HUDBA METODICKÝ MANUÁL VÝSTUP PROJEKTU CZ.1.07/1.1.16/02.0041
OBSAH 1. ÚVOD... 5 1.1. CÍLE MODULU HUDBA V PROJEKTU TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ 6 1.2. PŘÍNOSY HUDEBNÍ VÝCHOVY 6 2. ZJEDNODUŠENÁ HUDEBNÍ TEORIE... 11 2.1 CO JE TO ZVUK, TÓN 12 2.2 VLASTNOSTI TÓNŮ 13 2.3 TÓNOVÁ SOUSTAVA, JMÉNA TÓNŮ 14 2.4 AKUSTIKA 14 2.5 ABSOLUTNÍ SLUCH 14 2.6 ANATOMIE UCHA 15 2.7 HLASOVÉ ÚSTROJÍ 17 2.8 HUDEBNÍ NÁSTROJE 19 3. STRUČNÉ DĚJINY EVROPSKÉ HUDBY... 20 4. JAK SE DĚLÁ HUDBA... 24 PŘÍPRAVA 1 26 JAK VZNIKAJÍ ZVUKY... 28 CO TO TU KMITÁ? - PRACOVNÍ LIST HÁDANKA... 32 PŘÍPRAVA 2 33 JAK SE DOSTANOU ZVUKY DO NAŠEHO UCHA?... 34 REZONANCE... 37 PŘÍPRAVA 3 39 JSOU VŠECHNY ZVUKY STEJNÉ?... 40 PŘÍPRAVA 4 44 JAKÉ VLASTNOSTI MAJÍ TÓNY... 46 CO MĚNÍ DÉLKU TÓNU... 47 PŘÍPRAVA 5 49 CO MĚNÍ VÝŠKU TÓNU?... 51-2 -
POKUSY S VÝŠKOU... 52 PŘÍPRAVA 6 55 CO MĚNÍ SÍLU TÓNU?... 56 PŘÍPRAVA 7 58 CO MĚNÍ BARVU TÓNU... 59 CESTOVNÍ KANCELÁŘ PRO PÍSNIČKY... 60 HUDEBNÍ NÁSTROJE PEXESO - SLOVNÍ KARTY... 61 HUDEBNÍ NÁSTROJE PEXESO - OBRÁZKOVÉ KARTY... 62 HUDEBNÍ NÁSTROJE PEXESO - SLOVNÍ KARTY, ŘEŠENÍ... 63 HUDEBNÍ NÁSTROJE PEXESO - OBRÁZKOVÉ KARTY, ŘEŠENÍ... 64 KATALOG HOTELŮ... 65 KATALOG HOTELŮ - ŘEŠENÍ... 68 PŘÍPRAVA 8 69 VÝŠKA ZVUKU... 70 PŘÍPRAVA 9 72 RÁDIO... 73 5. INSPIRACE,... 75 BAMBOŤUK... 76 CHOBOT... 77 MELUZÍNA... 78 ŽABRK... 79 DEŠTNÁ HŮL... 80 PAPERPHONE... 81 BOTARA... 82 KLAKSON... 83 ŠTĚRCHADLO... 84 BRČKOFON... 85 PETKA... 86 METLIČKY... 87 TAMTAM... 88 TAMBURÍNA... 90-3 -
6. INSPIRACE DIVADLO... 91 ZPÍVAJÍCÍ SVAČINA... 92 SLOVNÍ DRUHY... 93 ZÁZRAK JMÉNEM MOZART... 94 DOPORUČENÁ LITERATURA, ODKAZY... 96-4 -
1. ÚVOD - 5 -
1.1. Cíle modulu hudba v projektu Technické vzdělávání dětí Tento hudební modul se řídí stejnými principy a postupy jako ostatní technické úlohy v projektu Technické školky. Snahou je, aby se v dětech probudil zájem nejen o hudbu jako takovou, ale aby se v nich podporovala kreativita, představivost, manuální zručnost a verbální komunikace. Podobně jako u technických modulů, kde se děti zabývají i manuální výrobou různých modelů, i zde v hudební části se snažíme, aby děti pochopily, že mnohem zajímavější je si nějaký hudební nástroj vyrobit, než si jej koupit v obchodě. Oproti technickým modelům má výroba jednoduchého hudebního nástroje i jakousi přidanou hodnotu. Tou je generování tónů a zvuků a objevení podstaty hudebního světa, ve kterém lze experimentovat naprosto jiným způsobem než v tom technickém. Argument, že děti, které nemají hudební sluch, by se k hudbě neměly nutit, je nesprávný. Bylo dokázáno, že výroba nástrojů a hra na ně děti baví. Stačí, pokud je dítě alespoň trochu muzikální, má k hudbě vztah díky rodičům nebo sourozencům. A děti, které nemají vůbec žádný hudební sluch, se mohou uplatnit při hraní na různé bicí či chrastící nástroje. 1.2. Přínosy hudební výchovy Hudební výchova dětí už od předškolního věku je přínosná ve čtyřech oblastech: Pro společnost Pro úspěch ve škole Pro rozvoj inteligence Pro úspěch v životě Přínos první: pro společnost Možná hlavní důvod, proč by každé dítě mělo mít alespoň základy hudebního vzdělání je, že hudba je nedílnou součástí naší společnosti. Význam hudby pro každého jednotlivce je zřejmý v mnoha kulturách, které společnost utvářely. Nepochybný je i význam hudby pro ekonomiku. Hodnota hudby pro utváření schopností a charakteru jednotlivce je doložená mnoha zdroji: - 6 -
Studenti středních škol, kteří hrají v kapele nebo orchestru, v nejnižší míře užívají alkohol, tabák a nepovolené omamné látky. Zdroj Texas Commission on Drug and Alcohol Abuse Report. Publikováno v Houston Chronicle, Leden 1998 Hudba je magický dar, který musíme pěstovat v našich dětech. Je vědecky prokázáno, že umění zlepšuje u žáků a studentů výsledky v matematice a přírodních vědách, zlepšuje prostorovou inteligenci u novorozenců. A nezapomínejme, že je také prostředkem prevence násilí a kriminality dětí a mládeže. Zdroj Michael Greene, prezident Recording Academy na 42. Předávání cen Grammy, únor 2000. Je prokázané, že se umění významně podílí na rozvoji inteligence u dětí. Zdroj Getting Ready for College Early: A Handbook for Parents of Students in the Middle and Junior High School Years, U.S. Department of Education, 1997. Ti nejlepší z inženýrů a projektantů v Silicon Halley jsou téměř bez výjimky aktivními muzikanty. Zdroj Grant Venerable, The Paradox of the Silicon Savior, The Case for Sequential Music Education in the Core Curriculum of the Public Schools, The Center for the Arts in the Basic Curriculum, New York, 1989 Přínos druhý: pro úspěch ve škole Na 237 dětech, které absolvovaly kurz hry na klávesy, byla provedena studie za použití nově vyvinutého počítačového programu, která měřila zlepšení matematických schopností. Tato skupina v průměru dosáhla o 27% lepších výsledků v matematických testech, než skupina, která se nezúčastnila hudebního kurzu. Zdroj Graziano, Amy, Matthew Peterson a Gordon Shaw, Enhanced learning of proportional math through music training and spatial-temporal training. Neurologický výzkum 21, březen 1999. Podle údajů, shromážděných organizací National Data Ressource Center, je studentů středních škol, klasifikovaných jako neukázněný (na základě faktorů jako je počet zameškaných hodin, kázeňských trestů) v celkové školní populaci 12,14%. Mezi studenty, zapojenými do hodin hudební výchovy, je to pouze 8,08%. Založeno na údajích z National Education Longitudinal Study, 2. Doplňující zpráva, 1992. Průzkum mezi 811 středoškoláky ukázal, že poměr studentů, kteří by si jako svůj vzor vybrali učitele hudební výchovy, je významně větší, než u ostatních předmětů: pro 36% studentů by vzorem mohl být učitel hudební výchovy, pro 28% ostatní učitelé, 7% učitel tělocviku, 1% ředitel školy. - 7 -
