Mikroregion Nový Dvůr jako turistická destinace

Mikroregion Nový Dvůr jako turistická destinace Martin Dvořák, Václav Dokoupil FOND MIKROPROJEKTŮ Brno, 2014 1

Obsah 0 CÍL PRÁCE... 3 1 PŘEDSTAVENÍ REGIONU... 4 1.1 Úvod... 4 1.2 Přírodní podmínky... 5 1.3 Dopravní dostupnost... 5 1.4 Historie mikroregionu... 6 1.5 Demografické charakteristiky... 7 1.6 Cena půdy... 8 2 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU... 9 2.1 Turistická infrastruktura... 9 2.2 Turistické stezky... 11 2.3 Památky... 11 2.4 Tradice a folklór... 11 2.5 Potenciál rekreačních ploch... 12 2.6 Potenciál cestovního ruchu... 13 2.7 SWOT analýza pro mikroregion Nový Dvůr... 16 Tab. 8 Mikroregion Nový Dvůr SWOT analýza pro oblast cestovního ruchu... 16 3 NÁVRHOVÁ ČÁST... 17 3.1 Větší efektivita v procesu podávání žádostí o evropské a státní dotace... 17 3.2 Spolupráce na rekonstrukci koupaliště v Kyjově... 18 3.3 Výstavba vlastního rekreačního areálu... 18 3.6 Zkvalitnění internetové prezentace mikroregionu... 19 3.7 Využití přírodního potenciálu pro vědeckou činnost (NPP, ptačí oblast, evropsky významná lokalita)... 20 3.8 Vyhlídkové lety nad Jižní Moravou... 20 4 ZÁVĚR... 20 4.1 Porovnání se sousedními mikroregiony... 20 5 ZDROJE... 25 2

0 CÍL PRÁCE Cílem této práce je navrhnout konkrétní opatření, které by prostřednictvím inovací pomohly ke zkvalitnění služeb a všeobecnému rozvoji cestovního ruchu v mikroregionu Nový Dvůr. V úvodu práce bude vypracována analýza aktuálního stavu přírodních a socioekonomických podmínek. Následně budou zhodnoceny veškeré turistické atraktory, které mohou přilákat návštěvníky do obcí mikroregionu Nový Dvůr. V závěru práce se zaměříme na návrhy možného zlepšení a celkové hodnocení výstupů naší práce. 3

1 PŘEDSTAVENÍ REGIONU 1.1 Úvod Mikroregion Nový Dvůr se nachází na Jižní Moravě ve střední části okresu Hodonín v Jihomoravském kraji a rozprostírá se mezi městy Kyjov a Hodonín podél silnice č. 432. Mikroregion vznikl na jaře roku 2002 a skládá se z obcí Milotice, Ratíškovice, Skoronice, Svatobořice - Mistřín, Vacenovice a Vlkoš. Důvodem založení mikroregionu byl především rozvoj celého území, spolupráce a koordinace při akcích zaměřených na oblasti rozvoje infrastruktury, ochrany životního prostředí, ochrany kulturního dědictví, rozvoje venkovské turistiky, či rozvoje podnikání. Obr. 1 Lokalizace mikroregionu Nový Dvůr 4

1.2 Přírodní podmínky Mikroregion se nachází v Dolnomoravském úvalu, což je tektonická sníženina na dolním toku řeky Moravy. Sníženina spadá pod geomorfologickou oblast Jihomoravská pánev, která tvoří severní výběžek subprovincie Vídeňská pánev. Celé území pak náleží provincii Západopanonská pánev. Nejvyšším bodem mikroregionu je vrchol Náklo jižně od Milovic (265 m n. m.). Hlavní osu Dolnomoravského úvalu tvoří řeka Morava, která se Rakousku vlévá do řeky Dunaj. Krajina Dolnomoravského úvalu je charakteristická říčními meandry, lužními lesy nivními lukami. Typickým krajinným prvkem regionu jsou váté písky, porostlé převážně borovými lesy. Východní a jižní část regionu je souvisle zalesněna. Tato zalesněná oblast leží v území definovaném jako ptačí oblast (podle Natura 2000) a je Evropsky významnou lokalitou. K dalším přírodním zajímavostem mikroregionu patří přírodní rezervace Písečný rybník, kde je předmětem ochrany zejména populace svinutce tenkého. Nedaleko obce Ratíškovice se zase nachází přírodní památka Vracovská doubrava se zachovalou skladbou stromů. Dále se na území obce Svatobořice - Mistřín vyskytuje jedna z nejvýznamnějších lokalit výskytu sysla obecného, která se nazývá Letiště Milotice. V katastru obce Vacenovice se nachází přírodní památka Jezero. Regionem protéká potok Hruškovice, který se vlévá do řeky Kyjovky. Nedaleko se nachází řeka Morava i Baťův kanál. Mikroregion leží v nejteplejší části České republiky T3 (Quitt, 1971) s průměrnou roční teplotou 9,3 C. Průměrně v tomto území spadne 550 mm srážek ročně. Právě tyto klimatologické charakteristiky předurčují tento region k pěstování plodin, které by jinde v republice měly špatné podmínky. Oblast spadá do kukuřičné výrobní oblasti. Díky úrodným černozemím se zde pěstuje kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, ječmen a hlavně vinná réva. 1.3 Dopravní dostupnost Mikroregion Nový Dvůr je poměrně dobře dostupný ze silnice I54, která spojuje Brněnsko a střední Slovácko. Z Brna cesta trvá cca 45 minut. Dále je zde dobré napojení ze silnice I55, která spojuje Jižní Moravu se Zlínskem a Olomoucí. Z Břeclavi cesta trvá asi 30 minut. Mikroregionem také prochází železniční trať Brno-Uherské Hradiště, přičemž v obci Vlkoš je zastávka. 5

