Tištěná verze: ISBN 1214-9632, online verze: ISSN 1801-0415 www.nesehnuti.cz dobrovolná cena 10 Kč prostredí právech 40~41 08 lidských Zpravodaj o životním a NEBUĎME LOUTKOU HYPERMARKETU!!! www.hyper.cz Téma:
úvod Milé čtenářky, milí čtenáři! Konečně předkládáme Hyper číslo ALARMu. Zaostřeno na hypermarkety je kampaň, jejíž téma je z vnějšího pohledu stále ještě kontroverzní a nepříliš probádané. Milan Štefanec, Jiří Koželouh a další aktivisté z NESEHNUTÍ patří k nemnoha lidem v ČR, kteří se o toto téma stabilně a systematicky zajímají. V novém čísle se můžete dočíst něco z poznatků, ke kterým se jinde dostanete jen velmi těžko. Jako Obsah obvykle vás také hodláme informovat o činnosti ostatních našich kampaní. Rozjeli jsme dobrovolnickou webovou stránku. V knihovně jsou další přírůstky k zapůjčení. Přečtěte si, jak uspořádat výstavu na téma lidských práv, ekologie nebo boje za práva zvířat. Čtěte pozorně. Komunikujte s námi. Zapojte se. Výzkum odhalil hříchy nákupních řetězců........................ 4 Unikátní workshop Štěpánky Hrdinové......................... 6 Ochrana práv zaměstnanců hypermarketů....................... 7 Rozhovor o kampani Zaostřeno na hypermarkety.................. 8 Nákupní centra na ústupu?................................ 11 Dobrovolnická rubrika................................... 12 Knihovna NESEHNUTÍ................................... 13 Nové knihy.......................................... 14 Ekoporadna radí dál................................... 16 Pět let války stačilo..................................... 19 Tirage: redakce: Kristýna Pešáková, Lenka Šafránková Pavlíčková, Jaroslava Šimáková, Milan Štefanec grafická úprava: Larva Grafik sazba: www.larvagrafik.com tisk: tiskárna DAPE registrace: MK ČR 14790 Vytištěno na recyklovaném papíře poznámka redakce: Ne všechny články musí vyjadřovat stanovisko NESEHNUTÍ. Chcete-li dostávat zpravodaj ALARM, máte dvě možnosti. Pošlete na brněnskou adresu NESEHNUTÍ dvacetikorunovou známku (počet známek počet čísel ALARMu) anebo nám napište na adresu brno@nesehnuti.cz, kde si můžete objednat jeho pravidelné zasílání v elektronické verzi. ALARM si můžete také prohlédnout na našich internetových stránkách: www.nesehnuti.cz Děkujeme našim dobrovolnicím a dobrovolníkům za korektury textů. Janu Karpíškovi za ilustrace k rozhovoru o kampani Zaostřeno na hypermarkety a Janě Pavlíkové za ilustrace k článku Ekoporadna NESEHNUTÍ na Dni Země. Pivo na uprchlíky....................................... 19 STOP pokusům na zvířatech................................ 20 MDŽ 2008 ohlédnutí za svátkem ženských práv.................. 21 Přidejte se!........................................... 23 Z produkce NESEHNUTÍ.................................. 24 titulní strana: Zora Javorská 2
reklama 3
Výzkum odhalil hříchy nákupních řetězců kampane Jiří Koželouh, koordinátor Ekologické poradny NESEHNUTÍ 4 Čtenáři a čtenářky ALARMu jistě vědí o naší kampani Zaostřeno na hypermarkety, která dlouhodobě informuje o negativních dopadech výstavby hypermarketů, supermarketů apod. a usiluje o regulaci expanze nákupních řetězců v České republice. Aktuální informace o kampani naleznete v článku od jejího koordinátora. Já se zmíním jen o jedné z aktivit a to o nedávno dokončeném a publikovaném výzkumu Environmentální dopady plánované prostorové expanze velkoplošného maloobchodu v České republice v roce 2007. Podstatou tohoto výzkumu byla analýza oznámení o vlivech záměrů na životní prostředí v rámci informačního systému EIA (http://tomcat.cenia. cz/eia/view.jsp). Byla sledována řada parametrů vztahujících se k životnímu prostředí, ochraně přírody, dopravě a územnímu plánování. Na jaké obchody se máme těšit? Analýza odhalila střety expanze velkoplošných maloobchodních zařízení (VMZ) s ochranou přírody a životního prostředí. V roce 2007 bylo naplánováno (respektive zkráceným procesem posuzování vlivů na životní prostředí prošlo) celkem 140 velkoplošných maloobchodních zařízení obsahujících celkem 168 velkoplošných maloobchodních jednotek. Z těchto záměrů lze 77 jednotek charakterizovat jako diskonty, 50 jako nákupní centra (všech velikostí), 14 jako supermarkety a dále 12 hobby marketů, 10 hypermarketů a 5 specializovaných velkoprodejen. Lze také konstatovat, že pouze 3 záměry prošly celým procesem Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA Environmental Impact Assessment) dle zákona č. 100/2001; a že během roku došlo ke změně tohoto ve smyslu možnosti vyřazení řady záměrů i ze zjišťovacího řízení (viz. část 3.1). Tato změna umožní krajským úřadům upouštět od zjišťovacích řízení pokud budeme vycházet z podílu podlimitních záměrů v roce 2007 budou mít krajské úřady možnost upustit od posuzování poloviny nových nákupních zařízení. Nejčetnější provozní typy diskontní prodejny (jako je Lidl, Penny, Plus) převažovaly ve většině krajů ČR s výjimkou Prahy, Jihomoravského, Moravskoslezského a Zlínského kraje, kde vedou nákupní centra (nejde však jen o velká centra, ale dnes již i menší záměry seskupení malých obchodů pod jednu střechu). Do obchodu to budeme mít trochu daleko Z hlediska jednotlivých měst a obcí se nejobsazovanější kategorií v roce 2007 stala města s počtem obyvatel od 20 do 50 tisíc osob. Nové záměry velkoplošných maloobchodních jednotek byly v roce 2007 plánovány většinou do okrajových částí měst. Z pohledu celkového potenciálního záboru plochy území ČR záměry velkoplošných maloobchodních zařízení v roce 2007 se ukázalo, že cca 120 ha, tedy 66 % celkové plochy, je plocha volná a zbytek je plocha zpevněná nebo zastavěná budovami či jinými zařízeními. V celkovém pohledu bylo 46,4 % záměrů lokalizováno na zcela volné ploše (a dalších 11,4 % na převážně volné ploše) a v případě největších provozních typů (hypermarket, hobby market a specializovaná velkoprodejna) šlo dokonce o nadpolovičních 59,3 % záměrů na zcela volné ploše (a 7,4 % na převážně volné ploše). V umisťování všech typů velkoplošných maloobchodních jednotek vede způsob tzv. na zelené louce (celkem 49 případů) nad brownfields (opuštěné tovární, vojenské a jiné areály) s výjimkou supermarketů, kde je umisťování stejně časté na zelené louce jako na brownfields. Celková plocha nové sídelní kaše (urban sprawl) spojené s nákupními zařízeními je v roce 2007 celkem 790 000 m 2 (79 ha), naopak 20 záměrů bylo umístěno do ploch brownfields. Celkem 79 záměrů bylo v roce 2007 naplánováno na plochy zemědělského půdního fondu (ZPF). Celkový plánovaný zábor ZPF byl cca 855 000 m 2 (cca 85,5 ha) což představuje 47 % z celkové plochy plánované v roce 2007 k zabrání pro záměry velkoplošných maloobchodních jednotek. Z celkového záboru činí 17 % zábor ZPF v 1. třídě ochrany (tedy půda nejvyšší kvality). foto: Vojtěch Čip