Zdroj D.L. Hamann a L.M. Walker, Music teachers as role models for African- American students, Journal of Research in Music Education, 41, 1993. Žáci, kteří se zúčastnili programů výuky umění na vybraných základních školách v New Yorku vykazují významné zvýšení sebedůvěry a zlepšení úsudku. National Arts Education Research Center, New York University, 1990 Přínos třetí: pro rozvoj inteligence Ve výzkumu dr. Timo Kringse byli klavíristé a nemuzikanti stejného věku a pohlaví požádáni o provádění složitých sérií pohybů prstů. Během této činnosti byla činnost jejich mozků monitorována metodou tzv. magnetické rezonance, která zobrazuje úroveň aktivity mozkových buněk. Obě skupiny byly schopny požadované pohyby provádět stejně úspěšně, ale v mozcích klavíristů byla zjištěna menší aktivita. To ukazuje, že mozky klavíristů pracují při řízení složitých pohybů efektivněji. Z těchto zjištění vyplývá, že cvičení na hudební nástroj může zlepšit funkci mozku. Weinberger, Norm. The Impact of Arts on Learning. MuSICa Research Notes 7, no. 2 (Spring 2000). Reporting on Krings, Timo et al. Cortical Activation Patterns during Complex Motor Tasks in Piano Players and Control Subjects. A Functional Magnetic Resonance Imaging Study. Neuroscience Letters 278, no. 3 (2000): 189-93. Tým vědců zkoumající souvislosti mezi hudbou a inteligencí zjistil, že cvičení na hudební nástroj má oproti výuce práce s počítačem podstatně větší vliv na rozvoj abstraktního myšlení u dětí. Shaw, Rauscher, Levine, Wright, Dennis and Newcomb, Music training causes long-term enhancement of preschool children s spatial-temporal reasoning, Neurological Research, Vol. 19, February 1997 Vědci na univerzitě v Montrealu za použití různých zobrazovacích metod zkoumali mozkovou aktivitu během hraní na hudební nástroje a zjistili, že jak čtení notového zápisu, tak i samotná hra aktivuje oblasti všech čtyř mozkových laloků a mozečku. Sergent, J., Zuck, E., Tenial, S., and MacDonall, B. (1992). Distributed neural network underlying musical sight reading and keyboard performance. Science, 257, 106-109. Výzkumníci v Lipsku zjistili, že hudebníci mají větší planum temporale (oblast mozku, která souvisí mj. se schopností číst) a mohutnější corpus callosum (svazek nervových vláken propojující mozkové hemisféry). Tyto rozdíly jsou zvláště patrné u hudebníků, kteří začali s hraním před sedmým rokem věku. Schlaug, G., Jancke, L., Huang, Y. a Steinmetz, H. (1994). In vivo morphometry of interhem ispheric assymetry and connectivity in musicians. In I. Deliege (Ed.), - 8 -
Proceedings of the 3d international 9onference for music perception and cognition (pp. 417-418). Liege, Belgie. Studie Kalifornské Univerzity ukázala, že po osmi měsících lekcí hry na klávesy předškolní děti vykazují zlepšení prostorové inteligence o 46 procent. Rauscher, Shaw, Levine, Ky and Wright, Music and Spatial Task Performance: A Causal Relationship, University of California, Irvine, 1994 Přínos čtvrtý: pro úspěch v životě Hudba má velkou sílu utvářet vazby mezi lidmi. S tolika věcmi, které v dnešním světě vrážejí klíny do mezilidských vztahů je důležité zachovat věci, které nám pomáhají pocítit naše společné lidství. Ted Turner, Turner Broadcasting System. Provozování hudby dělá staré lidi zdravějšími senioři, kteří absolvovali lekce hry na klávesy, cítí méně úzkosti, deprese a osamění. To jsou faktory, které mají zásadní význam pro odolnost vůči stresu a povzbuzení imunity a celkově zlepšují zdravotní stav. Výsledky také ukázaly zvýšenou hladinu růstových hormonů, které pomáhají organizmu při bolestech. Frederick Tims, reported in AMC Music News, June 2, 1999 Vzdělání v hudbě otvírá dveře, které dětem pomáhají projít ze školy do skutečného světa, světa práce, kultury, duševní činnosti a lidské vzájemnosti. Budoucnost našeho národa závisí na tom, zda se nám podaří zajistit našim dětem ucelené vzdělání, jehož součástí je hudba. Gerald Ford, bývalý prezident USA Hudba je o komunikaci, tvořivosti a spolupráci. Pomocí studia hudby ve školách mají studenti příležitost stavět na těchto dovednostech, obohatit svůj život a uvidět svět z nové perspektivy. Bill Clinton, bývalý prezident USA a muzikant (saxofon) - 9 -
A na závěr názor na význam hudební výchovy dětí od autorů tohoto manuálu: Pro fungování v praktickém životě má správný vliv i hra dítěte v hudebním tělese. Tím si pomocí mnoha asociací osvojí některá důležitá pravidla jako je: hra podle not (dodržování pravidel, zákonitostí a zároveň význam práce kolektivu), sledování dirigenta (disciplína a respekt), sólistický přednes podle not (osobnost, ale v součinnosti s ostatními), sólistický přednes improvizační (osobnost vyšší úrovně, zvláště pokud dokáže operativně improvizovat v souladu s atmosférou a náladou skladby, kapely a okolí). - 10 -
2. ZJEDNODUŠENÁ HUDEBNÍ TEORIE - 11 -
2.1 Co je to ZVUK, TÓN Zvuk je obecně vše, co slyšíme. Zvuky vznikají chvěním hmoty, tj. chvěním různých těles, kapalin nebo plynů. Zvuk může být zpěv ptáků, hluk motorů, údery bubnů, troubení, pískání, hučení vody nebo svištění větru. Jak vznikne zvuk ve vzduchu? Chvějící se těleso rozechvívá okolní vzduch a ten rozechvívá sluchové ústrojí v našem uchu. Toto chvění v uchu vnímáme jako zvuk. Zvuky můžeme dál dělit na tóny a hluky. - tóny (tělesa kmitají stále stejně rychle, chvějí se pravidelně) - hluky. (tělesa kmitají nestejně rychle, nepravidelně) Tóny mají určitou přesnou výšku, kterou můžeme napodobit zpěvem nebo na hudebním nástroji. Hluky jsou všechny ostatní zvuky kromě tónů, například rány, šumy, praskání, skřípání, syčení, šramot aj. Mají výšku neurčitou. Můžeme sice někdy přibližně určit, zda znějí vysoko, hluboko nebo ve střední poloze, ale nemůžeme jejich výšku stanovit tak přesně jako u tónů, a proto ji také nemůžeme zazpívat ani zahrát na hudební nástroj. V hudbě užíváme především tónů. Jsou to tóny hudebních nástrojů a lidského hlasu (zpěvu). Kromě tónů se však v hudbě uplatňují i některé hluky, například zvuk malého bubínku, činelů nebo trianglu. Čistý tón mohou vygenerovat například housle. Na obrázku je znázorněno, jak se tón šíří vzduchem ve tvaru sinusoidy. Obr. 1 Tón, šířící se vzduchem - 12 -