Obr. 2 Dopravní dostupnost v mikroregionu Nový Dvůr 1.4 Historie mikroregionu Historie mikroregionu Nový Dvůr jakožto administrativního celku není nikterak dlouhá. Jak již bylo zmíněno, mikroregion vznikl v roce 2002. První písemné zmínky o jednotlivých obcích v této oblasti pak spadají do rozmezí 12. 14. století. Za nejstarší můžeme považovat obec Ratíškovice, která byla založena mezi lety 1131 1141. V okolí obce však bylo objeveno několik archeologických nálezů z doby kamenné a bronzové, které svědčí o podstatně starším osídlení této lokality. 6

1.5 Demografické charakteristiky V obcích mikroregionu Nový Dvůr žilo k 31. 12. 2013 celkem 13 326 obyvatel. Sídlo regionu se nachází v obci Milotice, avšak největší obcí jsou Ratíškovice s 4 074 obyvateli, následované obcí Svatobořice Mistřín. V těchto dvou největších sídlech žije více než polovina z celkového počtu obyvatel v mikroregionu Nový Dvůr. Obr. 3 Vývoj počtu obyvatel v mikroregionu Nový Dvůr Zdroj: Český statistický úřad. 2014 Pro zajištění prosperity každého regionu je zapotřebí stabilní populační základna, vykazující příznivé demografické charakteristiky. Při zjednodušeném pohledu na křivku populačního vývoje mikroregionu Nový Dvůr můžeme pozorovat nárůst počtu obyvatel. Tento trend byl nejvýraznější mezi lety 2004 2010, kdy počet obyvatel vzrostl o více než 2%. Po roce 2010 nastal mírný pokles a následná stagnace. Tento obrat nám demonstrují například data o přírůstku obyvatel. Zatímco přirozený přírůstek je ve většině obcí kladný, migrační přírůstek je zejména v případě populačně větších obcí záporný. To je známka toho, že převažuje počet obyvatel, kterým v regionu chybí dostačující pracovní příležitosti, kulturní vyžití, nebo dostupnost některých služeb a stěhují se proto jinam. Se spokojeností obyvatel oblasti nepřímo souvisí například počet nově vybudovaných bytů, který je však samozřejmě ovlivněn množstvím jiných faktorů. Intenzita bytové výstavby v mikroregionu Nový Dvůr od roku v letech 2004-2008 klesala, následně mírně vzrostla a v současné době stagnuje na počtu 26 nových bytů za rok. Vzhledem k celorepublikovému průměru 2,82 nových bytů na 1000 obyvatel je tedy bytová výstavba v mikroregionu Nový Dvůr podprůměrná (Český statistický úřad, 2014). 7

Obr. 4 Bytová výstavba v obcích mikroregionu Nový Dvůr Zdroj: Český statistický úřad. 2014 Tab. 1Demografické ukazatele v obcích mikroregionu Nový Dvůr k 32. 12. 2013 Přírůstek (úbytek) Stav obyvatel Živě k 31. 12. Název obce narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený stěhováním celkový 2013 Milotice 15 14 22 23 1-1 - 1903 Ratíškovice 44 39 55 78 5-23 -18 4074 Skoronice 3 5-7 -2-7 -9 528 Svatobořice-Mistřín 36 31 81 77 5 4 9 3566 Vacenovice 25 18 21 32 7-11 -4 2194 Vlkoš 12 6 30 20 6 10 16 1061 Zdroj: Český statistický úřad. 2014 1.6 Cena půdy Zajímavým ukazatelem pro případné zájemce o koupi pozemku je cena půdy od firmy FARMY.cz s.r.o., která se zaměřuje na oblast trhu se zemědělskými nemovitostmi. Cena půdy se udává pro celkovou plochu katastrů obcí. Ceny půdy se nejčastěji pohybují od 7 Kč do 20 Kč. Ceny v obcích mikroregionu Nový Dvůr jsou tedy spíše na nižší úrovni, což bude vidět při celkovém porovnání mikroregionů níže. Největší hodnoty má katastr obce Svatobořice- Mistřín a od roku 2014 také obec Milotice. 8

Tab. 2: Cena půdy v obcích mikroregionu Nový Dvůr v roce 2014 Název obce 2012 [Kč/m²] 2013 [Kč/m²] 2014 [Kč/m²] Milotice 6,01 6,01 9,61 Svatobořice - Mistřín 9,70 9,70 9,70 Vlkoš 7,89 7,89 7,89 Vacenovice 6,88 6,88 6,88 Skoronice 8,78 8,78 6,25 Ratíškovice 6,07 6,07 6,07 Zdroj: http://farmy.cz/ 2 ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU Pro potřeby cestovního ruchu je důležitá zejména dostačující kapacita ubytovacích zařízení pro přijíždějící turisty. S výjimkou nejmenších obcí Skoronice a Vlkoš je v každé obci situováno alespoň jedno ubytovací zařízení. Většinou se však jedná o malé penziony s kapacitou do 10 pokojů. Bylo by jistě příhodné, zjistit počet turistů za určité období, kteří zavítají do mikroregionu Nový Dvůr s cílem přenocovat. Z těchto údajů by bylo snazší blíže specifikovat, zda je počet ubytovacích zařízení dostačující. Podobnou statistiku se nám podařilo najít pouze pro obec Svatobořice Mistřín. 2.1 Turistická infrastruktura Do infrastruktury cestovního ruchu můžeme zahrnout dopravní infrastrukturu, doprovodnou infrastrukturu a organizace v cestovním ruchu. V rámci doprovodné infrastruktury poté vymezujeme například sportovní a kulturně - společenská zařízení, cyklistické stezky, lyžařské vleky a podobně. Jako organizace v cestovním ruchu jsou považovány zejména cestovní kanceláře a turistická informační centra. V oblasti cestovního ruchu se můžeme setkat také s pojmem suprastruktura cestovního ruchu. Tato definice zahrnuje zejména ubytovací a hostinská zařízení. Dále sem mohou patřit i cyklistické stezky, lyžařské vleky, sjezdovky a naučné stezky. Ubytovací kapacity tvoří lůžka v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) a lůžka v objektech individuální rekreace (OIR). Mezi objekty individuální rekreace se řadí nejčastěji chaty, zahradní domky, nevyužité byty, chalupy apod., které jsou ve vlastnictví účastníka CR nebo jeho přátel či příbuzných. (Infrastruktura pro cestovní ruch jako jeden z nástrojů rozvoje regionů. 2011). 9

