Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes. David Kachlík

Podobné dokumenty
Zrakové ústrojí Organum visuale et structurae accessoriae. David Kachlík

Oko (oculus) Vypracoval: Libor Luňáček

Zrakové ústrojí 2 Organum visuale et structurae accessoriae. David Kachlík

Vývoj a stavba oka 2010

Smyslové orgány ORGANA SENSUUM

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE MICHAELA DOLEŽALOVÁ

Čichový sensorický systém

ORGÁN ZRAKU A SLUCHU

Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)

FYZIOLOGIE OKA A VIDÌNÍ

Digitální učební materiál

A F TRIG GLO VAGU HYPO

Oko - stavba oka a vady

Anatomie a fyziologie v očním lékařství

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE HLAVY

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

Okruh D: Centrální nervová soustava a smysly žlutá

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Kosti splanchnokrania

Otázka: Zrakové ustrojí člověka. Předmět: Biologie. Přidal(a): Barbora Mikšátková. Zrakové ústrojí člověka

Zrakové ústrojí. Z. Nováková

Digitální učební materiál

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ vnější vnitřním receptorů smyslový epitel receptor exteroreceptor interoreceptor proprioreceptor visceroreceptory mechanoreceptor

Jara Hornová. Oční propedeutika

OČNÍ PŘÍPRAVKY (OCULARIA, OPHTHALMICA)

HISTOLOGIE A MIKROSKOPICKÁ ANATOMIE PRO BAKALÁŘE

SMYSLOVÉ ORGÁNY. MUDr. Filip Wagner Ústav histologie a embryologie Lékařské fakulty UP v Olomouci

Fossa cranii anterior media posterior

PREVENCE OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU V PLZEŇSKÉM KRAJI

SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ. obr. č. 1

Seminární práce Lidské oko Fyzika

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Nervová soustava. Nejvyšší funkce myšlení, řeč, uvědomnělé smyslové vnímání. Instinktivní a emotivní chování Učení a paměť

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Jméno: Michal Hegr Datum: Oko

AUTONOMNÍ NERVOVÝ SYSTÉM

Jara Hornová. Oční propedeutika

PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI KATEDRA OPTIKY

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

3. BLOK. Anatomie a fyziologie zrakového orgánu

TOPOGRAFICKÁ ANATOMIE KRKU

MASARYKOVA UNIVERZITA

Obličejová část lebky - SPLANCHNOCRANIUM

ZRAK A ZRAKOVÁ DRÁHA SÍTNICE (RETINA)

Jara Hornová. Oční propedeutika

Variace Smyslová soustava

Oběhový systém. Oběhový systém. Tunica intima. Obecná stavba cév. Tunica media. Endotelové buňky. Srdce (cor) Krevní cévy. histologie.

HLAVOVÉ NERVY (nervi craniales)

VOŠZ a SZŠ, Praha 1, Alšovo nábřeží 6 ABSOLVENTSKÁ PRÁCE

Oční motilita, vyšetřovací postupy, metody a vyhodnocení získaných výsledků

Analýza smyslový vjem

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Inovované výukové materiály pro studenty oboru OPTO a ORTO (BKLT011 PS 2013)

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Lidské oko jako objektiv a senzor

Smyslové orgány (čidla)

ONEMOCNĚNÍ OKA A JEJICH TERAPIE


Neurony a neuroglie /

Svalová a nervová soustava

Nervový systém Martin Špaček

Okruh C: Cévní a mízní soustava a periferní nervová soustava červená

Svatopluk Synek, Šárka Skorkovská. Fyziologie oka a vidění. 2., doplněné a přepracované vydání

Vazivo. Chrupavka. Kost

Histologická praktika. Nervový systém

Projekci obrazu na sítnici udržují níže uvedené hlavní okulomotorické systémy:

velmi těsně na sebe naléhajících buněk bezcévná mechanická sekreční

Anatomické členění. Horní cesty dýchací. Dolní cesty dýchací. Nosní dutina Paranasální dutiny Nasopharynx

Patologie předního segmentu oka na štěrbinové lampě

Fyziologie zraku. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie, 3.LF UK

LEBKA JAKO CELEK MOZKOVÁ ČÁST LEBKY 1.CALVARIA. 2.a) BASIS CRANII INTERNA:

Kožní pokrývka integumentum commune

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

Mozková kůra. (stavba, funkce, korové analyzátory, nervové dráhy, cévní zásobení mozku) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Organismus je řízen dvojím způsobem, hormonálně a nervově. Nervový systém se dělí na centrální a periferní.

