Zpráva ze sociologického průzkumu

Zpráva ze sociologického průzkumu c Eko-info centrum Ostrava (EICO) Chelčického 4 702 00 Ostrava 1 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava topinka@veryvision.org

2 OBSAH I. CÍL PRŮZKUMU A TECHNIKA SBĚRU DAT. 3 II. CHARAKTERISTIKA RESPONDENTEK... 5 III. VNÍMÁNÍ MATEŘSKÉ A RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ.... 10 IV. NÁVRAT DO ZAMĚSTNÁNÍ.... 14 V. NETRADIČNÍ FORMY ZAMĚSTNÁNÍ... 18 VI. ZAMĚSTNAVATELÉ. 22 VII. ZÁVĚR. 24

3 I. Cíl průzkumu a technika sběru dat Cílem průzkumu bylo poskytnout zadavateli informace týkající se využívání netradičních způsobů zaměstnání a ukázat, do jaké míry jsou tyto formy rozšířené v populaci osob, které jich mohou nejvíce využívat. Jedná se o osoby, které se nějakým způsobem musí potýkat se slaďováním rodinného a pracovního života. Do této populace patří zaměstnané matky a otcové, ženy, které se vracejí na trh práce po mateřské či rodičovské dovolené, ale také pracovníci, kteří potřebují nastolit rovnováhu mezi osobním a pracovním životem. Průzkum se zaměřil především na tu část populace, kde je problém se slaďováním nejvýraznější, a kde mají alternativní formy práce největší možnost uplatnění jednalo se o matky vracející se po mateřské či rodičovské dovolené na trh práce. Cílem průzkumu bylo poskytnout informace o využívání netradičních forem práce v této populaci a vztahu k některým dalším okolnostem, zejména těm, které se váží k socio-ekonomickému profilu respondentů. Průzkum se zaměřil především na to, aby identifikoval část populace, která je novým formám nakloněná nebo je přímo využívá, dále aby nalezl tu část populace, která tyto formy odmítá. Předpokládáme, že porozumění důvodům, proč ta či ona část populace nové formy vítá či odmítá, je pro vytvoření systému intervencí do praxe zásadní. Týká se to především pořádání různých podpůrných kurzů, seminářů nebo šíření osvěty. Průzkum se také zaměřil na nalezení proměnných, které ovlivňují netradiční formy zaměstnání. Ukazuje se, že bez osobního přesvědčení o přínosu netradičních forem pro zúčastněné je obtížné hledat motivaci pro zavádění nových forem zaměstnávání a zajistit jejich všeobecné akceptování zaměstnanci i zaměstnavateli. Průzkum spadá do kategorie tzv. akčního výzkumu, jehož cílem je přenést výsledky průzkumu do praxe a vyvolat proces potřebných změn. Šetření v cílové populaci proběhlo kvantitativní statistickou metodou a bylo provedeno technikou ankety. Anketa byla zvolena ze dvou důvodů. Prvním byla efektivita této techniky a

4 druhým nemožnost využít pravděpodobnostní výběr respondentů vzhledem k jejich obtížné dosažitelnosti. Výsledky ankety jsou zobecnitelné pouze na skupinu těch osob, mezi nimiž šetření proběhlo. Anketa není reprezentativní a její výsledky se nedají přenést na celou populaci. Ale vzhledem ke shodné životní situaci, v níž se osoby ocitly a dočasnému vyloučení z trhu práce lze předpokládat, že je anketa schopna dobře vystihnout základní potřeby. Dá se očekávat, že budou velmi podobné bez ohledu na místa, v nichž sběr dat proběhnul. Pro získání informace o využívání netradičních forem není nutné provádět složitý sociologický výzkum a dbát na jeho reprezentativnost. Postačuje anketa, která proběhla přímo v jedné z dotčených populací, což hodně zvýšilo její vypovídací schopnost a věrohodnost výsledků. Respondenti byli osloveni prostřednictvím dotazníku, který byl rozmístěn v místech, kde se cílová skupina nejvíce vyskytovala (dětský lékař, obecní úřad, dětská centra apod.). Dotazník byl distribuován v počtu cca 230 kusů v celkem šesti lokalitách Moravskoslezského kraje. Distribuce proběhla v Ostravě a blízkém okolí Ostravy (Klímkovice, Dobroslavice), dále v Opavě, Novém Jičíně a Frýdku-Místku.