Tab. 3 Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení v letech 2012-2013 Počet příjezdů Počet příjezdů hostů hostů z ČR Počet přenocování Počet přenocování hostů z ČR 2012 Okres Hodonín 122 347 82 077 307 929 244 037 Svatobořice-Mistřín 1 792 1 667 2 349 2 149 2013 Okres Hodonín 126 894 83 369 298 089 232 716 Svatobořice-Mistřín 1 547 1 426 2 664 2 450 Zdroj: Český statistický úřad. 2014 Tab. 4 Ubytovací zařízení v mikroregionu Nový Dvůr duben 2014 Název Obec Kategorie Sezónní provoz Počet pokojů hotel Vinohrad Milotice Hotel *** celoroční provoz 10 a méně penzion U Zámku Milotice Penzion letní i zimní provoz 10 a méně penzion Na Zelnicách Ratíškovice Penzion celoroční provoz 10 a méně penzion "U Šťastných" Svatobořice-Mistřín Penzion celoroční provoz 10 a méně restaurace a penzion Slovácká chalupa Svatobořice-Mistřín Penzion celoroční provoz 10 a méně penzion Rúdník Vacenovice Penzion letní provoz 10 a méně Vinárna Pod Vinohrady Svatobořice-Mistřín Turistická ubytovna celoroční provoz 10 a méně Svatoborský sklípek Svatobořice-Mistřín Ostatní zařízení celoroční provoz 11 až 50 Zdroj: Český statistický úřad. 2014 Tab. 5 Registrované ekonomické subjekty v obcích mikroregionu Nový Dvůr k 31. 12. 2013 Název obce Ekonomické subjekty celkem v tom právnické osoby celkem Z toho obchodní společnosti fyzické celkem osoby z toho živnostníci Milotice 406 42 19 364 320 12 Ratíškovice 811 128 84 683 596 10 Skoronice 95 14 3 81 65 7 Svatobořice-Mistřín 698 101 49 597 501 21 Vacenovice 445 41 14 404 354 16 Vlkoš 222 37 19 185 144 13 Zdroj: Český statistický úřad. 2014 zemědělští podnikatelé 10

2.2 Turistické stezky V mikroregionu jsou dobré podmínky pro rozvoj turistického ruchu. Téměř každou obcí mikroregionu prochází značená pěší turistická trasa. Obce mikroregionu jsou navíc navzájem protkány hustou sítí značených cykloturistických tras, především Moravskými vinařskými stezkami. Přes Ratíškovice, Vacenovice, Milotice, Skoronice a Vlkoš vede hlavní, červeně značená trasa Moravská vinná stezka, tzv. Moravská magistrála, která propojuje nejdůležitější města celého Slovácka ze Znojma do Uherského Hradiště. Vacenovicemi prochází vinařská stezka Podluží, Miloticemi vede Mutěnická vinařská stezka a ve Vlkoši Kyjovská vinařská stezka. Mikroregion je tak významným dopravním uzlem Moravských vinařských stezek, což odpovídá jak významu vinařské tradice, tak vhodnosti pro rekreační cykloturistiku. 2.3 Památky Mikroregion nabízí nejen přírodní, ale i neobyčejně pestrou škálu památek hmotných či kulturních. Každá obec má co nabídnout. V obci Milotice se nachází renesanční zámek z druhé poloviny 16. století, který byl později přestavěn do barokního stylu. Dále se zde nachází barokní kostel Všech svatých z roku 1701. V obci Ratiškovice se nachází kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1857 a socha Jana Nepomuckého. Za zmínku jistě stojí oblast vinných sklepů Slavín a Muzeum ve Vagónu otevřené v roce 2006, které má turistu informovat o historii železnice a těžby lignitu. Ve Skoronicích byla zřízena v roce 1998 expozice s názvem Slovácká Izba, které představuje návštěvníkům tradiční obydlí Kyjovska na přelomu 19. a 20. století. V katastru obce Svatobořice-Mistřín se nachází kostel Navštívení Panny Marie z roku 1743. Ve Vacenovicích stojí za pozornost kaple Panny Marie Sedmibolestné a hlavně kostel zasvěcený Božskému Srdci Páně, postavený v letech 1927 1930. Z hmotných památek obce Vlkoš stojí za zmínku kostel Nanebevzetí Panny Marie či ulička vinných sklepů nazývaný Búdy. Dále se zde nachází Military muzeum Sergeje Jana Ingra, místního rodáka. 2.4 Tradice a folklór Každá z obcí mikroregionu má svoje typické zvyky a tradice, které po mnoho let udržuje. Pokud se podíváme na jednotlivé obce, v mnohém jsou si podobné. V obci Milotice je typická slavnost Fašank, což je masopustní průvod doprovázený pochováním basy. Ta se pochovává v úterý o půlnoci před popeleční středou, přičemž zbývá 40 dní do Velikonoc, kdy je zakázáno provozování hudebních a tanečních zábav. V obci se koná Národopisný festival Kyjovské Dolňácko konaný ve vinných sklepech a zahradách milotického zámku. V Ratíškovicích je hlavní kulturní akcí Cyrilometodějská pouť na hoře Náklo, mezinárodní festival dechových nástrojů, či říjnové krojované hody. Ve Skoronicích se rovněž udržují tradiční zvyky, jako fašank, velikonoční šlehačka, stavění máje nebo Jízda králů. Ve Svatobořicích - Mistříně jsou nejvýznamnější kulturní akcí hody, které se slaví zhruba v půli listopadu. Působí zde řada pěveckých souborů. U lidových tradic Vacenovic stojí za zmínku 11

