KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU

KONCEPCE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉM ŠVÝCARSKU C. Zadavatel: České Švýcarsko, o.p.s. Zpracovatel: DHV CR, spol. s r.o. únor 2006

Obsah 1. Vize udržitelného rozvoje cestovního ruchu v regionu... 5 2. Hlavní problémy rozvoje regionu... 8 2.1. Nízká úroveň služeb... 8 2.1.1. Nevyhovující informační systém v terénu... 8 2.1.2. Neadekvátní struktura ubytovacích i dalších služeb... 8 2.1.3. Nedostatečná nabídka alternativních služeb... 9 2.2. Nedostatky v dopravě... 9 2.2.1. Nevyhovující nabídka ve veřejné dopravě... 9 2.2.2. Deficity v infrastruktuře pro cyklisty a pěší... 10 2.2.3. Neadekvátní parkovací kapacity... 10 2.3. Nejednotný systém propagace území... 11 2.3.1. Nejasné stanovení žádoucího poměru cena kvalita v nabídce regionu... 11 2.3.2. Izolovaná propagace dílčích služeb, atrakcí a atraktivit... 11 2.3.3. Slabé propojení mezi nabídkou a cílovými skupinami... 12 2.4. Ohrožení krajinného rázu území... 12 2.4.1. Nekoordinovaný územní rozvoj ohrožující udržitelný rozvoj CR... 12 2.4.2. Necitlivé zásahy do nemovitého kulturního dědictví (památek)... 13 2.4.3. Nedostatečná obnova zaniklých kulturních tradic... 13 2.4.4. Slabá nabídka lokálních atraktivit, atrakcí a výrobků... 13 2.5. Slabé řízení v cestovním ruchu... 14 2.5.1. Nejednoznačné územní vymezení Českého Švýcarska... 14 2.5.2. Slabá intenzita spolupráce mezi klíčovými aktéry... 14 2.5.3. Absence řídicí organizace destinačního managementu... 15 2.5.4. Nedostatečně aktivní ovlivňování sezónnosti a prostorové distribuce návštěvnosti... 15 3. Cíle, strategie a opatření rozvoje regionu... 17 3.1. Zlepšená nabídka služeb... 17 3.1.1. Rozšířit nabídku a zvýšit kvalitu služeb... 17 3.1.2. Rozšířit, zkvalitnit a zkoordinovat informační systém... 18 3.2. Zdokonalený systém dopravy na území ČŠ... 18 3.2.1. Zlepšit (optimalizovat) veřejnou dopravní obslužnost... 18 3.2.2. Rozvíjet cyklistickou a pěší infrastrukturu... 18 3.2.3. Změnit strukturu parkovacích kapacit... 19 3.3. Koordinovaný marketing území... 19 3.3.1. Sjednotit marketing a systém monitoringu v regionu... 19 3.4. Udržitelný rozvoj krajiny... 19 3.4.1. Koordinovat územní rozvoj v souladu s principy udržitelnosti CR... 19 3.4.2. Zvýšit využití kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu... 20 3.5. Koordinovaný a udržitelný rozvoj CR v regionu... 20 3.5.1. Vytvořit systém řízení a koordinace CR v regionu... 20 3.5.2. Usměrňovat časovou a prostorovou distribuci návštěvníků... 21 4. Popis opatření... 22 5. Syntéza návrhové části... 53 5.1. Klasifikace opatření... 53 5.2. Výběr opatření pro akční plán... 55 6. Logické rámce a projektové fiche demonstračních projektů... 56 6.1. Logické rámce... 57 DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 2

6.2. Projektové fiche... 63 7. Výstupy fokusních skupin a doporučení zpracovatele k demonstračním projektům... 68 7.1. Klasifikace a certifikace služeb (v rámci opatření 1.1.2.)... 68 7.2. Koordinace průvodcovských služeb (v rámci opatření 1.1.4.)... 71 7.3. Propagační a informační kampaň Českého Švýcarska 2006 (v rámci opatření 3.1.2.)... 74 7.4. Ustavení řídicí organizace CR návrh systému implementace (v rámci opatření 5.1.1.)... 78 7.5. Optimalizace veřejné dopravy (v rámci opatření 3.2.1.)... 79 DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 3

Seznam tabulek, obrázků a map Obrázek 1: Schéma rozvojové vize regionu Českého Švýcarska... 5 Mapa 1: Průmět rozvojové vize do prostoru... 7 Tabulka 1: Počet cílů, strategií a opatření... 17 Tabulka 2: Časová priorita realizace opatření... 53 Tabulka 3: Finanční náročnost opatření... 54 Tabulka 4: Institucionální náročnost opatření... 54 Tabulka 5: Klasifikace opatření podle finanční a institucionální náročnosti... 55 DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 4

1. Vize udržitelného rozvoje cestovního ruchu v regionu Rozvojová vize je zde chápána jako popis žádoucího stavu turistické destinace Českosaské Švýcarsko v budoucnosti, v horizontu 15-20 let. Přestože tato vize nemusí být následnou strategií rozvoje bezezbytku naplněna, dává jasný signál, jakým směrem by se turistická destinace měla rozvíjet. Níže uvedená vize budoucího stavu turistické destinace České Švýcarsko je založena na průniku názorů významných aktérů v území starostů obcí, zástupců správ CHKO a NP, podnikatelů a o.p.s. České Švýcarsko. Vize je rozdělena do čtyř pomyslných pilířů, které se vztahují k základním prvkům každé turistické destinace zdrojům, poptávce (návštěvníků), nabídce a institucionálnímu rámci (viz obrázek 1). Popis žádoucího stavu v budoucnosti je vždy doplněn sloganem, který činí celou vizi atraktivnější, srozumitelnější a prodejnější 1. Přestože je ve sloganu prvního pilíře uvedeno spojení národní park, týká se tento i všechny další pilíře vize celého území Českého Švýcarska. Národní park je ve sloganu použit jako metonymie zachovalé krajiny, zdravého prostředí a udržitelného cestovního ruchu. V rámci rozvojové vize se na několika místech objevuje prostorová dimenze různé části regionu Českého Švýcarska vyžadují různé aktivity, počet a strukturu návštěvníků, nabídku, míru zapojení subjektů do řízení cestovního ruchu v regionu apod. Průmět vize do území (prostoru) zachycuje mapa 1. V rámci zeleně vyznačené jádrové zóny (zejména v oblasti kolem nejzatíženějších lokalit Hřenska, Pravčické brány a Mezné viz vyznačení nejzatíženější cesty světle zelenou barvou) je žádoucí pouze kvalitativní rozvoj cestovního ruchu. Nárazníková zóna (v mapě okrovou barvou) naproti tomu vyžaduje kvalitativní i kvantitativní rozvoj. Významnou částí nabídky alternativních a doplňkových služeb by v rámci nárazníkové zóny měla disponovat především největší města (v mapě žlutě). Do realizace rozvojové vize prostřednictvím cílů, strategií a opatření návrhové části by mělo být zapojeno co nejvíce obcí a dalších subjektů (včetně soukromých), které se nacházejí v jádrové a nárazníkové, případně i vnější zóně. Za nezbytnou lze označit participaci významných regionálních center, která leží v nárazníkové zóně (v mapě žlutě), a trojice centrálních obcí (Hřenska, Jetřichovic a Doubice v mapě modře). Specifickou částí území je trojice obcí na pomezí destinace Českého Švýcarska a Lužických hor jejich zařazení do destinace Českého Švýcarska je možné, ale nikoli nezbytně nutné. Vnější zóna, kterou tvoří volně vymezené území kolem Českého Švýcarska (včetně Saského Švýcarska), v mapě zachycena není, protože participace obcí a měst v ní rozmístěných a subjektů na území těchto měst a obcí při realizaci Koncepce je fakultativní a částečná. Obrázek 1: Schéma rozvojové vize regionu Českého Švýcarska ČŠ národní park v pravém slova smyslu ČŠ méně masovosti, více aktivního poznávání zdroje poptávka nabídka instituce ČŠ švýcarská kvalita v českém prostředí ČŠ společná značka zastřešující místní subjekty 1 V případě sloganů se jedná o čistě pracovní návrhy, neboť zpracovatel dokumentu DHV CR není specialista na reklamu a marketing. DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 5

