MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko ÚVOD, CÍLE A METODOLOGIE ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSO INA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK V rámci realizace projektu ZDRAVÍ BEZ HRANIC BUDOUCÍ P ESHRANI NÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSO INA, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko eská republika 2007 2013. Objednatel: Kraj Vyso ina Žižkova 57 586 01 Jihlava Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vina ská 5/A1 603 00 Brno Cílem projektu bylo zpracování Analýzy lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. Zdrojem analýz a výzkumu byla data zajišt ná zhotovitelem ve zdravotnických za ízeních Kraje Vyso ina (Havlí k v Brod, Jihlava, Pelh imov, Nové M sto na Morav a T ebí ), Jihomoravského kraje (B eclav, Hodonín, Ivan ice, Kyjov, Letovice, Tišnov, Vyškov a Znojmo), v Dolním Rakousku (Landeskliniken-Holding, Sankt Pölten) a na ú adech práce. Projekt byl ešen tzv. integrovaným metodologickým p ístupem s využitím kombinace kvantitativních a kvalitativních metod (analýza dokument, obsahová analýza, techniky rozhovoru, dotazníku, focus group ohnisková diskuze, sekundární analýza dat). PRACOVN PRÁVNÍ ANALÝZA Úprava pracovn právních vztah v eské republice a Rakousku (se zam ením na oblast zdravotnictví) vychází ze stejných zásad a je obdobná, což je dáno jak právní a geografickou blízkostí, tak také unifikující rolí práva Evropské unie. Právní p edpisy jsou v Rakousku lépe dostupné než v R. Vlastní právní úprava je však více rozt íšt ná a mén p ehledná. SROVNÁNÍ RAKOUSKÉHO A ESKÉHO SYSTÉMU ZDRAVOTNICTVÍ Rakouský zdravotnický systém je výhodný pro pojišt nce i pro zam stnavatele, a to zejména díky platb nižšího pojistného. Rakouské zdravotnictví by m lo být eskému vzorem zejména v jeho provozní úspornosti, jelikož nedostatek financí v eském zdravotnictví má za následek vysokou míru práce p es as u léka ských profesí, celkové p etížení zdravotnických pracovník a další problémy. ANALÝZA KATALOG PRÁCE Právní úprava eské republiky i Rakouska je výrazn ovlivn na právem EU a z p evážné ásti harmonizována, proto byly kvalifika ní p edpoklady k výkonu povolání i oblasti výkonu jednotlivých povolání prakticky totožné. P ípadné rozdíly byly zaznamenány v konkrétních profesích v Rakousku se rozlišuje zvláštní odborná p íprava ve všeobecném léka ství, v R to je naopak jeden ze základních obor specializa ního vzd lávání; v Rakousku je ( asov ) náro n jší specializovaná léka ská odborná p íprava. V Brn, dne 26. 10. 2013 2

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko MOTIVACE Hlavní motivací léka a všeobecných sester pracovat ve zdravotnictví je zájem o obor následovaný touhou pomáhat lidem. Pokud se eští léka i rozhodují k odchodu do zahrani í, iní tak zejména z d vodu nízkého finan ního ohodnocení zdravotník v eské republice, dále jako velmi problematickou vnímají p etíženost zp sobenou špatn nastaveným systémem ve zdravotnických za ízeních. Hlavním d vodem pro zam stnávání zahrani ních léka v eských zdravotnických za ízeních je nedostatek zejména specializovaných léka v daném regionu. Nej ast ji zam stnávanými cizinci jsou léka i a léka ky ze Slovenské republiky. Obecn však platí, že zahrani ní personál tvo í pouze jednotky procent a je charakteristický spíše pro p íhrani ní zdravotnická za ízení (B eclav, Hodonín). ANALÝZA TRHU PRÁCE Nejvíce poptávanými léka skými pozicemi v Jihomoravském kraji a Kraji Vyso ina v roce 2013 byli léka na odd lení dlouhodob nemocných (geriatr), klinický biochemik a urolog. Mezi obecn scházející pozice v rámci zkoumaných kraj pat í st ední zdravotnický personál, zejména radiologický asistent. Mezi léka ské nejmén poptávané pracovní profese pat í pediatr, gynekolog, chirurg a internista. Tento