zářijové vinobraní a slovácké hody, které se konají v říjnu. V obci Vlkoš se hody konají koncem října, působí zde dechová hudba Vlkošáci. 2.5 Potenciál rekreačních ploch Cestovní ruch se dá měřit a hodnotit podle mnoha parametrů. V této práci jsme se rozhodli na cestovní ruch nahlédnout také metodou potenciálu rekreačních ploch. Potenciál rekreačních ploch je metoda vycházející ze sečtení potenciálních ploch pro rekreace, tzn. zahrady, sady, trvalé travní porosty (TTP), lesní plochy a vodní plochy a následného vydělení tohoto součtu celkovou výměrou katastru. Výsledek je poté vynásoben stem a dostaneme tak rekreační potenciál v procentech. Při této práci jsme porovnávali rekreační potenciál také v jednotlivých mikroregionech, se kterými Nový Dvůr sousedí, tj. Bzenecko, Podchřibí, Hovoransko a Babí lom. Pokud se podíváme na jednotlivé obce mikroregionu Nový Dvůr, tak nejvyšší potenciál má obec Vacenovice (48,5 %), dále Ratíškovice (42,8 %). Naopak nejmenší potenciál mají obce Vlkoš a Skoronice. Je nutné podotknout, že velká část katastru obcí Vacenovic a Ratíškovic je zalesněná, a právě lesy hrají ve výsledku největší roli. Vůbec nejvyšší potenciál mají obce ze sousedních mikroregionů. Vracov 66,4 %, Bzenec 53,0 % a Nechvalín 52,0 %. V porovnání celkového potenciálu rekreačních ploch u regionů má nejvíce mikroregion Bzenecko 30 %, následován regiony Nový Dvůr a Babí lom 21,9 %, Podchřibí 20,8 % a nejmenší potenciál má mikroregion Hovoransko 11,1 %. 12

Obr. 5 Potenciál rekreačních ploch v obcích mikroregionu Nový Dvůr 2013 Zdroj dat pro výpočet: Český statistický úřad. 2014 Tab. 6 Potenciál rekreačních ploch u obcí mikroregionu Nový Dvůr a sousedních mikroregionů v roce 2013 Obce mikroregionu ND Mikroregiony Název obce PRP[%] Název PRP[%] Milotice 11,7 Nový Dvůr 21,9 Ratíškovice 42,8 Bzenecko 29,6 Skoronice 7,4 Podchřibí 20,8 Svatobořice-Mistřín 13,3 Babí lom 21,9 Vacenovice 48,5 Hovoransko 11,1 Vlkoš 7,8 Zdroj: Český statistický úřad. 2014 2.6 Potenciál cestovního ruchu Pro srovnání s metodikou potenciálu rekreačních ploch udáváme metodiku potenciálu cestovního ruchu, kterou vypracoval Ústav územního rozvoje. Výsledkem je bodové ohodnocení daných regionů a také mapa. Bodové ohodnocení se skládá z několika částí, do 13

kterých vstupují aspekty přírodního prostředí, ale také hodnoty historické, kulturní, a projevy aktuální lidské činnosti. Všechny tyto prvky jsou zjednodušeny do měřitelných segmentů, i když u některých kategorií je to obtížné. Každé měřitelné kategorii, jak u přírodních tak socio-ekonomických, je připsán počet bodů podle toho, jakým způsobem ovlivňuje krajinu. Výsledek pak tvoří součet všech měřitelných kategorií. Obr. 6 Potenciál cestovního ruchu v SO ORP Kyjov v roce 2010 Zdroj: Ústav územního rozvoje. 2014 Obr. 7 Potenciál cestovního ruchu v SO ORP Hodonín v roce 2010 Zdroj: Ústav územního rozvoje. 2014 14

Obr. 8 Potenciál cestovního ruchu v SO ORP Hodonín a SO ORP Kyjov v roce 2010 Zdroj: Ústav územního rozvoje. 2014 Z obcí mikroregionu Nový Dvůr náleží 5 obcí (Milotice, Vlkoš, Svatobořice - Mistřín, Skoronice a Vacenovice) do SO ORP Kyjov a 1 obec (Ratíškovice) do SO ORP Hodonín. SO ORP Hodonín má o 195 bodů více než SO ORP Kyjov. Body, ve kterých Kyjov nejvíce zaostává za Hodonínem, jsou zejména dálniční dostupnost, technické a archeologické památky a zoologická zahrada. Kde naopak SO ORP Kyjov SO ORP Hodonín významně převyšuje, je kategorie hradů a zámků, či kategorie farma pro hipoturistiku. Metodika potenciálu cestovního ruchu je samozřejmě o mnoho komplikovanější než metodika potenciálu rekreačních ploch. 15

