Institut energetické ekonomie 07.04.2015
Agenda Nástroje regulace Právní rámec: mezinárodní úroveň a EU EU ETS Pohled utility Page 2
Role státu Má zasahovat (regulovat) stát? Nebo jiný subjekt? Důvod pro zásahy státu: Selhání trhu (zejména řešení externalit) Oblasti státní intervence: ovlivnění spotřeby přírodních zdrojů omezení produkce emisí a odpadů podpora recyklace obnova regenerační schopnosti prostředí Stát svou aktivitou v oblasti ochrany životního prostředí vlastně nahrazuje vzájemnou interakci znečišťovatelů a poškozených. Možností (nástrojů), jakými může stát vstoupit do procesu ochrany nebo zlepšení stavu životního prostředí existuje značné množství. Page 3
Nástroje snižování emisí: command-andcontrol vs. cap-and-trade Administrativní nástroje (command-and-control): statická regulace obvykle v podobě nějakého omezení není flexibilní, tj. nenabízí možnost optimalizace (např. dožívající zařízení vs. nová výstavba) nebere v potaz rozdílné náklady na snížení emisí Ekonomické nástroje (např. cap-and-trade/ daně): mají motivační efekt umožňují snížit náklady, optimalizovat rozvoj poskytují pobídky pro inovace obchodování s právem na znečištění rychle se rozvíjející trhy, využití přístupů typických pro finanční trhy včetně derivátů není jen regulací, ale také významnou business příležitostí Page 4
Nástrojový mix Užití konkrétních ekonomických nástrojů závisí na převažujícím politickém přístupu a daném ekonomickém systému. Mají-li být nástroje dostatečně účinné, musí být vhodně integrovány do tzv. "nástrojového mixu". Postup tvorby nástrojového mixu: identifikace a zřetelné definování environmentálních problémů stanovení cílů, které by měly být dosaženy návrh optimálního souboru ekonomických, normativních a informačních nástrojů (vytváření nástrojového mixu) modelové hodnocení environmentální účinnosti a ekonomické efektivnosti navrhovaného nástrojového mixu Page 5
Kritéria nastavení optimálního nástrojového mixu ekonomická efektivnost (náklady vs. efekty) směr působení (od koncových k preventivním opatřením) kompenzační funkce stimulační funkce fiskální funkce redistributivní funkce minimalizace distribučních efektů míra flexibility jednoduchost způsobu aplikace integrace s odvětvovými politikami politická přijatelnost makroekonomické dopady konvergence s předpisy EU, soulad s principy EU Page 6
Přímá regulace Skrze normativní nástroje je na znečišťovatele vyvíjen legislativní tlak a nemá v podstatě prostor pro jiné, než žádoucí chování. Pozitiva přímé regulace: rychle účinná Negativa přímé regulace: vyžaduje silný administrativní aparát defenzivní chování znečišťovatelů tvrdé (až existenční) ekonomické dopady na znečišťovatele Page 7
Ekonomické nástroje Skrze ekonomické nástroje je na znečišťovatele vyvíjen ekonomický tlak, díky kterému má prostor i pro chování, jež nemusí být žádoucí, avšak obvykle jen krátkodobě. Pozitiva ekonomických nástrojů: minimalizují celkové společenské náklady (nepůsobí plošně, ale přihlížejí k mezním nákladům na zamezení znečištění) podněcují iniciativu znečišťovatelů snižují nároky na státní administrativu (preferují tržní řešení) vytvářejí zdroje prostředků na ochranu ŽP Negativa ekonomických nástrojů: pomalejší účinnost znečišťovatelé nemusí reagovat dle očekávání Page 8
Teorie ekonomických nástrojů A.C.Pigou (1877-1959) cílem je, aby se soukromé náklady činností produkujících externality rovnaly společenským nákladům, resp. aby se mezní náklady producenta rovnaly mezním nákladům společnosti. Mezní náklady (MC) představují zvýšení celkových nákladů (C) nutných k výrobě jedné dodatečné jednotky výstupu (X): Sazba poplatku by tedy měla teoreticky vycházet ze vztahu mezních nákladů společnosti a mezních nákladů producenta: V praxi však záleží stanovení sazby poplatku zejména na: R MCS MCP metodice zjištění výše společenských, resp. externích nákladů, metodice přiřazování těchto nákladů konkrétním původcům znečištění, politická přijatelnost Page 9
