Zpráva skupiny Czech Coal Činnost a udržitelný rozvoj v roce 2006 obsah
www.czechcoal.cz obsah
Soulad této zprávy s reportovacími principy ověřila Global Reporting Initiative na úrovni "In Accordance" Zpráva Skupiny Czech Coal vychází z mezinárodní reportovací metodiky Global Reporting Initiative (GRI). Je zpracována s využitím Sustainability Reporting Guidelines GRI, 2002 a metodiky pro odvětví těžby nerostů (GRI Mining and Metals Sector Supplement, 2005). GRI v souladu s principy udržitelného rozvoje prosazuje dobrovolné zveřejňování environmentálních, ekonomických a sociálních ukazatelů ze strany organizací, zejména soukromých podnikatelských subjektů. Cílem GRI je podpořit transparentnost a důvěryhodnost aktivit spojených s udržitelným rozvojem. Více informací o iniciativě GRI je k dispozici na www.globalreporting.org. 2
Zpráva Skupiny Czech Coal 3 Činnost a udržitelný rozvoj v roce 2006
1. ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI V ROCE 2006 1.1. Úvodní slovo generálního ředitele Mostecké uhelné a.s.......................................................... 14 1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky...................................................................... 15 Hlavní obory činnosti Skupiny.......................................................................... 15 Vlastnická struktura a majetkové účasti.................................................................. 15 Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení Skupiny v Ústeckém kraji............................................ 16 Historie Skupiny.................................................................................... 17 Orgány společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s.................................................... 17 Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu....................................................... 18 1.3. Obchod s elektrickou energií............................................................................. 19 1.3.1. Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií......................................................... 19 1.3.2. Trh s elektřinou v České republice.................................................................. 19 Pozice konečného zákazníka na liberalizovaném trhu s elektřinou........................................ 19 Dohled státních orgánů na obchod a distribuci elektrické energie........................................ 19 Tvorba ceny elektrické energie.................................................................. 20 Ceny energie z klasických a obnovitelných zdrojů.................................................... 20 Pravidla pro změnu dodavatele elektřiny.......................................................... 20 Pravidla pro výběr kvalitního dodavatele elektřiny.................................................... 21 1.3.3. Obchod s elektřinou - nabídka zákazníkům.......................................................... 21 1.3.4. Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2006 a výhled pro rok 2007........................................ 21 4 1.4. Obchod s hnědým uhlím................................................................................ 22 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. s hnědým uhlím............................................................ 22 Výsledky obchodu s hnědým uhlím............................................................... 22 Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí - údaje za rok 2006.......................................... 22 Segmenty trhu.............................................................................. 22
Obchodní strategie........................................................................... 22 Tvorba ceny hnědého uhlí a změny v roce 2006..................................................... 22 Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí........................................ 22 Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků a informace o environmentálních vlivech produktů.................... 22 Zákazníci Skupiny............................................................................ 23 1.5. Produkce hnědého uhlí.................................................................................. 24 1.5.1. Těžba hnědého uhlí............................................................................ 24 Historie těžby v okolí Mostu.................................................................... 24 Rozsah těžby hnědého uhlí v MUS............................................................... 24 Mapa č. 2 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách Mostecké uhelné a.s.................................. 24 Zásoby hnědého uhlí v hlavních lokalitách k prosinci 2006............................................. 25 Hrubá těžba uhlí a těžba skrývky................................................................. 25 1.5.2. Sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou MUS.................................................. 26 1.5.3. Sledování jakosti hnědého uhlí.................................................................... 26 Automatické popeloměry a síroměry.............................................................. 26 Automatické vzorkovače....................................................................... 27 1.5.4. Expedice uhlí................................................................................. 27 1.5.5. Výhled těžby a úpravy hnědého uhlí................................................................ 27 5 1.6. Investice............................................................................................ 28 Investice do obnovy majetku ve společnostech Skupiny...................................................... 28 Investice do obnovy majetku MUS...................................................................... 28 1.7. Standardy a certifikáty ve společnostech Skupiny.............................................................. 29 1.8. Aplikovaný výzkum a servis.............................................................................. 30 Aplikovaný výzkum.................................................................................. 30 Technické inovace ve Skupině.......................................................................... 30 Laboratorní služby.................................................................................. 31
1.9. Další obory podnikání ve Skupině.......................................................................... 32 Hlubinná těžba hnědého uhlí.......................................................................... 32 Strojírenství....................................................................................... 32 Stavební a zemní práce, doprava a stavební stroje.......................................................... 32 Rekultivace....................................................................................... 32 Provozování čistíren, čerpadel a prodej doprovodných surovin................................................. 33 Gumárenské služby................................................................................. 33 Informatika....................................................................................... 33 Zajištění sportovní činnosti........................................................................... 33 Správa bytového fondu.............................................................................. 33 Developerská činnost............................................................................... 34 2. UDRŽITELNÝ ROZVOJ V ROCE 2006 2.1. Naše pojetí udržitelného rozvoje........................................................................... 38 Slovo generálního ředitele Czech Coal a.s................................................................. 38 6 2.2. Praxe a reporting udržitelného rozvoje ve Skupině............................................................. 39 2.2.1. Vize a strategie Skupiny v kontextu udržitelného rozvoje................................................ 39 2.2.2. Vývoj environmentální a sociální odpovědnosti ve Skupině............................................... 39 Cíle environmentální a sociální odpovědnosti Skupiny................................................. 39 Fakta o transformaci Mostecké uhelné a.s.......................................................... 39 Projekty zvyšování environmentální a sociální odpovědnosti v MUS....................................... 40 Realizace hospodářských, ekologických a sociálních projektů............................................ 40 Interní etické kodexy a směrnice pro oblast hospodářské, ekologické a sociální činnosti........................ 41 2.2.3. Rizika a příležitosti dlouhodobě udržitelného podnikání Skupiny........................................... 42 Rizika..................................................................................... 42 Příležitosti.................................................................................. 43