5 II. Charakteristika respondentek Průzkum oslovil formou ankety celkem 156 respondentů, kteří odpověděli na většinu otázek v dotazníku. Distribuováno bylo cca 230 dotazníků, návratnost tedy činila 67,8 %. Tato návratnost je poměrně vysoká, nijak neovlivňuje výsledky průzkumu, naopak lze hovořit o vysokém zájmu respondentů věnovat této problematice svůj čas. Navíc dotazník současně plnil i informativní roli, neboť vedl respondenty k zamyšlení se nad tématem netradičních forem zaměstnání. V tomto směru byl nedílnou součástí projektové kampaně. 98,1 % respondentů uvedlo, že jsou ženami. Zbývajících 1,9 % své pohlaví neuvedlo. Předpokládám, že na otázky odpovídaly výhradně ženy a v dalším textu budu považovat všechny respondenty za ženy. Nejstarší respondentce je 44 let, nejmladší 25 let. Průměrný věk dotázaných je 31,4 let. Respondentky lze rozdělit do tří věkových kategorií. Nejmladší skupinu tvoří respondentky do 29 let, do kategorie průměrného věku řadím ženy od 30 do 32 let, třetí kategorii tvoří ženy nad 33 let.

6 50 respondenti podle věku 44 40 30 30 Procenta 20 26 29 let a méně 30 až 32 let 33 let a více Podle místa bydliště bylo nejvíce dotázaných žen z Ostravy, zejména z části Poruba (49,7 %), následuje Ostrava - okolí (17,6 %), Frýdek-Místek (16,3 %), Opava (12,4 %) a Nový Jičín (3,9 %). respondenti podle místa bydliště Nový Jičín 3,9% Frýdek-Místek 16,3% Ostrava okolí 17,6% Opava 12,4% Ostrava 49,7%

7 Více než polovina dotázaných žen má jedno dítě (52,7 %), dvě děti má 39,3 %, tři děti 7,3 % a čtyři děti 0,7 % dotázaných. Na průměrnou ženu našeho vzorku tak připadá 1,5 dítěte. 60 počet dětí 50 40 30 20 Perocenta 10 0 0 1 2 3 4 Více než polovina žen pracovala před nástupem na mateřskou dovolenou na pozici řadového pracovníka (51 %), méně než polovina pracovala na pozici střední úrovně řízení (45,1 %) a téměř čtyři procenta na nejvyšší úrovni řízení (3,9 %). Převážná většina žen je vdaná (80,6 %). Svobodných bylo 16,1 %, rozvedených 2,6 %. Před nástupem na mateřskou dovolenou průměrně žena pracovala 6,4 let. 3,2 % žen před nástupem na dovolenou nikdy nepracovaly, dalších 3,2 % žen pracovalo před nástupem jen jeden rok.

8 Podle vzdělání v anketním vzorku převažují ženy se středním vzděláním (64,9 %), následují ženy s vysokoškolským vzděláním (30,5 %) a s vyšším odborným vzděláním (4,5 %). vzdělání střední bez maturity vysokoškolské 17,5% 30,5% vyšší odborné 4,5% střední s maturitou 47,4% Průměrně strávila žena na mateřské a rodičovské dovolené celkem 35 měsíců, tj. přibližně tři roky. Nejdelší pobyt byl 120 měsíců, tj. 10 let. V současné době je na mateřské dovolené třetina oslovených žen (33,6 %). Téměř polovina je jich na rodičovské dovolené (48 %). Na plný úvazek již pracuje 8,6 % žen, na částečný úvazek 5,3 % a bez zaměstnání je 4,6 % žen.