Nákladová křivka snížení emisí Page 10
Mezinárodní a evropská institucionální struktura pro změny klimatu Page 11
Principy, závazky, struktura předběžná opatrnost společná, ale diferencovaná odpovědnost znečišťovatel platí Principy odpovědnost vůči budoucím generacím trvale udržitelný rozvoj Požadavek adicionality projektů Požadavek doplňkovosti k domácím aktivitám UNFCCC globální mz. úmluva (166 signatářů), stanovující cíl, principy a náznak závazku pro vyspělé státy (Annex I) cca 196 stran Kjótský protokol prováděcí akt (84 signatářů) tvoří 2 skupiny vyspělé země s redukčním (během 2008-2012 o 5% 1990) a finančním závazkem (země Annex B<Annex I UNFCCC): EU 27, Japonsko, Rusko, Ukrajina, Nový Zéland rozvojové země bez redukčního a fin. závazku: Čína, Indie, Latinská Amerika, Afrika (non-annex I) cca 192 stran Struktura K dosažení redukčních cílů možnost využití tzv. flexibilních mechanismů KP Joint Implementation (čl. 6) Clean Development Mechanism (čl. 12) International Emission Trading (čl. 17) Page 12
Jednotky flexibilních mechanismů a vztah k povolenkám Kjótský protokolu zavedl určitou míru volnosti do plnění závazků pomocí mechanismů: JI - jednotka emission reduction unit ERU projekty i pro CDM - jednotka certified emission reduction unit CER nestátní subjekty IET - jednotka assigned amount unit AAU cap-and-trade pro státy (Annex I) 1AAU=1EUA=1ERU=1CER=1t CO2 CER (Certified Emission Reduction) ERU AAU ERU (Assigned Amount Units) (Emission (Emission EUA Reduction EUA Reduction units) (European Union units) (European Union Allowances) Allowances) Page 13
V čem se liší JI a CDM? Geografické JI: mezi státy Annex I (vyspělé státy) CDM: investorem vyspělý stát, hostitelem rozvojová země Administrativní JI: státy mají povinnosti sledovat a vykazovat emise dle jednotné metodiky kredibilita zjednodušená procedura projekty se řídí národními pravidly (Track 1) a investor jedná s autoritou CDM: nestabilní státy, větší dohled, náročnější schvalování a ověřování emisí pod orgány KP, tj. CDM EB a pomocné org. Politické JI: vyšší flexibilita, oba státy na stejné úrovni regulace CDM: přísun prostředků a technologií do zaostalých regionů Page 14
Fungování JI vs. CDM Investor i hostitel projektu jsou státy Annex I Investor je stát Annex I, hostitel nikoliv Kanada investuje do JI projektu na snížení emisí v Rusku Německo investuje do projektu na snížení emisí v Indii Dosažené emisní úspory ERU (Emission Reduction Units) si Kanada může připsat na svůj účet Dosažené emisní úspory CER (Certified Emission Units) si Německo může připsat na svůj účet Kanada je může použít pro pokrytí svých emisí, Rusko se úspory vzdá tím, že ji prodá (tj. Rusko z této úspory nemá emisní prospěch, přestože byla dosažena na jeho území) Německo je může použít pro pokrytí svých emisí, Indie těží z realizace investice jako takové Indie nemá závazek snižovat emise, projekty snižující emise by normálně nerealizovala Page 15
ETS 1. fáze spuštěn 1.1.2005 systém ETS je typu cap-and-trade. idea vytvoření trhu a nechat decentralizovaný trh redukovat emise nenechat tento úkol na byrokratických vládách či mezinárodních agenturách; nabídka fixní dle historických emisí a národních pravidel o bezplatné alokaci, podílu aukcí a využití flex. mechanismů; Poptávka závisí na aktuálních emisích účastníků trhu: Hodnocení: pro ČS celkové limity emisí pro průmysl a vydáno odpovídající množství povolenek (t.j. práv na emitování emisí CO2); podniky v systému (zahrnuty odvětví zpracování ropy, plynu, výroby energií, papíru, cementu, skla a oceli) musí odevzdat jednu povolenku za každou jednu tunu CO2, kterou vypustí. redukce emisí nákladově efektivní bez ztráty konkurenceschopnosti cena uhlíku etablována jako faktor při investičním rozhodování zavedení regulatorního mechanismu, který může být základem pro potenciální globální uhlíkový trh ale problém s alokací a volatilitou ceny!!! Page 16