kampane ale zase tam dobře dojedeme autem Velkoplošná maloobchodní zařízení jsou lokalizována u významných silničních komunikací, v roce 2007 se plánované nárůsty intenzity osobní automobilové dopravy nejčastěji (35 % případů) pohybovaly v rozmezí 10 24,99 %. Celkem 14 záměrů přesáhlo hranici 25 % a 7 záměrů dokonce hranici 50 % původní intenzity osobní automobilové dopravy. Více než 10 % nárůsty se tedy očekávají u 56 % záměrů hodnocených z hlediska dopravy. V roce 2007 bylo naplánováno cca 22 000 nových parkovacích míst pro účely návštěvy plánovaných velkoplošných maloobchodních zařízení. Z tohoto počtu 86 % povrchová stání a pouze zbylých 14 % jako stání v půdorysu budov. Stromy a zvířata musí pryč tady se bude nakupovat Celkem 25% záměrů velkoplošných maloobchodních jednotek v roce 2007 počítá s nějakým vlivem na (zvláště chráněné) prvky v území z hlediska ochrany přírody a krajiny nejčastěji jde o prvky ÚSES (územní systém ekologické stability). Celkem 12 % záměrů (tedy 20 VMJ) bylo v roce 2007 lokalizováno do záplavového území. Významné kácení dřevin je plánováno v 58 % záměrů. A co lidé? Asi se jim to nebude líbit, ale to nevadí 77 % budov bylo naplánováno jako jednoduché stavby (jednopodlažní či dvoupodlažní, parkovací plocha na povrchu země), 9% budov je o něco propracovanějších (vzhled, parkovací plochy v budově či v podzemí apod.), v 11 % případů šlo o moderní budovu (použití exkluzivnějších materiálů a důraz na estetický vzhled). Ve zbytku záměrů (pouze 3 %) byla stavba zakomponována do okolní zástavby (budova odpovídající okolním) a v 1 případě byla využita a opravena historická budova. V 52 % případů byl identifikován velký vliv na obyvatelstvo, v 38 % případů vliv malý a v 10 % případů vliv zanedbatelný. Kumulace vlivů s jiným záměrem nebo s existující velkoprodejnou byla zjištěna v cca 49 % případů. Co s tím? Teď si asi říkáte: To nejsou žádné objevy, to jsme věděli už předtím. Ano, ale bylo potřeba podívat se na problém tak nějak komplexně a mít v ruce jasné argumenty, proč by se měl přístup k nákupním řetězcům změnit. S tím jsme do výzkumu také šli a neopomněli jsme věnovat rozsáhlou část výzkumné zprávy rešerši zahraničních zkušeností s regulací expanze nákupních zařízení a návrhům řešení pro potřeby České republiky. V řadě zemí totiž existují omezení či zákazy pro stavby nákupních zařízení mimo obytné zóny (Belgie, Island, Německo), stávající zástavbu a mimo městská centra (Dánsko, Finsko, Irsko). Některé státy, regiony či města požadují návaznost nákupních zařízení na hromadnou či pěší dopravu (Finsko, Nizozemí, Rakousko, Švédsko). Jiné určují závazné limity pro prodejní plochy v jednom zařízení (Francie, rakouské spolkové země např. Burgundsko, Štýrsko, Vorarlbersko, Vídeň). Řada vlád či samospráv má kontrolu nad povolováním nových velkoplošných zařízení (Belgie, Dánsko, Itálie, Lucembursko, Polsko, Portugalsko). Některé země chrání výrobce před ekonomickou mocí maloobchodních řetězců (Francie, Slovensko). Je tedy třeba nespát ani v České republice a v územních plánech stanovit maximální prodejní plochy, kreslit plochy pro prodejny na staré továrny a v návaznosti na hromadnou a pěší dopravu a nikoliv na louky a pole kolem měst. Na pořadu dne je i umisťování parkovišť do budov a podzemí a sladění vzhledu prodejen s okolní zástavbou. A to všechno na pozadí očekávané další expanze nákupních řetězců v ČR v následujících letech. Je tedy třeba sebou (milí politici a milé političky) pohnout. První příležitost se otevírá v připravované Politice územního rozvoje ČR, kraje mohou zasáhnout ve svých Zásadách územního rozvoje a obce se mohou bránit pomocí územních a regulačních plánů. Doufejme, že nějaké regulace proniknou do příslušných předpisů. Pokud ne, za pár let bychom mohli litovat ještě více, než jak začínáme litovat dosavadní benevolence k modernímu stylu nakupování. Celou výzkumnou zprávu i s odkazy na zdroje naleznete na stránce http:// ekobrana.cz v sekci Informace a dokumenty nebo přímo na: http://aa.ecn. cz/img_upload/67fc87870d57d5b3a- 63ce8985bb216ef/studie_1.pdf. Předpokládané zvýšení intenzity osobní automobilové dopravy u 100 plánovaných VMZ v ČR v roce 2007. Zdroj: vlastní šetření. 5
Unikátní workshop Štěpánky Hrdinové kampane Předkládáme rozhovor se Štěpánkou Hrdinou, která navrhla a zrealizovala workshop na téma Hypermarkety pro školní děti. 6 Jste autorkou originálního workshopu o hypermarketech. Co bylo impulzem k jeho vzniku? Odkud ten nápad? Problematiku hypermarketů jsem si vybrala jako téma své diplomové práce a onen workshop nebo lekce, jakkoli tomu budeme říkat, bylo vlastně jejím vyústěním. Hlavním impulsem byl pro mne jeden ze seminářů s Alešem Máchalem na Lipce, kdy jsme pracovali s letákem od NESEHNUTÍ (Hypermarkety. Příliš drahá sleva!!! III. vydání). Tehdy se ukázalo, že to, co jsem v souvislosti s hypermarkety podvědomě cítila, má mnohem hlubší souvislosti. Ve chvíli, kdy jsem si měla vybrat téma diplomové práce. Projektování lekce pak už šlo samo. Práce dětí ve skupinách. Pro jakou cílovou skupinu je projekt určen? A v čem spočívá? Jedná se o sedmihodinovou lekci, rozdělenou do dvou bloků. Určena je žákům 4. 5. ročníku ZŠ. Tato lekce si klade za cíl ukázat dětem v tomto věku fakt, že hypermarkety nejsou jen báječným místem k nákupům a k trávení volného času, ale že jsou s jejich existencí spojeny vážné problémy. Lekce však není určena k tomu, nějakým způsobem hypermarket démonizovat. Usiluje o to, aby si děti začaly uvědomovat jisté souvislosti a naučily se ve světě hypermarketů žít a nebýt jím manipulovány. Snažila jsem se lekci pojmout formou her a vybídnout děti k vlastní aktivitě. Pro tento účel jsem se pokusila vybrat a vytvořit hry, které by dětem pomohly pochopit jednotlivé problémy, rozdělené do tří oblastní (environmentální, ekonomické a sociální). V závěrečné části lekce se mi podařilo zařadit návštěvu hypermarketu. Při ní žáci zkoumají platnost tvrzení spojených s tzv. mýty o hypermarketech. Svůj výzkum si sami naplánují a sami též provedou. S jakými ohlasy se projekt setkal? Bude pokračovat? Mohou se např. na Vás školy obracet s nabídkou realizace? Ohlasy u obou třídních učitelek, které mi vyšly vždy ve všem vstříc, ale především i u dětí, byly až překvapivě dobré. Vedoucí mé diplomové práce byl taktéž spokojen, co víc si přát? Lekce pokračovat v nejbližší době foto: Štěpánka Hrdinová Stavba hypermarketu z krabic. foto: Štěpánka Hrdinová zřejmě nebude, ale pokud by některá škola měla v příštím roce o lekci zájem, ráda ji znovu připravím a zrealizuji, toto téma si další šíření určitě zaslouží. Jeho šíře a možnosti nabízí jeho zařazení i do dalších vyučovacích předmětů a lze na něho navázat nespočtem dalších ne jenom environmentálních témat. Které prameny k tomuto tématu Vy sama doporučujete, odkazy, popř.kontakt hypermarketového workshopu. Vodítkem k sestavení lekce byly pro mne knihy Pikea a Selbyho Cvičení a hry pro globální výchovu 1. a 2 (Portál 2000) a Globální výchova, dále pak Hry k trvale udržitelnému rozvoji: sborník simulačních her s environmentální tematikou. Autorů Činčery, Cahy, Kulicha (Brontosaurus 1996). Pro získání informací o samotných hypermarketech mi nejvíce posloužily knihy vydané v NESEHNUTÍ Zaostřeno na hypermarkety a Přelet nad hypermarketovým hnízdem: deset let budování hypermarketů v ČR Filipa Fuchse a kol. Dále jsem čerpala z webových stránek NESEHNUTÍ a k nezaplacení mi byl seminář, který NESEHNUTÍ pořádalo začátkem letošního roku. Kontakt na mě je stepahrdinova@atlas.cz. Děkujeme za rozhovor, ALARM.
