Vliv regionálního operačního programu na rozvoj regionu soudržnosti Jihovýchod a město Znojmo

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o. Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor: Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb Vliv regionálního operačního programu na rozvoj regionu soudržnosti Jihovýchod a město Znojmo BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Autor: Jitka Havlíková Vedoucí bakalářské práce: Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, Ph.D. Znojmo, 2010 Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením Ing. Mirky Wildmannové, Ph.D. Veškerou použitou literaturu a další zdroje jsem uvedla v seznamu literatury. Ve Znojmě, dne 30. 4. 2010 Jitka HAVLÍKOVÁ Poděkování: Ráda bych poděkovala Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D. za její cenné rady a připomínky, metodické a odborné vedení, kterým přispěla ke vzniku této bakalářské práce. Dále bych chtěla poděkovat mé rodině, jenž mi dokázala vytvořit vhodné prostředí pro tvorbu této práce, zvláště pak mému synu Leošovi. 8

ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá vlivem regionálního operačního programu na rozvoj regionu soudržnosti NUTS II Jihovýchod a město Znojmo. V teoretické části shrnuji poznatky o Evropské unii, její nejvýznamnější společné politice politice hospodářské a sociální soudržnosti, dále rozdělení fondů EU a možnosti čerpání finančních prostředků prostřednictvím operačních programů. V praktické části analyzuji čerpání finančních prostředků na projekty v rámci regionu soudržnosti Jihovýchod i podle jeho jednotlivých krajů. Zaměřuji se na město Znojmo a představuji realizované projekty. V závěru práce vyhodnocuji cílenost a efektivnost realizovaných projektů. Klíčová slova: Evropská unie, fondy EU, regionální politika, strukturální fondy, projekty, operační program. ABSTRACT This bachelor thesis deals with an influence of regional operational programme to development of cohesion region NUTS II Southeast and town Znojmo. In the theoretical part I summarize knowledge of the European Union, her most important common policy - economic policy and social cohesion policy, further allocation of EU funds and possibilities of using funds trough operational programmes. In the practical part I analyse using of funds for projects in the framework of cohesion region Southeast according to its individual regions, too. I focus on town Znojmo and I represent realized projects. In the conclusion of the thesis I evaluate targeting and efficiency of realized projects. Keywords: the European Union, EU funds, regional policy, structural funds, projects, operational programme.

OBSAH ÚVOD... 7 CÍL PRÁCE A METODIKA... 9 TEORETICKÁ ČÁST... 10 1 Fondy Evropské unie... 10 1.1 Evropská unie... 10 1.1.1 Rozpočet Evropské unie... 11 1.1.2 Příjmy rozpočtu Evropské unie... 11 1.1.3 Výdaje rozpočtu Evropské unie... 11 1.2 Politika hospodářské a sociální soudržnosti... 12 1.2.1 Principy regionální politiky... 13 1.2.2 Cíle regionální politiky... 14 1.3 Rozdělení fondů Evropské unie... 15 1.4 Shrnutí kapitoly... 16 2 Česká republika a politika hospodářské a sociální soudržnosti... 17 2.1 Rozdělení České republiky na NUTS... 17 2.2 Institucionální zabezpečení evropských fondů v České republice... 19 2.3 Programové období 2007-2013... 20 2.3.1 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Konvergence... 20 2.3.2 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost... 23 2.3.3 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce... 24 2.4 Regionální operační programy... 25 2.4.1 Systém řízení regionálních operačních programů... 25 2.4.2 Příprava a realizace projektů... 26 2.4.3 Typy projektů... 26 2.5 Shrnutí kapitoly... 27 PRAKTICKÁ ČÁST... 28 3 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod... 28 3.1 Charakteristika regionu Jihovýchod... 28 3.2 Alokace finančních prostředků pro region Jihovýchod... 30 3.3 Prioritní osa 1 Dostupnost dopravy... 31 3.4 Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu... 32 3.5 Prioritní osa 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel... 33 3.6 Prioritní osa 4 Technická pomoc... 33 3.7 Analýza čerpání prostředků prostřednictvím ROP JV k datu 31. 12. 2009... 34 3.7.1 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 1 Dostupnost dopravy... 37 3.7.2 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu... 39 3.7.3 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel... 42 3.7.4 Analýza čerpání finančních prostředků v prioritní ose 4 Technická pomoc... 44

3.8 Shrnutí kapitoly... 44 4 Město Znojmo... 45 4.1 Strategický plán města... 45 4.2 SWOT analýza města Znojma... 46 4.3 Analýza čerpání finančních prostředků z ROP JV k datu 31. 12. 2009... 46 4.4 Shrnutí kapitoly... 52 ZÁVĚR... 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 55 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 59 SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ... 60 PŘÍLOHY

ÚVOD Evropská unie je jedinečným hospodářským a politickým partnerstvím, do kterého je již zapojeno 27 členských států. Prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských zemí a jejich regionů. Jejím cílem je především hospodářský růst a zvyšování životní úrovně občanů. Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky, které jsou určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými zeměmi a jejich regiony. Česká republika přistoupila do EU 1. května 2004. Tímto vstupem dostala výjimečnou příležitost k čerpání finančních prostředků z fondů EU. Pokud se totiž Evropská unie rozšíří směrem na východ o další méně rozvinuté státy, podpora začne být směrována do těchto oblastí. Aby mohla Česká republika čerpat finanční prostředky, musela zajistit institucionální zabezpečení, nutnou legislativu, provést klasifikaci regionů na tzv. NUTS, statistické teritoriální jednotky. ČR vypracovala Národní strategický referenční rámec, ve kterém jsou popsány globální cíle a záměry a jsou stanoveny operační programy pro současné programové období 2007-2013. Evropské fondy se staly fenoménem doby. Toto téma je bezesporu velmi populární, neboť je předmětem rozsáhlého zájmu všech subjektů, které by chtěly využít možnosti čerpání finančních prostředků pro realizaci svých cílů a záměrů, a to ať už se jedná o obce, neziskové organizace či podnikatelské subjekty. První kapitola se zabývá krátce Evropskou unií, její pilířovou strukturou a rozpočtem, také politikou hospodářské a sociální soudržnosti, jejími principy a cíly. Dále popisuje rozdělení fondů EU. 7