1. České Švýcarsko národní park v pravém slova smyslu Na území NP České Švýcarsko i v přilehlé CHKO Labské pískovce zůstávají zachovány mimořádné přírodní i kulturní hodnoty, které nejsou narušeny negativními vlivy cestovního ruchu nebo jiných ekonomických aktivit. Především jádrové území s nejvýznamnějšími přírodními atraktivitami je velmi přitažlivé pro vybrané skupiny návštěvníků. Regulace aktivit v rámci NP garantuje ochranu přírodních hodnot území, ale nebrání rozvoji šetrných forem cestovního ruchu. Při regulaci jsou preferovány měkké nástroje, např. motivace a osvěta návštěvníků, před nástroji restriktivními. Z udržitelného rozvoje území dlouhodobě profitují nejenom podnikatelé, ale také obce a místní obyvatelé. 2. České Švýcarsko méně masovosti, více aktivního poznávání Turistická destinace České Švýcarsko je v národním, ale i nadnárodním měřítku exkluzivní destinací pro vybrané skupiny návštěvníků. Výjimečnost destinace je založena na kombinaci nabízených atraktivit, služeb a jejich ceny. Turistický region České Švýcarsko navštěvují téměř výhradně individuální turisté se zájmem o poznání nebo relaxaci spojenou s poznávacími aktivitami. Jedná se o kultivované a vzdělané návštěvníky ze středních nebo vyšších příjmových skupin. Typickou cílovou skupinou jsou malé neorganizované skupiny páry bez dětí, rodiny s dětmi. Dominantní podíl si i nadále udržují návštěvníci z ČR, přestože podíl zahraničních návštěvníků stoupá. Mezi zahraničními návštěvníky postupně stoupá podíl německých návštěvníků ve prospěch cizinců z jiných částí Evropy či světa. Preferovány jsou zejména tradiční formy cestovního ruchu, především poznávací, tematická a pěší turistika. 3. České Švýcarsko švýcarská kvalita v českém prostředí České Švýcarsko je regionem, který nabízí svým návštěvníkům různorodé a kvalitní služby. Služby jsou vzájemně provázány s cílem nabídnout návštěvníkům kompletní servis. Páteř ubytovacích a stravovacích kapacit tvoří penziony rodinného typu, které za vyšší cenu nabízejí nadstandardní komfort i kvalitu služeb. Síť penzionů doplňují lesní chaty a několik menších hotelů. Nejsou preferovány ubytovací zařízení pro masovou turistiku velké hotely nebo kapacitní autokempy. Síť ubytovacích a stravovacích kapacit doplňuje pestrá nabídka doplňkových služeb a atrakcí zaměřených na uspokojení individuálních turistů např. kvalitní průvodcovské a informační služby apod. Další služby mají v Českém i Saském Švýcarsku doplňkový charakter a tvoří jednotnou nabídku. V regionu je výrazně posílena veřejná doprava zajišťující nejenom dopravní obslužnost pro místní obyvatele, ale i dopravu návštěvníků v rámci regionu. 4. České Švýcarsko společná značka zastřešující místní subjekty Systém řízení rozvoje území je založen na intenzivní spolupráci klíčových subjektů cestovního ruchu. Hlavní řídící organizací cestovního ruchu je turistický svaz s definovanou právní subjektivitou. Do sdružení jsou mj. zapojeny obce/města Děčín, Česká Kamenice, Krásná Lípa, Chřibská, Mikulášovice, Jetřichovice a Hřensko. Intenzivně funguje spolupráce s obdobným spolkem na německé straně, čímž reálně dochází k naplnění cíle vytvořit jedinou turistickou destinaci národní park bez hranice. Výkonnou funkcí je pověřena místní rozvojová agentura. Ta je také zapojena do sítě německých a evropských informačních systémů a agentur turistického ruchu. Do řízení a koordinace cestovního ruchu jsou prostřednictvím diskusní platformy zapojeni také místní podnikatelé v cestovním ruchu. Hlavním nástrojem řízení je pravidelně aktualizovaná Koncepce rozvoje cestovního ruchu a její akční plán, jejichž prostřednictvím jsou definovány klíčové rozvojové projekty a na základě různých pobídek veřejného sektoru (programy státu, kraje, obcí apod.) koordinovány aktivity jednotlivých aktérů. Pro území jádrové a nárazníkové zóny je zpracován územní plán velkého územního celku, jež nepočítá s extenzivní výstavbou a přísně reguluje využití ploch a stavební činnost v zájmovém území. Počet a struktura návštěvníků, stejně jako dopady cestovního ruchu na přírodu a krajinu regionu jsou pravidelně monitorovány. DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 6

Koncepce rozvoje cestovního ruchu v Českém Švýcarsku Mapa 1: Průmět rozvojové vize do prostoru Pozn.: Podrobnější vysvětlení jednotlivých prvků v mapě je obsaženo v popisu rozvojové vize. DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C-7