kampane Ochrana práv zaměstnanců hypermarketů ka programu GARDE sdružení EPS Program GARDE sdružení EPS se dlouhodobě systematicky věnuje monitorování odpovědnosti hypermarketů za dodržování práv zaměstnanců. V rámci své činnosti poskytuje zaměstnancům hypermarketů bezplatnou právní pomoc, monitoruje činnost státních orgánů, v jejichž kompetenci je kontrola dodržování pracovněprávních předpisů, aktivně se snaží ovlivňovat legislativu oblasti zákazu diskriminaci a posílení vymahatelnosti práv zaměstnanců. Program GARDE sdružení EPS v nedávné době upozornil na problém velkého množství inspekcí práce identifikovaných porušení pracovněprávních předpisů ze strany hypermarketů, za něž jsou ukládány absurdně nízké pokuty vzhledem k miliardovým obratům obchodních řetězců. Za loňský rok inspekce práce provedla u 19 nadnárodních obchodních řetězců celkem 157 kontrol dodržování pracovněprávních předpisů, při kterých zjistila celkem 425 porušení pracovněprávních předpisů. Ze zprávy Státního úřadu práce inspekce práce, kterou si právníci GARDE sdružení EPS od úřadu každoročně vyžádají, vyplývá, že nejvíce porušení pracovněprávních předpisů se v loňském roce dopustil obchodní řetězec Kaufland, u kterého inspekce odhalila celkem 107 závad, souhrnná pokuta za všechny u něj identifikované závady však dosáhla výše pouhých 120 000 korun. Druhým nejčetnějším porušovatelem v loňském roce je supermarketový řetězec Billa, u kterého inspekce práce zjistila 72 závad, za které Bille udělila pokutu v souhrnné výši 155 000 korun. Nejvíce za pokuty pak musel zaplatit diskontní obchodní řetězec PLUS, kterému inspekce práce za rok 2007 uložila za 24 závad pokuty v souhrnné výši 185 000 korun. Řetězce nejčastěji porušovaly předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, špatně vedly evidenci docházky, neposkytovaly v souladu se zákonem dostatečné přestávky mezi směnami a volno v týdnu, inspekce práce identifikovala i problémy v oblasti odměňování zaměstnanců za práci. Přestože inspekce práce může podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce za porušení předpisů uložit v závažných případech pokutu ve výši až dvou milionů korun, k vysokým sankcím pro zaměstnavatele s miliardovými obraty v loňském roce nepřistoupila v žádném z případů. Naopak některé obchodní řetězce, přestože u nich identifikovala závady, nechala inspekce práce bez pokuty. Např. u obchodního řetězce Interspar bylo zjištěno 21 porušení pracovněprávních předpisů, přesto Intersparu nebyla udělena žádná pokuta, stejně jako společnosti MAKRO, kde bylo zjištěno 14 závad. Kompletní přehled o zjištěných závadách a uložených pokutách lze nalézt na stránkách programu GARDE sdružení EPS www. responsibility.cz Autorka: Jana Koukalová, právničfoto: Vojtěch Čip Vzhledem k tomu, že současná právní úprava dává inspekci práce dostatečné možnosti k sankcionování nezákonného chování hypermarketů, je třeba hledat pochybení nikoli v legislativě, ale zejména v samotné práci inspekce práce, která ukládáním absurdně nízkých pokut obřím zaměstnavatelům za opakovaná porušování zákona nedostatečně zaručuje státem garantovanou možnost zaměstnanců účinně vymáhat svá práva prostřednictvím tohoto úřadu. Jako příklad účinného uplatnění kontrolních pravomocí státního úřadu lze považovat postup pražského úřadu práce v případě zjištění diskriminačních otázek v dotazníku pro uchazeče o zaměstnání u společnosti Interspar, na který upozornil program GARDE. Úřad práce v tomto případě otázky na počet dětí a rodinný stav kvalifikoval jako přímou diskriminaci a uložil za ni společnosti pokutu ve výši půl milionu korun. Pouze důsledné sankcionování nezákonností, kterých se obchodní řetězce opakovaně vůči zaměstnancům dopouštějí může vést k jejich eliminaci. Vzhledem k silné orientaci hypermarketů na zisk a snižování cen pro zákazníky nelze za účinnou ochranu v těchto případech považovat ukládání nápravných opatření bez uložení adekvátně vysoké pokuty. 7
kampane Rozhovor o kampani Zaostřeno na hypermarkety Místo ankety jsme tentokrát realizovali rozhovor o hypermarketech se dvěma zástupci z NESEHNUTÍ, kteří se tímto tématem zabývají a dalšími dvěma lidmi, kteří se k tomuto tématu chtějí dozvědět víc. Rozhovoru se zúčastnili: Jiří Koželouh, Jiří Kniha, Jaroslava Šimáková a Milan Štefanec A: Musím přiznat, že běžně nakupuji v hypermarketech nebo supermarketech, protože se obecně ví, že je tam všechno levnější a větší výběr. A překvapuje mě názor, že je to neekologické, vždyť když někde může být větší množství zboží a nižší ceny, je to přece tržní a logicky výhodné pro všechny strany. B: Jedna z kampaní v NESEHNUTÍ se jmenuje Zaostřeno na hypermarkety. Co tato kampaň sděluje? C: Na začátku je potřeba říci, že to není kampaň primárně proti hypermarketům. Je to kampaň, která upozorňuje na to, jaké negativní dopady mohou hypermarkety a supermarkety a obchody tohoto typu nakupování mít. Zvláště pokud se budou rozvíjet nekontrolovaně, neregulovaně. V současné době v ČR je ta rovnováha vychýlená natolik, že hypermarkety, supermarkety a diskonty ovládají přes 75 procent trhu s potravinami, na jiný druh obchodu zůstává 15 procent a ten zbytek jsou internetové obchody. V kampani nám nejde o to zastavovat hypermarkety, úspěšným výsledkem kampaně by bylo, kdyby tady existovala rovnováha mezi hypermarkety + supermarkety, malými obchody a dalšími druhy nakupování, aby si každý mohl vybrat. Kampaň zdůrazňuje, jaké dopady má výstavba hypermarketů a supermarketů na životní prostředí, na dopravu, na strukturu ve městech apod. B: V Hradci Králové, odkud pocházím, znám příklad hypermarketu, který postavili na armádním pozemku, který léta chátral. A navíc ta firma zaplatila výstavbu infrastruktury. To se asi často neděje. A: Co je oproti tomu takový nejpříšernější příklad výstavby hypermarketu? D: Je to různé. Mnohdy výstavby infrastrukturu spíše zatěžují. Nelze sice házet všechny firmy do jednoho pytle, ale například diskonty se hodně soustředí na to, aby byla výstavba co nejlevnější. A tedy nekvalitní. Takže diskonty jsou asi nejhorší. Mně např. vadí, že v Králově poli v Brně byl v místech nynějšího hypermarketu chráněný biotop živočichů. To je jeden z mých argumentů, proč tam nejít. Obecně, když se hypermarket postaví na zelené louce, na zemědělské půdě což se týká velké části těchto staveb vždy má enviromentální dopady. Málokterý investor se chce přizpůsobit a využít například možnosti stavět v tzv. brownfields v centru města i za cenu větších problémů s opravou objektu. Ale myslím, že právě to je to minimum, které by se mělo pohlídat, že když se někde staví, mělo by to navazovat na předchozí život té lokality. A: A tohle je hlavní předmět kampaně Zaostřeno na hypermarkety? D: Ano, to téma je zejména životní prostředí a územní plánování. Vadí nám například nárůst dopravy. Zjistili jsme, že u 56 procent záměrů došlo k více než desetiprocentnímu nárůstu 8
kampane intenzity dopravy. U devíti z deseti plánovaných hypermarketů (tedy prodejen s prodejní plochou nad dva tis. m 2 ) byl v loňském roce zjištěn konflikt s ochranou přírody. Důsledkem neregulovaného rozvoje jsou např. tyto vlivy na životní prostředí. A: Jaká je situace s lidmi, kteří jsou v hypermarketech zaměstnaní? Proslýchá se, že je něco v nepořádku, ale připadá mi, že v době nezaměstnanosti jsou to místa se stálým platem a s jistotami. Jsme přece svobodní lidé ve svobodné zemi, tak si každý může rozmyslet, kde se nechá zaměstnat. C: Tím se zabývá Ekologický právní servis, ti by ti mohli argumentovat přesnými daty. Jsou případy, kdy se vedou dva typy evidence pracovní mzdy jedna je skutečná a druhá podle zákoníku práce. Dále to, že se neproplácí přesčasy. Využívají se fígle, které umožňují propouštění zaměstnanců bez výpovědní lhůty dříve skrze smlouvu na dobu určitou, dnes opakovaným zaměstnáváním na tři měsíce zkušební lhůty. Využívá se zaměstnávání skupin, které mají menší ochotu se bránit zakládáním odborů (studenti, cizinci) a je několik případů, kdy po založení odborů měli zaměstnanci nižší plat nebo museli odejít. Otázkou zůstává, jestli hypermarkety pracovní místa přinášejí, nebo ubírají. V ČR se zatím nedá opřít o žádný konkrétní výzkum, ale když se podíváme například na rozvoj diskontů, tak každý tento řetězec má kolem sebe určitý okruh, odkud čerpá zákazníky. V tomto okruhu dochází ke krachu nejen přímých konkurentů, ale také dodavatelů řetězců. Místní už nejsou potřeba, protože například Lidl dodává velkou část zboží z Německa. Město Brno si nechalo udělat výzkum, jak v průběhu času mizí prodejní plochy potravin v centru města, ale není u nás žádný výzkum, který by prokazoval, jak přímo expanze hypermarketů ovlivňuje zánik malých obchodů. Každopádně každý člověk, který žije v blízkosti hypermarketu, může pozorovat, že mizí malé samoobsluhy, mizí obchody, které jsou dostupné pěšky a zůstává jen hypermarket. A: Tyhle věci ale nerozhodují občané, takže já do toho nemůžu zasáhnout. C: Naše kampaň se soustřeďuje nejen na sbírání informací, ale také na diskuse o tom, jakým způsobem by lidé mohli ovlivňovat výstavby supera hypermarketů ve svých městech a krajích. Před patnácti lety ještě lidé výstavby supermarketů vítali. Dnes už je ta síť natolik široká, že velká část projektů vzbuzuje protesty veřejnosti. Lidé už mají kam jít nakupovat a uvědomují si, že výstavba takového centra znamená zničení kulturní památky, zábor parku, kácení stromů nebo další problémy, které jim nabídka hypermarketů a supermarketů nekompenzuje. Snažíme se v rámci kampaně posilovat zapojení veřejnosti ve chvíli, kdy se o těchto výstavbách rozhoduje. A v případě, že u toho nějací aktivní občané jsou, tak jim pomáháme, aby mohli celý proces ovlivňovat. A: Takže vás mohou občané sami oslovovat? C: Zpočátku kampaně jsme informace vyhledávali my a oslovovali jsme veřejnost s tím, jaké mají na chystané projekty lidi názor. V současnosti je to naopak. Většinou se občané na nás obracejí sami s dotazy, co mají dělat přes ekoporadnu nebo webovou stránku. Jsou případy, kdy my se dozvíme o nějakém plánovaném projektu a snažíme se aktivitu delegovat na místní lokální sdružení a občany, pokud samozřejmě o to mají zájem. Těm se pak snažíme pomáhat. D: Kdokoli se na nás může obrátit. Mnohdy je už pozdě, pokud se ten projekt připravuje. Je třeba být u toho, když se projekty plánují v územním plánu, sledovat situaci. A: Ale jak se o tom mohou lidé dozvědět v počátku? D: Je to v územním plánu. Ten je potřeba sledovat. Město si plánuje dopředu, mělo by si nechat vypracovat studii, kolik je takových zařízení ve městě potřeba. Územní plány jsou na internetu. Dostat se k této informaci byl ještě před pěti lety trochu problém. Dnes se dá mnoha věcem předejít. Mnohdy se plánování diskutuje veřejně. Takových diskuzí je potřeba se zúčastnit, tam se dá ještě zasáhnout. Záměry navíc prochází posuzováním vlivu na životní prostředí. A: Povinně? D: Největší část prochází zkráceným řízením, ve kterém ještě občané mohou žádat posuzování EIA, což je posouzení vlivu na životní prostředí. Pokud je to ve fázi, že je hotový projekt už na stole, kdy i ten investor už do toho něco vložil a má konkrétní představu, po které jde, takže má i pocit, že mu do toho nikdo nemá právo mluvit. B: Další věc jsou biopotraviny v hypermarketech. Váš názor? 9