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

(NS obecně, dělení, obaly, mozkomíšní mok, dutiny CNS) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Trávicí trubice od jícnu a do po rektum. MUDr. Jiří Beneš, Ph.D.

VÝSKYT OČNÍCH VAD U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU SROVNÁNÍ ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO

Arteria carotis. External carotid artery ECA

Charakteristika epitelů. Epitelová tkáň. Bazální membrána. Bazální lamina. Polarita. Funkce basální laminy. buňky. Textus epithelialis

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_18. Člověk IV.

5. Vývoj nervového systému. CNS (neurální ploténka a trubice). PNS (neurální lišta a nervové plakody).

Fascia cervicalis 3 listy

Gullstrandovo schématické oko

AUTONOMNÍ (VEGETATIVNÍ) NERVOVÝ SYSTÉM

Nervová soustava. Funkce: řízení organismu. - Centrální nervová soustava - mozek - mícha - Periferní nervy. Biologie dítěte

Nervová soustava je základním regulačním systémem organizmu psa. V organizmu plní základní funkce jako:

Lukáš Kolarčík, Václav Dedek, Michal Ptáček. Příručka pro sestry v oftalmologii

SMYSLOVÁ SOUSTAVA. Rozdělení receptorů. a) podle prostředí, ze kterého přijímají informace

Hlavové nervy I. VI.

SYMPTOMY GLAUKOMU A JEJICH DETEKCE

Dýchací cesty: - horní. - dolní. Respirační oddíl plic

OKO VY_52_INOVACE_12. Ročník: 8. Vzdělávací oblast.: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Přírodopis

Transkript:

Zrakové ústrojí Oculus et structurae pertinentes David Kachlík

Odilo Redon

Očnice = Orbita tvar 4-bokého jehlanu svrženého vzad kostěné ohraničení aditus x apex 10 otvorů + obsah m. orbitalis Mülleri hladký sval ve fissura orbitalis inferior obsah: oční koule, svaly, tukové těleso a přídatné orgány

Očnice kostěné stěny

Očnice kostěné stěny kraniálně: pars orbitalis o. frontalis (fovea trochlearis + spina trochlearis, incisura/foramen frontalis/supraorbitalis, fossa glandulae lacrimalis), ala minor o. sphenoidalis (fissura orbitalis sup.) mediálně: processus frontalis maxillae (fossa sacci lacrimalis), os lacrimale, lamina orbitalis o. ethmoidalis (foramen ethmoidalis ant. et post.), ala minor o. sphenoidalis laterálně: facies orbitalis o. zygomatici (foramen zygomaticoorbitale), facies orbitalis alae majoris o. sphenoidalis

Očnice kostěné stěny kaudálně: facies orbitalis o. zygomatici, facies orbitalis corporis maxillae (sulcus et canalis infraorbitalis, fissura orbitalis inf.), processus orbitalis o. palatini aditus orbitae apex orbitae orbita je rozdělena myšlenými rovinami na 3 etáže

Očnice okolní struktury okolní struktury: mediálně: cellulae ethmoidales (za tenkou lamina orbitalis ossis ethmoidalis) kaudálně: sinus maxillaris kraniálně: fossa cerebri anterior dorzálně: sinus cavernosus + fossa pterygopalatina

Zrakové ústrojí oční koule = bulbus oculi přídatná oční ústrojí = structurae accessoriae/pertinentes oculi topografie regio orbitalis vývoj zrakového ústrojí

Oční koule tunica fibrosa (externa) tunica vasculosa (media) tunica interna (nervosa) sklivec (corpus vitreum) + čočka (lens)

Oční koule polus anterior, posterior equator (rovník) x meriadiani (poledníky) axis bulbi externus, internus axis opticus (= linea visus )

Tunica fibrosa (externa) bělima (sclera) rohovka (cornea)

5/6 povrchu Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera neprůhledná vrstva hustého kolagenního vaziva a méně četných elastických vláken a fibroblastů tloušťka: 0,4 mm (kolem rovníku) 1 mm (dorzálně) do vnější vrstvy se upínají šlachy 6 okohybných svalů tvoří ochranný obal hlubších oddílů a pevnou oporu pro úpon šlach okohybných svalů

Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera vrstvy bělimy: lamina episcleralis tenká vrstva řídkého vaziva spojuje oční kouli s vagina bulbi, obsahuje cévy substantia propria sclerae hustá síť silných kolagenních vláken lamina fusca sclerae (= lamina suprachoroidea) fibroblasty a melanocyty