9 bez zaměstnání 4,6% částečný úvazek 5,3% současný status plný úvazek 8,6% na mateřská dovolená 33,6% rodičovská dovolená 48,0% Ekonomickou situaci rodiny považuje za dobrou 31 %, za spíše dobrou 54,8 %. Naopak za většinou špatnou ji označilo 7,7 % žen a za špatnou 6,5 % žen. Celkově je s ekonomickou situací spokojena většina žen (85,8 %). 60 50 ekonomická situace rodiny 55 40 30 31 20 Procenta 10 0 8 6 dobrá většinou špatná většinou dobrá špatná

10 III. Vnímání mateřské a rodičovské dovolené Jen čtvrtina žen se domnívá, že má šanci si během dovolené udržet své profesní znalosti a dovednosti (24,4 %). Ostatní jsou přesvědčeny, že mají šanci malou nebo žádnou (75,6 %). Mateřská a rodičovská dovolená je ženami vnímána především jako ztráta v profesní oblasti. 80 šance udržet profesní dovednosti a znalosti 74 60 40 20 24 Procenta 0 zcela jen z části vůbec ne Téměř třetina žen se domnívá, že se během rodičovské dovolené vytrácí jejich pracovní dovednosti (32,7 %). Během mateřské a rodičovské dovolené ženy postrádaly přibližně stejně pravidelný příjem (35,3 %), kontakt s kolegy (34 %) a kontakt se svou profesí (30,7 %).

11 co nejvíce postrádali během M/R dovolené kontakt se svou prof 30,7% kontakt s kolegy 34,0% pravidelný příjem 35,3% Celkem dvě třetiny žen jsou přesvědčeny, že se o dítě dokáže postarat otec stejně jako matka (66 %). Zbytek nad touto možností váhá, nebo si ji dokáže představit. Třetina žen tak odmítá možnost, že by se o dítě mohl starat otec stejně kvalitně jako jeho matka. Téměř třetina žen se domnívá, že o malé dítě se má starat převážně matka (26,6 %). Další třetina v tom nemá zcela jasno (31,2 %) a o opačném názoru, tj. že žena nemá být výhradní pečovatelkou, je přesvědčeno 42,2 % žen. Průměrně se respondentky domnívají, že dítě lze svěřit pod dohled jiné osoby než rodičů od věku 1,8 let. Průměrná hranice, kdy jsou matky ochotny svěřit dítě do péče někoho jiného se pohybuje těsně pod hranicí 2 let. Čtvrtina matek považuje za limitní hranici jeden rok, čtvrtina matek má tuto hranici posunutou až na 2,5 roku věku dítěte. Téměř čtvrtina žen je přesvědčena o tom, že není možné si během rodičovské dovolené rozšiřovat vzdělání (22,7 %).

12 Podpora rodiny ze strany státu je většinou žen shledána za nedostatečnou. Celkem je o nízké či žádné podpoře přesvědčeno 89,1 %. 50 dostatečná podpora rodiny státem 40 44 46 30 20 Procenta 10 0 ano 9 spíše ano spíše ne ne Jaký mají ženy přehled o dění na pracovním trhu? Pětina žen uvedla, že přehled má (26 %). Dvě pětiny žen ale přehled nemá (42,9 %) a třetina to nedokáže posoudit (31,2 %). 50 přehled o dění na pracovním trhu 40 43 30 31 26 20 10 Procenta 0 ano ne nevím

13 Významným prvkem je vytrácení pracovních dovedností žen během mateřské a rodičovské dovolené. Ukazuje se, že jednoznačnou prevencí je práce na zkrácený úvazek. Ženy vnímají skutečnost, že během dovolené nemají šanci si udržet profesní znalosti a dovednosti. Počet dětí ovlivňuje pracovní strategie žen. Ženy se dvěmi a více dětmi preferují práci na částečný úvazek, ženy s jedním dítětem práci z domova. Sladění práce a rodiny se daří nejlépe matkám s jedním dítětem. Matky s více dětmi projevují větší zájem o kurzy a školení. Respondentky se středním vzděláním postrádají během rodičovské dovolené kontakt s kolegy (bez maturity) a také finance (s maturitou), respondentky vysokoškolačky zase kontakt se svou profesí. Vysokoškolačkám se vrací do zaměstnání nejsnadněji.

