dechová rezerva (BRI = minute ventilation/maximal voluntary ventilation) na úrovni anaerobního prahu (LT):



Podobné dokumenty
Petra Žurková Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno Lékařská fakulta MU Brno Přednosta: prof. MUDr. Jana Skřičková CSc.

Mgr. Petra Žurková prof. MUDr. Jana Skřičková, CSc. Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno

Vyšetření nemocného před plicní resekcí

Chronická obstrukční plicní nemoc MUDR.ŠÁRKA BARTIZALOVÁ

PORUCHY A VYŠETŘENÍ PLICNÍ VENTILACE. Ústav patologické fyziologie LF UK v Plzni

Dystelektázy plic na JIP tipy a triky

Funkční vyšetření v monitorováníintersticiálních plicních chorob (ILD) zejména IIP

13. PŘEDNÁŠKA 24. května 2018

Dechové pomůcky s úhradou zdravotnických pojišťoven. Mgr. Petra Žurková Rehabilitační oddělení, Klinika nemocí plicních a TBC LF MU a FN Brno

Poruchy respiračního systému. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

6 ml/kg dechový objem Pravidlo pro každého ventilovaného pacienta? Ivan Herold ARO, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav

MUDr. Jaroslav Lněnička Oddělení plicních nemocí a TBC Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

KOMPLEXNÍ MĚŘENÍ PLICNÍCH FUNKCÍ S VYUŽITÍM SPIROMETRIE

BLVR LVRS. Emfyzematický fenotyp CHOPN. Metody BLVR. 1. Bronchopulmonální stenty. 2. Intraparenchymové spirály. 3. Intraparenchymová lepidla

Pacient s respirační insuficiencí na Emergency

HFOV v dětské resuscitační péči

Ultrazvuk plic - doména intenzivní medicíny. Štěpán M ARK FN Plzeň

Funkční vyšetření plic MUDr D.Dušíková TRN klinika,fn Ostrava Prim.MUDr J.Roubec,PhD

Kurz Pneumologie a ftizeologie

Význam spirometrie v diagnostice a sledování pacientů s CHOPN

Diferenciální diagnostika. exacerbací CHOPN. Jaromír Zatloukal Klinika plicních nemocí a tuberkulózy, FN a LF UP Olomouc

Dýchací křivka. Jiří Moravec. Institut biostatistiky a analýz

Státní zdravotní ústav Praha. Milovy 2017

Funkční vyšetření plic Spirometrie

Využití síly zvuku k účinnému, a přesto jemnému zprůchodnění dýchacích cest

Poruchy dýchání u akutních neurologických onemocnění

ÚKOLY Z FYZIOLOGIE DÝCHÁNÍ

Paliativní péče u nervosvalových onemocnění v dětském věku

DOPORUČENÍ PRO POUŽITÍ NEINVAZIVNÍ VENTILAČNÍ PODPORY (NIVP) [KAP. 8.3] Sekce intenzivní pneumologie ČPFS MUDr. Jan Chlumský, Ph.D.

Bc. Marie Bartoszová FN Brno - KARIM

Srovnávac. vací fyziologie. Ivana FELLNEROVÁ PřF UP Olomouc

NIV a MPV ventilace u pacientů s nervosvalovými onemocněními: bezpečná varianta ventilační péče. Michel Toussaint ZH Inkendaal, Brusel, BELGIE

Monitorování v průběhu UPV. vybrané aspekty

vybrané aspekty Pavel Dostál

Algoritmus odesílání pacienta

Význam včasné léčby nemocných s CHOPN

Indikační kritéria pro domácí neinvazivní ventilační podporu (NIV)

Vzácná onemocnění a česká interna. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

Léčba akutního astmatu

Neinvazivní ventilační podpora u nervosvalových onemocnění

Státní zdravotní ústav Praha

Akutní respirační poruchy spojené s potápěním a dekompresí... Úvod Patofyziologie Klinické projevy Diagnostika Léčba Prognóza postižení Praktické rady