2.2.4. Vztahy se zájmovými skupinami (stakeholdery)........................................................ 44 Zásady vztahů se zájmovými skupinami (stakeholders)................................................. 44 Typy zájmových skupin........................................................................ 44 Komunikace se zájmovými skupinami............................................................. 44 Členství Skupiny v tuzemských a zahraničních organizacích a sdruženích................................... 44 2.2.5. Reporting činnosti a udržitelného rozvoje Skupiny..................................................... 45 Udržitelný rozvoj na firemní úrovni............................................................... 45 Struktura a klíčové prvky Zprávy o činnosti a udržitelném rozvoji Skupiny................................... 45 Výběr metodiky Global Reporting Initiative......................................................... 45 Významné změny, které ovlivňují kontinuitu dat...................................................... 45 Způsob zpracování údajů a standardizace.......................................................... 46 2.3. Udržitelný rozvoj a pozice hnědouhelné energetiky v ČR........................................................ 47 2.3.1. Mezinárodní kontext udržitelného rozvoje hnědouhelné energetiky v ČR..................................... 47 2.3.2. Problematika emisí škodlivých látek ze spalování uhlí v ČR.............................................. 47 2.3.3. Význam hnědouhelné energetiky v ČR.............................................................. 48 Zásoby hnědého uhlí severočeské uhelné pánvi a územní limity těžby..................................... 48 Produkce hnědého uhlí v ČR.................................................................... 49 Podíl výroby elektrické energie z hnědého uhlí v ČR................................................... 50 Využívání tříděného uhlí v ČR v současnosti a perspektiva............................................. 50 Státní energetická koncepce, limity těžby a produkce uhlí v ČR.......................................... 51 7 2.4. Ekonomické vztahy s okolními komunitami................................................................... 52 2.4.1. Typy úhrad z dobývání hnědého uhlí................................................................ 52 2.4.2. Finanční přínosy těžby obcím v mosteckém a chomutovském regionu....................................... 52 2.4.3. Režim ložisek vyhrazeného nerostu a dobývacích prostorů............................................... 53 2.4.4. Způsob identifikace a výkup pozemků v důlních prostorech.............................................. 54 2.5. Ochrana životního prostředí............................................................................. 55
2.5.1. Péče o životní prostředí ve společnostech Skupiny..................................................... 55 2.5.2. Údaje o vlivu jednotlivých výrobních společností Skupiny na životní prostředí v roce 2006........................ 56 2.5.3. Ochrana životního prostředí při produkci hnědého uhlí v MUS............................................ 58 Vývoj celkových emisí produkce odpadů při těžbě a zpracování uhlí v MUS................................. 58 Využití vedlejších energetických produktů ze spalování uhlí............................................. 59 Měření znečištění v ovzduší a hladiny hluku........................................................ 59 Systém sledování bočních svahů lomu ČSA......................................................... 59 Ochranná pásma............................................................................. 60 Ochrana ovzduší při třídění a úpravě uhlí.......................................................... 60 Sledování kvality hnědého uhlí................................................................. 60 Ochrana vod................................................................................ 61 Nakládání s odpady.......................................................................... 61 Správa a likvidace zařízení s možným obsahem PCB.................................................. 61 Kontroly zdrojů znečišťování ovzduší, vodohospodářských zařízení a zařízení na odstraňování odpadů............. 61 8 2.6. Rekultivace obnova krajiny a životního prostředí............................................................. 62 2.6.1. Rekultivace území dotčeného těžbou hnědého uhlí..................................................... 62 Dějiny rekultivační činnosti a stručný vývoj tzv. české rekultivační školy.................................... 62 Hlavní problémy, které řeší rekultivace............................................................. 62 Rozdíl v rekultivacích po hlubinné a povrchové těžbě.................................................. 62 Problémy rekultivační činnosti, které přineslo schválení územních limitů těžby v roce 1991..................... 62 Typy rekultivací z hlediska krajinotvorby........................................................... 62 Způsob projednávání projektů rekultivací.......................................................... 63 Vztah rekultivací a územního plánování............................................................ 63 Péče o biodiversitu a původní porosty............................................................ 63 Zdroje financování rekultivací................................................................... 64 Vývoj znalostí ve volbě způsobu rekultivace......................................................... 64 2.6.2. Rekultivace MUS.............................................................................. 65 Mapa č. 3 a 4 Stav rekultivací v roce 2006 a umístění významných objektů rekultivací..................... 65-66
Základní údaje o rekultivacích MUS............................................................... 67 Náklady na rekultivace 1994-2006.............................................................. 67 Rozpracované a ukončené rekultivace MUS v roce 2006............................................... 67 Objemy rekultivovaných ploch MUS............................................................... 68 Aktuální projekty rekultivací MUS................................................................ 68 Pěstování energetických plodin na rekultivacích...................................................... 69 Historicky významné rekultivační projekty.......................................................... 69 Prezentace rekultivací......................................................................... 69 2.7. Zaměstnanecká politika................................................................................. 70 Mapa č. 5 Význam Skupiny jako zaměstnavatele v Ústeckém kraji (podíl zaměstnanců Skupiny ze zaměstnaných v obcích)... 70 2.7.1. Společné principy zaměstnanecké politiky........................................................... 71 Ocenění bezpečnosti práce..................................................................... 72 Přehled sociálních a zdravotních benefitů.......................................................... 72 Bezpečnost práce............................................................................ 73 Činnost Hlavní báňské záchranné stanice Most (HBZS)................................................ 73 Hasičský záchranný sbor Mostecké uhelné a.s....................................................... 73 Sociální a zdravotní benefity................................................................... 74 2.7.2. Personální politika............................................................................. 75 Principy řízení zaměstnanosti................................................................... 75 Restrukturalizace............................................................................ 75 Přehled vzdělávání zaměstnanců v roce 2006....................................................... 76 Absolventský program MUS.................................................................... 76 Informační systém zaměstnaneckého centra MUS.................................................... 76 Tvorba nových pracovních míst.................................................................. 76 Vzdělávání zaměstnanců...................................................................... 77 Psychologie práce a organizace................................................................. 77 Spolupráce se školami........................................................................ 77 2.7.3. Participace zaměstnanců na řízení firmy............................................................. 78 9