kampane C: Nejvíce biopotravin se prodá právě v supermarketech a hypermarketech. Jsou to ale ty, které se dováží ze zahraničí, takže tím naši biozemědělci ztrácí možnost expandovat. Ale obecně poptávka po biopotravinách vzrostla. Před dvěma lety utratili lidé 39 korun za biopotraviny na občana ročně. Teď je to třikrát tolik. Čeští biozemědělci to nejsou schopni pokrýt. Takže se dováží a to zase naopak české biozemědělce trošku brzdí. Navíc když se dováží biopotraviny z velké dálky, už nejsou moc bio A: Důvod, proč jdu do hypermarketu je, že tam mají nejnižší ceny. Na základě jakého argumentu tomu mám odolat? D: Otázka zní, jestli je to opravdu všechno levnější. To je právě otázka, kterou si musí každý dopředu odpovědět sám: Stojí mi za to, podporovat tento způsob obchodu? Většinou jsou ceny nízké zpočátku a po odstranění konkurence dochází k jejich navýšení. To, že si koupíte levný rohlík v supermarketu, není jediná cena, kterou za to zaplatíte. Všichni platíme to, že řetězec využívá infrastrukturu postavenou za veřejné peníze, že krachují místní obchodníci atd. Pod vlivem reklamy nakupujeme víc věcí, než jsme původně chtěli podle výzkumů až 93 procent českých foto: Ondřej Zvěřina. zákazníku hypermarketů nakupuje impulsivně, pod vlivem reklamy. Lidé tam utratí hodně peněz a stráví hodně času. Tyto řetězce neprodávají nic pod cenou, aby kvůli tomu pak dlouhodobě prodělávaly. Je jasné, že někde ten zisk mít musí. B: Psychologie reklamy je silná a je to široké téma, které ale k hypermarketům hodně patří. Nekup pivo za 1,90. K tomu příjemná hudba C: V zahraničí už pracují i s vůněmi... A: taky působí davová psychóza C: Připadá mi zásadní říci, že je potřeba, aby byla možnost volby v nakupování potravin a když si kupuji levné potraviny, tak je to vždy vyváženo někde jinde. Trend v ČR směřuje k tomu, že prostor pro klasické obchody s potravinami se zužuje, stejně jako prostor pro ty, kteří by zde chtěli nakupovat. Věštění z marketingové koule ukazuje obraz, ve kterém si v budoucnu vybíráme pouze mezi 3 5 značkami hypermarketů, které ovládnou trh zcela. B: To je, myslím, děsivý výhled A: takže všechno záleží na regulaci? D: Když to stručně shrnu, tak když vzniká nový projekt, je potřeba pohlídat: jestli může vzniknout, za jakých podmínek může vzniknout a jestli vůbec stojí za to, aby vznikl. Mantinely pro ty, kteří chtějí stavět nový super nebo hypermarket, musí být dopředu jasné a jednoznačné. Ukazuje se, že kdyby měli občané větší možnost do realizace těchto projektů více mluvit, neplatí tvrzení, že chtějí všichni chodit do hypermarketů. Nedávný výzkum v Brně naopak ukázal, že spousta lidí by v místě svého bydliště raději viděla večerku. 10
kampane Nákupní centra na ústupu? Autor: Milan Štefanec, koordinátor kampaně Zaostřeno na hypermarkety S argumentem že boom nákupních center v ČR už končí a že tedy již není třeba se obávat dalších negativních dopadů jejich expanze se v poslední době setkáváme v rámci kampaně Zaostřeno na hypermarkety stále častěji. Slýchat jej lze jak z úst některých představitelů nákupních řetězců, tak především od politiků a představitelů státní správy i samosprávy, kteří tímto způsobem obhajují svoji nečinnost na poli regulace velkých obchodních center. Je však tvrzení o konci dalšího růstu provozoven supermarketů, diskontů a hypermarketů v ČR založeno na nějakých relevantních datech či je spíše pohodlnou výmluvou pro jedny a marketingovou strategií pro druhé? Expandují, tedy jsou Jak vypadala marketová expanze v ČR v roce 2007 se dozvíte z výzkumu NESEHNUTÍ o kterém informuje článek Jiřího Koželouha výše. Jak bude vypadat expanze v následujících letech vyplývá z čerstvých výzkumů společností Cushman & Wakefield a Incoma. Ještě v roce 2008 přibude dle výsledků výzkumů k dosavadním 250 hypermarketům minimálně další tucet. Do roku 2011 jich bude postaveno dokonce 25, z toho devět z nich má být v Praze. Velká nákupní centra a hypermarkety chystají své nové prodejny především v krajských městech, ještě letos by tak měla vzniknout v Brně, Mostě, Pardubicích, Liberci či Jihlavě. Zmiňované výzkumy se však zabývaly pouze expanzí velkých nákupních komplexů a hypermarketů, nesledovaly růst výstavby nových supermarketů ani diskontních prodejen, které patří mezi nejrychleji rostoucí formy nákupních míst a očekává se (dle agentury Incoma), že jejich (diskontů) tržní podíl dosáhne až 17%. Nová nákupní centra také čím dál častěji míří do center měst a do menších měst, neboť plochy okolo velkých měst jsou již zastavěny. Podle odhadů představitele Incomy Tomáše Drtiny se počet nákupních center v České republice v následujících třech letech zvýší až o třetinu. Nepolevujeme, tedy jsme Proto ani v uplynulém období aktivity kampaně NESEHNUTÍ věnované nákupním centrům, netrpěly útlumem spíše naopak. Kromě toho, že jsme sledovali vývoj jednotlivých kauz, jimž se dlouhodobě věnujeme a o kterých jsme informovali v předchozích číslech ALARMu, zabývali jsme se také prací na prosazení koncepčních opatření, která by mohla regulovat nákupní centra s ohledem na jejich negativní dopady. Připravili jsme (také na základě zahraničních zkušeností) materiál s návrhy různých forem regulací nákupních center, a to jak z hlediska územního plánování, tak z hlediska ekonomického či prostřednictvím povolovacích procesů a zapojení veřejnosti do nich. Tento materiál nyní diskutujeme s volenými představiteli z poslanecké sněmovny parlamentu. Připomínky týkající se rozvoje maloobchodu jsme také vypracovali k návrhu obnovené Politiky územního rozvoje, která je celorepublikovou koncepcí územního plánování. Snažíme se nastavit principy chránící životní prostředí a zároveň zlepšující dostupnost služeb pro všechny. Úspěšně jsme medializovali výsledky našeho výzkumu expanze nákupních center v ČR, uskutečnili jsme sérii tématických besed, webové stránky www.hyper.cz jsme obohatili o mnoho nových souvisejících informací. K dispozici jsou na naší adrese nové informační materiály, nové propagační materiály kampaně (lněné či biobavlněné nákupní tašky s potiskem, propagační propisky z biologicky rozložitelného materiálu ad.). Nová podoba webových stránek hyper.cz je propagována jak informační tabulí umístěnou v centru Brna, tak třicetivteřinovým videoklipem, který měl premiéru na festivalu EkoBiograf organizovaném Nadací Veronica a Hnutím Duha. Naplno začal také sběr informací pro chystaný internetový registr vlivu nákupních center na životní prostředí, který chceme zpustit v druhé polovině tohoto roku. Připravujeme i českou verzi filmu o porušování práv zaměstnanců polským hypermarketem Biedronka. Jestli Vás uskutečněné i plánované aktivity kampaně Zaostřeno na hypermarkety zaujaly, velice uvítáme, budete-li chtít se do nich zapojit. Budeme se těšit na vaše maily zaslané na adresu info@nesehnuti.cz. foto: Jakub Hemala 11
Dobrovolnická rubrika Autorka: Kristýna Pešáková, dobrovolnická koordinátorka NESEHNUTÍ NESEHNUTÍ pomáhá řada dobrovolnic a dobrovolníků, kteří často nejsou vidět a přitom i jim vděčíme za to, že můžeme realizovat naše akce, vydávat letáky, mít webové stránky apod. Protože bychom rádi upozornili právě na ty, kteří nám pomáhají, rozhodli jsme se obohatit Alarm o rubriku, která má být poděkováním našim dobrovolníkům a dobrovolnicím. Budeme Vám je tedy v této rubrice postupně představovat. Samozřejmě není možné představit všechny naše dobrovolníky a dobrovolnice, proto bude součástí i poděkování všem, kteří nám pomáhají! V tomto čísle Vás seznámíme s Jarmilou Přibylovou, dobrovolnicí, která nám nesmírně ochotně a spolehlivě provádí korektury letáků a brožurek, které vydáváme, překládá texty a pravidelně provádí monitoring tisku. Jarmilo, kde pracuješ? Pracovala jsem ve sdružení Nový Prostor, které je známo především vydáváním časopisu, prodávaného sociálně vyloučenými lidmi. Ráda bych podotkla, že prodejci NP nejsou vždy nutně bezdomovci, ale obecně lidé nacházející se ve finanční tísni, kteří nemohou delší dobu najít zaměstnání ať už proto, že jsou třeba invalidní, opustili vězení nebo dětský domov, je jim nad padesát let a pro pracovní trh jsou staří atd. Já osobně v Novém Prostoru pracuji na projektu EQUAL, který usiluje o rozvoj sociálních podniků u nás tj. o rozvoj soběstačného soukromého sektoru, který by zaměstnával právě osoby těžko nacházející práci jinde. Tento projekt skončil v létě 2008 a v září se mi narodilo miminko, takže teď jsem doma. Jak nám pomáhá? dělá pro nás korektury monitoruje tisk překládá Přestože jsme se dnes měli možnost seznámit s Jarmilou Přibylovou, která nám pomáhá, má NESEHNUTÍ i další dobrovolníky a dobrovolnice, kteří/které nám navrhují grafiku webových stránek či plakátů, pomáhají nám při akcích, koordinují naše kampaně apod., proto i jim patří náš nesmírně velký dík!!! dobrovolci Proč jsi se rozhodla dobrovolně pomáhat NESEHNUTÍ? Líbí se mi, že se Nesehnutí zaměřuje vedle ekologie taky na širší společenské problémy například na uprchlictví nebo výstavbu hypermarketů, a myslím, že dělá užitečné věci. Protože žiju a pracuju v Praze, nemohu se účastnit jeho aktivit přímo, ale ráda vypomohu s tím, co umím, aspoň pomocí počítače a e-mailu. Které téma, kterým se NESEHNUTÍ zabývá, je Ti nejbližší? To nedovedu říci, stejně jako nelze říci, které téma je nejdůležitější. Oceňuju třeba, že se dobrovolníci snaží trávit smysluplně volný čas s dětmi z uprchlických táborů. A tématem hyper- a supermarketů se tu taky nikdo jiný moc kriticky nezabývá. Toto téma Alarmu je věnované tematice hypermarketů. Jak Ty osobně hodnotíš přínosy a negativa, který tento druh nakupování přináší? Někdo asi spatřuje přínos v tom, že je tam velký výběr a může si zajet nakoupit autem. V počtu obchodů tohoto typu na počet obyvatel už ale ČR předstihla ostatní a stále se staví další. Kromě toho, že při výstavbě se často špatně hospodaří s půdou, se mi nelíbí ani životní styl, který s sebou přinášejí zejména velká nákupní centra, která se pro řadu mladých lidí a rodin stávají místem trávení volného času. A patrně nejzávážnějším důsledkem jejich rozrůstání se je likvidace malých obchodů v jejich okolí. Proto myslím, že právě menší obchodníky je dobré podporovat. nový dobrovolnický web Nesehnutí v provozu! Autorka: Kristýna Pešáková, dobrovolnická koordinátorka NESEHNUTÍ 12 NESEHNUTÍ zprovoznilo nové webové stránky určené dobrovolníkům a dobrovolnicím NESEHNUTÍ a novým zájemcům a zájemkyním o zapojení. Najdete je na www.dobrovolne.nesehnuti.cz. Na stránkách naleznete data schůzek ke kampaním, výzvy k pomoci, možnosti zapojení apod. Tyto stránky by dobrovolnicím a dobrovolníkům měly usnadnit orientaci v možnostech dobrovolné pomoci NESEHNUTÍ. Oceníme připomínky a případně nápady převážně ze stran našich dobrovolníků a dobrovolnic na jejich vylepšení tak, aby se vám s námi spolupracovalo co nejlépe.
