2 Ekonomická charakteristika země Celní unie BY-KZ-RF Bilaterální hospodářské vztahy Podnikatelské a investiční prostředí Perspektivní obory Asistence OEÚ Informační zdroje
Rozloha: 207,6 tis. km 2 2 Lotyšsko Litva Rusko Populace: 9,8 mil. Polsko BĚLORUSKO Členění: 66 administrativně-správních celků (Minsk, Brest, Gomel, Grodno, Mogilev, Vitebsk) Měna: Běloruský rubl (BYR) ČR Slovensko Ukrajina Rating: B+ (S&P) dlouhodobé závazky v v zahraniční měně B B (S&P) krátkodobé závazky v v zahraniční měně Klíčovéhistorickéudálosti Nezávislost Podpis Smlouvy o vytvoření Svazového státu Ruska a Běloruska Sjednání úvěru stand-by MMF 3.5 mld. USD Vytvoření celní unie Běloruska, Ruska a Kazachstánu Vytvoření společného hospodářského prostoru Běloruska, Ruska a Kazachstánu 1991 1997 2000 2007 2009 2010 2012 2014 Členství v SNS, MMF a Světové bance Vytvoření EurAsEC (Bělorusko, Rusko, Kazachstán, Kyrgýzie, Tádžikistán) Obdržení úvěrového ratingu S&P a Moody s Připojení k projektu EU Východní partnerství Hokejové mistrovství světa v Minsku
4 unitární demokratický sociálně-právní stát x poslední autoritativní režim (běloruská ústava) v Evropě (demokratický svět) 70% hospodářství země kontroluje stát (prezident), 90% půdy je státní centrálně řízená ekonomika, pětileté plány, bývalá montovna SSSR orientace na export, ochrana trhu, snaha o soběstačnost, hlad po investicích státní monopol v řadě oborů (energetika, nerostné suroviny, dopravní služby, ) byrokracie, korupce, sociální aspekty státní majetek, privatizace, Celní unie s RF a KZ příležitost!
5 HDP v BYR: +0,2% (2009), +7% (1. pol. 2010) Podíl na tvorbě HDP (%)
6 průmyslová výroba: -2,8% (2009), +8,8% (1. pol. 2010) Struktura průmyslu (%) 1990 2009
7 Zahraniční obchod zbožím 2005-2009 (v mld. USD) aktivní saldo zahraničního obchodu službami: +1,4 mld. USD (2009)
Teritoriální a komoditní struktura zahraničního obchodu zbožím 2009 (%) 8
Přímé zahraniční investice (mil. USD) Rozdělení investic dle oborů 2009 Nejvýznamnější investoři (2009): RF (83,5%), Švýcarsko (7,3%), Kypr (2,1%), Německo (1%) 9
10 inflace: 13% (2009), 6,9% (1 pol. 2010) průměrná mzda: 355 USD (2009), 427 USD (8/2010) celkový zahraniční a státní zahraniční dluh (2009): 45% a 20% HDP země kurz: 1 USD = 3003 BYR, 1 EUR = 4175 BYR (25.10.2010)
11 vývoj (2009): pokles exportu (od srpna 2008), rostoucí saldo ZO pokles světových cen na suroviny a polotovary nákup surovin a polotovarů pro běloruskou výrobu, která neměla odbyt zhoršení platební morálky zahraničních odběratelů, pokles a deficit valuty devalvace národní měny, snaha o rovnováhu platební bilance výroba na sklad, pokles rentability, zhoršování ekonomických ukazatelů firem stimulace poptávky, státní bankovní sektor financuje BY podniky (ohrožení) zapojení do programu MMF (reformy), zahraniční pomoc (zadlužování) relativní stabilizace vývoj (1. pol. 2010): šok z ruských exportních cel na ropu a ropné produkty (úder pro petrochemii) vyprazdňování skladů (prodej bez garancí) hledání nových strategických partnerů (Čína, Venezuela, Írán), celní unie prezidentské volby (X reformám, makro, gesta), půjčky (státní dluhopisy, úvěry) inflační tlaky (v souvislosti s riskantní monetární politikou)
12 Shrnutí: Ačkoliv se Bělorusko v roce 2009 pod taktovkou MMF snažilo o pragmatičtější hospodářskou politiku, v letošním roce se vláda opětovně vrátila k plnění ambiciózních makroekonomických ukazatelů a to libovolnými prostředky. Tlak na korporativní sektor, rostoucí zatěžování státního rozpočtu, neadekvátní využívání monetární politiky ke stimulaci ekonomiky a rovněž plány na zvýšení mzdy a zachování nezaměstnanosti v dlouhodobé perspektivě však povedou pouze k další nerovnováze běloruské ekonomiky. Možné scénáře vývoje po volbách: (1) fungování bez výraznějších změn (čínské úvěry, státní dluhopisy, cena surovin) (2) liberalizace ekonomiky prodej ztrátových podniků, velká privatizace integrační procesy (3) závislost na Rusku
