ZAPOJENÍ AČR DO MÍROVÝCH OPERACÍ Česká republika se v roce 2004 účastnila sedmi zahraničních operací, v nichž se vystřídalo celkem 2016 příslušníků Armády České republiky. OPERACE JOINT FORGE (SFOR II) V operaci Joint Forge na území Bosny a Hercegoviny byla Česká republika zastoupena na velitelství mise SFOR II. Na počátku roku působilo na velitelství mise SFOR v Záhřebu a Sarajevu celkem 5 příslušníků AČR, v průběhu měsíce ledna a února 2004 došlo na základě požadavku velení mise SFOR II k navýšení počtů na celkem 7 osob. Funkci velitele kontingentu vykonával pplk. Jaroslav Kulíšek, který současně zastával jednu z významných funkcí na velitelství SFOR II v Záhřebu působil jako hlavní styčný důstojník SFOR pro Chorvatsko. Dalším významným zastoupením AČR na velitelství SFOR II v Sarajevu byla funkce náčelníka vzdušných operací, ostatní příslušníci AČR zastávali štábní funkce (důstojník protokolu velitele SFOR II, zástupce náčelníka Vojenské policie mise SFOR II a důstojník pro kontrolu zbrojení). Rotace kontingentu byla provedena v období od 21. do 27. 6. 2004, velitelem kontingentu byl ustanoven pplk. Ladislav Buček. Ve funkčním zařazení příslušníků kontingentu nedošlo k žádným změnám. Operace Joint Forge (SFOR II) byla v prosinci 2004 ukončena a byla nahrazena operací Evropské unie pod názvem ALTHEA. Slavnostní předání mise Evropské unii se uskutečnilo dne 2. prosince 2004 v Sarajevu. OPERACE ALTHEA (EUFOR) Do operace ALTHEA v silách EUFOR se Česká republika zapojila v prosinci 2004 kontingentem v počtu 62 osob. Příslušníci naší armády působí na velitelství EUFOR, na velitelství MNTF (N), na velitelství NATO v Sarajevu a ve společné rakousko-české strážní jednotce, určené ke střežení a ochraně velitelství MNTF (N). 68
OPERACE JOINT GUARDIAN (KFOR) MINISTERSTVO OBRANY ČR Česká republika byla do operace Joint Guardian na území Kosova zapojena kontingentem AČR v počtu 407 osob. Do května 2004 byl hlavním prvkem kontingentu AČR 4. česko-slovenský prapor KFOR (4. čspr KFOR), od května 2004 5. česko-slovenský prapor KFOR (5. čspr KFOR). Příslušníci AČR vykonávali funkce rovněž na velitelství KFOR (4 osoby), na letišti Priština (2 příslušníci skupiny JOC) a 15 osob na velitelství mnohonárodní brigády Střed MNB(C). Společný prapor je dislokován na základnách Šajkovac a Gazala Lines, další příslušníci praporu byli dislokováni na odloučeném stanovišti Sekirača, které bylo po reorganizaci MNB (C) koncem října 2004 opuštěno, a na spojovacím uzlu Grbeš. Do březnových nepokojů činil prostor odpovědnosti společného česko-slovenského praporu KFOR 960 km 2, délka monitorované provinciální hranice Kosova činila 112 km. Po nepokojích byl prostor odpovědnosti společného česko- -slovenského praporu KFOR rozšířen o prostory Obilič, Lebane a Kosovo Polje. Převzetím uvedených prostorů došlo k navýšení prostoru odpovědnosti společného česko-slovenského praporu KFOR na celkových 1200 km 2. Hlavním úkolem praporu byla ochrana srbské menšiny a kulturních památek a obnova důvěry mezi etnickými skupinami. V souladu s operačním plánem vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě pokračuje i nadále naplňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. K základním úkolům jednotky patří střežení a monitorování provinciální kosovsko-srbské hranice, zajištění bezpečnosti na této hranici a zajištění bezpečnosti a ochrany obyvatel srbské menšiny v prostoru Sekirača proti hrozbě útoků ze strany radikálních a extremistických skupin. Dále pak monitorování veškeré činnosti v příhraniční oblasti, evidování a zajištění bezpečného návratu uprchlíků do příhraniční oblasti, zajištění bezpečnosti v přiděleném prostoru odpovědnosti, vytvoření podmínek pro obnovu mírového soužití kosovských Srbů a Albánců v prostoru působení praporu, poskytování pomoci humanitárním organizacím v jejich aktivitách a podpora činnosti mezinárodní policie UNMIK na území Kosova. 69
