4 Je včelí královna demokrat nebo tyran? V současné politicky neklidné době není na škodu, když se podíváme, jak tento problém řeší jinde v přírodě. Zásadní a řekl bych rozhodující rozdíl je v tom, že včely se přísně řídí dogmatem, že jedinec neznamená nic, společnost všechno. Některé politické systémy se ve větší či menší míře o podobnou praxi pokoušejí, ale nikdy to neplatí tak absolutně. Náš systém ovšem alespoň slovně prezentuje dogma přesně opačné než včelstvo. Možná i proto jsou včelí společenstva tak úspěšná. Obyčejně je představa systému ve včelstvu podobná jako třeba u psí smečky nebo ve stádu krav, akorát je u včel větší parta. Ano Dobře Ale tak tomu není Abychom si mohli udělat jakous takous představu o vztahu mezi včelí královnou a včelstvem a zase naopak, řekněme si nejdříve, kdy se vlastně ve včelstvu líhne matka. Jsou tři možnosti: 1. Včelstvo je připravené k rozmnožování, což je u včel rojení, a současná matka vyle tí s prvním rojem, tedy včelstvo potřebuje matku novou. Buňky, v nichž se tyto matky líhnou, se nazývají rojové matečníky, bývá jich více než 10 a bývají umístěny na okrajích plástů. 2. Matka přestane včelstvu vyho vovat, tak včely matku donutí naklást vajíčka do připravených buněk, k nimž dále matku nepustí, aby je nezničila, a po vylíhnutí nové matky starou vy ženou nebo zabijí, či výjimečně ji nechají dožít ve společnosti nové matky. Tyto matečníky se nazývají pro tichou výměnu a bývají 2 4 uprostřed plástu. V tomto případě se včelstvo nerojí. 3. Včelstvo přijde o matku (uhyne, včelař ji přimáčkne apod.) a pak včely nad několika larvič kami, které jsou ještě krmeny mateří kašičkou, prodlouží buňky, čímž vytvoří matečník a odchovají matku. Těchto matečníků bývá okolo 10 a jsou umístěny po ploše plástů. Nazývají se nouzové či náhradní matečníky. Ve všech třech případech první vylíhlá matka zabije všechny své sestry ještě v matečnících, nebo pokud se vylíhnou současně, svedou sestro- 19
vražedný boj na život a na smrt, přičemž to je jediný případ, kdy královna použije své žihadlo. Ano, i matka má žihadlo, ovšem jen k tomuto účelu. Pokud chytíte matku do ruky, nebodne vás. Výjimku tvoří rojení, kdy může být umožněno ještě několika matkám přežít (vysvětlím v díle o rozmnožování včel pokud to bude někoho zajímat). Pro náš účel posouzení nebudeme řešit ani první případ, protože jako při každém rozmnožování se i včelky mohou zbláznit radostí, ani třetí, kdy jsou včely ohroženy na své existenci a k činnosti je žene zoufalství. Podíváme se na ten případ, kdy včelky zjistí, že tedy ta jejich královna už není, co bývala, že už jim leze na nervy a že bude nejlepší, když si schrastí novou. Abychom odhalili, jak se domluví na nových volbách, musíme si říci, jak to ve včelstvu funguje, když je vše v pořádku. Včelí společenstvo žije v absolutní tmě a navíc nemá hlasivky. To přináší výhody v tom, že se včela ráno nemaluje, než vyrazí mezi lidi, ani nepostává někde na rohu se sousedkou a neshání drby. Aby to bylo z hlediska komunikace ještě složitější, tak včely jsou od sebe k nerozeznání. Tedy, i když třeba včela zahlédne tvář jiné včely někde v pološeru u česna, tak neví, jestli to je ta dobrá sousedka, s kterou občas zajdou na kafíčko nebo je to ta drbna z druhého poschodí, která ji ustavičně pomlouvá. Tak tedy, co vlastně včelám ke komunikaci zbývá? Ano Správně Jsou to vůně. Matka pomocí kusadlové žlázy vytváří tzv. mateří látku, kterou včely tvořící královskou suitu při péči o matku přebírají a stykem s nejbližšími včelami ji předávají dál. Pokud je této látky dostatek, nějaká se dostává i do těch nejvzdálenějších koutů úlu a říká včelám, že je všechno v pořádku, ať netrojčí a koukají něco dělat. Tato mateří látka je pro každé včelstvo specifická a slouží zároveň jako průkaz, který umožní včele projít česnem kolem strážkyň. Pokud ale matka začíná stárnout nebo na ni třeba něco leze, tak nejdřív se to projeví na produkci této mateřské látky a v důsledku se stane to, že na včely na venkově v těch vzdálených koutech prostě nevybyde. A včela, která není ve styku s touto mateří látkou, tak znervózní a začne vydávat jinou vůni, aby sdělila ostatním, že se něco děje. Postupně začíná být nervózních stále více včel, až nastane okamžik, kdy úl začne být prosycen místo uklidňující mateřské látky spíše nervozitou. A v té chvíli, když se tato zpráva donese nejbližším včelám, ty 20