13 Cílem CU je vytvoření Jednotného celního a později hospodářského prostoru, což předpokládá uplatňování jednotných tarifních i netarifních opatření a unifikaci celních pravidel. Národní legislativa nepřestává regulovat tyto vztahy, postupně je však nahrazována normami na úrovni CU. 01.01.2010 - Jednotný celní tarif (importní cla /přechodné období pro KZ/) -některé dohody o tarifní regulaci (kvóty, preferenční sazby) 01.07.2010 - některé dohody o netarifní regulaci (certifikace, sanitární opatření) - zrušeno celní řízení na rusko-kazachstánské hranici 06.07.2010 - Celní kodex CU pro všechny 3 účastníky - Jednotný celní prostor - zrušeno celní řízení a plná kontrola na bělorusko-ruské hranici Výhled 01.07.2011 - má být zrušena celní kontrola na ruskokazachstánské hranici 01.01.2012 - ukončení procesu vytváření Jednotného hospodářského prostoru
Celní unie mezi BY a RF z roku 1995. Žádný z účastníků CU není členem WTO. BY v přístupovém procesu zaostává. Lotyšsko Litva Německo Bělorusko Rusko Polsko Investice Export ČR Slovensko Rakousko Maďarsko Itálie Rumunsko Ukrajina Kazachstán 14
Pozitiva: jednotný celní tarif pro vývoz do zemí CU (sjednocení tarifních opatření) proces unifikace celního řízení dovozní a vývozní licence a povolení, vydaná orgány jednoho z členů CU jsou uznávány ostatními členy CU a mají platnost ve všech zemích CU jediný registr zboží a jediný registr akreditovaných orgánů certifikace a zkušebních laboratoří (národnícertifikáty platíjen na územídaného státu) sjednocení požadavků na veterinární a fytosanitární certifikáty zachovány pobídky Zvláštních ekonomických zón na 7 let zlepšení podmínek pro dovoz věcí osobní potřeby FO (firem) do zemí CU zjednodušení průjezdu bělorusko-ruských hranic Výbor CU - http://www.tsouz tsouz.ru 15
16 Vývoj zahraničního obchodu za posledních 5 let (v mil. USD) +48,1% -38,8% +25,6 % +30% +36,7 %
Struktura vývozu a dovozu dle nomenklatury SITC za rok 2009 (%) 17
18 Dle běloruských statistik dosáhly české investice v Bělorusku v roce 2009 17,9 mil. USD (v roce 2008 33 mil. USD), z toho přímé představovaly 4,7 mil. USD (2008 9,2 mil. USD) a ostatní 13,2 mil. USD (2008 23,8 mil. USD). Z přímých investic 4,7 mil. USD tvořily z 64% vklady do základního kapitálu, zbylých 36% úvěry a půjčky od mateřských společností. V 1. pololetí 2010 české investice dosáhly 9,4 mil. USD, z toho přímé 1,7 mil. USD a 7,7 mil. USD ostatní. V BY registrováno (2009) 75 společností s českým kapitálem, z nichž 40 jako společné podniky; 8 podniků funguje v rámci ZEZ; kromě toho 17 zastoupení českých firem (9/2010). Působí zde firmy ALTA, HOME CREDIT BANK, CHEMOPROJEKT, KOVOFINIŠ, MAVEL, OKD DOPRAVA, UNIS a další. Působnost oborově rozmanitá od výroby nábytku po dodávky technologických celků ve strojírenství, potravinářství, petrochemii a energetice.
19 Politicky kontakty na úrovni náměstků ministrů (ministrů). V roce 2010 povýšení diplomatického zastoupení na úroveň velvyslance. Na základě Dohody o hospodářské, průmyslové a vědecko-technické spolupráci (01/2009) zřízena česko-běloruská mezivládní komise, kterou vedou NM (MPO ČR x MZV BY). V rámci komise aktivně působí Pracovní skupiny pro energetiku (MPO ČR), strojírenství (MPO ČR) a nově dopravu (MD ČR). Dohoda o ochraně investic (1996), Dohoda o zamezení dvojímu zdanění (1996, 08/2010 podepsán dodatečný protokol, který vylepšuje podmínky pro české investice).
