Ekonomika a financovæn procesu v roby bioplynu. Jaime Munoz vod. Ekonomika jako v znamn prvek ovliv uj c spolełenskø hodnoty velmi podmi uje Łinnost v robn ch faktorø a stævæ se pro n a rozhoduj c. VhodnØ ekonomickø v sledky urłitøho hodnocen sv dł o realizovatelnosti nævrhu, kter mæ velkø procento œsp nosti v trn ch podm nkæch. V tøto situaci v roba bioplynu jako alternativn ho zdroje mæ velmi pozitivn næsledky z hlediska mikro- a makro-ekonomickøho. NeunikÆ ekonomickø realit a z tohoto døvodu se potłebuje Ł m dæl t m v ce zdokonalovat, aby poskytla vestrann uitek pro spolełnost a pro vlastn v robu bioplynu. Technicko-ekonomickØ hodnocen. To je prvn krok, kter se provæd płi stavb nebo płi implementaci programu bioplynu. Toto hodnocen se provæd prostłednictv m nækladov -uitkovø anal zy (anal za nækladø a uitku programu) s vyuit m: makroekonomickø anal zy. SrovnÆn bioplynovøho programu s jin mi programy a uitek programu pro spolełnost nebo stæty. V tøto anal ze møeme uvøst zlepen stavu Łistoty ivotn ho prostłed, udren optimæln ho stavu lesa a pł rodn ch rezervac spolu se sn en m œłinku eroze pødy, zlepen ivotn œrovn nejchud ch vrstev obyvatelstva, tvołen nov ch pracovn ch pł leitost a vzd læn obyvatelstva venkovskøho regionu, atd. mikroekonomickø anal zy. Tady płevlædæ urłen v nosnosti bioplynovø jednotky z hlediska uivatele. Je monø takø poukazovat na v robu energie za n zkou cenu, zv en v nosø zem d lsk ch kultur vyuit m kvalitn ho hnojiva vlastn v roby, atd.. V tøto otæzce je velmi døleitø srovnæn v roby bioplynu s dal mi alternativami, ukæzæn nejv hodn j ch monost a takø ho uvaovat jako næhradu ŁÆsti importu jin ch dra ch paliv. 69
Obr. Ł.1: płehled ekonomick ch podm nek bioplynovø jednotky. EkonomickØ hodnocen bioplynovø jednotky. Płi provæd n tohoto hodnocen nahlødneme do : vlastn ho vyuit vyprodukovan ch prostłedkø venkovskou rodinou (bioplyn, hnojivo,atd.), nækladø bioplynovø stanice (v robn, provozn a kapitælovø næklady), makroekonomick ch hodnocen (ekologickø a spolełenskø næsledky, atd.), finanłn a vełejnø podpory. TakØ je potłeba uvøst kladn vliv v roby bioplynu na sociæln politiku se zlepen m podm nek Łistoty prostłed a zdrav obyvatelstva, zlepen kvality v ivy, podporou kulturn ch a vzd lævac ch aktivit ve spolełnosti, zlepen podm nek v zam stnæn, odbornø kvalifikace a zæsob potravin, zm n podm nek na ŁÆsti pł jmø a vlastnick ch vztahø. 70
Na stran uitku pro ivotn ho prostłed je nutnø zv raznit œlohu bioplynu płi ochran klimatu a sn en emis sklen kov ch plynø. Anal za uitku pro uivatele bioplynovø stanice. V tøto ŁÆsti je œłinek zaloen jednak: na substituci jin ch energetick ch zdrojø: vyuit bioplynu k v rob tepla nebo elektrickø energie, na substituci anorganick ch hnojiv vyuit m biohnojiva: hnojen organick m hnojivem produkovan m anaerobn digesci, na finanłn œspołe płi likvidaci a vlastn digesci substrætu: zpracovæn odpadn vody a zem d lsk ch odpadø, na œspołe Łasu płi manipulaci se substrætem: vyloułen sb ru, pł pravy a manipulace s palivem. NÆklady bioplynovø stanice. Hodnocen stavby a provozu bioplynovø stanice slou