Druhá kapitola popisuje vztah České republiky k Evropské unii, rozdělení na regiony soudržnosti. Dále se zabývá institucionálním zabezpečením evropských fondů v ČR a také rozdělením operačních programů podle cílů v současném programovém období 2007-2013. Třetí kapitola se věnuje regionálním operačním programům. Zde je popsán systém jejich řízení, průběh, příprava a realizace projektů. Dále se zaměřuje na region Jihovýchod a jeho kraje. Po stručné charakteristice regionu a jeho krajů analyzuje čerpání finančních prostředků z ROP JV. Čtvrtá kapitola představuje město Znojmo, analyzuje čerpání finančních prostředků z ROP JV a uvádí jednotlivé projekty. Kapitola na závěr charakterizuje několik vybraných projektů, včetně jejich financování. Tematika čerpání finančních prostředků z fondu EU je pro mě zajímává. Při projíždění regionem jsou na mnoha místech vidět informační nástěnné tabule, které sdělují, že představovaný projekt je financován z fondů EU. Ve své bakalářské práci se pokusím zjistit, do jaké míry je využíváno čerpání finančních prostředků prostřednictvím Regionálního operačního programu Jihovýchod. Při zpracování bakalářské práce jsem vycházela z odborné literatury a z internetových zdrojů. Prováděla jsem řízené rozhovory s pracovníky Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod, s pracovníky oddělení strategického rozvoje Městského úřadu ve Znojmě a také s jednotlivými znojemskými příjemci podpory z ROP JV. 8

CÍL PRÁCE A METODIKA Cílem této práce je vyhodnotit úspěšnost v čerpání finančních prostředků z Regionálního operačního programu Jihovýchod a především vyhodnotit toto kritérium za město Znojmo. Bakalářská práce se zabývá v teoretické rovině politikou hospodářské a sociální soudržnosti, rozdělením evropských fondů a základními informacemi o nich. Konkrétní praktická část se zabývá regionem soudržnosti Jihovýchod a jeho úspěšností v čerpání finančních prostředků z ROP JV a konkrétněji je zaměřena na město Znojmo. Při zpracování bakalářské práce jsem prováděla analýzu odborné literatury, internetových zdrojů České republiky a Evropské unie se zaměřením na čerpání finančních prostředků z ROP JV. Prováděla jsem řízené rozhovory za účelem zjištění míry a efektivnosti přislíbených finančních prostředků na realizované projekty v rámci regionu soudržnosti Jihovýchod. Na základě toho jsem prováděla syntézu poznatků a vyhodnocování. 9

TEORETICKÁ ČÁST 1 Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie jsou hlavním nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Pomocí nich se rozdělují finanční prostředky, které jsou určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy Evropské unie (EU) včetně jejich regionů. 1.1 Evropská unie Evropská unie se stala jedinečným hospodářským a politickým partnerstvím, do kterého je v současné době zapojeno již 27 členských evropských zemí o rozloze 4,3 mil. km² s cca 496 miliony občanů. Vznikla v padesátých letech 20. století jako Evropské hospodářské společenství seskupením šesti států Evropy Francie, Německa, Itálie, Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Spolupráce začala probíhat v oblasti obchodu a ekonomiky. EU se snaží být spravedlivou společností, starat se o své občany a pro ně vytvářet nová pracovní místa. Evropské unii se podařil vytvořit jednotný trh bez hranic a zavést jednotnou měnu euro. Nejdůležitějším cílem je mír a zabránění jakýmkoli konfliktům, které by mohly vyústit ve válku. Ústava zakládá právní subjektivitu Unie umožňující zastávat a podporovat svoje hodnoty a zájmy v mezinárodním měřítku. Ústava a právo, které Unie přijímá při výkonu svých přidělených pravomocí, jsou nadřazeny vnitrostátnímu právu členských států. 1 Evropa je světadílem s mnoha různými tradicemi, národními zvyky a jazyky. Rozdíly jsou také v geografické poloze, historickém vývoji zemí, v politice. I přes tyto rozdíly se státy svým členstvím nevzdávají své národnosti a nemusejí mít strach, že např. budou muset mluvit jedním společným jazykem. Na EU je zvláštní, že v jednotlivých zemích je často u moci jiná politická strana s jiným politickým programem, než je v Evropském parlamentu, ale Evropská unie i přesto funguje. 2 1 NOLČ, J. a kol. Evropská ústava s úvodním slovem. s. 8. 2 GOLA, P. Evropská unie v otázkách a odpovědích. s. 7,9. 10

1.1.1 Rozpočet Evropské unie Rozpočet EU slouží k finančnímu zajištění fungování Unie a k financování politik Evropské unie, je schvalován na návrh Evropské komise. Všechny unijní instituce se podílejí na přípravě rozpočtu, pouze Rada EU a Evropský parlament mají právo jej schvalovat a měnit. Všechny instituce se musí řídit základními rozpočtovými zásadami, z nichž nejdůležitější je požadavek na vyrovnaný rozpočet. 3 1.1.2 Příjmy rozpočtu Evropské unie Evropská unie zajišťuje financování výdajů pomocí vlastních zdrojů, které jsou automaticky zařazované do rozpočtu EU a jsou zakotveny ve smlouvách a legislativě. Členské státy vybírají vlastní zdroje jménem EU a následně je převádějí do společného evropského rozpočtu. Příjmy rozpočtu EU zahrnují 4 : Tradiční vlastní zdroje zemědělské dávky, dávky z cukru a cla z obchodu. Zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH). Zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND) členských států. Ostatní poplatky vztahující se k fungování Evropského hospodářského prostoru, poplatky za administrativní činnost institucí, daně z příjmu zaměstnanců institucí, pokuty, přebytek rozpočtu z předchozího roku atd. 1.1.3 Výdaje rozpočtu Evropské unie Pro programové období 2007-2013 jsou hlavní výdaje určené na společnou zemědělskou politiku. Dále jsou výdaje určeny pro oblast životního prostředí a na snižování rozdílů mezi státy či regiony EU a na posilování jejich rozvoje (podpora konkurenceschopnosti, výzkumu, vzdělávání atd.). Další výdaje jsou určeny na zajištění bezpečnosti a stability uvnitř Evropské unie a mimo ni. 5 3 KÖNIG, P., LACINA, L., a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. s. 3,19,42. 4 Euroskop.cz - Příjmy rozpočtu EU [online]. 5 Euroskop.cz - Výdaje rozpočtu EU [online]. 11

