EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro zahraniční věci 12.3.2015 2015/2001(INI) NÁVRH ZPRÁVY o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem (2015/2001(INI)) Výbor pro zahraniční věci Zpravodaj: Gabrielius Landsbergis PR\1054054.doc PE551.764v04-00 Jednotná v rozmanitosti
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU...3 PE551.764v04-00 2/7 PR\1054054.doc
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o situaci v oblasti vztahů mezi EU a Ruskem (2015/2001(INI)) Evropský parlament, s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2012, které obsahuje doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost týkající se jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem 1, na usnesení ze dne 12. září 2013 o nátlaku Ruska na země Východního partnerství (v souvislosti s nadcházejícím summitem Východního partnerství ve Vilniusu) 2, na usnesení ze dne 6. února 2014 o summitu EU a Ruska 3 a na usnesení ze dne 18. září 2014 o situaci na Ukrajině a aktuálním stavu vztahů mezi EU a Ruskem 4, s ohledem na závěry a prohlášení o situaci na Ukrajině a o vztazích s Ruskem, která učinila Evropská rada (pro zahraniční věci) a vedoucí představitelé skupiny G7 za posledních 18 měsíců, s ohledem na dohody dosažené v Minsku ve dnech 5. září 2014 a 12. února 2015 5, s ohledem na rezoluci, kterou přijalo Valné shromáždění OSN dne 27. března 2014 6, a na rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze dne 17. února 2015 7, s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na návrh zprávy Výboru pro zahraniční věci (A8-0000/2015), A. vzhledem k tomu, že se EU po desetiletí snaží o vybudování vzájemně výhodného strategického partnerství s Ruskem, které by bylo založeno na společných hodnotách a zásadách a na společných zájmech; vzhledem k tomu, že EU je i nadále otevřena tomuto vztahu a dialogu, který by k němu vedl, a že si přeje návrat k atmosféře spolupráce s Ruskem; B. vzhledem k tomu, že nehledě na ruskou agresi vůči Gruzii a na narušení její územní celistvosti v roce 2008 si EU v reakci na tyto události vybrala model prohloubené spolupráce jako způsob, jak si Rusko usmířit; vzhledem k tomu, že místo toho, aby byla přijata restriktivní opatření, byla v souladu s tímto postojem zahájena nebo prohloubena řada velkorysých iniciativ v oblasti prohloubené spolupráce, jako jsou společné prostory, partnerství pro modernizaci, jednání o nové dohodě mezi EU a Ruskem a dialog o otázce lidských práv; 1 Přijaté texty, P7_TA(2012)0505. 2 Přijaté texty, P7_TA(2013)0383. 3 Přijaté texty, P7_TA-PROV(2014)0101. 4 Přijaté texty, P8_TA-PROV(2014)0025. 5 Protokol o výsledcích konzultací třístranné kontaktní skupiny podepsaný dne 5. září 2014 a Balíček opatření k realizaci Minských dohod schválený dne 12. února 2015. 6 Rezoluce Valného shromáždění OSN č. A/RES/68/262 o územní celistvosti Ukrajiny. 7 Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. S/RES/2202(2015). PR\1054054.doc 3/7 PE551.764v04-00
C. vzhledem k tomu, že tím, že Rusko nezákonně anektovalo Krym a vede proti Ukrajině nevyhlášenou válku, které se přímo účastní ruské vojenské jednotky, a tím, že úmyslně destabilizuje tuto sousední suverénní a nezávislou zemi, hluboce a dlouhodobě poškodilo své vztahy s EU v důsledku ohrožení základních principů bezpečnostního řádu Evropy a porušení svých mezinárodních závazků, zejména těch, které vyplývají z Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu a Budapešťského memoranda; D. vzhledem k tomu, že Rusko ve svém sousedství v Podněstří, Jižní Osetii, Abcházii