p ebytek je zap í in n zejména nadbytkem absolvent. Z hlediska ostatních zdravotnických profesí je obecn ve zkoumaných krajích eské republiky nadbytek všeobecných sester a sanitá ek/sanitá a ošet ovatelek/ošet ovatel. PERSONÁLNÍ ANALÝZA eská republika Ve zkoumaných zdravotnických za ízeních bylo v rámci léka ských profesí evidováno nejvíce pracovních úvazk profese internista, chirurg, anesteziolog; v profesi všeobecných sester jsou nejvíce zastoupeny sestry bez specializace. P i zkoumání po t pacient na jednoho léka e byly nejvyšší po ty v rámci obou kraj zaznamenány na odd leních lé by dlouhodob nemocných, nejnižší po ty pacient na jednoho léka e byly zaznamenány na anesteziologicko-resuscita ních odd leních. Problematická oblast p es asové práce léka a léka ek je nej ast ji ešena pomocí dohod o provedení práce a dohod o pracovní innosti. Pr m rný po et hodin odpracovaných na DPP nebo DP je v Jihomoravském kraji tém dvojnásobn vyšší než v Kraji Vyso ina. Pr m rný celkový plat byl v rámci obou kraj ve v tšin profesí srovnatelný. Výrazná odchylka však byla zaznamenána u profese léka a zubních léka, kde byl pr m rný plat v rámci Jihomoravského kraje vyšší o více než 6 tisíc korun. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko SPOKOJENOST LÉKA SKÉHO A NELÉKA SKÉHO PERSONÁLU Z pr zkum postoj a spokojenosti léka ského a neléka ského zdravotnického personálu, který probíhal v jednotlivých zdravotnických za ízeních Kraje Vyso ina a Jihomoravského kraje, vyplynulo, že respondenti považují na svém pracovišti za nejd ležit jší oblast pracovní klima, dále pak vedení a motivace. Naproti tomu nejmén d ležitou oblastí je pro n kultura jejich zdravotnického za ízení. V oblasti pracovního klimatu respondenti uvedli, že p i potížích se mohou spolehnout na své kolegy a kolegyn. O jejich nad ízeném zase nejvíce vypovídá, že vyžaduje, aby bylo dosaženo dohodnutých cíl, naproti tomu v menší mí e chválí zam stnance za mimo ádné výkony. V oblasti organizací a proces jsou jak pracovní postupy v rámci odd lení, tak kompetence zam stnanc jasn stanoveny. Dalším hodnoceným tématem byla informovanost a komunikace. Z názoru respondent vyplynulo, že dostávají informace, které pot ebují ke své práci, avšak informace o výsledcích dotazování pacient nemají podle jejich názoru velkou vypovídající hodnotu. Ke kultu e svého zdravotnického za ízení dotázaní respondenti uvedli, že je u nich na pracovišti patrná snaha poskytovat pacient m komplexní a individuální pé i, nicmén vedení má menší p ehled o tom, co se d je na nejnižších stupních. Co se týká profesního rozvoje, zam stnanci byli na svém pracovišti dob e zaškoleni/zapracováni a jsou informováni o možnostech profesního a dalšího vzd lávání. Ze srovnání s výsledky vyplývajícími z pr zkumu ve zdravotnických za ízeních spolkové zem Dolní Rakousko je patrné, že pr m rné hodnocení spokojenosti za jednotlivé oblasti týkající se pracovního klimatu, vedení, organizací a proces, informovanosti a komunikací, kultury zdravotnického za ízení, profesního rozvoje a motivací bylo ve všech p ípadech hodnoceno pozitivn ji zam stnanci v eské republice. P itom respondenti z eské republiky vyjád ili ve srovnání s Rakouskem nižší míru celkové spokojenosti. 3 4

MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko ZÁV R A RÁMCOVÁ DOPORU ENÍ Jak vyplývá z výše uvedených empirických poznatk, možnosti Kraje Vyso ina intervenovat v legislativní oblasti jsou omezené. Doporu ujeme však Kraji Vyso ina vytvá et s využitím všech dostupných prost edk systematický tlak a vznášet nám ty na Ministerstvo zdravotnictví eské republiky a Poslaneckou sn movnu Parlamentu eské republiky, p ípadn další centrální orgány, a snažit se tak aktivn o optimalizaci n kterých legislativních nedostatk. MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ VÝSLEDK k projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko a smlouvy o dílo. Jsme p esv d eni, že se zprost edkované výsledky stanou pro zadavatele zajímavou zp tnou vazbou.. Z empirických zjišt ní realizovaných s využitím kvantitativních i kvalitativních metodologických postup vzešla celá ada zajímavých poznatk. Jak však již víme z naší 18leté praxe, každé empirické šet ení p ináší krom nových poznatk také celou adu dalších otázek a nám t. Doporu ujeme proto Kraji Vyso ina, aby p ípadn systematicky pracoval v oblasti zabezpe ení zp tné vazby jednotlivých cílových skupin, zjiš oval jejich názory, postoje a pot eby. Vhodné by bylo nap íklad uskute nit v horizontu 2 až 3 let sérii výzkumných šet ení s cílovou skupinou léka, všeobecných sester a porodních asistentek a dalšího zdravotnického personálu bez odborného dohledu. Jak uvádíme výše, rozhodujícím motiva ním faktorem pro výkon profese ve zdravotnických za ízeních je mzda. Ale jak dokládají poznatky z empirických šet ení, také n které zam stnanecké výhody a benefity mohou být pro zam stnance zajímavé. Dobrým p íkladem jednoho z benefit je využití možnosti hromadného smluvního vztahu zdravotnického za ízení s telefonním operátorem. Tento benefit je zajímavý pro zam stnance tím, že jim, a p ípadn i rodinným p íslušník m, umož uje využívání telefonické komunikace s minimálními náklady a sou asn je zajímavý i pro zdravotnické za ízení, které tento benefit tém nic nestojí. Tento benefit je zaveden v Nemocnici Jihlava, kde je zam stnanci hodnocen velmi pozitivn. Limitem projektu byl menší objem dat a informací od rakouského partnera než bylo požadováno. Jedním z cíl projektu bylo identifikovat rozdíly mezi eskou republikou a Rakouskem, hledat dobré p íklady z praxe na rakouské stran s možností aplikace zkušeností do eské republiky. Rakouská strana však byla z d vod formálních bariér pro poskytování pot ebných informací limitována. P esto by bylo vhodné do budoucna rozší it poznatky ze strany rakouského partnera. Jedná se p edevším o data, která souvisí s interním fungováním Landeskliniken-Holding Sankt Pölten. V rámci interpretací, které jsou zpracovány do podoby devíti samostatných výzkumných zpráv a tohoto manažerského shrnutí, jsme se snažili zprost edkovat zadavateli všechny relevantní informace a nám ty, které by mohl využít v procesu optimalizace a motivace lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina a Jihomoravském kraji. P i realizaci celého projektu jsme vycházeli ze zadání 5 6

Pracovn právní analýza ANALÝZA LIDSKÝCH ZDROJ VE ZDRAVOTNICTVÍ V KRAJI VYSO INA, JIHOMORAVSKÉM KRAJI A SPOLKOVÉ ZEMI DOLNÍ RAKOUSKO 1 - PRACOVN PRÁVNÍ ANALÝZA V rámci realizace projektu ZDRAVÍ BEZ HRANIC BUDOUCÍ P ESHRANI NÍ SPOLUPRÁCE VE ZDRAVOTNICTVÍ DOLNÍ RAKOUSKO JIHOMORAVSKÝ KRAJ KRAJ VYSO INA, který je realizován v rámci Evropské územní spolupráce Rakousko eská republika 2007 2013. Objednatel: Kraj Vyso ina Žižkova 57/1882 587 33 Jihlava Vypracoval: AUGUR Consulting s.r.o. Vina ská 5/A1 603 00 Brno V Brn, 1. 7. 2013 OBSAH: I. SROVNÁNÍ PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH V ESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU SE ZAM ENÍM NA OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ... 3 I. 1. Základní charakteristika ( eské i rakouské právo)... 4 I. 2. Prameny pracovního práva... 5 I. 2. 1. Normativní právní akty (právní p edpisy)... 6 I. 2. 1. 1. eská republika:... 6 I. 2. 1. 2. Rakousko:... 7 I. 2. 1. 3. Kolektivní smlouvy... 8 I. 2. 1. 4. Interní normativní akty (vnit ní p edpisy)... 9 I. 2. 1. 5. Srovnání... 9 I. 2. 2. Pracovní pom r a jiné pracovn právní vztahy... 10 I. 2. 2. 1. Vznik pracovního pom ru... 10 I. 2. 2. 2. Druhy pracovních pom r... 10 I. 2. 2. 3. Pracovní smlouva... 11 I. 2. 2. 