10 Význam kolektivních smluv.................................................................... 78 Kolektivní vyjednávání v roce 2006............................................................... 78 Odborová organizovanost..................................................................... 78 Účast zaměstnanců a odborových organizací v řídicích orgánech........................................ 78 2.8. Regionální politika.................................................................................... 79 2.8.1. Regionální politika Skupiny...................................................................... 79 2.8.2. Program regionální spolupráce MUS................................................................ 80 Partnerství s obcemi.......................................................................... 80 Program podpory regionu..................................................................... 80 Celoroční sponzoring......................................................................... 80 Vybrané výsledky regionální spolupráce............................................................ 80 2.8.3. Podpora sociálním projektům na celostátní úrovni..................................................... 80 2.8.4. Podpora vysokým školám....................................................................... 81 2.8.5. Postoj obyvatel Ústeckého kraje k činnosti MUS....................................................... 81 Hlavní vlastnosti MUS z pohledu obyvatel Ústeckého kraje............................................. 81 Názory obyvatel Ústeckého kraje na přínosy MUS pro region............................................ 81 Názory obyvatel Ústeckého kraje na nepříznivé vlivy činnosti MUS........................................ 81 Představa respondentů z Ústeckého kraje o potřebném zaměření regionální politiky MUS...................... 82 Postoj obyvatel Ústeckého kraje k rozšíření těžby za územní limity........................................ 82 2.8.6. Program Monitoring faktorů udržitelného rozvoje...................................................... 82 2.8.7. Výsledky programu Monitoring faktorů udržitelného rozvoje 2003-2005.................................... 83 Data jako podmínka spolužití průmyslu a obcí....................................................... 83 Vliv těžby uhlí na migraci obyvatel............................................................... 83 Typ domácností, které se stěhují do obcí s báňskou činností na katastru................................... 85 Postoj podnikatelů a kulturních a politických elit z obcí sousedících s lomy................................. 85 Postoj obyvatel Jirkova a Litvínova k průmyslu....................................................... 85 Monitoring environmentálních faktorů............................................................. 86 Seminář Spolužití průmyslu a obcí................................................................ 86 Reporting přínosů a vlivů na sousední komunity..................................................... 87
2.8.8. Projekt zpřístupnění zásob hnědého uhlí budoucím generacím............................................ 92 Informační a kontaktní centrum Spolužití v Litvínově.................................................. 92 Přímé jednání MUS s majiteli nemovitostí a obyvateli Horního Jiřetína a Černic.............................. 92 Nabídka na vypořádání pro obyvatele Horního Jiřetína v případě přesídlení................................. 92 3. FINANČNÍ VÝSLEDKY MOSTECKÉ UHELNÉ A.S. A INVESTICE V ROCE 2006 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006............................................................ 96 3.1.1. Hospodářský výsledek.......................................................................... 96 3.1.2. Rozvaha.................................................................................... 97 3.1.3. Výkaz zisků a ztráty........................................................................... 101 3.1.4. Přehled o peněžních tocích...................................................................... 103 3.2. Investice a výdaje na dlouhodobou obnovu majetku a popis údržby v MUS v roce 2006................................ 105 3.2.1. Výdaje na dlouhodobou obnovu majetku a jeho rozvoj za rok 2006....................................... 105 3.2.2. Popis údržby MUS............................................................................ 106 4. PŘÍLOHY 4.1. Seznam reportovaných společností Skupiny.................................................................. 110 4.2. Přehled obsahu a indikátorů dle GRI...................................................................... 111 4.3. Ověření auditora dle GRI 2002........................................................................... 127 4.4. Hodnocení zprávy - Anketa.............................................................................. 128 11 5. CD-ROM s úplným obsahem Zprávy
1. ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI V ROCE 2006 13
1.1. Úvodní slovo generálního ředitele Mostecké uhelné a.s. Vroce 2006 naše skupina výrazně zefektivnila své podnikání. I přes mírný pokles tržeb se zvýšila produktivita práce, podstatně vzrostla přidaná hodnota a zisk Skupiny. Pokles množství prodaného uhlí, jehož zásoby se v rámci stávajících územních limitů stále snižují, se podařilo vykompenzovat růstem objemu poskytovaných souvisejících služeb a také dynamickým vývojem v prodeji elektrické energie. O budoucnosti Skupiny nemůžeme přemýšlet jen v krátkodobém horizontu několika mála let. Proto vydáváme zprávu nejen o naší činnosti v roce 2006, ale také o vývoji Skupiny v kontextu udržitelného rozvoje. Jednou ze zásadních otázek je budoucnost těžby uhlí za hranicemi územních limitů. Nejen pro Mosteckou uhelnou a.s. a její zaměstnance, ale také pro region, a bez nadsázky ve velmi brzké době i pro zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti České republiky. Horní zákon ukládá těžební společnosti jasné povinnosti. Zajistit zpřístupnění zásob v platném dobývacím prostoru pro budoucí generace a vypořádat střety zájmů. My jsme návrh realizace mnohamiliardového rozvojového projektu připravili. Politická reprezentace však dosud dlouhodobé rozhodnutí neučinila. Mostecká uhelná a.s. se již řadu let snaží veřejnost v regionu s maximální otevřeností informovat nejen o svých záměrech, ale také o tom, jaké kroky dělá proto, aby snížila negativní vlivy těžby hnědého uhlí, a tím nemyslím jen systematickou obnovu krajiny po těžbě. Pominu-li řadu poplatků a povinných úhrad do veřejných rozpočtů, jde také o různé formy kompenzací v podobě podpory projektů z oblasti zdravotnictví, vzdělávání, kultury a sportu, přímou pomoc obcím a městům, které mohou být její podnikatelskou činností dotčeny. I proto vznikla před dvěma lety poprvé Zpráva o udržitelném rozvoji Skupiny Czech Coal, jejíž je Mostecká uhelná a.s. významnou součástí. V loňském roce jsme dokázali obstát v konkurenci na trhu a díky tomu mohli být nadále dobrým partnerem nejen pro naše zákazníky a dodavatele, ale i pro mnoho radnic v regionu. Je to potvrzení stability společnosti jako největšího zaměstnavatele v regionu. Jsme připraveni na otevřenou diskusi o všech problémech, souvisejících s naší podnikatelskou činností. Řadu odpovědí na četné otázky určitě najdete i ve třetím ročníku zprávy o udržitelném rozvoji Skupiny Czech Coal. 14 Luboš Měkota předseda představenstva a generální ředitel Mostecké uhelné a.s.