2. Hlavní problémy rozvoje regionu Hlavní problémy rozvoje regionu představují most mezi analytickou a návrhovou částí Koncepce. Problém lze definovat jako rozpor nebo napětí mezi žádoucím stavem vyjádřeným vizí rozvoje regionu a současným stavem popsaným v analýze. Současně platí, že každý identifikovatelný problém by měl být řešitelný institucemi, které jsou zapojeny do přípravy a realizace Koncepce. Za problém tedy v tomto případě není považována slabá stránka regionu, která však není v rozporu s vizí nebo kterou v rámci Koncepce nelze vyřešit. Problémy jsou členěny do tří hierarchických úrovní. Základní (a prostřední) úroveň představují hlavní problémy, které jsou na základě tematické příbuznosti sloučeny do problémových okruhů (nejvyšší úroveň). Každý hlavní problém má své příčiny, které jsou nejnižší úrovní hierarchie. Kapitola se skládá z celkem 5 problémových okruhů, které nejsou dále popisovány. Rozepisovány jsou až jednotlivé hlavní problémy, a to stručným popisem s vazbou na zjištěné analytické závěry a na vizi. Příčiny hlavního problému (tj. dílčí problémy) jsou u každého hlavního problému uvedeny v odrážkách. 2.1. Nízká úroveň služeb 2.1.1. Nevyhovující informační systém v terénu Základní informační systém v terénu je v celém Česku dobře pokryt orientačními směrovkami spravovanými KČT. Tento systém však neobsahuje informace o objektech v terénu, ale pouze směry, kterými se k nim návštěvník dostane. Vzdělaný návštěvník usilující o poznání tudíž nemůže požadované informace načerpat přímo v terénu. Pro zahraniční návštěvníky, kteří jsou zpravidla zvyklí na tematické či jinak vymezené značené okruhy, je turistická síť barevných značek navíc často nesrozumitelná (dokládá to i relativně horší hodnocení informačního systému v terénu zahraničními návštěvníky ve srovnání zjištěným v průzkumu návštěvníků), i když představuje mnohem variabilnější možnosti pěších přesunů než pouhé okruhy. Existují sice informační tabule (např. desky s mapami a informačním textem rozmístěné na území Mikroregionu Tolštejn), jsou však často neudržované, nejednotné a někdy chybí vícejazyčné verze (samozřejmostí by měla být nejen němčina, ale přinejmenším i angličtina). Příčiny problému Absence značených (tematických) okruhů pro pěší turisty Nejednotné informační tabule Informační systém v terénu bez cizojazyčných textů 2.1.2. Neadekvátní struktura ubytovacích i dalších služeb České Švýcarsko se vyznačuje relativně dobrým vybavením službami (zejména základními) pro turisty z hlediska jejich kapacity a počtu. Segment služeb vysoké kvality, který je žádoucí pro naplnění rozvojové vize regionu (vytvoření exkluzivní lokality, přilákání vzdělaných návštěvníků), je však relativně slabý. Region disponuje jen omezenou nabídkou kvalitních rodinných penzionů a hotelů s nižší kapacitou, která je jedním z žádoucích typů ubytování (kapacita dalšího žádoucího typu ubytovacích zařízení, tedy lesních chat, se zdá být vyhovující). Obdobně je tomu i u dalších služeb, kde vyhovuje jejich počet a kapacita, nikoli však jejich kvalitativní struktura. Prakticky zcela chybí například nabídka kvalitních průvodcovských služeb, která souvisí hned s několika tezemi formulovanými ve vizi (nabídka pro vzdělané návštěvníky, environmentální osvěta, přístup do environmentálně citlivých lokalit za poplatek a v malých skupinách apod.). Problém kvality služeb by zčásti pomohlo vyřešit zavedení certifikace těch služeb, u nichž by měl návštěvník jistotu, že splňují požadovanou kvalitu (např. vybavení ubytovacího zařízení, fungující e-mailová komunikace s návštěvníky atd.). DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 8

Příčiny problému Absence standardu kvality (certifikace) služeb Nedostatek kvalitních, odborných a koordinovaných průvodcovských služeb Nedostatek ubytovacích zařízení vyšší kvality Absence silných investorů majících zájem o podnikání v regionu v souladu s vizí 2.1.3. Nedostatečná nabídka alternativních služeb Zatímco nabídka základních služeb (informačních, ubytovacích a stravovacích) pro turisty je v regionu z hlediska kapacity vyhovující, nabídka doplňkových služeb je v Českém Švýcarsku omezená a málo pestrá. Vznik dalších doplňkových služeb přitom umožní prodloužit délku pobytu návštěvníků v regionu a nabídnout jim alternativu k pěší a poznávací turistice, případně cykloturistice pro případ nepříznivého počasí. Současně může zčásti přispět ke zvýšení návštěvnosti regionu mimo hlavní sezónu. Z chybějících alternativních služeb je třeba jmenovat především koupací možnosti, a to jak otevřená koupaliště využitelná pouze v létě, tak i kryté bazény a akvaparky s celoročním provozem. Alternativní služby mohou být lokalizovány v podstatě v kterékoli části regionu, kde nevytváří konflikt s ochranou přírody a krajiny, zájmy místních obyvatel apod. Přesto se dosud až na výjimky koncentrují spíše v jádrové zóně v bezprostřední návaznosti na základní služby, především na ubytovací kapacity. Nárazníková zóna přitom má omezený počet přirozených atraktivit a návštěvníky tedy může přilákat především na doplňkové služby a atrakce. Je zřejmé, že chybějící alternativní služby včetně zmíněných koupacích možností nemusí nutně vzniknout jen přímo v regionu, ale může být také využito propagace služeb nacházejících se v jeho okolí (včetně Německa). Příčiny problému Nedostatek relaxačních a sportovních možností pro každé počasí a pro každou roční dobu Nedostatek koupacích možností v regionu Nevyhovující prostorové rozmístění doplňkových služeb Nedostatečná propagace služeb v okolních regionech (včetně Saského Švýcarska) využitelných i návštěvníky Českého Švýcarska 2.2. Nedostatky v dopravě 2.2.1. Nevyhovující nabídka ve veřejné dopravě Veřejná dopravní obsluha oblasti Českého Švýcarska je zajišťována železniční, autobusovou a lodní dopravou. Přestože celkový počet spojů veřejné dopravy je relativně dostatečný, vlivem roztříštěné a nekoordinované nabídky jsou v některých případech provozovány nadbytečné souběžné spoje, zatímco v jiných oblastech kvalitní spojení s okolím a regionálními turistickými centry chybí. Velkým nedostatkem je také neexistující komplexní propagace veřejné dopravy v regionu. Velmi často se vyskytuje nežádoucí stav, kdy jsou vedle páteřní železniční tratě provozovány souběžné autobusové linky, které v důsledku nízkého počtu spojů a nedostatečného komfortu na železnici uspokojují větší díl každodenní i rekreační přepravní poptávky. Pokud má železniční a autobusová doprava zastávky ve vzájemné blízkosti, zpravidla se nejedná o plnohodnotné přestupní terminály s minimální docházkovou vzdáleností a navíc není zajištěna ani časová návaznost logicky navazujících železničních a autobusových spojů. V železniční dopravě jsou také provozovány zastaralé dopravní prostředky a vyhovující není ani stav infrastruktury (špatný stav stanic a zastávek, chybějící propojení Dolní Poustevna Sebnitz, špatný stav svršku, nezabezpečené přejezdy). Autobusová doprava nedostatečně uspokojuje rekreační přepravní poptávku v území mezi Krásnou Lípou, Jetřichovicemi, Českou Kamenicí a Hřenskem. Ani lodní doprava není bez problémů, protože potřebnou modernizaci svých zařízení neumožňuje nízká a sezónní poptávka. Její další fungování je tudíž nejisté. DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 9