Mimotělní podpora plic

Změny v systému DRG Ventilační podpora u novorozenců

The Lancet Saturday 12 August 1967

Protektivní způsoby ventilace a stabilizace extrémně nezralého novorozence Air-leak syndrom u nezralých novorozenců

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno. Biofyzika dýchání. Spirometrie

Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech

Plicní Rehabilitace. PaedDr. Libuše Smolíková, Ph.D. Prof. MUDr. Miloš Máček, DrSc. UK Praha, 2. LF a FN Motol - Klinika rehabilitace a TVL

MUDr. V Zvoníček Ph.D. ARK, FN u sv. Anny

Polohování kriticky nemocných

Pneumologie I. Anatomie a fyziologie dýchacího ústrojí Vyšetřovací metody dýchacího ústrojí Náhlé příhody v pneumologii Respirační insuficience

Weaning T-trial. Renata Černá Pařízková

Preventivní prohlídky při expozici faktorům působícím na dýchací systém. B. Dlouhá, L. Rychlá SZÚ, CPL 17.konzultační den

Oslabení dýchacího systému asthma

Extrakorporální oxygenace a CO 2 eliminace u respirační insuficience

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

ASTMA OD DĚTSTVÍ DO DOSPĚLOSTI

Příloha č. 2: Grafické vyjádření parametrů, které byly statisticky významné; porovnání skupiny trénujících osob s kontrolní skupinou

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Indikační proces k rozsáhlým plicním výkonům Jaká má být role anesteziologa?

Nefarmakologická léčba u starších pacientů s CHOPN. Turčáni P., Skřičková J. Klinika nemocí plicních a TBC, LF MU a FN Brno-Bohunice

Ronchopatie a syndrom spánkové apnoe Organizace péče a základní vyšetřovací algoritmus

Imunoprofylaxe RSV infekce. M.Čihař, K.Liška¹, K.Klenková Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce ¹Neonatologické oddělení, VFN, Praha

Oxygenoterapie, CPAP, high-flow nasal oxygen

Tzv. recruitment manévr kdy a jak?

Patofyziologie dýchacího systému

INTERNÍ PROPEDEUTIKA - VYŠETŘENÍ DÝCHACÍHO ÚSTROJÍ Martina Doubková

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Jak má vypadat protektivní ventilace v roce 2016?

Diagnostika a monitorace

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006

Terapie akutního astmatu. MUDr. Tamara Svobodová

Otázky k atestaci z oboru Pneumologie a ftiseologie (verze 2013):

Eatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně

Poranění hrudníku (převzato od BATLS nutno lehce upravit pro civilní účely)

Irevezibilní a progresivní plicní postižení při selhání maximální terapie.

CHOPN příčiny, epidemiologie, sociální a ekonomický dopad

Intersticiální syndrom O. Kudela Plicní Klinika FNHK, LF HK UK v Praze

Fitness for anaesthesia

Mgr. Lucie Slámová. Klinika úrazové chirurgie Spinální jednotka Rehabilitační oddělení

Obsah. Definice CHOPN. Diagnostika aneb od klinického podezření k CT hrudníku

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Placentární transfuze u extrémně nezralých novorozenců společné téma porodníků a neonatologů XI. Neonatologické dni neonatológia pre prax

Pneumomediastinum u novorozence. MUDr. Martina Pokrývková MUDr. Renáta Kolářová Odd. neonatologie, FN Ostrava

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

1. Plicní objemy a kapacity při plicních onemocněních

Globální respirační insuficience kazuistika

SPIROMETRIE: využití. Historie: mokrá spirometrie. Základní funkční vyšetření plic. kladní znalosti z anatomie dýchací soustavy

ASTMA BRONCHIALE. Alergie nezná hranic MUDr. Petra Kubová

Open lung concept/ Open lung approach - jsou tyto principy aktuální i v roce 2018?