ke srovnæn nækladø alternativn ch modelø, k informovæn uivatelø o dosahu budouc ch finanłn ch nækladø a nævrhu na monosti vełejnø subvence ze strany stætu. Kategorie nækladø. v robn nebo połizovac næklady: v daje a ztræty pł jmø nutn ch k vybudovæn bioplynovø stanice. Faktory urłuj c tyto typy nækladø jsou næklady na połizovæn pødy, model bioplynovø stanice, velikost jednotky, mnostv a ceny materiælø, pracovn vstupy a mzdy, stupe zœłastn n uivatelø płi stavb jednotky. Je tłeba ł ci, e digestor zahrnuje kolem 35-40 % celkov ch nækladø a e rozd l ve velikosti bioplynov ch stanic je velmi v razn z hlediska nækladø (velkø, stłedn a malø jednotky). VelkØ jednotky jsou v hodn j ne malø. næklady na opravy a œdrbu (provozn næklady): zahrnuj 3-5 % połizovac ch nækladø. Mezi hlavn mi operacemi je pł jem substrætu, zdroj technologickø vody, zæsobovæn a obsluhovæn stanice, kontrola, œdrba a opravy stanice, skladovæn a zpracovæn odpadø, distribuce a vyuit bioplynu a konełn spræva bioplynovø stanice. kapitælovø næklady: to je monost nævratnosti prostłedkø a œrokø na financovæn stavebn ch nækladø (vyuit rołn dynamickø kalkulace nækladø). ivotnost zał zen : doba amortizace nebo vlastn v robn ivotnost zał zen. 71
cena konkuruj c ch paliv. Makro-ekonomickØ hodnocen. Je to hodnocen projektu v ræmci nærodn ho hospodæłstv, kterø møe vøst k regionæln m nebo nærodn m efektøm jako: tvorba ekonomick ch externalit: pozitivn vliv na uivatele a spolełnost, næhrada fosiln ch paliv bioplynem, konkurenłn schopnost trn ceny bioplynu, decentralizace v roby energie, zlepen ivotn œrovn venkova, a monost vyuit vlastn ch zdrojø materiælu ve v stavb biopl. stanice. Makro-ekonomickØ hodnocen ukazuje na uitek v oblasti: Energie a zdroje hnojiva, ivotn ho prostłed, Zdravotnictv, Zam stnanosti a zahraniłn ho obchodu. 72
Obr. Ł.2: SchØma bioplynovø stanice. FinanŁn anal za. Kvantifikace faktorø k urłen vhodnosti stavby bioplynovø stanice. Płevauj tł hlavn faktory: minimæln nækladovæ anal za, nækladov -uitkovæ anal za, absolutn a variabiln vhodnost. 73
Anal za pak v nuje pozornost na hodnocen soułasnø valorizace projektu a na investiłn kriteria (ŁistÆ soułasnæ hodnota projektu, nævratnost prostłedkø, næklady na jednotku produkce a rołn amortizace projektu). Obr. Ł.3: Ekonomick potenciæl bioplynov ch stanic v R. ZÆv r. Jako nejvhodn j zpøsob hodnocen œsp nost v roby bioplynu je vestrannø hodnocen faktorø ovliv uj c ch v robu bioplynu, kterø budou schopnø ukæzat na pozitivn externality dosaenø t mto procesem. DÆle se ve sv te osv dłila lep rentabilita u hybridn ch systømø energie (dvojitøpalivovø plynofikałn systømy) a sn en nækladø ve spojen s v robou obnoviteln ch zdrojø energie. Literatura: Producers-gas technology for rural applications, FAO agricultural services bulletin n. 61, 1985, Anaerobic digestion of animal manure in Eastern Countries, Congres Thermie, September 1994, Market study, http://gate.gtz.de/isat/, Biogas digestion, 1999. Ing. Jaime Munoz Výzkumný ústav rostlinné výroby Drnovská 507, 161 06 Praha 6 Ruzynì tel.: 02 / 33022354, fax: 02 / 365228 munoz@hb.vurv.cz 74