knihovna Knihovna NESEHNUTÍ aneb doporučujeme knihy a zveme do útrob naší ne objemné, ne architektonicky závratné, ale přesto zajímavé knihovny V knihovně NESEHNUTÍ hloubala: Kateřina Plesková Aktuálně s myšlenkou na hlavní téma tohoto čísla Alarmu vybírám tituly se zajímavou souvislostí v oblasti problematické výstavby super- a hypermarketů. Nemám na ně přímo zaostřeno. Myslím a hledím na ně po očku, ale upřeně. Sídelní kaše: Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domů (autor: Pavel Hnilička; vydalo: Vydavatelství ERA, Brno 2005) Suburbanizace a její sociální ekonomické a ekologické důsledky (sborník ze semináře editor: Luděk Sýkora, vydal: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Praha 2002) Většina z nás, kdo jsme nevyrostli v rodinném domě a rodině silněji či méně zaměřené na zemědělskou produkci, nezažili jsme nucené brigády na bramborách, rybízu a podobných pracech, sníme svůj sladký sen o bydlení v podobě domečku se zahradou. Některým se sen splní. Plní se i těm, kdo brigády na rybízu a sbírání, sekání, udržování a opravování ledasčeho ve velkém zažili a nezanevřeli. Jen, je to vždy splněný sen? Nestává se také občas prázdným dojmem či hůř černou můrou? Tyto otázky vás napadnou, když se vydáte na příměstský výlet do okolí Prahy, Brna i některých dalších větších a už i menších měst a obcí. Procházíte se po krajině pozorujíce to které roční období a také rozrůstající se satelitní městečka nad mizející krajinou. A tu to je suburbanizace! Vidíte mizející pole a volnou krajinu a sledujete nové a nové řady domů více či méně odloučených od původní zástavby mateřských obcí. Domky jsou pestrobarevné, většinou téměř identické, ale někdy i extra architektonicky vyvedené. K nim přiléhají spíše maličké zahrady, které nazvete zahradami jen nedostatkem jiných použitelných termínů, neboť blíže než ke sběru plodin zvou k novému a novému objíždění bazénu sekačkou. Ale ano, ne všechny zahrady musejí být užitkové, i odpočinku a pěkného pokoukání na rozličnou květenu je třeba. Jenže s tím pokoukáním to zvláště kolemjdoucí nemají jen tak. Leckteré domy a zahrady můžete obdivovat skrz tlusté či vysoké (nejčastěji však takové i takové) zdi jen, když se snažíte s úsilím téměř špionážním. Tušíte, že místní si žijí své životy uzavřené sami do sebe a tepající v rytmu ranních automobilových cest do zaměstnání a někdy i zábavou v přilehlém městě, večerních návratů spojených s nákupem v super/hypermarketu na jeho okraji, víkendovým odpočinkem a drobnou prací kolem domu ústící v hromady posekané trávy, kterou není jak zpracovat. Připadá vám, že v okolí těchto domů a často ohrazených, někdy i dost podivně řešených, ulic nejste příliš vítanými procházejícími. Trošku místním závidíte splněný sen o bydlení, ale padá na vás tíseň. Uvedené knihy fenomén mohutné a většinou ne zcela promyšlené obytné výstavby mimo města na okrajích obcí sledují, a to z mnoha úhlů. Odborníci a odbornice však přicházejí s obrázky, ze kterých se neskládá úplně lichotivá pohlednice však už jen ty termíny: sídelní kaše, automobilová závislost, ztráta místa, ztráta identity, zelené vdovy, zostrovnění každodenního života Sníte si sníte a najednou taková rána. Uf. Společně s knihami se můžete zabývat otázkami o jak významný problém jde? jaké má důsledky pro život města, obce i okolní krajinu? jaké jsou zkušenosti a příklady ze zahraničí? zda je třeba suburbanizaci bránit a případně jak? jaká by byla únosnější řešení? možná máte vlastní otázku. proč se takovýmito knihami trápit? K odpovědi přetavuji a doplňuji úvod Kateřiny Dubské, zástupkyně jednoho z vydavatelství: Možná jako člověk, který uvažuje o odchodu z města do nového rodinného domu, začnete přemýšlet nad souvislostmi, které jste za svým snem zatím neviděl/a. Možná vás jako představitele/ku obce, která zvažuje prodej pozemků pro tyto účely, napadnou nové důležité souvislosti a dopady takovéto stavby na život vaší obce. A možná se obě strany začnou ptát po lepším řešení. A možná se tak ruku v ruce s neviditelnou rukou trhu v níž vládne zákon nabídky a poptávky začne horší řešení měnit v lepší, udržitelnější, k přírodě a krajině přátelštější, i lidem zdravější. I snít se dá rozumně, zvláště jde-li o rodinná až rodná místa vás a pateticky prakticky viděno i vašich příštích generací. 13
Nové knihy Autorka: Alice Nekvapilová knihovna pomocí názorných obrázků z dětského světa vysvětluje obsah a význam tohoto dokumentu tak, aby už ti nejmenší měli povědomí o právech, která máme a která musíme dopřát také ostatním. 14 Také tentokrát je tu jarně pestrá a zajímavá nabídka nových knih tentokrát z oblasti ženských a lidských práv, sledovaných nejrůznějšími pohledy. Jako první se představí beletristická vzpomínka na život na Slovensku 50. let od Ireny Brežné Na slepačích krídlach. Tento mozaikový román popisuje tehdejší skutečnost dětskýma očima Jany, jejíž maminka zmizela ve vězení, ale i přes stylizaci do příběhu děvčátka autorka vypráví s nadhledem a satirou ženy s mnoha zkušenostmi. Další kniha se také dotýká života malé holčičky, tentokrát o ní ale vypráví její matky. Marianne Grabrucker v knize Typické dievča píše o prvních třech letech života své dcery Hanky, které se rozhodla dát více životních možností, než jen být hodnou a hezkou dívenkou, a podrobně si zaznamenala nejrůznější příhody i reakce okolí. Tento deník se tak stává důležitým zdrojem pro laiky i odborníky v oblasti rodově citlivé výchovy. Do třetice s tematikou dětí přichází publikace dětem přímo určená omalovánková knížka od organizace Amnesty International s názvem Dětem o všeobecné deklaraci lidských práv. Snadno pochopitelným jazykem a za Zcela jinam se přesuneme s knihou čtvrtou Vlastimil Růžička v knize Squaty a jejich revoluční tendence nabízí pohled na jeden z jevů dnešní společnosti obsazování prázdných domů (squatting). Podrobně nahlíží především do domácí situace, ale dotýká se také stavu v okolních státech a kromě sociologického a politického pohledu podává v knize i autentické výpovědi nejrůznějších osob z centra dění, korespondenci a manifesty, které spolu s fotografiemi dodávají knize také podobu reportáže. Ještě chvíli se zdržíme u sociologie, a to s Teorií modernizace od Jana Kellera. Zde autor svým typickým odbornějším stylem zkoumá postupnou ekonomizaci různých oblastí života, nový pohled na globalizaci, ale také například hrozbu barbarizace společnosti modernizací, pomstu Jihu zemím Severu nebo násilnické tendence modernity. Jako dnes poslední se představí kniha China, Inc.:Jak Čína drtí Ameriku a svět od Teda C. Fishmana. Očima novináře přináší pohled na dramatický rozvoj Číny a její vliv na světovou ekonomiku. Kapitoly popisují například vztah Číny k patentům přerůstající v novodobou průmyslovou špionáž nebo pro nás nepochopitelnou konkurenceschopnost zboží vyrobeného a prodávaného za zlomek ceny jejich zdejších sourozenců a tvoří velmi aktuální přehled toho, čím asijský tygr mění svět.