Tunica fibrosa (externa) Bělima = Sclera reticulum trabeculare / ligamentum pectinatum anguli iridocornealis (Fontanovy prostory) vazivo s prostory mezi sinus venosus sclerae a přední komorou calcar sclerae výběžek bělimy mezi sinus venosus sclerae a řasnaté těleso sinus venosus sclerae (canalis Schlemmi) oválný kruhový kanál pro odtok komorové tekutiny sulcus sclerae mělký žlábek v místě sklerokorneální spojení (nad limbus corneae), není dostatečně očišťován při mrkání ( mrtvý prostor ) možnost šíření infekce na rohovku lamina cribrosa sclerae dorzálně vstup vláken n. opticus anulus scleralis vazivový kruh kolem vstupu n. opticus, viditelný na oční pozadí kolem slepé skvrny

Rohovka = Cornea dokonale průhledná, ventrálně konvexní fyziologický astigmatizmus svisle 11 mm a vodorovně 12 mm (do 0,5 dioptrií) optická mohutnost přibližně +43 dioptrií bezcévná (ani krevní, ani mízní cévy), živí ji difúze z vlásečnic bělimy a spojivky a z komorového moku obsahuje 78 % vody, kolagen a keratansulfát limbus corneae klínovitě přihrocený okraj, spojení s bělimou vertex corneae nejtenčí a nejventrálnější místo rohovky (555 μm)

Rohovka vrstvy 5 vrstev epithelium anterius corneae vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel lamina limitans anterior Bowmanova membrána substantia propria corneae lamina limitans posterior Descemetova membrán epithelium posterius corneae jednovrstevný plochý

Rohovka vrstvy Epithelium anterius corneae vícevrstevný dlaždicový nerohovějící epitel obvykle 5 vrstev, 70 µm velká regenerační schopnost (6-denní cyklus), na okrajích dendritické Langerhansovy buňky volná nervová zakončení v předním epitelu z větví n. V1 povrchová vrstva (stratum superficiale) oploštělé buňky mají na apikální povrchu mikroklky prostřední vrstva (stratum intermedium) obsahuje buňky překrývajíc vždy dvě bazální buňky pod ní bazální vrstva (stratum basale) kubické buňky, jejich lamina basalis spojená hemidezmozómy s hlubší lamina limitans anterior

Rohovka ostatní vrstvy lamina limitans anterior Bowmani hustá vrstva kolagenních vláken bez fibroblastů (12 µm) substantia propria 200-250 vrstev uspořádaných kolagenních lamel, fibroblasty s větvenými výběžky, makrofágy, neutrofily a lymfocyty (500 μm) rozptýlí jen 1 % procházejícího světla poranění způsobí jizvu (zákal rohovky) lamina limitans posterior Descemeti silná bazální membrána zadního epitelu rohovky (3-10 µm zesiluje se s věkem)

Tunica vasculosa (media) = Uvea = Živnatka cévnatka (choroidea) řasnaté těleso (corpus ciliare) duhovka (iris)

Tunica vasculosa (media) Cévnatka = Choroidea lamina suprachoroidea (= lamina fusca sclerae) spatium perichoroideum lamina vasculosa (choroidální stroma) velké cévy, vazivo, hladké svalové buňky, nervíky lamina choroidocapillaris kapiláry lamina basalis = Bruchova membrána BM pigmentového epitelu a kapilár + vazivo

Řasnaté těleso = Corpus ciliare tvar mezikruží, průřez trojúhelníku processus + plicae ciliares orbiculus (vnější část), corona (vnitřní část) hladký musculus ciliaris fibrae meridionales, radiales, circulares, longitudinales

Tunica vasculosa (media) Řasnaté těleso = Corpus ciliare stroma m. ciliaris: parasympatikus akomodace pohled do blízka (pohled do dálky zajišťuje pružnost cévnatky) kapiláry a nervíky sval zásobující epitelový kryt produkce humor aquosus BL pokračování Bruchovy membrány pigmentový epitel (z pigmentového epitelu sítnice) ciliární kanál nepigmentový epitel David Kachlík (z senzorického 30.9.2014 epitelu sítnice)

Duhovka = Iris tvar mezikruží, plochá funkce clony margo ciliaris (vnější), m. pupillaris (vnitřní) pupilla (= zornice, zřítelnice) anulus iridis major + minor (obsahují circulus arteriosus iridis major + minor) m. sphincter pupillae (parasymp.) miosis (kruhovitý) m. dilatator pupillae (symp.) mydriasis (vějířovitý)