2.7 SWOT analýza pro mikroregion Nový Dvůr Tab. 7 Mikroregion Nový Dvůr SWOT analýza SILNÉ STRÁNKY Vhodné klimatické podmínky pro zemědělství a pro rozvoj vinařství SLABÉ STRÁNKY Malá ochota obcí spolupracovat v projektových záležitostech Množství přírodních a kulturních pamětihodností Nutnost pracovní dojížďky pro obyvatele obcí Cykloturistika Moravské vinařské stezky Pestrá nabídka kulturního vyžití Dostatek mateřských a základních škol PŘÍLEŽITOSTI Lokalizace mikroregionu v zázemí velkých měst Hodonína a Kyjova Vznik nových muzeí a výstav Možnost přeshraniční spolupráce se Slovenskem a Rakouskem Větší spolupráce obcí v Euroregionu Pomoraví Nedostatečná propagace přírodních a kulturních pamětihodností v některých obcích Absence parkovacích míst v obcích Nedůvěra obyvatel k novým projektům a strategickým záměrům Okrajová poloha v rámci JMK i ČR HROZBY Zvyšování intenzity nákladní dopravy Ohrožení malých zemědělců a vinařů současnou legislativou Stagnace a nedostatek inovací Vysoká míra nezaměstnanosti obyvatel v mikroregionu Tab. 8 Mikroregion Nový Dvůr SWOT analýza pro oblast cestovního ruchu SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY Síť kvalitně značených turistických stezek a cyklotras Silné lidové tradice a zvyky Propagace regionálních produktů Vysoký kulturní a přírodní potenciál PŘÍLEŽITOSTI Jižní Morava jako destinace pro turisty z Čech Propagace místního folkloru Zvýšení ubytovacích kapacit Venkovská a vinařská turistika Využití nedalekého Baťova kanálu Zkvalitnění stávajících služeb Nedostatečná prezentace regionu v internetovém prostředí Výrazná sezónnost cestovního ruchu Zkracování délky pobytu turistů Nízká návštěvnost rakouských turistů Nízká míra inovací v cestovním ruchu HROZBY Nedostatečná konkurence v podnikatelském prostředí Nízká intenzita turismu v zimních měsících Konkurence zahraničí 16

3 NÁVRHOVÁ ČÁST V návrhové části této práce jsou sumarizovány a zhodnoceny jak námi zjištěné skutečnosti a myšlenky, tak i nabyté poznatky ze strategických dokumentů zaměřujících se na cestovní ruch z celostátního i krajského pohledu. Strategie rozvoje turismu v mikroregionu Nový Dvůr by se v mnoha ohledech mohla inspirovat v dokumentu s názvem Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014 2020, vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj. Mikroregion Nový Dvůr zde samozřejmě není přímo zmíněn, ale je součástí Jihomoravského kraje, který je v tomto dokumentu řazen mezi nejvíce navštěvované regiony v rámci České republiky. Na druhou stranu je Jihomoravský kraj v indexu počtu lůžek mezi lety 2000/2011 jako jeden z mála krajů ČR pod hranicí hodnoty 100 (konkrétně 96,4), což dokazuje pokles počtu lůžek v některých oblastech (Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 2020). Za zmínku stojí také skutečnost, že během posledních dvaceti let v ČR u některých cílových skupin turistů výrazně roste poptávka po luxusních hotelových zařízeních. Vzhledem k velikosti obcí v rámci studované oblasti je samozřejmé, že zde nemohou vyrůst luxusní hotely, nicméně zmíněná poptávka napovídá, že turisté mění svoje nároky a zajímají se také o kvalitu ubytovacích i jiných služeb. Na základě zhodnocení podmínek a struktur cestovního ruchu v mikroregionu byl vytvořen seznam návrhů a opatření. Tab. 9 Návrhy řešení 1. Větší efektivita v procesu podávání žádostí o evropské a státní dotace 2. Spolupráce na rekonstrukci koupaliště v Kyjově 3. Výstavba vlastního rekreačního areálu 4. Výstavba informačního centra 5. Bankomaty ve více obcích mikroregionu 6. Zkvalitnění internetové prezentace mikroregionu 7. Využití přírodního potenciálu pro vědeckou činnost (NPP, ptačí oblast, evropsky významná lokalita) 8. Vyhlídkové lety nad Jižní Moravou 3.1 Větší efektivita v procesu podávání žádostí o evropské a státní dotace Z výsledků některých šetření vyplývá, že v současné době je kvalita spolupráce malých obcí s přilehlým jádrovým městem na společných projektových záměrech poměrně nízká. Starostové malých obcí většinou spoléhají na vlastní prostředky a jejich komunikace a vztahy s představiteli větších měst v okolí je tak pouze na formální úrovni té nejnutnější potřeby. Přitom malé obce samy o sobě nemají příliš velkou šanci na získání evropských dotací na jejich projekty. Důkazem toho je skutečnost, že v minulých letech bylo v obcích mikroregionu Nový Dvůr celkem 6 projektů s neúspěšnými žádostmi o podporu z fondu ROP 17