Shodné rysy: stejný počet obyvatel tranzit mezi Západem a Východem silná průmyslová základna, podobná struktura průmyslu exportní orientace kulturní blízkost Asociace s ČR: Praha, Karlovy Vary, pivo, česká kuchyně, Škoda, hokej, sklo, bižuterie, boty. ČR a české výrobky jsou vnímány velmi dobře (kvalita/cena). 20
vstup na trh - 1 až 2 roky, pro kapitálově silné firmy, obrovský tlak konkurence (Čína) certifikace, požadavky - přehled zboží, pro které platí povinná certifikace (Gosstandart). Nemusí být jediným certifikátem, kromě toho certifikáty požární, hygienické bezpečností apod. Kromě toho mohou existovat různá technická osvědčení v kompetenci jednotlivých resortů, doporučení projekčních institutů. Harmonizace s mezinárodními a evropskými normami (74%). komunikace s partnery - nutná ruština (jednání, katalogy, korespondence)! postup - poprvé (podnikatelská mise K SNS), informace o trhu (databáze, oborové portály a časopisy, statistický výbor, částečně komory, spíše Marketingové centrum konjunktury cen), návštěva výstav (státní podniky se účastní většinou povinně) forma přítomnosti na trhu - oficiální dealer x zastoupení (dceřiná společnost), znalost místních specifik marketing - v závislosti na produktu: účast na výstavách, články v odborných časopisech, návštěva cílových zákazníků, prezentace pro odbornou veřejnost, oslovení ministerstev, regionálních nebo městských administrací, tendry ICC trade nelze provádět platbu předem - pojištění dodávek zboží, akreditiv platební morálka - horší se, je třeba se pojistit, rating státních podniků je vyšší, přesto! Rejstřík právnických osob. 21
cenotvorba - kontrolované ceny na některé zboží (50 pozic), max. marže při dodávkách stát chce dodávky od výrobce - eliminace prostředníků, zájem jednat přímo státní tendry jsou neprůhledné - preferováni jednoznačně domácí výrobci (záměna dovozu). V případě zahraničních dodavatelů je rozhodujícím kritériem cena. Existují centra nákupu (např. výrobky pro energetiku). financování, kooperace, dovoz, podpora shora -předpoklad úspěchu založení firmy - obrátit se na spolehlivé právníky investiční a daňové pobídky, zvláštní ekonomické zóny investiční smlouva podmínky a povinnosti obou stran garance - Bělorusko je od roku 1992 signatářem Mezinárodní konvence o urovnávání investičních sporů (ICSID), ale licence -pro některé typy podnikatelské činnosti legislativa -nařízení prezidenta jsou zákonem. Vlastní nařízení vydává také vláda, jednotlivá ministerstva, národní banka apod. Nepřehlednost, odporují si. pracovní síla - hodnocena lépe než v RF, KZ, UK; potřebný dohled, řízení, pasivita (prakticky nulová nezaměstnanost) sponzoring kontrola privatizace - je individuální a specifická 22
23 Zápory: garance investic nepředvídatelnost (politický vývoj /orientace na Činu/, vnitřní situace /zásahy státu/) stát a různé zájmové skupiny (prezident, vláda, gubernie, města, holdingy, podniky) státní úředník (komplikace, nekompetentnost, korupce) časté personální změny ve státní správě a podnicích netransparentní státní zakázky podnikání má své mantinely neustálá kontrola, sociální aspekty (sponzoring) slabší znalosti v oblasti managementu, financí (práce s úvěry), marketingu Klady: hranice s EU (blízkost, kontrola) perspektiva velké privatizace (již nyní rozprodej majetku) nenasycený trh celní unie s RF a KZ (170 mil. trh) velmi podobná struktura průmyslu mentalita pořádek, čistota, bezpečnost
