Případová studie: LUKA NAD JIHLAVOU Počet obyvatel: 2594 Základní informace: Obec Luka nad Jihlavou se nachází v Českomoravské vrchovině, 442 m n. m., v okrese Jihlava, kraji Vysočina, nedaleko statutárního města Jihlavy. První zmínka o obci pochází ze 14. století. V roce 2006 obec Luka nad Jihlavou znovu získala statut města. K obci patří ještě tři vzdálenější osady. Luka leží v údolí Kozlovského potoka, jenž se v obci vlévá do řeky Jihlavy. Obec se v současnosti dále rozvíjí, vedle výstavby rodinných domů byl zbudován i dům s pečovatelskou službou, nová mateřská škola a jiné objekty. Povodně: Ohrožení pro obec představuje především řeka Jihlava (správcem toku je Povodí Moravy) a Kozlovský potok (pod správou Zemědělské vodohospodářské správy - ZVHS), který se rozvodňuje odnepaměti. V roce 1988 došlo v souvislosti s lokálními povodněmi k nešťastné události po náhlém přívalovém dešti došlo k zablokování průtoku pod mostem telegrafními sloupy, dřevem a bloky slámy z polí. Vlna vzniklá po protržení ucpávky mostu dosahovala až dvou metrů a způsobila smrt dvou osob. O rok později byla proto zahájena výstavba unikátní samoregulační soustavy suchých poldrů, jež zadržují vodu v údolí Kozlovského potoka. Poldry byly dobudovány v roce 1992 a jsou spravovány ZVHS. Luka nad Jihlavou leží v kopcovitém, zemědělsky obhospodařovaném terénu, což představuje (několikrát již naplněné) riziko splachů z polí. Také řeka Jihlava se čas od času rozvodní a ohrožuje obytné domy ve svém okolí.
Nákres obce: Škody působené povodní: Typ majetku Nákres 1: Nákres 1: Luka nad Jihlavou (zdroj: http://www.mapy.cz) Kvantifikace Obytné domy zaplavované 3 Obytné domy průsaky do sklepů Do 30 domů Veřejná komunikace Škody v řádu statisíců Kč
Identifikace hlavních problémů a příčin: Problém 1: Nevhodné zemědělské obhospodařování půdy, především výsadbou kukuřice či brambor na svažitých pozemcích. Ne vždy se však jedná o nedbalost zemědělců např. nárazové pásmo ozimu zmrzlo a nemohlo být včas posekáno apod. Situaci navíc komplikuje kopcovitý terén. Problém 2: Rozvodňování a rozlivy Kozlovského potoka v kombinaci se splaveninami, který v roce 1988 způsobil zanesení propustí mostů slámou, dřevem a vyvrácenými telegrafními sloupy. Došlo ke znemožnění průtoku vody a následná přívalová vlna při protržení této samovolné hráze utopila dva lidi. ZVHS neudržuje koryto Kozlovského potoka a jeho přítoků, částečně z důvodu nedostatku financí a částečně kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům (se správou silnic se přou, zda rozpadající se zeď, která vymezuje koryto potoka, je nosná zeď komunikace nebo součást regulace potoka). Údržba ZVHS probíhá pouze v rámci nejnutnějších úkonů. Problém 3: Nevhodná zástavba u řeky Jihlavy. Jedná se přibližně o deset domů postavených po druhé světové válce, ve kterých byla obytná část budována na úrovni terénu. (U starších, prvorepublikových staveb je obytná část postavena 100 120 cm nad terénem). V souvislosti se zatopením několika domů či jejich sklepů podali někteří majitelé trestní oznámení na neznámého pachatele. Problém 4: Nezodpovědnost, nepřipravenost a nesolidárnost občanů, kteří jsou vystaveni povodňovým rizikům. Obec měla zájem zjistit, jaké jsou při ohrožení priority obyvatel dvaceti ohrožených objektů na břehu Jihlavy. Mnozí z nich na dotazy obce vůbec nereagovali. Dalším problémem je nevybavenost základními pomůckami pro ochranu proti vodě a její odčerpávání (zpětné klapky na kanalizaci, kalové čerpadlo, dostatečně dlouhá hadice apod.) a podceňování ohrožení. I přes důkladné zabezpečení ze strany od řeky může být objekt přesto vyplaven od souseda, který na protipovodňovou ochranu rezignoval.
Protipovodňová opatření a změny: Problém Řešení Realizace/překážky realizace Problém 1: Zemědělci jsou místní, takže se snaží vyjít obci vstříc, avšak potřebují Dle informací obce lze na vsakovací kukuřici a brambory pro dobytek. Řešení, o něž starosta v této situaci usiluje, rýhy získat 100% dotaci od MŽP. Osevní postupy jsou vsakovací rýhy, které by měly ve spádovém místě nabrat vodu, umožnit Problémem by mohla být neochota jí, aby se lépe vsakovala a zároveň ji zpomalit. majitelů pozemky prodat či je Problém 2: Rozlévání Kozlovského potoka v obci Problém 3: Nevhodná zástavba u řeky Jihlavy Problém 4: Nezodpovědnost a nepřipravenost V letech 1989 1992 byla vybudována samoregulační soustava suchých poldrů v údolí, jímž protéká Kozlovský potok. Jako doprovodné opatření bylo provedeno zatravnění některých zemědělských ploch a ve třech lokalitách kolem obce byl vysázen rakytník řešetlákový, který měl zpevnit svahy. V současné době je koryto potoka zanesené, i když soustava poldrů účinně eliminuje extrémní situace. Obec koryta udržuje a odpleveluje. V roce 2006 na žádost obce ZVHS rychle zareagovala, využila popovodňového sčítání škod a nahlásila potřebu finančních prostředků na opravu rozpadlé zídky a na odbahnění a odtěžení písku z Kozlovského potoka. Spolu se správcem toku a s obcemi proti a po proudu zvažují společné opatření. Předběžně uvažují o vypouštěcím splavu. Podobný projekt by vyžadoval milionové náklady. Obec nechce dělat žádná opatření, která by poškodila obce dále po proudu řeky. Obec provádí osvětovou kampaň ve svých tiskovinách, aby si občané uvědomili rizika spojená s životem v záplavových územích a omezili činnost zhoršující průběh povodně. obyvatel V případě konkrétního ohrožení je obec připravena zasáhnout i přes nesouhlas majitelů příslušných domů a pozemků, aby pak nemusela zasahovat mnohem intenzivněji, když už voda natéká do domu. poskytnout pro takovýto záměr. Jako zdroj financí je uváděna pojišťovna. Konflikty a nedostatek financí ve správě vodních toků. V plánu je získat finanční dotaci od kraje, dále by projekt měl spolufinancovat správce toku a rovněž samotné obce, které by měly být schopné přispět i za cenu zadlužení. Realizuje obec. Realizuje obec.
Fotografie: Foto 1: Poldr nad vesnicí - pohled na nádrž Foto 2: Soustava polderů pohled na odtok
Foto 3: Soustava poldrů - pohled na vyústění odtoku a následující nádrž