1.2. Profil Skupiny a hospodářské výsledky obsah Základem energetické Skupiny Czech Coal je Mostecká uhelná a.s. (MUS), která je v objemu těžby druhým největším producentem hnědého uhlí v České republice, a společnost Czech Coal a.s., obchodník s energetickými komoditami, především s hnědým uhlím, elektrickou energií a povolenkami na emise skleníkových plynů. Do Skupiny dále patří řada obslužných společností a majetkové účasti v teplárnách. Skupina zaměstnává více než 6 tisíc pracovníků a v roce 2006 dosáhla konsolidovaných tržeb 8,2 miliardy korun. Hlavní obory činnosti Skupiny - dobývání nerostných surovin - rekultivace a revitalizace krajiny postižené těžbou - obchod s hnědým uhlím - obchod s elektrickou energií a poskytování souvisejících služeb Skupina Czech Coal Vlastnická struktura - schéma hlavních částí Skupiny k 31. prosinci 2006 Indoverse Czech Coal Investments Limited 40 % Czech Coal N.V. 60 % 15 Mostecká uhelná a.s. (MUS) Czech Coal a.s. E-GATE a.s. Důl Kohinoor a.s. DTS Vrbenský, a.s. Krušnohorské strojírny Komořany a.s. RENOGUM-NILOS a.s. HUMECO, a.s. REKULTIVACE a.s. HIPODROM MOST a.s. Infotea s.r.o. MUS-Uniservis, spol. s r.o. Majetkové účasti v teplárnách: Teplárna Otrokovice a.s. (34 %) Energetika Malenovice, a.s. (34 %) Teplárna Strakonice, a.s. (13,47 %) Vltavotýnská teplárenská, a.s. (5,2 %) a majetkové účasti v dalších společnostech
S výjimkou Czech Coal a.s. a E-GATE a.s., které mají sídlo v Praze, působí většina společností Skupiny v Ústeckém kraji. Mapa č. 1 Společnosti a významná zařízení Skupiny v Ústeckém kraji, 2006 16
Historie Skupiny - 1993 Vznik Mostecké uhelné společnosti (MUS), druhé největší hnědouhelné těžební společnosti v ČR - 1998 MUS privatizována skupinou Appian Group - 2002 Appian Group a.s. získává licenci obchodníka s energetickými komoditami - 2005/03 Manažeři MUS Antonín Koláček, Luboš Měkota, Vasil Bobela a Petr Pudil kupují prostřednictvím společnosti Severočeská uhelná a.s. od skupiny Appian Group energetická aktiva v ČR, která zahrnují mimo jiné MUS a Appian Group a.s. - 2005/05 Přejmenování Appian Group a.s. na Czech Coal a.s., restrukturalizace Skupiny pod novou značkou Czech Coal - 2006/05 Skupina Czech Coal zakládá společný podnik v Teplárně Otrokovice a.s. a Energetice Malenovice, a.s. se skupinou E.ON. Do Skupiny Czech Coal vstupuje odkupem 40 % akcií kyperský finanční investor Indoverse Czech Coal Investments Limited. Výkonné vedení společnosti Luboš Měkota, generální ředitel Petr Kolman, výkonný ředitel Vladimír Rouček, výrobní ředitel Jan Rančák, ekonomický ředitel František Svoboda, technický ředitel Ivan Ondřejka, personální ředitel Vladimír Fornůsek, ředitel pro restrukturalizaci Damir Dordevič, ředitel pro údržbu Jan Pivko, IT ředitel Vladimír Zemánek, ředitel útvaru speciálních projektů Liběna Novotná, tisková mluvčí, vedoucí odboru komunikace Orgány společností Mostecká uhelná a.s. a Czech Coal a.s. (Platnost k datu 31. 3. 2007) Mostecká uhelná a.s. (MUS) Dozorčí rada Dozorčí rada má podle stanov společnosti šest členů, kteří jsou voleni a odvoláváni valnou hromadou akcionářů. Antonín Koláček, předseda dozorčí rady Oldřich Klimecký, místopředseda dozorčí rady Helena Veverková, člen dozorčí rady Luboš Dubnička, člen dozorčí rady Vlastimil Waic, člen dozorčí rady 1 Jiří Cingr, člen dozorčí rady 1 Představenstvo Luboš Měkota, předseda představenstva Vasil Bobela, místopředseda představenstva 2 Petr Pudil, místopředseda představenstva Petr Kolman, člen představenstva Jan Rančák, člen představenstva Vladimír Šístek, člen představenstva Tomáš Fohler, člen představenstva 2 Czech Coal a.s. Dozorčí rada Antonín Koláček, předseda dozorčí rady Oldřich Klimecký, místopředseda dozorčí rady Helena Veverková, člen dozorčí rady Představenstvo Petr Pudil, předseda představenstva Vasil Bobela, místopředseda představenstva 2 Luboš Měkota, místopředseda představenstva Petr Kolman, člen představenstva Jan Rančák, člen představenstva Vladimír Šístek, člen představenstva Tomáš Fohler, člen představenstva 2 Výkonné vedení společnosti Petr Pudil, generální ředitel Vladimír Šístek, ředitel finančního úseku Alexandr Musil, ředitel odboru nákupu a prodeje uhlí Zdeněk Fousek, ředitel odboru nákupu a prodeje elektrické energie Zdeněk Neterda, ředitel odboru personalistiky, organizace a majetku Radek Stavěl, manažer korporátní komunikace 17 Poznámka: 1 členové dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti zastupující zaměstnance společnosti. 2 Členové představenstva, kteří nezastávají v organizaci výkonné funkce (29% členů).
