Zpráva o působnosti programu Asistent pro terénní kontakt na území města Duchcova 2014

Podobné dokumenty
Shrnutí roku 2011 v oseckém terénu (Osek)

Shrnutí roku 2011 v bílinském terénu (Bílina)

Shrnutí roku 2011 v litvínovském terénu (Litvínov)

Přidělení finančních prostředků v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem B. Oblast protidrogové politiky pro rok (rozpočet 400.

Město Nový Bor období do

Terénní program pro uživatele drog v projektu IP5

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby

Obecná idea terénní práce

Návrh na přidělení finančních prostředků ve výši Kč v rámci dotačního programu MČ Praha 1 s názvem

Doporučený postup č. 3/2017

Městský program. prevence kriminality pro rok Město Smiřice

Služby pro osoby ohrožené drogovou závislostí

C E N T R U M Výroční zpráva 2009 Kontaktního centra Litoměřice

ZPRÁVA PRO ZASTUPITELSTVO MĚSTA

Aleš Herzog, TP Sananim

Město Turnov období do

Město Stráž pod Ralskem období do

ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé

Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008

Tisková zpráva. Drogová problematika v Libereckém kraji

Prezentace poskytovatelů sociálních služeb působících na ORP Strakonice

OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků Drogový informační systém (DIS) Incidence žadatelů o léčbu - uživatelů drog v MS

SPOLEČNOU CESTOU. Bc. Kamil Podzimek

Možnosti a limity spolupráce lékáren se službami Harm Reduction. Jitka Vrbová

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2014 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

BEZPEČNOST A PREVENCE KRIMINALITY

Přehled dotačních řízení resortů a vyhlašovaných okruhů a priorit na r. 2014

Město Česká Lípa období do

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Stibalová, Kontaktní centrum Litoměřice. Název příkladu dobré praxe: Výměnná a poradenská místnost ve Štětí

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Terénní program Litoměřicka

Epidemiologie užívání drog v ČR. Kateřina Škařupová, NMS

C E N T R U M Kontaktního centra Litoměřice

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM

Užívání drog v ČR v r. 2011

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Závěrečná zpráva o realizaci projektu Terénní program Kralupy nad Vltavou ( )

Čelákovice (1. ledna prosince 2013)

PLÁN MĚSTA CHEBU V OBLASTI PROTIDROGOVÉ POLITIKY A OSTATNÍCH PATOLOGICKÝCH ZÁVISLOSTÍ NA ROK

Výroční zpráva drogové epidemiologie za rok 2006

Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta

Epidemiologická situace v užívání drog a jeho následcích v ČR. Vlastimil Nečas, NMS

Situace nákazy u injekčních uživatelů drog

KONTAKTNÍ A PORADENSKÉ CENTRUM KRÉDO

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková

Děti ohrožené rizikovým užíváním návykových látek

Česká Kamenice a sociální marginalizace. Vypracovala: Martina Vajdová, DiS. červen 2018

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje.

Příloha č. 1. Podpořené projekty z dotačního programu Národní program řešení problematiky HIV/AIDS v roce 2011

Koncepce prevence kriminality a drogové problematiky města Třebíče na léta

Vývoj klientely v prostředí klubové a privátní prostituce v Plzni. Jitka Vrbová Martin Petr

MŠMT MUDr. Lidmila Hamplová, Ph.D.

1. ročník odborné konference: Společně proti drogám konané dne v Kyjově

Rizikové skupiny LS 7 P H D R. H A N A P A Z L A R O V Á, P H. D.

Závěrečná zpráva o realizaci projektu Terénní program Kralupy nad Vltavou ( )

Město Kyjov. Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období

Drogový informační systém v ČR

Shit happens aneb dokud se nic nestane, tak se tu nic nestane...?!