Příčiny problému Zastaralá infrastruktura a dopravní prostředky v železniční a lodní dopravě Prostorová, časová a tarifní nekoordinovanost nabídky různých odvětví veřejné dopravy Absence jednotné marketingové politiky ve veřejné dopravě Nedostatečné financování nepracovní dopravní obslužnosti ze strany kraje 2.2.2. Deficity v infrastruktuře pro cyklisty a pěší Přestože je síť doporučených nebo značených pěších a cyklistických turistických tras v Českém Švýcarsku poměrně hustá, velmi často jsou tyto trasy vedeny po nevyhovujících komunikacích nebo zde existují bariéry, které se mohou stát potenciálním nebezpečím pro návštěvníky regionu. Obvykle také chybí doplňkové vybavení pěších a cyklistických tras vhodným mobiliářem. Mezi frekventované problémy patří výskyt kolizních míst mezi pěší a cyklistickou dopravou na jedné straně a motorovou dopravou na straně druhé, případně mezi pěší a cyklistickou dopravou navzájem vyplývající mj. z členitého reliéfu (zúžená místa na silniční síti). První pěší turistické trasy vznikaly již v 19. století a zejména v období rozkvětu turistického značení mezi oběma světovými válkami byly často vedeny po regionálních silnicích, v pozdějším období pak nebylo výjimkou vedení pěších turistických tras ani po soukromých pozemcích bez souhlasu jejich vlastníků. V souvislosti s růstem motorizace ovšem na regionálních silnicích výrazně vzrostla intenzita motorové dopravy a jejich společné využívání pro motoristy i pěší turisty je bez vybudování chodníků již neúnosné. Také vlastníci pozemků, po kterých jsou vedeny turistické trasy, se po roce 1989 začali intenzivněji hlásit o svá práva a s existujícím vedením tras často nesouhlasili (turistické značení není chráněno zákonem), a proto musely být některé úseky zrušeny nebo přeloženy. Cyklistické trasy začaly být značeny zpravidla až v 90. letech 20. století. Protože do současné doby nebylo možné dobudovat cyklistické stezky tam, kde pro vedení cyklistické trasy neexistuje vhodná komunikace, je možné najít na úsecích cyklistických tras celou řadu bariér (schody, nevhodný povrch, nedostatečná šířka, frekventované další druhy dopravy...). Příčiny problému Vysoká frekvence motorové dopravy na komunikacích, po kterých jsou vedeny cyklistické a pěší trasy Nekoncepční trasování cyklistických cest Nesouhlas vlastníků nemovitostí s vedením některých cyklistických a pěších cest a jeho úpravami 2.2.3. Neadekvátní parkovací kapacity Většina návštěvníků Českého Švýcarska v současné době přijíždí do regionu vlastním automobilem a jejich část automobil používá i k přesunům uvnitř oblasti (zpravidla k nástupním místům pro pěší nebo cyklistické výlety). Procento motorizovaných návštěvníků se dramaticky zvýšilo během uplynulého desetiletí a pravděpodobně roste i v současnosti. České Švýcarsko však nemůže nabídnout motorizovaným návštěvníkům adekvátní odstavné plochy a na ně navazující služby ani v těch lokalitách, kde jejich rozvoji nebo úpravě nebrání prostorové poměry nebo zájmy ochrany přírody. Pokud v některých lokalitách existují kapacitní parkoviště, často k nim není bezpečný pěší přístup z výchozích bodů turistických tras (například Jetřichovice) nebo v jejich blízkosti nejsou zřízeny zastávky návazné veřejné dopravy a další součásti turistické infrastruktury (například informační centra). Specifickým problémem je také parkování v Hřensku a pod Pravčickou bránou, kde není rozvoj parkování možný a individuální motorovou dopravu je zde nutné již v blízké budoucnosti výrazně omezit. Přestože není žádoucí zvyšovat podíl motorizovaných návštěvníků, nebude možné ani v období realizace Koncepce výrazným způsobem současný podíl snížit. Proto bude nutné se zabývat také transformací současné parkovací kapacity ve vyhledávaných lokalitách Českého Švýcarska (s výjimkou Hřenska) do nových hlídaných a výrazně zpoplatněných parkovacích ploch v blízkosti zastávek veřejné dopravy a dalších turistických služeb. DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 10

Příčiny problému Vysoký podíl motorizovaných návštěvníků Českého Švýcarska Nedostatečná nabídka a propagace veřejné dopravy v regionu Nevyhovující rozmístění parkovišť bez vazby na další infrastrukturu cestovního ruchu Absence dohody mezi aktéry nabízejícími parkovací kapacity 2.3. Nejednotný systém propagace území 2.3.1. Nejasné stanovení žádoucího poměru cena kvalita v nabídce regionu V regionu Českého Švýcarska dosud neexistuje shoda nad cenovou strategií, tedy tím, jak drahé a jak kvalitní by měly být služby a atrakce nabízené návštěvníkům. S ohledem na rozvojovou vizi je přitom cenová strategie podstatná pro atrakci žádoucích skupin návštěvníků. Rozvojová vize regionu zdůrazňuje jako prioritní menší skupinky vzdělaných návštěvníků z různých zemí usilujících o poznání. Dosud však převládá všeobjímající propagace směrem ke všem stávajícím i potenciálním návštěvníkům bez rozdílu. Cenová strategie není vůbec využívána jako regulační nástroj při správném nastavení by přitom mohla významným způsobem ovlivnit nejen počet a strukturu návštěvníků, ale i jejich prostorové rozmístění, a tedy přispět k naplnění vize. Chybí například jasné vymezení lokalit podle toho, kam by návštěvníci měli mít přístup zdarma a kam by naopak měli platit vstupné (třeba i poměrně vysoké), případně kam by bylo nutné si ke vstupu najmout průvodce. Společná cenová strategie by též měla obsahovat množstevní slevy, tedy být navázána na systém balíčků služeb pro turisty, který umožňuje prodloužit dobu pobytu návštěvníků v regionu (viz problém izolovaná propagace dílčích služeb, atrakcí a atraktivit ). Příčiny problému Nejasné stanovení žádoucí cenové hladiny a kvality služeb Nevyužitá možnost regulace počtu, struktury a prostorového rozmístění návštěvníků pomocí cenové politiky regionu 2.3.2. Izolovaná propagace dílčích služeb, atrakcí a atraktivit Region Českého Švýcarska disponuje řadou atraktivit, atrakcí a základních i doplňkových služeb pro turisty. Služby jsou poskytovány a atrakce provozovány řadou soukromých i veřejných subjektů. Většina služeb a atrakcí je v návaznosti na atraktivity těmito subjekty více či méně propagována, a to několika způsoby. Většinou však jsou propagovány jen služby či atrakce zajišťované jedním subjektem, v důsledku čehož není plně využit jejich potenciál. Chybí jednotná, ucelená nabídka ( katalog ) služeb a atrakcí v návaznosti na atraktivity regionu, stejně jako periodikum, které by uceleně informovalo o aktuálním dění a chystaných akcích. Služby a atrakce, případně atraktivity nejsou provázány do balíčků, a to zejména v případě, kdy jsou zajišťovány či provozovány subjekty veřejného a soukromého sektoru (pokud služby provozuje několik různých podnikatelů, společná propagace někdy existuje, byť je většinou spíše nahodilá; též zčásti funguje propagace obcí v rámci mikroregionálních sdružení). Spolupráce mezi subjekty Českého a Saského Švýcarska při propagaci sice zčásti funguje, ale rozhodně není dostatečná. Kromě nedostatečně využitého potenciálu pro rozvoj CR izolovaná propagace znesnadňuje také budování pozice Českého Švýcarska jako exkluzivní lokality navštěvované vzdělanými turisty se zájmem o poznání, protože se návštěvníkům nedostává ucelených informací o nabídce služeb či atrakcí a mohou mít pocit, že proklamovaná exkluzivita je v rozporu s nevyhovující propagací. Příčiny problému Slabá nabídka balíčků služeb Neeexistence slevových systémů (souvisí s balíčky služeb) Absence jednotného, uceleného informačního materiálu s nabídkou služeb, atrakcí a atraktivit Absence periodika (tištěného i webového) s informacemi o aktuálních událostech DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 11