4. Skon ení pracovního pom ru... 12 I. 2. 2. 5. Srovnání... 18 I. 2. 3. Další otázky vyplývající z pracovn právních vztah... 19 I. 2. 3. 1. Pracovní doba a doba odpo inku ve zdravotnictví... 19 I. 2. 3. 2. Dovolená zdravotnických pracovník... 21 I. 2. 3. 3. Odm ování zdravotnických pracovník... 22 I. 2. 3. 4. Srovnání... 25 II. SROVNÁNÍ KVALIFIKA NÍCH P EDPOKLAD K VÝKONU ZDRAVOTNICKÉHO POVOLÁNÍ V ESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU... 26 II. 1. Základní charakteristika... 26 II. 1. 1. Právní úprava... 26 II. 1. 1. 1. eská republika... 26 II. 1. 1. 2. Rakousko... 29 II. 1. 2. Srovnání... 30 II. 2. Podmínky k výkonu zdravotnických povolání... 31 II. 2. 1. Základní p ehled... 31 II. 2. 1. 1. eská republika... 31 II. 2. 1. 2. Rakousko... 31 II. 2. 2. Zdravotní zp sobilost/gesundheitliche Eignung... 32 II. 2. 3. Bezúhonnost/Vertrauenswürdigkeit... 32 II. 2. 4. Srovnání... 32 II. 3. Odborná zp sobilost a vzd lávání zdravotnických pracovník... 33 II. 3. 1. Vzd lávací systém... 33 II. 3. 2. Obsah výkonu povolání a jeho samostatnost... 33 II. 3. 3. Jednotlivá povolání... 33 II. 3. 3. 1. Léka /Arzt... 34 II. 3. 3. 2. Všeobecná sestra/diplomierte Gesundheits- und Krankenschwester... 36 II. 3. 4. Srovnání... 37 II. 4. Uznávání kvalifikací získaných v cizin... 38 II. 4. 1. Režimy uznávání a evropská úprava... 38 II. 4. 2. Usazené osoby... 39 II. 4. 3. R a Rakousko... 42 II. 4. 4. Srovnání... 43 III. Záv re né shrnutí a srovnání... 44 IV. Vybrané zdroje... 45 V. Zkratky... 47 1 Jedná se o jeden z celkem devíti výstup komplexního projektu Analýza lidských zdroj ve zdravotnictví v Kraji Vyso ina, Jihomoravském kraji a spolkové zemi Dolní Rakousko. 2

Pracovn právní analýza I. SROVNÁNÍ PRACOVN PRÁVNÍCH VZTAH V ESKÉ REPUBLICE A RAKOUSKU SE ZAM ENÍM NA OBLAST ZDRAVOTNICTVÍ Zadání: Odborná zpráva o typech pracovn právních vztah mezi zam stnavateli a zam stnanci v Rakousku a v R (podle region partner projektu), obsahu pracovních smluv (délka pracovních smluv, výše mzdy, nápl práce, požadavek na p es asové hodiny, délka dovolené ) léka a všeobecných sester, v etn manažerských pozic, s ohledem na sankce a bonusy (minimáln v rozsahu 25 stránek, 45 000 znak s mezerami). Výstupem odborné zprávy bude popis a srovnání, specifikace rozdíl, návrhy možných zm n (doporu ení možných inovací) v p íprav pracovn právních vztah v R a Rakousku. Pracovn právní analýza I. 1. Základní charakteristika ( eské i rakouské právo) Pracovní právo upravuje právní vztahy vznikající p i výkonu závislé práce. Krom st žejní oblasti individuálního pracovního práva zahrnuje také kolektivní pracovní právo a oblast zam stnanosti. Pracovní právo jako odv tví stojí na pomezí soukromého a ve ejného práva. Bývá sice v tšinou azeno do soukromého práva (s ohledem na autonomii v le a rovnost subjekt p i vzniku pracovn právních vztah ), ale vzhledem k jeho dominantní ochranné funkci je státem výrazn regulováno a obsahuje adu ve ejnoprávních prvk (mj. p evažující kogentnost norem neboli nemožnost odchýlení se od právní úpravy dohodou). Je tak provázáno jak s právem ob anským (subsidiarita podp rnost ob anského zákoníku, srov. 2401 zákona. 89/2012 Sb.), tak také s právem správním (problematika zam stnanosti). Pracovn právní vztahy ve zdravotnictví pak mají adu specifik daných charakterem celého odv tví, a už jde o podmínky k výkonu zdravotnických povolání, povinnosti zdravotnického personálu, tak i specifika výkonu práce (nap. úpravu pracovní doby a doby odpo inku). Pracovní právo je významn ovliv ováno mezinárodním a evropským (unijním) právem. Mezinárodní úprava vychází p edevším z p sobení mezinárodních organizací: Organizace spojených národ (OSN), Mezinárodní organizace práce (MOP) a Rady Evropy. St žejní role p ísluší MOP a jejím instrument m, tj. zejména úmluvám a dále doporu