a Náhorním Karabachu vyvolalo řadu zmrazených konfliktů a je jejich přímým i nepřímým účastníkem, což představuje závažnou překážku rozvoje a stability příslušných sousedních zemí; E. vzhledem k tomu, že v reakci na skrytou vojenskou invazi Ruska na Ukrajinu přijala EU postupně sérii restriktivních opatření; vzhledem k tomu, že v reakci na agresi Ruska přijala podobné sankce řada dalších zemí; F. vzhledem k tomu, že tato cílená restriktivní opatření nejsou zaměřena na ruský lid, nýbrž mají za cíl dosáhnout změny ruské politiky vůči zemi ve společném sousedství a ruské činnosti v této zemi; vzhledem k tomu, že sankce lze částečně nebo zcela zrušit, jakmile se Rusko zaváže, že bude čestně plnit veškerá ustanovení Minských dohod a že vrátí Krym Ukrajině; vzhledem k tomu, že pokud se Rusko rozhodne konat jinak a nepřijme pozitivní kroky ke změně své politiky, dojde ke zpřísnění sankcí; G. vzhledem k tomu, že EU plně podporovala přistoupení Ruska k nejrůznějším mezinárodním organizacím a fórům, jako je G8, G20 a WTO a jeho účast v nich; vzhledem k tomu, že tato strategie zaměřená na zapojení Ruska do mezinárodních rozhodovacích orgánů nepřinesla očekávané výsledky, ale vzhledem ke zvyku Ruska porušovat pravidla, např. tím, že nedodržuje normy a povinnosti v rámci WTO (zavedením řady diskriminačních opatření proti jednotlivým členským státům EU a jiným zemím v sousedství) a ve více než tisíci případech se neřídí rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva apod., vedla naopak ke vzniku napětí; H. vzhledem k tomu, že Rusko vypracovalo politiku a nástroje pro nový druh hybridní války, kdy úmyslně zamlžuje hranice mezi vojenskou/polovojenskou činností a politickou angažovaností a nejrůznější informace používá jako zbraň (informace se záměrně mění a vysílají s cílem poškodit společenské, politické a institucionální struktury), kdy v cizích zemích používá k podněcování vzpoury profesionální štváče a za účelem destabilizace situace se zaměřuje na skupiny hovořící menšinovým jazykem, kdy kontroluje informační prostor a kombinuje kybernetické vedení války s vojenskými prostředky, a vzhledem k tomu, že tuto politiku a tyto nástroje aktivně používá; I. vzhledem k tomu, že ruské stíhací letouny narušující vzdušný prostor EU a NATO ohrožují bezpečnost civilních letů; J. vzhledem k tomu, že podle světového indexu svobody sdělovacích prostředků se Ruská federace řadí na 148. místo ze 180; vzhledem k tomu, že došlo k významnému rozšíření a navýšení financování státem kontrolovaných sdělovacích prostředků; PE551.764v04-00 4/7 PR\1054054.doc
1. opakuje, že s ohledem na přímé i nepřímé zapojení Ruska do války na Ukrajině, které se rovná úmyslnému porušování samotného základu demokratických zásad a hodnot, jež podporuje EU a sdílí široké mezinárodní společenství, EU nevidí možnost návratu k běžným vztahům ; požaduje, aby EU kriticky přehodnotila své vztahy s Ruskem, a žádá o co nejrychlejší vypracování plánu pro nepředvídané situace, který by se zakládal na opatřeních tzv. jemné síly zaměřených na boj proti agresivní a kontroverzní politice Ruska vůči EU a jejím partnerům; 2. zdůrazňuje, že v tuto chvíli se s Ruskem v důsledku jeho činů již nemůže jednat jako se strategickým partnerem, ani nemůže být za strategického partnera považováno; poukazuje na to, že strategické partnerství lze zakládat pouze se zeměmi, které neohrožují mezinárodní řád založený na demokracii, státní suverenitě (včetně toho, že si každý stát může zvolit svůj vlastní ústavní pořádek a orientaci své zahraniční politiky), neporušitelnosti