Jihovýchod. Jedním z mála řešení je tedy spolupráce těchto obcí s většími městy, nebo územními celky, kdy je šance na získání finanční podpory nepochybně větší. Tab. 10 Neúspěšné projekty v obcích mikroregionu Nový Dvůr Název projektu Obec Vinohrad Vinné lázně Milotice Dojdite sa podívat, jak sa tu dělalo víno Milotice Jízdárna zámku Milotice Milotice Propagace vinařských obcí mikroregionu ND Ratíškovice Vybudování penzionu v Ratíškovicích Ratíškovice Vybudování restaurace a ubytování Ratíškovice Zdroj: Portál Jihomoravského kraje. 2014 3.2 Spolupráce na rekonstrukci koupaliště v Kyjově Podle dokumentu Program rozvoje cestovního ruchu Jihomoravského kraje na období 2014-2020 je podán projektový záměr města Kyjov na rekonstrukci stávajícího areálu městského koupaliště. Pokud se v budoucnu tento záměr podaří zrealizovat, tak to jistě ocení zejména obyvatelé Kyjova. Tento projektový záměr by ovšem mohl být v popředí zájmů také pro mikroregion Nový Dvůr. Vzhledem k velikosti regionu a jeho finančním a prostorovým možnostem nejspíš není reálné, aby se projekt podobných dimenzí realizoval právě zde. Avšak mikroregion by se v tomto Kyjovském záměru mohl také angažovat. Pro zdejší oblast by bylo jistě přínosné, kdyby v 8 kilometrů vzdáleném Kyjově vzniklo moderní koupaliště, kam by mohli v letních měsících jezdit relaxovat jak obyvatelé mikroregionu, tak i turisté, kteří sem zavítají. Pokud by se nepodařilo na projektu jakýmkoli způsobem organizačně, či finančně podílet, jistě by bylo z hlediska mikroregionu Nový Dvůr přínosné tento projekt jakkoli podporovat, protože by potenciálně mohl sloužit jako lákadlo pro trávení volného času v letních měsících. Jistou podobnost můžeme pozorovat například na příkladu vybudování aquaparku v Pasohlávkách u Brna, kam byla z Brna zřízena pravidelná autobusová doprava. 3.3 Výstavba vlastního rekreačního areálu V návaznosti na výše popsaný projekt rekonstrukce koupaliště v Kyjově by obdobný projekt mohl vzniknout v samotném mikroregionu. V mikroregionu se nenachází žádné koupací plochy, kromě rybníků, které by potenciální turisté mohli využít. V úvahu nepřipadá výstavba komplexu podobnému Pasohlávkám, nicméně každý turista v létě ocení koupání v udržovaném bazénu. Podobně by mikroregion mohl uvažovat vybudování víceúčelových hřišť, na které lze získat dotaci. 18

3.4 Výstavba informačního centra Region Jižní Moravy je turisticky velice atraktivní a to zejména díky klimatickým podmínkám, vinařství a kulturním památkám. Toto všechno může nabídnout také mikroregion Nový Dvůr. Je zde silná folklorní tradice s místními lidovými zvyky, velice atraktivní je také množství sklepů a nespočet přírodních památek. Je zapotřebí, aby všechny tyto turistické atraktory byly nějakým způsobem souhrnně prezentovány. K tomu by mohlo sloužit turistické informační centrum, situované v Miloticích, coby správním a kulturním centru mikroregionu Nový Dvůr. Zde by turista mohl čerpat informace jak o celém mikroregionu Nový Dvůr jako celku, tak i o jednotlivých obcích zvlášť. Návštěvník by se zde mohl inspirovat různými tipy na výlet, které by zahrnovaly všechny atraktivity daného území. Právě prezentace turistických atraktivit v rámci jednotlivých obcí je podle nás problematická. Každá obec sice provozuje webové stránky, kde se prezentuje turistům, kvalita jejich provedení se však různí. 3.5 Bankomaty ve více obcích mikroregionu Ačkoli se to na první pohled nezdá být příliš důležité, dostupnost bankovních služeb je nedílnou součástí atraktivity daného místa pro potřeby turistů. Na území mikroregionu Nový Dvůr se nachází pouze jeden bankomat sloužící pro výběr hotovosti, a to v obci Ratíškovice. Z vlastní zkušenosti můžeme říci, že pokud se turista dostane do finanční tísně a nemá si kde vybrat potřebnou hotovost, tak jen těžko může využít jakoukoli z nabízených služeb v daném místě. A přitom právě na útratách turistů je celý cestovní ruch postaven. Cílem každé turistické lokality je přilákat co nejvíce turistů, kteří zde stráví příjemné chvíle a přitom utratí svoje peníze. Ty poté slouží k dalšímu rozvoji dané lokality, který je nezbytný pro celkovou prosperitu a atraktivitu pro další návštěvníky. Z tohoto důvodu se nám jeví počet bankomatů v regionu jako nedostačující a navrhovali bychom jejich zřízení alespoň v obcích, které mají největší potenciál k tomu, aby byly navštěvovány turisty. Zde bychom zmínili především obec Milotice, která je pomyslným centrem mikroregionu, a to zejména centrem kulturním. Má tedy největší předpoklady k tomu, aby sem zavítalo největší množství turistů. Dostupnost bankomatu by přitom byla vhodná také v obcích Vacenovice a Svatobořice Mistřín. V současné době je také velmi moderní bezkontaktní metoda platby pomocí platební karty. Určitě by tedy bylo přínosné, aby tato platební metoda byla dostupná alespoň v největších ubytovacích a stravovacích zařízeních. 3.6 Zkvalitnění internetové prezentace mikroregionu Internetový portál mikroregionu je na velmi dobré úrovni, nicméně řada věcí zajímavých pro turisty zde chybí. Z našeho pohledu nejdůležitější kategorií, která na portálu chybí, je nějaká zpětná vazba od turistů, kteří mikroregion navštívili. Každá obec mikroregionu má své webové stránky, na kterých je mnoho zajímavých informací o budoucích akcích, apod., které by se mohly vyskytovat i na hlavním portálu. Větší propojení a organizace jednotlivých webů, a tedy i mikroregionu, by bylo jistě dobrým krokem. 19

