelné položce přihlíženo. Vrácení emisního ážia, příplatku mimo základní kapitál či obdobného plnění se bude zdaňovat obdobně jako např. vypořádací podíl nebo podíl na likvidačním zůstatku, tj. dojde ke zdanění rozdílu mezi výplatou a daňovou nabývací cenou, a to srážkovou daní ve výši 15 %, resp. 35 %. Výplaty rezervního fondu tvořené původně ze zisku budou podléhat stejnému daňovému režimu jako snižování základního kapitálu tvořeného ze zisku, tj. jedná se o podíl na zisku, který je osvobozen od srážkové daně v případě splnění standardních podmínek vztahu mateřská a dceřiná společnost. Návrh zákona doplňuje možnost, že odpis pohledávky, která nebyla při svém vzniku zaúčtována do výnosů, ale byla v důsledku oprav minulých chyb účtována rozvahově a následně řádně zdaněna daní z příjmů, je daňově uznatelný náklad za splnění standardních podmínek zákona o daních z příjmů. Od 1. ledna 2014 bylo zavedeno pravidlo, že náklady hrazené z bezúplatného příjmu (dary a jiné bezúplatné plnění), který nebyl předmětem daně nebo byl od daně osvobozen, nejsou daňově uznatelným nákladem. Novela zákona navrhuje zúžit toto pravidlo pouze na náklady, jejichž zdrojem byl dar (resp. darované služby), který není předmětem daně nebo je od daně osvobozen. Novela zákona navrhuje zdanit příslušenství některých typů hybridních finančních instrumentů (odkazuje na tzv. vedlejší kapitál Tier 1 dle právních předpisů Evropské unie), jako podíl na zisku. 2
Investiční fondy: -- Navrhuje se možnost uplatnění 5% daně z příjmů pouze na tzv. základní investiční fondy, kterými jsou např. fondy, které mohou investovat do standardních investičních instrumentů nebo jsou určeny široké veřejnosti. Při výplatě podílů zůstává stávající režim, tj. osvobození od srážkové daně případně uplatnění standardní sazby srážkové daně (15% resp. 35%). -- Ostatní investiční fondy budou zdaňovány jako běžní poplatníci daně z příjmů právnických osob, tedy na úrovni 19% sazby daně z příjmů právnických osob. -- V případě zahraničních investičních fondů jsou projednávány podmínky, za kterých bude možné uplatnit sníženou sazbu daně z příjmů právnických osob. Ohledně novely proběhlo první čtení v Poslanecké sněmovně a lze očekávat, že v rámci následného legislativního procesu budou vybraná ustanovení zákona nadále pozměňována či doplňována. V souvislosti s novelou je připravován také nový návrh Pokynu Generálního finančního ředitelství D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů. V rámci plánovaných změn by měla být z pokynu vypuštěna problematika týkající se stálých provozoven, která by měla být nově zapracována do samostatného pokynu. O vývoji připravovaných novel Vás budeme pravidelně informovat v následujících vydáních dreportu. 3
Převodní ceny plošný dotazník úřadu a nová příloha V rámci České republiky dochází v oblasti převodních cen k významným změnám a iniciativám, které mohou mít do budoucna daleko širší důsledky, než se zprvu zdálo. Mezi tyto změny jistě patřilo zřízení Specializovaného finančního úřadu pro velké podniky a finanční instituce v roce 2012, pro který je oblast převodních cen prioritou. Nepatrná změna v zákoně o dani z příjmů týkající se správného nastavení převodních cen, platná od roku 2014, přenesla povinnost řešit otázku nastavení převodních cen ze správce daně na daňového poplatníka. Ve sdělovacích prostředcích se v poslední době objevila řada vyjádření zástupců daňové správy, že v následujících obdobích budou v oblasti převodních cen více důslední a plánují tak zvýšit doměrky na dani z příjmů až o několik mld. Kč za rok. Jak toho chtějí dosáhnout? A je to vůbec reálné? Více než kdykoliv jindy v minulosti je zřejmé, že Česká daňová správa bere své plány vážně. Finanční úřady již nechtějí chodit na kontroly převodních cen náhodně, ale chtějí se na ně dopředu připravit a zaměřit se především na rizikové transakce a subjekty. Došlo k zavedení tzv. informační povinnosti u společností, pro které je problematika převodních cen aktuální. Takové společnosti budou mít povinnost v rámci daňového přiznání informovat finanční úřad o významných transakcích s podniky ze skupiny. Informace potom budou vyhodnocovány pomocí softwarových aplikací, které doporučí, které společnosti je vhodné podrobit detailnější daňové kontrole. Je logické očekávat, že tento přístup by měl do jisté míry zvýšit efektivitu