K úkolům praporu patří také společné hlídkování s UNMIK v Podujevu, intenzivní monitorování činnosti KPC (Kosovský ochranný sbor) a pomoc při jeho transformaci a výcviku. Pravidelně byl prováděn i společný výcvik s ostatními jednotkami v rámci MNB (C). Příslušníci AČR působili v MNB (C) společně s kontingenty Finska, Švédska, Norska, Irska a Lotyšska. Vedoucí zemí pro řízení MNB (C) bylo do 30. 4. 2004 Švédsko, dnem 1. 5. 2004 převzalo úlohu vedoucí země Finsko. Funkci velitele kontingentu vykonává plk. Aleš Vodehnal, který současně zastává funkci náčelníka štábu velitelství MNB (C). Velitelem 5. česko-slovenského praporu KFOR byl pplk. Antonín Genser, po rotaci v prosinci 2004 byl do funkce velitele kontingentu ustanoven pplk. Jaroslav Trojan. V květnu 2005 převezme Česká republika roli vedoucí země a v souvislosti s tím je plánováno navýšení počtu příslušníků AČR na 600 osob. OPERACE IZ SFOR / MNF (I) Česká republika byla v roce 2004 zapojena do koaliční operace mnohonárodních sil ke stabilizaci bezpečnostní situace a obnově Irácké republiky kontingentem Vojenské policie AČR v celkovém počtu 92 osob, v rámci červnové rotace byl kontingent AČR doplněn o polní chirurgický tým v počtu 6 osob. Vojenská policie AČR působila na území Irácké republiky na základě usnesení vlády ze dne 20. 10. 2003 č. 1031, souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 855 ze dne 18. 12. 2003 a souhlasu Senátu Parlamentu ČR č. 288 ze dne 17. 12. 2003. Kontingent byl zapojen do souboru mezinárodních opatření k řešení situace v Irácké republice na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1483/2003. Dislokován byl na základně Al Shaibah v provincii Basrah a působil pod britským vedením v sestavě mnohonárodní divize Jihovýchod MND (SE). K hlavním úkolům kontingentu patřil výcvik příslušníků irácké policie v policejní akademii v Az Zubayru, výcvik instruktorů iráckých policejních stanic, výcvik příslušníků irácké dopravní policie a výuka v základním kurzu vyšetřování trestných činů. Dále byli příslušníci kontingentu zapojeni do doprovodné, ochranné a strážní činnosti a do plnění úkolů policejního zabezpečení mnohonárodní divize Jihovýchod MND (SE). 70
MINISTERSTVO OBRANY ČR Naši specialisté vycvičili celkem 140 studentů policejní akademie v Az Zubayru, 171 příslušníků irácké dopravní policie a 75 instruktorů iráckých policejních stanic. Dne 28. 6. 2004 došlo k předání výkonné moci iráckým orgánům a k přejmenování operace na misi MNF (I). Funkci velitele kontingentu (po tříměsíčních rotacích) vykonávali: leden až březen pplk. Jiří Neubauer, březen až červen pplk. Milan Diviak, červenec až září pplk. Luboš Bahník, září až prosinec pplk. Miroslav Murček. Na základě usnesení vlády ČR č. 903 ze dne 15. 9. 2004 bylo působení kontingentu VP AČR prodlouženo do konce února 2005, funkci velitele kontingentu převzal v prosinci 2004 pplk. Jiří Neubauer. OPERACE ENDURING FREEDOM Do protiteroristické operace na území Afghánistánu byla Česká republika zapojena (na základě usnesení vlády ze dne 14. 