VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU

VÝZNAMNÉ PODNIKY NA ČESKÉM STAVEBNÍM TRHU TOP STAV 100 2011 Stavební podniky a podniky výroby stavebních hmot dle objemu tržeb IČO podnik TRŽBY ( v tis. Kč) rentabilita tržeb % TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % 00014915 Metrostav a.s.* 25719468 3,4 94,9 45274924 EUROVIA CS, a.s.* 25270900 5,4 86,0 60838744 STRABAG a.s. 15070970 2,8 91,4 46342796 OHL ŽS, a.s.* 8994664 3,1 97,7 25337220 PSJ, a.s.* 7539813 1,3 97,1 45309612 S u b t e r r a a.s. 4319827 3,5 97,3 48035599 SWIETELSKY stavební s.r.o. 4184682 1,0 99,9 48292516 SYNER, s.r.o. 3579520 3,1 99,7 13694341 PSG-International a.s. 3447334 2,6 90,3 27195147 SMP CZ, a.s. 3237377 6,6 96,0 *údaje z konsolidované úč. závěrky MID TOP STAV 2011 Podniky dle objemu tržeb IČO podnik TRŽBY ( v tis. Kč) rentabilita tržeb % TRŽBY za stav. činnost z tržeb v % 42864771 MORYS s. r. o. 372024 0,3 98,2 47534630 Froněk, spol. s r.o. 269406 3,7 90,6 25233866 bss BÁŇSKÁ STAVEBNÍ SPOLEČNOST s.r.o. 242444 8,0 77,8 46504621 PRVNÍ STAVEBNÍ CHRUDIM a.s. 213295 0,3 84,2 25042751 SaM silnice a mosty Děčín a.s 211318 4,8 99,3 26018055 ZNAKON, a.s. 207666 7,8 100,0 46683046 KOČÍ a.s 197744 0,2 96,2 25301144 Navláčil stavební firma, s.r.o. 181797 10,2 100,0 25531549 ATLANTA,a.s. 181522 10,0 100,0 25947273 KERS s.r.o. 181377 0,6 100,0 Několikaletý pokles poptávky po stavební produkci,rostoucí konkurence v odvětví stavebnictví zvyšují váhu informací o významných firmách stavebního odvětví, které rozhodujícím způsobem ovlivňují produkční a konkurenční schopnost odvětví, tzn. vlastní stavební výroby a výroby stavebních hmot. Nejen pro investory domácí i zahraniční, ale i pro další účastníky stavebního procesu TOP žebříčky cennou informací o firmách působících ve výrazně konkurenčním prostředí stavebního trhu. Obdobně jako v předchozích ročnících, seznamujeme veřejnost i v tomto ročníku s pořadím největších firem stavebního odvětví. Představením velkých firem v žádném případě nechceme snižovat či podcenit význam středních a malých firem, které jsou významnými partnery na stavebním trhu. Proto i v tomto roce organizujeme samostatnou kategorii pro střední firmy MID-STAV-TOP. V odvětví stavebnictví TOP žebříčky stavebních podniků i výrobců stavebních hmot již od roku 1997 organizuje a zpracovává ÚRS P RAHA, a.s. ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví a redakcí časopisu Stavebnictví jako mediálním partnerem. Publicita i zájem odborné veřejnosti vytvořila z TOP-Stavebnictví prestižní záležitost jak pro velké tak i střední stavební firmy, kterým byl vytvořen prostor rozšířením TOP o MID-TOP stavebnictví, který je určen středním firmám. Prvních 10 stavebních podniků a podniků výroby stavebních hmot již čtrnáctého ročníku TOP STAV 100 2011, který byl zveřejněn v časopise STAVEBNICTVÍ č.12/2012 a prvních 10 podniků devátého ročníku MID TOP STAV 2011, který byl zveřejněn ve stejném čísle časopisu STAVEBNICTVÍ a je prezentováno v uvedených tabulkách 40

STAVEBNICTVÍ 2012 České stavebnictví se i nadále potýká s poklesem poptávky po své produkci. Klesá její objem, dochází k poklesu počtu veřejných stavebních zakázek i zakázek uzavřených stavebními podniky. Řada firem řeší složité ekonomické problémy. Stavební produkce v roce 2012 meziročně klesla o 6,5 %. Produkce pozemního stavitelství zaznamenala meziroční pokles o 3,4 % a inženýrské stavitelství kleslo o 13,6 %. Ve srovnání s konjunkturním rokem 2008 klesla stavební produkce v roce 2012 o 17 %. V důsledku ekonomického vývoje šetří jak stát, tak i firmy a domácnosti, a to napříč všemi odvětvími, stavebnictví nevyjímaje. Zaměstnanost ve stavebnictví se snížila. V podnicích s 50 a více zaměstnanci v porovnání s rokem 2011 poklesla o 4,6 %. Stavební úřady v roce 2012 vydaly 97 764 stavebních povolení, jejich počet tedy meziročně klesl o 8,8 %. Počty povolení výrazně klesly ve všech směrech výstavby, zejména v kategorii bytových budov a ostatních staveb. Orientační hodnota staveb povolených v roce 2012 meziročně klesla o 6,3 % a činila 318,5 mld. Kč. Bytová výstavba se i v roce 2012 nacházela v útlumu. Byla zahájena výstavba 23 853 bytů, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 13,4 %. Jedná se o nejmenší počet zahájených bytů od roku 1998. Ve srovnání s vrcholem v roce 2007 je to propad o téměř 45 % (20 tisíc bytů). V roce 2012 byla dokončena výstavba 29 477 bytů, což je v meziročním srovnání o 3 % více. Ve stavebnictví, které se podílí na zaměstnanosti v ekonomice v úrovni 9%, na tvorbě HDP cca 6,5 %, pokračuje trend, kdy stavební firmy ztrácejí zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Významnou informací o vývoji poptávky jsou veřejné stavební zakázky. V roce 2012 bylo zadáno celkem 4 395 veřejných zakázek na stavební práce ( včetně zakázek na dodatečné stavební práce) v úhrnné hodnotě 111 753 mil. Kč (včetně DPH), z toho na pozemní stavby 1 711 zakázek (38,9 % z celkového počtu zadaných zakázek) v hodnotě 40 811 mil. Kč (36,5 % z celkové hodnoty zadaných zakázek) a na inženýrské stavby 2 684 zakázek (61,1 %) v hodnotě 70 942 mil. Kč (63,5% z celkové hodnoty zadaných zakázek). Směr výstavby Rok 2012 Rok 2011 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč POZEMNÍ STAVBY 1 711 40 811 1 629 36 053 105,0 113,2 Z toho : Občanská infrastruktura 1 516 38 748 1 397 32 761 108,5 118,3 Bytové stavby 195 2 063 232 3 292 84,1 62,7 INŽENÝRSKÉ STAVBY 2 684 70 942 1 961 82 557 136,9 85,9 Z toho: Dopravní infrastruktura 1 028 27 963 736 27 559 139,7 101,5 Technická infrastruktura 1 656 42 979 1 225 54 998 135,2 78,1 CELKEM 4 395 111 753 3 590 118 610 122,4 94,2 41