NESEvýstavy Chtěli byste uspořádat výstavu na téma lidských práv, ekologie či práv zvířat ve vašem městě? Neváhejte a objednejte si některou z výstav NESEHNUTÍ! (O výstavy si lze napsat poštou či e-mailem, objednat si je lze i osobně, telefonicky a v několika případech také prostřednictvím internetových formulářů.) Uprchlíci u nás Výstava se skládá z textů o zemích, ze kterých do ČR přicházejí uprchlíci nejčastěji. Jsou doplněny fotografiemi z těchto zemí, kresbami a malbami uprchlických dětí žijících v zařízeních pro běžence ve Zbýšově a Zastávce u Brna. Výstava přibližuje důvody, proč z popsaných zemí lidé utíkají a proč hledají ochranu právě v ČR. Snaží se také ukázat, že jde o běžné lidi (muže, ženy, děti) postihnuté krutým či nešťastným osudem. Výstava se skládá ze 7 panelů formátu 70 100 cm (orientované na výšku). K výstavě si můžete objednat též uprchlický zpravodaj PŘES, informační leták Bezpečí pro uprchlíky, besedu či workshop. O výstavu si lze napsat také prostřednictvím elektronického formuláře na webových stránkách http://uprchlik.ecn.cz. Zaostřeno na hypermarkety Výstava upozorňující na negativní dopady expanze obřích nákupních center. Celkem 11 panelů formátu 70 100 cm (orientované na výšku) s fotografiemi a doprovodnými texty. Pokud budete mít zájem, zajistíme vám jako doplnění výstavy přednášku. Dále si můžete objednat tematické letáky či samolepky na schránku Stop reklamním materiálům. Výstavu si lze objednat také elektronicky prostřednictvím formuláře na stránkách http://hyper.cz/cz/ vystava.html. Zbraně, nebo lidská práva? Série fotografií a krátkých komentářů přibližuje následky nekontrolovaného obchodu se zbraněmi. Fotografie zobrazující utrpení rozvojových zemí kam směřují velké zbrojní zásilky, aby podpořily ozbrojené konflikty nebo udržely při moci spřátelené diktátory jsou dány do kontrastu s fotografiemi zbraní ve vyleštěných vitrínách zbrojařských veletrhů. Výstava se skládá z 8 panelů formátu 70 100 cm (orientované na výšku). Pro zapůjčení k vystavování kontaktujte NESEHNUTÍ Brno. Můžete si ji objednat také elektronicky prostřednictvím formuláře na stránkách http:// zbrane.ecn.cz/cz/vystava.html. Za svobodu pro Tibet Výstava se skládá z 15 barevných fotografií formátu 30 45 cm v lehkých rámech a je doplněna texty o porušování lidských práv v Tibetu a mapu Tibetu (dva panely formátu A3 a A4 navíc). Spolu s výstavou vám můžeme poslat i nálepky s tibetskou vlajkou. V distribuci pak máme též časopis Tibetské listy. Proč práva zvířat Sedm velkých panelů (cca 70 100 cm) s fotografiemi a texty. Každý panel vždy k jednomu tématu: úvod, kožešiny, vegetariánství a veganství, pokusy na zvířatech, velkochovy, cirkusy, kontakty. Lehká srolovatelná verze k zavěšení na silon protáhlý lištami. Výstava k nahlédnutí na http://nesehnuti.cz/pravazvirat/infomaterialy.html. Ženská práva jsou lidská práva aneb Kampak, panenko? Nejnovější foto-informační výstava NESEHNUTÍ nejen o nejrůznějších aspektech feminismu, boji za ženská práva, rovných příležitostech či každodenních stereotypech v naší společnosti... Výstava putuje od svého slavnostního zahájení v Knihovně Jiřího Mahena po celé České republice a slaví velké úspěchy. Její vernisáže jsou často doplněny zajímavými kulturními akcemi či přednáškami. Aktivní otcovství aneb Když pečují tátové Deset velkých panelů na šířku (110 80 cm) obsahujících barevné i černobílé fotografie představuje otce v rolích, ve kterých jsme zvyklí stereotypně vídat pouze ženy. Muže, kteří přebalují miminka, krmí malé děti, uspávají, kolébají, vozí v kočárku. Výstava upozorňuje na stereotypy a předsudky, které se dotýkají jak otcovství, tak mateřství. Fotografie prezentují zkušenost rodičů, kteří překračují tradiční genderové role. Panely jsou doplněny citacemi otců, kteří za sebou mají zkušenost z pobytu na rodičovské dovolené. K zahájení výstavy nabízíme krátkou přednášku s besedou a projekci dokumentárního filmu o otcích na RD. 15
ekoporadna 16 Ekoporadna radí dál Autor: Jiří Koželouh, koordinátor Ekologické poradny NESEHNUTÍ Fungování ekologické poradny NESEHNUTÍ pokračuje vesele i v první polovině roku 2008. Dostáváme dotazy z oblasti životního prostředí a jeho ochrany. I tentokrát bude nejlepší, když si budeme práci ekologické poradny ilustrovat na konkrétním případu. Jedná se o případ z oblasti ochrany přírody a životního prostředí při hornické činnosti, což bude pro řadu z Vás možná nové a zajímavé: Vedle naší obce hrozí otevření lomu na vápenec na místě Chráněného ložiskového území. V současnosti probíhá proces EIA. Se záměrem nesouhlasíme a chceme proti němu postupovat. Důvodem je ohrožení životního prostředí v obcích nákladní dopravou a poškození krajinného rázu povrchovou těžbou. Můžete nám poradit? Z Oznámení záměru vyplývá, že jde po věcné stránce o záměr s velkým konfliktem s ochranu životního prostředí. Argumenty (možné náměty na připomínky) jsou: nesouhlas malým vlivem na přírodu a krajinu (zejména směšné je odůvodňování tím, že po ukončení těžby za 80 let bude něco tak a tak) velkou roli hraje i celá řada chráněných druhů rostlin a živočichů v lokalitě a v jejím okolí hodnocení opomíjí vliv na celé seskupení ekosystémů, které v současné době existují na lokalitě (přírodě blízký smíšený les a jeho sukcesní stádia, monokulturní les, pastviny, pole) pokud bude část půdy zničeno úplně a další část silně ovlivněna musíme zkoumat jak ten segment krajiny bude dál fungovat (jak se změní druhové složení, jak se zvýší eroze v nejcennějším ekosystému suťového lesa nad horní hranou lomu apod.) takové hodnocení v dokumentaci není a je možné ho požadovat od Posudku (který bude nařízen) můžete také použít požadavek na závazné omezení lomu (když už) jen na současný zmenšený dobývací prostor (aby nebyl zbytek zákonného dobývacího prostoru použit na výsypku) Celkově se k Dokumentaci může dát nesouhlasné stanovisko s odvoláním na převažující zájmy krajiny (plánované rozšíření Přírodního parku, přiblížení interakčního prvku ÚSES apod.), přírody (kriticky, silně a ohrožené zvláště chráněné druhy živočichů) převažují nad zájmy těžby. Nad zájmy těžby převažuje i krajinářská hodnota území, která spojuje harmonickou kulturní krajinu s velkou koncentrací maloplošných chráněných území a kulturních památek. Zařadit by šla do třídy B+ (dle Löwa a Míchala: Krajinný ráz, 2003), což je hodnotná kulturní krajina spojující přírodní a kulturní prvky téměř bez narušení. Bez významu není ani nepřiměřený vliv dopravy (zejména hluk a vibrace, snižování kvality vozovek apod.) na přilehlé obce, kde nejsou zjištěny žádné průjezdy nákladních automobilů nejtěžší kategorie, které by jezdily z lomu. Po uplynutí 20 dnů k připomínkování Oznámení nařídí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vypracování Dokumentace. Až ji investor předloží bude 30 dnů k jejímu připomínkování a po uplynutí lhůty vybere MŽP do 10 dnů odborníka, který vypracuje Posudek záměru (musí to být člověk mimo tým zpracovávající Dokumentaci a samozřejmě nesmí mít vazbu na investora) a to do 60 dnů (nebo pokud bude mít pocit, že je to složité tak do 90 dnů). Ten zase bude zveřejněn na internetu. K posudku se bude možné do 30 dnů vyjádřit a ještě před uplynutím této lhůty bude svoláno veřejné projednání. Po veřejném projednání a uplynutí lhůty k vyjádření k Posudku má MŽP 30 dnů na vydání závěrečného stanoviska kladného nebo záporného. Stanovisko je navrhováno již jako součást Posudku a má kromě výroku také řadu podmínek a omezení. Stanovisko je podkladem pro Obvodní báňský úřad, který bude posuzovat žádost o Stanovení dobývacího prostoru. Stanovisko nemusí bohužel respektovat, ale v takovém případě musí odůvodnit proč ho nerespektoval (důvod musí být zákonný). Budou probíhat i jiná řízení. Vzhledem k tomu, že ve většině případů je nutná předběžná aktivita (před samotným řízením, zejména z důvodu zajištění informací o zahájení řízení) upozorňuji na to, že: 1. stanovení dobývacího prostoru posoudí a rozhodne Obvodní báňský úřad a to ve správním řízení do v němž může být účastníkem občanské sdružení které splní podmínky 70 z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pravděpodobně by i majitelé nemovitostí v okolí mohli být účastníky. 2. Výjimku z ochrany zvláště chráněných druhů živočichů může vydat příslušná (bez ohledu na to že místo neleží v CHKO) Správa Chráněné krajinné oblasti (silně a kriticky ohrožené druhy) a Krajský úřad (ohrožené druhy) opět ve správních řízeních v němž může být účastníkem občanské sdružení které splní podmínky 70 z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.