ením. Existují také bilaterální smlouvy zasahující do oblasti pracovn právních vztah. Stále vzr stající význam má v oblasti pracovního práva také innost institucí Evropské unie a prameny unijního práva: rozlišujeme jednak primární prameny (smlouvy) a dále sekundární prameny (tvo ené zejména na ízeními a sm rnicemi). Z hlediska ú ink pat í smlouvy a na ízení mezi bezprost edn závazné, naopak sm rnice musí být do vnitrostátního práva implementovány prost ednictvím právních p edpis. Pokud však lenský stát ve stanovené lh t tuto svoji povinnost nesplní, nebo jen áste n, získává podle konstantní judikatury Evropského soudního dvora (ESD) taková sm rnice p ímý ú inek. Vzhledem k priorit národních zákonodárc v oblasti sociální ochrany a omezeným kompetencím orgán EU však nemá unijní právo takový vliv jako v jiných odv tvích. Unijní pracovní právo zahrnuje n kolik oblastí: krom zajišt ní volného pohybu pracovní síly, kterému budeme podrobn ji v novat pozornost v analýze 1.2, pat í mezi st žejní otázky p edevším rovné zacházení a boj s diskriminací v zam stnání a povolání (a už z d vodu rasy, etnického p vodu, pohlaví, náboženského vyznání i víry, zdravotního postižení, v ku nebo sexuální orientace). V této oblasti byly p ijaty zejména následující sm rnice 2 : a) sm rnice EP a Rady 2006/54/ES, o zavedení zásady rovných p íležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zam stnání a povolání; b) sm rnice Rady 2000/43/ES, kterou se provádí zásada rovného zacházení mezi osobami bez ohledu na jejich rasový nebo etnický p vod; c) sm rnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zam stnání a povolání. 2 K právním p edpis m Evropské unie a jiným dokument m: http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm 3 4

Pracovn právní analýza Sledované problematiky se dále týkají také sm rnice o informa ní a pojednávací povinnosti zam stnavatele, pracovní dob i zvláštních pracovních podmínkách žen a mladistvých. 3 V dalším výkladu se v souladu se zadáním zam íme p edevším na eskou a rakouskou vnitrostátní úpravu a jejich srovnání. Pracovn právní analýza I. 2. 1. Normativní právní akty (právní p edpisy) Jsou nejvýznamn jším pramenem práva v obou zemích, jsou výsledkem legislativního procesu a stanovují obecn závazná a vynutitelná pravidla chování. V Rakousku se uplat uje nejen celostátní, ale také zemská normotvorba (Landesdienstrecht), která hraje v oblasti zdravotnictví st žejní roli. I. 2. Prameny pracovního práva Pod prameny práva chápeme zdroje právní úpravy. V oblasti pracovního práva se uplat ují p edevším a) normativní právní akty (ústavní p edpisy, zákony a podzákonné právní p edpisy), b) normativní smlouvy a c) soudní rozhodnutí. Dominantním pramenem práva jsou normativní právní akty. Významnou pozici však mají také normativní smlouvy v podob kolektivních smluv jako specifický i charakteristický pramen pracovního práva. eský i rakouský právní ád mají hierarchizovanou strukturu, kdy se jednotlivé prameny odlišují právní silou i mírou obecnosti. Jsou vystav ny na následujících principech: a) P edpisy nižší právní síly nesmí být v rozporu s p edpisy vyšší právní síly. b) Pro vztah vnitrostátního a mezinárodního práva platí, že pokud stanoví mezinárodní smlouva n co jiného než zákon, tak se použije mezinárodní smlouva. c) Pro vztah vnitrostátního a unijního práva platí zásada aplika ní p ednosti unijního práva a zásada bezprost edního p ímého ú inku unijního práva a také nep ímého ú inku (tzv. eurokonformní výklad). Z hlediska právní síly m žeme prameny práva rámcov se adit následn : mezinárodní a evropské právo, ústavní právo, kogentní ustanovení právních p edpis, kolektivní smlouva (vyššího stupn ), podniková (kolektivní) smlouva, pracovní smlouva, dispozitivní ustanovení právních p edpis, vnit ní p edpisy a pokyny zam stnavatele. I. 2. 