V meziročním srovnání s rokem 2011, klesla celková hodnota zadaných v roce 2012 o 5,8 %, přičemž hodnota zakázek na pozemní stavby stoupla o 13,2 % a hodnota zakázek na inženýrské stavby klesla o 14,1%. Počet zveřejněných zakázek v roce 2012 přitom meziročně vzrostl o 22,4 %, což souvisí i s tím, že s účinností nového zákona, o veřejných zakázkách došlo od 1. dubna 2012 ke snížení limitu u veřejných zakázek na stavební práce ze 6 mil. Kč na 3 mil. Kč bez DPH, čímž roste i počet zveřejňovaných zakázek. Ve srovnání s konjunkturálním rokem u 2008 klesla hodnota zadaných stavebních zakázek v roce 2012 o 46,4 %, v absolutním vyjádření o 96,6 mld. Kč, v tom u staveb dopravní infrastruktury o 75,9 %, v absolutním vyjádření o 88,1 mld. Kč. Významnou roli u zadaných veřejných stavebních zakázek v roce 2012 plnily fondy EU. Z celkového počtu 4 395 veřejných zakázek na stavební práce za 111 753 mil. Kč zadaných v roce 2012 bylo 1 610 zakázek v hodnotě 55 065 mil. Kč, tj. 49,3 % spolufinancovaných resp. navržených na spolufinancování z fondů EU. Největší objem veřejných zakázek v roce 2012 získala společnost Metrostav, a.s. - samostatně zakázky za 4 033 mil. Kč plus podíl z hodnoty 7 003 mil. Kč získaných v 48 sdruženích. Z celkového počtu 4 395 veřejných zakázek na stavební práce za 111 753 mil. Kč zadaných v roce 2012 zadali zadavatelé vládního sektoru 1 312 zakázek v úhrnné hodnotě 36 484 mil. Kč, zadavatelé municipálního sektoru 2 801 zakázek v úhrnné hodnotě 58 219 mi1. Kč a ostatní zadavatelé 282 zakázek v úhrnné hodnotě 17 050 mil. Kč. Hodnota zadaných zakázek v roce 2012 meziročně vzrostla u vládního sektoru o 9,6 %, u ostatních zadavatelů o 12,2 %, u municipálního sektoru klesla o 17,0 %. Podíl municipálního sektoru na celkové hodnotě zadaných zakázek v roce 2012 i přes meziroční pokles dosáhl 52,1%. Sektor zadavatele Rok 2012 Rok 2011 Index v % Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Počet Mil. Kč Vládní sektor 1 312 36 484 789 33 286 166,3 109,6 Municipální sektor 2 801 58 219 2 548 70 132 109,9 83,0 Ostatní sektor 282 17 050 253 15 192 111,5 112,2 CELKEM 4 395 111 753 3 590 118 610 122,4 94,2 Největším zadavatelem veřejných zakázek vládního sektoru v roce 2012 bylo Ředitelství silnic a dálnic, které zadalo 226 zakázek za 7 691 mil. Kč (včetně DPH V roce 2012 bylo zadáno pouze 5 velkých stavební zakázek s cenou nad 1 mld. Kč s DPH Nabídka stavebních prací na stavebním trhu je vytvářena cca 330 tis. stavebními podnikatelskými subjekty, z toho je 32 tis. obchodních společností. 42

43

Podniky s 50 a více zaměstnanci provedly v lednu - prosinci roku 2012 stavební práce S v hodnotě 215,059 mld.kč. Oproti stejnému období roku 2011 bylo provedeno o 7,97% stavebních prací S méně. Pokles S je nejvyšší u podniků s 250 499 zaměstnanci 12% z 36,69 mld. Kč v roce 2011 na 32,265 mld. Kč letos a u podniků s 1000 a více zaměstnanců o 9% z 71,8 mld. Kč v lednu až prosinci 2011 na 65,298 mld. Kč v roce 2012. Nárůst o 12 % měly pouze podniky s 500-999 zaměstnanci. Pokles zaznamenaly i stavební práce ZSV o 7,98% ze 168,272 mld. Kč v roce 2011 na 154,844 mld. Kč v letošním roce. Počet zaměstnanců se oproti lednu prosinci 2011 snížil o 4 378 zaměstnanců, pokles o 4,59%. Průměrná mzda v podnicích s 50 a více zaměstnanci vč. developerů dosáhla v 01-12 roku 2012 30 237 Kč ( nárůst o 2,5%). U podniků s 1000 a více zaměstnanci je průměrná mzda 38 737 Kč nárůst o 0,2% - 96 Kč. Index produktivity zaměstnanců z S i ze ZSV (rok 2012 k roku 2011) zaznamenal pokles z S o 2,54 % a ze ZSV o 3,55 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50 a více zaměstnanci ve stavebnictví se v roce 2012 meziročně snížil o 4,4 %. Průměrná měsíční nominální mzda těchto zaměstnanců meziročně vzrostla o 2,9 % a činila 30 038 Kč Významnou konjunkturální informaci jsou stavební zakázky, které stavební firmy měly uzavřené koncem roku 2012, V porovnání s 4 čtvrtletím 2011, klesla hodnota uzavřených zakázek ke konci 4 čtvrtletí 2012 cca o 12,2 %. Pokračuje tak trend minulého roku, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce. Z celkového objemu tuzemských zakázek ke konci 4. čtvrtletí 2012 připadalo na veřejné zakázky 57,1 mld. Kč a na soukromé 46,5mld. Kč. Relace mezi soukromými a veřejnými zakázkami je ovlivněna i tím, že ve statistickém zjišťování jsou zahrnuty především větší stavební podniky, které mají výrazně vyšší podíl veřejných zakázek. Velké stavební firmy s 500 a více zaměstnanci se na celkovém objemu zakázek které podniky s 50 a více zaměstnanci měly uzavřeny ke konci 4. čtvrtletí 2012 podílejí v úrovni 65 %. Oživení poptávky po stavebních pracích v nejbližším období nelze očekávat.. kunc@urspraha.cz 44

74. konference Euroconstruct v Mnichově: Tisková zpráva Evropské stavebnictví rychlé oživení v nedohlednu Naděje na rychlé zotavení evropského stavebního průmyslu opadly. Krize stále drží stavební činnost v šachu, a to hned v několika z 19 zemí EUROCONSTRUCT. Tento trend je způsoben přetrvávající složitou situací v globální ekonomice. Experti na stavebnictví ze skupiny EUROCONSTRUCT v červnu předvídali pro rok 2012 pokles stavební aktivity kolem 2 %. Nyní však svou předpověď snížili na 4,7 %. Oproti původním odhadům odborníci momentálně očekávají pokračování poklesu i v roce 2013, a to kolem hodnoty 1,5 %. Na konci sledovaného období (rok 2015) bude patrné pouze mírné oživení. Vysoká nezaměstnanost, stagnace ekonomického vývoje nebo na mnoha místech dokonce ekonomické propady, stejně jako vyhrocená finanční situace veřejného sektoru, potlačují stavebnictví ve všech jeho segmentech. Objem stavební produkce v oblasti Euroconstruct podle směrů výstavby (% změny v reálné hodnotě) odhad předpověď výhled Směr výstavby 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Bytová výstavba -12,5-1,9 2,1-3,5-0,8 2,3 2,8 Nebytová výstavba -9,5-5,0 0,0-4,2-2,1 0,3 1,4 Inženýrské stavby 0,1-3,4-2,9-7,5-2,5-0,7 0,8 Pozemní stavby novostavby -18,4-7,0 1,4-5,6-2,3 1,9 3,2 Pozemní stavby rekonstrukce -3,6 0,2 1,0-2,3-0,5 1,2 1,5 Stavebnictví celkem -8,8-3,3 0,2-4,7-1,6 1,0 1,9 Zdroj: Euroconstruct (74. konference) 45