2.2 VLASTNOSTI TÓNŮ Základní vlastnosti tónů jsou čtyři: délka, síla, barva, výška. - Délka tónu. Podle toho, jak dlouho tóny znějí, rozlišujeme jejich různou délku. Tóny mohou být krátké, dlouhé, velmi krátké, stejně dlouhé, kratší nebo delší. - Síla tónu. Podle toho, jak silně tóny znějí, rozlišujeme jejich různou sílu a mluvíme o tónech slabých, silných, velmi silných, slabších apod. Tóny se mohou též zesilovat nebo zeslabovat. Úroveň síly tónu (zvuku) se měří v decibelech (db). - Barva tónu. Tóny se vzájemně liší i svou barvou. Různé barvy tónů označujeme především podle původu tónu. Rozeznáváme tóny fagotu, houslí, klavíru (tedy tóny různých hudebních nástrojů), tóny mužských, ženských nebo dětských hlasů, nebo tóny klaksonů aut, sirén nebo píšťal. Kromě toho můžeme blíže popsat sluchový vjem tónu: tóny mohou znít jasně, temně, ostře, drsně, zastřeně, dutě, plně, sametově apod. - Výška tónu. Podle výšky rozlišujeme tóny na hluboké a vysoké (velmi vysoké, hlubší, vyšší apod.). Tóny, jejichž výška se nachází ve střední poloze, například na klavíru ve střední části klaviatury, žádné zvláštní označení nemají. Výšku tónů určujeme přesně počtem kmitů tělesa za vteřinu. Nejhlubší tóny mají kmitočet kolem 20kmitů, vysoké tóny i několik tisíc kmitů za vteřinu. Kmitočet tónů ve střední poloze se pohybuje kolem 500 kmitů za vteřinu. Hluky mají stejné základní vlastnosti jako tóny, pouze jejich výška je neurčitá, nemá stálý kmitočet a můžeme ji stanovit jen zcela přibližně. Nepravidelné chvění způsobuje někdy i kolísání v síle nebo výšce zvuků a proměny v barvě zvuku. Můžeme to pozorovat například na šumění vody v peřejích nebo zvuku hromu. Některé zvuky jsou velmi složité, sestávají z většího počtu jednotlivých zvuků, které můžeme částečně rozlišit podle barvy, síly i výšky. Takový bývá například zvuk velkých zvonů, v němž někdy můžeme rozpoznat i některé tóny (s určitou výškou). Některé hluky mají natolik zřetelnou výšku, že se skoro blíží tónům, naopak velmi hluboké tóny některých hudebních nástrojů mají výšku dosti těžko určitelnou a blíží se tedy hlukům. Zvuky mohou být příjemné a nepříjemné. Souvisí to s jejich sílou, barvou a výškou. Síla přijatelných různých zvuků v decibelech: běžný hovor = 60 db, jedoucí vlak = 90dB Síla nepříjemných zvuků, které mohou poškodit sluch: startující letadlo = 120 db, výbuch = 130 db (práh bolestivosti) Nepříjemná barva zvuku (například skřípající sklo). Nepříjemná výška zvuku (velmi hluboké brumy i velmi vysoké tóny). - 13 -
2.3 TÓNOVÁ SOUSTAVA, JMÉNA TÓNŮ Tónová soustava je přehledné uspořádání všech tónů, užívaných v hudbě, podle jejich výšek. Základem tónové soustavy je sedm tónů: C, D, E, F, G, A, H. Těchto sedm tónů se v tónové soustavě několikrát opakuje v různých výškových polohách. Souhrnně se nazývají základní tónová řada. Tónová soustava obsahuje celkem devět oktáv, z nichž každá má své jméno: subkontra oktáva, kontra, velká, malá, jednočárkovaná až pětičárkovaná. Podobně se jmenují tóny, které do jednotlivých oktáv patří. 2.4 AKUSTIKA Akustika je nauka o zvuku. Často se ale s tímto slovem setkáme také při diskusích, má-li nějaký sál akustiku nebo ne. V tom případě posuzujeme, vyhovuje-li tento sál všem podmínkám šíření zvuku a jeho slyšitelnosti. KOMORNÍ A Komorním a nazýváme jednočárkované a (a 1 ), které bylo roku 1858 v Paříži ustanoveno tónem, podle kterého se ladí. Mělo 435 dvojkmitů (Hz) za sekundu. Dnes se podle mezinárodní dohody z roku 1953 používá obvykle ještě vyšší ladění: komorní a = 440 Hz. Naopak pro stylovou interpretaci barokní a starší hudby se doporučuje nízké ladění (komorní a = 415 Hz). 2.5 ABSOLUTNÍ SLUCH Absolutní sluch je vrozená paměť na absolutní výšku tónu. Člověk s absolutním sluchem určí neomylně výšku každého jednotlivého tónu. Jiným druhem hudebního slyšení je tzv. relativní sluch, kdy člověk neurčuje každý samostatný tón, ale vztahy mezi nimi intervaly. Přirozeným darem téměř každého člověka je sluch relativní. To znamená, že každý člověk rozeznává, který tón je relativně vyšší, nebo nižší. Téměř každý člověk může proto hudbu poslouchat, nebo si zpívat. Absolutní sluch je mezi lidmi daleko vzácnější. Je to vrozená vloha člověka, která jej vybízí, aby se hudbě věnoval. - 14 -
2.6 ANATOMIE UCHA Ucho se dělí na tři části: zevní, střední a vnitřní ucho. Zevní ucho zvuk zachycuje, zatímco zevní zvukovod jako rezonátor zvukové vlny v určitém frekvenčním pásmu zesiluje (vliv např. na srozumitelnost řeči) Střední ucho přenáší zvuk dále: bubínek přenáší tlakové změny na středoušní kůstky ve vzduchem vyplněné dutině bubínkové. Středoušní kůstky kladívko, kovadlinka a třmínek tlumí kmitání v poměru 1,3:1 za současného dvacetinásobného zvětšení síly a vedou ho dále do oválného okénka Vnitřní ucho sestává z předsíně se třemi polokruhovými kanálky rovnovážného ústrojí a hlemýždě se sluchovým ústrojím. Ucho rozlišuje asi 325 stupňů akustické intenzity. Pásmo slyšení leží mezi 16 a 20 000 Hz. Ve stáří se prudce zužuje. Vyšší frekvence jsou přenášeny také kostmi (poslech vlastního hlasu, hra na dechové nástroje a na housle) Kromě fyzického vnějšího sluchu existuje také psychický vnitřní sluch, který je vystavěn na hudební představivosti a paměti a funguje i při výpadku sluchu vnějšího (Beethoven, Smetana). - 15 -
Obr. 2 Ucho a sluchové pole - 16 -
2.7 HLASOVÉ ÚSTROJÍ Na tvorbě tónu lidským hlasem se podílejí: - dýchací svalstvo hrudního koše a plíce jako zdroj vzduchu - hlasivky v hrtanu jako zdroj kmitání - dutiny čelní, nosní, ústní, průdušnice a plíce jako rezonující části rozvětveného zvukovodu. Plíce, houbovitý orgán tvořený malými dutinkami (sklípky), leží mezi žebry a bránicí. Při nádechu se rozpínají mezižeberní svaly na šířku a na délku. Uvolnění týchž svalů vede k výdechu. Vzduchový objem plic obnáší asi 3,5 6,7 l. Při normálním dýchání se vymění asi 0,5 l, při hlubokém nádechu 2 6 l, zatímco 0,7 l vzduchu v plicích nepřetržitě zůstává. Při zpěvu je třeba ovládat dýchací svalstvo až po nejjemnější tlakové změny. V hrtanu ústí průdušnice do pružných hlasivek, které tvoří tón. Hrtan sestává z velké chrupavky štítné (u muže hmatatelné jako ohryzek ), pohyblivé chrupavky prstencové s oběma chrupavkami hlasivkovými a z hrtanové příklopky. Tónová výška závisí na napětí a délce hlasivek. V pubertě roste hrtan, a tím se protahují i hlasivky, což vede ke snížení výšky hlasu u chlapců o oktávu, u dívek o 2 až 3 tóny. Dutiny vokálního traktu, někdy též nazývané rezonátory, zodpovídají za barvu hlasu: pod hlasivkami se nalézají průdušnice a plicní prostory (důležité pro hlubší frekvence), nad hlasivkami ústní, nosní a čelní dutina (důležité pro vyšší frekvence). Barvu hlasu rovněž ovlivňuje vyzařování zvuku lebečními kostmi. V souladu s tím se hlas při normálním rozsahu 2 oktáv (v krajních případech až 6 oktáv) rozprostírá přes různé rejstříky (prsní, střední a hlavový). Základní kmitočet hlasivkového tónu u mluvené řeči se pohybuje přibližně v rozmezí kvinty a výškově se liší u mužů a žen, popř. dětí o oktávu. - 17 -
Obr. 3 Hrtan, tvorba tónu, frekvenční rozsah, rezonance - 18 -
