CROSS - COMPLIANCE Obsah: I. Význam pojmu CC II. Charakteristika CC III. Strašák nebo pomoc? IV. Legislativní úprava CC V. Jednotlivé prvky CC VI. Kontrola CC VII. Sankční systém VIII. Aplikace CC v ČR IX. Dopady na zemědělské podniky I. Význam pojmu CC V souvislosti s členstvím ČR v EU a existující Společnou zemědělskou politikou (SZP) se setkáváme s celou řadou nových pojmů. Jedním z těchto pojmů je termín Cross-compliance (dále jen CC), který se do češtiny nejčastěji překládá jako křížový soulad. Tímto pojmem se podle Evropské agentury pro životní prostředí rozumí spojení problematiky ochrany životního prostředí a zdraví s problematikou dotační politiky v zemědělství. Obecně se jedná o politický nástroj pro zavedení minimálních standardů v oblastech ochrany veřejného zdraví, zdraví a pohody zvířat, zdraví rostlin a v oblasti životního prostředí. Pojem cross compliance lze definovat jako podmíněnost poskytnutí finančních podpor ze strany státu dodržováním vybraných právních předpisů a definovaných standardů ze strany žadatelů o podpory. II. Charakteristika CC Principy Cross comliance předpokládají soulad enviromentálních podmínek a zemědělské dotační politiky. Zákonné požadavky jsou dané 19-ti evropskými normami a českou legislativou. Tyto požadavky budou muset zemědělští podnikatelé od roku 2009 1/8
dodržovat a řídit se jimi tak, aby se vyvarovali snížení zemědělských dotací, popřípadě vyloučení ze systému poskytování dotací. III. Strašák nebo pomoc??? Cross-Compliance a stalo se zaklínadlem mnoha institucí a úředníků. Jaký je skutečný důvod zavedení křížové kontroly? Existuje v podstatě jen jeden. Získání argumentů pro veřejnost, která již nechce dávat zemědělcům tolik peněz. Bude docházet ke kontrole, zda-li se dodržují některé vybrané paragrafy zákonů a zda-li se dodržují Správné zásady zemědělského hospodaření a za to, že tak činí, dostanou dotace. Když zjistíme, že ne, tak zemědělcům budou dotace zkráceny nebo dokonce zcela odeberány. Zemědělec dostane přímou platbu jen tehdy, bude-li dodržovat Správnou zemědělskou praxi a některé paragrafy z 19 směrnic EU přenesených do české legislativy. Kdo nechce dotace, nemusí respektovat Cross- compliance, musí pouze respektovat zákony země. Kdo chce dotace, musí snést navíc další administrativní procesy. IV. Legislativní úprava Pojem cross compliance a jeho postavení v reformované Společné zemědělské politice (SZP) je obsažen v Nařízení Rady č. 1782/2003, které je základním předpisem týkajícím se reformy SZP. Toto nařízení upravuje nejen vlastní obsah a význam pojmu cross compliance, ale popisuje problematiku IACS a podmínky jednotlivých přímých plateb včetně SPS platby. Prováděcím předpisem k tomuto nařízení je Nařízení Komise č. 796/2004, které se zabývá zejména kontrolou cross compliance a sankcemi za neplnění požadavků cross compliance. Pro hospodaření zemědělských podniků, kteří plní požadavky cross compliance, je tedy důležitá znalost národních předpisů, ve kterých jsou zakotveny požadavky cross compliance týkající se přímo zemědělského hospodaření. V. Jednotlivé prvky CC Problematika cross compliance se rozpadá do dvou hlavních složek. První složku cross compliance tvoří tzv. standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu (GAEC) Druhá složka cross compliance je tvořena zákonnými požadavky na hospodaření (SMRs). 2/8