V roce 2012 byla nejvíce zasažena inženýrská výstavba (pokles kolem 7,5 %). Obezřetnost ze strany španělských veřejných orgánů je v tomto segmentu opět velmi výrazná. Pokles v oblasti bytové a nebytové výstavby (3,5 %, respektive 4 %) není tak prudký. Všechny tři sledované směry výstavby se budou propadat i v následujícím roce. Zdroj: Euroconstruct (74. konference) V roce 2013 bude objem stavebních prací v zemích EUROCONSTRUCT stále klesat. S hodnotou 1,27 trilionů EUR (v cenách roku 2011) dosáhne stavební produkce obdobné úrovně jako v polovině devadesátých let. Efekt rychlého vzestupu poptávky ve stavebnictví, v období 1997 až 2007, byl smazán během posledních několika let. 46

Celkový objem stavební produkce v zemích Euroconstruct (% změny v reálné hodnotě) odhad předpověď výhled Země 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Belgie -7,1-2,7 4,4 1,1 0,6 1,1 1,6 Dánsko -2,1 0,3 4,3 0,2 0,1 1,1 1,4 Finsko -12,1-7,7 2,5 0,5 2,2 4,4 4,7 Francie -10,5 6,4 2,3-3,4-2,3 0,8 2,1 Irsko -7,4-5,9 4,3 0,3-0,9 1,0 1,7 Itálie -2,3 2,5 5,2-0,2 2,5 1,8 1,0 Německo -33,6-25,2-19,1-15,0-5,3 4,4 5,5 Nizozemí -8,3-5,9-2,6-5,8-1,4 1,0 1,4 Norsko -6,2-10,2 3,0-6,9-2,8 2,0 5,4 Portugalsko -1,6-0,1 5,1 4,7 5,6 2,5 3,6 Rakousko -9,8-6,2-10,0-14,6-16,5-1,6 1,7 Španělsko -22,4-17,6-20,1-30,8-23,0-6,3-1,1 Švédsko -5,4 5,3 1,9-2,4 0,2 2,6 2,7 Švýcarsko 3,5 2,8 2,3 1,1 2,5 2,0 0,5 Velká Británie -12,3 7,6 2,3-6,6-2,1 1,0 2,6 Západní Evropa (EC-15) -9,2-3,4 0,0-4,8-1,5 1,1 1,8 Česká republika -1,3-6,8-3,9-5,4-1,9 0,8 1,7 Maďarsko -9,3-9,1-10,2-9,0 0,9 3,4 4,1 Polsko 4,9 4,6 11,8 1,6-3,4-1,0 4,2 Slovensko -12,9-3,6-2,8-13,3-1,0 2,2 5,6 Východní Evropa (EC-4) -0,3-0,9 4,2-2,1-2,5 0,0 3,7 Země Euroconstruct (EC-19) -8,8-3,3 0,2-4,7-1,6 1,0 1,9 Zdroj: Euroconstruct (74. konference) 47

V souvislosti se zavedením eura a významným poklesem úrokových sazeb v jihoevropských zemích úvěry výrazně zlevnily. Toto období je označováno také jako počátek zlatého věku evropského stavebnictví, který byl charakteristický velkým rozmachem trhu. V posledních letech však mezinárodní finanční krize, globální ekonomická krize a krize v eurozóně měla a stále má devastující efekt na výkon evropského stavebnictví. V roce 2014 se bude stavebnictví pomalu zotavovat z úrovně srovnatelné s rokem 1996. Ne všude však situace vyústila v krizi. Norsko, Švýcarsko a Německo jsou společnými vítězi nad krizí v eurozóně, jelikož díky své ekonomické stabilitě lákají do svých zemí velké množství investorů. Tito zákazníci často investují do hmotného majetku, zejména nemovitostí. Irsko navíc v současnosti prokazuje, že ekonomické a finanční problémy se nemusejí nutně stát nikdy nekončícím příběhem. Zlepšení ekonomické situace v zemi by mělo mít v blízké budoucnosti pozitivní efekt na poptávku ve stavebnictví. Po překonání bolestných ztrát by se měla stavební aktivita v Irsku zvedat počínaje rokem 2014. Euroconstruct je skupina 19 specializovaných výzkumných organizací v rámci Evropy, které jsou aktivní od roku 1975. Za dobu svého fungování si získala mezinárodní uznání a to jak díky své unikátnosti, tak zejména díky vysoké kvalitě nabízených informací. Euroconstruct pravidelně poskytuje analýzy stavebního trhu včetně odborných odhadů dalšího vývoje. Členskými státy jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie.»www.euroconstruct.orgwww.euroconstruct.cz«pospíšilova@urspraha.cz 48

PRŮMYSL STAVEBNÍCH HMOT V ROCE 2012 A JEHO DALŠÍ VÝVOJ Při hodnocení vývoje průmyslu výroby stavebních hmot za rok 2012 je potřeba mít na zřeteli jeho bezprostřední vazbu na sektor stavebnictví. Stavební výroba klesla v roce 2012 oproti roku 2011 o 6,5 %. Stavební úřady vydaly o 8,8 % stavebních povolení méně. Celková hodnota nově uzavřených stavebních zakázek v ČR meziročně poklesla o 18,4 %. Bytová výstavba je rovněž v útlumu. Počty zahájených bytů klesají již pátým rokem. Pokles ve stavebnictví je způsoben slabou poptávkou v důsledku opatrného přístupu soukromých investorů v kombinaci s omezenými možnostmi státního rozpočtu. Zatímco v roce 2008 tvořilo stavebnictví 12 procent HDP, v současné době už je to jen kolem 7 procent. Je to začarovaný kruh: stát nevypisoval a zatím nevypisuje soutěže na žádné velké zakázky a privátní investoři šetřili, šetří a méně stavějí. Díky tomu mají stavební firmy minimální výnosy a to se přímo odráží v příjmech do státní pokladny. Stále se snižují možnosti investovat do veřejně prospěšných staveb, stát už nemá prostředky ani na spolufinancování projektů z fondů Evropské unie. Loňský pokles, ale i předpokládaný nižší pokles stavební produkce i případné změny její struktury v letošním roce doprovázejí jednak neoblíbené, kritizované snižování stavu zaměstnanců a velmi významně také ovlivňují i průmysl výroby stavebních hmot /PVSH/. Tab. 1 Objem tržeb a podíl jednotlivých oborů PVSH na celkové produkci leden až prosinec 2012 NACE Obor Podíl na celkové Objem tržeb v b.c./ v mil.kč/ produkci 2012 2011 % 0800 ostatní těžba a dobývání 18,1 11039 11808 93,5 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 7,7 4676 4905 95,3 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic podobných 4,0 2437 2938 83,0 2351 výroba cementu 10,8 6571 7519 87,4 2352 výroba vápna a sádry 4,5 2727 2894 94,2 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 15,9 9676 11404 84,9 2363 výroba betonu připraveného k lití 12,6 7677 8387 91,5 2364 výroba malt 10,6 6475 6128 105,7 2365 výroba vláknocementových výrobků 2,9 1794 1907 94,1 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 3,5 213 214 99,4 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 12,5 7642 8850 86,4 Celkem 100 60927 66954 91,0 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro nedostatečný počet respondentů údaje neuváděny 49

