Inovace výuky Člověk a jeho svět Čs3/09 Autor materiálu: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Mgr. Petra Hakenová Člověk a jeho svět Člověk a jeho svět Včela medonosná 3. ročník Včela, společenství, trubci, královna, plástev, med Pozoruje, popíše tělo včely a její význam v přírodě. Metodický pokyn: 1. Práce s textem a obrázky. 2. Propojení předmětů Člověk a jeho svět a Člověk a svět práce. Pomůcky: žlutá čtvrtka, černá čtvrtka, nůžky, lepidlo, modrý barevný papír, pastelky Postup: 1) Vystřihneme ze žluté čtvrtky tělo včelky. Z černé čtvrtky vystřihneme hlavičku a proužky na tělo. Z modrého papíru vystřihneme křídla 2) Všechny části slepíme dohromady. 3) Včelce domalujeme oči a dozdobíme podle své fantazie
Včela Včely pocházejí z Indie a jsou dnes rozšířeny po celém světě. Včely jsou hmyz žijící ve společenstvu označovaném jako včelstvo. Člověk umisťuje včelstva do jednotlivých úlů včelína. Tam si včely vytvářejí své hnízdo -voskové plásty z jednotlivých komůrek. Ty největší jsou určeny k vývoji budoucích matek, ostatní slouží k uskladnění medu a pylu, ty nejmenší jsou určeny pro vývoj včel-dělnic. V každém včelstvu je královna kladoucí vajíčka několik samců zvaných trubci a tisíce dělnic, které se věnují rozdílným činnostem podle svého stáří. Z počátku čistí a větrají úl, pak krmí larvy a královnu, staví plásty a nakonec létají sbírat nektar a pyl. Dělnice žijí jen krátce, umírají asi po šesti týdnech. Některé dělnice přežijí zimu a žijí pak několik měsíců. Včelí královna žije může žít až pět let. Med vytvářejí včely z nektaru, který vysávají z květů. Vysávat ho mohou proto, že jejich čelisti mají tvar trubice. Jak včela hledá šťávu, zachycuje se jí na chloupcích pyl. Ten sčesává a ukládá ho do košíčků, které má na zadních nohách. Pylem se larvy živí po většinu svého života. Malou skupinu včel tvoří samečci-trubci. Ti nepomáhají ani při skladování pylu a medu, ani se nestarají o larvy. Jejich úkolem je pářit se s mladými královnami. Po páření trubci uhynou.
Včely mezi sebou komunikují pohybem. Tímto způsobem se vzájemně informují o vzdálenosti a směru ke kvetoucímu stromu nebo jinému zdroji potravy. Včely nejsou agresivní, pokud se však cítí ohroženy, použijí žihadlo. Se žihadlem ztrácí včela i část trávicího ústrojí a záhy hyne. Včela má žihadlo opatřené zpětnými háčky. Když je zabodne do těla člověka, jiných savců nebo ptáků, není schopná je vytáhnout a následně hyne. Z hmyzího těla je však vytáhne bez potíží. Včela bodá v případě obrany, případně žihadlem královna, která se první vylíhla z kukly, zabíjí ostatní nevylíhlé královny. V letním období probíhá rojení včel ve včelstvu se vyvine druhá matka. Stará matka opouští s částí včelstva úl. Nejčastěji se usadí na větev stromu. A včely kolem ní utvoří typický hroznovitý útvar-roj. Mladá matka vyletí z úlu na svatební let. Při něm trubci matku oplodní.
Plástev
Úl Použité obrázky: http://office.microsoft.com