2.8 HUDEBNÍ NÁSTROJE Hudebních nástrojů je nepřeberné množství různých druhů. Jsou to nástroje pradávné i novější, orientální i evropské, lidové výrobky i dokonalá díla mistrů nástrojařů. Valnou většinu všech hudebních nástrojů můžeme roztřídit do těchto pěti skupin: 1. nástroje strunné (např. housle, kytara, klavír, cimbál) 2. nástroje dechové (nebo též vzduchové; flétna, klarinet, trubka, pozoun, varhany) 3. nástroje blanozvučné (bubny) 4. nástroje samozvučné (vyrobené ze dřeva, z kovu nebo z kamene, např. xylofon, triangl, činely, orientální nástroje z kamenných desek) 5. nástroje elektrické - 19 -
3. STRUČNÉ DĚJINY EVROPSKÉ HUDBY - 20 -
PRAVĚK Počátky umění (40 000 5 000 př. n. l.) Bez památek, hudebních skladeb; zachovány pouze nálezy primitivních kostěných píšťal, chřestítek, štěrchadel apod. První obrazové zprávy máme z jeskynních kreseb. Původní funkce hudby byla magická, sloužila nejvíce při rituálních obřadech. STAROVĚK Umění Blízkého a Středního východu (5 000 500 př. n. l.) Jednohlasý sloh orientální Mezopotámie, Egypt, Palestina; skladby se nezachovaly (pokusy o dešifraci některých fragmentů nespolehlivé); dokumenty o hudbě z literatury a různých vyobrazení; nástroje harfy, píšťaly, bicí nástroje. Antika (500 př. n. l. 300 n. l.) Jednohlasý sloh řecký a římský zachovány zlomky, fragmenty skladeb (přes 30); vyobrazení nástrojů častější; kithary, lyry, aulosy. STŘEDOVĚK Křesťanská antika (4. 6. stol. n. l.) Počátky chorálního jednohlasu. Milánský biskup Ambož v letech 374 378 utváří systém v liturgické hudbě ambroziánský chorál a zavádí způsob antifonického přednesu (dva navzájem si odpovídající sbory). Skladby notovány neumovou notací (neuma značka názorného zachycení směru melodie). Prerománský a románský sloh (6. - 11. stol. n. l.) Papež Řehoř (Gregoriaus 540-604) reviduje veškeré dosavadní liturgické zpěvy a vytváří jejich jednotnou platnou formu, zakládá Scholu cantorum (školu pěvců), která má za úkol zvelebovat a šířit jednotný liturgický zpěv římskokatolické církve - gregoriánská chorál. Ten se při mších užívá v různých podobách dodnes (ordinárium, proprium, sekvence). Quido z Arezza (990 1050) tvůrce solmizace (do, re, mi, fa, sol, la si, do) a notové osnovy. Ta měla zpočátku dvě barevné linky, později čtyři. Neumy postupně dostávají čtyřhranný tvar, vzniká nota quadrata (romana, choralis) kvadratická (chorální) notace. - 21 -
GOTIKA 11.-15. stol. n. l. Jednohlasý sloh světský potulní hudebníci, truvéři, trubadůři, minesängři; jednohlasá hudba instrumentální. Nejstaršími českými hudebními památkami jsou duchovní písně Hospodine, pomiluj ny, Svatý Václave a husitská hymna Kdož jsú boží bojovníci. Jistebnický kancionál z roku 1420 nalezen v Jistebnici koncem 19. stol. Je psán notací chorální a mensurální (kromě výšky tónu určuje i délku trvání). 13.-14. stol. n. l. První rozvíjení vícehlasu. NOVOVĚK RENESANCE (1430-1600) Polymelodický styl - vzniká počátkem 15. stol. v severní Itálii. Rozvíjí se světská hudba, která se pak stává rovnocennou hudbě církevní. Prohlubuje se smysl pro souzvuk, harmonii. Základním znakem tohoto období je zvýšení zájmů o pozemský život, o člověka, radost ze života a smysl pro pozemskou krásu. motet vokální vícehlasá skladba na náboženský text madrigal vokální vícehlasá skladba s textem světského charakteru. BAROKO (1600-1750) Umělecký sloh, který vznikl na konci 16. století v Itálii a ve Španělsku. Rozšířil se do dalších evropských zemí a rozvíjí se až do poloviny 18. století. Je pro něj typická vypjatá citovost. V barokní hudbě se prosazují široké melodické linie s akordickým doprovodem, zvuková bohatost (rozšiřuje se orchestr), okázalé a rozměrem fascinující formy (opera, oratorium, kantáta, koncert). Barokní období položilo základy moderní evropské hudby. (baroko = křivá nepravidelná perla) KLASICISMUS (1750-1820) Vyznačuje se melodickou, harmonickou i formální vyrovnaností, uceleností a přehledností. Kontrastuje tak výrazně s neklidem předcházejícího baroka i pozdějšího romantismu. - 22 -
ROMANTISMUS (1820 1900) Klade důraz na subjektivnost, fantazii a cit. Umělci jsou zklamáni současným světem, uchylují se do svého nitra a nechávají se inspirovat pohádkami, mýty, exotikou, středověkem a přírodou. Objevují lidové umění lidovou píseň. Nejvyšším ideálem je vyjádření mimohudebního programu vznik programní hudby (symfonická báseň). IMPRESIONISMUS (konec 19. a začátek 20. stol.) Vzniká ve výtvarném umění a jeho cílem je zachytit dojem, náladu, kouzlo okamžiku. HUDBA 20. století (1900 2000) 1. pol. 20. stol. Expresionismus, neoklasicismus, čtvrttónová hudba, základy dodekafonie. 2. pol. 20. stol. Hudba seriální, konkrétní, elektronická, témbrová, aleatorní, minimální. SOUČASNÁ HUDBA (od roku 1975 do dneška) Hudba polystylová a syntetizující. - 23 -
4. JAK SE DĚLÁ HUDBA - 24 -
Byli tři panáčci a ti se hádali, jak prý se dělá hudba? No to se musí hudba pěkně zvážit, změřit, rozkouskovat a zakreslit, vypočítat a prozkoumat, uvařit a strčit pod mikroskop a nakonec vysvětlit, jak je to zařízeno, že můžeme mít hudbu... Je to přeci jenom věda. A já zas myslím, ty mumlo, že by se všechno mělo hned vyzkoušet, aby to bylo jasné. Sešroubovat, přibít a přivázat, rozbrnkat, slepit a natáhnout, kdepak nějaké mluvení. Hudbu si může vyrobit každý, stačí mu docela obyčejné věci, to není žádná věda. Tak pánové, radši se hoďte do piánka. Hudba se přeci hlavně musí tvořit, hrát a poslouchat. Mnoho lidí před námi už přemýšlelo a vyrábělo hudební nástroje. Já bych se přimlouval, abychom se na ně naučili pořádně hrát nebo je aspoň uměli s chutí poslouchat. Mně z toho pokaždé úplně vlají vlasy. ÚKOL: Vymysli a na linky zapiš jména tří panáčků, kteří nám budou s úkoly pomáhat. - 25 -
PŘÍPRAVA 1 Jméno tvůrce: Mgr. Eliška Vintrová TÉMA: Jak vznikají zvuky? CÍL: Žák na základě pokusů a pozorování vysvětlí vznik zvuků POMŮCKY: Pracovní list Jak vznikají zvuky? Dlouhé pravítko pro demonstraci kmitání Akustická ladička Pracovní list Pokus: Malování zvukem NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY: Kmitání, vibrace, akustika, zvuková vlna, ladička UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY: Motivační pokus: Co to slyším? 5 min Záznam pokusu, porovnání výsledků, diskuse Žáci pokusem vyvodí skutečnost, že jsme neustále obklopeni různými zvuky, učitel uvede otázku: Jak zvuky vznikají? Forma: frontální učitel koordinuje pokus i diskusi Demonstrační pokus: Kmitání 10 min Žáci zkoumají účinky kmitání pomocí dlouhého pravítka, vliv jeho délky na výsledný zvuk Shrnutí závěrů, poučení o souvislosti kmitání a zvuky, závislost délky pravítka a výšky zvuku Forma: skupinová práce 4 děti ve skupině PL Co to tu kmitá? 10min Žáci uvažují a odhadují, co konkrétně kmitá, když slyšíme Kontrola odpovědí Problémová úloha - pokus: Ladička 5 min Žáci experimentují s principem akustické ladičky, metodou pokusu a omylu vyvodí, jak ladička funguje Svůj závěr potvrdí správnou volbou v dotazníku Forma: skupinová práce 4 děti ve skupině - 26 -