Objem tržeb v průmyslu výroby stavebních hmot za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2012 ve výši cca 60,927 mld. Kč byl proti předchozímu roku nižší o 9,0% (resp. -6 027 mil. Kč). Největší relativní i absolutní pokles v loňském roce zaznamenaly obory výroba betonových výrobků (15,1%, resp. 1 728 mil. Kč), výroba cementu (12,6%, resp. 948 mil. Kč) a výroba zdících materiálů (17%, resp. 501 mil. Kč). Objemy tržeb se zvýšily nepatrně jen u jednoho oboru výroba malt (5,7%, resp. + 347 mil. Kč) a to v důsledku zejména probíhajícího zateplování stavebních objektů. Zatím proto nelze s určitostí tvrdit, že stavebnictví a průmysl stavebních hmot už dosáhly na dno a že mají krizi za s sebou. PROJEVY A PŘÍČINY KRIZE VE STAVEBNICTVÍ V loňském roce ve stavebnictví již čtvrtým rokem klesala poptávka po jeho produkci, rentabilita podnikání se snižovala, zvyšoval se převis nabídky nad poptávkou. Pokračoval tak trend, kdy stavební firmy ztrácely zásobu práce v důsledku poklesu zakázek. Spotřeba stavebních hmot není ale závislá jen na finančních objemech stavebních prací, nýbrž také především na věcné náplni prací, fyzických objemech staveb a použité technologii. Nejmarkantněji je tato závislost zřejmá u spotřeby cementu, která je takovým nepsaným barometrem o vývoji stavebnictví a investiční výstavby. Z nejnovějších údajů Svazu výrobců cementu ČR vyplývá, že pokles ve výrobě cementu se v roce 2012 nezastavil a že zatím významně zaostává za nejúspěšnějšími roky 2007 a 2008. Tab. 2 Výroba cementu v ČR v letech 2005 až 2011 Rok Výroba v mil. tun 2005 3,850 2006 4,105 2007 4,767 2008 4,710 2009 3,637 2010 3,345 2011 3,830 2012 3,433 Zdroj: Svaz výrobců cementu ČR Podle poznatků společnosti Českomoravský cement se potvrdilo, že v uplynulých dvou letech došlo k výraznému zastavení či odložení téměř všech projektů financovaných soukromými prostředky. Pokles výroby cementu byl způsoben nižší poptávkou po betonu a betonových produktech. 50

Velký vliv na stavebnictví jako celek bude mít dostupnost financování, zvláště potom ochota finančních ústavů financovat projekty developerských společností. Infrastrukturní stavby budou přímo závislé na čerpání prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. POČET A STRUKTŮRA SUBJEKTŮ PŮSOBÍCÍCH NA TRHU V PVSH Nižší poptávka po výrobcích a krize donutila i některé velké výrobce radikálně omezovat výrobu a uzavírat úplně nebo jen načas (přes zimu) některé výrobní závody. Počet podniků v loňském roce poklesl celkem o 6 /především u těžby a dobývání, výroby zdících materiálů a u výroby betonových výrobků/. Pro srovnání v roce 2009 bylo o 50 podniků více /evidováno celkem 182 podniků/. Tab. 3 Počet podniků výroby stavebních hmot podle oborů* NACE Podniky 2012 2011 0800 ostatní těžba a dobývání 27 30 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 14 14 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic 2 2 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 6 7 2351 výroba cementu 4 4 2352 výroba vápna a sádry 5 5 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 40 41 2363 výroba betonu připraveného k lití 7 7 2364 výroba malt 6 6 2365 výroba vláknitých cementů 5 4 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 5 5 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 11 13 celkem 132 138 * za organizace s 50 a více zaměstnanci, Pramen: ČSÚ PRACOVNÍCI A PRŮMĚRNÁ MZDA V PVSH Trend snižování počtu zaměstnanců pokračoval i v r. 2012. Počet zaměstnanců v podnicích výroby stavebních hmot již v r. 2010 poklesl o 7,9%, resp. o 1 955 osob, v r. 2011 dalších 0,5 %, resp. 94 osoba v r. 2012 to bylo o 3,7%, resp. -852 osob. Největší pokles o 392 zaměstnanců byl zaznamenán u oboru výroba betonových výrobků. V důsledku pokračujícího snižování počtu zaměstnanců dosáhla průměrná mzda v roce 2012 v průmyslu výroby stavebních hmot výše 30 952 Kč a byla oproti roku 2011 cca o 1,7 % vyšší. Nižší než průměrná mzda zaměstnanců byla dosažena u 7 oborů. 51

Tab. 4 Průměrné evidenční počty zaměstnanců podle oborů PVSH NACE Podniky 2012 2011 12/11 0800 ostatní těžba a dobývání 4222 4524 93,3 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 2825 2992 94,4 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 1372 1443 95,1 2351 výroba cementu 1265 1270 99,6 2352 výroba vápna a sádry 666 670 99,4 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 5487 5779 94,9 2363 výroba betonu připraveného k lití 1551 1557 99,6 2364 výroba malt 1802 1530 117,8 2365 výroba vláknitých cementů 693 711 97,5 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 277 271 102,2 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 1755 2020 86,9 celkem 21 915 22 767 96,3 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů v r. 2012 nehodnoceno Tab.5 Průměrná mzda zaměstnanců vybraných oborů PVSH NACE Podniky 2012 2011 12/11 0800 ostatní těžba a dobývání 28874 28028 103,0 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 26973 26035 103,6 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 26097 26526 98,4 2351 výroba cementu 46478 44426 104,6 2352 výroba vápna a sádry 35807 35341 101,3 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 25492 26042 97,9 2363 výroba betonu připraveného k lití 38742 38221 101,4 2364 výroba malt 36025 35503 101,5 2365 výroba vláknitých cementů 25480 24250 105,1 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 20782 21071 98,6 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 29720 29271 101,5 celkem 30 952 30 429 101,7 Pramen: ČSÚ - organizace s 50 a více zaměstnanci * pro malý počet respondentů neuváděno 52