Shrnutí: spotřební zboží přes distributory technologie a zařízení přes zastoupení, dceřinou společnost financování je podmínkou, vítány jsou další formy podpory (zajištění odbytu, dovoz produkce, zapojení běloruských subjektů do subdodávek) investice v rámci zvláštních ekonomických zón - poskytují zahraničním investorům daňové úlevy a další investiční pobídky. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad 1 mil. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu využívat nástroj investiční smlouvy (DPH, clo, další podmínky) velmi opatrně při spolupráci se státem! využívat právní a konzultační firmy 24
TOP 10 běloruských výrobků ve světě 1.Těžební sklápěcí automobily BELAZ 30% světového trhu 2.Draselná hnojiva 16% 3.Lněná vlákna 8,7% 4.Traktory MTZ 7% 5.Brambory 3,1% (pro vnitřní trh) 6.Vlněné látky 2,6% (nejsou vlastní vstupy) 7.Máslo 1,8% (trh RF) 8.Ledničky ATLANT 1,3% 9.Mléko 1,1% (trh RF) 10.Chemická vlákna a nitě 0,6% 25
26 Těžba surovin V Bělorusku bylo zjištěno více jak 10 tis. různých nalezišť užitkových nerostů, přičemž knejdůležitějším surovinám patří tzv. palivo-energetické zdroje (ropa, doprovodný plyn, rašelina, hnědé uhlí a hořlavá břidlice), dále draselná a kamenná sůl, různé nerosty kvýrobě stavebních materiálů (stavební a obkladový kámen, suroviny na výrobu cementu a vápna, stavební a sklářské písky, štěrkopískový materiál, různé druhy hlíny), sladká a minerální voda. Kromě toho byly objeveny naleziště železné rudy, sádry, vzácných kovů, fosforitů nebo hlinitanových surovin. Většinu nerostných surovin v současné době Bělorusko importuje. Pro nadcházející pětileté období bude aktuální záměna dovozu, tedy průmyslové osvojení si nových nalezišť (budování těžebních a zpracovatelských závodů), hledání a průzkum nových lokalit užitkových nerostů. Priorita: uhlí, břidlice, železná ruda, stavební materiály, voda. Státní program průzkumných geologických prací na rozvoj nerostně-surovinové základny Běloruska v letech 2011-2015 a na období do roku 2020 Odbor geologie - http://depgeo depgeo.org.by
Energetika * odhad Spotřeba a vlastní výroba elektrické energie v mld. kwh Výkon: 8261,26 MW Investice (2009): 578,2 mil. USD modernizace současných elektráren výstavba vodních elektráren výstavba rozvoden a vedení elektrického napětí alternativní zdroje (spalování rašeliny, slámy, dřevního odpadu) větrné elektrárny, bioplynové stanice výstavba jaderné elektrárny (?) 25% elektřiny k roku 2012 má být vyrobeno z vlastních palivových zdrojů. 27
28 do roku 2020 další ších 4000 MW
29 V srpnu 2010 přijata nová Strategie rozvoje energetického potenciálu Běloruska do roku 2020. Plánovaná reforma běloruské energetického systému. V první etapě (2010-2011) má být vytvořen státní podnik Vysokonapěťové elektrické sítě, kterému bude předána veškerá infrastruktura napětím 220-750 kv. V další fázi (2012-2013) má být vytvořen státní podnik Belgenerace, kam budou zahrnuty nejvýznamnější elektrárny, které by současně měly projít akcionováním. Třetí etapa (2014-2015) předpokládá završení procesu reformy, a to vytvoření velkoobchodního trhu elektrickou energií, kde prodejcem bude vystupovat jak státní podnik Belgenerace, tak i nezávislí výrobci energie. Následně by měl být systém odstátněn a privatizován. Do roku 2014 plánována postupná likvidace cenových subvencí pro obyvatelstvo, podnikatele a právnické osoby. Obyvatelstvo má do konce roku 2011 plně pokrývat náklady na přírodní plyn pro potřeby vaření, do roku 2014 pro potřeby ohřevu, na elektrickou energii pak do konce roku 2013 a teplo 2014. Pro podnikatele a právnické osoby mají být subvence zrušeny k 2013 roku. BELENERGO - http://www.energo energo.by