Role fyzioterapeuta a logopeda v péči o pacienty s ALS


Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Ošetřovatelské aspekty péče u pacientů s plicní arteriální hypertenzí léčených Remodulinem

SPIROERGOMETRIE. probíhá na bicyklovém ergometru, v průběhu zátěže měřena spotřeba kyslíku a množství vydechovaného oxidu uhličitého

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Polohování pacientů s ARDS OA Dr. Stibor B.

Vykazování výkonů zdravotním pojišťovnám v odbornosti 207 od MUDr. Tomáš Rohovský MUDr. Tomáš Kočí

Transkript:

Vladimír Zindr, Ordinace pneumologie & DPF Karlovy Vary Seminář: Funkční vyšetření při monitorování plicních nemocí z cyklu Klinické problémy nemocí s bronchiální obstrukcí Nadační fond ASTMA charakteristickým znakem je viskózní hlen v DCD a chronický infekční proces, jehož součástí je bronchiální hyperreaktivita typickou klinickou manifestací je chronický kašel, sinusitidy, bronchiektázie, atelektázy, časté jsou rovněž hemoptýza a pneumothorax hlavní sledovanou charakteristikou funkčního vyšetření je FEV1 míra poklesu FEV1 je silným prediktorem mortality Javadpour et al: Longitudinal analysis of FEV1 changes relátek to antibiotic therapy in children with cystic fibrosis. Ir Med J. 2007 Jul-Aug;100(7):529-32 R(rs), sg(rs) a FEF(50) korelovaly s budoucími plicními funkcemi a R(rs) měl prediktivní význam s ohledem na časný pokles ventilačních parametrů Harrison AN et al: Longitudinal assessment of lung function from infancy to childhood in patients with cystic fibrosis. Pediatr Pulmonol. 2009 Apr;44(4):330-9 vyšetřili plicní funkce u 152 dětí konstatovali plicní hyperimflaci (FRCpleth > 2SDS) u 39% pacientů ve věku 6-8 let, další zvýšení jejich počtu na 67% ve věku 18 let, objem trapped gas (TGV) > 2SDS byl ověřen u 15% resp. 54% Kraemer R et al: Progression of pulmonary hyperinflation and trapped gas associated with genetic and environmental f actors in children with cystic fibrosis. Respir Res. 2006 Nov 30;7:138 pacienti s CF se jako celek nelišili od skupiny zdravých osob v bronchiální reaktivitě, resp. odpovědi na bronchodilatační podnět a studený vzduch Nielsen KG Serial lung function and responsiveness in cystic fibrosis during early childhood. Am J Respir Crit Care Med. 2004 Jun 1;169(11):1209-16

dechová rezerva (BRI = minute ventilation/maximal voluntary ventilation) na úrovni anaerobního prahu (LT): je prediktorem ventilační limitace zátěže pomáhá dle míry rizika seřadit pacienty na čekací listině stanovuje fyziologickou hranici pro ty, kteří jsou ve zvýšeném riziku (0,70 a více) Tantisira KG et al: An elevated breathing reserve index at the lactate threshold is a predictor of mortality in patients with cystic fibrosis awaiting lung transplantation. Am J Respir Crit Care Med. 2002 Jun 15;165(12):1629-33 (počínaje hlasovými vazy, konče hlavními kmeny bronchiálními) příčinou: dysfunkce/paralýza hlasových vazů u neuromuskulárních chorob (myasthenia gravis) mechanické poškození (intubací, tracheostomií, traumatem) těžké infekce laryngu s následným jizvením tumory event. granulomatózy (Tbc, sarkoidóza) trachey a lobárních bronchů útlak zvenčí (struma) nejčastěji diagnostikována spirometrií (typické postižení inspirační fáze křivky průtok-objem ) a měřením rezistence DC obstrukce může být variabilní (nitrohrudní tlak během nádechu klesá a zvětšuje plochu průřezu DC), nebo fixní (nitrohrudní tlak již není schopen ovlivnit průsvit DC) doprovázena zvýšenou dechovou prací kyfoskolióza pectus excavatum obezita výrazně ovlivňují mechaniku hrudní