3.7 Využití přírodního potenciálu pro vědeckou činnost (NPP, ptačí oblast, evropsky významná lokalita) V jihovýchodní části mikroregionu se nachází několik přírodních lokalit, které mají nadnárodní význam. První z nich je NPP Váté písky geologicky významná lokalita, která je tvořena mořskými sedimenty mladších třetihor, z nichž byly odváty jemnější částice. Hlavním předmětem ochrany je výskyt významných pískomilných společenstev a ohrožených druhů rostlin, živočichů a hub. Dalšími oblastmi je chráněné území za účelem ochrany ptáků ptačí oblast a evropsky významná lokalita. Společně tvoří soustavu ochrany přírody NATURA 2000. Tyto a další přírodní památky v regionu si zaslouží větší zájem jak ze strany odborné, tak neodborné veřejnosti. Proto se domníváme, že by mikroregion mohl zacílit svoji propagaci právě i na tyto lokality, které doposud zůstávají stranou pozornosti. 3.8 Vyhlídkové lety nad Jižní Moravou Na průsečíku katastrů obcí Svatobořice - Mistřín a Skoronice se nachází veřejné vnitrostátní letiště provozované občanským sdružením Aeroklub Kyjov. Vedení mikroregionu by mohlo zacílit svoji propagaci cestovního ruchu do tohoto areálu a přijít s nabídkou rekreačních letů nejen nad Jižní Moravou. Aeroklub provozuje tzv. hornoplošníky, středoplošníky, dolnoplošníky i kluzáky. Investice do propagace a provozování vyhlídkových letů (popřípadě i horkovzdušných balónů) by stála za úvahu. 4 ZÁVĚR 4.1 Porovnání se sousedními mikroregiony Mikroregion Nový Dvůr byl doposud hodnocen v několika oblastech, nicméně zde chybělo významnější porovnání se sousedními regiony. V této závěrečné části proto bude posuzováno směřování regionu v porovnání se sousedními mikroregiony. Pro porovnání byly zvoleny následující kategorie: Vývoj počtu obyvatel, hromadná ubytovací zařízení, cena půdy a potenciál rekreačních ploch. Počet obyvatel Vývoj počtu obyvatel je ukazatel, který je ovlivněn řadou faktorů, jeho výsledná podoba nám však může mnohé napovědět a odráží také důsledky migrace obyvatelstva, což ve výsledku vypovídá o spokojenosti obyvatel se životem v regionu. Vývoj počtu obyvatel mikroregionu Nový Dvůr byl popsán výše. Při porovnání se sousedními regiony (s těmi nad 10 000 obyvatel) je patrné, že na rozdíl od mikroregionu Babí lom, kde došlo k významnému úbytku obyvatel, počet obyvatel mikroregionu Nový Dvůr, stejně jako počet obyvatel 20

mikroregionu Bzenecko, mírně stoupá. Pravděpodobně právě na úkor mikroregionu Babí lom, kde dochází k významnému odlivu obyvatel z největšího města Kyjova. Obr. 9: Vývoj počtu obyvatel mikroregionů Bzenecko, Babí lom, Nový Dvůr Zdroj: Portál Jihomoravského kraje. 2014 Mikroregiony Podchřibí a Hovoransko nemohly být zahrnuty do grafu výše, jelikož by svými nízkými hodnotami počtu obyvatel narušily křivky zbylých mikroregionů, proto jsou uvedeny samostatně. Obě jsou typické snižováním obyvatelstva do roku 2005 a významným nárůstem o rok, respektive o dva později. Obr. 10: Vývoj počtu obyvatel mikroregionů Podchřibí a Hovoransko Zdroj: Portál Jihomoravského kraje. 2014 21

Ceny půdy Cena půdy, uváděná společností Farmy.cz, je zajímavý ukazatel uváděný pro celý katastr obce. V tomto případě byl přepočten na území celých mikroregionů. Uvádí se v korunách na metr čtvereční. Mikroregion Nový Dvůr má nejnižší cenu půdy ze všech ostatních mikroregionů, což může lákat případné zájemce o koupi pozemků v této oblasti. Tab. 11 Cena půdy v mikroregionech v roce 2014 Název mikroregionu Kč/m² Bzenecko 9,5 Babí Lom 9,9 Nový Dvůr 7,7 Hovorany 9,3 Podchřibí 10,2 Zdroj: http://farmy.cz/ Hromadná ubytovací zařízení Počet hromadných ubytovacích zařízení velmi ovlivňuje turistický ruch. Je nezbytnou součástí pro rozvoj turismu v dané oblasti. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní hromadná ubytovací zařízení. Jak je patrné z tabulky níže, mikroregiony Podchřibí a Hovoransko nedisponují velkým počtem HUZ, což koresponduje s počtem obyvatel jednotlivých mikroregionů. Ačkoli má mikroregion Nový Dvůr výrazně menší počet obyvatel než mikroregiony Babí lom a Bzenecko, má nejvyšší počet HUZ. Pro rozvoj turistického ruchu je to jedině ku prospěchu. Tab. 12 Počet hromadných ubytovacích zařízení v mikroregionech v roce 2014 Hromadná ubytovací zařízení Z toho Název mikroregionu Počet HUZ Hotely Penziony Ubytovny Kempy Jiné Bzenecko 8 1 3 3 1 Babí lom 7 2 3 1 1 Podchřibí 2 1 1 Hovoransko 3 3 Nový Dvůr 8 1 5 1 1 Zdroj: Český statistický úřad 2014 Pozn. Údaje jsou z databáze hromadných ubytovacích zařízení Českého statistického úřadu a je důležité podotknout, že skutečné počty mohou být odlišné. 22