14 IV. Návrat do zaměstnání Z odpovědí na otázku, jak jsou na tom ženy se svým momentální pracovním statusem vyplynulo, že třetina oslovených žen pobývá na mateřské dovolené (33,6 %). Téměř polovina je jich na rodičovské dovolené (48 %). Je zřejmé, že ženy ve valné většině setrvávají na dovolené. Jen 8,6 % žen pracuje na plný úvazek a 5,3 % na částečný úvazek. Bez zaměstnání je 4,6 % žen. Z uvedených čísel plyne, že ženy preferují setrvávání na dovolené. Malá část z nich dovolenou přeruší a vrací se zpět do zaměstnání. Jen něco kolem pěti procent žen volí strategii částečného a postupného návratu do zaměstnání. Ukazuje se, že ženy nad 33 let preferují rychlý návrat do zaměstnání. Pokud ženy uvažují o návratu do zaměstnání, tak pro přibližně třetinu žen je důvodem seberealizace (31,1 %), pro třetinu zase finance (31,2 %). Více než třetina žen uvedla, že důvodem jsou jak finance, tak seberealizace (37,7 %). důvod návratu do zaměstnání seberealizace 20,1% finance 19,5% spíše seberaealizace 11,0% spíše finance 11,7% něco uprostřed 37,7%

15 Pokud ženy uvažují o předčasném ukončení rodičovské dovolené, tak zvažují výhradně alternativu úplného návratu do zaměstnání. O předčasném návratu do zaměstnání během rodičovské dovolené uvažovala přibližně každá třetí žena (32,7 %). Návrat nezvažovaly vůbec téměř dvě třetiny žen (58,3 %). 70 uvažovala o předčasném ukončení RD 60 58 50 40 30 33 20 Procenta 10 0 ano ne 9 nevím Ženy, které jednoznačně preferují rodinu před prací, neuvažují nad předčasným ukončením rodičovské dovolené. Po návratu do zaměstnání ženy očekávají, že rodinná situace bude ovlivňovat jejich přístup k práci. Téměř třetina žen se domnívá, že bude rodinu klást na první místo (26,3 %). Přes sedmdesát procent žen je přesvědčeno o nutnosti hledat kompromis mezi prací a rodinou (73,1 %). Je zřejmé, že téměř třetina žen je rozhodnuta nehledat žádnou formu slaďování rodinného a pracovního života. Většina žen ale ví, že takovéto slaďování je nezbytné.

16 rodina na prvním místě, až potom práce v malé míře,6% zcela 26,3% do určité míry 73,1% Návratu do zaměstnání se obává téměř polovina žen (46,2 %). 40 důvod se obávat návratu do zaměstnání 37 30 34 20 17 10 12 Procenta 0 určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne

17 Návrat do zaměstnání bude pro ženy většinou spojen s radostným uvítáním (36,6 %). S menšími či většími rozpaky bude dle vlastního přesvědčení uvítáno 14,4 % dotázaných. Téměř polovina žen ale nemá představu, s jakou je v práci uvítají (49 %). Po návratu do práce očekává 17 % žen kariérní růst. Valná většina ale s kariérním růstem nepočítá (58,2 %). 50 očekávání kariérního vzestupu po návratu 40 41 42 30 20 17 10 Procenta 0 ano ne nevím Návrat do zaměstnání k původnímu zaměstnavateli je motivován především obavou ze ztráty kontaktu s profesí. Do zaměstnání spěchají více ženy, které delší dobu před nástupem na mateřskou dovolenou pracovaly.

18 V. Netradiční formy práce Během rodičovské dovolené se k nějaké netradiční formě práce uchýlila téměř polovina žen (47,1 %). Spíše se ale jednalo o příležitostný přivýdělek, než o systematické vykonávání některé z alternativních forem zaměstnání. Za jaké situace by ženy uvažovaly nad předčasným ukončením rodičovské dovolené? Téměř polovinu žen by dokázala k úvaze vést nabídka časově flexibilní práce ze strany zaměstnavatele, přičemž péči o dítě či děti by si dokázaly zajistit samy (47,1 %). Další třetina by zvažovala nabídku časově flexibilní práce, ale tu by musela doprovázet současně zajištění péče o dítě (34 %). Méně žen by zvažovalo jen nabídku práce na plný úvazek a to bez zajištění péče o dítě (11,1, %) nebo se zajištěním péče (7,8 %). podmínka zvažování předčasného ukončení RD celý úvazek s péčí 11,1% celý úvazek bez péče 7,8% flexibilita bez péče 47,1% flexibilita s péčí 34,0%

