Pravěk 1. V zásadě existují dvě teorie vzniku světa a člověka: a) teorie stvoření - viz Bible - stvoření světa za 6 dnů, Adam a Eva přes zákaz ochutnali zakázané ovoce ze stromu poznání, proto byli vyhnáni na Zem z ráje b) teorie vývojová - viz anglický badatel Charles Darwin (dílo O původu člověka) dokázal vývoj živočišných druhů 2. Člověk představuje poslední a zatím nejvyšší stupeň ve vývoji živé přírody na Zemi. 3. Antropogeneze je proces vzniku a vývoje člověka, který trval miliony let. antropoidní opice (lidoopové) a člověk se vyvinuli ze společných předků na konci třetihor (před 14 miliony lety) se vývojová větev rozštěpila na větev vedoucí k člověku a větev vedoucí k dnešním lidoopům. 4. Proces polidštění - hominizace proběhl ve čtvrtohorách a trval asi 2 miliony let: a) napřimování postavy a chůze po zadních končetinách b) vývoj ruky jako orgánu práce c) ústup zvířecích rysů obličeje - nadočnicových oblouků, vytváření čela a vysunuté brady d) růst objemu mozku, klenutí lebky, zkvalitnění mozku e) vznik řeči - nástroje lidské komunikace 5. Periodizace pravěku I. Podle způsobu opatřování potravy a) období přisvojovacího hospodářství - od vzniku člověka až do objevení zemědělství (sběr, lov, kočovný způsob života). Asi do 9. - 7. tis. př. n. l. (Přední východ) nebo do 5. tis. př. n. l. (Evropa) b) období výrobního hospodářství - do vzniku nejstarších států, vzniká zemědělství a usedlý způsob života, do poloviny 4. tis. př.n. l. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 1
II. Podle používaného materiálu a) doba kamenná - od vzniku člověka asi do 3 500 př. n. l. b) doba bronzová - 3 500 - asi 750 př. n. l. c) doba železná - 750 př. n. l. - 400 n. l. 6. Periodizace doby kamenné a) starší doba kamenná b) střední doba kamenná c) mladší a pozdní doba kamenná Starší doba kamenná = PALEOLIT (3 miliony let - 10. tisíciletí př. n. l.) 1. Před 5-4 miliony let se na Zemi objevil jeden z prvních a nejstarších přímých předchůdců člověka - australopitékus (australopithecus africanus) období klimatických změn, ochlazení podnebí, pralesy začaly ustupovat na úkor savan. postava se začala napřimovat, začal chodit po dvou živil se masitou potravou používal náhodné nástroje (kámen, kosti, větve) výška asi 125 cm, 35-45 kg. Jeho naleziště - Jižní a Východní Afrika. 2. 3-1 mil. let př. n. l. - homo habilis (člověk zručný) nejstaršího zástupce rodu homo. vyráběl již první jednoduché kamenné nástroje - úštěpy. tělesná stavba byla vzpřímenější, zvětšuje se obsah mozkovny (800 cm3), v obličeji výrazné nadočnicové oblouky, čelist bez brady. žil v menších skupinách. naleziště - V Afrika, Tanzánie. 3. 2 mil. - 200 tis. př. n. l. - Homo erectus (člověk vzpřímený) opočlověk, vzpřímená postava, mohutnější stavba, 160 cm výška, větší obsah mozkovny, v obličeji stále nadočnicové oblouky a absence brady vyráběl kamenné nástroje - pěstní klíny používal oheň (neuměl ho vyrobit) žil v tlupách, lovil společně větší zvířata komunikoval pomocí jednoduchých signálů (organizace lovu). naleziště - Jáva, Čína, Německo Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 2
4. 400 tis. - 40 tis. př. n. l. - Homo sapiens (člověk rozumný - neandrtálský) pračlověk, nejbližšího příbuzného člověka moderního typu. měl mohutnou stavbu těla, poněkud nižší - kolem 160 cm, v obličeji mohutné nadočnicové oblouky, ubíhající brada postava vzpřímená, poněkud delší končetiny, jiné držení hlavy, mozkovna cca 1000-1600 cm3 žil v tzv. době ledové, ve velmi drsných podmínkách, v Evropě byla tehdy fauna a flóra sibiřského typu, teploty asi o 12 stupňů nižší - průměrná teplota tedy pod bodem mrazu obýval jeskynní prostory v tlupách nebo stavěl příležitostné chatrče uměl si zhotovit oděv a uměl rozdělat oheň dorozumíval se již lépe, uměl zorganizovat lov velké zvěře (mamuti, srstnatí nosorožci, sobi, medvědi...) jeho nástroje byly již specializovanější (nože, škrabadla, oštěpy, hroty) zpracovává kámen, dřevo, kůži naleziště - Německo, Asie, Afrika, u nás - jeskyně Šipka u Štramberka, jeskyně Kůlna v Moravském krasu, na Slovensku - Gánovce u Popradu. Zajímavost - už pohřbívá mrtvé. 5. 