Slabá spolupráce Českého a Saského Švýcarska v oblasti propagace 2.3.3. Slabé propojení mezi nabídkou a cílovými skupinami V regionu Českého Švýcarska dosud v důsledku absence destinačního řízení chybí důslednější cílení propagace směrem na konkrétní (a žádoucí) skupiny návštěvníků. Stanovení cílových skupin přitom umožňuje mj. správně zvolit formy komunikace se zákazníkem (např. propagace v různých profesních či zájmových časopisech vs. obecně pojatá webová prezentace) i služby, atrakce a atraktivity, které budou v rámci těchto forem propagovány. Nejasné cílení propagace souvisí také se slabým monitoringem návštěvnosti. Ten sice probíhá, ale jen izolovaně v rámci jednotlivých subjektů, což znemožňuje porovnání dat mezi sebou nebo v čase a tedy i zhodnocení úspěšnosti a průběžnou úpravu marketingu. V rámci nejasného cílení propagace na konkrétní skupiny představuje dílčí problém také neprovázanost mezi těmito skupinami a konkrétními atrakcemi, službami, případně i atraktivitami, které by měly tyto skupiny oslovit, a tedy přilákat do regionu a nabídnout jim pestré trávení volného času v Českém Švýcarsku. Příčiny problému Slabý, nepravidelný a nahodilý monitoring struktury návštěvníků Dosud nejasné vymezení žádoucích skupin návštěvníků při propagaci Nedostatečné cílení konkrétních služeb a atrakcí směrem ke konkrétním skupinám návštěvníků (existujícím i žádoucím) 2.4. Ohrožení krajinného rázu území 2.4.1. Nekoordinovaný územní rozvoj ohrožující udržitelný rozvoj CR Na rozdíl od problematiky nerovnoměrné prostorové a časové distribuce návštěvnosti, která se ve svých negativních důsledcích dotýká především jádrové zóny turistické destinace České Švýcarsko, je nekoordinovaný územní rozvoj hrozbou především pro potenciálně využitelné části její nárazníkové zóny. K takovému závěru dospěl také panel expertů, klasifikující konflikty a dopady rozvoje cestovního ruchu na území turistické destinace, který nekontrolovaný rozvoj stavební činnosti vyhodnotil jako činnost s hlavním negativním dopadem na její nárazníkovou zónu. Základním problémem uvedené hrozby je především nevratnost některých kroků, jež by ve svém důsledku vedly k úplné ztrátě atraktivity oblastí, které turistické destinaci nabízejí prostor pro šetrný rozvoj cestovního ruchu se zaměřením na vybrané segmenty návštěvníků. Nekontrolovaný rozvoj stavební činnosti ve svém důsledku může výrazně změnit charakter nárazníkové zóny a narušit krajinný ráz (objekty, které svým charakterem neodpovídají urbanistickému vývoji), negativně ovlivnit optimální návrh dopravy, ubytování a služeb (kapacitně předimenzované objekty), případně ohrozit stávající image oblasti jako významné turistické destinace s tím, že může změnit její dosavadní vnímání potenciálními návštěvníky. Dálkové vlivy vybraných aktivit (infrastrukturní projekty) mohou ohrozit i předmět ochrany v jádrové zóně. Při srovnání s rozvojovou vizí Českého Švýcarska pro budoucích 15-20 let lze identifikovat rozpor s obsahem jejího 4. pilíře, který předpokládá, že pro území jádrové a nárazníkové zóny je zpracován územní plán velkého územního celku, jež nepočítá s extenzivní výstavbou a přísně reguluje využití ploch a stavební činnost v zájmovém území. Je tedy zřejmé, že redukce rizika ohrožení rozvoje cestovního ruchu v turistické destinaci České Švýcarsko, je závislé na společném postupu všech klíčových aktérů v oblasti, především obcí. Krátkodobý úspěch jednoho (na úkor ostatních) může být prohrou všech. Příčiny problému Rizika plynoucí z kvality stávajících předpisů, tlak na jejich nedodržování Riziko nátlakového lobbingu ve prospěch infrastrukturních záměrů, které jsou v rozporu s požadavky ochrany přírody a krajiny i udržitelného rozvoje CR DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 12

Neodůvodněné změny územně-plánovací dokumentace Extenzivní výstavba Nedostatečná spolupráce obcí/měst v oblasti, případně absence společenské dohody klíčových aktérů v oblasti Bagatelizování problému bez znalosti kontextu a důsledků (negativní vliv na rozvoj CR) 2.4.2. Necitlivé zásahy do nemovitého kulturního dědictví (památek) Na území Českého Švýcarska se nachází celá řada kulturních a technických památek hradů, zámků, sakrálních objektů, podstávkových domů, větrných a vodních mlýnů, rozhleden, venkovských usedlostí a dalších. Soubor podstávkových domů, mlýnů a rozhleden je dokonce unikátní v širším regionálním měřítku. Protože ale po skončení 2. světové války došlo k výměně většiny obyvatelstva regionu a České Švýcarsko osídlili zpravidla lidé bez vztahu k jeho kulturnímu dědictví, památkový fond oblasti utrpěl větší ztráty než v jiných regionech České republiky. Nejhůře byly postiženy zřejmě církevní památky (kostely a drobné sakrální stavby), jejichž část byla zbořena (například kostel sv. Martina v Brtníkách) nebo značně poškozena. V 90. letech 20. století začal region výrazně orientovaný na textilní průmysl vykazovat hospodářské problémy, a proto nebylo možné, aby soukromí vlastníci řady historických objektů (s výjimkou objektů individuální rekreace) investovali značné množství prostředků do jejich obnovy jako v jiných prosperujících oblastech České republiky. Celá řada památek se tak nachází ve velmi neutěšeném stavu, je nepatřičně využívána nebo byla neodborně modernizována bez konzultace s památkovými architekty a za použití nekvalitních a nevhodných materiálů. Některé památky tak ztratily část své historické hodnoty. Příčiny problému Výměna obyvatelstva a ztráta vztahu ke kulturnímu dědictví regionu Špatná hospodářská situace části vlastníků, která brání nákladným rekonstrukcím Obtížné hledání vhodného využití pro některé druhy památek Nedostatečné nástroje podpory památkové péče Komplikované vlastnické vztahy nemovitého kulturního dědictví 2.4.3. Nedostatečná obnova zaniklých kulturních tradic Původní převážně německé obyvatelstvo Českého Švýcarska se vyznačovalo určitým stylem života a udržovalo celou řadu historických tradic (např. náboženských), které byly pro region typické a v současné době by byly využitelné i pro rozvoj kulturního poznávání jako specifické formy cestovního ruchu. Po odsunu Němců z českého pohraničí byla ovšem kontinuita kulturních tradic násilně přerušena a pravděpodobně se jejich velkou část ani nepodařilo písemně zdokumentovat, přestože některé tradice Českého Švýcarska jsou možná dosud rozvíjeny v oblastech, kam byli Němci z Českého Švýcarska vysídleni. Příčiny problému Výměna obyvatelstva a ztráta informací a vztahu k původním kulturním tradicím Uniformita současného vnímání světa, která napomáhá zániku regionálních tradic Nedostatek finančních prostředků a zájemců pro obnovu kulturních tradic 2.4.4. Slabá nabídka lokálních atraktivit, atrakcí a výrobků V Českém Švýcarsku se nachází značné množství nevyužitých staveb a zařízení, které mají v současné době díky svému využívání nebo produktům, které se zde vyráběly, vysoký potenciál stát se jedním z pilířů specifických forem cestovního ruchu. Mezi takové stavby patří především poutní místa (potenciál rozvoje církevní turistiky), venkovské usedlosti (potenciál rozvoje šetrných forem agroturistiky s výrobou typických produktů), sklárny (potenciál rozvoje řemesel) a vodní a větrné mlýny. Pro rozvoj nabídky pro náročnější návštěvníky Českého Švýcarska je žádoucí vyhledat skryté lokální atraktivity regionu a vytvořit DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 13