EXPORT DO CIZINY Menší poptávku po stavebninách na domácím trhu se podniky snažily kompenzovat také v loňském roce jejich exportem /především do Německa, Polska, Rakouska a Slovenska/. Vývoz stavebnin do zahraničí byl nižší v roce 2012 oproti roku 2011 o 5,7 %, resp. -1 001 mil. Kč. Největší pokles vývozu zaznamenaly obory výroba cementů, výroba vápna a sádry a výroba betonových výrobků. Naproti tomu největší nárůst vývozu zaznamenala výroba malt. Tab. 6 Tržby z přímých vývozů ( b. c. / mil. Kč) v PVSH NACE Podniky 2012 2011 12/11 0800 ostatní těžba a dobývání 3152 3182 99,0 2320 výroba žáruvzdorných výrobků 3352 3526 95,1 2331 výroba keramických obkladaček a dlaždic * * * 2332 výroba pálených zdících materiálů, tašek, dlaždic a podobných 337 325 103,7 2351 výroba cementů 844 1141 74,0 2352 výroba vápna a sádry 343 401 85,7 2361 výroba betonových výrobků pro stavební účely 1256 1582 79,4 2363 výroba betonu připraveného k lití 35 27 128,2 2364 výroba malt 992 665 149,2 2365 výroba vláknitých cementů 1561 1620 96,4 2370 řezání, tvarování a konečná úprava kamenů 23 21 110,5 2399 výroba ostatních nekovových minerálních výrobků j.n. 4596 5002 91,9 celkem 16 491 17 492 94,3 za organizace s 50 a více zaměstnanci Zdroj: ČSÚ * pro malý počet respondentů v r. 2012 nehodnoceno Další vývoj stavebního průmyslu v ČR Ze zveřejněných analýz vývoje tuzemského stavebnictví je zřejmé, že pokles poptávky na trhu se stavebními materiály ještě nedosáhl svého dna. Problematickým může být další propad výkonů inženýrského stavitelství, zejména staveb dopravní infrastruktury, kde rozhodující roli mají veřejné zakázky, tj. státní rozpočet, (financování či spolufinancování soukromým sektorem formou PPP projektů se zatím stále nedaří ve větším rozsahu realizovat). V nejbližší době se nedá očekávat ani růst poptávky soukromého sektoru a obyvatelstva po produkci pozemního stavitelství. Stavební firmy by se měly kvůli útlumu nové výstavby také více zaměřit na provádění rekonstrukcí, oprav a modernizací (na míru obvyklou ve starých zemích EU). K tomu by ale bylo zapotřebí mít dostatek kvalifikovaných řemeslníků a nabízet akceptovatelné ceny prováděných rekonstrukcí. Jen na Jižním Městě - Praze 11 v současné době probíhá privatizace cca 3 000 panelových bytů, které čeká modernizace a 53

přestavby bytových jader sociálního zařízení a kuchyní. Také i v jiných městech ČR začaly privatizace bytových objektů zatím ale bez většího zájmů stavebních firem. Tyto činnosti se dnes na výkonu stavebnictví podílí jen cca z 10-15 procent, v příštích letech by to však mohlo a mělo být 35 až 40 procent. Výrobci stavebních materiálů musí proto reagovat nejen na zpomalení ekonomického růstu v České republice a ve většině sousedních zemích v EU /s výjimkou Polska/, ale zároveň reagovat i na další rizika. Mezi ně patří především vysoká energetická náročnost, často absence silné značky a slabá vyjednávací pozice vůči odběratelům. Technický pokrok, kterého bylo v poslední době dosaženo v řadě průmyslových technologií, musí najít odezvu v oblasti výroby a zlepšených vlastností stavebních materiálů. Inovace musí být zaměřeny především na zlevnění výstavby, dosažení energetických úspor a vyšší užitné hodnoty staveb v rámci tzv. udržitelného rozvoje. Závěr V roce 2012 české stavebnictví zaznamenalo další výrazný pokles a ani v roce 2013 nelze zatím očekávat výrazné zlepšení. Podepíše se na něm zejména další omezení veřejných investic do infrastrukturních staveb, které byly v předchozích letech hlavním tahounem růstu. Krize ve stavebnictví se samozřejmě nepříznivě projevuje i na průmyslu výroby stavebních hmot v ČR a to sníženou poptávkou stavebnictví po jeho výrobcích. V uplynulých dvou letech řada závodů - výrobců tradičních značek tohoto sortimentu byla nucena přerušit nebo silně omezit svoji výrobní činnost. Přesto, že většina těchto výrobních společností znovu obnovila produkci, jsou stále současným ekonomickým vývojem velmi ohroženy svou výraznou závislostí na stavebnictví, které je zatím v důsledku nižší investiční poptávky ze strany developerských a investičních společností, v přetrvávajícím útlumu. Úpadek stavebnictví má velmi nepříznivé důsledky pro ekonomiku státu. Oživení investic by prokazatelně mělo bezprostřední vliv na příjmovou stránku státního rozpočtu. malinsky@mpo.cz 54

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ 2012 index výrobky z plastu 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 hmoždinka talířová s plastovým rozpěrným trnem IDKT vtok střešní pro PVC izolaci pro plochou střechu HL62 trubka kanalizační hladká hrdlovaná D 400 x 9,8 x 5000 mm 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 index výrobky z hliníku 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 plech Al99,5 stav měkký 1,00x1000x2000 mm plech Al99,5 profil KOB1003 stav tvrdý 0,70x670 mm tyč plochá E Al 99,5 stav polotvrdý 100x10 mm 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 index výrobky z mědi 2,5 2 1,5 1 0,5 plech E Cu99,9 válcovaná za studena, stav polotvrdý 1,50x1000x2000 mm trubka SUPERSAN E Cu 99,99 stav měkký D15 tl stěny 1,0 mm tyč E Cu 99,9 tažená za studena, plochá stav polotvrdý 20x5 mm 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 index výrobky bitumenové 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 deska bitumenová ONDULINE černá 2000x950 mm pás asfaltovaný modifikovaný SBS Elastodek 40 Special mineral pás asfaltovaný A330 H 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 55

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ V OBDOBÍ 2005 AŽ 2012 výrobky betonové 1,5 skruž betonová šachetní TBS Q.1 100/25 D100x25x12 cm trouba železobetonová 8úhelníková, zesílená TZP Q D80x100x10 cm obrubník betonový silniční ABO 2 15 100x15x25 cm materiály zdící nepálené 1,5 tvárnice betonová příčková TP 7 B 50x7x19 cm deska cementotřísková CETRIS BASIC 125x335 cm tl.2,8 cm kvádr vápenopískový SENDWIX 5DF LP P40 29 x 24 x 12,3 cm 1,4 1,4 1,3 1,3 1,2 1,2 index 1,1 index 1,1 1 1 0,9 0,9 0,8 0,8 0,7 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0,7 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 index minerální vlákna 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 deska příčková URSA TWP1 100x625x1250 mm deska omítková ROCKWOOL FASROCK 500x1000x40 mm deska minerální střešní izolační ISOVER ORSIK 600x1200 mm tl. 140 mm 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 index materiály zdící pálené 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1 0,9 0,8 0,7 cihla děrovaná KERATHERM 44 P+D 44x24,5x23,8 cm P10 cihla děrovaná POROTHERM 30 P+D 30x24,7x23,8 cm P10 cihla děrovaná HELUZ 24 24x37,2x23,8 cm P10 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 56