donutí matku, aby nakladla 2 3 vajíčka do připravených buněk a tato vajíčka a larvy z nich už jsou odchovávány jako budoucí matky. Když pak je jisté, že se nová matka vylíhne, je stará matka neurvale vyhnána a někdy i zabita. Možná se tento způsob zdá zdlouhavý, ale ubezpečuji každého, že pokud zabijete včelstvu matku, tak do půl hodiny to ví i ta poslední včela v úlu, takže je to rychlejší předávání zpráv než noviny. Další obrovskou výhodou je, že včely jsou osvobozeny od volebních kampaní, a že jejich internetové servery nejsou zaplevelovány články o tom, který kandidát je lepší. Abych se tedy vrátil k otázce v nadpisu: je to demokratické anebo je královna tyran? Teď si každý může odpovědět sám Ozvěny z diskuzí: pombo Mám laickou otázku: Jak včely donutí královnu, aby nakladla vajíčka s budoucími královnami, když ví, že to bude znamenat její konec? Já být tou královnou, tak si konkurenty dobrovolně nevyrábím. Nutí ji ostatní včely násilím nebo královna prostě poslechne a udělá co včelstvo chce? Jinak děkuji za tento velmi čtivý a zajímavý včelí seriál. Zajímavá otázka Ve vší literatuře se bez zdůvodňování uvádí, že matku donutí. Asi bych si to vysvětlil následovně: matka je neustále obklopena jakýmsi doprovodem včel (řeknu kolem 10), které o ni pečují. Podle mého názoru musí i kontrolovat buňky, do nichž má matka klást, zda je buňka vyčištěná, zda v ní není něco, třeba pyl nebo sladina. Takže vlastně tu královnu vedou po plástu. A v každém včelstvu jsou na plástech celou sezónu připraveny tzv. misky. To jsou poněkud rozšířené buňky, zárodky matečníků. Pokud se nic neděje, tak ty misky zůstávají na plástu prázdné. Pokud se v nich ocitne vajíčko, včely na něm vystaví matečník. Takže by se asi dalo říci, že tu královnu prostě k té misce přivedou a nechají ji tam položit vajíčko. Těžko říci, zda to matka vůbec vnímá, protože vajíčko pro matku i pro dělnici je stejné A pak holt už tu matku k tomu matečníku nepřivedou nebo ho ochrání. Každý matečník je vždy obsednut několika včelami podle toho se pozná, že je uvnitř v pořádku. Na matečnících s uhynulou kuklou včely nesedí 21
sirkeci U včeliček to funguje jen proto, že včelky mají v genech zakódovanou oddanost svému pánu a neexistuje u nich autonomní chování. Pokud se náhodou najde jediná, která by se chtěla chovat autonomně, buď sama zahyne anebo je zavražděna těmi oddanými. Zhruba by se to tak dalo říci. Včela se chová do určité míry tak, jak má zakódováno Ovšem na druhou stranu se včely umějí chovat i s poměrně velkou dávkou invence, což nedávno prokázali Švýcaři, kdy je nutili počítat podle docela složitých výrazů sirkeci Dobře, ale je otázka, jestli chcete být tou oddanou včeličkou, byť inteligentní a invenční anebo člověkem, který byl přírodou obdarován největší schopností individuálního myšlení z celé živočišné říše. V zájmu humanity, já nechci být včeličkou. Nemám na výběr Ale včelkou bych být nechtěl. Čím jsem byl, tím jsem byl rád, praví klasik a souhlasím s ním. A člověk je až na vrcholu pyramidy. Jenom se domnívám, že svým obrovským potenciálem zhusta plýtvá na kraviny. Včela má mozek jako špendlíkovou hlavičku killy Když už jsme u toho hmyzu. Jako dítko jsem pilně přečetl Ferdu Mravence, Broučky TV hustila do našich dětí Včelku Máju A víte, že v každém z těchto dílek se vyskytuje dost pro děti pravdivých a poučných věcí ze života v jejich říši? Lumpíí Já díky čmelákovi Anince uměla rozpoznat různé druhy čmeláků Jak Sekora, tak Karafiát to měli odpozorované a měli dar přiblížit to dětem v jejich jazyce. I ta Mája měla něco do sebe. To je cesta k tomu, aby děti nežily v dojmu, že každá správná kráva je fialová nazi punk Opět skvělé! Ale napadá mě otázka. Když se tedy zároveň narozený matky servou na život na na smrt a je to jediná příležitost, kdy užijí žihadla, znamená to teda, že matka má žihadlo třeba jak vosa? Bez zpětnýho háku a po použití nezařve? pavel99 Včela při bodnutí do jiné včely (hmyzu) také povětšinou nezařve. To až pružná kůže je nepřekonatelná překážka. Pavel má pravdu. Říká se, že pokud včela bodne studenokrevného živočicha, tak je schopna žihadlo vytáhnout. U hmyzu je to jednoznačně tak, jak je to třeba u hada, to nevím. Nejspíš nějaká fyzika 22
pavel99 Opět nádherně popsáno. Ještě bych zmínil nepřeslechnutelný pláč včelstva při ztrátě matky. Kupříkladu když včelař dělá nucenou výměnu (odebere/někdo brutálně zamáčkne ) starou matku, tak ještě než poskládá rámečky a zavře úl, tak se změní zvuk bzučení včelstva, že mírně připomíná tiché kvílení. Stačí jen pár minut a mají smutek. 23