stav zahrnující abnormální zakřivení páteře jak předozadně (kyphosis), tak stranově (scoliosis) odklon více než 40 již vyžaduje chirurgický zákrok postižení hrudníku vede k opakovaným infekcím stejně jako abnormalitám při vyšetření krevních plynů, restrikční poruše ventilace, ventilačně-perfuznímu zkratu a hypoxémii, u těžkých případů může docházet až k hyperkapnii a respirační acidóze 51 patientů ve věku 11-20 let vyšetřena FVC, FEV1, TLC před operací, po 3 měsících po roce a byli sledováni minimálně 2 roky jedno- nebo oboustranná thorakotomiie se zachování bránice, spojení obratlů od nejvýše T4 po max. L1 průměrný Cobbův úhel: 53 (38-80 ) předop. a 24 (7-49 ) poop. signifikantní (P< 0.05) pokles ventilačních funkcí o 19% FVC, 15% resp. 14%FEV1 a 11% resp. 12%TLC v litrech (L) resp. %NH po 3 měsících od operace, postupně ale docházelo ke zlepšení a po 2 letech nebyl konstatován rozdíl mezi předoperační a pooperační hodnotou sledované hodnoty se vrátily na úroveň 94% - 96% výchozích hodnot po dvou letech od výkonu, ale zůstávaly statisticky níže než hodnoty předoperační (P</=0.05) Graham EJ et al: Prospective pulmonary function evaluation following open thoracotomy for anterior spinal fusion in adolescent idiopathic scoliosis. Spine (Phila Pa 1976). 2000 Sep 15;25(18):2319-25 (vpadlý hrudník) postihuje vývoj hrudní kosti a přední části žeber je 3x častější u chlapců, celková prevalence (1:300) vede k restrikční poruše ventilace, funkční limitaci při zátěžových testech BMI: 18,5-24,9 norma 25-29,9 nadváha 30 a více obezita více než 40 morbidní obezita zvýšená masa hrudníku a břicha omezuje pohyby hrudní stěny stejně jako bránice snížení FRC, ERV. VCmax, TLC většinou neklesají bývá-li přítomna hyperkapnie, hypoxémie, spánková apnea a snížený respirační drive, mluvíme o syndromu obezitahypoventilace, který vede k polycytémii, plicní hypertenzi a cor pulmonale 5.115 mužů i žen ve věku 18-30 let spirometrie vyšetřována v roce 0, 2, 5, 10 sledovány parametry: FVC, FEV1 a FEV1/FVC ve vazbě na úvodní hodnotu BMI Bharat Thyagarajan et al: Longitudinal association of body mass index with lung function: The CARDIA Study. Respir Res. 2008; 9(1): 31 CARDIA = The Coronary Artery Risk Development in Young Adults study