ETS 2. fáze od 1.1.2008 zahrnuty i zařízení z EHP celkový limit schválených NAPs : 2083 mil. tun/rok zvýšení možnosti započítání kreditů z flexibilních mechanismů (CER, ERU) až na 10% (tj. cca 50 mil tun) zvýšení pokuty za neodevzdání povolenek (na 100 EUR/t) zvýšení aukcí (cca. 4%) zahrnutí letecké přepravy od 2012 pro ČR: 86,8 mil. tun/rok (opět problém s NAP, přílišná redukce ze strany EK) Hodnocení: kolaps mezinárodních negociací přetrvávají problémy s alokací vliv hospodářské krize významný strukturální přebytek první návrh strukturální reformy Page 17
ETS 3. fáze I ETS není kjótským mechanismem funguje i bez Kjótského protokolu revize ETS proběhla v rámci tzv. klimaticko energetického balíčku, respektive strategie 2020 úprava směrnice 2003/87/ES lineární redukce emisí na úrovni EU 2013-2020 celoevropský strop namísto jednotlivých NAP i jednotná rezerva pro nová zařízení změna metody alokace povolenek vyjmutí malých zařízení (do 25 kt nebo tepelný příkon nižší než 35MW ) zařazení nových plynů a sektorů (N2O, PFC) harmonizace ověřování a monitoringu emisí Page 18
ETS 3. fáze II upuštění od alokace na základě historických emisí (grandfathering) aukce skrz centrální platformu a dvě opt-out platformy (UK, DE) elektroenergetika 100% aukce od roku 2013 ostatní sektory postupný nárůst z 20 % od r. 2013 do 100 % v r. 2020 energeticky náročné sektory vystavené konkurenčnímu tlaku zvláštní režim (v návaznosti na výsledek mezinárodních jednání) povolenky zdarma na základě benchmarkingu centrální registr včetně propojení s kjótským registrem (konverze kreditů) řešení pro kolotočové podvody/krádeže povolenek pro ČR derogace aukcí v elektroenergetice + fond solidarity Page 19
ETS 3. fáze III Tabulka alokace ČR s lineárním faktorem redukce1,74 % ročně Page 20
ETS 3. fáze: příležitosti a hrozby Hrozby: volatilita ceny povolenky ohrožení specifických odvětví, tzv. carbon leakage a případných opatření nedostatečná platforma (propojení se systémy států OECD do 2015 a hlavních RZ po 2020) nedostatečné emisní pokrytí (nebude doplněn dalšími nástroji pro sektory mimo ETS) Příležitosti: efektivní redukce skleníkových plynů zapojení soukromého kapitálu intenzifikace energetického výzkumu postupný přechod k nízkouhlíkové ekonomice jako zásadní složky trvale udržitelného rozvoje Page 21
ETS 3. fáze: legislativní nástrahy Významné rozšíření/snížení kapacity Pro nová zařízení a pro rozšíření kapacity bude k dispozici 438,7 mil. povolenek (bezmála 3 % všech povolenek) Princip kdo dřív přijde, získá povolenky Rozsáhlá změna kapacity: dojde k fyzické změně a zároveň dojde ke změně kapacity alespoň o 10 %, nebo změna má vliv na alokaci ve výši nejméně 50 tis. povolenek. Nové množství povolenek se vypočítá na základě pokynů č. 7 od Evropské komise V případě změny vyráběného produktu může provozovatel přijít o povolenky Časová náročnost celého procesu bude v řádech měsíců Page 22
ETS 3. fáze: legislativní nástrahy Omezení provozu V případě omezení provozu (bez fyzické změny), dojde ke snížení alokace pokles výroby o méně než 50 % alokace se nemění, pokles výroby o 50 75 % snížení alokace o 50 %, pokles výroby o 75 90 % snížení alokace o 75 %, pokles výroby o více než 90 % snížení alokace o 100 %. Vztahuje se k dílčím zařízením (nad 30 % podílu na povolenkách nebo nad 50 000 povolenek). I pokud si provozovatel vybral pro alokaci období 2005-8 a poté u něho v průběhu let 2009-12 došlo k poklesu výroby o výše uvedené hodnoty, bude mu od roku 2013 snížena alokace. Pokud bude provoz opět obnoven, bude alokace opět navýšena. Page 23