státních hranic, dodržování právního státu a zásad mezinárodního obchodu a na vzájemné důvěře; 3. je velmi znepokojen tím, že Rusko se nyní v rámci mezinárodního demokratického společenství otevřeně staví ne jako partner, ale jako protivník, a že se tak chová, když se snaží zpochybnit stávající mezinárodní řád a překreslit hranice v Evropě; je mimořádně znepokojen snahou ruských orgánů systematicky očerňovat liberální demokracii a považovat demokratické sousední země za ohrožení svého vlastního pořádku; 4. zdůrazňuje, že vztahy mezi EU a Ruskem se musejí od této chvíle zakládat na právním státu a na dialogu podmíněném splněním určitých podmínek a že v tomto případě by EU byla ochotna znovu zahájit spolupráci s orgány v Moskvě za podmínky, že Rusko jednoznačně a bez námitek přijme svůj díl odpovědnosti a že bude bez výjimky dodržovat Minské dohody; zdůrazňuje, že aby bylo zajištěno, že pokud bude tento dialog obnoven (přičemž základní podmínkou jeho opětovného zahájení je vrácení Krymu Ukrajině), nebude probíhat na úkor evropských hodnot, norem a mezinárodních závazků, bylo by nutné zcela jasně stanovit, co EU od Ruska očekává a jaká odvetná opatření přijme v případě, že by Rusko své závazky neplnilo; 5. vítá solidaritu a jednotu, kterou prokázaly členské státy v souvislosti s nevyhlášenou válkou Ruska proti Ukrajině a která umožnila přijmout v reakci na tuto válku určitá opatření a dále je rozšířit; vyzývá členské státy, aby zachování této jednoty považovaly za naprostou prioritu; znovu opakuje, že k zajištění účinné politiky EU a její schopnosti nepoddat se vnějším problémům a tlakům je velmi důležitá jednota a solidarita mezi členskými státy i mezi EU a zeměmi Východního partnerství; 6. zdůrazňuje v této souvislosti, že základním kamenem účinné a úspěšné vnější politiky EU je posílení její vnitřní politiky, zejména na základě větší integrace; vyzývá proto členské státy, aby pokračovaly v účinném odstraňování problémů vznikajících při rozhodování a v upevňování společné politiky a aby zintenzivnily své úsilí v tomto směru s cílem minimalizovat slabé stránky této politiky a maximalizovat její odolnost, zejména v oblasti obchodu, finančních služeb a transakcí, migrace, energetiky, správy vnějších hranic a informační a kybernetické bezpečnosti; 7. jednoznačně podporuje urychlené vytvoření stabilní evropské energetické unie, zejména PR\1054054.doc 5/7 PE551.764v04-00
propojení energetických sítí jednotlivých členských států, s cílem významně snížit jejich závislost na externích dodavatelích energie; je pevně přesvědčen o tom, že s problémy a nedostatkem evropské solidarity a s tím, že jsou jednotlivé členské státy vystaveny nezákonnému používání energetiky jako nástroje politického a diplomatického vyjednávání, lze úspěšně bojovat pouze na základě neomezeného zavedení třetího energetického balíčku a dobudováním transparentního, integrovaného, synchronizovaného a odolného evropského vnitřního energetického trhu; 8. zdůrazňuje význam pozastavení spolupráce s Ruskem v oblasti obrany a vyzývá členské státy, aby nepřijímaly žádná rozhodnutí, která by mohla ohrozit tento jednotný postoj; domnívá se proto, že nehledě na svou nesporně bilaterální povahu by se měly dohody v oblasti obranné spolupráce mezi některými členskými státy a Ruskem důkladně vyhodnotit na úrovni EU s cílem stanovit vhodný a důsledný postup; vyzývá k dalšímu upevnění spolupráce EU s NATO; 9. je velmi znepokojen stále většími omezeními svobodných sdělovacích prostředků, upevňováním kontroly nad internetovými zdroji informací, používáním