ve skupině s BMI pod 21,3 kg/m 2 došlo k nárůstu FVC o 71ml u osob s BMI nad 26,4kg/m 2 došlo po 10 letech k poklesu FVC o 185ml ve skupině s BMI pod 21,3 kg/m 2 došlo k nárůstu FEV1 o 60 ml u osob s BMI nad 26,4kg/m 2 došlo po 10 letech k poklesu FEV 1 o 64ml FEV 1 /FVC se zvyšoval se zvyšujícím se BMI Bharat Thyagarajan et al: Longitudinal association of body mass index with lung function: The CARDIA Study. Respir Res. 2008; 9(1): 31 Bharat Thyagarajan et al: Longitudinal association of body mass index with lung function: The CARDIA Study. Respir Res. 2008; 9(1): 31 průměr EELV byl ve srovnání se štíhlými kontrolními subjekty signifikantně nižší 373 pacientů - normální parametry ventilačních funkcí nezaznamenali podstatné rozdíly mezi muži a ženami sledovali vztah mezi BMI a TLC, VC, RV, FRC, ERV a DLCO u obézních mužů (39 ± 6% vs 46 ± 4% TLC p < 0.0005) a žen (40 ± 4% vs 53 ± 4% TLC < 0.0001) Tony G. Babb et al: Fat Distribution and End-Expiratory Lung Volume in Lean and Obese Men and Women CHEST 2008. vol. 134 no. 4 704-711 Richard L. Jones et al.: The Effects of Body Mass Index on Lung Volumes * CHEST 2006 vol. 130 no. 3 827-83 skupina BMI 20-25kg/m 2 měla oproti obézním s BMI nad 30kg/m 2 větší TLC, VC a především FRC a ERV FRC ve skupině s BMI 20kg/m 2 je 112%NH a klesá k 84%NH při BMI 30kg/m 2 ERV v těchto skupinách 118%NH, resp. 55%NH pro VC, TLC a RV platí pokles o 0,5% s každou jednotkou BMI RV a TLC klesají s váhou víceméně proporcionálně pro ERV a FRC činí pokles 3% resp. 5% na jednotku BMI do 30 kg/m2, pak jen o 1% Richard L. Jones et al.: The Effects of Body Mass Index on Lung Volumes * CHEST 2006 vol. 130 no. 3 827-83 Richard L. Jones et al.: The Effects of Body Mass Index on Lung Volumes * CHEST 2006 vol. 130 no. 3 827-83

nárůst DLCO s váhou v celém rozmezí BMI nevybočuje z rozmezí náležitých hodnot (max. 108%NH) a činí asi 0,3% rezistence DC se zvyšuje u obezity lineárně ve vztahu k FRC inkrement-protokol na bicyklovém ergometru (zátěž 16 W/min 1 s analýzou dech po dechu) 1.708 dobrovolníků vyloučeni jednotlivci s kardiopulmonálními chorobami a kuřáci nakonec v souboru 534 obézních ve věku 23-80 let rozdělení do skupin: 1. 25 34 2. 35 44 3. 45 54 4. 55 64 5. 64 let při srovnání s předchozími pozorováními několikanásobná populace a velmi přísná selekce populace pouze na zdravé Richard L. Jones et al.: The Effects of Body Mass Index on Lung Volumes * CHEST 2006 vol. 130 no. 3 827-83 B. Koch et al.: Reference values for cardiopulmonary exercise testing in healthy volunteers: the SHIP study. Eur Respir. J 2009: 33(2): 389-97 hodnoty V O2,peak pro: a) muže b) ženy vztaženo k věku a rozděleno dle BMI: : BMI 25 kgm 2 : BMI >25 kgm 2 hodnoty V O2 na úrovni anaerobního prahu pro: a) muže b) ženy vztaženo k věku a rozděleno dle BMI: : BMI 25 kgm 2 : BMI >25 kgm 2 B. Koch et al.: Reference values for cardiopulmonary exercise testing in healthy volunteers: the SHIP study. Eur Respir. J 2009: 33(2): 389-97 B. Koch et al.: Reference values for cardiopulmonary exercise testing in healthy volunteers: the SHIP study. Eur Respir. J 2009: 33(2): 389-97 hodnoty účinnosti ventilace (V E -V CO2 ) pro: a) muže b) ženy vztaženo k věku a rozděleno dle BMI: Pleurální sy. (pleuritida, výpotky apod.) vede k restrikční poruše ventilace. Pneumothorax je kontraindikací k provedení vyšetření plicních funkcí, neboť manévry, které generují velké intrathorakální tlaky (FVC, MVV, PImax./PEmax.) mohou situaci zhoršovat (mohou vést k tenznímu PNO). : BMI 25 kgm 2 : BMI >25 kgm 2 B. Koch et al.: Reference values for cardiopulmonary exercise testing in healthy volunteers: the SHIP study. Eur Respir. J 2009: 33(2): 389-97