VÝVOJ CEN STAVEBNÍCH PRACÍ 2001-2012 Odvětví stavební výroby celkem Inženýrské stavby 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2001 1,000 1,043 1,076 1,145 1,187 1,246 1,306 1,366 1,359 1,341 1,267 1,277 2001 1,000 1,044 1,081 1,163 1,199 1,279 1,347 1,426 1,409 1,354 1,248 1,252 2002 0,959 1,000 1,032 1,098 1,139 1,196 1,253 1,311 1,304 1,287 1,216 1,226 2002 0,958 1,000 1,035 1,114 1,149 1,226 1,291 1,367 1,351 1,298 1,197 1,201 2003 0,929 0,969 1,000 1,064 1,103 1,158 1,214 1,270 1,264 1,248 1,179 1,188 2003 0,925 0,966 1,000 1,076 1,109 1,183 1,246 1,320 1,304 1,253 1,155 1,158 2004 0,873 0,911 0,940 1,000 1,037 1,089 1,141 1,193 1,187 1,172 1,108 1,117 2004 0,860 0,898 0,929 1,000 1,031 1,100 1,158 1,226 1,211 1,164 1,073 1,076 2005 0,842 0,878 0,907 0,964 1,000 1,050 1,100 1,151 1,145 1,130 1,068 1,077 2005 0,834 0,870 0,902 0,970 1,000 1,067 1,124 1,190 1,176 1,130 1,042 1,045 2006 0,803 0,836 0,864 0,918 0,952 1,000 1,048 1,096 1,091 1,077 1,018 1,026 2006 0,782 0,816 0,845 0,909 0,937 1,000 1,053 1,115 1,102 1,059 0,976 0,979 2007 0,766 0,798 0,824 0,876 0,909 0,954 1,000 1,046 1,041 1,027 0,971 0,979 2007 0,742 0,775 0,803 0,864 0,890 0,950 1,000 1,059 1,046 1,005 0,927 0,930 2008 0,732 0,763 0,787 0,838 0,869 0,912 0,956 1,000 0,995 0,982 0,928 0,935 2008 0,701 0,732 0,758 0,816 0,840 0,897 0,944 1,000 0,988 0,949 0,875 0,878 2009 0,736 0,767 0,791 0,842 0,873 0,917 0,961 1,005 1,000 0,987 0,933 0,940 2009 0,710 0,740 0,767 0,826 0,850 0,907 0,956 1,012 1,000 0,961 0,886 0,889 2010 0,746 0,777 0,801 0,853 0,885 0,929 0,974 1,018 1,013 1,000 0,945 0,953 2010 0,739 0,770 0,798 0,859 0,885 0,944 0,995 1,054 1,041 1,000 0,922 0,925 2011 0,789 0,822 0,848 0,903 0,936 0,982 1,030 1,078 1,072 1,058 1,000 1,008 2011 0,801 0,835 0,866 0,932 0,960 1,025 1,079 1,143 1,129 1,085 1,000 1,003 2012 0,783 0,816 0,842 0,895 0,929 0,975 1,021 1,070 1,064 1,049 0,992 1,000 2012 0,799 0,833 0,864 0,929 0,957 1,021 1,075 1,139 1,125 1,081 0,997 1,000 Pozemní stavby Vodohospodářské stavby 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2001 1,000 1,056 1,088 1,161 1,203 1,258 1,316 1,367 1,360 1,321 1,263 1,277 2001 1,000 1,032 1,068 1,136 1,180 1,232 1,294 1,352 1,333 1,241 1,128 1,127 2002 0,947 1,000 1,030 1,099 1,139 1,191 1,246 1,295 1,289 1,252 1,197 1,210 2002 0,969 1,000 1,035 1,101 1,144 1,194 1,254 1,310 1,292 1,203 1,094 1,093 2003 0,919 0,971 1,000 1,067 1,105 1,156 1,209 1,256 1,250 1,214 1,161 1,174 2003 0,936 0,966 1,000 1,064 1,105 1,154 1,212 1,267 1,249 1,163 1,057 1,056 2004 0,861 0,910 0,937 1,000 1,036 1,084 1,134 1,178 1,172 1,138 1,088 1,100 2004 0,880 0,908 0,940 1,000 1,039 1,085 1,139 1,190 1,173 1,092 0,993 0,992 2005 0,831 0,878 0,905 0,965 1,000 1,046 1,094 1,137 1,131 1,098 1,050 1,062 2005 0,847 0,874 0,905 0,962 1,000 1,044 1,096 1,145 1,129 1,051 0,955 0,954 2006 0,795 0,840 0,865 0,923 0,956 1,000 1,046 1,087 1,082 1,051 1,005 1,016 2006 0,812 0,838 0,867 0,922 0,958 1,000 1,050 1,097 1,082 1,007 0,915 0,914 2007 0,760 0,803 0,827 0,882 0,914 0,956 1,000 1,039 1,034 1,004 0,960 0,971 2007 0,773 0,797 0,825 0,878 0,912 0,952 1,000 1,045 1,030 0,959 0,872 0,871 2008 0,732 0,772 0,796 0,849 0,880 0,920 0,962 1,000 0,995 0,966 0,923 0,933 2008 0,740 0,763 0,789 0,840 0,873 0,912 0,957 1,000 0,986 0,918 0,834 0,833 2009 0,735 0,776 0,800 0,853 0,884 0,924 0,967 1,005 1,000 0,971 0,928 0,938 2009 0,750 0,774 0,801 0,853 0,886 0,924 0,971 1,014 1,000 0,931 0,846 0,845 2010 0,757 0,799 0,824 0,879 0,911 0,951 0,996 1,035 1,030 1,000 0,956 0,967 2010 0,806 0,831 0,860 0,916 0,951 0,993 1,043 1,089 1,074 1,000 0,909 0,908 2011 0,792 0,835 0,861 0,919 0,952 0,995 1,042 1,083 1,078 1,046 1,000 1,011 2011 0,887 0,914 0,946 1,007 1,047 1,093 1,147 1,199 1,182 1,100 1,000 0,999 2012 0,783 0,826 0,852 0,909 0,942 0,984 1,030 1,072 1,066 1,034 0,989 1,000 2012 0,887 0,915 0,947 1,008 1,048 1,094 1,148 1,200 1,183 1,101 1,001 1,000 michal.hanak@urspraha.cz 57