1.2 Politika hospodářské a sociální soudržnosti Přestože je EU nejvyspělejší částí světa, vyskytují se mezi jednotlivými regiony rozdíly ekonomické i sociální a tyto rozdíly snižují celkovou dynamiku EU. Toto právě řeší regionální politika, která je jednou z nejvýznamnějších společných politik EU a je nazývána jako politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS). Všechny členské země přispívají podle velikosti svého hrubého domácího produktu do rozpočtu EU. Vyspělejší země přispívají více, než z něj čerpají, a tak pomáhají zaostávajícím státům a regionům překonávat jejich zaostávání a přiblížit se úrovni, jaká v Unii převažuje. 6 Pro realizování společné regionální politiky je nejdůležitější stanovení přesné metodiky, podle které se budou moci sledovat regionální nerovnosti Unie a podle které budou určeni konkrétní příjemci finanční pomoci. Proto bylo stanoveno, že tyto nerovnosti budou sledovány na základě růstu hrubého domácího produktu (HDP) na hlavu. 7 Oficiálně je politika hospodářské a sociální soudržnosti především politikou solidarity (zejména finanční) bohatších regionů s chudšími regiony uvnitř Evropské unie. V podstatě je to stejná politika, kterou zastával slovenský národní hrdina Juraj Jánošík bohatým bere a chudým dává. 8 V tomto programovém období je ústředním zájmem politiky soudržnosti větší růst a více pracovních míst pro všechny regiony a města Evropské unie. Během tohoto období provede EU prostřednictvím nástrojů soudržnosti dosud největší investici ve výši 308 miliard EUR na podporu regionálních programů růstu a vzniku pracovních míst. 9 6 PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 9. 7 FIALA P., PITROVÁ M. Evropská unie. s. 445. 8 PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 10. 9 Regional Policy Inforegio Structural Funds Regulations 2007-2013 [online]. 12

1.2.1 Principy regionální politiky Realizace strukturální politiky Evropské unie se řídí následujícími principy 10 : Princip adicionality (doplňkovosti) zajišťuje, aby poskytnuté finanční prostředky EU byly pouze doplňkem, a ne náhradou za prostředky národních rozpočtů členských států. Princip programování spočívá v realizaci víceoborových programů pro všechny prioritní směry politiky soudržnosti a zpracovávají se na víceleté období. Princip koncentrace účelem je využití finančních prostředků ze strukturálních fondů výhradně na realizaci předem stanovených cílů. Prostředky by měly být investovány spíše na větší projekty, kde je předpoklad maximálního nebo alespoň většího užitku, než investovat do velkého počtu akcí s menším významem. Princip partnerství rozlišujeme dvě úrovně: vertikální a horizontální. Vertikální partnerství zahrnuje spolupráci mezi Evropskou komisí a členským státem určenými orgány na úrovni národní, regionální a místní. Horizontální úroveň zahrnuje spolupráci mezi partnery v rámci členského státu nebo regionu. Princip subsidiarity stanovuje, že příslušným národním orgánům je umožněno samostatně realizovat proces výběru projektů a následně také i kontrolovat realizaci projektů. Princip solidarity je jedním ze základů strukturální politiky, kdy vyspělejší země právě přispívají svými příspěvky do společného rozpočtu a tím pomáhají k rozvoji zemí méně vyspělým. Princip monitorování a evaluace (hodnocení) monitorování představuje průběžné sledování dodržování předepsaných pravidel a postupů u jednotlivých projektů. Evaluace představuje hodnotící proces zaměřený na vývoj realizace operačního programu jako celku. 10 TAUER,V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU. s. 18-20. 13

1.2.2 Cíle regionální politiky V programovém období 2007-2013 sleduje regionální politika tři cíle. Na dosažení těchto cílů je v evropském střednědobém rozpočtovém rámci prostřednictvím strukturálních fondů Fondu soudržnosti vyčleněno 347 miliard EUR. Tyto cíle jsou 11 : 1. Cíl Konvergence: podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s HDP na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou EU. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hl. m. Prahy. 2. Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost: týká se podpory regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. Podporuje regiony na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF a v České republice pod něj spadá Hl. m. Praha. 3. Cíl Evropská územní spolupráce: je zaměřen na podporu meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Dále je zaměřen na přeshraniční spolupráci regionů na úrovni NUTS III, které se nacházejí podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony. 11 Strukturální fondy EU - Regionální politika EU [online]. 14

Obrázek 1: Rozdělení finančních prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS Zdroj: Strukturální fondy EU Regionální politika EU [online]. 1.3 Rozdělení fondů Evropské unie Evropská unie pro snižování disparit mezi členskými státy EU disponuje těmito hlavními fondy: Strukturální fondy jsou určeny pro chudší a jinak znevýhodněné regiony, nikoliv státy (např. oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním jako například ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony, venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti) 12 : Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) financuje především investiční tzv. tvrdé projekty. Pomáhá snižovat nerovnosti v zaostávajících regionech a upadajících průmyslových oblastech. Mezi podporované projekty můžeme zařadit např. výstavbu silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavbu poldrů a úpravy koryt řek, rozvoj a obnovu sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukci kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadbu regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavbu či opravu infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod. 12 PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 11,12. 15