Konsolidované základní ekonomické údaje za Skupinu* Základní ekonomické údaje za Skupinu, meziroční srovnání (miliony Kč)* 2005 2006 Čisté tržby (výkony + marže) 8 092 8 199 Přidaná hodnota 4 862 5 562 Provozní (konsolidované) tržby 9 148 9 103 EBITDA 2 460 2 247 Provozní výsledek hospodaření 1 707 1 556 Výsledek hospodaření před zdaněním 1 772 2 313 Výsledek hospodaření po zdanění 1 296 1 866 Daň z příjmu za běžnou činnost 476 447 Počet zaměstnanců (měsíční průměr) 6 926 6 398 Ostatní ekonomické údaje za Skupinu (v tis. Kč)* 2006 Náklady za nákup materiálu (výkonová spotřeba) 2 636 402 Celkové náklady na mzdy a benefity (osobní náklady) 2 525 511 Celková částka daní 576 127 Obdržené dotace (nezahrnuje náklady státu na rekultivace) 51 806 Procento smluv, kde bylo dodavatelům placeno podle dohodnutých podmínek 100 % Podrobné finanční výsledky největší společnosti - Mostecké uhelné a.s. jsou uvedeny v kapitole 3.1. Finanční výsledky Mostecké uhelné a.s. v roce 2006 * Do konsolidačního celku byly zahrnuty společnosti: Mostecká uhelná a.s., Czech Coal a.s., Důl Kohinoor a.s., Krušnohorské strojírny Komořany a.s., DTS Vrbenský, a.s., HUMECO, a.s., REKULTIVACE a.s., RENOGUM-NILOS a.s., MUS-UNISERVIS, spol. s r.o., HIPODROM-MOST a.s., Infotea s.r.o., Servis Leasing, a.s., Porteuroinvest Anstalt Lichtenstein a Synergoinvest SA, CH-Fribourg. Data z roku 2006 oproti roku 2005 neobsahují společnosti Teplárna Otrokovice a.s. a Energetika Malenovice, a.s. 18
1.3. Obchod s elektrickou energií obsah Czech Coal a.s. se soustředí především na prodej hnědého uhlí Mostecké uhelné a.s., na nákup a prodej elektrické energie, povolenek skleníkových plynů a poskytování souvisejících služeb. Společnost Czech Coal a.s. je jednou z největších firem v ČR, obchodujících s energetickými komoditami. skloubit nákup elektřiny z domácích i zahraničních zdrojů, má výhodu. 4) Žádná elektrárna nedodává elektřinu přímo konečným zákazníkům. Elektřinu pro konečné zákazníky vždy dodávají obchodníci. Není žádný důvod, aby dodavatel elektrické energie vlastnil elektrárnu. Provozovatelé benzinových pump také nevlastní ropné vrty. 1.3.1. Obchod Czech Coal a.s. s elektrickou energií Obchodování s elektrickou energií v ČR bylo společností Czech Coal a.s. zahájeno v roce 2002, tedy v nejkratším možném zákonném termínu po otevření trhu s elektřinou v ČR. Czech Coal a.s., jako součást přední energetické skupiny, představuje velmi silné znalostní a kapitálové zázemí i pro vlastní prodej elektřiny. Czech Coal a.s. se zpočátku více orientovala na velkoobchod s elektřinou. Velké objemy byly v letech 2001-4 realizovány zejména na zahraničních trzích. Bylo to velmi důležité pro získání zkušeností, neboť na zahraničních trzích proběhla liberalizace trhu pro zákazníky dříve než u nás. Trh s elektrickou energii v ČR prošel v posledních pěti letech nebývalými změnami. Pro řadu odběratelů energie představují změny v obchodu s elektřinou klíčové informace. 1.3.2. Trh s elektřinou v České republice Pozice konečného zákazníka na liberalizovaném trhu s elektřinou 1) Konečný zákazník má právo uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny s jakýmkoli dodavatelem v rámci České republiky. 2) Distribuce a přenos elektřiny je státem regulovaná činnost. Cena za přenos a distribuci je regulována a pro všechny subjekty na území České republiky na příslušné napěťové hladině stejná. Dodávku elektřiny pro konečného zákazníka ze zákona zajišťuje územně příslušný distributor. Tento distributor je povinen dopravit elektřinu k zákazníkovi od každého dodavatele za stejných podmínek. Ze zákona nesmí diskriminovat, či zvýhodňovat jakéhokoli dodavatele či zákazníka. Jinak řečeno: podmínky přenosu a distribuce elektřiny a poplatky za tyto služby jsou pro zákazníka vždy stejné bez ohledu na to, kdo mu elektřinu dodává. 3) Vlastní nákup elektřiny realizují obchodníci buď přímo od výrobce, či prostřednictvím burzy. Dalším možným zdrojem elektřiny jsou přeshraniční dodávky. Na burzu mají přístup jen akreditovaní obchodníci. Úloha burzy bude v budoucnu vzrůstat. Obchodník, který dokáže Dohled státních orgánů na obchod a distribuci elektrické energie. Obchod s elektřinou a distribuce včetně cen je pod přísným dohledem státních orgánů. Tyto instituce ochraňují zájmy konečných spotřebitelů, vytvářejí a kontrolují dodržování pravidel všemi účastníky trhu, zejména distributory. Státní orgány dozoru na trhu s elektřinou a jejich hlavní činnosti z pohledu koncového zákazníka: Energetický regulační úřad (ERÚ) - www.eru.cz: stanovuje regulované ceny přenosu, distribuce elektřiny a souvisejících služeb stanovuje ostatní regulované ceny a poplatky (např. kogenerace, obnovitelné zdroje, jalová elektřina, poplatek operátorovi trhu s elektřinou atd.) stanovuje a provádí úpravy pravidel, kterými se řídí trh s elektřinou zajišťuje stejné podmínky pro konečné zákazníky bez ohledu na to, ve které části území jsou připojeni. Státní energetická inspekce - www.cr-sei.cz: dohlíží na dodržování zákonů a vyhlášek v elektroenergetice řeší spory mezi distributory a zákazníky ukládá pokuty na základě vlastního zjištění, výsledky kontrolní činnosti ČR-SEI jsou sankční opatření vůči subjektům porušujícím zmíněné právní předpisy, ale především umožňují státním orgánům objektivně analyzovat chování všech subjektů na straně zdrojů, přenosu i spotřeby energie a následně z pozice státu přijímat účinná opatření. Operátor trhu s elektřinou - www.ote-cr.cz: zajišťování skutečných hodnot dodávek a odběrů elektřiny pro účastníky trhu s elektřinou vyhodnocení odchylek na základě smluv o dodávce elektřiny subjektů zúčtování nebo registrovaných účastníků trhu a skutečně naměřených dodávek a odběrů elektřiny registrovaných účastníků trhu zajišťování zúčtování a vypořádání odchylek mezi subjekty zúčtování. 19