Návrh usnesení Zastupitelstvo města Karviné dle ustanovení 85 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů,

Drogová epidemiologie (problémoví uživatelé drog) v Karlovarském kraji. I. Zdroje informací

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Koncepce prevence kriminality a drogové problematiky města Třebíče na léta

Adiktologická ambulance v sociálně vyloučené lokalitě v Brně I.

Specifika práce s romskou komunitou na malém městě Sadská ADIKTOLOGICKÁ KONFERENCE JIHOČESKÉHO KRAJE, IX. ROČNÍK

VÝROČNÍ ZPRÁVA KONTAKTNÍHO CENTRA LITOMĚŘICE ZA ROK 2007

Dotazník k žádosti o léčbu v TK

Kontaktní centrum Plus Ztracená 63 Kroměříž, Tel

JE SUBSTITUCE CÍL NEBO PROSTŘEDEK?

SPOLEČNĚ V TERÉNU. Bc. Kamil Podzimek Nikola Šrainerová

Zhodnocení drogové situace na Broumovsku. MUDr. Jakub Minařík Mgr. Jiří Staníček

Koncepce města Žďár nad Sázavou pro oblast závislostí

Koncepce prevence kriminality a drogové problematiky města Třebíče na léta

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Může se dařit Romům v ambulantní léčbě? JANA ŠVADLENOVÁ, ILONA ŠULCOVÁ

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

Ing. Mgr. Aleš Herzog, Terénní programy Sananim. Hepatitida typu C u injekčních uživatelů drog

Statutární město Ostrava ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA. o plnění cílů a opatření Strategie protidrogové politiky statutárního města Ostravy

Údaje v registru substituční léčby k

Terénní program SANANIM 2 pro práci se specifickými skupinami

Kontaktní centrum Plus Ztracená 63 Kroměříž, Tel

Úlohu 2. akčního plánu realizace Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období lze vymezit následujícím způsobem:

Plánované finanční prostředky na realizaci protidrogové politiky v r. 2014

MATERIÁL PRO ZASTUPITELSTVO MĚSTA č. 8

Zajistit uživatelům potřebnou péči v jejich přirozeném sociálním prostředí

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O REALIZACI PROGRAMU FIXPOINT NA MČ PRAHA 1 V ROCE 2016

Akční plán protidrogové politiky městské části Praha 11 na období 2019 až 2020

VÝROČNÍ ZPRÁVA KONTAKTNÍHO CENTRA LITOMĚŘICE ZA ROK

1. Monitoring plnění SPLP k zářijovým a srpnovým termínům

Aktuální vývoj v protidrogové politice

Substituční léčba v ČR epidemiologická data. MUDr. Viktor Mravčík

SIALON Evropská studie epidemií HIV a syfilis v komunitě MSM v zemích střední a jižní Evropy. MUDr. Džamila Stehlíková Jiří Stupka, DiS.

nní programy Sananim Trendy v oblasti Harm Reduction

Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

Výchovné poradenství

MATERIÁL PRO RADU MĚSTA č. 8 Materiál bez osobních údajů

Transkript:

Zpráva o působnosti programu Asistent pro terénní kontakt na území města Duchcova 2014 Tento dokument nelze šířit bez předchozího souhlasu vydavatele! Copyright 2014 Všechna práva vyhrazena * Most k naději *