impulsy pro obnovu jejich původního využití (obnova mlýnů pro technické expozice, znovuosídlení venkovských usedlostí a zahájení hospodaření s následným využitím pro agroturistiku, rozvoj nebo obnova ruční výroby skla...). Region tak bude moci svým návštěvníkům opět nabízet své typické lokální produkty a životní styl. Příčiny problému Zánik rodinného hospodaření na venkovských farmách a nabídky zemědělských produktů Zánik finančně a odborně náročných forem výroby skla a keramiky Chátrání řady objektů, které mohou být využívány pro nabídku lokálních atrakcí a výrobků Nedostatečný odbyt pro lokální produkty na počátku jejich výroby 2.5. Slabé řízení v cestovním ruchu 2.5.1. Nejednoznačné územní vymezení Českého Švýcarska Jednou ze základních součástí řízení i marketingu je jasné vymezení produktu, který je řízen a propagován, v tomto případě tedy regionu. České Švýcarsko jako turistický region je však dosud vymezeno vágně a nejednoznačně, a to jak z pohledu institucí uvnitř regionu, tak i v povědomí návštěvníků. Za České Švýcarsko lze považovat v nejužším pojetí území národního parku, případně NATURA 2000, dále turistický region vymezený pro účely této Koncepce (jádrová zóna, nebo jádrová a nárazníková zóna), ale řada subjektů může chápat České Švýcarsko jako součást Českosaského Švýcarska uměle rozděleného hranicí (i pokud chápeme České a Saské Švýcarsko jako dva regiony, je spolupráce mezi oběma celky nutná). Nejednoznačné vymezení území znemožňuje efektivní řízení i marketing není jasné, jaké atrakce či služby mají být propagovány, protože jsou součástí regionu, a jaké již ne, které subjekty mají či mohou být součástí destinačního řízení a které ne, atd. Příčiny problému Různý výklad pojmu České Švýcarsko mezi subjekty v regionu i mezi návštěvníky (nejasné začlenění okrajových částí Českého Švýcarska do regionu) Nejednoznačné vymezení subjektů v regionu (zejména v jeho okrajových částech), které by měly být součástí destinace České Švýcarsko Absence marketingové značky České Švýcarsko Rozdělení přirozeného turistického regionu Česko-saské Švýcarsko hranicí 2.5.2. Slabá intenzita spolupráce mezi klíčovými aktéry Poskytovatelé služeb cestovního ruchu si v turistickém regionu nejenom konkurují, ale jejich nabídka se také doplňuje. Uspokojování potřeb návštěvníků závisí jak na rozsahu a kvalitě nabídky služeb poskytovaných různými podnikatelskými subjekty, tak i na kvalitě veřejných služeb. V úspěšných destinacích poskytovatelé služeb efektivně spolupracují, což vede ke snížení nákladů na provozování služeb (např. jednotná propagace), lepší koordinaci nabídky (např. jednotný informační systém) a ve svém důsledku ke zlepšení konkurenční pozice celé destinace. V turistickém regionu České Švýcarsko je spolupráce napříč klíčovými poskytovateli služeb - podnikateli, obcemi a správami NP a CHKO spíše nahodilá a vhodné formy spolupráce se teprve hledají. Přestože se jedná o obecný problém většiny turistických regionů v ČR, v některých srovnatelných destinacích je spolupráce mezi klíčovými aktéry intenzivnější a má již určité formální zakotvení např. Český ráj. Samostatným problém je absence silnějších kooperačních vazeb s německou stranou, navzdory tomu, že se v posledním období začínají rozvíjet. Příčiny problému Nízká důvěra mezi aktéry Neexistence společných projektů DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 14

Slabé impulsy pro spolupráci na úrovni obcí v důsledku nastavení systému financování místních samospráv Nízké povědomí mezi subjekty v regionu o výhodách vzájemné spolupráce 2.5.3. Absence řídicí organizace destinačního managementu Existence silné řídící organizace schopné ovlivňovat rozvoj turistického regionu České Švýcarsko podmiňuje efektivitu spolupráce klíčových aktérů. Pravděpodobně nejvhodnější formou řídící organizace pro tento region je mikroregionální sdružení obcí, do kterého budou zapojeny obce tvořící pomyslnou kostru klíčových aktérů místní správy Děčín, Česká Kamenice, Krásná Lípa, Chřibská, Hřensko, Jetřichovice. Bohužel žádné mikroregionální sdružení, které svým vymezením zasahuje na území turistického regionu, nemá z tohoto hlediska optimální strukturu zakladatelů. Obecným problém sdružení je jejich limitovaná schopnost sdružovat prostředky na společné projekty. V podnikatelské sféře působí spíše malé firmy a mikrofirmy, které bez podpory veřejného sektoru pravděpodobně nebudou schopné vytvářet nějaké efektivnější kooperační vztahy. Příčiny problému Způsob nastavení systému financování místní samosprávy, který obce s vysokou návštěvností spíše znevýhodňuje vysoké náklady na infrastrukturu cestovního ruchu nejsou kompenzovány adekvátními příjmy z CR Velikostní struktura obcí převážně malé obce, které mají kapacity na řešení pouze vlastních problémů Určitá pasivita potenciálního tahouna v řídící organizaci CR (Děčín), dále Ústeckého kraje a agentury CzechTourism 2.5.4. Nedostatečně aktivní ovlivňování sezónnosti a prostorové distribuce návštěvnosti Z environmentálního hlediska je jedním z nejzávažnějších problémů rozvoje cestovního ruchu v turistické destinaci České Švýcarsko značně nerovnoměrná prostorová i časová (sezónní) distribuce návštěvnosti, která je v rozporu s požadavky ochrany přírody a krajiny i principů šetrného turizmu. Z prostorového hlediska se tato skutečnost týká nejen koncentrace návštěvníků v nejatraktivnějších částech národního parku, které se v podstatě kryjí s jeho územím v nejvyšším stupni ochrany I. zón NP (Pravčická brána, soutěsky), ale také v ekologicky citlivých a návštěvností zatěžovaných oblastech CHKO Labské pískovce (Tisá). Na druhé straně se dosud nedaří dostatečně stimulovat poptávku (nabídka, informační služby, EVVO, veřejná doprava) po relativně méně atraktivních, ale pro vybraný segment návštěvníků taktéž potenciálně zajímavých částech turistické destinace. Z časového (sezónního) hlediska má negativní dopad nejen významná koncentrace návštěvnosti v letní turistické sezóně, ale také naopak z hlediska rušení živé přírody nevhodný pohyb návštěvníků v okrajových částech dne (pozdní odpoledne, večer) v ekologicky citlivých oblastech a to i v období mimo hlavní turistickou sezónu. Výše uvedené skutečnosti jsou patrně příčinou, že správy NP i CHKO považují rozvoj cestovního ruchu za nejvýznamnější typ konfliktu s ochranou přírody a krajiny. Při srovnání s rozvojovou vizí Českého Švýcarska pro budoucích 15-20 let lze identifikovat rozpor s jejím prvním pilířem, který zakládá vývoj této turistické destinace jako národního parku v pravém slova smyslu. Je tedy zřejmé, že návrh strategie bude muset tuto problémovou oblast řešit prostřednictvím návrhu stimulace rozvoje cestovního ruchu takovým způsobem, který nebude zvyšovat tlak na atraktivní lokality, ale naopak bude stimulovat poptávku žádoucím směrem, včetně zaměření nabídky na vhodný segment návštěvníků. Příčiny problému Absence proaktivního přístupu k ovlivňování prostorové i časové distribuce návštěvnosti Nedostatečné využívání nejen restriktivních, ale také stimulativních nástrojů Nedostatečné využívání informačních nástrojů (viz také informační systém) DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 15

Nevyužívání všech potenciálních možností nástrojů environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Nedostatečný rozvoj CR v ekologicky vhodných oblastech a nedostatečná nabídka aktivit v mimosezónním období, který by kromě zvýšení objemu CR přinesl také přerozdělení návštěvnosti Další podmiňující problémy typu dopravní obslužnosti, nejednotného postupu při propagaci, ad. DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 16