V/I. GAEC Každý členský stát Evropské unie má za povinnost od roku 2004 definovat na národní úrovni standardy dobrého zemědělského a environmentálního stavu jako podmínky pro poskytování přímých plateb na základě rámce pro definování, který je uveden v příloze IV Nařízení Rady č. 1782/2003. Tento rámec umožňuje členským státům definovat národní standardy a zohlednit své specifické podmínky v následujících čtyřech oblastech: půdní eroze obsah organické hmoty v půdě půdní struktura minimální úroveň údržby V České republice byl dobrý zemědělský a environmentální stav definován jako podmínka pro poskytování přímých plateb (SAPS a TOP-UP) v roce 2004 v Nařízení vlády č. 243/2004. Pro období 2005 2006 platí jako podmínka pro poskytování přímých plateb dobrý zemědělský a ekologický stav definovaný v Nařízení vlády č. 144/2005. Obsah dobrého zemědělského a environmentálního stavu v podmínkách České republiky je následující: nerušení krajinných prvků vyloučení širokořádkových plodinna svažité půdě se sklonitostí nad 12º zapravení tekutých statkových hnojiv na o.p. nepálení rostlinných zbytků 3/8
V/II. SMRs Cross - Compliance Zákonné požadavky = 19 směrnic a nařízení EU V současné době jsou požadavky tvořeny vybranými články 19 právních předpisů z následujících oblastí: ochrany životního prostředí (5 předpisů) ochrana volně žijících ptáků (NATURA 2000) ochrana podzemních vod před vypouštěním nebezpečných látek aplikace upravených kalů na zemědělské půdě nitrátová směrnice ochrana stanovišť (NATURA 2000) ochrany zdraví člověka, zvířat a rostlin (11 předpisů) označování a evidence hospodářských zvířat tlumení nákaz hospodářských zvířat rostlinolékařská péče potravinová bezpečnost welfare hospodářských zvířat (3 předpisy) VI. Kontrola CC Cílem kontroly cross compliance podle Nařízení Komise č. 796/2004 je zjištění, zda dochází v zemědělském hospodaření ke shodě (compliance) s požadavky a standardy tvořící Cross compliance. Zjištění opačného stavu (neshody) vede k sankcím. VI/I Druhy neshod Zjištěné neshody mohou být následujícího druhu: opakovaná neshoda Opakovanou neshodou se rozumí neshoda se stejným požadavkem nebo standardem zjištěná více než jednou během tří po sobě jdoucích let, přičemž o předchozí neshodě byl žadatel informován. rozsáhlá neshoda 4/8
Definice rozsáhlé neshody zohledňuje jestli dopady vzniklé neshody jsou dalekosáhlé nebo jsou omezeny pouze na zemědělský podnik. závažná neshoda Při posuzování závažnosti neshody se zvažuje důležitost a závažnost následků neshody ve srovnání s významem dotčeného požadavku nebo standardu. dlouhodobá neshoda Doba trvání, po kterou působí účinky nedodržení a nesplnění požadavku nebo standardu, je rozhodující pro posouzení, zda se jedná o neshodu dlouhodobou. VI/II Kontroly na místě Minimální míra kontrol na místě za účelem provedení kontroly cross compliance je 1%. Kontrolováni jsou žadatelé žádající o platby uvedené v hlavě III a IV Nařízení rady č. 1782/2003, tj. SPS platba a zbývající přímé platby, které nejsou zahrnuty do SPS platby. Minimální míra kontrol na místě může být zvýšena. Základem pro výběr žadatelů ke kontrole na místě je analýza rizik. Výběr žadatelů se provádí z 5% žadatelů vybraných ke kontrole způsobilosti pro danou platbu nebo ze všech žadatelů. Kontrolu provádí specializované kontrolní orgány (ÚKZÚZ, SVS, SRS, ČIŽP, SZPI apod.). Vyhodnocení kontrol a stanovení sankcí provádí Platební agentura SZIF. VII Sankce VII/I Podoba sankce Sankce je důsledkem neplnění standardu dobrého zemědělského a environmentálního stavu nebo požadavku stanoveného některým z 19 právních předpisů. Sankce má dvojí podobu: krácení přímých plateb zamítnutí přímých plateb Na konečnou výši sankce mají vliv dvě skutečnosti: povaha neshody Na výši sankci má vliv, zda se jedná o neshodu opakovanou, rozsáhlou, závažnou nebo dlouhodobou. 5/8