Závěrečný demonstrační pokus: Malování zvukem 15 min Učitel předvede účinky působení zvukových vln na membránu balónku, zve jednotlivé žáky, aby si princip vyzkoušeli Diskuse žáci formulují vlastní porozumění pozorovaných jevů Shrnutí, formulování vědecky správných závěrů Žáci pokus zhodnotí a zapíší vlastními slovy Forma: frontální učitel provádí pokus, řídí diskusi POZNÁMKY: - 27 -
JAK VZNIKAJÍ ZVUKY POKUS: CO TO SLYŠÍM? Začneme jednoduchým pokusem. Po dobu 2 minut budeme v tichosti se zavřenýma očima poslouchat okolí a každý si na prstech počítá, kolik různých zvuků slyší. Své nálezy zapiš: CO TO SLYŠÍM? A teď mi děti řekněte: Jak zvuky vznikají? Povíme si to vědecky: Když něco slyším, znamená to, že někde něco kmitá. Protože tak zvuky vznikají kmitáním, chvěním neboli vibrací těles. Věda o zvucích se nazývá AKUSTIKA. POKUS: KMITÁNÍ Vezmi dlouhé pravítko, přidrž na okraji lavice a rukou rozkmitej. Pravítko dělá zvuky. Jak se mění jeho zvuk, když pravítko po okraji lavice posunuješ? Č ím delší pravítko, tím vyšší / hlubší zvuk. - 28 -
POKUS: LADIČKA Prohlédni si ladičku. Jak by se dala rozkmitat, aby zněla? Zkus zazpívat její tón. Ladička se rozezní, když: a) pěkně poprosím b) ji dám do ledničky c) s ní ťuknu o stůl POKUS: MALOVÁNÍ ZVUKEM Pomůcky: plechovka od konzervy, nafukovací balónek, malý trychtýř, hrubá mouka Příprava: Na horní otevřenou část plechovky natáhneme membránu z nafukovacího balónku, kterému nejprve odstřihneme hrdlo, a připevníme gumičkami. Do boku konzervy uděláme otvor a strčíme do něj trychtýř. Na membránu nasypeme vrstvu hrubé mouky nebo krupice. Provedení: Celou soupravu dáme otočenou trychtýřem k reproduktoru rádia. Na membráně se utváří více či méně pravidelné obrazce, které se mění se změnou melodie. Do trychtýře můžeme i zpívat. Můžeme sledovat rozdíl mezi tóny hlubokými a vysokými. Nákres: - 29 -
Vysvětlení: Zvuk prochází trychtýřem dovnitř plechovky, zvuková vlna se šíří vzduchem v plechovce. Kmitání vzduchu se přenáší na napnutou blánu balónku a z ní na drobné částečky mouky, které různě nadskakují do vzduchu. Na povrchu balónku tak vznikají různé obrazce pravidelné i nepravidelné. Hodnocení pokusu: (popiš) - 30 -
CZ.1. 07/1.1.16/ /02.0041-31 -
CO TO TU KMITÁ? - pracovní list hádanka Je to pravda. V našem orchestru pořád něco kmitá. Hlavně já. Jako zkušený dirigent už poznám, co se v kterém nástroji chvěje. Zkus to taky, odpovědi zapiš do tabulky. Nelekni se, některé věci do orchestru nepatří (většinou): blána hlasivky struny igelit kovové tělo křídla vzduch struny lopatky - 32 -
PŘÍPRAVA 2 Jméno tvůrce: Mgr. Eliška Vintrová TÉMA: Jak se šíří zvuky? CÍL: Žák svými slovy popíše princip a podmínky šíření zvuků POMŮCKY: Pracovní list: Jak se dostanou zvuky do našeho ucha? Klavír, kytara, kyblík s vodou, perkusivní nástroje (Orffovy nástroje) sada Helmholtzových rezonátorů NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY: Zvuková vlna, vodič, tlumič zvuku, vzduchoprázdno = vakuum VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ --------- UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY: Motivační dotazník: Jak se zvuky dostanou do našeho ucha? 10 min Žáci navrhují správnou možnost, formulují vlastní vysvětlení fyzikálního jevu Učitel nabízí formou výkladu vědecky podložené závěry o působení zvukových vln, předkládá ilustrační obrázky a přirovnání Forma frontální, výklad učitele Hra: Rezonance dramatizace 15 min Žáci vlastními smysly pozorují účinky zvukového vlnění na temeni hlavy, na desce klavíru, kytary Princip rezonance demonstrujeme pomocí dramatizační hry, dbáme na pochopení souvislostí během hry žáci musí chápat, co hra vlastně představuje Hra: Píseň planet dramatizace 20 min Učitel vysvětlí vstupní okolnosti této dramatizační hry fiktivní přítomnost vzduchu a zvuků ve vesmíru, zvučení planet Žáci následují pokyny učitele, důležité je hru předčasně neukončit, chvíli trvá, než se pohyby a zvuky vyladí. Neméně důležité je závěrečné sdílení dojmů a pocitů, zcela podle chuti účastníků. - 33 -
JAK SE DOSTANOU ZVUKY DO NAŠEHO UCHA? Už víme, že kmitání těles tvoří zvuky. Ale jak se ty zvuky dostanou do našeho ucha? Co myslíš? a)poštou b) vlněním vzduchu c) taxíkem Na světě už to tak chodí, že když jedno těleso kmitá, ostatním to není jedno. Kmitání a zvuky se šíří jako vlna. Každý muzikant cítí, že když drnká na struny, chvějí se struny i celé tělo nástroje. Chvěje se i vzduch okolo strun, dokonce i muzikant se trochu chvěje. Kdo někdy stál u velké reprobedny, mohl cítit, jak do něho hlasité zvuky přímo šťouchají. A to je šance pro všechny zvuky vlněním vzduchu doletí až do našeho zázračného ucha, kde se jaksi stane, že slyšíme. Je to trochu, jako když rukou kmitáme na hladině voda vlnění předává dál a dál. UKÁZKA: K demonstraci akustické rezonance nám dobře poslouží sada Helmholtzových rezonátorů. Skleněná baňka zřetelně přenáší kmitání vzduchu, když do ní zpíváme nebo lehce klepeme na její tělo. Zvuky se šíří vzduchem, kapalinami i pevnými látkami. Můžeme tak slyšet i pod vodou, i za stěnou domu, i když se tím zvuková vlna trochu pokřiví. Některé vodiče vedou zvuk špatně vlna nebo plsť. Proto je používáme tam, kde chceme zvuky tlumit. Například závěsy a koberce. Nebo protihlukové stěny u silnice, aby hluk neobtěžoval obyvatele z blízkých domů. - 34 -