20 Tvorba ceny elektrické energie Ceny silové elektřiny pro konečné zákazníky se tvoří na trhu. Cena se liší podle dodavatele a jím nabízených služeb. Tuto část ceny může konečný zákazník ovlivnit tak, že si vybere dodavatele s výhodnými službami a s ním si smluvně dohodne podmínky dodávky. Cena silové elektřiny se mění, kolísá během roku, ale i v průběhu dne: - během roku sezónně (rozdíl zima-léto) - během dne je rozdíl ve špičce a mimo špičku - v závislosti na datu nákupu elektřiny obchodníkem - v závislosti na datu, kdy konečný zákazník uzavře smlouvu o dodávce. Hlavní složky ceny elektřiny pro konečného zákazníka (ilustrace) Část ceny, kterou může konečný zákazník ovlivnit cena silové elektřiny od výrobců na velkoobchodním trhu marže obchodníka Části ceny elektřiny, které nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány regulačními úřady regulovaná cena za použití sítí regulovaná cena za rezervovanou kapacitu (měsíční, roční) regulovaný příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje regulovaná cena za systémové služby Za vzrůst ceny silové elektřiny na trhu v ČR za posledních 5 let nemohou obchodníci, je daná prudkým nárůstem cen od výrobců elektřiny na velkoobchodním trhu. Například v roce 2003 stála dodávka silové elektřiny o konstantním výkonu 1 MW po celý rok (roční pásmo) cca 735 Kč/MWh a na rok 2007 již cca 1200 Kč/MWh, což je zdražení o více než 60 %. K nárůstu přispívají další vstupující faktory emisní povolenky, vysoké regulované výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů, za které se musí elektřina od těchto výrobců vykupovat. V příštích letech cena energie nepochybně dále vzroste z důvodů zavádění spotřebních daní na energetické suroviny i uvažované uhlíkové daně. V daném roce stanovené regulované ceny elektřiny nelze vyjednáváním ovlivňovat, jsou vyhlašovány nezávislým úřadem (ERÚ). Ceny jsou pro celý rok platné na příslušném území daného distributora (ČR). Jde zejména o: cenu za distribuci, tj. použití sítí/přenosové soustavy cenu za rezervovanou kapacitu (měsíční či roční) cenu za systémové služby příspěvek k ceně za obnovitelné zdroje Ceny energie z klasických a z obnovitelných zdrojů Porovnání ceny elektřiny z klasických zdrojů, která se tvoří tržně, s pevně stanovenými cenami z obnovitelných zdrojů, za které musí elektřinu od těchto výrobců vykupovat příslušný distributor. Tržní cena silové elektřiny na velkoobchodním trhu v roce 2007: průměr mix uhlí/jaderná: 1 320 Kč/MWh Ceny z obnovitelných zdrojů v roce 2007: z biomasy: 2 340 3 375 Kč/MWh, podle kategorie biomasy větrné elektrárny: 2 460 3 200 Kč/MWh, podle data uvedení do provozu sluneční záření: 6 410 13 460 Kč/MWh, podle data uvedení do provozu Ceny z obnovitelných zdrojů se následně promítají do regulovaných cen. Pro rok 2007 činí tento příplatek pro každého konečného zákazníka 34,13 Kč/MWh. Vzhledem k očekávané větší podpoře obnovitelných zdrojů bude tato část pro konečné zákazníky významně růst. Pravidla pro změnu dodavatele elektřiny Změna dodavatele vyžaduje následujících 5 kroků: 1. Ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem. Před změnou dodavatele je nejprve nutné ukončit smluvní vztah se stávajícím dodavatelem elektřiny. Je-li vaše současná smlouva uzavřena na dobu určitou (nejčastěji doba 1 roku), postačuje již smluvní vztah neobnovovat. U smlouvy na dobu určitou, která obsahuje ujednání o automatickém obnovování trvání (např. jestliže se smlouva nevypoví 3 měsíce před ukončením, tak se automaticky prodlužuje o rok), je nutné také vypovědět. Je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou, je nutné ji ukončit způsobem uvedeným v textu smlouvy. 2. Uzavření smlouvy o připojení odběrného místa s příslušným distributorem. Pro první změnu dodavatele je nutné uzavřít smlouvu o připojení odběrného místa. Tuto smlouvu uzavírá zákazník s místně příslušným distributorem. Smlouva o připojení definuje technicky předávací místo mezi zákazníkem a distributorem, je bezplatná a neplynou z ní žádné finanční závazky. Uzavírá se pouze jednou a je na dobu neurčitou. Smlouvu je možné uzavřít kdykoliv během roku. Žádost o vyhotovení této smlouvy musí být podána minimálně 30 dní před plánovanou změnou dodavatele. 3. Získání čísla Registrovaného účastníka trhu u Operátora trhu s elektřinou, a.s. Pro první změnu dodavatele je potřebné získat číslo Registrovaného účastníka trhu (RÚT). Registrace se provádí elektronicky na stránkách Operátora trhu s elektřinou. Po zaslání elektronického formuláře a zaplacení registračního poplatku (500,- Kč) je přiděleno číslo RÚT do 14 dní. obsah