1. 2004 č. 61, souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 930 ze dne 25. 2. 2004 a souhlasu Senátu Parlamentu ČR č. 329 ze dne 28. 1. 2004) kontingentem speciálních sil v celkovém počtu 112 osob. Kontingent AČR byl začleněn do sestavy sil Společného smíšeného úkolového uskupení speciálních sil (CJTF-SOF) a od dubna do září 2004 zde plnil úkoly speciálního průzkumu. Příslušníci kontingentu, jehož velitelem byl plk. Ondrej Páleník, byli dislokováni na základně v Bagramu, odkud prováděli přesun na předsunuté základny k plnění stanovených úkolů. Základ kontingentu tvořily tři odřady speciálního určení. K hlavním úkolům kontingentu patřilo zejména provádění speciálního průzkumu, tj. získávání informací o důležitých cílech, vyhledávání a lokalizace vybraných objektů zvláštní důležitosti a provádění úderných akcí malého rozsahu. Činnost kontingentu speciálních sil AČR byla oceněna spojeneckým velením. ISAF V operaci Severoatlantické aliance v rámci mise Mezinárodních bezpečnostních a podpůrných sil ISAF (International Security Assistance Force) na území Afghánistánu byla Česká republika v roce 2004 zastoupena kontingentem AČR v celkovém počtu do 16 osob. Kontingent byl vyslán na základě usnesení vlády ze dne 14. 1. 2004 č. 61, souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 930 ze dne 25. 2. 2004 a souhlasu Senátu Parlamentu ČR č. 329 ze dne 28. 1. 2004. 71
Příslušníci kontingentu působí v Afghánistánu od poloviny března 2004, dislokováni jsou na mezinárodním letišti Kábul (Kaia) a na velitelství mise ISAF v Kábulu. Kontingent AČR je tvořen odřadem EOD, skupinou METEO a příslušníkem geografické služby. Hlavní jednotkou kontingentu je odřad EOD (Explosive Ordnance Disposal pyrotechnický odřad) tvořený dvěma skupinami. Je určen k vyhledávání, lokalizaci, identifikaci, bezpečnému zajištění a likvidaci veškerého výbušného a nebezpečného materiálu se zaměřením na nástražné výbušné systémy a k ženijnímu průzkumu cest. Skupina METEO plnila úkoly organizace přímého leteckého meteorologického zabezpečení orgánů řízení letového provozu a letových osádek na letišti Kábul a zabezpečovala poskytování hydrometeorologických informací pracovišti JOC. Příslušník geografické služby plní úkoly geografického zabezpečení mise ISAF (poskytování geografických informací, řízení, koordinace a provádění úkolů geografického zabezpečení). V období od března do září 2004 byl velitelem kontingentu mjr. Radek Augustýn, od září 2004 vykonává funkci velitele kontingentu kpt. Zbyněk Koza. OPERACE DISTINGUISHED GAMES Do mise Distinguished Games k zajištění bezpečnosti XXVIII. letních olympijských her a následně XII. paralympijských her v řeckých Aténách se Česká republika zapojila protichemickým odřadem, který tvořilo 100 specialistů příslušníků 312. mnohonárodního praporu radiační, chemické a biologické ochrany NATO. Kontingent AČR působil v operaci na základě usnesení vlády č. 654 z 23. 6. 2004, souhlasu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 1235 z 30. 6. 2004 a souhlasu Senátu Parlamentu ČR č. 381 z 13. 7. 2004 v období od srpna do září 2004. Velitelem praporu, jehož hlavním posláním bylo být připraven k provádění radiačního, chemického a biologického průzkumu a poskytnout pomoc při odstraňování následků případného použití ZHN, byl pplk. Vratislav Osvald. 72