Potenciál rekreačních ploch Potenciál rekreačních ploch vychází z vhodných oblastí pro rekreaci a podílu na celkové rozloze (viz kapitola 2.5 Potenciál rekreačních ploch). Pro porovnání mikroregionů je zde znovu uvedená tabulka. Tab. 13 Potenciál rekreačních ploch mikroregionů. Název mikroregionu PRP[%] Nový Dvůr 21,9 Bzenecko 29,6 Podchřibí 20,8 Babí lom 21,9 Hovoransko 11,1 Zdroj: Český statistický úřad. 2014 V porovnání s okolními mikroregiony se dá říci, že Nový Dvůr je při kombinaci všech těchto ukazatelů na vrcholu. Mikroregion Nový Dvůr disponuje řadou turistických atraktorů, ať už se jedná o přírodní, či kulturní bohatství. V oblasti jsou silně zakořeněné lidové zvyky a především tradice vinařství a zemědělství, což z regionu dělá místo, kam s oblibou jezdí milovníci krásné přírody a dobrého vína. Zároveň je mikroregion také poměrně dobře dostupný z velkých měst, jako jsou Brno, Hodonín, Kyjov a další. Hustá síť turistických stezek a cyklistických tratí propojuje region s ostatními oblastmi na Jižní Moravě. Celkově je život v regionu poměrně pestrý a nabízí tak mnoho možností, jak zde turista může trávit svůj volný čas. Oblast tak na první pohled působí velice atraktivně. Nicméně i přesto zde lze najít mnoho aspektů, ve kterých se region může zlepšit a posunout se tak kupředu. Jedním z problémů se zdá být jednostranné zaměření turistických aktivit pouze na letní sezónu. V zimních měsících nemá region co nabídnout, což je díky jeho geografické poloze pochopitelné. Dalším problémem regionu je skutečnost, že turisté sem zavítají mnohdy na jednodenní výlet a mnohdy zde tedy nestráví více než 1 noc. Toto je obecný problém v celé republice, nicméně právě proto musí vedení regionu vymyslet nové způsoby, jak turisty přitáhnout. Jako nejvíce vhodné se jeví využití vinné turistiky a motivovat turisty k návštěvě vinných sklípků, na ochutnávku vín, na vinobraní apod. Spojení turistiky s folklórními tradicemi, jako jsou hody, fašank a dalšími, je také jednou z možností, jak turisty do regionu přitáhnout. Dalšími potenciálními aktivitami, jak turisty do regionu přilákat, jsme rozebrali výše. Je to zejména využití přírodního potenciálu NPP Váté písky, chráněných oblastí ptačí zóna a evropsky významná lokalita ze soustavy NATURA 2000. Dále využití nedalekého letiště, výstavby volnočasových a rekreačních zařízení (či podílu a spolupráci na rekonstrukci veřejného koupaliště v Kyjově), nebo obecně budování turistické infrastruktury (hromadná ubytovací zařízení, bankomaty, infopointy a naučné stezky). 23

V evropském kontextu je v současné době velice oblíbená a rozšířená tzv. ekoturistika, zaměření na zelené a regionální produkty, celkově pak orientace na přírodní prostředí. V tomto ohledu má mikroregion jistě co nabídnout. Oblast Jižní Moravy je typicky zemědělská, zaměřená na tradici vinařství, což je velice dobrý předpoklad pro tento typ turistiky. Také je dobré snažit se hledět do budoucna. Současná mladá generace je více než kdy dříve zaměřena na moderní technologie a proto je důležité, aby v oblastech s potenciálem k rozvoji cestovního ruchu bylo dostupné internetové připojení, a sním spojené výhody a služby. Na druhé straně je zde i stále rostoucí počet obyvatel staršího věku, kteří se mohou svými požadavky a nároky podílet na tvorbě nových segmentů a možností cestovního ruchu. 24

5 ZDROJE ArcČR 500. ArcData 2.0. Praha 2013 Český statistický úřad. Krajská správa ČSÚ v Brně. [online]. [cit. 10. října 2014]. Dostupný z WWW: < http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/home> Český statistický úřad. Městská a obecní statistika. [online]. [cit. 13. října 2014]. Dostupný z WWW: < http://vdb.czso.cz/mos/okres.jsp?k=cz0645> Farmy.cz zemědělské nemovitosti [online]. [cit. 28. Října 2014]. Dostupný z WWW: < http://farmy.cz/> Mapy.cz. [online]. [cit. 9. října 2014]. Dostupný z WWW: < http://mapy.cz> Mikroregion Nový Dvůr. [online]. [cit. 12. října 2014]. Dostupný z WWW: < http://www.novydvur.cz > Ministerstvo pro místní rozvoj. Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014-2020. [online]. [cit. 31. října 2014]. Dostupný z WWW: <http://www.mmr.cz/cs/ministerstvo/ministerstvo/pro-media/publikace-mmr> Portál informačního systému ochrany přírody. [online]. [cit. 13. října 2014]. Dostupný z WWW: < http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=5610&x=x> Ústav územního rozvoje. Potenciál územního rozvoje. [online]. [cit. 11. října 2014]. Dostupný z WWW: < http://www.uur.cz/default.asp?id=3690> UHLÍŘOVÁ, Aneta. Infrastruktura pro cestovní ruch jako jeden z nástrojů rozvoje regionů. Brno, 2011. Diplomová práce. Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko - správní. Vedoucí práce Ing. Martin Maštálka, Ph.D. ZÁLEŠÁKOVÁ, Michaela. Návrh projektu ekomuzea Nový Dvůr. Brno, 2008. Diplomová práce. Filosofická fakulta MU. Vedoucí práce PhDr. Jan Dolák. 25