4. Zákazník získává právo volby svého dodavatele uzavřením smlouvy o připojení odběrného místa s příslušným distributorem a získáním čísla Registrovaného účastníka trhu u Operátora trhu s elektřinou. 5. Uzavření smlouvy o dodávce elektřiny a distribuční smlouvy s novým dodavatelem Obvykle se s dodavatelem uzavírá smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny (kompletní dodávka silové elektřiny a zajištění distribučních služeb, tj. provedení bodů 2 a 3). Pravidla pro výběr kvalitního dodavatele elektřiny Má licenci na obchod s elektřinou (vystavuje ERÚ po splnění zákonných podmínek). Je schopen vám být partnerem a pomocníkem při realizaci změny dodavatele. Je schopen nakupovat na domácích i zahraničních burzách - burza vytváří prostředí, které unesou jen finančně silné společnosti. Je schopen diverzifikovat své zdroje elektřiny (dovážet energii ze zahraničí, obchodovat na burze, má zahraniční pobočku) s cílem nejoptimálnějšího nákupu a dodávky elektřiny pro konečné spotřebitele. Má dostatečnou finanční sílu - je schopen zakoupit a nabízet velké objemy energie, a tudíž garantovat dodávku velkému počtu zákazníků. Podle jeho vlastnické formy - akciová společnost - má obecně větší kreditibilitu oproti společnosti s ručením omezeným. 1.3.3. Obchod s elektřinou - nabídka zákazníkům Czech Coal a.s. chce být spotřebitelům partnerem, nikoli pouze dodavatelem elektřiny. Změna dodavatele elektrické energie je stejně snadná jako změna mobilního operátora při zachování čísla. Czech Coal a.s. se orientuje na firemní klientelu. Při poskytování hodnotných služeb zákazníkům nabízí: optimalizaci nákladů podrobnou informovanost - u nás každý zákazník ví, za co platí, každá faktura je se zákazníkem před zasláním vzájemně odsouhlasena zázemí silné společnosti s dlouholetou zkušeností na domácích i zahraničních trzích zákaznicky orientovanou kulturu prodeje a poskytování služeb Váš partner, každému konečnému zákazníkovi se po celý rok věnuje obchodník, nikoliv call centrum posouzení zákazníkova odběrového diagramu navržení odpovídající struktury tarifu a pomoc s optimalizací rezervované kapacity pomoc při určení vhodné doby nákupu elektřiny pro zákazníka. Novým zákazníkům jsme v případě jejich zájmu připraveni pomoci s administrací změny dodavatele. Pomůžeme při uzavření smlouvy o připojení odběrného místa a získání čísla registrovaného účastníka trhu. 1.3.4. Výsledky obchodu s elektřinou v roce 2006 a výhled pro rok 2007 Vobchodě s elektrickou energií se Czech Coal a.s. dosud soustředil na velkoobchodní zakázky. V roce 2006 byl uskutečněn nový záměr a společnost výrazně prorazila na trhu dodávek koncovým zákazníkům. Strategie zacílení na menší a střední průmyslové podniky, vysoce motivovaný obchodní tým a ofenzivní marketingová kampaň posílila zákaznické portfolio o více než tři desítky českých průmyslových firem. Czech Coal a.s. prodal 1,5 TWh elektrické energie (ve finančním vyjádření to představuje roční obrat přibližně 2 miliardy korun) a umístila se vedle majitelů distribučních sítí mezi prvními pěti obchodníky na trhu. Na Slovensku byla v rámci středoevropské expanze založena pobočka Czech Coal SK s.r.o. se sídlem v Bratislavě. Vroce 2007 bude Czech Coal a.s. pokračovat v posilování zákaznicky orientovaného prodejního týmu pro nové i stávající klienty. V elektrické energii předpokládáme dynamický růst obchodu s elektrickou energií o 15 20 % ročně. Czech Coal a.s. věří ve své konkurenční výhody, odbornou péči o zákazníky a flexibilní servis. Umožňuje klientům šetřit čas a finance. 21
22 1.4. Obchod s hnědým uhlím 1.4.1. Obchod Czech Coal a.s. (MUS) s hnědým uhlím Mostecká uhelná a.s. je jedním z rozhodujících dodavatelů produktů vyráběných z hnědého uhlí, a to jak pro českou energetiku, tak i pro malospotřebitele - je druhým největším producentem co do objemu těžby hnědého uhlí v České republice. Postupnou reorganizací obchodu s uhlím přešly obchodní aktivity v oblasti prodeje uhlí do dceřiné obchodní společnosti Czech Coal a.s., která zajišťuje vedle prodeje mosteckého hnědého uhlí do energetiky a teplárenství i obchodní zastoupení Mostecké uhelné a.s. pro prodej tříděného uhlí v segmentu domácností a malých kotelen. Obchod s uhlím byl zaměřen do čtyř základních oblastí: prodeje hnědého uhlí koncovým zákazníkům zajišťování přepravy uhlí zprostředkování obstarání prodeje uhlí obstarání nákupu a prodeje vedlejších energetických produktů. Výsledky obchodu s hnědým uhlím Skupina v roce 2006 na trhu uplatnila 15,7 mil. tun mosteckého hnědého uhlí. V tržbách za prodej uhlí ve skupině bylo dosaženo výše 6 459 907 tis. Kč. Pro prodej mosteckého hnědého uhlí je rozhodující tuzemský trh. Na něm bylo uplatněno 15,5 mil. tun mosteckého hnědého uhlí, což je téměř 99 % roční produkce. Z hlediska exportu zůstává dominantním hnědouhelný trh Slovenské republiky, kam společnost z celkových 191 tis. tun uhlí dodala 130 tis. tun mosteckého hnědého uhlí. Sortimentní skladba prodeje hnědého uhlí - údaje za rok 2006 1. Dominuje výroba a prodej topných a průmyslových směsí pro energetiku a teplárenství s úrovní 12,8 mil. tun a podílem více než 81 % z celkové produkce společnosti. 2. Prachového uhlí (hruboprachy) pro teplárenství, jež tvoří podíl z produkce více než 9 %, bylo dodáno na trh 1,4 mil. tun. 3. Část prodeje je standardně tvořena také dodávkami neupraveného (těžného) uhlí s podílem na produkci 2 %. 