30 Petrochemický průmysl Dvě rafinérie s celkovou kapacitou zpracování 22 mil. tun ročně. Ropné produkty exportovány zejména na Ukrajinu, Pobaltí, RF a UK. Program rozvoje do roku 2015. Probíhá modernizace výrobních kapacit s cílem dosáhnout odpovídající úrovně přepracování ropy (do 93%). Předpokládané investice ve výši 2,5 mld. USD (NAFTAN NPZ 1,3 mld. USD a MOZYR NPZ 1,2 mld. USD). Přeprava ropy a ropných produktů magistrální i národní ropovody. Jedna z mála zemí, kde jsou vyráběna současně dusíkatá (12%), draselná (85%) a fosfátová (3%) hnojiva. Chemická vlákna (polyamid, polyester, polyakrylnitril, viskóza) 54% výroby v rámci zemí SNS. V některých pozicích monopolistou. Pneumatiky, barvy a laky, syntetické smůly, plasty, mycí prostředky. BELNĚFTĚCHIM - http://www.belneftekhim belneftekhim.by
31 Strojírenský průmysl Procentní zastoupení oborů Ministerstvo průmyslu BY - http://www.minprom minprom.gov.by
Zemědělství (živočišná výroba) a potravinářství Zemědělství zaujímá 8-9 % HDP. Prioritou rozvoje agroprůmyslového komplexu Běloruska je živočišná výroba (mléko, maso), pěstování lnu, obilí, cukrové řepy a řepky olejky. V produkci mléka na obyvatele zaujímá 1. místo mezi zeměmi SNS a 4. místo v Evropě. Jednou z nejintenzivněji fungujících oblastí je drůbežářství - výroba na obyvatele činí 15 kg masa a 320 ks vajec. V následujícím období se předpokládá rozsáhlá výstavba mléčných farem, komplexů pro ustájení telat, 38 komplexů pro výkrm prasat, 6 drůbežáren. Možnosti pro moderní průmyslové technologie: zařízení pro přípravu a podání krmiva, dojení, prvotní zpracování mléka, zdokonalení systému regulace mikroklimatu v budovách, likvidace odpadu. V letech 2011-2015 dvojnásobný export mléčné produkce. Počínaje lednem 2011 má být ustanovena technická norma na mléko a mléčnou produkci. Tlak na export do zemí EU. Ministerstvo zemědělství a potravinářství BY - http://mshp mshp.minsk.by BELGOSPIŠEPROM - http://www.bgp bgp.by BELKOOPSOJUZ - http://www.bks bks.by 32
33 Dřevoobráběcí průmysl - zájem o dřevoobráběcí centra, sušárny dřeva, komplexní dodávky technologií na zpracování biomasy (výroba peletek, briket - výstavba 61 nových provozů). Stále více soukromých firem (ruský, západoevropský kapitál). Lesy pokrývají 37,7% území, 14 mld. m 3 dřeva. BELLESBUMPROM - http://www.bellesbumprom bellesbumprom.by Stavebnictví - v roce 2009 postaveno 5,7 mil. m 2 bytové plochy. Do budoucna plány 8-9 mil. m 2. V souvislosti s přípravou MS v hokeji plánovaná výstavba min. 16 hotelů. Zájem o služby zahraničních stavebních a investičních společností, které jsou schopny zajistit výhodné financování stavebních projektů (výhodnější podmínky úvěrů). Logistická centra (rozvoj dopravní infrastruktury) - do roku 2015 vybudováno zhruba 50 logistických center (skladů) o ploše 400 ha s objemem investic okolo 525 mil. USD. 16 z nich by mělo být vybudováno v Minské oblasti, 13 ve Vitebské, 7 v Brestské, 6 vgrodněnské a po 4 v Gomelské a Mogilevské oblastech. Vysoké technologie (nanotechnologie) - oblast dodávek speciálního strojního vybavení. Na většinu v oborů státn tní programy rozvoje.
34
http://www.mzv mzv.cz/minsk - sekce Obchod a ekonomika Plán klíčových akcí Informace z teritoria souhrnná teritoriální informace charakteristiky oblastí oborové profily (investiční, energetický, surovinový) přehledy subjektů (banky, pojišťovny, top 100 a.s.) Kontakty mezinárodní a nadnárodní organizace instituce (vláda, ministerstva, výbory) databáze běloruských firem investiční projekty státní zakázky výstavy a veletrhy oborové asociace, svazy regiony informační zdroje, portály Odpovědi na nejčastější dotazy (které zboží podléhá certifikaci, přehled činností podnikání, které vyžadují licence, dovozní cla CU) 35
Děkuji Vám za pozornost. Michal Gelbič vedoucí obchodně-ekonomického úseku ZÚ ČR Minsk Tel.: +375-17-2265244-5 (spojovatelka) Fax: +375-17-2110137 E-mail: commerce_minsk@mzv.cz Web: http://www.mzv.cz/minsk ww.mzv.cz/minsk