DC003: Analýza vlivu finanční dostupnosti bydlení a regionálních disparit ve finanční dostupnosti bydlení mezi regiony NUTS 3 na demografické chování mladé generace, ve srovnání s vlivy jiných významných faktorů - zpráva o postupu prací Jana Vobecká Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
Základní otázka Ovlivňují disparity v dostupnosti bydlení demografické chování mladé generace v České republice a liší se nějak tento vliv mezi regiony České republiky? Časový horizont: 2000-2006
Problémové okruhy A ČR Demografické chování mladé generace B REGIONÁLNÍ DISPARITY Demografické chování mladé generace C ČR Finanční dostupnost bydlení: nájemní, vlastnické D REGIONÁLNÍ DISPARITY Finanční dostupnost bydlení: nájemní, vlastnické Ostatní faktory
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Sňatečnost Od poloviny 90. let velmi nízká sňatečnost na relativně stabilní úrovni kolem 51 tisíc. Průměrný věk při prvním sňatku se u mužů i u žen stále zvyšuje Homogamie snoubenců podle vzdělání je vysoká cca 50% a stálá v čase, zvyšuje se homogamie osob s nejvyšším vzděláním
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Plodnost (zdroj Rychtaříková 2007) Počet živě narozených dětí se v posledních letech snížil především u žen ve věku do 25 let, přičemž ve vyšším věku došlo pouze k částečné kompenzaci tohoto poklesu Věk matky 1986 1996 2000 2002 2004 2006 15-19 17 184 8 139 4 468 3 795 3 659 3 490 20-24 62 167 39 123 28 898 22 607 17 940 15 884 25-29 33 624 26 920 37 467 41 257 43 047 41 935 30-34 15 060 11 940 14 506 18 421 25 058 34 198 35-39 4 711 3 632 4 822 5 788 6 810 8 861 40+ 610 692 749 918 1 150 1 463 Celkem 133 356 90 446 90 910 92 786 97 664 105 831
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Od roku 1993 lineární nárůst prům. věku matky při narození prvního dítěte (2006 je to 26,9 roku) 70 % dětí se narodí ženám ve věku mezi 25 a 34 lety Svobodné mateřství je nejčastější u žen se základním vzděláním (61 % u žen ZŠ, pouze 13 % u žen VŠ) Vysokoškolačky mají méně dětí a jsou častěji bezdětné Čím nižší vzdělání matky, tím vyšší konečná plodnost
Předchozí vývoj, populační klima a faktory, které jej ovlivnily: Propopulační opatření 70. let: - Dávky v mateřství, prodloužení mateřské dovolené, zvýšené přídavky rodinám, novomanželské půjčky (od r. 1973) Pohled na konečný průměrný počet dětí narozených generacím, jejichž podmínky pro rodičovství byly relativně příznivější, jednoznačně potvrzují efekt tehdy přijatých opatření, a to nejen ve smyslu zastavení poklesu plodnosti, ale i jejího mírného zvýšení. (Rychtaříková 2007) - vhodné časování A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Zdroj: Rychtaříková, J. 2007. Porodnost v České republice: současný stav a nedávné trendy. In Populační vývoj České republiky 2001-2006. PřF UK.