počet porušených oblastí cross compliance Pro účely stanovení sankcí se využívá rozdělení cross compliance do následujících oblastí: ochrana životního prostředí (předpisy 1 5) ochrana zdraví člověka, zvířat a rostlin (předpisy 6 15) welfare hospodářských zvířat (předpisy 16 18) dobrý zemědělský a ekologický stav (standardy definované členským státem) VII/II Výše sankcí VII/II/I Neúmyslné porušení z nedbalosti Základní sazba sankce za neúmyslné porušení cross compliance (standardů a požadavků) při prvním zjištění činí 3%. Tato sazba může být podle povahy neshody zvýšena až na 5% nebo naopak snížena na úroveň 1%. Výše sankce je rovněž ovlivněna skutečností jaká oblast cross compliance byla porušena. Při několikanásobném porušení cross compliance v jedné oblasti cross compliance se sankce nesčítají, protože se porušení započítává pouze jednou. Příklad: Středně závažné porušení dvou předpisů v jedné oblasti cross compliance (např. zákona na ochranu přírody a krajiny a akčního programu) 3% + 3% 3% krácení přímých plateb (krácení se započítává pouze jednou) Různé porušení cross compliance ve více oblastech má za následek sčítání sankcí, ale pouze do maximální úrovně 5%. Příklad: Středně závažné porušení akčního programu (1. oblast) a porušení předpisů o označování a evidence zvířat (2. oblast): 3% + 3% 5% krácení přímých plateb (krácení se sčítá, ale uplatňuje se horní hranice 5%) Při současném porušení dvou oblastí v rámci jednoho nedostatku se provinění započítává pouze 6/8
jednou. Příklad: Odstranění krajinného prvku (porušení 1. a 4. oblasti cross compliance, ale stejného charakteru: Únor 2006 EKOTOXA OPAVA s.r.o. 7 3% + 3% 3% krácení přímých plateb (porušení se posuzuje pouze jednou) Při zjištění dvou různě závažných nedostatků v jedné oblasti se započítává nedostatek jednou s vyšší sazbou. Příklad: Závažné porušení předpisu na ochranu podzemních vod a současně mírné porušení zákona na ochranu přírody a krajiny: 5% + 1% 5% krácení přímých plateb (uplatňuje se krácení s vyšší sazbou) VII/II/II Opakované porušení z nedbalosti Při prvním zjištění opakovaného porušení standardů nebo požadavků cross compliance se výše sankce ztrojnásobuje a může tedy dosáhnout až 15%. Při druhém zjištění opakovaného porušení se rovněž výše sankce ztrojnásobuje, ale nepřekračuje horní hranici 15%. Při třetím zjištění opakovaného porušení se výše sankce ztrojnásobuje, ale horní hranice 15% se neuplatňuje. Opakované zjištění porušení standardů a požadavků se vztahuje na tři po sobě jdoucí roky. Příklad: Neúmyslné porušení požadavku v jedné oblasti: 3% krácení Opakované porušení stejného požadavku (poprvé) 9% krácení (3 x 3%) Opakované porušení stejného požadavku (podruhé) 15% krácení (3 x 9% 15%) Opakované porušení stejného požadavku (potřetí) 81% krácení (3 x 27%) Při souběhu zjištění prvního porušení požadavku a opakovaného porušení požadavku se neuplatňuje hranice 5%, ale uplatňuje se horní hranice 15%. 7/8
Příklad: První zjištění středního porušení 1. oblasti cross compliance a opakovaného (druhého) závažného porušení rovněž v 1. oblasti: 3% + 3 x 5% = 15% (ne 18%) VII/II/III Úmyslné porušení Při úmyslném porušení požadavku nebo standardu cross compliance je krácení celkového objemu přímých plateb na úrovni 20%. Podle rozsahu porušení a jeho závažnosti může být celkové krácení objemu přímých plateb sníženo na 15% (na horní hranici při neúmyslném porušení z nedbalosti) nebo zvýšeno až na 100% krácení, tj. zamítnutí přímých plateb v daném roce, popř. i v následujících letech. 8/8