Duhovka = Iris plicae iridis, stroma iridis přední plocha nemá epitelový kryt (stratum limitans anterius) fibroblasty a melanocyty (barva) plica radians = zubatá čára zbytek po membrana pupillaris Wachendorfi zadní plocha dvě vrstvy pigmentového epitelu vnitřní pigmentová vnější myoepitelová m. sphincter pupillae m. dilatator pupillae

Čočka = Lens polus anterior, posterior axis, equator, radii (švy ve tvaru Y a obráceného Y) capsula lentis substantia lentis cortex, nucleus zonula ciliaris Zinni fibrae zonulares spatia zonularia šedý zákal (katarakta) - náhrada

Čočka (lens) transparentní bikonvexní bezcévný útvar pouzdro podobná bazální lamině čočkový epitel jednovrstevný kubický jen na přední ploše čočky čočková hmota kortikální obsahuje protáhlé buňky (vlákna) s organelami a jádrem nukleární buněčná vlákna bez organel a jádra buňky obsahují specifické proteiny (filensin, krystaliny)

Akomodace zaostření na blízko kontrakce m. ciliaris fibrae zonulares povolí čočka se vypoukne současně stah m. sphincter pupillae (= miosis) zaostření na dálku tonus cév udržuje fibrae zonulares napnuté čočka je oploštělá stah m. dilatator pupillae (= mydriasis)

Sklivec = Corpus vitreum membrana, stroma, humor vitreus tvoří jej z 99 % voda hyaluronová kyselina, kolagenní vlákna buňky hyalocyty jen při vývoji! neregeneruje! - při poranění vyteče, nahrazen komorovou vodou canalis hyaloideus Cloqueti - zbytek po fetální arteria hylaloidea fossa hyaloidea udržuje vnitřní tlak oka, přitlačuje sítnici

Komorová voda = Humor aquosus tvořena řasnatým tělesem vstřebávána v angulus iridocornealis 0,2-0,3 ml čiré, bezbarvé tekutiny denně se vytvoří 3 ml složení: 0,7-1,2 % NaCl, stopy močoviny a glukózy (0,1%), žádné bílkoviny nahrazuje mízu oka nitrooční tlak 14-17 mmhg nitrooční tlak útlak sítnice zelený zákal (= glaukom)

Oční komory = Camerae bulbi sklivcová komora (camera postrema s. vitrea) mezi řasnatým tělesem, čočkou a sítnicí obsahuje sklivec spatium retrozonulare zadní komora (camera posterior) mezi duhovkou, čočkou a řasnatým tělesem obsahuje a vytváří humor aquosus přední komora (camera anterior) mezi rohovkou a duhovkou angulus iridocornealis obsahuje a vstřebává humor aquosus

Iridokorneální úhel = angulus iridocornealis v místě sklerokorneálního spojení trámčitá síť na zadní straně = spatia anguli i.c. = Fontanovy prosotry není spojena se Schlemmovým kanálem resorpce humor aquosus udržování nitroočního tlaku!!! zákaz podávání parasympatolytik u zeleného zákalu!!!

OCT Optický koherentní tomograf měření odrazu světla

Tunica interna (nervosa) = Sítnice = Retina pars caeca pars iridica pars ciliaris ora serrata pars optica 11 vrstev pigmentová část senzorická část

Sítnice pigmentová část stratum pigmentosum jednovrstevný kubický epitel buňky (pigmentocytus) spojeny těsnými spojeními apikální části obsahují melaninová granula obklopují vnější segmenty senzorických buněk interfotoreceptorová matrix výživa buněk, obnova fotopigmentu, degradace membranózních disků

Sítnice senzorická část světločivné neurony tyčinky a čípky převodní neurony bipolární a ganglionové buňky asociační neurony horizontální a amakrinní buňky podpůrné buňky (glie) Müllerovy buňky

Sítnice senzorická část discus n. optici (= slepá skvrna) žádné světločivné elementy excavatio disci macula lutea (= žlutá skvrna) vyšší vrstvy odkloněny stranou nejostřejší vidění fovea centralis (100.000 čípků) foveola (2500 čípků)

Tyčinky = Neuron bacilliferum tyčinka = bacillum retinae synaptický terčík (discus membranaceus) axon jádro vnitřní segment GA, ER, MIT; syntéza ATP a rhodopsinu vnější segment (segmentum externum) membranózní disky s fotopigmentem migrují zevně až se uvolní černobílé vidění

Čípky = Neuron coniferum čípek = conus retinae synaptická nožka (pes terminalis) fotopigment je iodopsin vnější segment membranózní disky s fotopigmentem komunikují s okolím barevné vidění tři typy čípků podle vlnové délky modré 420 nm typ S zelené 535 nm typ M červené 565 nm typ L