1. 1. eská republika 4 : ústavní zákon. 1/1993 Sb., Ústava eské republiky, ve zn ní pozd jších p edpis ; Listina základních práv a svobod, ve zn ní ústavního zákona. 162/1998 Sb., vyhlášena ústavním zákonem. 23/1991 Sb. a republikována usnesením p edsednictva NR. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako sou ásti ústavního po ádku eské republiky; zákon. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále též ZPr), ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 40/1964 Sb., ob anský zákoník (dále též OZ), ve zn ní pozd jších p edpis, a zákon. 89/2012 Sb., ob anský zákoník (dále též NOZ), jehož ú innost je uzákon na od 1. 1. 2014; zákon. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o zm n n kterých zákon (antidiskrimina ní zákon); zákon. 326/1999 Sb., o pobytu cizinc na území eské republiky a o zm n n kterých zákon, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákona. 187/2006 Sb., o nemocenském pojišt ní, ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve zn ní pozd jších p edpis ; zákon. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve zn ní pozd jších p edpis ; na. vl.. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve zn ní na ízení vlády. 114/2011 Sb.; na ízení vlády. 564/2006 Sb., o platových pom rech zam stnanc ve ve ejných službách a správ, ve zn ní pozd jších p edpis ; na ízení vlády. 567/2006 Sb., o minimální mzd, nejnižších úrovních zaru ení mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prost edí a o výši p íplatku ke mzd za práci ve ztíženém prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis ; na ízení vlády. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných d ležitých osobních p ekážek v práci; na ízení vlády. 201/2010 Sb., o zp sobu evidence úraz, hlášení a zasílání záznamu o úrazu; 3 Blíže: B LINA, Miroslav a kol. Pracovní právo. 5. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 63n. 5 4 eské právní p edpisy jsou dostupné na Portálu ve ejné správy: http://portal.gov.cz/app/zakony/. ešiteli byl využíván Automatizovaný systém právních informací (ASPI). 6

Pracovn právní analýza na ízení vlády. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve ve ejných službách a správ ; vyhláška MPSV. 16/1991 Sb., o zprost edkovatelích a rozhodcích a ukládání kolektivních smluv vyššího stupn ; vyhláška MPSV. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon. 435/2004 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd jších p edpis ; vyhláška MZ 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavk na postup p i posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se p edává léka ský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti léka ského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání); vyhláška MZ 79/2013 Sb., o provedení n kterých ustanovení zákona. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovn léka ských službách a n kterých druzích posudkové pé e). I. 2. 1. 2. Rakousko 5 : a) celostátní p edpisy: zákon. 946/1811 JGS, Allgemeines bürgerliches Gesetzbuch für die gesammten deutschen Erbländer der Oesterreichischen Monarchie (ABGB), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 292/1921 BGBl., über den Dienstvertrag der Privatangestellten (Angestelltengesetz AngG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 461/1969 BGBl., über die Regelung der Arbeitszeit (Arbeitszeitgesetz AZG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 22/1974 BGBl., betreffend die Arbeitsverfassung (Arbeitsverfassungsgesetz ArbVG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 218/1975 BGBl., mit dem die Beschäftigung von Ausländern geregelt wird (Ausländerbeschäftigungsgesetz AuslBG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 100/1993 BGBl., über die Gleichbehandlung im Bereich des Bundes (Bundes-Gleichbehandlungsgesetz B-GlBG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 8/1997 BGBl. I, mit dem ein Arbeitszeitgesetz für Angehörige von Gesundheitsberufen in Kranken-, Pflegeanstalten und ähnlichen Einrichtungen geschaffen wird (Krankenanstalten-Arbeitszeitgesetz KA-AZG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 100/2005 BGBl. I, über die Niederlassung und den Aufenthalt in Österreich (Niederlassungs- und Aufenthaltsgesetz NAG), ve zn ní pozd jších p edpis ; spolkový zákon. 