daňových kontrol. Zlomovým je rok 2014, ve kterém informační povinnost začíná nabývat reálných rozměrů: Dotazník úřadu k převodním cenám Specializovaný finanční úřad v průběhu srpna rozesílá všem jím spravovaným subjektům dotazník k převodním cenám za zdaňovací období 2013. Jeho účelem je získání rámcového přehledu o rozsahu a toku transakcí se spojenými osobami a o celkové situaci spravovaných subjektů v oblasti převodních cen. Přestože vyplnění dotazníku je oficiálně požadováno na dobrovolné bázi, pro daňové poplatníky bude jistě výhodnější dané informace Specializovanému finančnímu úřadu poskytnout. Jak totiž vyplývá z tiskových zpráv, pokud poplatník formulář nevyplní či vyplní nepravdivě, neúplně či zavádějícím způsobem, Specializovaný finanční úřad k němu bude přistupovat velmi obezřetně. Nejnovější zprávy hovoří o tom, že obdobný dotazník k převodním cenám za zdaňovací období roku 2013 by měly časem obdržet též významné společnosti, které spadají pod klasické finanční úřady. 4
Nová příloha Již za zdaňovací období roku 2014 budou vybrané subjekty povinny vyplnit novou přílohu, která bude zaměřena právě na převodní ceny. Povinné subjekty zde budou ke každé spojené osobě, se kterou uskuteční vnitroskupinové transakce, uvádět údaje o zemi jejího sídla, povaze transakce, objemu obchodů na straně nákladů i výnosů a přehled vnitroskupinových pohledávek a závazků. Povinným subjektem bude taková společnost, která splní alespoň jedno z kritérií zakládající povinnost auditu, a současně se účastnila přeshraniční transakce se spojenou osobou, nebo vykazuje ztrátu či pobírá investiční pobídky ve formě slevy na dani. V tomto roce se tedy poprvé dostanou hodnoty o transakcích se spojenými osobami do softwaru finanční správy. Každá z firem, kterých se bude informační povinnost týkat, by si proto měla dopředu řádně promyslet svou strategii. Co prošlo v minulosti bez povšimnutí finančního úřadu, může lehce vyplynout na povrch a vyvolat nechtěný zájem. Jako rizikový moment může být posuzováno například dlouhodobé vykazování ztráty či zřetelné meziroční výkyvy ziskovosti, stejně jako objemově významné platby za nehmotná vnitroskupinová plnění (služby, licenční poplatky, vnitroskupinové financování). V blízké budoucnosti pak takové skutečnosti mohou být signálem, který přivede před práh daňovou kontrolu. 5
Zdanění pronájmu pracovní síly Podle nedávného rozsudku Soudního dvora EU představuje daňová úprava mezinárodního pronájmu pracovní síly nedovolený zásah do základních svobod zaručených unijním právem. Soudní dvůr EU posuzoval situaci, kdy společnost založená podle právního řádu Slovenska a s místem vedení na území Slovenska, tj. slovenský daňový rezident podle příslušné legislativy, pronajímala své zaměstnance na území České republiky českým daňovým rezidentům. Slovenská agentura práce zde přitom měla registrovanou organizační složku, jejímž prostřednictvím zaměstnance pronajímala, a která řádně odvedla příslušné zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Tento postup by byl v souladu se zákonem o daních z příjmů v případě pronájmu pracovní síly od tuzemské agentury práce, u zahraniční agentury však legislativa vyžaduje odvod záloh od českého uživatele pronajatých pracovníků. Navíc je při pronájmu ze zahraničí považována za zdanitelný příjem zaměstnanců částka ve výši alespoň 60 % fakturované ceny za pronájem pracovníků, bez možnosti prokázat nižší skutečné příjmy. Soudní dvůr EU označil tento požadavek za nedovolenou diskriminaci. Bohužel se již nevyjádřil ke druhé předložené otázce, a to oprávněnosti odvodu daně z příjmů alespoň ze 60 % částky za pronájem pracovníků. Ministerstvo financí ani Finanční správa ČR zatím nerozhodli, jak se k rozsudku postaví. Vzhledem ke specifickým okolnostem posuzované kauzy (v podobě registrované organizační složky odvádějící řádně zálohy na daň) pravděpodobně nebudou české úřady ochotné kompletně změnit daňové posouzení mezinárodního pronájmu pracovní síly, spíše lze očekávat dílčí řešení pro případy organizačních složek zahraničních subjektů registrovaných v České republice. Naprostá většina přeshraničního poskytování pracovní síly mezi společnostmi ve skupině však probíhá bez registrace organizační složky, proto bude praktický dopad rozsudku pravděpodobně minimální. 6