A. Demografické chování mladé generace v ČR 2000-06 Situace 90. let Podpora rodiny omezena: zejména finanční příspěvky ztratily svoji reálnou hodnotu Nezaměstnanost: nový jev, zvyšuje pocit nejistoty Omezování předškolních zařízení Rostly náklady na děti Obtížné slaďování rodičovství s profesní kariérou, týká se hl. žen Finančně obtížně dostupné byty Masové rozšíření moderní antikoncepce: plánování Rozšíření možnosti studia a cestování pro mladé lidi Obecně růst individualismu Do manželství vstupuje méně lidí než dříve
B. Demografické chování mladé generace, regionální rozdíly 2000-06
B. Demografické chování mladé generace, regionální rozdíly 2000-06 Ukazatel variability úhrnné plodnosti v souboru krajů v letech 1993-2005 Ukazatel 1993 1996 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Minimum 1,44 1,05 1,07 1,10 1,08 1,10 1,13 1,23 Maximum 1,79 1,25 1,22 1,22 1,27 1,30 1,35 1,38 Variační koeficient v % 4,5 4,1 3,7 3,2 4,0 4,0 4,1 3,0
B. Demografické chování mladé generace, regionální rozdíly 2000-06
Problémové okruhy A ČR Demografické chování mladé generace B REGIONÁLNÍ DISPARITY Demografické chování mladé generace C ČR Finanční dostupnost bydlení: nájemní, vlastnické D REGIONÁLNÍ DISPARITY Finanční dostupnost bydlení: nájemní, vlastnické Ostatní faktory
Rešerše relevantní literatury o vztahu bydlení a úrovně plodnosti Nepříliš bohatá literatura, nevztahuje se přímo k fin. dostupnosti bydlení Hill Kulu, Andres Vikat 1995: Fertility differences by housing type: an effect of housing conditions or of selective moves? (Finsko) Jejich studie ukázala, že velká část rozdílů v úrovni plodnosti podle typu bydliště je možné připsat selektivní migraci (selective moves). Způsob bydlení ovšem také může mít vliv a to především při plánování třetího dítěte. Data za generační plodnost z registru obyvatel
Rešerše relevantní literatury o vztahu bydlení a úrovně plodnosti Marcus Felson and Mauricio Solaun 1975. The Fertility- Inhibiting Effect of Crowded Apartment Living in a Tight Housing Market Autoři ukazují, že osoby, které bydlí v přeplněných bytech s malou pravděpodobností změny jejich bytové situace mají tendenci omezovat svou plodnost. Není to samotné stísněné bydlení, ale pocit stísněnosti a bezvýchodnost z této situace, které vedou k omezování plodnosti. Provedli quazi experiment na sídlišti v Bogotě v Kolumbii mezi nižší a střední dělnickou vrstvou.
Rešerše relevantní literatury o vztahu bydlení a úrovně plodnosti Sylva Ettlerová, Barbora Matějková 2004: Rodinné chování a bytová situace mladé generace - souvislosti s partnerským, sňatkovým a natalitním chováním výsledky empirického šetření VÚPSV Bydlení mladé generace 2003 (data z výzkumu v SDA) Okolnosti předcházející uzavření sňatku mladými snoubenci: schopnost zajistit rodinu vlastními příjmy dosažení finanční nezávislosti na rodičích myšlenky na pořízení dítěte vyřešení samostatného bydlení postavili manželé v žebříčku důležitosti až na čtvrté místo (zohledňovali jej zejména snoubenci, kteří vstupovali do manželství po zkoušce soužití).
Rešerše relevantní literatury o vztahu bydlení a úrovně plodnosti Hl. důvody nesezdaných párů pro život bez sňatku: potřeba nejdříve si vyzkoušet společné bydlení prozatímní nepřítomnosti dítěte chuť užívat si života bez závazků nevyřešení jejich bytové situace. Hl. okolnosti, jež by mladé partnery motivovaly k uzavření sňatku: těhotenství partnerky dostatečná zkušenost se vzájemným soužitím plánované početí dítěte vyřešení bytové situace
Závěry Dostupnost bydlení je jedním z hlediska rozsahu obtížně měřitelným faktorem, který k poklesu plodnosti přispěl Nárůst počtu narozených dětí po roce 2000 důsledkem komplexu socio-ekonomických i demografických faktorů a lepší dostupnost bydlení (dostupnější hypotéky) je pouze jedním z nich. Je možné testovat, zda meziregionální rozdíly v dostupnosti bydlení korelují s regionálně rozdílnou úrovní plodnosti. Meziregionální rozdíly v úrovni plodnosti jsou ovšem malé Je možné zkoumat plodnost dle sociálních skupin, resp. úrovně vzdělání: Hypotéza: spíše u lidí bez perspektivy zlepšení jejich bytové situace ( finanční situací a fyzická dostupnosti bydlení) se dá očekávat souvislost s omezováním plodnosti.
Děkuji za pozornost.