Úplné ticho je ale stejně veliká vzácnost, alespoň na naší planetě. A hlavně ve školách... Všude jinde ve známém vesmíru je vzduchoprázdno a není tam slyšet nic. Říká se, že kdyby byl ve vesmíru vzduch a zvuky se mohly šířit, slyšeli bychom hudbu planet, které kmitají a pohybují se po svých drahách. Jaká by to asi byla píseň? HRA: REZONANCE Děda fyzik to moc pěkně vysvětlil, jak je to s tou zvukovou vlnou. Ale když si někdo nevyčistí uši, žádná fyzika mu nepomůže. Zato mu pomůže, když si zahraje hudebnické hry na zvuky: Rezonance je právě odpověď okolí na nějaké vlnění. Vyzkoušejte rukama, jak rezonuje například: DESKA KLAVÍRU, TEMENO HLAVY (HMMM..), TĚLO KYTARY, HLADINA VODY (jeden bubnuje na buben) V KRUHU: Jeden se posadí doprostřed kruhu, přestavuje náš lidský mozek. Ostatní se chytí za ruce, představují molekuly vzduchu. Vybereme jednoho v kruhu a ten bude zdroj zvuku začne kmitat celým tělem. Jeho chvění se přenáší zvukovou vlnou, poslední molekula zaklepe mozku na rameno a řekne slovo (můžeme zopakovat slovní druhy) nebo nějaký vzkaz (zavaž si tkaničku). POZNÁMKA: Dobrý nápad je posílat vlnou jakýkoli jednoduchý pohyb, pohyby obměňovat. Můžeme také mozku poslat několik slov, aby je musel na konci vyjmenovat. Vtipné je poslat dvě zvukové vlny oběma směry, takže se v jednom místě zkříží. - 35 -
HRA: PÍSEŇ PLANET Určíme si, kdo bude jaká planeta (měsíce), rozdáme perkusivní nástroje. Nafoukáme do vesmíru vzduch, protože jinak by se zvuky nemohly šířit. Doprostřed kruhu posadíme dítě (Slunce) s nějakým dlouho znějícím nástrojem (triangl, strunný nástroj). Slunce začne vydávat dlouhé opakující se tóny zvučí. Po chvíli se přidává nejbližší planeta se svým nástrojem, obchází kolem Slunce. Ozvučení sluneční soustavy pokračuje, dokud nejsou obsazeny všechny planety (měsíce). Několik dětí jsou pozemšťané, kteří píseň planet sledují. POZNÁMKA: Po chvíli souhry začneme vesmírná tělesa z jeviště odvolávat, až nakonec zůstane samotné Slunce, kterému můžeme nastavit dlaně, tváře, nechat ho otáčet se na všechny strany, poklonit se mu, než umlkne. - 36 -
REZONANCE...brněly mu uši z rámusu......řinčelo to, až pokličky v polici nadskakovaly......hrál, až se třásla okna... Jistě jste někdy takovéto věty slyšeli a někteří i na vlastní kůži zažili. Jak jsme si už řekli, zvuk vzniká kmitáním těles. Když nastavíte mobil na vibrace (to je to kmitání), začne se při vyzvánění s rachotem posunovat po stole. Pokud položíte na stůl s vibrujícím mobilem ruku, ucítíte, jak se přenáší chvění mobilu na stůl a na vaši ruku. Stůl rezonuje = chvěje se - kmitá spolu s mobilem. Vzpomeň si a napiš, kdy se setkáváš s rezonancí když. kolem mě projel náklaďák když... když... když... když... když... když... - 37 -
POKUS: REZONANCE Pomůcky: nahrávka sóla na bicí, reproduktor, dřevěná lať, plastové pravítko, sklo (stačí výplň ve dveřích nebo okno), igelitový pytlík, dřevěná lavice, plastová židle, skleněná kulička, kytara, list papíru, krabička se svačinou:-), látkový kapesník nebo šátek, molitanová kostka, klavír Z reproduktoru silně hrají bicí nástroje. Přikládáme ho k různým předmětům nebo předměty na reproduktor položíme a rukou/očima pozorujeme chvění. Výsledky pozorování můžeme zapsat: nejvíc byla rezonance vidět na nejméně byla rezonance vidět na nejvíc byla rezonance slyšet na nejméně byla rezonance slyšet na nejvíc byla rezonance cítit rukou na nejméně byla rezonance cítit rukou na nejvíc byla rezonance vidět na Všechny věci nerezonují stejně; záleží na materiálu, ze kterého jsou vyrobeny. Všimli jste si, že dřevo rezonuje hodně; toho využíváme například při hře na strunné hudební nástroje. I když jen jemně brnknete na kontrabas (basu), uslyšíte tón nejen vy, ale i lidé dál od vás. Pokud byste brnkli na elektrickou baskytaru, nebude slyšet skoro nic. Dokonce byste do ní mohli mlátit, co to dá, ale výsledek bude žalostný. (Elektromagnetické snímače převádějí chvění strun na elektrický proud, který je veden z nástroje do zesilovače, teprve potom je zvuk nástroje dobře slyšet) Naopak látka a molitan nerezonují téměř vůbec; toho využíváme například u protihlukových stěn nebo v nahrávacích studiích, kdy potřebujeme získat pouze samotný tón hlasu či nástroje, aby na nahrávce nebyly rušivé zvuky rezonance jiných předmětů než nástrojů. - 38 -
PŘÍPRAVA 3 Jméno tvůrce: Mgr. Eliška Vintrová TÉMA: Jsou všechny zvuky stejné? CÍL: Žák svými slovy popíše rozdíl mezi tónem a hlukem, jmenuje příklady POMŮCKY: Pracovní list: Jsou všechny zvuky stejné? Krabičky od filmů s náplněmi, psací potřeby, počítač s reproduktory, přístup k internetu NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY: Tón, hluk VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ --------- UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY: Problémová úloha: Jsou všechny zvuky stejné? 10 min Žáci navrhují odpověď podle svých zkušeností, formulují své vysvětlení fyzikálního jevu Učitel nabízí formou výkladu vědecky podložené závěry o pravidelnosti a nepravidelnosti zvukových vln, předkládá ilustrační obrázky a přirovnání Forma frontální, výklad učitele s ukázkou (zeleninový orchestr) Pokus: Hlukové pexeso 20 min Žáci svými smysly určují rozdíly a shody mezi hluky, manipulují s krabičkami, tvoří správné dvojice, výsledky zapisují do tabulky Zhodnotí průběh hry, porovnají své výsledky a dojmy Forma manipulační experiment Pracovní list: Dirigentova hádanka 15 min Žák na základě probrané úlohy rozdělí dané příklady do kategorií, zapíše svá tvrzení Porovná své výsledky se správným řešením Forma pracovní list, samostatná práce - 39 -
CZ.1. 07/1.1.16/ /02.0041 JSOU VŠECHNY ZVUKY STEJNÉ?? Zvuky samozřejmě nejsou všechny stejné. Ale proč? Protože některá tělesa kmitají pravidelně (jako většina hudebních nástrojů nebo lidské hlasivky při zpěvu) to pak slyšíme tón určité výšky. Některá tělesa kmitají nepravidelně nebo velmi krátce slyšíme hluky, které nemají přesnou výšku šumy, údery, vrzání nebo praskot, křupání. A póóódle toho t dělíme zvuky na a Takhle se dají vizualizovat (zobrazit):( Tón Hluk Tóny i hluky lidé používají,, když chtějí dělat hudbu. Dokáží dokoncee hrát na zeleninu a to tóny i hluky. UKÁZKA: Hudba se dá dělat opravdu všude a na všechno. Velmi zajímavá je ukázka zeleninovéhoo orchestru. Zkuste nejprve hádat, na jakou zeleninu a jak se s asi dá hrát? A potom si ukázku pusťte. THE VEGETABLEE ORCHESTRA, Who Says You Can't Play With Food? The Vegetablee Orchestra At Tedxvienna. youtube.com om [online]. [cit. 23.11.2014]. Dostupný na WWW: http://www.youtube.com/watch?v=zh4m5u78jykk - 40 -
POKUS: HLUKOVÉ PEXESO Podle mě jsou hluky fantastické, miluju skřípání, šustění a vrzání. Znáte kapelu KŘÁPOPLESK MUSIC? Pouštím si je doma na cédéčku před spaním. I když se hluky šíří nepravidelnými vlnami, můžeme je od sebe rozlišit. Zkuste to: SKÓRE: Mám správně dvojic ze šesti. Pomůcky: krabičky od filmů (kinder vajíček), různé náplně (sypké, cinkavé, drnčivé, prázdné), popisky, tabulku na zapisování. Provedení: Krabičky označíme čísly (1-12) a rozmístíme po prostoru, nesmí se během hry přenášet. Každý hráč zkouší hluky, na arch zapisuje dvojice stejných zvuků. - 41 -