Evropský sociální fond (ESF) financuje především neinvestiční tzv. měkké projekty, mezi které patří např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ 13, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT 14 pro žáky i učitele, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod. Fond soudržnosti (FS) tento fond je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Fond spolufinancuje velké projekty v oblasti ochrany životního prostředí a transevropských dopravních sítí (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, letecké, říční a námořní dopravy). 15 1.4 Shrnutí kapitoly V této kapitole je krátce pojednáno o Evropské unii jako jedinečném hospodářském a politickém partnerství dosud zapojených 27 evropských států. Je zde podchycen rozpočet EU, jeho příjmy a výdaje. Dále je popsána politika hospodářské a sociální soudržnosti jako jedné z nejvýznamnějších společných politik EU, její principy a cíle. V závěru kapitoly je popsáno rozdělení fondů EU, ze kterých je možno čerpat finanční prostředky. Tato kapitola nám shrnuje poznatky o EU, která se snaží nejen o zabezpečení míru a svobody, ale také o rozvoj všech zapojených zemí, jejich regionů a zvláště těch zaostalých. 13 Osoba samostatně výdělečně činná 14 Informační a komunikační technologie 15 TAUER,V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU. s. 18. 16

2 Česká republika a politika hospodářské a sociální soudržnosti Česká republika přistoupením do EU se zapojila do politiky hospodářské a sociální soudržnosti. V současném programovém období dostala jedinečnou příležitost k čerpání finančních prostředků z fondů EU. Pokud přistoupí další státy z východní části Evropy, tato příležitost se již v dalším programovém období nemusí opakovat. 2.1 Rozdělení České republiky na NUTS Regionální politika se zaměřuje na regiony. Jelikož členské státy se mezi sebou liší velikostí územně správních celků, vytvořil EUROSTAT 16 již v roce 1988 jednotnou nomenklaturu územních statistických jednotek (NUTS 17 ). Tyto jednotky slouží pro statistické porovnávání a pro účely efektivního získávání finančních prostředků z fondů EU. ČR musela zavést mezi stát a kraje ještě jednu úroveň členění, a to NUTS II regiony soudržnosti. Ještě existují dvě nižší úrovně územně správního statistického členění, na kterých ale není závislé rozdělování unijních prostředků. Jsou to tzv. místní administrativní jednotky (LAU). 18 Tabulka 1: Členění území České republiky Úroveň Název Počet jednotek NUTS I Stát 1 NUTS II Regiony soudržnosti 8 NUTS III Kraje 14 LAU I Okresy 76 + 15 pražských obvodů LAU II Obce 6 249 Zdroj: Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 18. 16 Evropský statistický úřad 17 Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques 18 PŘICHYSTAL, A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 17. 17

Podle počtu obyvatel jsou určeny tři hlavní úrovně regionálního členění území: Tabulka 2: Rozdělení NUTS podle počtu obyvatel Úroveň Minimální počet obyvatel Maximální počet obyvatel NUTS I 3 000 000 7 000 000 NUTS II 800 000 3 000 000 NUTS III 150 000 800 000 Zdroj: Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. s. 18. Rozdělení 14 krajů (NUTS III) do 8 regionů soudržnosti (NUTS II) nám znázorňuje následující mapa: Obrázek 2: Mapa regionů soudržnosti (NUTS II) Zdroj: Strukturální fondy EU Regionální politika EU [online]. Regiony NUTS jsou rozloženy v rámci strategie regionální politiky EU do jednotlivých cílů této politiky. Kromě Hl. města Prahy náleží všechny české regiony soudržnosti do prvního cíle. Pro tento cíl je soustředěno největší množství prostředků EU a je zaměřeno na oblasti, jejichž HDP na obyvatele nedosahuje 75 % průměru EU. Hlavní město Praha může čerpat unijní prostředky ze zbylých dvou cílů, jež se zaměřují na podporu regionů 18

procházející hospodářskou a sociální restrukturalizací (cíl 2) a na rozvoj lidských zdrojů prostřednictvím podpory zaměstnanosti a modernizace vzdělávacích systémů (cíl 3). 19 Česká vláda si přála silnou Evropskou unii, která by hrála významnou roli ve světě. Chápe Evropskou unii jako jedinečný a otevřený projekt, kterému se dařilo a daří zajišťovat základní cíle, tj. mír, stabilitu, prosperitu a vnitřní bezpečnost na našem kontinentu. 20 2.2 Institucionální zabezpečení evropských fondů v České republice Realizace regionální politiky je zajištěna institucionálním zabezpečením, tj. vytvořením řídících, platebních a kontrolních orgánů, které se podílejí na zajištění procesu administrace a implementace projektů v praxi. Jsou to zejména tyto subjekty: řídící orgán, zprostředkující subjekt, platební orgán, monitorovací výbor a příjemce finanční pomoci. 21 Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je centrálním koordinátorem pro využívání evropských fondů v České republice a je odpovědné za celkovou přípravu a koordinaci. Pro výkon této funkce byl na MMR zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK). Stejně jako ostatní členské státy si i Česká republika vytvořila soustavu programových dokumentů a nutné institucionální zajištění pro získávání finančních prostředků z evropských fondů. Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky HSS jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), kde jsou definovány hlavní priority na období 2007-2013. Základním dokumentem pro ČR je Národní rozvojový plán ČR 2007-2013, který se opírá o SOZS a definuje strategii rozvoje České republiky pro toto programové období. Na základě tohoto dokumentu ČR vypracovala Národní strategický referenční rámec (NSRR), schválený EU, který udává systém operačních programů a jejich prioritních os podle politiky HSS. Zpracování NSRR ČR 2007-2013 vychází z povinností členského státu definovaných v Nařízení 19 DOČKAL, V., KOZLOVÁ, M., HAVLÍK, V., aj. Regionální politika EU a naplňování principu partnerství: Případové studie České republiky, Německa, Francie a Slovinska. s. 21. 20 PELTRÁM, A. a kol. Evropská integrace a Česká republika. s. 35. 21 BOHÁČKOVÁ, I., HRABÁNKOVÁ, M. Strukturální politika Evropské unie. s. 59. 19

Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních ERDF, ESF a FS a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999. 22 2.3 Programové období 2007-2013 V současném programovém období 2007-2013 může Česká republika získat z evropských fondů cca 26,70 miliard EUR, což je přibližně 725 miliard Kč. Evropská unie nefinancuje plné výdaje, ale jen maximálně do výše 85 % výdajů. Z tohoto důvodu se ČR musí podílet a spolufinancovat projekty přibližně 132,83 miliardami z národních zdrojů. 23 V České republice je v tomto programovém období využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. V příloze č. 1 je uvedena Alokace podle operačních programů. Tabulka 3: Alokace finančních prostředků pro Českou republiku podle cílů Cíl Alokace prostředků v EUR 1. Konvergence 25,89 miliard 2. Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 0,42 miliard 3. Evropská územní spolupráce 0,39 miliard Celkem 6,70 miliard Zdroj: Strukturální fondy EU Programy 2007-2013 [online]. (Vlastní zpracování autorky do podoby tabulky) 2.3.1 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Konvergence V centru cíle Konvergence stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V ČR do tohoto cíle spadají všechny regiony soudržnosti NUTS II s výjimkou Hl. města Prahy a je realizovaný prostřednictvím sedmi regionálních operačních programů a osmi tematických operačních programů. Na cíl Konvergence je vyhrazeno v České republice 25,89 miliard EUR a je financovaný z ERDF, ESF a FS 24. 22 Strukturální fondy EU Regionální politika EU [online]. 23 Euroskop.cz ČR a strukturální fondy v letech 2007-2013 [online]. 24 Strukturální fondy EU Programy 2007-2013 [online]. 20

Hl. město Praha se liší hodnotou ukazatele HDP od ostatních krajů. Je to způsobeno odlišnou ekonomickou strukturou Prahy, kde je vysoký podíl komerčních služeb, obchodu, peněžnictví a pojišťovnictví. Dalším faktorem je vyšší koupěschopná poptávka. 25 Regionální operační programy (ROP) - jsou určeny pro regiony soudržnosti (NUTS II) v rámci cíle Konvergence s celkovou přidělenou částkou 4,66 miliard EUR: Tabulka 4: Alokace finančních prostředků pro regionální operační programy ROP ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Moravskoslezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy Celkem Alokace prostředků v EUR 745,91 milionů 716,09 milionů 704,45 milionů 656,46 milionů 657,39 milionů 619,65 milionů 559,08 milionů 4,66 miliard Zdroj: Strukturální fondy EU Regionální operační programy [online]. (Vlastní zpracování autorky do podoby tabulky). Globální cíl regionálních operačních programů se zaměřuje na urychlení rozvoje regionů ČR, na zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a na posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. 26 Mezi regiony ČR existují disparity, jejichž příčinou je nerovnovážný rozvoj regionů. Z tabulky 4 je patrné, že nejvíce alokovaných unijních prostředků je určeno pro ROP NUTS II Severozápad a Moravskoslezsko, a to z důvodu hlubokého poklesu výroby a zaměstnanosti v těžkém průmyslu a z důvodu přetrvávajícího neuspokojivého stavu životního prostředí. Jedná se o upadající regiony s nejvyšší mírou nezaměstnanosti 27. 25 VILAMOVÁ, Š. Čerpáme finanční zdroje Evropské unie, s. 25. 26 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [online]. 27 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [online]. 21

Tematické operační programy s celkovou přidělenou částkou 21,23 miliard EUR: 28 OP Doprava - Globální cílem je zlepšení dostupnosti dopravou. OP Životní prostředí - Globálním cílem je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako jednoho ze základních principů udržitelného rozvoje. OP Podnikání a inovace Globálním cílem je zvýšit do konce programového období konkurenceschopnost ČR a přiblížit inovační výkonnost sektoru průmyslu a služeb úrovni předních průmyslových zemí Evropy. OP Lidské zdroje a zaměstnanost - Globálním cílem je zvýšit zaměstnanost v ČR na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost - Globálním cílem je rozvoj otevřené, flexibilní a soudržné společnosti a posílení konkurenceschopnosti ekonomiky ČR. Integrovaný operační program - Globálním cílem je zefektivnění činností a procesů v oblasti veřejné správy, veřejných služeb a územního rozvoje prostřednictvím modernizace technického zázemí. OP Technická pomoc - Zajišťuje aktivity, které podporují efektivitu řízení NSRR, jeho kontrolu, monitorování a evaluaci realizace NSRR. OP Výzkum a vývoj pro inovace Globálním cílem je posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu zajišťujícího růst, konkurenceschopnost a vytváření pracovních míst v regionech. 28 Národní strategický referenční rámec ČR 2007-2013 [online]. 22

Obrázek 3: Alokace unijních prostředků v ČR pro tematické OP Zdroj: Strukturální fondy EU Tematické operační programy [online]. Z obrázku 3 vyplývá, že nejvíce unijních prostředků je směřováno na OP Doprava a OP Životní prostředí, protože právě toto jsou nejnutnější oblasti, kde je zapotřebí co nejvíce investovat a zajistit nápravu. U železniční dopravy je nutná modernizace jak hlavních tratí, tak železničních uzlů, protože tato doprava je v tak špatném stavu, že počet cestujících neustále klesá. Avšak ani v silniční dopravě není situace dobrá. Silnice jsou v žalostném stavu, zvláště vždy po zimě, a jsou zatížené hlukem a emisemi. Tím, že v posledních letech vzrostla a stále stoupá automobilová a veřejná doprava, velmi se zhoršil stav ovzduší, a proto se také musíme zaměřit na zlepšení životního prostředí. Zdraví nás všech musí stát na předním místě. Jedním ze způsobů jak životní prostředí ozdravit je budování obchvatů. Rovněž je zapotřebí bránit únikům jedovatých látek do půdy a vodních zdrojů. 2.3.2 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Na celý cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 miliardy EUR. Na operační programy pro Prahu je však vyčleněno jen 343,33 milionů EUR. Zbývající prostředky tohoto cíle jsou rozdělovány prostřednictvím vícecílových tematických operačních programů (Integrovaný operační program, OP 23

Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Technická pomoc) realizovaných na území celé České republiky, včetně Prahy. 29 Tabulka 5: Alokace finančních prostředků operačních programů v rámci 3. cíle Operační program OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita Celkem Alokace prostředků v EUR 234,94 milionů 108,39 milionů 343,33 milionů Zdroj: Strukturální fondy EU Operační programy Praha [online]. (Vlastní zpracování autorky do podoby tabulky). 2.3.3 Rozdělení operačních programů v rámci cíle Evropská územní spolupráce Cíl Evropská územní spolupráce usiluje o podporu přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Finanční prostředky se mohou čerpat z devíti operačních programů. Pro čerpání z těchto programů je vyčleněno z rozpočtu EU pro ČR 0,39 miliard EUR. 30 Jedná se o tyto operační programy: OP Přeshraniční spolupráce ČR-Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR-Slovensko OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko, a Švýcarsko) OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny) Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU) Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy). 29 Strukturální fondy EU Operační programy Praha [online]. 30 Strukturální fondy EU Evropská územní spolupráce [online]. 24

2.4 Regionální operační programy Ekonomika České republiky prošla vstupem do EU od poloviny roku 2004 až do současnosti významnými změnami. Až do poloviny roku 2008 rostla výkonnost domácí ekonomiky a konkurenceschopnost. U domácích firem se pozitivně promítal příliv zahraničních investic a změny způsobené vstupem do EU, což pozitivně ovlivňovalo stabilní hospodářský růst. Docházelo k významnému snižování nezaměstnanosti a tím ke zlepšování situace i ve velmi problémových regionech. Od poloviny roku 2009 začaly na ekonomiku doléhat finanční potíže, které vyústily hospodářskou krizí. Levná pracovní síla, která byla až doposud konkurenční výhodou ČR, se začala krizí znehodnocovat. Právě i za této situace je regionální politika stále jedním z nejsilnějších finančních nástrojů pro úspěšný hospodářský rozvoj ČR a jejich regionů. Vynakládané investice mohou pomoci ekonomiku opět rozhýbat tím, že firmy dostanou práci. Jak již bylo popsáno v předchozí kapitole, ČR má možnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů, mimo jiné i prostřednictvím regionálních operačních programů. Regionální operační programy (ROP) představují nástroj, který řeší problémy jednotlivých regionů soudržnosti v České republice. Jsou vytvářeny pro celé regiony soudržnosti, jež zahrnují převážně dva kraje, u regionu soudržnosti Severovýchod to jsou kraje tři. Priority regionálních operačních programů jsou obdobné, jsou přizpůsobovány specifikům daného regionu a musí být v souladu s NRP a NSRR. 31 Regionální operační programy jsou financovány z ERDF a zaměřují se na obdobná témata, která se dají shrnout do těchto oblastí: Dopravní dostupnost a obslužnost, Rozvoj území, Regionální rozvoj podnikání, Rozvoj cestovního ruchu. Každý ROP je řízen samostatně Regionální radou (RR) příslušného regionu soudržnosti. 32 2.4.1 Systém řízení regionálních operačních programů Regionální rady jednotlivých regionů jsou řídící orgány, které jsou odpovědné za realizaci programu. Orgány Regionální rady jsou výbor Regionální rady, předseda Regionální rady a Úřad Regionální rady. Předseda je statutárním orgánem Regionální 31 BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. s. 31. 32 Strukturální fondy EU Regionální operační programy [online]. 25

rady a zastupuje ji navenek. Výbor Regionální rady je odpovědný za řízení a provádění regionálního operačního programu. Úřad Regionální rady je výkonným orgánem Regionální rady. Funkci platebního a auditního orgánu plní Ministerstvo financí ČR. 33 2.4.2 Příprava a realizace projektů Realizaci projektu lze dosáhnout poměrně dosti složitou cestou. Administrace projektu je opravdu náročná. Právě vzhledem k této náročné administrativě část potenciálních žadatelů upustí od přípravy žádosti projektu. Každý žadatel musí předložit projektový záměr a to buď v tištěné nebo elektronické podobě, který musí obsahovat podrobný popis všech projektových činností a povinné i nepovinné přílohy. Náležitosti, které musí projekt obsahovat, jsou popsány v konkrétní výzvě. Výzvy vyhlašuje Regionální rada a jsou průběžně zveřejňovány na internetových stránkách jednotlivých regionů soudržnosti. Výzvy jsou vždy časově omezeny. Z tohoto důvodu je zapotřebí mít již většinu projektové dokumentace připravenou. Realizaci je možno zahájit i před rozhodnutím o schválení dotace, ale v případě, že projekt nebude schválen, náklady na provedené investice platí sám žadatel. Po schválení projektu se žadatel stává příjemcem. Pokud je tedy projekt schválen, je možno začít s realizací, během které příjemce podává zprávy o průběhu řídícímu orgánu. K proplácení výdajů dochází v několikaměsíčních intervalech na základě předložené zprávy s účetními doklady. Velký důraz je kladen na publicitu v rámci projektu, ale také na propagaci programu. Všechny propagační a informační materiály musí obsahovat informaci o realizaci projektu za finanční spoluúčasti EU. Porušením pravidel publicity následuje postih příjemce krácením finančních prostředků. 2.4.3 Typy projektů Rozeznáváme dva druhy projektů: 34 Investiční (tvrdé) projekty jsou zaměřeny na pořizování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Je to např. nákup pozemků a jejich zhodnocení, nákup, výstavba či rekonstrukce nemovitostí, nákup nových strojů nebo technologií apod. 33 BAJER, P., MATYÁŠ, J. Praktický průvodce dotacemi z fondů Evropské unie. s.32, 33. 34 TAUER,V., ZEMÁNKOVÁ, H., ŠUBRTOVÁ, J. Získejte dotace z fondů EU. s. 32. 26