19 Ženy, které kladou rodinu na první místo před prací, by předčasně ukončily rodičovskou dovolenou za podmínky, že by obdržely nabídku na celoúvazkovou práci včetně zajištění péče o dítě. Ženy, které spíše preferují práci před rodinou, by přijaly práci na plný úvazek a péči o děti by si zajistily samy. Ženy s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním by častěji přijaly nabídku flexibilní práce s tím, že si zajistí péči o děti samy. Ženy, které by zvažovaly některou z netradičních forem zaměstnání během své mateřské dovolené, tak svou volbu často podmiňují souběžnou nabídkou na zajištění péče o dítě. Pokud by ženy obdržely nabídku zaměstnavatele týkající se práce během rodičovské dovolené, tak by daly přednost mezi ostatními formami především práci na částečný úvazek (38 %), dále flexibilní pracovní době (31,8 %) a práci z domova (29,1 %). Práci na plný úvazek se současným zajištěním péče o dítě na pracovišti by upřednostnilo 6 % žen.

20 preference formy práce během rodičovské dovolené v případě nabídky 40% 35% 38% 31,80% 29,10% 30% 25% 20% 15% 10% 6% 5% 0% částečný úvazek flexibilní prac. doba práce z domova plný úvazek s péčí o dítě na pracovišti Respondentky, které preferují práci na částečný úvazek, současně vítají i práci s flexibilní pracovní dobou a práci z domu. Jsou přesvědčeny o tom, že podpora rodiny ze strany státu je dostačující. Zde je patrné, že ženy, které využívají některou z netradičních forem zaměstnání, nejsou tak závislé na podpoře ze strany státu a ani ji nevyžadují. Častěji by práci na částečný úvazek volily ženy se dvěmi a více dětmi. Flexibilní pracovní dobu vítají ženy, které by současně byly schopny přistoupit i na jakoukoliv jinou netradiční formu práce. Přitom je k tomu ekonomická situace rodiny nijak nenutí označují ji za většinou dobrou. O netradičních formách pracovního poměru ví 40 % žen. Ale i přes tuto znalost možnosti nevyužívají. 60 % žen není s netradičními formami

21 obeznámeno. S netradičními formami zaměstnání jsou nejlépe obeznámeny bývalé pracovnice střední úrovně řízení, o něco méně pak i pracovnice nejvyšší úrovně řízení. Pracovnice řadové nemají o těchto formách představu. K obeznámenosti s netradičními formami zaměstnání přispívá dobrá orientace žen na trhu práce. S možnostmi jak sladit pracovní a rodinný život je obeznámena jen každá druhá žena. Sladění pracovního a rodinného života souvisí s obavami z návratu do zaměstnání. Seminář, který by byl určen přípravě na zlepšení uplatnění na trhu práce a možnostem slaďování rodinného a pracovního života, by zaujal tři čtvrtiny dotázaných žen (75,8 %). Čtvrtinu dotázaných by seminář nezaujal vůbec (24,2 %). Místo bydliště nehraje vzhledem k tématu netradičních forem zaměstnávání žádnou roli. Každá z vybraných lokalit vykazuje velmi podobné rysy a nedá se tvrdit, že by charakter lokality určoval či nějak ovlivňoval postoje žen k netradičním formám zaměstnávání.