40-10 tis. př. n. l. - Homo sapiens sapiens (člověk rozumný) člověka dnešního typu byl mohutné, atletické postavy (170-180 cm). lebka - dlouhá a velká, klenuté čelo bez nadočnicových oblouků, široký obličej, brada vysunutá. mluví souvislou řečí. (Tento typ vytlačil souběžně žijící neandrtálce). vyrábí specializované nástroje z kamene, dřeva, paroží, kostí (oštěpy, luky a šípy, harpuny, jehly, vrtáky, škrabadla, drásadla, hroty...). zhotovuje si oděvy z kůží. žije v tlupách uspořádaných na rodovém principu (pokrevní příbuznosti), společně loví velká zvířata ( lovci mamutů ). přirozená dělba práce mezi mužem a ženou (muž loví a žena pečuje o děti, připravuje pokrmy, sbírá plodiny). rozvíjí se rodová společnost = rovnost všech členů, rovné dělení kořisti, společný majetek, vzájemná závislost. staví polozahloubená obydlí z kůlů a kůží pro 20 osob. z důvodů kočování za potravou, buduje si pouze sezónní sídliště. před 35 tisíci lety se objevují počátky umění - jeskynní malby zvířat, spjaté s loveckou magií (např. Altamira ve Španělsku), sošky zvířat, sošky žen - matek (tzv. venuše) se zdůrazněnými atributy ženství, dále šperky a ozdoby. vytváří se náboženské cítění - z původní magie, asi z důvodů pocitu bezmoci a potřeby vysvětlit přírodní jevy. objevuje se víra v nadpřirozené bytosti ovládající svět a lidé usilují o získání jejich přízně pomocí obětí. výrazem úcty bylo i pohřbívání zemřelých - ve skrčené poloze a vysypání hrobů červenou hlinkou, v hrobu milodary, jídlo na cestu do záhrobí. (víra v posmrtný život) nálezy - J a V Afrika, Francie, Španělsko. U nás - Přezletice u Prahy, Dolní Věstonice (tzv.věstonická venuše), Předmostí u Přerova. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 3
Střední doba kamenná = MEZOLIT (10. - 7. tisíciletí př.n.l.) přechodné období v dějinách pravěku charakteristické oteplením podnebí, ústupem ledovců, ukončením doby ledové. oteplení = tání ledovců, zvýšila se hladina moří a oceánů. počátek mýtů o potopě světa (například hladina tehdejšího Černého a Středozemního sladkovodního jezera (!) se zvýšila v důsledku přitékání slané vody o asi 150 metrů!!) vyhynutí chladnomilných druhů (například mamutů, srstnatých nosorožců). člověk se živí stále lovem, rybolovem. začíná však už s domestikací (ochočení) původně divokých zvířat (pes, ovce, koza, vepř...). - zpracovává zrna divokých obilovin. (závěrečnou fázi přisvojovacího hospodářství.) Mladší a pozdní doba kamenná = NEOLIT a ENEOLIT CHALKOLIT (7. - 4. tisíciletí př. n. l.) NEOLIT období výrobního hospodářství = člověk se vlastní produktivitou přičiňuje o uspokojení vlastních potřeb. Neolitická revoluce: a) Zemědělství s chovem dobytka se oddělilo od lovu a sběru - hovoříme o 1. společenské dělbě práce. Pěstují se obiloviny (výnos až 10 zrn ze zasetého), luštěniny a technické plodiny. Zemědělství vzniká především v teplejších oblastech s úrodnou půdou a dostatkem vláhy (u řek). b) Výroba dokonalejších nástrojů - broušením, vrtáním, hlazením. Na mletí obilí se užívaly kamenné mlýnky (někde dodnes!). Na jednoduchých svislých stavech se tkají textilie. Zemědělci užívají jednoduchého háku k orbě. Výroba potravin a nástrojů - soběstačnost, neexistuje směna výrobků. c) Nerovnoměrnost vývoje - rychlejší na Předním východě (10. tisíciletí př. n. l.), v Mezopotámii, v Africe - Egypt, v Indii. Teprve pak přes Balkán do Evropy znalost obilí (6. tisíciletí př. n. l.). d) Rodová společnost se seskupuje v kmeny (několik rodů). Trvá společenská rovnost. Dominantní postavení má žena - matka = matriarchát. e) Zdokonalují se obydlí - ze dřeva a hlíny. Vznikají stálá sídliště na nových místech. Lepší obživa pro více lidí. 2. ENEOLIT - CHALKOLIT (doba měděná) a) Kolem 6. tisíciletí př.n.l. objev metalurgie na Předním východě - zatím zpracování zastudena (měď, zlato, stříbro). b) Zdokonalení zemědělského nářadí - oradlo tažené dobytkem, kolo. c) Produkce je vysoká - vznikají přebytky, a tak vznikají sociální rozdíly. To je i počátek dálkového obchodu. Vesnice se opevňují a vznikají města. Město je ochraňováno místním bohem, budují se svatyně = chrámy, jejichž kněz vede činnost bohoslužebnou i hospodářskou = chrámové hospodaření. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 4
Doba bronzová (10. - 7. tisíciletí př. n. l.) zlom v dějinách pravěku - člověk dokáže vyrobit kov tavením. Bronz = slitina mědi a cínu, tvrdší než měď, snadno tavitelný. (ulehčení práce) rozvíjí se hutnictví, hornictví, slévačství, kovotepectví a kovolijectví. vyrábí se bronzové srpy, kovová rádla, lepší zbraně - meče, přílby a štíty z bronzu. objeven hrnčířský kruh = dokonalejší keramika, i s glazurou počátky sklářství. řemesla se oddělila od zemědělství = 2. společenská dělba práce specializace některých lidí, protože zemědělských produktů je dostatek narůstá směna výrobků, vzniká obchod narůstá majetková nerovnost, společnost se začíná diferencovat, je složitější vyvstává potřeba vyšší organizace společnosti. Rodová společnost se rozpadá. Končí období pravěku. Jolana Fialová SOU Domažlice Prokopa Velikého 640 Stránka 5