7. 5. 2014 Vydání I/5.2014 O programu Asistent pro terénní kontakt: Most k naději vznikl v roce 1995. Samotný vznik organizace byl motivován zhoršující se situací v oblasti zneužívání drog a nárůstu HIV/AIDS, dále pak sociálně vyloučenými komunitami a lokalitami, včetně programujícího rozmachu sociálních patologií v nejpostiženějších částech severočeského regionu. V současné době organizace působí/poskytuje sociální služby ve dvou krajích - v Ústeckém a Libereckém a je nevládní neziskovou organizací. Program Asistent pro terénní kontakt (dále jen "ATK") je jedním z programů občanského sdružení Most k naději, které v současné době poskytuje služby na území měst Mostu, Litvínova, Bíliny, Oseka, Loun a Žatce, a to terénní formou, tzn. v přirozeném prostředí klientů. Poskytované služby spadají do sekundární a terciární prevence. U sekundární prevence se jedná o předcházení vzniku, rozvoji a přetrvávání rizikového chování u osob, které jsou rizikovým chováním ohroženi. Např. předcházení vzniku a rozvoji závislosti u osob, které již drogu užívají. Cílem terciární prevence je předcházení zdravotním nebo sociálním potížím v důsledku rizikového chování. Např. předcházení vážnému nebo trvalému zdravotnímu nebo sociálnímu poškození v souvislosti s užíváním drog. Na prevenci můžeme nahlížet jako na soubor intervencí, jejichž cílem je zamezit či snížit výskyt a šíření rizikového chování. Nejrychleji se vyvíjela prevence užívání návykových látek. Stala se tak tvůrcem a hybatelem procesu vývoje prevence jako celku. Prevence je v konečném výsledku vždy levnější a je řešením menšího problému, který v případě absence prevence může přerůst v problém daleko obsáhlejší, jehož řešení je daleko složitější a finančně nákladnější. Nevýhodou sociální prevence je fakt, že výsledek její činnosti není viditelný okamžitě a proto ji její odpůrci považují za zbytečnou. V rámci programu ATK ve městě aktivně vyhledáváme osoby užívající nebo experimentující s omamnými a psychotropními látkami a nabízíme jim naše služby, mapujeme drogovou scénu, sbíráme a bezpečně likvidujeme odhozený použitý injekční materiál, realizujeme besedy na základních a středních školách, které jsou zaměřené na problematiku drog, aktivně spolupracujeme s dalšími subjekty a institucemi ve městě (odbor sociálních věcí, městská policie, další instituce poskytující sociální služby apod.), mapujeme výskyt pohlavně přenosných a krví přenosných infekčních onemocnění jako jsou Hepatitida typu B a C, HIV a Syfilis. Při kontaktech s klienty, většinou za účelem výměny použitých injekčních stříkaček za sterilní, jim poskytujeme í doprovodný materiál, který slouží ke snižování rizik spojených s nitrožilním užíváním drog (alkoholové polštářky, sterilní vodu, vatové filtry, atp.). Dále nám tento kontakt s klienty, se kterými je jinak velice těžké navázat jakoukoliv spolupráci, dává možnost uživatele OPL informovat o rizicích, která jsou spojena s užíváním drog, motivovat klienta ke změně jeho životního stylu, anebo mu pomoci vyřešit jeho aktuální životní situaci. Klientům zprostředkováváme kontakt na následné institucionální služby. V terénu také spolupracujeme s blízkými osobami našich klientů - s rodiči, prarodiči, partnery apod.

