OSNOVA o znaky o architektura o malířství
vášnivý cit, revolta, svoboda, individualismus inspirace v historismu napodobování středověkých slohů reakce proti racionalitě klasicismu zrod v Anglii dramatičnost v námětech, kompozici i barvě sblížení s přírodou propojení s literaturou
historizující slohy 2. poloviny 19. století obliba gotiky, renesance, baroka vznik novogotiky či neorenesance souvisí s restaurováním památek purismus = pokus o vytvoření ideálního slohového prototypu pro restaurování všech památek pseudoslohy = čerpaly z více slohů, nepravé památky: westminsterský chrám v Londýně, londýnský parlament, parlament v Budapešti parky doplňované drobnou architekturou altány, rozhledny, umělé zříceniny a jeskyně (i orientálního rázu)
Hluboká nad Vltavou romantická novogotická přestavba novostavby jízdárny a zimní zahrady Franz Beer (projektant) Damian Deworecky (stavitel)
Krveprolití na Chiu Eugéne Delacroix boj Řecka za nezávislost tragický příběh na plátně zápas paprsků a stínů malíř mimořádného temperamentu
Dante a Vergilius v pekle Eugéne Delacroix Dante, Shakespeare, Byron a Goethe se stali oblíbenci mladých romantiků obrazy vystaveny v Salónu 1824 vyvolal nadšení i pohrdání
Svoboda vedoucí lid Eugéne Delacroix heroická alegorie moderní skutečnost (civilní oblečení postav) zvěčňuje tři slavné dny roku 1830 dramatická hra barev
Důstojník myslivců císařské gardy dává povel k útoku Théodore Géricault typický pohyb koně, stočení jezdcova těla, působivé světlo, barvy zájem o vše neobvyklé vášnivý zájem o koně a jezdecké umění
Vor medúzy Theodore Géricault ztroskotání fregaty Méduse, vyvolalo skandál vina kapitána malíř se vyptával přeživších, maloval si mrtvoly, nechal si zhotovit model voru obraz manifest romantismu - byl napaden konzervativními kritiky
Hraběnka de Vilches Federico de Madrazo půvab a vybraný vzhled ženy z kruhů madridské aristokracie protiklad k odlišnému romantickému světu drobných obchodníků, zlodějů a žebráků
Ofélie John Everett Millais člen Prerafaelistického bratrstva - Anglie Shakespearova hrdinka dramatické a emotivní
Slepá dívka John Everett Millais zářivé barvy, precizní kresba, křehká něha postav charakteristické pro prerafaelisty
Vlastní podobizna Francisco Goya autor namaloval celou řadu autoportrétů v různých obdobích života zachytil svou tvář se všemi stopami životních útrap malby dokazují psychologické schopnosti
Květinářky Francisco Goya jeden ze třiačtyřiceti kartónů k tapisériím pro Královskou manufakturu v Santa Bárbara jasné barvy, lidový výjev, půvabná krajina obraz pohody a radosti ze života obliba u dvora
Doňa Franscisca Sabasa García Francisco Goya citlivě a vnímavě namalovaná dáma ode dvora smyslovost a ženskost portrétům oficiálních osob dodával nelítostné vzezření hloupých a zlých lidí
Nahá maja Oblečená maja Francisco Goya námět nezvyklý v dobovém španělském malířství autor byl předvolán před inkviziční tribunál majo a maja šviháci a elegantní děvčata z nižších vrstev lidé z lepší společnosti pro pobavení napodobovali jejich oděv
Sv. František Borgiáš u lože umírajícího Francisco Goya v pozadí plátna poprvé ohyzdné a děsivé přízračné obličeje o něco později propukla u malíře nemoc plná bolesti a osamění
Saturnus Fransisco Goya jedna ze čtrnácti černých maleb v Goyově Domě hluchého děsivé výjevy ďábelské, čarodějnických praktik či mytologických epizod vytvořil grafický cyklus Hrůzy války Goya po mrtvici ohluchl, později těžce onemocněl, ztratil řeč a téměř ochrnul neustále maloval je spojován s klasicismem, romantismem, expresionismem sestoupil postupně do největších temnot lidského nitra
PIJOAN, José. Dějiny umění / 8. Praha: Odeon, 1981. ISBN 80-207-0432-9. PROKOP, Vladimír. Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách. Sokolov: O.K.-Soft, 2000. Kolektiv autorů. Dějiny českého výtvarného umění III/1. Praha: Academia, 2001. ISBN 80-200-0735-0.