Sítnice - Převodní neurony Bipolární buňky (Neuron bipolare) tyčinkové bipolární buňky (n.b. bacillotopicum) čípkové bipolární buňky (n.b. conotopicum) trpasličí (n.b.c. nanum) x difúzní (n.b.c. diffusum) kontakty s gangliovými buňkami Gangliové buňky (N. ganglionare multipolare) difúzní typ (n.g.m. umbelliforme) spojuje více bipolárních buněk trpasličí typ (n.g.m. nanum) spojuje se s trpasličí bipolární buňkou jejich axony tvoří nervus opticus

Sítnice - Asociační neurony mají jen axonální výběžky oba směry Horizontální buňky (N. horizontale) spojení s tyčinkami a čípky Amakrinní buňky (N. amacrinum) spojení s bipolárními a gangliovými buňkami modifikace a synchronizace signálu

Sítnice - Podpůrné buňky Müllerovy buňky (Gliocytus radialis) makroglie processus radiales mají svou BL = membrana limitans interna zonulae adherentes s tyčinkami a čípky = membrana limitans externa

Tunica sensoria (interna) Vrstvy zrakové části sítnice celkem 11 vrstev!!! neděste se!!!

Tunica sensoria (interna) Vrstvy zrakové části sítnice stratum pigmentosum (1.) stratum nervosum (2.-10.) stratum segmentorum externorum et internorum(2.) stratum limitans externum (3.) stratum nucleare externum (4.) stratum plexiforme externum (5.) stratum nucleare internum (6.) stratum plexiforme internum (7.) stratum ganglionicum (8.) stratum neurofibrarum (9.) stratum limitans internum (10.)

Tunica sensoria (interna) Specifická místa sítnice ora serrata - ukončení senzorického epitelu pars optica 10 vrstev discus n. optici /dříve papilla/ (= slepá skvrna) místo odstupu nervu žádné světločivné elementy excavatio disci macula lutea (= žlutá skvrna) vyšší vrstvy odkloněny stranou, nejostřejší vidění fovea centralis (100.000 čípků) pouze čípky vyšší vrstvy odkloněny stranou nejostřejší vidění foveola (2500 čípků)

OCT Optický koherentní tomograf měření odrazu světla

OCT

OCT ODCHLÍPENÍ SÍTNICE

Tepenné zásobení oka a. carotis interna a. ophthalmica aa. ciliares posteriores breves cévnatka aa. ciliares posteriores longae (2 4) corpus ciliare + iris aa. musculares aa. ciliares ant., aa. episclerales, aa. conjuctivales lat. a. centralis retinae sítnice a. lacrimalis aa. palpebrales lat. aa. palpebrales med. aa. conjuctivales med.

Vasa sanguinea retinae oční pozadí (fundus oculi) a. centralis retinae arterioly a. temporalis sup.+ inf. a. nasalis sup.+ inf. a. macularis sup.+ inf. (+ media) žíly odpovídají tepnám, často se kříží

Arteria cilioretinalis výskyt: 10-33 % větev z a. ciliaris posterior brevis vstupuje skrz discus n.ii nezávisle na a. centralis retinae přídatné tepenné zásobení macula lutea z cévnatkového oběhu jediný zdroj krve sítnici při uzávěru a. centralis retinae 90 % temporálně - 10 % nazálně uzávěr a. cilioretinalis centrální ztráta vidění uzávěr a. centralis retinae ušetřené centrální vidění a macula lutea

A. cilioretinalis

Žilní zásobení oka 3 odtoky vv. episclerales vv. ciliares ant. vv. sclerales sinus venosus sclerae Schlemmi s. Lauthi vv. vorticosae (4 v kvadrantech oční koule) v. centralis retinae v. ophthalmica sup. sinus cavernosus v. ophthalmica inf. plexus pterygoideus v. angularis v. facialis v. jugularis int.! nebezpečí šíření zánětů!

Nervové zásobení oka n. opticus senzorický pars intraocularis, canalis, intracranialis vagina interna, externa n. ophthalmicus nn. ciliares longi senzitivní n. lacrimalis, n. frontalis, n. nasociliaris pro okolí nn. ciliares breves ganglion ciliare - autonomní (sympatikus nepřepojuje, parasympatikus ano)

Nervus opticus výchlipka diencefala (thalamus opticus) axony odděleny endoneuriem na povrchu jsou analogy mozkových obalů nervem probíhá a. et v. centralis retinea

Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA 4-neuronová, částečně zkřížená dráha 1.N: tyčinky a čípky sítnice 2.N: bipolární buňky sítnice 3.N: gangliové buňky sítnice n. II chiasma opticum corpus geniculatum laterale 4.N: buňky v nucleus corporis geniculati lateralis fibrae geniculocalcarinae orticalis (= radiatio optica Gratioleti) lobus occipitalis, area 17 (kolem sulcus calcarinus) dolní (Meyerova-Archimbaultova) klička tvoří oblouk kolem dolního rohu postranní komory ve spánkovém laloku dolní polovina sítnice (horní 1/2 zorného pole) horní (Baumova) klička přímo temenním lalokem horní polovina sítnice (dolní 1/2 zorného pole)

Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA odbočky od 3. neuronu radix optica hypothalamica do nucleus suprachiasmaticus (a paraventricularis) převádí zrakové signály na nejvyšší autonomní centra (vidění jídla = slinění) radix medialis (optica mesencephalica) do area pretectalis k ncll. pretectales (4.N) dráha zornicového (pupilárního) reflexu pro miózu: 5.N: nucleus accessorius dorsalis n. III Edinger-Westphal parasympatickou dráhou s n. III 6.N: ganglion ciliare nn. ciliares breves m. ciliaris et m. sphincter pupillae (akomodace + mióza)

Projekční Vzestupné Senzorické ZRAKOVÁ DRÁHA odbočky od 3. neuronu pro mydriázu: 5.N: retikulární formace tractus reticulospinalis 6.N: centrum ciliospinale Budge (C8- T1) r.com.albus ggl. stellatum (bez přepojení) truncus sympathicus 7.N: ganglion cervicale superius n. et plexus caroticus internus plexus ophthalmicus ggl. ciliare (bez přepojení) nn. ciliares breves m. dilatator pupillae (mydriáza) / dráha pro konvergenci: 4.N: nucleus interstitialis Cajali fasciculus longitudinalis medialis (zkříženě i nezkříženě) 5.N jádra všech okohybných nervů tektální zrakový okruh tractus tectospinalis řízení souhybů očí, hlavy a krku směrem ke zrakovým podnětům a ke koordinaci s celkovými pohyby těla

Přídatné orgány oka Structurae oculi pertinentes vazivové ústrojí = apparatus ligamentosus víčka = palpebrae spojivka = conjunctiva slzné ústrojí = apparatus lacrimalis svalové ústrojí = apparatus muscularis obočí = supercilium

Vazivové ústrojí periorbita vagina bulbi (= capsula Tenoni) lig. suspensorium bulbi spatium episclerale corpus adiposum orbitae fasciae musculares

Spojivka Tunica conjunctiva t.c.bulbi et palpebrarum fornix superior, inferior pokračování epitelu rohovky, přechází zezadu na oční víčko, kryje přední stranu oční koule vícevrstevný cylindrický epitel obsahuje pohárkové buňky slzový film (irroratio lacrimarum) glanduale conjuctivales Wolfringi caruncula lacrimalis

Víčka = Palpebrae palpebra superior, inferior tarsus superior (10 mm), inferior (5 mm) lig. palpebrale med. (2 pruhy) + lat. facies ant.+post., rima palpebrarum, commissura palp. med.+lat., limbus ant.+ post. angulus oculi med.+ lat. m. tarsalis sup.(mülleri) + inf. hladké svaly pars palpebralis m. orbicularis oculi - n. VII m. levator palpebrae superioris - n. III řasy = cilia

Víčka = Palpebrae vnější kožní část mnohovrstevnatý dlaždicový epitel rohovějící gll. sebaceae Zeissi mazové žlázky - hordeolum řasy + gl. ciliares Molli apokrinní žlázky m. orbicularis oculi tarzální ploténka fibroelastická gll. tarsales Meibomi mazové žlázky - chalazion vnitřní spojivková část přechod epitelů - žlábek

Slzné ústrojí = Apparatus lacrimalis glandula lacrimalis pars orbitalis + palpebralis 12 15 samostatných ductuli excretorii glandulae lacrimales accessoriae Krausei rivus lacrimalis lacus, papilla, caruncula lacrimalis puctum, canaliculus lacrimalis saccus lacrimalis ductus nasolacrimalis (plica lacrimalis Hasneri) meatus nasi inf. v odvodních slzných David cestách Kachlík 30.9.2014 více malých řas

Glandula lacrimalis tubuloacinózní serózní žlázy s myoepitelovými buňkami

Svalové ústrojí mm. recti bulbi: sup., inf., med., lat. (VI.) mm. obliqui bulbi: inf., sup.(iv.) /fovea trochlearis, spina trochlearis, trochlea, vagina m.o.b.s./ m. levator palpebrae sup. (pars spf.+prof.) n. III ostatních 5 svalů hladké svaly: m. orbitalis Mülleri, m. tarsalis sup. Mülleri + inf.