ETS 3. fáze: legislativní nástrahy Využití CER/ERU Pouze provozovatel může zažádat do 31. 3. 2015 o výměnu CER/ERU za EUA využitelné množství kreditů Komise určila nařízením č. 1123/2013; v současné době mohou provozovatelé převést nevyužité podíly z druhého období a slovenští provozovatelé navíc 4 % z alokace v období 2008-12 (čeští 1 %). Velice důležité bude, aby si provozovatel ohlídal, že má uznatelné kredity po roce 2012 jsou uznatelné kredity pouze z nejméně rozvinutých zemí nebo ze zemí, které mají bilaterální dohodu s EU; dále mohou být stanovena další kvalitativní omezení. Dle Nařízení: čl. 1.1 smí provozovatelé v ČR v období 2008-2020 využít kredity do výše 11 % z jejich bezplatné alokace ve druhém obchodovacím období 2008-2013; čl. 1.2 provozovatel smí využít kredity do výše 4,5 % z ověřených emisí, pokud neobdržel ve druhém obchodovacím období bezplatnou alokaci, čl. 1.3 při rozsáhlém navýšení kapacity (po 30.6.2011) smí provozovatel využít kredity do výše 4,5 % z ověřených emisí. čl. 1.4 pokud zařízení vykonává činnost, která je nově zahrnuta do EU ETS od roku 2013, smí využít kredity do výše 4,5 % z ověřených emisí. Page 24
ETS 3. fáze: legislativní nástrahy Seznam ohrožených odvětví Ohrožená odvětví získávají 100 % povolenek zdarma Status ohrožení ztrátou konkurenceschopnosti (tzv. carbon leakage) získán v případě, že: náklady vzrostou nejméně o 30 % (při ceně 30 EUR), nebo intenzita obchodu se třetími zeměmi je nejméně 30 %, nebo náklady vzrostou nejméně o 5 % při intenzitě obchodu nejméně 10 %. Seznam ohrožených odvětví je platný do 31. 12. 2014 od 1. 1. 2015 bude v platnosti nový seznam změna alokace od r. 2016 Po přezkumu nedochází de facto ke změně seznamu a tudíž změně alokace do 2020. Aktuálně otázka CL po 2020. Page 25
ETS 3. fáze: legislativní nástrahy Snížení celkového množství povolenek Celkové množství povolenek je stanoveno směrnicí 2009/29/ES toto množství lze snížit pouze v případě uzavření mezinárodní dohody; přechod z 20% redukčního cíle na 30% NEREALIZOVÁNO Částečná implementace tzv. set-aside určité množství povolenek určených do aukce by nebylo prodáno, ale odloženo a na konci třetího období by se státy rozhodly, zda se povolenky zruší nebo prodají; realizován backloading (stažení cca 900 mil. povolenek ve 2014-2016 a jejich navrácení 2019 a 2020); otázka backloadingu a jeho ovlivnění MSR BL permanentní set aside BL v původní podobě, ale v jiném harmonogramu Proč? méně povolenek znamená vyšší cenu povolenky a tudíž vyšší výnosy z aukcí pro státy a zároveň dojde ke snížení emisí skleníkových plynů. Page 26
Pohled utility Page 27
High Expectations? V roce 2008 se jednotný trh s elektřinou a systém obchodování s emisními povolenkami zdály být základem evropské energetické politiky Byl očekáván značný růst ceny povolenek umožňující rozvoj nízkoemisních technologií 40 Eur v 2008 68 Eur v 2020 Ekonomická recese, která odstartovala v 2008, měla významný dopad na HDP, spotřebu elektřiny atd: očekávalo se, že ekonomický výkon EU v roce 2013 bude o 15 % vyšší v porovnání s realitou; spotřeba elektřiny v regionu (DE, FR, BE, NL, LU, IT, CH, AT, HU, CZ, SK, PL) byla v roce 2012 téměř o 2,5 % nižší než v roce 2008; v DE a ČR dokonce o více než 3 % Kvůli přebytku povolenek ETS přestal stimulovat k redukci uhlíku (nízkouhlíkovým investicím) cena EUA (03/2013) poklesla o 85 % oproti 06/2008; rozpačitá reforma nedokáže garantovat významnější nárůst ceny povolenky a stimulovat rozvoj OZE dochází k nahrazování subvencemi a regulací, ale mělo by to být naopak. Page 28