4. Tříděných druhů uhlí, určených pro vytápění domácností a malých kotelen, bylo vyprodukováno 1,2 mil. tun, tj. téměř 8 % celkových prodejů. Ekologickým přínosem je výroba aditivovaných hruboprachů v úpravně Komořany, kde jsou vyráběny hruboprachy mísené s vápencem (vápenec váže oxidy síry, a tak dochází k žádoucímu odsíření). Toto palivo je určeno pro ekologicky šetrný způsob spalování pro malé výtopny. V roce 2006 se vyrobilo 26 tisíc tun aditivovaného paliva. Spalování ostatních typů průmyslového a energetického hnědého uhlí ve větších zdrojích je odsiřováno jiným způsobem. Segmenty trhu Prodej uhlí je Skupinou realizován prostřednictvím obchodního útvaru Czech Coal a.s. a v roce 2006 byl směrován do tří segmentů trhu. Velká elektroenergetika... 69,94 % (11 mil. tun) Teplárny a závodové elektrárny... 23,31 % (3,7 mil. tun) Domácnosti a malé kotelny... 6,75 % (1,1 mil. tun) Obchodní strategie Obchodní strategie je založena na střednědobých a dlouhodobých smluvních vztazích, které respektují vzájemně výhodné obchodní podmínky a které vytvářejí základnu pro dlouhodobé využívání hnědého uhlí jako domácí cenově dostupné suroviny. Stěžejním cílem obchodu s uhlím Czech Coal a.s. pro rok 2007 je udržení prodeje mosteckého hnědého uhlí v úrovni předchozích let spolu s udržením jeho podílu na hnědouhelném trhu nejen v segmentech elektroenergetiky a teplárenství, ale i v segmentu tříděného uhlí pro vytápění domácností a malých kotelen. Tvorba ceny hnědého uhlí a změny v roce 2006 Mostecká uhelná a.s. má podíl na trhu s hnědým uhlím ve výši 32,4 %. Cenu uhlí stanovuje trh. Konečná cena hnědého uhlí je tvořena cenou paliva, dále pak náklady na přepravu a v případě maloobchodního prodeje maržemi distributorů a maržemi prodejců. Od 1. 1. 2008 bude navíc zatížena i spotřební daní na uhlí. Czech Coal a.s. uplatňuje vůči zákazníkům princip rovných podmínek, cena se váže na způsob a množství odběru paliva zákazníkem. Každá střednědobá smlouva má ustanovení o budoucím cenovém vývoji, které je s každým zákazníkem sjednáváno individuálně v závislosti na podmínkách odběru. Rozhodnutí o garantovaném objemu dodávek a období odběru závisí na podnikatelské úvaze zákazníka. Zákazníci, kteří smlouvy neuzavřeli, nakupují uhlí na volném trhu a tam o ceně rozhoduje poptávka a nabídka. Smlouvy Czech Coal a.s. uzavírá maximálně do roku 2015. Důvodem je nejistota spojená s otázkou stávajících územních limitů, a tím i budoucí těžby v lokalitě ČSA. Průměrné jakostní parametry produkce mosteckého hnědého uhlí Podrobné údaje jsou veřejně k dispozici v Katalogu mosteckého uhlí http://www.czechcoal.cz/cs/profil/mus/produkty/katalog.html Ochrana zdraví a bezpečnosti zákazníků a informace o environmentálních vlivech produktů Ochrana zdraví zákazníků a bezpečnost při užívaní uhelných produktů se řídí příslušnými vyhláškami, obecnými bezpečnostními předpisy, platnými ČSN a ČSN ISO, metodikami a aplikovanými bezpečnostními předpisy jednotlivých odběratelů, provozními řády, technologickými postupy pro činnosti nakládání s uhelnými produkty a spalovacími procesy. Skupina nemá k dispozici informace o konkrétních environmentálních vlivech produktů, tj. přehled emisí a obsah škodlivin v popelu a v kouřových spalinách od jednotlivých zdrojů, do nichž dodává uhlí, poskytuje však údaje o jakostních znacích mosteckého uhlí.
Tyto údaje lze dokladovat rozbory akreditovaných laboratoří. Jde zejména o chemický rozbor popela, elementární analýzu hořlaviny, radioaktivitu, obsah chloru a fluoru, formy síry, emisní faktor jednotlivých druhů paliva a základní požárně technickou charakteristiku paliva. Podrobným zdrojem informací o možnostech použití produktů a o možných rizicích při nakládání s uhelnými produkty je Katalog mosteckého uhlí. Nedílnou součástí kupních smluv, uzavřených mezi obchodní společností Czech Coal a.s. a zákazníky, je ustanovení o jakosti dodávaného uhlí, prověřování jakosti a postup při vadném plnění (reklamace) dodávek, které je přímo v textu smlouvy, popř. tvoří její přílohu. Na základě vyžádání zákazníka se poskytují na konkrétní denní dodávky tzv. jakostní certifikáty, které obsahují základní technologický rozbor jakosti, hmotnost dodávky a datum expedice. Dle požadavků zákazníků jsou pravidelně po uskutečněné denní dodávce a po vyhodnocení rozborů vzorků v laboratořích Mostecké uhelné a.s. elektronicky zasílány zjištěné kvalitativní hodnoty dodaného paliva. Všem odběratelům jsou poskytovány kvalitativní hodnoty dodaného paliva při fakturaci dodávek. Pro poskytování informací zákazníkům je provozována bezplatná telefonní linka na čísle 800 111 311. 25 20 15 Prodej uhlí podle druhů v roce 2006 (v milionech tun) 22,7 21,8 22,27 22,47 18,74 13,23 17,39 17,09 16,6 16,96 16,21 16,4 15,73 Zákazníci skupiny Aktuální seznam našich zákazníků je dostupný na stránce: http://www.czechcoal.cz/cs/profil/skupina/reference/index.html 10 5 0 23 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 tříděné prachové topné a průmyslové směsi těžné Prodej mosteckého uhlí podle druhů 1994-2006 (vč. vlastní spotřeby) (v tisících tun) 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 tříděné 5 188 4 096 4 308 3 823 2 293 1 257 1 109 1 152 1 139 1 149 1 039 1 075 1 204 prachové 4 686 3 653 3 691 3 368 2 713 2 520 2 474 2 451 2 243 2 105 1 914 1 901 1 434 topné a průmyslové směsi 12 825 14 024 14 155 15 132 13 624 9 211 13 635 13 260 12 994 13 424 12 967 12 821 12 785 těžné 8 30 115 149 111 244 176 231 227 282 293 310 309 celkem 22 707 21 803 22 269 22 472 18 741 13 232 17 394 17 094 16 603 16 960 16 213 16107 15 732