Hra: DIRIGENTOVA HÁDANKA CO SE DĚJE V ORCHESTRU? Zapiš do správného písmenka tóny a hluky: klavírista kýchnul, houslista naladil, židlička praskla, dirigent se vysmrkal, kocour skočil na klávesy, flétnista foukal do flétny, zpěvačce spadla sponka, triangl zacinkal, uklízečka si broukala písničku - 42 -
DIRIGENTOVA HÁDANKA ŘEŠENÍ - 43 -
PŘÍPRAVA 4 Jméno tvůrce: Mgr. Eliška Vintrová TÉMA: Jaké vlastnosti mají tóny? CÍL: Žák jmenuje 4 základní vlastnosti tónu, vyhodnotí pokusy s délkou tónu POMŮCKY: Pracovní list Jaké vlastnosti mají tóny? Audio ukázka Dvořák Slovanské tance, CD přehrávač Pracovní list Co mění délku tónu Činely, Klavír, Kytara, Triangl, Metalofon Elektronický metronom NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY: Vlastnosti tónu, výška, síla, délka, barva, metronom, vibrace, tlumení VSTUPNÍ ZNALOSTI, OPAKOVÁNÍ --------- UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY: Motivační ukázka: A. Dvořák Slovanské tance výběr - 10min Žáci vyslechnou ukázku klasické orchestrální hudby Na pracovním listě zakroužkují z nabídky vlastnosti tónů, diskutují o svých odpovědích Forma: frontální učitel koordinuje činnost i diskusi Samostatná práce Vlastnosti 5 min Žáci s pomocí obrázků doplní opaky fyzikálních vlastností tónu Doplní výčet tónů různých barev flétnový, varhanní atd. Vybarví si obrázkové předlohy Forma: samostatná práce, společná kontrola Pokus: Stopovaná - Délka tónu 20min Žáci se seznámí se vztahem vibrování a tlumení při vytváření tónu formou výkladu Před pokusem napíší pořadí ukázek dle vlastního odhadu Na základě ukázek různých tónů zapíší správné pořadí, porovnají své zápisy Vysvětlí svými slovy, co ovlivnilo výsledky pokusu velikost rezonanční skříně, materiál Hra: Metronom 5min Žák pozoruje funkce elektronického metronomu, uvede příklad jeho užití Účastní se kolektivních her a cvičení s metronomem, popíše své dojmy Hra: Rádio 5min - 44 -
Žák vnímá tempo udávané metronomem, zpívá lidovou píseň podle pokynů učitele V hodině tělesné výchovy můžeme zařadit Klavírní honičku, kde zopakujeme principy tvoření tónu na klavíru. POZNÁMKY: - 45 -
CZ.1. 07/1.1.16/ /02.0041 JAKÉ VLASTNOSTI MAJÍ TÓNY Kdyby byla jednou módní přehlídka tónů, byla by to asi pestrá podívaná. Nebo poslouchaná? Každý tón by se předvedl nějak jinak. Můžeme to koneckonců zkusit. Tahle módní přehlídka tónů se jmenuje: POSLECH: SLOVANSKÝ TANEC (Antonín DVOŘÁK) Jaké tóny jste slyšeli? Zakroužkujte, co se hodí. Tón může být: levný, vysoký, nezaměstnaný, žlutý, slabý, jemný, ostrý, vyšívaný, dlouhý, alergický, hluboký, chvějící se, zaprášený, krátký, dunivý, voňavý, chytrý No jo, ale vědecky řečeno, tóny mají jenom čtyři fyzikální vlastnosti: : Doplň opak vlastnosti tónu: Vysoký Slabý Dlouhý Barvu tónu tvoří nástroje, které hrají. Takže máme tón klavírní, houslový nebo (doplň) - 46 -
CO MĚNÍ DÉLKU TÓNU Některé tóny přijdou na přehlídku s dlouhatánskou vlečkou. Jiné se na molu jenom mihnou, ani se pořádně nepředvedou. To proto, že tóny mají různou délku. Čím déle je těleso schopné vibrovat, tím delší tón slyšíme. Jestliže strunu zavřeme do krabice (třeba do klavíru), vibrování desky a vzduchu struně pomáhají vibrovat déle. Tlumením chvění zastavíme, tóny zkrátíme. POKUS: STOPOVANÁ Do tabulky seřaď podle toho, jak dlouhý tón dokáže vydávat, když jej neztlumíme. Svůj tip ověř stopováním a zapiš výsledek. ČINELY, KLAVÍR, KYTARA, HLAS NA JEDEN DECH, TRIANGL, METALOFON OD NEJDELŠÍHO ČAS PŘI STOPOVÁNÍ Napadne tě, co mohlo ovlivnit výslednou délku tónu? - 47 -
HRA: METRONOM Metronom je zařízení, které hudebníkům pomáhá držet správné tempo. Není to totiž tak snadné. Zkuste si to: Pomůcky: elektrický metronom Provedení: Sedíme v kruhu. Nastavíme metronom na středně pomalé tempo. 1. Tleskáme spolu s metronomem. 2. Chodíme v kruhu podle metronomu. 3. Předáváme si balonek podle metronomu. 4. Tleskáme pouze do mezer. 5. Pokud se nám daří, zkusíme všechny tyto aktivity v rychlejším tempu. HRA: RADIO Nastavíme metronom na střední tempo. Zpíváme společně jednoduchou písničku, například Holka modrooká. Zpívat se smí pouze, má-li vedoucí hry ruku nahoře. Má-li ruku dole, zpíváme si písničku pouze v hlavě. Písnička pořád pokračuje, buď nahlas, nebo neslyšně. Posloucháme, zda se držíme rytmu podle metronomu. HRA: KLAVÍRNÍ HONIČKA Honička má honiče=kladívko a záchranáře=dusítka. Ostatní děti jsou struny, prchají před kladívkem. Jakmile se kladívko dotkne struny, struna se na místě chvěje a vydává tón (ááá). Dusítko ji může zachránit položením dlaně na hlavu, struna přestane hrát a může zase běhat. Počet honičů a záchranářů určujeme podle počtu dětí. - 48 -
PŘÍPRAVA 5 Jméno tvůrce: Mgr. Eliška Vintrová TÉMA: Co mění výšku tónu? CÍL: Žák s pomocí znázornění popíše rozdíl mezi vysokým a hlubokým tónem, akustické principy vyhodnocuje na základě jednoduchých pokusů. POMŮCKY: Pracovní list Co mění výšku tónu? Gumičky různých velikostí, instalatérská hadice, brčka, nůžky, pero, klavír, kytara, akustická ladička se zakreslovacím perem, elektrická ladička, demonstrační monochord, počítač k přehrání ukázky z databáze Youtube NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY: Kmitočet (frekvence), ladění, komorní a, elektronická ladička UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY: Problémová otázka Jak rozumíš slovu kmitočet? 5min Žáci se pokouší podat vlastní vysvětlení této složeniny Žák se pomocí výkladu s grafickou ukázkou seznámí s pojmem kmitočet Forma: frontální, výklad Demonstrační pokus Ladička a Lovec tónů - 5 min Žák pozoruje princip akustické ladičky Zakroužkování označí správný popis její funkce, zazpívá a zapíše název tónu Při hře Lovec tónu hravou formou pracuje s akustickou ladičkou a komorním a Ukázka Klavír 5min Žák pozoruje ukázky tónů různých výšek na klavíře, sleduje souvislost s délkou struny Vyslechne ukázku nejhlubšího lidského tónu Rozdělíme žáky na 4 skupiny po 4-6 dětech, pokusy proběhnou fornou skupinové práce Žákovské pokusy skupina A: Gumičky 15 min Žáci experimentují s gumičkami různých délek, zkoumají vliv délky na výšku tónu Formulují závěry - doplní věty na pracovním listě Žákovské pokusy skupina B: Hadice 15 min Žáci experimentují s délkou hadice, zkoumají vliv délky na výšku tónu Formulují závěry - doplní věty na pracovním listě Žákovské pokusy skupina C: Ladění 15 min - 49 -