Reforma I: Backloading 2012 Zpráva Komise o stavu uhlíkového trhu: Od poloviny 2011 klesá cena povolenky (v současnosti 4 EUR oproti předpokládaným 20EUR). Důvodem je převis nabídky povolenek nad poptávkou v systému přebývá cca 2 mld. povolenek (toto množství odpovídá 1 letému evropskému stropu). Důsledky: paralýza EU ETS jako stimulu pro nízkouhlíkové investice zejména v energetice vedoucí k ohrožení bezpečnosti energetických dodávek; snahy o národní řešení vedou k fragmentaci jednotného trhu dříve, než byl dokončen; paradoxně stimulovány nejšpinavější provozy a současně mařeny nízkoemisní investice environmentálně odpovědných firem ( ČEZ investoval cca 100 mld. Kč). V roce 2012 nabídla Komise řešení přes tzv. backloading, tj. dočasné stažení časti povolenek (900 mil) na začátku období, a jejich navrácení do systému ke konci období. návrh na BL přijat kontroverzně: zásadně proti PL, EL, CY, BG, ČR. BL však vždy výhodnější oproti stavu BAU (bez zásahu), protože: zvyšuje fiskální příjmy: výnosy z aukcí pro ČR až 6 krát vyšší (cca 4 119 mil. EUR); vyšší bezplatná alokace pro sektory ohrožené únikem uhlíku; nižší náklady na podporu nízkouhlíkových zdrojů (částečně řeší i existující OZE). Page 29
Reforma II: F-CaT Paralelní diskuze spolu s backloadingem, avšak musí respektovat nový rámec 2030. Pravděpodobnější spuštění reformy až po 2020 (tj. 4. fáze EU ETS 2021-2028). Shoda nad nutností změnit fixní nastavení nabídky na flexibilní: množstevní řešení, tj. revize disponibilního množství povolenek vstupující na trh, ne jejich ceny Komise ve zprávě zvažovala: změnu lineárního korekčního faktoru (nyní 1,74%) pro 4. fázi EU ETS (v souladu s redukčním cílem pro rok 2050) určující, o kolik se mění absolutní počet nabízených povolenek v dalším roce; rozšíření počtu sektorů zahrnutých v EU ETS; změnu flexibilních mechanismů omezení jejich používání. ČEZ navrhl řešení na základě uhlíkové intenzity elektroenergetiky a průmyslu. Flexibilní cap-and-trade, tzv. F-CaT Nabídka= výroba X emisní intenzita výroba je fcí hospodářské vývoje a ostatní ostatní regulace; emisní intenzita je fcí použité technologie a paliva. Page 30
Reforma II: F-CaT Navrhovaná změna designu EU ETS by funkčnost systému značně vylepšila výrazně větší stabilita a předvídatelnost systému; robustní vůči ekonomickým výkyvům; bez další byrokratické zátěže, všechny vstupy jsou veřejně dostupné; rychlé přizpůsobení změně externích podmínek; systém je schopen reagovat v rámci několika měsíců; robustní vůči teplotně nestandardním rokům; nízká administrativní náročnost implementace; neutrální vůči EED - Eliminuje negativní dopady EED do EU ETS; EU ETS znovu přebírá roli hlavního driveru OZE. Page 31
Reforma III: MSR V roce 2014 Komise představila tzv. MSR Page 32
Reforma III: MSR Ale detailnější pohled vyvolává otázky Page 33
Reforma IV: MSR 2.0 Proto ČEZ navrhl lehkou modifikaci MSR 2.0 Page 34
Reforma IV: MSR 2.0 MSR 2.0 přináší mnohé výhody Page 35
EU není jediná, kdo zpoplatňuje uhlík Page 36
Alternativně? Třeba kapacitní mechanismy pro zajištění dodávek Page 37
Děkuji za pozornost!!! Kontakt: Barbora Vondrušková Advisory Services Ernst & Young, s.r.o Cell: +420 730 191 800 barbora.vondruskova@cz.ey.com
EY Assurance Tax Transactions Advisory Informace o EY EY je předním celosvětovým poskytovatelem odborných poradenských služeb v oblasti auditu, daní, transakčního a podnikového poradenství. Znalost problematiky a kvalita služeb, které poskytujeme, přispívají k posilování důvěry v kapitálové trhy i v ekonomiky celého světa. Výjimečný lidský a odborný potenciál nám umožňuje hrát významnou roli při vytváření lepšího prostředí pro naše zaměstnance, klienty i pro širší společnost. Název EY zahrnuje celosvětovou organizaci a může zahrnovat jednu či více členských firem Ernst & Young Global Limited, z nichž každá je samostatnou právnickou osobou. Ernst & Young Global Limited, britská společnost s ručením omezeným garancí, služby klientům neposkytuje. Pro podrobnější informace o naší organizaci navštivte prosím naše webové stránky ey.com. 2014 Ernst & Young, s.r.o. Ernst & Young Audit, s.r.o. E & Y Valuations s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Tento materiál má pouze všeobecný informační charakter, na který není možné spoléhat se jako na poskytnutí účetního, daňového ani jiného odborného poradenství. V případě potřeby se prosím obraťte na svého konkrétního poradce. ey.com