INDEXY CEN STAVEBNÍCH DĚL 4-MÍSTNÝCH SKUPIN PODLE KLASIFIKACE CZ-CC ČSÚ; průměr od počátku roku; průměr roku 2005 = 100 CZ-CC Název ROK 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 1110 Budovy jednobytové 96,9 99,8 102,8 107,9 113,0 113,9 113,3 112,8 112,1 1121 Budovy dvoubytové 96,9 99,9 102,9 107,9 113,0 114,0 113,4 113,0 112,4 1122 Budovy tří a vícebytové 97,4 100,0 102,9 107,1 111,8 112,7 111,9 111,4 110,8 1130 Budovy bytové ostatní 97,6 100,1 103,1 107,4 112,1 112,9 112,2 111,6 111,0 1211 Hotely 97,8 100,4 103,4 108,0 113,2 114,2 113,7 113,5 113,1 1220 Budovy administrativní 96,8 99,8 102,8 107,6 112,1 112,3 111,9 111,7 111,0 1230 Budovy pro obchod 97,3 100,3 103,3 107,6 112,5 113,5 113,1 112,6 111,8 1241 Budovy pro telekomunikace, nádraží, terminály a budovy k nim příslušející 97,3 100,3 103,3 108,0 112,8 113,1 112,7 112,1 111,1 1242 Garáže 97,2 100,1 103,1 107,7 112,7 113,5 112,7 112,1 111,5 1251 Budovy pro průmysl 97,2 100,1 103,3 107,6 112,2 112,3 111,6 111,2 110,4 1252 Bud.skladů, nádrže, sila 97,4 100,3 103,5 106,9 111,7 112,2 111,2 109,9 108,5 1261 Budovy pro společenské a kulturní účely 97,6 100,1 102,9 107,2 112,0 113,4 113,0 112,5 112,6 1262 Muzea a knihovny 97,6 100,1 102,9 107,4 112,0 112,9 112,5 112,4 111,7 1263 Školy, univerzity a budovy pro výzkum 97,5 100,0 102,8 107,2 112,0 112,9 112,4 112,0 111,5 1264 Bud. pro zdravotnictví 97,7 100,2 103,1 107,8 112,4 112,9 112,7 112,5 112,0 1265 Budovy pro sport 97,3 100,3 102,6 108,0 112,9 113,8 113,4 113,1 112,7 1271 Budovy pro zemědělství 97,0 100,0 103,0 107,0 112,0 112,8 112,0 111,1 110,0 2111 Dálnice 97,2 100,0 103,2 107,3 112,3 114,2 114,4 113,4 112,8 2112 Místní a účelové komunikace 97,2 100,0 103,2 107,3 112,3 114,2 114,4 113,4 112,8 2121 Dráhy železniční dálkové 96,8 100,0 101,9 105,2 109,7 113,0 113,9 112,7 112,0 2122 Dráhy kolejové městské a ostatní 97,1 100,2 102,1 105,5 110,1 113,4 114,2 113,0 112,1 2141 Mosty a visuté dálnice 95,8 99,7 102,1 106,0 110,9 111,3 110,0 108,6 106,8 2142 Tunely a podchody 96,6 99,4 102,1 106,6 110,9 113,6 114,5 114,5 113,8 2151 Přístavy a plavební kanály 97,8 100,1 102,5 105,9 110,4 113,0 112,4 111,8 110,0 2152 Vodní stupně 97,5 100,0 102,6 105,9 110,4 113,0 112,4 111,8 110,0 2211 Vedení plynu, ropy a ostatních produktů dálková trubní 97,2 100,5 103,7 108,3 113,7 115,3 115,3 115,0 114,5 2212 Vedení vody dálková trubní 96,4 99,6 102,7 106,8 111,9 114,8 115,7 115,2 114,4 2213 Vedení dálková telekomunikační 96,9 99,9 103,1 108,5 113,1 114,0 114,4 114,3 113,8 2214 Vedení dálková elektrická 97,4 100,4 103,6 107,3 110,6 112,0 113,0 113,4 112,9 2221 Vedení plynu místní trubní 97,2 100,5 103,7 108,3 113,7 115,3 115,3 115,0 114,5 2222 Vedení vody místní trubní 96,7 99,9 103,0 106,7 111,8 114,4 115,0 114,5 114,3 2223 Vedení kanalizace místní trubní 96,7 99,9 102,8 106,7 111,7 114,3 115,0 114,6 113,9 2224 Vedení místní elektrická a telekomunikační 96,9 99,9 103,1 108,5 113,1 114,0 114,4 114,3 113,8 2411 Sportovní hřiště 96,8 100,2 103,8 107,1 112,1 114,4 114,4 113,0 111,8 2412 Ostatní stavby pro sport a rekreaci 96,3 99,9 103,5 108,3 114,3 117,4 118,0 117,2 116,5 2420 Ostatní inženýrská díla j. n. 98,0 101,3 104,3 108,1 113,9 116,9 117,4 116,2 115,3 58

VYUŽITÍ CENOVÉ SOUSTAVY ÚRS VE VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH Od 1. 9. 2012 začaly platit prováděcí vyhlášky zákona č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách novelizovaného zákonem č. 55/2012 Sb. platným od 1. 4. 2012. Ve sbírce zákonů vydané 4. 7. 2012 byly vydány celkem 3 prováděcí vyhlášky, a to vyhláška č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, vyhláška č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce a vyhláška č. 232/2012 Sb. o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky. Pro využití Cenové soustavy ÚRS v oblasti přípravy zadávací dokumentace veřejných zakázek je rozhodující vyhláška č. 230/2012 Sb., která provádí 44 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., konkrétně bod b), který stanoví, že Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce musí kromě ostatních náležitostí obsahovat i soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, a to rovněž v elektronické podobě. Ve smyslu 4 odst. 4 vyhlášky č. 230/2012 Sb. lze pro sestavení soupisu prací využít Cenovou soustavu, která obsahuje veškeré údaje nezbytné pro soupis prací. Přesnou definici a způsob použití Cenové soustavy uvádí 11 vyhlášky a náležitosti soupisu prací potom 5 až 10 vyhlášky. Cenová soustava ÚRS ve smyslu ustanovení vyhlášky č. 230/2012 Sb. splňuje veškeré náležitosti pro její použití při sestavování soupisu prací v rámci zadávací dokumentace veřejných zakázek. Na základě metodiky pro používání Cenové soustavy ÚRS se soupis prací veřejné zakázky na dodávku stavebních objektů provede dle vyhlášky č. 230/2012 Sb. následujícím způsobem: 1. zatřídění objektu (dle 3 vyhlášky) do Klasifikace stavební objektů toto lze provést na základě dokumentu vydaného MMR a zveřejněného na webových stránkách Svazu podnikatelů ve stavebnictví nebo na základě interaktivního třídníku na webu www.cs-urs.cz 2. soupis prací (dle 4 6 vyhlášky) odpovídá dle metodiky Cenové soustavy ÚRS položkovému rozpočtu s výkazem výměr za použití položek směrných cen: a. zatříděných dle Třídníku stavebních konstrukcí a prací (TSKP), přičemž zatřídění je určující pro správné vazby na cenové a technické podmínky, měrné jednotky a další podstatné podmínky pro použití položek CS ÚRS b. popsaných tzv. Plným popisem, který vychází z textace katalogových listů Cenové soustavy ÚRS včetně příslušných poznámek k souborům cen c. s uvedenou odpovídající měrnou jednotkou konkrétní položky d. s množstvím odpovídajícím uvedené měrné jednotce a vypočteným na základě způsobů měření definovaných v cenových a technických podmínkách e. s postupem výpočtu množství položky uvedeným ve výkazu výměr ( 7 vyhlášky) 59