Pro ostatní obyvatele města, kteří nejsou našimi klienty - se snažíme naplňovat filosofii Public health (veřejné zdraví, zdravá společnost) tím, že klientům injekční stříkačky opravdu měníme "kus za kus" zamezujeme vyhazování použitých stříkaček na ulici, dětská hřiště atp. Samozřejmě toho se nedá dosáhnout u všech klientů (někteří z nich si i přes naše poučení neuvědomují, co tím, že injekční stříkačku pohodí, můžou způsobit), a proto pohozené injekční stříkačky také vyhledáváme na místech, kde by se mohli vyskytovat, a bezpečně je likvidujeme. V případě poranění o pohozenou použitou injekční stříkačku hrozí nakažení infekční krví přenosnou nemocí, jako je například žloutenka typu B, C, nebo HIV/AIDS. Informováním o zásadách správného užívání drog a poskytováním sterilního materiálu klientům zamezujeme šíření infekčních onemocnění nejen mezi klienty ale i šíření mezi osoby, které nemají s drogami nic společného (ne všichni klienti vypadají na to, že berou drogy). Poskytujeme poradenství z oblasti drog nejen klientům, ale všem osobám, které o ně mají zájem. Nabízíme možnost testování osob, které nejsou uživateli drog, ale přišli do rizikového kontaktu s klienty, nebo s použitým infekčním materiálem VEŠKERÉ NAŠE SLUŽBY JSOU POSKYTOVÁNY ANONYMNĚ A BEZPLATNĚ Financování programu: Program ATK je závislý na financování ze státních zdrojů - státního rozpočtu. Na činnost programu poskytuje finanční prostředky Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a Krajský úřad Ústeckého kraje. Tyto finanční prostředky jsou poskytnuty maximálně do výše 70% u MPSV 90% potřebných nákladů. Zbylých 30% resp. 10% potřebných nákladů jsme povinni obstarat z jiných zdrojů, které představují především obce a města ve kterých působíme a sponzoři. Roční rozpočet programu činí více než 3 000 000 Kč. Podstatnou část zajišťujeme z centrálních zdrojů. Donátoři programu Asistent pro terénní kontakt 2014: Instituce/Město Poskytnuté fin. prostředky Přibližný poč. obyvatel RVKPP 486 000 Kč - MPSV 1 536 000 Kč - KÚ Ústeckého kraje 430 000 Kč - Most 223 500 Kč 67 tisíc Bílina 199 000 Kč 15 tisíc Litvínov 200 000 Kč 39 tisíc Osek 150 000 Kč 5 tisíc Žatec 100 000 Kč 19 tisíc Louny 120 000 Kč 18 tisíc Duchcov 0 Kč 9 tisíc Z dokumentu MPSV "Priority rozvoje sociálních služeb pro období 2009-2012" vychází, že terénní sociální práce je jedním z klíčových okruhů v oblasti služeb sociální

prevence. Problematickým se jeví zejména nízké povědomí obcí o možnostech využívání terénní sociální práce jako nástroje, kterým lze předcházet sociálnímu vyloučení. Proto je žádoucí, aby terénní sociální práce, respektive činnost terénních pracovníků, byla vnímána jako jeden z užitečných nástrojů, jak předcházet a snižovat sociální vyloučení, a to např. prostřednictvím zajištění dostupných terénních a ambulantních programů pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a pro rizikovou mládež s důrazem na včasnou depistáž a prevenci kriminality. Je zapotřebí změnit přístup k financování nevládních neziskových organizací poskytující sociální služby. Tyto organizace poskytují veřejné služby v kvalitě stanovené zákonem, v řadě měst však k nim přetrvává přístup jako k zájmovým či volnočasovým spolkům, což značně omezuje jejich možnosti a ohrožuje jejich existenci. Většina služeb sociální prevence je poskytována bez úhrady od klientů a je tedy většinou závislá na příspěvcích z veřejných rozpočtů. Navíc ochota financování těchto služeb ze strany obcí je menší, protože klienti jsou hůře identifikovatelní a často jde o osoby v konfliktu se společenskými normami. Tyto služby obvykle fungují ve větších městech a vzhledem k tomu, že je mohou využít všichni občané, měly by se na jejich financování podílet všechny obce a nabízí se paušální dotace. K usnadnění administrativy je zde prostor pro společné dohody obcí o zajištění sociálních služeb, případně pro financování těchto služeb prostřednictvím svazků obcí. Ať se obce rozhodnou pro jakýkoli model, mělo by docházet k zachycení dohody mezi obcemi v rámci plánu sociálních služeb stanovených pro dané území tak, aby bylo poskytování a financování služeb transparentní a předvídatelné. Kromě stabilizace sektoru sociálních služeb obce získají nový nástroj na řízení tohoto sektoru a umožní zvyšovat jeho efektivitu. Ignorování financování služeb ze strany obcí může vést k deformacím sektoru, především omezení služeb sociální prevence. Náklady na obnovu systému v budoucnu pak mohou být mnohem vyšší než nyní! Působnost programu Asistent pro terénní kontakt ve městě Duchcov: Terénní pracovníci začali z vlastní iniciativy v Duchcově působit v roce 2006 a působili zde do konce března 2014. V březnu 2014 byla činnost ATK ve městě Duchcov ukončena z důvodu nedostatečného financování programu. Terénní pracovníci začali pracovat*) ve městě Duchcov, protože často dostávali informace od klientů z Oseku, Bíliny a Hostomic, že by jejich přítomnost byla potřebná i v Duchcově a zároveň především na území Oseku terénní pracovníci poskytovali služby právě klientům, kteří za nimi jezdili z Duchova. Byly tím pádem v určité míře zneužívány prostředky poskytnuté ze strany města Osek, které si pravidelně na sociální a protidrogovou