3. Cíle, strategie a opatření rozvoje regionu V následujících odstavcích jsou stručně popsány dlouhodobé cíle a strategie, které je naplňují. Vlastní opatření jsou následně podrobněji popsána ve zvláštní kapitole. Počty navržených strategií a opatření v rámci jednotlivých dlouhodobých cílů jsou následující: Tabulka 1: Počet cílů, strategií a opatření Dlouhodobý cíl Počet strategií Počet opatření 1. Zlepšená nabídka služeb 2 9 2. Zdokonalený systém dopravy na území ČŠ 3 9 3. Koordinovaný marketing území 1 2 4. Udržitelný rozvoj krajiny 2 5 5. Koordinovaný a udržitelný rozvoj CR v regionu 2 4 Celkem 10 29 Dlouhodobé cíle jsou pozitivní formulací problémových oblastí rozvoje regionu a nejsou dále rozepisovány. Popis strategií má jednotnou strukturu: Název strategie Popis strategie včetně její vazby na dlouhodobý cíl Seznam opatření naplňujících strategii Jednotlivá opatření se od sebe navzájem liší podle toho, jak jsou komplexní, resp. parciální. Některá jsou formulována relativně konkrétně, jiná jsou tvořena celou řadou aktivit a vytváří tak vlastně jeden velký, komplexní projekt. Jednotlivé strategie a opatření tvoří ucelený a provázaný soubor intervencí a aktivit. Některé intervence a aktivity proto naplňují více strategií či opatření současně. V takovém případě je tato aktivita uvedena pouze jednom opatření s tím, že v ostatních opatřeních, kterých se tato aktivita týká, je zmíněn pouze odkaz na ni. Podrobný popis jednotlivých opatření je obsažen v další kapitole. 3.1. Zlepšená nabídka služeb 3.1.1. Rozšířit nabídku a zvýšit kvalitu služeb Zlepšení nabídky služeb lze dosáhnout jednak jejich rozšířením, zkvalitněním a koordinací. Rozšířením se myslí především vznik nových služeb, zejména doplňkových, které nabídnou návštěvníkům alternativu pro trávení volného času a umožní jim zdržet se v regionu déle. S ohledem na rozvojovou vize je žádoucí vznik dalších služeb cestovního ruchu zejména v nárazníkové zóně. Zkvalitnění služeb (je zdůrazňováno již v bodech 3 a 10 dokumentu Cíle o.p.s. České Švýcarsko v oblasti cestovního ruchu, jenž byl východiskem pro Koncepci) znamená především postupné zavedení jejich klasifikace podle kvality, případně i podle toho, zda jsou v souladu s ochranou přírody a krajiny a zda jejich provozovatel podporuje místní region. Kvalitnější služby především přivedou do regionu cílové skupiny návštěvníků formulované rozvojovou vizí. Koordinace služeb je třeba z několika důvodů, zejména však kvůli snadnější orientaci návštěvníka v nabídce, zvýšení využívanosti jednotlivých služeb a prodloužení pobytu návštěvníků v regionu. Koordinace služeb stojí na několika pilířích : zavedení jednotného rezervačního systému a systému průvodcovských služeb a postupné vytvoření jednotného slevového systému. Seznam opatření naplňujících strategii Posílení nabídky doplňkových služeb Zkvalitnění služeb Zavedení centrálního rezervačního systému DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 17

Koordinace a posílení nabídky kvalitních a odborných průvodcovských služebrevitalizace nabídky možností koupání v regionu Vytvoření jednotného slevového systému 3.1.2. Rozšířit, zkvalitnit a zkoordinovat informační systém Zlepšení informačního systému jako specifického typu služeb je formulováno jako samostatná strategie, protože zahrnuje jasně definovaný okruh opatření a aktivit, jejichž souvislost ze zkvalitňováním, rozšiřováním a koordinací služeb je pouze volná. Informační a navigační systém je rovněž součástí dokumentu Cíle o.p.s. České Švýcarsko v oblasti cestovního ruchu (bod 4), který byl východiskem pro přípravu Koncepce. Informační systém se skládá z informačních center a informačních tabulí a značek v terénu. Informačních center je v současné době v regionu dostatek, jejich nabídka je však různorodá a nekompletní. Sjednocení systému informačních center zahrnující především vzájemnou informovanost a výměnu materiálů mezi nimi jejich nabídku výrazně zlepší. Informační systém v terénu je rovněž třeba sjednotit, a to po obsahové i grafické stránce. Specifickým opatřením v rámci rozšiřování a zkvalitňování informačního systému je vytvoření dalších značených okruhů pro pěší turisty. Seznam opatření naplňujících strategii Rozšíření nabídky značených (tematických) okruhů pro pěší turisty systému informačních tabulí Zavedení jednotného systému infocenter Vytvoření jednotného 3.2. Zdokonalený systém dopravy na území ČŠ 3.2.1. Zlepšit (optimalizovat) veřejnou dopravní obslužnost Pro minimalizaci negativních dopadů dopravy na přírodně cenné území Českého Švýcarska je nutné podporovat environmentálně šetrnější dopravní odvětví reprezentovaná především veřejnou dopravou. Na tuto skutečnost upozorňuje i dokument Cíle o.p.s. České Švýcarsko v oblasti cestovního ruchu (bod 9), který byl východiskem pro zpracování Koncepce. Optimálním důsledkem takové podpory je růst zastoupení veřejné dopravy a snížení podílu individuální automobilové dopravy na přepravním trhu regionu. Pro plné využití růstového potenciálu veřejné dopravy na území Českého Švýcarska je třeba modernizovat a doplnit její infrastrukturu, sjednotit její přepravní nabídku a provádět aktivní marketingovou politiku, která povede k jejímu většímu využívání. Veřejnou dopravu ovšem nelze rozvíjet izolovaně, ale je vždy nutné brát zřetel na její nadregionální síťový charakter a vazbu na další infrastrukturu primárně nebo sekundárně využitelnou pro rozvoj cestovního ruchu. Proto by v podmínkách Českého Švýcarska jednotlivé významnější uzly veřejné dopravy vždy měly být v blízkosti turisticky významných lokalit (sídel, přírodních a kulturních atraktivit a atrakcí), základních turistických služeb (zejména infocenter, ubytovacích a stravovacích zařízení) a infrastruktury pro ostatní druhy dopravy (parkovišť, pěších a cyklistických tras a stezek). Seznam opatření naplňujících strategii Modernizace a doplnění infrastruktury veřejné dopravy Integrace nabídky ve veřejné dopravě Zavedení jednotného marketingu veřejné dopravy 3.2.2. Rozvíjet cyklistickou a pěší infrastrukturu Základní dopravní infrastrukturu pro pohyb návštěvníků v Českém Švýcarsku tvoří regionální silnice a pěší a cyklistické stezky. Některé úseky této infrastruktury jsou nevyhovující z hlediska bezpečnosti, kvality povrchu a značení a návaznosti na sousední úseky, a proto je třeba nedostatky infrastruktury řešit. Každé řešení však musí být uvážlivé a ohleduplné vůči okolním ekosystémům a krajinnému rázu. Strategie rozvoje dopravní infrastruktury se výslovně zaměřuje pouze na cyklistickou a pěší dopravu, protože modernizace regionálních silnic ve vlastnictví kraje přesahuje možnosti působení aktérů v rámci Českého Švýcarska. Přesto je žádoucí podporovat modernizaci zanedbaných úseků regionálních silnic alespoň DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 18