ekoporoadna 3. Souhlas se zásahem do významného krajinného prvku a se zásahem do krajinného rázu může vydat Úřad obce s rozšířenou působností (ORP) pod niž spadáte, a to pouze závazným stanoviskem, které není správním řízením a je podkladem pro řízení o stanovení dobývacího prostoru. 4. Souhlas s odnětím ze Zemědělského půdního fondu může vydat Krajský úřad a souhlas s odnětím z Pozemků určených k plnění funkcí lesa může vydat opět ORP opět ne ve správním řízením (bez možnosti účasti občanských sdružení) a je podkladem pro řízení o stanovení dobývacího prostoru. 5. Vypouštění důlních vod může povolit vodoprávní úřad ORP, ale to by asi žádal investor až po otevření dolu. Takže možné angažování v řízení (připomínky, nahlížení do dokumentací, odvolání či žaloby) se váže na existenci místního občanského sdružení. Je nutné dávat pozor na zákonné podmínky pro účast v řízení a po založení podat tzv. generální žádosti na příslušné úřady, aby předem informovaly o všech zahajovaných řízení. Vzory získáte v naší ekoporadně. Další věc je samozřejmě rozvinutí občanských aktivit proti záměru. Čím více podpisů, tím pádnější argument pro politiky. Lze využít i možností medializace případu. Velmi dobré by bylo vytvoření spojenectví s oběma dotčenými obcemi (starosty, zastupitelstvy). Tolik tedy k příkladu. Ekoporadna však kromě poskytování poradenství zahrnuje i další aktivity, podporující poradenství. Jedná se zejména o velkou vlnu propagace, která začala již s minulým ALARMem a vydáním vkusných nálepek. Pokračuje však po celý první půlrok 2008 a to formou vydání nových propagačních letáků k webu Ekobrána.cz a záložek do knížek. O všechny produkty si můžete napsat a šířit je ve svém okolí). To však není vše v těchto dnech mohou Brňané a Brňanky shlédnou velkou reklamu na tramvajích a reklamu na webu Kam v Brně (http://www.kamvbrne. cz). A nejlepší z propagace nakonec v přípravě je filmový reklamní spot, který chceme využívat při projekcích a nabídnout do kin. Zároveň s výrobou propagačních tiskovin probíhá příprava informačních materiálů pro občany a občanky, kteří/ které aktivně chrání životní prostředí. Prvním letošním počinem je reedice letáku o právu na informace a ochraně životního prostředí v úředních procesech z pohledu jedince stojícího mimo registrované, profesionální nevládky. Připravujeme leták s pracovním názvem ženy a životní prostředí. Nakonec je třeba se zmínit o aktivitách v oblasti územního plánování za NESEHNUTÍ jsme zpracovali dvoje připomínky k připravované Politice územního rozvoje ČR a vytvořili návrhy pro ochranu životního prostředí v územně-plánovacích procesech na úrovni zákonů i pro účely města Brna. Práce k územnímu plánování organicky propojuje Ekoporadnu a kampaň Zaostřeno na hypermarkety neboť ústředním tématem našich snah jsou regulace expanze nákupních zařízení, omezení nežádoucí suburbanizace a růst přepravní náročnosti v našich městech. 17
ekoporadna Ekoporadna NESEHNUTÍ na Dni Země (22. 4.) a Ekojarmarku (1. 5.) Autorka: Zora Javorská, koordinátorka informačních a propagačních aktivit ekoporadny. 18 Den Země Tak 22. dubna jsme spolu s dalšími osmi brněnskými ekologickými neziskovkami (Hnutí Duha, Bicybo, Rezekvitek, Veronica, Hnutí Brontosaurus, Centrum pasivního domu, Společnost pro Fair Trade, Nadace Partnerství) uspořádali celkem velkolepou oslavu Dne Země na náměstí Svobody v Brně. Celá akce se jmenovala Země je jen jedna a pro nás začala už asi dva měsíce před akcí veškerými přípravami, které nebylo vůbec jednoduché v takovém počtu zkoordinovat. Nakonec to všechno dobře dopadlo a v úterý 22. 4. v 11 hodin dopoledne jsme se radostně sešli a začali stavět naše ne vždy stabilní stánky, kterých bylo i se stánkem Jihomoravského Kraje, který akci také podpořil, celkem 10. Vlastní program začal pro veřejnost v 1 hodinu odpolední a spočíval v plnění jednotlivých roztodivných aktivit, na každém stánku. Aktivity byly povětšinou informačně-vzdělávací, od poznávání malých rostlinek jednotlivých běžných zelenin přes ekokvíz až po odpověď na otázku co z TetraPackem. Naše aktivita se trochu lišila od všech ostatních tím, že byla úplně prožitková. Spočívala v tom, že si člověk zul boty, vysvlékl ponožky a bosýma nohama vstoupil do první záhadné krabičky. Těch krabiček bylo celkem šest a byly v nich různé povrchy, přesněji: písek, hlína, jehličí, tráva, mech a dlažba. Na lidech bylo, aby rozhodli co je podle nich nejpříjemnější. Kupodivu vyhrál písek, ale hned v závěsu byla tráva s mechem. Zajímavé byly také úplně různé reakce lidí na naši aktivitu. Někteří si vůbec nechtěli sundat boty a celé jim to přišlo spíše odporné, ale někteří si zas boty už vůbec nechtěli znovu obout a chodili po náměstí bosky. Celkově mi ale přišlo fajné to, že někteří se v krabičkách přímo rochňali a jiní zase až na konci zjistili, že se jim to vlastně líbilo, i když byli na začátku podezřívaví. Celý Den Země vyvrcholil velikou cyklojízdou v pět hodin. Cyklojízda vedla přes ulici Českou, Hlavní nádraží, Malinovského náměstí, kolem obou divadel nahoru po Roosveltově a pak dál až na cyklostezku Studenskou, která vede paralelně s trasou tramvaje číslo 1 od zastávky Antonínská dál směr Řečkovice, ale o ulici výš. Na této cyklostezce chtěla cyklojízda upozornit na ohromné množství přechodů, které nejsou pro cyklisty uzpůsobené, a tak by člověk měl každých téměř 10 metrů seskočit z kola, přejít a zase jet dál 10 metrů Letošní Den Země oficiálně skončil osazením celého náměstí 158 maketami stromů, které udělali ze Svoboďáku takový menší park. Neoficiálně jsme se pak všichni, kdo chtěli a měli ještě energii, sešli k malé soukromé oslavě Dne Země na Panské ulici na Veronice, která pro nás vlastně celý den sloužila jako taková základna. Bylo to velmi milé posezení v kruhu brněnských ekologických aktivistů a aktivistek, kterým bych tímto moc ráda poděkovala za příjemnou spolupráci. Speciální dík patří Hance Chalupské z Veronici, která to celé zaštiťovala a koordinovala a naším třem pomocníkům, dvoum Štěpánům a Katce, bez kterých by zas náš stánek úplně nestál. Myslím, že se celá akce fakt povedla. Ekojarmark 2008 Další povedenou akcí na propagaci naší ekoporadny a vlastně celého NESEHNU- TÍ byla už tradiční účast na prvomájovém Ekojarmarku v Olomouci. Celou akci pořádá v rámci Ekologických dnů Olomouc centrum ekologických aktivit města Olomouce Sluňákov. Začalo to pošmourně a s deštěm, ale v průběhu dne se vyjasnilo a ukázalo se i zapadající slunce. Náš stánek měl letos opravdu strategické postavení přímo uprostřed hlavní stánkové zóny naproti dveřím do radnice, kde se celý den hrálo divadlo pro děti. Na druhou stranu jsme ale byli uprostřed nákupní zóny a úplně stranou od ostatních neziskovek. Kolem nás se prodávalo spoustu krásných rukodělných výrobků, voňavých sýrů a šperků. Pár lidí se proto podivilo nad stánkem s výstavou proti týrání a pokusech na zvířatech a různobarevnými feministickými tričky a letáky. Někteří ale ochotně přistoupili, diskutovali, ptali se, brali si letáky a někdy i koupili nálepku či plátěnou tašku. Nejpříjemější na celé téhle akci je, že to bývá první opravdu venkovní jarní trhová slavnost spojená s celodenními koncerty na náměstí přímo uprostřed Olomouce. Letošní výběr kapel byl opravdu podařený a z hvězd bych mohla jmenovat brněnské Čankiškou a pražské Trabandy. Tímto bych všechny, co o této akci ještě neví, chtěla pozvat na příští ročník a současně poděkovat všem, co se na ní letos podíleli, jak velkým organizatorům ze Sluňákova, tak našim dobrovolnicím Katkám za pomoc na stánku a dobrovolníkovi Srandovi za odvoz všech těch věci