prevenci přispívá ze svého rozpočtu. Proto se tehdejší vedoucí programu rozhodl zažádat o finanční prostředky ze státního rozpočtu, alespoň na částečný provoz programu v Duchcově. (*informován byl tehdejší starosta Kňour i zastupitelé) Od roku 2006 do roku 2013 byli terénní pracovníci s klienty v Duchcově v kontaktu více než 2 700 krát a vyměnili za toto období více než 55 000 kusů injekčního materiálu. Z důvodu finanční nepodpory za strany města jsme byli nuceni v roce 2014 činnost programu na území města Duchcov zcela ukončit a veškeré úsilí terénních pracovníků, vynaložené finanční prostředky a vybudované vztahy s klienty za uplynulých 7 let přijdou vniveč. Drogová scéna na území města Duchcov: Drogy Primární drogou je u převážné většiny klientů pervitin, který se na prvním místě drží již řadu let. Druhou nejrozšířenější drogou je pak Subutex (účinná látka buprenorfin - nahrazuje heroin). Subutex se užívá jako substituční látka při léčbě závislosti na heroinu, kdy se pod lékařským dohledem postupně snižují jeho dávky a klient tak může dojít až k úplné abstinenci. Subutex v posledních letech z velké části vytlačuje heroin z drogového trhu, jelikož jeho obstarání je mnohem jednodušší a cena je také nižší. Obvodní lékaři mají tu možnost, že Subutex mohou předepisovat na lékařský předpis. Toho z velké míry klienti zneužívají a Subutex následně nelegálně prodávají dál. Mnozí klienti užívají spolu se svou primární drogou, ať už je to pervitin či Subutex, další drogy. Z mladších klientů užívá většina marihuanu a experimentují s LSD a pervitinem, který aplikují šňupáním. Vzhledem k tomu, že se pracovníci často setkávají s mladými uživateli konopných drog (kuřáci marihuany), jsme se rozhodli začít distribuovat těmto klientům filtry, získané bezplatně od firmy Rolls, které jsou primárně určeny pro kouření bylinných směsí. Spolu s těmito filtry klientům dáváme letáčky s kontaktem na naše pracovníky a informacemi, jak filtry správně používat. Tyto filtry se nám osvědčili jako účinný nástroj pro navázání kontaktu s uživateli konopných drog. V několika případech se pracovníkům podařilo zjistit, že klient, který se považuje JEN za kuřáka konopných drog, experimentuje také s jinými drogami, nebo je na nich dokonce závislý. Další méně zneužívanou drogou je toluen (aplikuje se inhalováním), s touto drogou jsme se setkali jen opravdu zřídka, neboť čichači nejsou primárně vyhledávanou skupinou. Podle vyjádření zainteresovaných aktérů si mohou uživatelé obstarat drogy přímo v Duchcově, případně v okolních městech (Bílina, Teplice). Hovoří se jak o varnách pervitinu, tak o pěstírnách marihuany přímo ve městě, ty jsou spojovány spíše s malou asijskou komunitou, která v Duchcově žije. Klienti Klienti, se kterými pracovníci pracovali více či méně pravidelně a delší dobu, chodili na domluvné schůzky spolehlivě a relativně včas, pokud se tedy jedná čistě o výměnu sterilního materiálu. Pokud bychom ale mluvili například o testování na infekční onemocnění, spolehlivost se rázem zhoršuje a na domluvenou schůzku klienti nedocházeli. A to navzdory