Neinvestiční (měkké) projekty jsou zaměřeny na investice do lidských zdrojů, zejména na podporu vzdělávání, zaměstnanosti, sociální integraci apod. 2.5 Shrnutí kapitoly Tato kapitola pojednává o zapojení České republiky do politiky hospodářské a sociální soudržnosti vstoupením do EU. ČR v současném programovém období dostala jedinečnou příležitost k čerpání unijních prostředků. Aby tomu tak mohlo být, musela nejprve provést rozdělení svého území na regiony soudržnosti, které jsou v této kapitole popsány. ČR musela realizaci regionální politiky zajistit institucionálním zabezpečením, o kterém je zde zmíněno. Dále je popsáno současné programové období 2007-2013, vyjmenovány všechny operační programy a jejich rozdělení do tří cílů. Závěr kapitoly se věnuje regionálním operačním programům, jejich systému řízení a také přípravě a realizaci projektů. V této kapitole je již možno rozpoznat složitost a administrativní náročnost při čerpání finančních prostředků z fondů EU. 27

PRAKTICKÁ ČÁST 3 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod (ROP JV) je jedním ze sedmi regionálních operačních programů ČR a zabývá se řešením problémů, které jsou pro region soudržnosti Jihovýchod typické. Obrázek 4: Logo ROP NUTS II Jihovýchod Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod Intro [on-line]. 3.1 Charakteristika regionu Jihovýchod Region Jihovýchod má celkovou rozlohu 13 991 km² s počtem obyvatel 1 662 557 35 (ke dni 1. 1. 2009) a je regionem nejlidnatějším. Skládá se ze dvou územních jednotek, tzv. NUTS III: Jihomoravský kraj (rozloha 7 195 km²) s počtem obyvatel 1 147 146, krajské město Brno. kraj Vysočina (rozloha 6 796 km²) s počtem obyvatel 515 411, krajské město Jihlava. Tvorbou celorepublikového HDP je region Jihovýchod na druhém místě s podílem zhruba 15 % HDP na 1 obyvatele, čímž dosahuje 91,6 % průměru ČR a řadí se tímto na třetí místo za Prahu a za region soudržnosti Střední Čechy. 36 35 ČSÚ. Počet obyvatel v oblastech, krajích a okresech České republiky k 1. 1. 2009 [online]. 36 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod - Region soudržnosti Jihovýchod [online]. 28

Obrázek 5: Umístění regionu Jihovýchod Zdroj: Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod Intro [online]. Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj se nachází v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Centrem kraje je druhé největší město České republiky Brno, které je významným střediskem justice, městem univerzit a veletržním centrem. Výhodou kraje je vynikající dopravní dostupnost a strategická poloha na křižovatce transevropských silničních a železničních dálkových tras. Nachází se zde letiště Brno- Tuřany. Jihomoravský kraj je proslulý svým vinařstvím. Z historických památek najdeme na seznamu UNESCO brněnskou vilu Tugendhat a Lednicko-valtický areál. V tomto kraji se nachází Slavkov, známý bitvou tří císařů, archeologické naleziště Dolní Věstonice a také NP Podyjí. Dále se v kraji nachází Moravský kras, který je navštěvován zejména kvůli svým unikátním jeskyním. 37 Obrázek 6: Logo Jihomoravského kraje Zdroj: Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji [online]. Kraj Vysočina Kraj Vysočina leží uprostřed ČR a rozkládá se na podstatné části Českomoravské vrchoviny. Tento kraj je charakteristický spoustou rybníků, lesů, malých vesnic, nepříliš vzdálených od místního centra. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna ČR dálnice D1. Nachází se zde mnoho kulturních památek, z nichž některé jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana 37 Portál Jihomoravského kraje. Základní údaje o Jihomoravském kraji [online]. 29

Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Najdeme zde chráněné krajinné oblasti např. Železné hory a Žďárské vrchy. 38 Obrázek 7: Logo kraje Vysočina Zdroj: Krajský úřad kraje Vysočina. Vítejte na Vysočině [online]. 3.2 Alokace finančních prostředků pro region Jihovýchod ROP JV je realizován prostřednictvím čtyř prioritních os a dvanácti oblastí podpory vymezujících, které typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Globálním cíl: Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS II Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech, ale i na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje. 39 Globální cíl je stanoven na základě identifikování potřeb regionu Jihovýchod a vychází ze SWOT analýzy. Je rozložen do následujících specifických cílů ROP JV: Specifický cíl 1: Zkvalitnit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost území při respektování ochrany životního prostředí. Specifický cíl 2: Zvýšit účast udržitelného cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu. Specifický cíl 3: Zkvalitnit podmínky pro život obyvatel ve městech a na venkově. 38 Krajský úřad kraje Vysočina. Vítejte na Vysočině [online]. 39 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Regionální operační program NUTS 2 Jihovýchod 2007-2013 [online]. 30

ROP JV má v tomto programovém období 2007-2013 k dispozici 704 mil. EUR, přesně 704 445 636 EUR je z dotace ERDF a k tomu je nutno ještě přidat 62 156 966 EUR ze státního rozpočtu (SR), dohromady má tedy ROP JV k dispozici 766 602 602 EUR, což při kurzu 1 EUR = 26,40 Kč znamená 20 238 308 693 Kč pro region Jihovýchod. Tabulka 6: Alokace finančních prostředků ROP JV podle prioritních os Prioritní osa Finanční prostředky v Kč Finanční prostředky v % 1. Dostupnost dopravy 9 916 771 260 49 2. Rozvoj udržitelného 3 845 278 652 19 cestovního ruchu 3. Udržitelný rozvoj měst a 5 788 156 286 28,6 venkovských sídel 4. Technická pomoc 688 102 495 3,4 Celkem 20 238 308 693 100 Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV 3.3 Prioritní osa 1 Dostupnost dopravy Hlavním cílem této osy je posílit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem. Podpora se týká také zkvalitnění napojení regionu na nadregionální dopravní síť TEN-T 40, propojení uvnitř regionu, zlepšení dopravní dostupnosti prostřednictvím technického zhodnocení komunikací. Ke specifickým cílům této prioritní osy patří mimo jiné zkvalitnění regionální dopravní sítě, zvýšení bezpečnosti silničního provozu a minimalizování negativních vlivů na životní prostředí. Patří sem také zvýšení atraktivity regionu pro mezinárodní leteckou dopravu a zlepšení úrovně veřejné dopravy. Touto prioritní osou je podporováno budování cyklostezek. Pro tuto osu je vyčleněno 9 916 771 260 Kč, což představuje 49 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV. 41 40 Transevropská dopravní síť 41 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Dostupnost dopravy [online]. 31