100/2005 BGBl. I, über die Gewährung von Asyl (Asylgesetz 2005 AsylG 2005), ve zn ní pozd jších p edpis ; Pracovn právní analýza b) dolnorakouské zemské p edpisy (NÖ):. 9452 LGBl., über die Errichtung der NÖ Landeskliniken-Holding (NÖ LKH), ve zn ní pozd jších p edpis ;. 9410 LGBl., NÖ Spitalsärztegesetz 1992 (NÖ SÄG 1992), ve zn ní pozd jších p edpis ;. 2100 LGBl., NÖ Landes-Bedienstetengesetz (NÖ LBG), ve zn ní pozd jších p edpis ;. 2300 LGBl., Landes-Vertragsbedienstetengesetz (LVBG), ve zn ní pozd jších p edpis ;. 9440 LGBl., NÖ Krankenanstaltengesetz (NÖ KAG), ve zn ní pozd jších p edpis ;. 2200 LGBl., Dienstpragmatik der Landesbeamten 1972 (DLP 1972), ve zn ní pozd jších p edpis ;. 2100/1 LGBl., NÖ Bewertungs- und Referenzverwendungsordnung (NÖ BRO), ve zn ní pozd jších p edpis. I. 2. 1. 3. Kolektivní smlouvy Kolektivní smlouvy obsahují obecn závazná pravidla chování obdobn jako normativní právní akty. Jedná se o ujednání mezi subjektem nebo subjekty zastupujícími zam stnance na stran jedné a zam stnavatele na stran druhé (v R to jsou na stran zam stnanc výlu n odborové organizace, v Rakousku p icházejí v úvahu i další subjekty, v praxi to však jsou také odborové organizace, konkrétn Österreichischer Gewerkschaftsbund). Mají sice charakter soukromoprávního jednání, ale s normativními ú inky (tedy zavazují i zam stnance, kte í nejsou odborov organizováni). Skládají se ze dvou ástí: a) z normativní ásti, která obsahuje ustanovení obecné povahy a vznikají z ní nároky p ímo zam stnanc m, b) ze závazkové ásti obsahující práva a povinnosti smluvních stran. Charakter pramene práva má pouze normativní ást. Kolektivní smlouvy se d lí na kolektivní smlouvy vyššího stupn a podnikové (kolektivní) smlouvy. Kolektivní smlouvy vyšší stupn jsou v R uloženy u MPSV, které to oznamuje ve Sbírce zákon, v Rakousku u BMASK a zve ejn ny v Amtsblatt zur Wiener Zeitung, podnikové kolektivní smlouvy se uzavírají na úrovni jednotlivých organizací. V Rakousku se dále uplat ují také tzv. podnikové dohody (Betriebsvereinbarungen BV) mající obdobný charakter jako kolektivní smlouvy. V nemocnicích Kraje Vyso ina a Jihomoravského kraje jsou pracovn právní vztahy blíže upraveny v rámci kolektivních smluv, v jednotlivých nemocnicích NÖ Landeskliniken-Holding pak v rámci podnikových dohod. S ohledem na naše téma se zam íme na úpravu pracovn právních podmínek a nárok (zvl. na skon ení pracovního pom ru, výpov dní dobu a odstupné i na odm ování za práci). Forma ani obsah kolektivních smluv sice nejsou v rámci zdravotnických za ízení kraj standardizovány, ale obsahov se nijak výrazn neliší (mají spíše informa ní a organiza ní dosah, v tšinou p ebírají zákonnou úpravu). 5 Rakouské právní p edpisy jsou dostupné prost ednictvím Rechtsinformationssystem des Bundes (RIS): http://www.ris.bka.gv.at/. Ten zahrnuje spolkové i zemské právní p edpisy, a to bu v konsolidovaném zn ní (tedy v etn všech pozd jších novel a zm n), nebo p ímo autentické zn ní Bundesgesetzblatt (Spolková sbírka zákon ) a Landesgesetzblätter (Zemské sbírky zákon ). 7 8