tomu, že při prvotním domlouvání místa a času provedení samotných testů projevovali většinou velký zájem. V letech 2012 a 2013, kdy byly služby programu ATK na území města Duchcova omezeny a to z důvodu nedostatečných finančních prostředků potřebných k zajištění pravidelného chodu terénu se množství vyměněných injekčních stříkaček na území okolních měst (konkrétně města Osek, ale především města Bílina) zvedlo přibližně o počet, o který výměna injekčních stříkaček poklesla ve městě Duchcov. Terénní pracovníci zároveň potvrdili, že se s klienty z Duchcova setkávají za účelem výměny právě v okolních městech. Terénní pracovníci se setkávali s obtížemi spojenými s proniknutím k uživatelům z relativně uzavřené romské populace. Z tohoto hlediska byl rozsah poskytované terénní práce hodnocen jako naprosto nedostatečný, neboť k tomu, aby se terénní pracovníci dostali do povědomí klientů a získali jejich důvěru ke spolupráci, je nezbytná výrazně intenzivnější a pravidelná práce v lokalitě. Lokality a byty drogových uživatelů V letních měsících, kdy je drogová scéna otevřená více než v zimních měsících, potkávali terénní pracovníci převážnou část klientů v jižní části Duchcova a blízkém okolí. Terénní pracovníci v této oblasti zanášeli (distribuovali potřebný materiál) také jeden drogový byt. Tento byt navštěvovali pracovníci za účelem výměny sterilního injekčního materiálu společně s potřebným HR materiálem (alkoholové polštářky, vody, filtry). Zpravidla se jednalo o větší množství materiálu (cca několik stovek kusů), který byl poskytnut jednomu klientovi, tzv. indigennímu terénnímu pracovníkovi (dále jen ITP), který pak tento materiál rozdával a následně odebíral použité jehly dále od další klientely. ITP je osoba z cílové skupiny - uživatel služby, který spolupracuje s terénními pracovníky a je schopen zařídit distribuci potřebného materiálu ke klientům, kteří se z nějakého důvodu nechtějí, nebo nemohou s pracovníky setkat. Tato spolupráce s ITP se ukázala jako velmi účinná především v zimním období, kdy terénní pracovníci na ulici potkávali pouze zlomek klientely, ve srovnání s obdobím letním. Klienti se v tuto dobu soustřeďují právě na již zmiňované drogové byty. Další lokalitou, kde se terénní pracovníci scházeli s klienty, je Zámecká zahrada, která díky své rozloze a umístění je vhodným místem k zprostředkování našich služeb klientům. K naší práci patří i sběr nebezpečného použitého injekčního materiálu. Máme vytipovaná místa, kde si klienti aplikují drogu a zanechají za sebou část svého nádobíčka (použitou injekční stříkačku, citrónku, obaly od stříkačky i od drogy). Níže jsou dvě fotografie starého nádraží a jedna domu pod náměstím Republiky v Havířské ulici. Obě lokality jsou opuštěné a pro klienty jsou vhodným místem k aplikaci drogy.