22 VI. Zaměstnavatelé Jak často udržovaly ženy kontakt se svým zaměstnáním v průběhu mateřské a rodičovské dovolené? Méně než třetina žen žádný kontakt neudržovala (29,2 %). Několikrát do týdne kontakt udržovalo 7,8 %, jednou za týden 4,5 %, několikrát za měsíc 9,1 %, jednou za měsíc 12,3 % a jen několikrát do roka 37 % respondentek. Dá se říci, že častý kontakt udržuje třetina žen, dvě třetiny žen jsou v kontaktu málo frekventovaném nebo vůbec žádném. 40 frekvence kontaktu se zaměstnáním během M/R dovolené 37 30 29 20 Procenta 10 0 8 5 9 12 několikát do roka jednou za měsíc několikrát za měsíc jednou za týden několikrát za týden vůbec Nabízí zaměstnavatelé ženám během rodičovské dovolené nějakou netradiční formu zaměstnání? Téměř pětina zaměstnavatelů tuto možnost ženám nabídla (18,8 %), i když to u zaměstnavatele bylo možné, někteří nabídku přesto neuskutečnili (13 %) a více než polovina zaměstnavatelů takovou možnost nenabízí vůbec (53,2 %).

23 nabídka od zaměstnavatele během RD nevím 14,9% ano 18,8% ne, i když to umožňu 13,0% ne, toto neumožňuje 53,2% Nabídky nejčastěji směřují od zaměstnavatelů, u kterých dříve ženy pracovaly. Pokud zaměstnavatel nenabízí žádnou z netradičních forem práce, ženy se častěji uchylují k rozhodnutí nastoupit na práci na celý úvazek. Práce na zkrácený úvazek má velmi pozitivní vliv na ženy a jejich sebepojetí. Tyto ženy jsou přesvědčeny o tom, že během rodičovské dovolené neztrácí své pracovní dovednosti a návyky. Také se u nich rozplývají obavy z návratu do zaměstnání. Navíc jsou po úplném návratu do zaměstnání vítány. Rovněž vítají příležitost k takovémuto přivýdělku. Tyto ženy pracují na zkrácený úvazek nejméně jednou do týdne.

24 VII. Závěr Mateřská a rodičovská dovolená je převážnou většinou žen vnímána jako nezbytné přerušení pracovní kariéry, což s sebou nese řadu negativních průvodních jevů. Především se ženy domnívají, že ztrácí své profesní znalosti a dovednosti. Odloučení od prostředí, profese, kolegů a inovací v nich vzbuzuje pocit izolace a ztráty důvěry ve vlastní síly a možnosti. Ženy s vyšším vzděláním postrádají kontakt s profesí, ženám s nižším vzděláním vadí přerušení sociálních vztahů s kolegy a také finanční ztráty plynoucí ze snížení trvalého příjmu. Mateřská a rodičovská dovolená ženy de facto izoluje, ženy pociťují vytrácení pracovních dovedností a ztrácí přehled o dění na trhu práce. Přibližně čtvrtina žen se věnuje mateřským povinnostem naplno a nedokáže si představit, že by souběžně vyvíjela jiné aktivity (např. rozšiřování vzdělání). Je zřejmé, že návrat na trh práce je díky delší izolaci velmi obtížný a provází ho řada obav a nejistot, které mají vliv jak na zaměstnance, tak na zaměstnavatele. Téměř polovina žen se návratu do zaměstnání obává a neví, jak budou v zaměstnání přijaty. Důvody pro návrat jsou poměrně vyrovnané třetina žen se vrací z důvodu zlepšení finanční situace, třetina zase díky potřebě seberealizace. Zbývající třetina uvádí oba důvody současně. Rychleji se vrací ženy nad 33 let, které před odchodem na mateřskou dovolenou také déle pracovaly. Evidentně nejsnadněji se vrací na trh práce ženy s vysokoškolským vzděláním. Ty jako jediné dokázaly udržovat vztahy se svým zaměstnavatelem. Ukazuje se, že vnímání ekonomické situace rodiny se lepší, většina žen je se situací rodiny spokojena. Zlepšení finanční situace tak není hlavním motivem pro předčasný návrat žen na trh práce, do popředí se více dostává