Žáci se seznamují s funkcí elektronické ladičky Pod dohledem učitele naladí kytaru pomocí elektronické ladičky Prezentují výsledek ladění, popíší funkci elektronické ladičky Žákovské pokusy skupina D: Brčka 15 min Žáci experimentují s brčky různých délek, zkoumají vliv délky na výšku tónu Formulují závěry - doplní věty na pracovním listě Prezentace závěrečné hodnocení pokusů 15min Prezentují krátkou ukázku svých objevů ve skupinách Sdílí své dojmy a závěry - 50 -
CO MĚNÍ VÝŠKU TÓNU? Kdyby měly všechny tóny stále stejnou výšku, byla by to v orchestru asi pěkná nuda. Jako kdybyste měli k obědu rizoto pořád dokola. Naštěstí to funguje jinak. Vysvětlíme si pěkné české slovo kmitočet. Slyšíme v něm kmit a četnost, takže kmitočet udává, kolikrát těleso pravidelně kmitne za sekundu. Čím pomaleji těleso kmitá, tím hlubší tón slyšíme. Čím rychleji těleso kmitá, tím vyšší tón slyšíme. Pokud je tón moc hluboký nebo moc vysoký, naše ucho jej nezachytí. Ovšem sluchové orgány slonů, psů, netopýru či delfínu ano. Sloni i kytovci se dorozumívají velmi hlubokými zvuky, které letí i do velkých vzdáleností. Což se ve velikém oceánu asi hodí. Mezi modelkami tónů je jedna mezinárodně uznávaná komorní a (440Hz), podle kterého se ladí ostatní nástroje. V orchestru jej udává hoboj, jinde klavír nebo varhany, ostatní se ladí podle něho, aby jejich kmitání bylo stejně rychlé a znělo tak stejně vysoko. - 51 -
POKUSY S VÝŠKOU 1. LADIČKA Prohlédni si akustickou ladičku. Jak by se dala rozkmitat, aby zněla? Pomůcky: akustická ladička nebo ladička se zakreslovacím perem Ladička se rozezní, když: a) pěkně poprosím b) ji dám do ledničky c) s ní ťuknu o stůl Zkus zazpívat její tón. Je to ten slavný tón, podle kterého se ladí orchestr. Jmenuje se:. Pokud máme ladičku s displejem, děti si mohou prohlédnout křivku kmitání, kterou ladička na papír přenáší. 2. LOVEC TÓNŮ Pomůcky: akustická ladička, klavír Provedení: Jednoho dobrovolníka pošleme za dveře s ladičkou, jednoho posadíme ke klavíru. Lovec pomocí své zbraně = ladičky si za dveřmi chytí komorní a, a přinese jej do ZOO, ke klavíru. Závěr: Proběhne kontrola uloveného tónu. 3. KLAVÍR Poslechneme si ukázky tónů na klavíru, nejlépe s odkrytým struništěm, abyste mohli pozorovat prodlužující se struny ve spodních oktávách. Schválně zkuste, jak hluboko dokážete zazpívat a udělejte na klavíru značku. Potom si pusťte ukázku nejhlubšího lidského hlasu, který je zaznamenán v Guinnessově knize rekordů. Ukázka:STORMS, Tim. youtube.comhttp://www.novinky.cz/ [online]. [cit. 23.11.2014]. Dostupný na WWW: http://www.novinky.cz/koktejl/276848-muz-s-nejhlubsim-hlasemna-svete-zpiva-i-pod-hranici-slysitelnosti.html Vztah mezi výškou tónu a délkou struny můžeme dobře předvést na demonstračním monochordu. Napětí a délku strun měníme pomocí pohyblivých kobylek. - 52 -
4. GUMIČKY Pomůcky: gumičky různých délek a šířek Provedení: Rozdělíme se do čtveřic. Každá čtveřice dostane hromádku různých gumiček. Zkoušíme gumičky natahovat mezi prsty tak, abychom na ně mohli brnkat. Zjišťujeme, jak a podle čeho se mění výška tónu. Prezentace: Každá skupinka předvede malinkou ukázku různých výšek, možná i jednoduchou melodii nebo písničku. Závěr: Dokonči věty: Dlouhá gumička hraje tón. Krátká gumička hraje tón. Další zjištění: 5. HADICE Pomůcky: instalatérská hadice o průměru 2 cm, nůžky, pero Provedení: Opět se rozdělíme do čtveřic. Hadici stříháme na různé délky tak, abychom jejím roztočením získali různé výšky tónů, nejlépe nějakou stupnici o 4 6 tónech. Kromě točení lze hadici rozezvučet drhnutím o vroubky perem. Prezentace: Každá kapela krátce předvede své dílo. Je to hudba taková větrná, takže je potřeba být zcela tiše, aby zazněla. Závěr: Dokonči věty: Výška tónu se mění podle hadice. Je to stejné jako u opravdových hudebních nástrojů jako je například - 53 -
6. BRČKA CZ.1.07/1.1.16/02.0041 Pomůcky: brčka s vykrojenou hubičkou, nůžky, pero Provedení: Opět se rozdělíme do čtveřic. Brčka stříháme na různé délky tak, abychom jemným foukáním mohli vyluzovat tóny různé výšky. Lépe brčka znějí, zakrýváme-li jejich rovný konec prstem. Dokážete naladit třeba Ovčáky čtveráky? Prezentace: Každá kapela krátce předvede své dílo. Je opět hraní jemňoučké, takže je potřeba být zcela tiše, aby zaznělo. Závěr: Dokonči věty: Výška tónu se mění podle brčka. Čím, tím vyšší tón. 7. LADĚNÍ Hudba je jako jídlo. Nemůžete míchat cibuli se šlehačkou a nemůžete zahrát něco pořádného, když vám nástroje neladí. Nedalo by se to jíst, chci říct poslouchat. Proto my muzikanti před vystoupením vždycky chvíli pískáme, kňouráme, kroutíme a šoupáme, aby měl každý tón správnou výšku. Něco jako když si všichni seřídí čas na hodinkách, aby se v pořádku sešli. V orchestru se ladí podle klavíru, pokud není klavír, začíná hoboj. Společný tón je komorní a. Méně zkušeným ladičům může pomáhat elektronická ladička, která sama ukáže, jestli jsme vysoko nebo nízko. Pomůcky: elektrická ladička, kytara Provedení: Skupince dětí poskytneme dopředu značně rozladěnou kytaru. Předvedeme, jak falešně hraje, zazpíváme rozladěnou písničku. Ptáme se, proč to nezní správně? Ladičku připevníme na kytaru, předvedeme ladění první struny. Poté necháme děti kytaru naladit, dohlížíme. Jeden drnká na strunu, druhý otáčí kolíčkem. POZOR! Je potřeba otáčet kolíčky strun velmi jemně, nepřepínat struny. Závěr: Zahrajeme si stejnou písničku s naladěnou kytarou, posloucháme rozdíl. - 54 -
PŘÍPRAVA 6 Jméno tvůrce: Mgr. Eliška Vintrová TÉMA: Co mění sílu tónu? CÍL: Žák s pomocí znázornění popíše rozdíl mezi vysokým a hlubokým tónem, akustické principy vyhodnocuje na základě jednoduchých pokusů. POMŮCKY: Pracovní list Co mění sílu tónu? NOVĚ VYTVÁŘENÉ POJMY: Decibel, hlukové normy UČIVO, ORGANIZACE A METODY VÝUKY: Výklad Co mění sílu tónu? 10 min Učitel vysvětlí souvislost mezi rozptylem chvění a silou, nejlépe použije strunu jako ukázku Zdůrazní rizika spojená s nadměrným hlukem Práce s textem Vyhláška o ochraně před hlukem 10 min Žáci se seznámí se zněním vyhlášky o ochraně před hlukem Porovnají ustanovení vyhlášky se školním prostředím Sdělují své dojmy a zkušenosti s nadměrným hlukem Hádanka Lidské ucho - 15 Žáci se pokusí sestavit tabulku hlukových hodnot podle svého odhadu Kontrola výsledků Reflexe 5min - 55 -