Staré nádraží v jižní části Duchova Detailní fotka pohozené použité injekční stříkačky v prostředí kde dochází k aplikaci drogy

Polorozpadlý dům se stává úkrytem pro klienty, kteří během své drogové kariéry přišli o bydlení Nejvíce žádaná služba programu Nejčastěji poskytovanou službou byl výměnný program, což znamená, že klient kontaktuje pracovníka (případně oni jeho) a na domluvenou schůzku přinese klient s sebou použitý injekční materiál, který při aplikaci drogy již alespoň jednou použil. Tento materiál vloží do připraveného kontejneru, načež následně zdarma obdrží stejný počet sterilního materiálu, který do kontejneru vložil. Klient může od pracovníků dostat i větší počet sterilního HR materiálu s tím, že při dalším kontaktu klient vrátí stejný počet, který obdržel. Mezi další služby, kterých lze využít, patří například informace o bezpečné aplikaci drogy, o nebezpečí přenosu infekčních chorob, testování na infekční onemocnění HCV a HIV a další. Terénní pracovníci klienty v případě zájmu také odkazovali do dalších institucí, K- center, případně mohli klientovi pomoci zprostředkovat léčbu, pomoci vyřídit nový OP v případě ztráty, či odcizení, mohli klienta doprovodit na úřad, k lékaři apod. Vzhledem k poměrně velkému množství prostituujících žen a dívek ve městě, z nichž část je závislá na drogách, a jsou tedy faktickými i potencionálními klientkami programu, jim terénní pracovníci distribuovali i prezervativy.

Tabulka programu Asistent pro terénní kontakt - Duchcov Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013* Počet kontaktů 336 296 375 592 420 201 124 179 Počet klientů 40 52 58 55 48 14 11 11 Počet vyměněných stříkaček -přijatých od klientů 8045 6622 8482 14540 7506 4705 2950 4635 Počet vyměněných stříkaček vydaných klientům 8045 6622 8508 14800 7716 5350 3390 4750 *V roce 2012 a 2013 byly služby programu ATK na území města Duchcova omezeny a to z důvodu nedostatečných finančních prostředků potřebných k zajištění pravidelného chodu terénu. Terénní pracovníci dojížděli do města cca čtyřikrát do měsíce a poskytovali jen základní službu výměnný program a na požádání OSPOD byli provedeno několik testů na přítomnost OPL v moči Kazuistika: klient Petr V posledním čtvrtletí roku 2013 jsme zaznamenali náhlé zhoršení sociální situace jednoho z našich stálých klientů v Duchcově, šestadvacetiletého uživatele pervitinu, Petra. Po necelém roce, který náš klient odpracoval v dvousměnném provozu, se rozhodl zaměstnání opustit. Prý z důvodu nástupu do jihočeské léčebny pro drogově závislé v Červeném dvoře, kde si vyřídil i příjem na detox. V následujících čtrnácti dnech se nám nedařilo klienta kontaktovat. Poté se nám ozval sám, kvůli potřebě nových stříkaček a HR materiálu. Na otázku, kdy má přímý datum nástupu do léčení, nám odpověděl, že až za další měsíc. Vzhledem k nejasnostem v jeho dalších odpovědích, a také díky zhoršujícímu se zdravotnímu i psychickému stavu, jsme si byli téměř jisti, že se Petr do žádné léčebny ani komunity nechystá. Schůzky s Petrem se účastnila i jeho přítelkyně (rovněž uživatelka pervitinu), která nás informovala o Petrově odchodu z bytu matky, u které bydlel celý život. Klientka, rovněž bydlící u rodičů, nám sdělila, že u sebe Petra nemůže nechat, a tak si náš klient údajně pronajal v Duchcově byt. Po dalším uplynulém týdnu a dvou naléhavých intervencích se nám podařilo Petra přesvědčit, aby nám řekl celou pravdu o svých potížích. O práci přišel z důsledku neshody se spolupracovníky a žádné bydlení si zatím nevyřídil. Ujistil nás jen, že má kde přespávat. Vzhledem k tomu, že si klient stěžoval na únavu po těžké chřipce, kterou nedávno prodělal, nabídli jsme mu opakovaně možnost testování na infekční choroby. Petr testy odmítl s odůvodněním, že jsou zbytečné. Nakazil se prý žloutenkou typu C již před třemi lety a testoval se u svého lékaře s pozitivním výsledkem. V následujících týdnech jsme se snažili být s Petrem v pravidelném kontaktu. Po několika neúspěšných pokusech se mu podařilo snížit denní spotřebu pervitinu na úroveň období, ve kterém pracoval. Léčbu své závislosti a následné léčení žloutenky zatím odmítá. V březnu 2014 se po několikaměsíčním vyřazení z úřadu práce znovu přihlásil do evidence a našel si v Teplicích brigádu, kam dojíždí z Duchcova třikrát týdně. Jakékoliv zhoršení Petrovy životní situace může být počátkem sociální separace a konfliktů se zákonem. Obdobný případ zaznamenali terénní pracovníci programu ATK v Duchcově již