FATCA a OECD Common V posledních týdnech došlo k několika významným událostem v oblasti výměny informací o účtech pro daňové účely. Dne 4. srpna 2014 podepsala Česká republika mezivládní dohodu se Spojenými státy za účelem zlepšení mezinárodního plnění daňových povinností a opatření týkajících se výkaznictví podle zákona FATCA. Povinnosti plynoucí ze zákona FATCA, které se týkají povinného oznamování jistých informací o držitelích amerických účtů, jsou relevantní především pro finanční instituce a podepsaná dohoda stanovuje rámec pro oznamování příslušných dat americké daňové správě prostřednictvím české finanční správy. Jak již bylo zmíněno v předchozích dílech dreportu, podobné procesy oznamování jsou také zaváděny v rámci OECD iniciativou Common (CRS). Na základě tohoto standardu jednotlivé státy uzavřou vzájemné dohody o sdílení informací o účtech občanů či daňových rezidentů. V tuto chvíli se zavázalo přijmout CRS více než 45 států s tím, že poskytování informací začne mezi státy, které takovéto dohody uzavřou, nejdříve od roku 2016. Česká republika je přitom jedním ze států, které se zavázaly k brzkému přijetí CRS. Na začátku srpna OECD zveřejnila modelovou smlouvu pro CRS (Competent Authority Agreement CAA) a doplnila CRS a modelovou CAA podrobným komentářem. CRS, modelová CAA a komentář poskytují základ pro společný standard oznamování, který mají dle plánu jednotlivé státy zavést od roku 2016. V kontextu výše uvedeného vývoje je také připravován Zákon o sdílení informací o účtech s ostatními státy za účelem daňové správy. Jakmile vstoupí v platnost, stanoví v České republice legislativní rámec pro výměnu informací založenou buďto na mezivládní dohodě pro účely zákona FATCA nebo na základě dohod uzavřených mezi Českou republikou a ostatními zeměmi jako součást CRS. Další novinky v oblasti daňového oznamování očekáváme během podzimu. 7
Dohoda o výměně informací mezi Česká republika uzavřela s Monackým knížectvím dohodu o výměně informací v daňových záležitostech. Jakmile bude dohoda v obou zemích ratifikována, umožní příslušným orgánům obou států dožádat si případné informace k daňovému řízení z druhé země. Jedná se již o třináctou dohodu o výměně informací, kterou Česká republika uzavřela s vybranými jurisdikcemi, přičemž osm z nich je již v platnosti (Britské Panenské ostrovy, Jersey, Bermudy, Ostrov Man, Guernsey, Republika San Marino, Kajmanské ostrovy a Andorrské knížectví). Nová smlouva o zamezení Koncem července vstoupila v platnost nová smlouva mezi Českou republikou a Lucemburským velkovévodstvím o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla podepsána dne 5. března 2013. Nová smlouva by měla být v nejbližších dnech zveřejněna ve Sbírce mezinárodních smluv. Ustanovení původní česko-lucemburské smlouvy (z roku 1991) přestanou být v platnosti a prováděna počínaje 1. lednem 2015. 8
Připravované novely zákona Novela, která by měla od příštího roku zavést třetí sazbu DPH ve výši 10%, byla projednána v rámci prvního čtení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu (dále jen PSP ). Novela bude dále projednávána pravděpodobně na příští schůzi PSP. PSP dále schválila novelu zákona, která by od roku 2015 měla změnit pravidla pro stanovení místa plnění určitých služeb (telekomunikační služby, rozhlasové a televizní vysílání a elektronicky poskytované služby) poskytovaných společnostmi usazenými v EU osobám nepovinným k dani (B2C služby). V souvislosti s tím by novela měla zavést nový zvláštní režim pro správu daně (mini-one-stop shop). Novela v současné době čeká na projednání Senátem. Další samostatná novela, jejímž předmětem jsou především úpravy v aplikaci osvobození při převodu nemovitostí, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na další typy zboží/služeb a zavedení kontrolních hlášení (zde až od roku 2016) byla předložena Vládě ČR k projednání. 9