25 potřeba seberealizace. Toto bude mít i širší dopady např. na nároky na rozvoj organizační kultury organizací. O předčasném návratu na trh práce z rodičovské dovolené neuvažují téměř dvě třetiny žen. Jedna třetina žen zastává konzervativní názory ohledně tradičního rozdělení rolí v rodině a plnění role matky spojuje s výhradní péčí matky o dítě. Nedokáží dítě svěřit do péče otce nebo dokonce jiné osoby. Tato tradiční představa (nevnímám ji nijak pejorativně!) vylučuje ženy z účasti na jakýchkoliv netradičních formách zaměstnání. Tradiční představy nelze jednoduše odsuzovat. Stejně tak, jako některé ženy dávají přednost rychlému návratu na trh práce, budou i nadále existovat ženy, které dají přednost výhradní péči o dítě v rodinném kruhu a budou k tomu mít své důvody. Je třeba ocenit i jejich práci v domácnosti. Třetina žen předčasný návrat na trh práce zvažuje, další třetina se k nim může časem připojit tento zájem poukazuje na perspektivy využití netradičních forem. Ve skutečnosti má polovina žen zkušenosti s vykonáváním nějaké práce během rodičovské dovolené, ale jedná se o zkušenosti víceméně příležitostného a nesystémového charakteru. Ukazuje se, že ženy dostávají více prostoru pro účast v netradičních formách zaměstnání dokáží svěřit dítě do péče otce, vzdávají se představy matky jako výsadní pečovatelky a vychovatelky. Přesto je dnes situace taková, že pokud ženy zvažují předčasný návrat do zaměstnání, rozhodují se převážně pro práci na plný úvazek. Nabídka netradičních forem práce je totiž velmi omezená. Zaměstnavatelé jednu z netradičních forem dokázali nabídnout během rodičovské dovolené jen méně než pětině žen. Navíc se jedná o nabídku, která směřuje výhradně od původního zaměstnavatele, který má se zaměstnankyní již nějakou zkušenost. Přitom má průměrná matka, která dokáže svěřit dítě do péče jiné osoby od přibližně dvou let, celý rok prostor k tomu, aby mohla nějakou netradiční formu zaměstnání využít.

26 Jen čtyři ženy z deseti mají povědomí o netradičních formách zaměstnání. Signalizuje to, že obeznámenost s těmito možnostmi není velká a tak většina žen, pokud předčasný návrat zvažuje, se rozhoduje přímo pro práci na plný úvazek pro úplný návrat. Tohle je realita. Ale představy žen směřují postupně někam jinam. Ty, které by obdržely širokou škálu možností, by uvažovaly spíše o netradičních formách a raději by volily zhruba stejným poměrem mezi flexibilní pracovní dobou, částečným úvazkem a prací z domova. Práce na plný úvazek v tomto směru ustupuje do pozadí. Tento trend bude zřejmě obecný a může se dotknout až dvou třetin žen, které pokud budou získávat pro rozhodování větší prostor, ho využijí ve prospěch flexibilnějších přístupů. Netradiční formy zaměstnání tak budou preferovány více a více. Limitem zájmu tak může být jen omezená nabídka či nezájem ze strany zaměstnavatelů. Ženy se dvěma a více dětmi by daly přednost práci na částečný úvazek, ženy s jedním dítětem práci z domova. Zdá se, že ženy si chtějí prvního dítěte více užít, případně se teprve seznamují s novou životní rolí a cítí se být více povinny být dítěti na blízku. Návrat do zaměstnání vyžaduje schopnost sladit práci s rodinou. O tom je přesvědčena tři čtvrtina žen. Ženy ví, že slaďování je nejjednodušší, pokud mají jedno dítě. Další děti tyto nároky jen zvyšují. Ukazuje se, že netradiční formy zaměstnání, pokud je zaměstnavatelé budou nabízet, se stanou atraktivním doplňkem rodičovské dovolené přinejmenším posledního roku rodičovské dovolené. Předpokládá to, že ženy budou o této možnosti vědět, že práci bude nabízet širší spektrum zaměstnavatelů, nejen ti původní. Práce netradičními formami je přínosem pro ženy, které se vrací do zaměstnání postupně. Nepociťují profesní propad a ztrátu dovedností, více si důvěřují to je přece i přínosem pro zaměstnavatele. Lepšící se ekonomická situace také bude znamenat, že ne všichni zaměstnanci budou vyhledávat práci na celý úvazek, čemuž se budou muset zaměstnavatelé muset umět přizpůsobit.