Pracovn právní analýza I. 2. 1. 4. Interní normativní akty (vnit ní p edpisy) Bývají také považovány za pramen pracovního práva a jsou závazné pro zam stnance i zam stnavatele. Mohou zakládat mzdová, platová a ostatní práva zam stnanc nebo rozvád t ustanovení zákoníku práce. Jejich prost ednictvím se také m že organizovat a ídit výkon práce. Musí být vydány písemn, nesmí p sobit zp tn, musí být p ístupny a zam stnavatel má povinnost seznámit zam stnance s jejich obsahem. Vnit ní p edpisy nesmí být v rozporu s NPA i kolektivní smlouvou. Zvláštním druhem vnit ního p edpisu je pracovní ád, který rozvádí ustanovení zákoníku práce a zvláštních právních p edpis podle zvláštních podmínek u konkrétního zam stnavatele. I. 2. 1. 5. Srovnání Prameny práva mají v obou zemích obdobný charakter, v R hraje dominantní roli zákoník práce, v Rakousku je právní úprava více rozt íšt ná, p i emž jsou ur ující zemské právní p edpisy: pro léka e NÖ SÄG 1992, pro jiný zdravotnický personál LVBG (zam stnaný do 30. 6. 2006) a NÖ LBG (od 1. 7. 2006) každý má samostatnou úpravu, NÖ SÄG 1992 však asto odkazuje na NÖ LBG. Dostupnost pramen práva a zvlášt právních p edpis je v Rakousku (díky právnímu informa nímu systému RIS) lepší než v R. Pracovn právní analýza I. 2. 2. Pracovní pom r a jiné pracovn právní vztahy Základními pracovn právními vztahy jsou v R pracovní pom r a dále vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní pom r (dohodou o pracovní innosti a dohodou o provedení práce). Zam stnavatel však má zajiš ovat pln ní svých úkol p edevším zam stnanci v pracovním pom ru, takže pracovní pom r p edstavuje zákonem preferovaný a také nej ast jší pracovn právní vztah. M že být založen pracovní smlouvou nebo jmenováním ( 33 ZPr). V Rakousku nejsou upraveny dohody o pracích konaných mimo pracovní pom r. Pracovní pom r je zakládán pracovní smlouvou ( 1151n. ABGB). Pracovní pom r je vztahem smluvním, závazkovým, osobn právním, organiza n právním, kolektivním a úplatným. I. 2. 2. 1. Vznik pracovního pom ru / 30n. ZPr; 6n. AngG, 9n. NÖ SÄG 1992, 4n. NÖ LVBG, 7n. NÖ LBG/ 3.1.1 Pracovn právní zp sobilost (subjektivita): Právní zp sobilost fyzické osoby sice vzniká v plném rozsahu až dosažením zletilosti, pracovn právní zp sobilost však vzniká až na výjimky d íve (v R dosažením 15 let, v Rakousku sice obecn již 14 let, ale v námi sledované oblasti také 15 let). Vzhledem ke kvalifika ním podmínkám zdravotnického personálu to však nehraje v tší roli. 3.1.2 Postup p ed vznikem pracovního pom ru (blíže 30 a 31 ZPr, 4 a 12 z.. 435/2004 Sb., 5 odst. 3 z.. 198/2002 Sb., 4 B-GlBG): Výb r zam stnanc je v kompetenci zam stnavatele, vlastní výb rová ízení však nesmí mít diskrimina ní povahu (zvlášt z hlediska rovného zacházení pro muže a ženy). V právních p edpisech nejsou upraveny speciální postupy pro výb r pracovník, výjimkou byla vyhláška MZ. 247/1993 Sb., která pro zdravotnická za ízení v p sobnosti MZ i kraj stanovila procedurální postup p i vyhlašování výb rových ízení p i obsazování funkcí editel a vedoucích pracovník v tzv. I. linie ízení. Ta však byla již zrušena zákonem. 372/2011 Sb. V souvislosti s jednáním p ed vznikem pracovního pom ru smí zam stnavatel požadovat jen údaje, které bezprost edn souvisí s uzav ením pracovní smlouvy, požadování n kterých údaj (národnost, náboženství, sexuální orientace ) je až na výjimky výslovn zakázáno. Odpov dnost v p edsmluvním stádiu není v pracovn právních p edpisech výslovn ešena, bylo by ji však možné subsidiárn dovodit z ob anského práva obou stát (náhrada škody, culpa in contrahendo). I. 2. 2. 2. Druhy pracovních pom r podle kritéria doby trvání pracovního pom ru (na dobu neur itou x na dobu ur itou); podle kritéria zam stnavatele (zam stnavatel je právnickou osobou x zam stnavatel je fyzickou osobou); podle kritéria právní skute nosti (založené pracovní smlouvou x založené jmenováním); podle kritéria délky týdenní pracovní doby (se stanovenou týdenní pracovní dobou x kratší než je stanovená týdenní pracovní doba). 9 10