kampane Pět let války stačilo Autor: Milan Štefanec, koordinátor kampaně Zbraně, nebo lidská práva Kampaň Zbraně, nebo lidská práva si vzala na mušku krvavý konflikt v Iráku. U příležitosti pátého výročí zahájení vojenské invaze a následné okupace Iráku, jsme uspořádali sérii akcí, které upozornily na dopady této ozbrojené intervence USA a jejich spojenců (vč. ČR). Po tři březnové dny probíhal na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity informační stánek a byla zde nainstalována výstava, která informovala o činnosti skupiny Jídlo místo zbraní při NESEHNUTÍ a o situaci s obchodem se zbraněmi. V rámci expozice výstavy proběhly také dvě besedy, jedna o smyslu existence a činnosti skupin Jídlo místo zbraní (Food Not Bombs) v ČR i ve světě, druhá o problematice vývozu zbraní z ČR. Akce byly doprovozeny projekcí tématických filmových dokumentů i veganskou ochutnávkou. Přesně na den pátého výročí útoku na Irák (dne 20. března) NESEHNUTÍ společně s několika dalšími občanskými iniciativami uspořádalo demonstraci k výročí zahájení války, která si do dnešních dnů vyžádala více než jeden milión mrtvých. Na brněnském náměstí Svobody si asi 150 demonstrantů mohlo vyslechnout projevy kritizující jak diktátorský režim Saddáma Husajna, tak vojenskou okupaci Iráku. Jednotliví vystupující upozornili na fakt, že válka v Iráku nejenže byla vyvolána lživými argumenty (spojení iráckého režimu s Al-kajdou, držení zbraní hromadného ničení), ale její rozpoutání sebou přineslo katastrofu jak humanitární, tak na poli lidských práv. Transparenty Irácká pětiletka: 1 000 000 mrtvých, 4 000 000 uprchlíků, 3 000 000 000 000 dolarů či Irák pět let stačilo! vyjadřovali názor demonstrujících na tuto válku. Na demonstraci vystoupila také skupina iráckých žen, která z Iráku uprchla půl roku po zahájení invaze a nyní žije v Rakousku. Kvůli okupaci se život v Iráku vrátil sto let zpátky. Nemocnice jsou rozstřílené, vyrabované, nemají léky. Kvůli používání chemických zbraní vojáky se rodí více postižených dětí vyjádřila zkušenosti své i svých blízkých, kteří v Iráku zůstali, jedna z Iráčanek. V projevu NESEHNUTÍ zaznělo zase odmítnutí spojení protiválečných protestů s antiamerikanismem. Podle průzkumu, který zveřejnila televize CNN, podporuje válku v Iráku jen 32 procent amerických občanů, zatímco 66 procent je proti ní. Jen 36 procent si myslí, že situace v Iráku byla taková, že stálo za to, do války jít. Protestovat proti válce v Iráku znamená stát na straně občanů Spojených států, ne proti nim. řekl představitel NESEHNUTÍ. Na demonstraci mohli její účastníci také podepsat petici iniciativy Ne základnám žádající referendum o umístění základny Národního raketového systému obrany Spojených států v České republice (tzv. radaru), prohlédnout si výstavu NESEHNUTÍ Zbraně, nebo lidská práva, zdarma ochutnat veganský guláš skupiny Jídlo místo zbraní, či se občerstvit zeleným či černým čajem z improvizované čajovny, která takto podpořila protiválečný protest. Antimilitaristická kampaň NESEHNUTÍ však nezahálela ani v dalším období (před či po irácké demonstraci). Kromě vytvoření nové výstavy vysvětlující principy fungování skupin Jídlo místo zbraní (Food Not Bombs), připravila text nového informačního letáku ke stejnému tématu, ve spolupráci s Novým prostorem pro bezdomovce zorganizovala filmovou projekci spojenou s občerstvením a samozřejmě pokračovala v pravidelném rozdávání veganského jídla každou první sobotu v měsíci občanům bez domova v Brně. Pivo na uprchlíky Autorka: Lenka Šafránková Pavlíčková, Kampaň Bezpečí pro uprchlíky Jak spolu souvisí pivo a uprchlíci? Na Mezinárodní den uprchlíků, který jsme oslavili 20. června, to mohl každý návštěvník brněnského klubu Fléda zjistit. A přispět tak (možná i nevědomky) ke zlepšení života uprchlíků v uprchlickém táboře v Zastávce u Brna. Na tento den jsme totiž přichystali benefiční akci Pivo na uprchlíky, kterou se k naší velké radosti rozhodli podpořit spisovatel a publicista Ivan Klíma a herec, dramatik a režisér Arnošt Goldflam. Patřím k lidem, jejichž předkové by taky rádi někam prchli, ale neměli kam. A proto jsem rád, že bychom my tady u nás takovou možnost mohli nabídnout, zdůvodnil Arnošt Goldflam své rozhodnutí. Myslím si, že korunou z každého piva, dokonce i limonády by mohl a měl každý host po jeden den v roce přispět, když ne z pouhé solidarity s těmi, kdo jsou na tom podstatně hůře než on, tak proto, že neví, kdy sám se ocitne v situaci, kdy bude podobnou pomoc potřebovat. V našich moderních dějinách jsme měli sta tisíce uprchlíků, kteří vděčili za to, že mohli kdesi v cizině důstojně žít právě jen díky solidaritě cizích 19
kampane lidí, kteří měli pro jejich situaci pochopení, řekl Ivan Klíma. Tento den putovala 1 koruna z každého piva, které ten den hosté Flédy vypili, na podporu volnočasových aktivit pro děti uprchlíků. V předvečer dne uprchlíků, 19. června, se na Moravské náměstí ve spolupráci s dalšími brněnskými organizacemi, které se věnují uprchlíkům, uskutečnil den pro uprchlíky. Za účasti dětí ze Zastávky zde proběhlo dětské odpoledne s pestrým programem. Připravili jsme ale také program pro dospělé. Více informací přineseme v příštím Alarmu. Výjezdy do Zastávky Vzhledem k tomu, že uprchlický tábor ve Zbýšově byl na sklonku roku 2007 zrušen, zůstává tábor v Zastávce naším jediným cílem. Nic to však nemění na radosti dětí, kterým pravidelně přijíždíme zpestřit jinak nudný a jednotvárný život za zdmi tábora. V červnu jsme vyrazili do tábora i s několika studenty jedné z brněnských středních škol, kteří měli zájem poznat život v táboře a kteří si zároveň pro děti připravili program. Další podobná návštěva tentokrát se studenty Jihočeské univerzity, proběhla na konci listopadu. Evropský týden proti rasismu Na jaře, v rámci Evropského týdne proti rasismu jsme spolu se zástupci dalších brněnských neziskovek již potřetí Brňanům v ulicích města rozdávali nálepky s obrázkem oranžové stužky. V rámci akce Oranžová stužka, jež probíhala v celkem devíti městech ČR, se tak každý mohl symbolicky připojit k odmítnutí rasové diskriminace v ČR. S rasovou diskriminací se u nás cizinci, ale nejen oni (s největší diskriminací se u nás potýkají Romové), nejvíce setkávají v oblasti zaměstnání, bydlení, přístupu ke vzdělání, ale také v případech rasově motivovaného násilí a kriminality. Situace se bohužel v posledních letech nezlepšuje. Součástí bylo i podepisování petice na podporu žen v Dárfúru. Evropský týden proti rasismu jsme oslavili i ve volnočasovém centru v brněnských Lánech, kde jsme uspořádali pro děti ze Zastávky Integrační den, kterého se zúčastnili také brněnské děti. Společně jsme strávili den plný soutěží a her. Děti po odjezdu z tábora vždy znatelně ožijí a všech her se účastní s obrovskou chutí, hodnotí výlet dětí jedna z organizátorek Klára Vagundová. České děti jsou naopak konfrontovány s kulturně a často i rasově odlišnými dětmi, poznávají se navzájem, zbavují strachu a zjišťují, že ve skutečnosti se ničím podstatným od sebe navzájem neliší, doplňuje ji další z dobrovolnic Bára Zavřelová. Za to, jak úspěšně celá akce dopadla, patří velké díky především dobrovolníkům a dobrovolnicím, které a kteří se výborně zhostili její organizace. Další velkou akcí byla mikulášská besidka pro děti, již jsme uspořádali 5. prosince ve spolupráci s gymnáziem v Řečkovicích. Další informace přineseme v příštím čísle ALARMU. STOP pokusům na zvířatech (aneb aktivity zvířecí kampaně) Autorka: Magdaléna Navrátilová, koordinátorka kampaně Za práva zvířat 20 Tohle heslo jsme hlásali 24. dubna v ulicích Brna, přesněji na náměstí Svobody, kde jsme měli umístěn náš stan. Organizací National antivivisection society, která funguje už přes 70 let! a sídlí v Chicagu, byl tento den vyhlášen jako Světový den laboratorních zvířat (http://www.navs.org/). Když se to tak vezme To, že na světě narůstají různé světové dny je nejenom ukazatel toho, kolik problémů se na tomto světě vyskytuje, ale také toho, že někoho zajímají a začíná je řešit. Úspěchu však docílíme až ve chvíli, kdy nebude potřeba vyhlašovat světové dny, protože problémy už nebudou. Naší akcí jsme chtěli ukázat, že pokusy na zvířatech je věc, kterou je potřeba řešit a přestat před utrpením laboratorních zvířat zavírat oči. Na stánku jsem měli petici proti veškerým pokusům na zvířatech, kterou STOP nám podepsalo přes 200 lidí. A přeci jsme se s některými na myšlence zákazu pokusů na zvířatech neshodli. Obzvlášť mě vždy trochu vytočilo, když se lidé začali rozčilovat, že chceme dělat pokusy na lidech. Tohle ale skutečně nebyla naše hlavní myšlenka, i když i oni by si měli být vědomi toho, že pokusy na lidech se stejně dělají. Každý nový prostředek musí být vyzkoušen na lidských dobrovolnících, zvlášť když jde o nové léky. Chtěli jsme ukázat, že zde existují alternativy a musí být dokonce dle zákona použity ( 15