před rokem. Ukázalo se, že první ztráta zaměstnání, či prudké zhoršení aktuálního duševního stavu, nejsou pro klienty dostatečně důrazným varováním před pádem na dno společnosti. Jen soustavným kontaktem, spojeným s výměnnou injekčních stříkaček, můžeme klientům poskytnout spojení s nedrogovou realitou a ukázat jim, že existuje i jiný svět, než ten, ve kterém žijí. Jan Šroub vedoucí projektu ATK (2014) Ing. Bc. Lenka Acs Holakovská, DiS., - vedoucí programu ATK (2013) Shrnutí závěr V roce 2011 a v roce následujícím, informoval osobně i elektronicky - ředitel Mostu k naději, Lubomír Šlapka - vedení města Duchova a Agenturu pro sociální začleňování o reálné hrozbě zvyšování se sociálního napětí v důsledku nedostatečné sociální politiky města a hrozbě vzplanutí sociálního konfliktu. Tato prognóza se bohužel zcela naplnila po incidentu, který se odehrál v ulicích města a kterému média věnovala takovou pozornost, že se přestalo mluvit o příčinách. Následné shromáždění rozhořčených občanů města, na kterém se přiživovalo i neofašistické hnutí, včetně Dělnické strany (DSSS), pak vyústilo v pochod, který by bez mimořádného úsilí bezpečnostních a zejména policejních složek, skončil nejspíše pogromem, krveprolitím a pouliční válkou v centru města. Na zabezpečení veřejného pořádku u těchto pochodů se z veřejných zdrojů uvolnilo mnoho peněz, odhad je více jak milion korun včetně pozdějších menších demonstrací, přitom preventivní programy, které snižují sociální napětí a pomáhají politické reprezentaci reflektovat aktuální potřeby komunity, jsou nákladově o celé řády níž. Prevence je prostě levnější než represe. Most k naději opakovaně podával nabídky do vyhlášených grantů a výzev města pro realizaci alespoň minimálního terénního programu. Opakovaně, často zcela netransparentním způsobem (bez řádného zdůvodnění), byly tyto nabídky vyřazovány či přímo zamítnuty zastupitelstvem města Duchcov a to i přes fakt, že drogová scéna a s ní související kriminogenní delikty jsou ve městě zastoupeny zcela průkazně. Obecně platí, že nebude-li samospráva koncepčně a dlouhodobě působit na sociální jevy, vytvářet a podporovat místní sociální politiku, budou vznikat vážné otřesy uvnitř spravované komunity. Bude se zvyšovat kriminalita, občanská nespokojenost a to je živná půda pro extrémní řešení. Lék proti drogám, proti chudobě a sociálnímu vyloučení neexistuje. Snižovat tyto patologické jevy a s tím i jejich dopady však lze. Nutno na tomto místě potvrdit, že stávající starostka Ing. Bártová, na rozdíl od předchozího vedení města, za kterým mnoho problémů vzniklo, má snahu problém realisticky pojmout, žel je v tomto ohledu v zastupitelstvu osamocena Lubomír Šlapka výkonný ředitel Most k naději