formou lobbingu a ujmout se role zprostředkovatele při různých jednáních (například s obcemi nebo vlastníky dotčených nemovitostí). V oblasti cyklistické a pěší infrastruktury se naopak předpokládá, že bude implementace strategie a jejích opatření plně řešena v rámci regionu Českého Švýcarska pouze s podporou externích rozvojových programů. Při realizaci doporučených opatření musí rovněž platit, že budovaná a upravovaná infrastruktura bude v maximální míře navazovat na další součásti turistické infrastruktury Českého Švýcarska (zejména na zastávky veřejné dopravy a parkoviště). Seznam opatření naplňujících strategii Zpracování a projednání koncepce cyklistických a pěších tras Úprava nebezpečných úseků cyklistických a pěších tras Zlepšení návaznosti pěších a cyklistických tras na veřejnou dopravu 3.2.3. Změnit strukturu parkovacích kapacit Přestože je základním cílem v oblasti přepravy návštěvníků Českého Švýcarska dosažení vyššího využívání veřejné dopravy, nelze předpokládat dramatický úbytek individuálních motoristů. Proto je třeba věnovat pozornost také možnostem parkování v regionu. Z důvodu ochrany přírodního bohatství Českého Švýcarska není žádoucí plošně zvyšovat počet parkovacích míst, ale změnou polohy a velikosti jednotlivých parkovišť řešit největší parkovací deficity, posílit návaznosti na další turistickou infrastrukturu (zejména veřejnou dopravu, turistické trasy a informační centra) a případně i usměrňovat zatížení takových míst regionu, kde se současný počet parkovacích míst již blíží hranici únosnosti a další rozšiřování parkování není z objektivních příčin možné. Seznam opatření naplňujících strategii Zlepšení návaznosti parkovišť a odstavných ploch na další infrastrukturu CR Řešení parkování v extrémně zatížených lokalitách Regulace mezi parkovišti pomocí cenové diferenciace a marketingu 3.3. Koordinovaný marketing území 3.3.1. Sjednotit marketing a systém monitoringu v regionu Protože je cíl koordinovaný marketing území poměrně specifický, je naplňován prostřednictvím jediné strategie. Marketing regionu je třeba založit na partnerství místních subjektů, zejména podnikatelů, obcí a o.p.s. České Švýcarsko. Marketingové aktivity je nutné konzultovat také se saskou stranou. V rámci marketingových aktivit je třeba konkrétně vymezit cílové skupiny návštěvníků a pro ně pak zvolit, co a jak jim bude nabízeno. Specifickou součástí marketingu je zavedení jednotné marketingové grafiky a stylu. Pro správné nastavení marketingu je nutný také koordinovaný a efektivní monitoring návštěvnosti, který jednak poskytuje informace pro průběžnou úpravu marketingových aktivit, a jednak hodnotí úspěšnost marketingu. Seznam opatření naplňujících strategii Koordinace marketingu Českého Švýcarska Koordinace monitoringu návštěvnosti 3.4. Udržitelný rozvoj krajiny 3.4.1. Koordinovat územní rozvoj v souladu s principy udržitelnosti CR Krajinný ráz je nejen jedním z klíčových zdrojů cestovního ruchu v turistické destinaci Českého Švýcarska, ale jeho zachování je především nezbytnou podmínkou dalšího rozvoje CR. Tato skutečnost se daleko více týká nárazníkové zóny, neboť nejatraktivnější oblasti jádrové zóny jsou vzhledem ke stávající legislativě DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 19

méně ohroženy nekontrolovaným a z hlediska udržitelného cestovního ruchu kontraproduktivním rozvojem. Hlavním nástrojem udržitelného rozvoje krajiny v nárazníkové zóně jsou mechanismy územního plánování, které by v ideálním případě měly vytvářet podmínky k ekonomickému a sociálnímu rozvoji, aniž by došlo k ohrožení krajinného rázu. Vzhledem k tomu, že praxe je ideálnímu stavu vzdálena, navrhuje tato dílčí strategie podpořit standardní postupy územního plánování také doplňujícím opatřením, které na základě spolupráce klíčových aktérů, otevřeného a co nejširšího informování a zapojení veřejnosti (viz další opatření) umožní zabránit nevratným krokům, které by ve svém důsledku vedly ke snížení nebo ztrátě atraktivity oblasti. Seznam opatření naplňujících strategii Zpracování ÚP VÚC pro region Českého Švýcarska Monitoring a zveřejňování klíčových záměrů s dopadem na krajinný ráz 3.4.2. Zvýšit využití kulturního dědictví pro rozvoj cestovního ruchu Jednou z možností posílení kulturně a ekologicky udržitelných forem cestovního ruchu v regionu Českého Švýcarska je větší zapojení kulturních památek, řemesel a lidových tradic. Pro dosažení lepšího poznání kulturních památek Českého Švýcarska a možností jejich využití doporučujeme provést jejich plošnou pasportizaci (podobnou jako v případě podstávkových domů). Zároveň je třeba posilovat povědomí o historii, kulturních památkách a tradicích mezi širokou veřejností Českého a Saského Švýcarska. Důležitým úkolem bude také podpora rozvoje specifických forem cestovního ruchu a výroby lokálních produktů v oblasti zemědělství, sklářství a textilu. Při této podpoře se předpokládá zapojení propagace, systematického zvyšování absorpční kapacity a využití dalších podpůrných nástrojů. Seznam opatření naplňujících strategii Pasportizace kulturních památek regionu Šíření informací a povědomí o kulturní historii regionu Posílení specifických forem CR a lokálních produktů vycházejících z místních tradic 3.5. Koordinovaný a udržitelný rozvoj CR v regionu 3.5.1. Vytvořit systém řízení a koordinace CR v regionu Předpokladem pro dosažení udržitelného rozvoje cestovního ruchu v chráněném území turistické destinace České Švýcarsko je vytvoření řídící struktury, která bude koordinovat a slaďovat zájmy jednotlivých rozvojových aktérů obcí, podnikatelů, správy NP a CHKO apod. a orientovat jejich aktivity ke společnému naplňování rozvojové vize. Pro návrh systému řízení turistické destinace neexistuje univerzálně platný model a při jeho návrhu je vždy nutné vycházet z místně specifických podmínek. S přihlédnutím k výchozím podmínkám pro koordinaci CR v turistickém regionu České Švýcarsko byla pro tuto destinaci navržen následující model koordinace rozvojových aktivit CR: jako řídící organizace bude ustanoven dobrovolný svazek obcí, který pověří výkonnou funkcí místní rozvojovou agenturu. Druhou úroveň řízení bude představovat tzv. koordinační platforma ustanovená řídící organizací, do které budou zapojeni další rozvojový aktéři podnikatelé, správy NP a CHKO, KČT a další. Koordinační platforma bude neformální sdružení těchto aktérů umožňující diskusi, přípravu a koordinaci jejich rozvojových záměrů s dopadem na území destinace. Základním impulsem pro iniciaci systému řízení je nalezení vhodného projektu, jehož realizace bude založena na spolupráci více rozvojových aktérů. Významnou aktivitou destinačního řízení je posilování absorpční kapacity regionu, tzn. schopnosti jednotlivých aktérů plánovat a připravovat kvalitní projektové záměry a využít v maximální možné dostupné finanční i jiné zdroje. Seznam opatření naplňujících strategii Ustavení řídicí struktury cestovního ruchu Zvyšování kompetencí rozvojových aktérů v oblasti projektového managementu DHV CR, spol. s r.o., únor 2006 C - 20