Pohyby oční koule I. pohyby kolem os = dukce kolem vertikální osy addukce (dovnitř) abdukce (ven) kolem horizontální osy elevace (sursumdukce; supradukce): vzhůru deprese (deorsumdukce; infradukce): dolů kolem sagitální (předo-zadní) osy: intorze (incyklodukce): překlopení dovnitř extorze (excyklodukce): překlopení ven

Pohyby oční koule II. pohyby párové (současně oběma očima) stejnosměrné spřažené párové pohyby = verze (konjugované pohyby) dextroverze (doprava) + levoverze (doleva) supraverze (sursumverze) + infra/deorsumverze (nahoru + dolů) dextro/levoelevace + dextro/levodeprese (nahoru/dolů a do strany) dextro/levocykloverze (rotace doprava/doleva) protisměrné nespřažené párové pohyby = vergence (nekonjugované pohyby) konvergence = souměrné sbíhání os obou koulí divergence = rozbíhání os obou koulí strabismus = heterotropie = šilhání: jedno oko je trvale stočeno ven nebo dovnitř

Pohyby oční koule

Strabismus concomitans esotropie (s. convergens) exotropie (s. divergens) hypertropie (s. sursumvergens) hypotropie (s. deosumvergens)

Vývoj zrakového ústrojí neuroektoderm předního mozku povrchový ektoderm hlavy mezenchym mezi buňky neurální lišty

Vývoj zrakového ústrojí vývoj od začátku 4. týdne vznik očních brázdiček v oblasti předního mozku prohlubují se v oční váčky formace oční stopky indukce ektodermu = ztluštění vznik čočkové plakody

Vývoj zrakového ústrojí vchlípení čočkové plakody vznik dutého čočkového váčku bez spojení s povrchem oční váčky se vchlipují = oční pohárek vchlípení stopky a pohárku se vcestováním cévnatého mesenchymu = vznik sklivcových cév

Vývoj sítnice vznik z očního pohárku vnější vrstva pigmentový epitel vnitřní vrstva proliferuje v pars nervosa intraretinální prostor postupně mizí inverse sítnice

Vývoj nervus opticus vlákna z gangliových buněk prorůstají stopkou lumen stopky zaniká štěrbina (vchlípenina) zaniká

DEVELOPMENT of the EYE I from CNS Mesencephalon BRAIN Rhombencephalon Diencephalon 35 days pc 3 brain vesicles are subdividing now four, then Rhombencephalon divides into Met- & Mel-encephalons Cephalic flexure/bend Cervical flexure start the folding Telencephalon Surface ECTODERM MESENCHYME Neural ECTODERM RETINA Already before 35d pc, on each side of the head, interactions have started between surface ECTODERM, a bulge of the FOREBRAIN & the MESENCHYME

EYE PARTS EMBRYONIC SOURCES Surface ECTODERM MESENCHYME Neural ECTODERM RETINA CORNEAL EPITHELIUM LENS UVEA SCLERA RETINA OPTIC NERVE CORNEAL STROMA LENS VITREOUS Connective tissue & muscle (& vessels) come from cranial mesenchyme Two ectoderms drive events and shaping

ANTERIOR EYE PARTS EMBRYONIC SOURCES Surface ECTODERM CORNEAL EPITHELIUM LENS How does a surface layer produce two separate structures? In much the same way as an endocrine gland is produced: by a downgrowth of cells that then break off the surface connection Here the downgrowth makes the lens vesicle, conferring a roundish shape from early on To have enough cells for the future cornea and for the lens vesicle, the surface ectoderm first thickens to form a lens placode over the brain-derived optic vesicle Mesenchyme

LENS & OPTIC CUP DEVELOPMENT I While still growing, both placode and end of the optic vesicle invaginate optic vesicle Mesenchyme lens placode Intraretinal space Double wall of optic cup is starting to form Optic vesicle precedes the lens vesicle and is a distinct structure

OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Choroid fissure Mesenchyme Blood vessels have to be introduced early into the soon to be enclosed round eye Together with the invagination centrally at the end of the optic cup, an invagination along the cup & stalk s inferior surface occurs, to create the choroid fissure in which runs the hyaloid artery