nátlaku k omezení nezávislého zpravodajství a snižováním norem novinářské práce v Rusku a také stále větším monopolem na informace, které mají k dispozici rusky mluvící diváci a posluchači v zahraničí díky státem vlastněným sdělovacím prostředkům; lituje, že ruské státem kontrolované sdělovací prostředky se staly hráčem v informační sféře EU, aniž by dodržovaly normy nezávislé novinářské práce, mj. odmítáním verbálních projevů nenávisti; 10. znovu vyzývá k tomu, aby byly v rámci EU vytvořeny možnosti vyhledávání informací používaných jako zbraň a aby byly vypracovány informační plány pro případ nouze, včetně rozšíření analytických a monitorovacích možností, zejména v ruském jazyce, aby bylo možné vyhledávat záměrně neobjektivní informace a rychle a vhodným způsobem na ně reagovat; vyzývá Komisi, aby bez odkladu vyčlenila přiměřené finanční prostředky na konkrétní projekty zaměřené na boj proti ruské propagandě v EU a v cizině; vyzývá Komisi a členské státy, aby kromě toho navrhly mechanismus ke sběru informací a podávání hlášení o finanční, politické nebo technické pomoci, kterou Rusko poskytuje politickým stranám a jiným organizacím v rámci EU, a mechanismus k jejímu sledování s cílem zjistit, jak dalece se Rusko angažuje v politickém životě a politické diskuzi v EU a jaký je jeho vliv v této oblasti; 11. vyzývá EU, aby podporovala projekty realizované na nejnižší úrovni, které se zaměřují na vypracování vysokých norem novinářské práce, svobodu sdělovacích prostředků, poskytování objektivních a důvěryhodných informací v Rusku a na kritický rozbor propagandy v EU a zemích Východního partnerství; podporuje iniciativu na vybudování sdělovacích prostředků v ruském jazyce s cílem poskytovat rusky hovořící menšině v EU a v zemích Východního partnerství důvěryhodnou a přístupnou alternativu k neobjektivním informacím; 12. znovu opakuje, že jednou ze základních zásad, na nichž byla EU vybudována, je nekompromisní dodržování právního státu, a odmítá minulé snahy o pragmatický výklad zákonů s cílem vyhovět Rusku coby obchodnímu partnerovi; vyzývá proto v případě jakéhokoli porušování zákonů k přísnému, urychlenému a bezpodmínečnému PE551.764v04-00 6/7 PR\1054054.doc
uplatňování zásad právního státu a zásady svobodné a spravedlivé hospodářské soutěže, a to i v rámci soudního řízení proti Gazpromu; 13. vyjadřuje své hluboké znepokojení nad stavem lidských práv a právního státu v Rusku a rozhodně odsuzuje tvrdé zákroky proti nezávislé občanské společnosti a neustálou mnohostrannou represi aktivistů, politických oponentů a kritiků režimu, která v některých případech vedla k jejich zavraždění (Anna Politkovská, Natalja Estěmirovová, Boris Němcov, Sergej Magnitskij, Alexandr Litviněnko a další); požaduje řádné a nezávislé vyšetření všech vražd politických aktivistů, novinářů a informátorů; znovu vyzývá Radu, aby dostála svému závazku bránit tyto zásady a aby vůči státním úředníkům zapojeným do řádně zdokumentovaného případu Magnitského přijala restriktivní opatření; 14. zdůrazňuje, že je nutné i nadále poskytovat politickou a finanční podporu nezávislým aktivistům občanské společnosti, sdělovacím prostředkům a nevládním organizacím; vybízí EU, aby oslovila ruské veřejné činitele a organizace občanské společnosti, kteří jsou nakloněni tomu, aby spolu s EU vytvořili alternativní představu politických a diplomatických vztahů; 15. pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, vládě a parlamentu Ruské federace a vládám a parlamentům zemí Východního partnerství. PR\1054054.doc 7/7 PE551.764v04-00