postihují míchu, periferní nervy, neuromuskulární spojení a respirační svalstvo vedou obvykle k restrikční poruše ventilace, neschopnosti generovat dostatečné inspirační tlaky redukována je často VCmax. a TLC, zatímco RV se nemění abnormality vyšetření krevních plynů, hypoxemie bývá přítomna u těžších postižení, progredující svalová slabost končí hypoventilací a respiračním selháním 1. paralýza bránice 2. amyotrofická laterální skleróza (ALS = Lou Gehringova choroba) 3. syndrom Guillain-Barré jednostranná, nebo oboustranná, která bývá konečným stadiem řady onemocnění VC se výrazně zhoršuje v poloze vleže snížena je rovněž inspirační svalová síla (PImax.) 4. myasthenia gravis postihuje motoneurony přední míchy vede k progresivní svalové slabosti, ústící do postupného snižování VCmax. a TLC, FVC, FEV 1 a MEP vyšetřené ve vzpřímené poloze (vsedě) signifikantně korelovaly s transdiafragmatickým tlakem = Pdi FVC vyšetřené vleže je nejlépe korelujícím prediktorem Pdi hodnoty FVC vyšetřené vleže <75%NH predikovaly abnormálně nízký Pdi se100% sensitivitou a specificitou, což činí tento test excelentním vyšetřením slabosti bránice 153 pacientů po dobu 50 měsíců, 139 z nich mělo kontroly FVC, postupný pokles o 97ml resp. 2,4%NH za 30 dní pacienty rozděleni dle poklesu FVC za měsíc do dvou skupin nemocní s poklesem FVC menším než 97ml resp. 2,4%NH za 30 dní měli: 1. dvojnásobnou dobu přežití 2. čas do objevení se dušnosti byl 2,0 ± 1,4 vs, 1±0,8 roku 3. den zahájení léčby BiPAPem resp. 1,9±1,5 vs. 1,0±0,9 roku Lechtzin N et al: Spirometry in the supine position improves the detection of diaphragmatic weakness in patients with amyotrophic lateral sclerosis. Chest. 2002 Feb;121(2):436-42 Vender RL et al.: Respiratory systems abnormalities and clinical milestones for patients with amyotrophic lateral sclerosis with emphasis upon survival. Amyotroph Lateral Scler. 2007:8(1): 36-41 8

progresivní autoimunitní choroba s postižením periferních nervových vláken, doprovázená v některých případech slabostí respiračních svalových skupin a laryngeálního svalstva řada případů vyžaduje ventilační podporu k monitorování choroby lze využít VCmax., PImax., PEmax. progresivní autoimunitní choroba s postižením periferních nervových vláken, doprovázená v některých případech slabostí respiračních svalových skupin a laryngeálního svalstva 60 patientů na UPV byly porovnáno s 54 patienty s těžkým sy. Guillain-Barré, kteří UPV nepotřebovali analyzovány byly denní měření MIP, MEP a VCmax. faktory asociované s progresí choroby k respir. selhání byly: 1. VCmax. méně než 20 ml/kg 2. MIP méně než 30 cm H 2 O 3. MEP méně než 40 cm H 2 O 4. nebo redukce těchto parametrů o více než 30% Lawn ND et al:anticipating mechanical ventilation in Guillain-Barré syndrome. Arch Neurol. 2001; 58(6):893-8 chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nervosvalový převod (protilátky vlastního těla blokují nebo destruují receptory nervosvalové ploténky pro acetylcholin) a to především v oblasti mozkového kmene (dominuje postižení svalů obličeje a krku) svaly se vyznačují výraznou únavností 42 patientů s celkem 55 přijetími na ICU faktory asociované s progresí choroby k respir. selhání byly: 1. VCmax. méně než 20 ml/kg 2. MIP méně než -40 cm H 2 O 3. MEP méně než 40 cm H 2 O 4. nebo redukce MIP o více než 30% Thieben MJ et al: Pulmonary function tests and blood gases in worsening myasthenia gravis. Muscle Nerve. 2005; 32(5):664-7 (levostranná) způsobena většinou hypertenzí, chorobou koronárních tepen, aortální insuficiencí, kardiomyopathií, vrozenými srdečními vadami, levopravými zkraty plicní žilní systém se přetěžuje, dochází k plicnímu edému event. pleurálnímu výpotku, které redukují plicní objem a snižují poddajnost plíce k monitorování stavu je využíváno měření plicních objemů, DLCO, parametrů tolerance tělesné zátěže