OPTIC CUP DEVELOPMENT II: Coloboma Mesenchyme Blood vessels have to be introduced early into the soon to be enclosed round eye Together with the invagination centrally at the end of the optic cup, Also, an annular vessel runs around the outside of the optic cup an invagination along the cup & stalk s inferior surface occurs, to create the choroid fissure in which runs the hyaloid artery Imagine a penis in which the urethra near & into the glans is still open on its underside - the condition of hypospadias - (but now contains an artery) Defects in David the Kachlík eye 30.9.2014 from failure of the choroid fissure to close are colobomas

OPTIC DEVELOPMENT III: Lens vesicle l e n s p l a c o d e Mesenchyme LENS VESICLE Mesenchyme Inner wall thickens Deeper part of Placode sinks into mesenchyme & makes a vesicle Optic cup becomes deeper Attachment to surface ectoderm will be broken so that surface ectoderm can become corneal epithelium & intervening mesenchyme can form the corneal David Kachlík stroma 30.9.2014

OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation Mesenchyme Attachment to surface ectoderm lost Mesenchyme Anterior vesicle cells become subcapsular epithelium Basal lamina becomes lens capsule Posterior vesicle cells become elongated lens cells Posterior vesicle cells form the nucleus of the lens. Subsequent lens cells derive from the subcapsular epithelium

OPTIC DEVELOPMENT IV: Lens differentiation Mesenchyme Anterior-vesicle cells become subcapsular epithelium Basal lamina becomes lens capsule Lumen obliterated Posterior-vesicle cells elongate to lens cells LENS

OPTIC DEVELOPMENT V: Retina differentiation I Mesenchyme Outer layer of cup stays thin and beomes pigment cell layer Intra-retinal space occluded Inner layer of cup thickens and becomes Neural layer Hyaloid artery reaches inside cup After a while, the lens and vitreous no longer need it, and it atrophies. Only the neural retina continues to depend on it, but under another name - central artery of the retina

OPTIC DEVELOPMENT VI: Retina differentiation II Mesenchyme Inner layer of cup thickens and becomes Neural layer Where cells multiply, form layers and differentiate to the several cell types of the neural retina Outer layer of cup stays thin and becomes pigment cell layer

Vývoj řasnatého tělesa vyklenutí obou vrstev očního pohárku pigmentový epitel ze zevní vrstvy nepigmentový epitel z vnitřní vrstvy ciliární kanál z dutiny pohárku m. ciliaris a vazivo z mesenchymu

Vývoj duhovky hrana očního pohárku vnější vrstva se mění v hladké svaly vnitřní vrstva vytváří pigmentový epitel

Vývoj čočky vzniká z čočkového váčku přední stěna se nemění = přední epitel zadní stěna bb. se prodlužují až zaniká lumen vznik primárních vláken sekundární vlákna z bb. předního epitelu capsula lentis ztluštělá BL předního epitelu zasobována a. hyaloidea zaniká pupilární membrána obaluje čočku zaniká

Vývoj očních komor přední komora štěrbina mezi základem čočky a rohovky zadní komora štěrbina v očním pohárku po stranách čočky

Vývoj rohovky, cévnatky a bělimy rohovka povrchový ektoderm mezenchym buňky neurální lišty cévnatka a bělima okolní mezenchym

Vývoj očních víček 6. týden: kožní záhyby přes rohovku 10. týden: záhyby se spojují 28. týden: opět se otevírají mezi tím se zevnitř přikládá spojivka sval z II. žaberního oblouku tarzální ploténka a žlázy z mezenchymu

Vývoj slzných žláz výchlipky povrchového ektodermu nefunkční asi do 6. týdne novorozenec neslzí

Vývojové vady vrozené odchlípení sítnice coloboma retinae (obvykle oboustranný porucha uzavírání fissura optica) cyclopia (1 oko), synophthalmia (splynulé oči) microphthalmia infekce anophthalmia coloboma iridis (6. týden - porucha uzavírání fissura optica aniridia, afakia membrana pupillaris persistens a. hyloidea persistens vrozený zelený zákal; vrozený šedý zákal (u galaktosémie) vrozená ptóza, coloboma palpebrale cryptophthalmia (chybění víček oko zakryté kůží)

Vyšetření štěrbinová lampa vyšetření očního pozadí otok discus/papilla n. optici = zvýšený intrakraniální tlak perimetrie = vyšetření šíře zorného pole optometrie = vyšetření kvality zraku OCT

Příznaky a vady epiphora (nadměrné slzení) myopie hypermetropie (krátko dalekozrakost) hypermetrie (přestřelování porucha mozečku!) presbyopie (vetchozrakost) hemeralopie (šeroslepost) amblyopie (tupozrakost) funkční porucha (např. při šilhání) daltonismus (barvoslepost)

KONEC