Tabulka 7: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 1 Specifické cíle Finan. prostř. v Kč Finan. prostř. v % 1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu 7 338 410 732 74 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné 1 001 593 897 10,1 dopravy 1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel 1 061 094 525 10,7 hromadné přepravy osob 1.4 Rozvoj infrastruktury pro nemotorovou 515 672 106 5,2 dopravu Celkem 9 916 771 260 100 Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV 3.4 Prioritní osa 2 Rozvoj udržitelného cestovního ruchu Cílem této prioritní osy je zkvalitnění podmínek pro rozvoj cestovního ruchu podporou rozvoje infrastruktury a technického zázemí pro rozvoj udržitelného cestovního ruchu v regionu. Specifické cíle této osy sledují zkvalitnění a rozvoj základní a doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch, zpřístupnění a využití památek regionálního významu a zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky, jako je např. cykloturistika, pěší turistika a venkovská turistika, na cestovním ruchu v regionu. Pro tuto osu je vyčleněno 3 845 278 652 Kč, což představuje 19 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV 42. Tabulka 8: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 2 Specifické cíle Finan. prostř. v Kč Finan. prostř. v % 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch 3 268 486 854 85 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu 576 791 798 15 Celkem 3 845 278 652 100 Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV 42 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Rozvoj udržitelného cestovního ruchu [online]. 32

3.5 Prioritní osa 3 Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel Hlavním cílem této prioritní osy je zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním rozvojového potenciálu měst a stabilizací osídlení na venkově. Specifické cíle se zaměřují na úpravy veřejných prostranství, na regeneraci historických center a také městských památkových rezervací. Zaměřují se také na regeneraci a revitalizaci zanedbaných ploch a objektů (brownfields 43 ), na technické zhodnocení infrastruktury a zařízení občanské vybavenosti včetně zařízení pro kulturu, sport, práci s dětmi nebo rizikovými skupinami obyvatel. Pro tuto osu je vyčleněno 5 788 156 286 Kč, což představuje 28,6 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV. 44 Tabulka 9: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 3 Specifické cíle Finan. prostř. v Kč Finan. prostř. v % 3.1 Rozvoj urbanizačních center 2 344 203 296 40,5 3.2 Rozvoj regionálních středisek 1 435 462 759 24,8 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských 1 099 749 694 19 sídel 3.4 Veřejné služby regionálního 908 740 537 15,7 významu Celkem 5 788 156 286 100 Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV 3.6 Prioritní osa 4 Technická pomoc Tato osa se zaměřuje na podporu efektivního řízení a využívání ROP JV. Jedná se o průřezovou prioritní osu, která se dotýká všech prioritních os. V rámci této prioritní osy jsou poskytovány prostředky na pokrytí nákladů spojených s řízením programu, výběrem projektů, monitoringem projektů a programu, zpracováním studií a analýz, s propagací programu, s poskytováním asistence a metodické pomoci potenciálním 43 Nevyužívané, zchátralé nebo ekologicky postižené nemovitosti, které ztratily své původní využití 44 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel [online]. 33

předkladatelům projektů apod. Pro tuto osu je vyčleněno 688 102 495 Kč, což představuje 3,4 % z celkových alokovaných finančních prostředků ROP JV. 45 Tabulka 10: Alokace finančních prostředků pro prioritní osu 4 Specifické cíle Finan. prostř. v Kč Finan. prostř. v % 4.1 Aktivity spojené s realizací a řízením 516 076 871 75 ROP JV 4.2 Podpora absorpční kapacity 172 025 624 25 Celkem 688 102 495 100 Zdroj: Vlastní práce autorky, interní údaje ROP JV 3.7 Analýza čerpání prostředků prostřednictvím ROP JV k datu 31. 12. 2009 Regionální operační program Jihovýchod ukončil třetí rok své existence. Na základě řízených rozhovorů s pracovníky Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihovýchod analyzuji ve své práci kolik bylo za toto programové období k datu 31.12. 2009 přijatých projektů, schválených i neschválených. Kolik projektů již je zrealizovaných a kolik probíhá. Kolik již bylo vyplaceno příjemcům finančních prostředků a také kolik jich je celkem k tomuto datu přislíbených. Analýzu provádím podle prioritních os, oblastí podpory a podle krajů v regionu soudržnosti Jihovýchod. V současném programovém období bylo za region Jihovýchod k datu 31. 12. 2009 přijato celkem 922 projektů, z toho bylo 415 schválených a 507 neschválených. V prioritní ose 4, která je průřezová, bylo přijato 9 projektů, z toho 8 schválených a 1 neschválený. Vysoký počet neschválených žádostí hovoří o tom, že o získání finanční podpory je opravdu velký zájem, který ale přesahuje finanční možnosti ROP JV. Při schvalování projektů je stanovena bodová hranice a projekty, které i když mají všechny náležitosti a přílohy, ale pro malý počet bodů se dostaly pod tuto hranici, nejsou schváleny. Takto jsou schvalovány jen opravdu kvalitní projekty. Neschválené projekty jsou z důvodu nesplnění formálních náležitostí, z důvodu nedoložení 45 Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Regionální operační program Jihovýchod [online]. 34