u pacientů s CF, primární plicní hypertenzí, COPD, IST plicními procesy, generalizovanými bronchiektaziemi, Eisenmengerovým syndromem atd. předoperační vyšetření zahrnuje spirometrii, vyšetření plicních objemů, DLCO, analýzu krevních plynů a vyšetření tolerance tělesné zátěže potransplantační program spočívá v kontrolách spirometrie (změny FVC, FEV1, FEF25-75% společně s jednodechovou metodou distribuce plynů, slouží především k diagnostice akutní rejekce, těžká obstrukce je pak rysem bronchiolitis obliterans, chronické rejekce předčasně narozené děti (medián porodní váhy 1,500 g; medián gestačního věku 32 týdnů, neléčené surfaktantem), mají řadu častěji deformity hrudníku, respirační příznaky, bronchiální obstrukci, hyperinflaci, zvýšenou reaktivitu dýchacích cest dlouhodobě ovlivňuje vývoj plíce předčasně narozené děti mají v 11 letech signifikantně více respiračních symptomů, než jejich zdraví vrstevníci, dvakrát častější diagnózu astmatu (25% vs. 13%, p<0.01) spirometrie vyšetřena u 182/219 EP (129 s předchozí diagnózou bronchopulmonální dysplasie and 161/169 zdravých hodnoty spirometrie byly abnormální u 56% a bronchiální hyperreaktivita zvýšena u 27% předčasně narozených dětí, zvláště u těch s diagnostikovanou BPD, jen méně než polovina z nich ale byla léčena Fakhoury KF et al: Serial measurements of lung function in a cohort of young children with bronchopulmonary dysplasia. Pediatrics. 2010; 125(6):e1441-7 Fawke et al.: Lung function and respiratory symptom at 11 years in children born extremely preterm (The EPICure Study) AJRCCM 2010: 182: 237 38 předčasně narozených dětí ve stejném nastavení - absolvovali spirometrii, body plethysmografii, vyšetření transfer faktoru, test tělesnou zátěží bicyclovým ergometrem, monitoriaci pohybové aktivity akcelerometrem po dobu 7 dní konstatováno snížení hodnot FEV1 (-1.74 (-2.25 to -1.23), DLCO (-0.73 (-1.31 to -0.17), zvýšení hodnot RV (0.58 (0.10 to 1.10) a RV/TLC (00.74 (0.29 to 1.19), během zátěže dýchali vyšší frekvencí menšími TV, snížení hodnoty VO2max., nebyl prokázán pokles pohybové aktivity, tudíž výše uvedené změny jsou pravděpodobně důsledkem dlouhodobých patofyziologických vlivů bronchopulmonální dysplazie The reduction in peak oxygen consumption in children born EP, and alterations in ventilatory adaptations during peak exercise were not explained by differences in physical activity, but probably reflects the long-term pathophysiological impact of EP birth. Welsh L et al: The EPICure study: maximal exercise and physical activity in school children born extremely preterm. Thorax. 2010; 65(2):165-72