Metodický pokyn Generální finanční ředitelství připravuje další informaci o postupu při zařazení plátce daně na seznam nespolehlivých plátců. Správce daně bude moci nově na seznam nespolehlivých plátců zařadit například toho, kdo nereaguje řádně na jeho výzvy nebo kdo uvede při registraci k DPH nepravdivé nebo neúplné informace nezbytné pro řádnou správu daně (zejména nepravdivou adresu skutečného sídla, tzn. místa faktického řízení). Podle našeho názoru daná informace může vést k výraznému rozšíření seznamu nespolehlivých plátců. Judikatura Soudního dvora V rámci posouzení případu C-272/13 Equoland SDEU komentoval možnost, kdy lze doměřenou sankci napadat jako protiprávní. Domníváme se, že určité výroky soudu by bylo možné využít i v české praxi a úspěšně se v některých případech bránit doměrkům penále včetně úroků z prodlení. SDEU v judikátu C-183/13 Banco Mais komentoval možnost členských států zpřesnit výpočet koeficientu pro krácení odpočtu daně. Zákon tuto možnost zatím neupravuje, proto dané rozhodnutí prozatím nemá pro české plátce větší význam. V rozhodnutí C-438/13 SC BCR Leasing posuzoval SDEU, zda při zpronevěření (nevrácení) předmětu leasingu nájemcem musí být odvedena DPH na výstupu pronajímatelem. Určil, že nikoli. Podle soudu je ale možné (dle EU DPH Směrnice) upravit původně uplatněný odpočet daně. Tato možnost prozatím nebyla do českého zákona implementována. 10
Daňové povinnosti Září pondělí 1. daň z příjmů odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červenec 2014 daň z nemovitých věcí splatnost 1. splátky daně (poplatníci provozující zemědělskou výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5 000 Kč) úterý 9. spotřební daň splatnost daně za červenec 2014 (mimo spotřební daň z lihu) pondělí 15. daň z příjmů čtvrtletní záloha na daň úterý 16. Intrastat podání výkazu pro Intrastat za srpen 2014 pondělí 22. daň z příjmů měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků pojistné podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za srpen 2014 a splatnost zálohy na důchodové spoření středa 24. spotřební daň splatnost daně za červenec 2014 (pouze spotřební daň z lihu) čtvrtek 25. spotřební daň daňové přiznání za srpen 2014 úterý 30. daň z přidané hodnoty energetické daně daň z přidané hodnoty daň z příjmů daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za srpen 2014 (pokud vznikl nárok) daňové přiznání a daň za srpen 2014 souhrnné hlášení za srpen 2014 výpis z evidence za srpen 2014 daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen 2014 poslední den lhůty pro podání žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty z/do jiného členského státu dle 82 a 82a zákona odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2014 11
Daňové povinnosti Říjen pátek 10. spotřební daň splatnost daně za srpen 2014 (mimo spotřební daň z lihu) středa 15. daň silniční záloha na daň za 3. čtvrtletí 2014 čtvrtek 16. Intrastat podání výkazů pro Intrastat za pondělí 20. daň z příjmů měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti pojistné podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za a splatnost zálohy na důchodové spoření odvod z loterií a jiných podobných her podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení podobných her zálohy za 3. čtvrtletí 2014 pondělí 27. spotřební daň splatnost daně za srpen 2014 (pouze spotřební daň z lihu) daň z přidané hodnoty energetické daně daňové přiznání za daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za září 2014 (pokud vznikl nárok) daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září souhrnné hlášení za 3. čtvrtletí a za září výpis z evidence za 3. čtvrtletí a za září daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle 95a zákona, která chce být registrována od 1. ledna následujícího roku, nebo žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2014 12 pátek 31. daň z přidané hodnoty daň z příjmů Zdroj: www.mfcr.cz, www.czso.cz
Kontakty V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků: Jaroslav Škvrna Zbyněk Brtinský Miroslav Svoboda Marek Romancov Peter Wright LaDana Edwards Tomas Seidl Adham Hafoudh Radka Mašková jskvrna@deloittece.com zbrtinsky@deloittece.com msvoboda@deloittece.com mromancov@deloittece.com pewright@deloittece.com ledwards@deloittece.com tseidl@deloittece.com ahafoudh@deloittece.com rmaskova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou ( DTTL ), jejích členských firem a jejich spřízněných subjektů. Společnost DTTL a každá z jejích členských firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Společnost DTTL (rovněž označovaná jako Deloitte Global ) služby klientům neposkytuje. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního a právního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích a teritoriích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. 2014 Deloitte Česká republika