Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky ZŠ základní zeměpis Světové hospodářství - strojírenství N. Barczok
Obsah: 1 SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ - STROJÍRENSTVÍ... 3 2 MEZINÁRODNÍ A SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ... 4 2.1 GLOBALIZACE... 4 2.2 ROZČLENĚNÍ HOSPODÁŘSKÉ MAPY SVĚTA.4 3. STROJÍRENSTVÍ.5 3.1 ROZDĚLENÍ STROJÍRENSTVÍ..5 4 SHRNUTÍ KAPITOLY..... 6 2
1 Světové hospodářství - strojírenství V této kapitole se dozvíte: o tom, kdy se začíná hovořit o svět. hospodářství jak se dělí podle etap vývoje zákl. informace o světovém strojírenství Budete schopni: uvědomit si jaké jsou rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi rozdělit strojírenství na dílčí obory Klíčová slova této kapitoly: Mezinárodní hospodářství, světové hospodářství, globalizace, strojírenství Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 hodiny 3
2 Mezinárodní a světové hospodářství Světové hospodářství je kategorie s bohatým historickým vývojem. Nejstarší období (od 17. stol.) bylo charakteristické pouze rozvojem mezinárodního obchodu, toto období se z hlediska obchodního označuje jako mezinárodní hospodářství. Světové hospodářství se vytvořilo v poslední třetině 19. století. Důvodem byl mohutný vědeckotechnický pokrok, rozdělení výroby do oblastí, dopravy a jiných služeb. Tento proces ovšem neprobíhal rovnoměrně a koncentroval se na západní Evropu, severní Ameriku a část Japonska. Mezinárodní hospodářství tak přerostlo ve světové hospodářství s rychlejším pohybem kapitálu. Je to tedy jednotný globální sociálně ekonomický celek složený z řady různorodých národních či jiných celků navzájem propojených mezinárodními vztahy. Vývoj světového hospodářství se dělí asi do 6 etap. Poslední trvá od roku 1989 dodnes a je charakterizována tím, že světové hospodářství se globalizuje se všemi pozitivními i negativními projevy. 2.1 Globalizace Globalizace zahrnuje různé změny společnosti, které vedou k větší propojenosti politických, kulturních i ekonomických událostí na celosvětové (globální) úrovni. Z důvodu globalizace se některé části světa relativně přibližují. Příkladem je např. zavádění volného trhu. Odpůrci globalizace tvrdí, že rozdíly se mezi zeměmi nezmenšují, naopak prohlubují se a že proti chudobě ve třetím světě musí vyspělé země bránit podporou místního drobného podnikání a zmenšením ekologických dopadů průmyslu v rozvinutých zemích. Součástí globalizace je tzv. amerikanizace, což je termín popisující ovlivňování okolního světa určitými částmi kultury Spojených států amerických a jím zapříčiněný posun tohoto světa směrem k hodnotám typickým pro USA. Opakem a je antiglobalizace snaha, většinou mladých lidí, o zastavení tohoto sjednocování ekonomiky, kultury atd. a naopak zachování regionálních či národních zvláštností a specialit. 4
2.2 Rozčlenění hospodářské mapy světa Hospodářská mapa světa je výsledkem rozdělení (bipolarity světa i v hospodářské dimenzi). Politická bipolarita Z x V byla změněna na Sever (S) x Jih (J) dle kriteria ekonomické vyspělosti. Sever je charakterizován např.: jako ekonomicky úspěšný, je v něm převážná část světového hospodářského potenciálu 85%, dokáže své bohatství, dokáže reprodukovat, má vyspělou vzdělávací soustavu, vysoký stupeň urbanizace. Naopak Jih: Je tvořen chudými zeměmi 3. i 4. světa (nejchudší země z chudých), je zde významný podíl sektoru I (zemědělství), je zde výskyt častých pandemických chorob (HIV, virová, onemocnění ) a navíc je to region s častými vojenskými konflikty a genocidou. Toto globální (geografické) rozčlenění není úplně přesné, do S patří převážně země severní polokoule, do J země již. polokoule s výjimkami (Nový Zéland, JAR, Austrálie). 3 Strojírenství je nejnáročnější průmyslové odvětví. Vyznačuje se mimořádně velkou pestrostí výrobků, zahrnuje v sobě desítky oborů. Vyspělost tohoto odvětví ukazuje i hospodářskou vyspělost daného státu. Nynější výroba je charakterizována snahou o snížení spotřeby surovin a zvýšením podílu přidané hodnoty = vložené práce (zejména duševní). Vedoucími obory se stávají výroba mikroelektroniky, techniky na zpracování dat a informací, telekomunikační techniky, přesné mechaniky a optiky. Rozvoj těchto oborů je spojen se vznikem technologických center, úzce spojující výzkum a následnou výrobu špičkových technologií. Výsadní postavení zde zaujímá automobilový průmysl, kde se uplatňuje nejvíce robotů a automatizovaných výrobních linek. Důležitá je i výroba dalších dopravních prostředků, zejména letecké a raketové techniky. Významné postavení si udržuje výroba obráběcích strojů a spotřebního zboží. Naprostá většina průmyslové výroby se soustřeďuje do tří center světového hospodářského vývoje. Jsou to USA, západní Evropa a Japonsko. Po rozpadu SSSR a následném rozložení hospodářství i trhu výrazně poklesl význam SNS. Naopak velmi rychle nabývají na významu země asijských tygrů, Čína a na 5
americkém kontinentu Brazílie, Chile, Mexiko a Argentina. 3.1 ROZDĚLENÍ STROJÍRENSKÉHO PRŮMYSLU 1/ Těžké strojírenství - zajišťuje vybavení pro důležité hospodářské podniky doly, hutě, továrny 2/ Střední strojírenství - produkuje výrobní prostředky pro většinu odvětví i pro většinu oborů lehkého průmyslu, hl. se jedná o obráběcí stroje. Do tohoto oboru patří i výroba automobilů a motocyklů. 3/ Lehké strojírenství - zde jsou soustředěny veškeré obory vyrábějící spotřební elektrotechniku a elektroniku. 4/ Přesné strojírenství - zahrnuje obory jemné mechaniky, optiky, výrobu měřících přístrojů a speciální zařízení pro zdravotnické i jiné účely a hlavně v poslední době náročnou elektroniku. 5/ Investiční strojírenství - provádí výrobu kompletních celků pro energetiku, dopravní, těžební a zpracovatelský průmysl. Jedná se o tzv. dodávky na klíč. 4 Shrnutí kapitoly Strojírenství je technický obor, který je postaven na základech fyziky a nauky o materiálech. Strojírenství se zabývá návrhem, výrobou a údržbou strojů a zařízení. Je to jedna z nejstarších a nejobsáhlejších technických disciplín. Strojírenství se nejrychleji rozvíjelo v průběhu průmyslové revoluce. 6