3. Cenové a technické podmínky, pokud nejsou součástí soupisu prací, jsou na základě požadavků na zajištění dokumentace ze strany zadavatele uvedených v ustanovení 11 odst. 2) vyhlášky zpřístupněny pro potřeby veřejných zakázek na webu www.cs-urs.cz. 4. Rozdělení nákladů na náklady stavebních (resp. inženýrských) objektů a provozních souborů a vedlejší a ostatní náklady uvedené v samostatných soupisech ( 8 10 vyhlášky) odpovídá standardní struktuře nákladů používané v Cenové soustavě ÚRS. Pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb stavebních objektů tedy lze využít oceňovací podklady Cenové soustavy ÚRS jako Katalogy popisů a směrných cen řady S a M a Sborník pořizovacích cen materiálů SPCM. Pro ocenění Vedlejších a Ostatních nákladů lze využít katalog 800-0 Vedlejší rozpočtové náklady, který nejenom strukturuje, ale také jednoznačně popisuje jednotlivé tituly těchto nákladů. Uvedené schéma zobrazuje členění nákladů stavby dle obvyklého členění nákladových složek a ve vazbě na členění dle vyhlášky č. 230/2012 Sb. Vlastní sestavení soupisu prací, dodávek a služeb včetně zatřídění objektů, členění a struktury soupisů, uvedení konkrétních informací k položkám soupisu, odkazů do cenových soustav, elektronické podoby soupisu včetně dostupných výměnných formátů je věcí příslušného použitého SW vybavení zadavatele či uchazeče. Náklady na stavební nebo inženýrský objekt Soupisy prací, dodávek a služeb Základní rozpočtové náklady Směrné ceny Celková cena stavby Rozdělení nákladů podle vyhlášky č. 230/2012 Sb. Vedlejší náklady Soupis vedlejších nákladů Obecné rozložení nákladů při rozpočtování Náklady spojené s umístěním stavby Ostatní náklady Soupis ostatních nákladů Vedlejší rozpočtové náklady Zařízení staveniště Náklady vycházející z jiných požadavků investora 1. a 2. stupeň přípravy stavby = jiná VZ Projektová a inženýrská činnost, příprava realizace stavby Rozpočet Krycí list rozpočtu Souhrnný list rozpočtu DPH michal.hanak@urspraha.cz 60

VYUŽITÍ SW PŘI TVORBĚ SOUPISU PRACÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Využití různých softwarových nástrojů je dnes běžným standardem ve stavebnictví i v dalších oborech. V případě tvorby soupisů stavebních prací veřejných zakázek, které mají leckdy řádově stovky i tisíce položek, toto platí dvojnásob. Tento softwarový princip je promítnut i v platném zákoně č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, kdy zadavatelé mají povinnost v rámci zadávací dokumentace přikládat soupis poptávaných prací s výkazem výměr i v elektronické podobě. Uchazeči o zakázku pak mají možnost elektronický soupis prací snáze ocenit a zadavatel následně může vzájemně porovnávat jednotlivé nabídky. Pojďme si proces tvorby soupisů prací i následující kroky rozebrat podrobněji. Základem celého procesu je samotná tvorba soupisu prací, jehož náležitosti pro veřejné zakázky definuje vyhláška č.230/2012 Sb. Protože tvorba soupisu prací je zpravidla časově i jinak velmi náročná, specializované stavebně ekonomické programy pro tvorbu rozpočtů a řízení stavebních prací se snaží přinést jejím uživatelům maximální komfort. Ať už to jsou databáze položek prací, materiálů a dalších informací, které mohou uživatelé snadno využít, různé automatické operace, uživatelská přívětivost, či vazba soupisů prací na další dokumenty v následujících fázích výstavby. Datové základny i funkce SW se samozřejmě liší v závislosti na konkrétním SW. Při tvorbě soupisů prací však kvalitní SW nástroje obvykle umožňují: Strukturovat celkový soupis prací po objektech/provozních souborech, do jejích částí, dílů, aj. Využívat komplexních informací, které poskytují cenové soustavy (např. cenová soustava ÚRS) pro vložení položek do soupisu i získání důležitých informací o obsahu cen, způsobu měření, aj. Doplnit k položkám veškeré náležitosti, jakými jsou: o Pořadová čísla položek zpravidla vkládána automaticky o Kódy položek s možností označení položky cenové soustavy, pokud je využita o Popisy položek, včetně možných poznámek a odkazů na případné další dokumenty o MJ a množství položek o Výkazy výměr k položkám uvedení postupu výpočtu dané výměry položky, včetně možnosti vkládání odkazů na příslušné části projektové dokumentace, či další dokumenty Automatické kontroly např. nulových výměr položek, nulových cen a další upozornění Exporty elektronických soupisů prací s výkazy výměr do otevřených formátů s datovou strukturou - např. formáty typu Excel, XML, aj. Export probíhá do předdefinovaných formátů - šablon (např. šablona dle 13 Vyhlášky, a jiné splňující Vyhlášku) 61

Obr. č. 1 Příklad tvorby soupisu prací v SW KROS plus Na obrázku č. 1 je uveden příklad dvou položek soupisu prací. V horní části obrázku jsou samotné položky jejich pořadová čísla, kódy, popisy, měrné jednotky, množství výměry a kontrolní orientační ceny. Při exportu si uživatel může zvolit, zda chce sestavu s cenami kontrolní rozpočet, či bez cen soupis prací. Panely vpravo slouží pro plné popisy a doprovodné poznámky, které upřesňují popisy položek a dolní panel pro tvorbu výkazu výměr. Především vlivem Vyhlášky je aktuálním tématem tvorba položkových soupisů prací tzv. Vedlejších nákladů a ostatních nákladů (například náklady na zařízení staveniště, aj). Při sestavení soupisu těchto nákladů si lze pomoci například softwarovou verzí třídníku Vedlejších 62

rozpočtových nákladů, který je součástí Cenové soustavy ÚRS. Na obrázku č. 2 jsou v pravé části vidět položky třídníků, které lze přímo přenést do soupisu. V otevřeném okně vpravo je vidět podrobné vysvětlení obsahu těchto nákladů, aj. Obr. č. 2 Ukázka třídníku VRN v SW KROS plus Elektronický soupis prací, který zadavatel poskytne uchazečům ve výběrovém řízení, mohou uchazeči při tvorbě nabídky doplnit buď za pomocí volně dostupných bezplatných SW (různé prohlížeče s možností doplnění cen, aj), nebo vlastního, či specializovaného SW. V případě manuálního vepsání cen je tvorba nabídky sice velmi jednoduchá, nevýhodou ale zůstává nepropojenost na podnikové ceny (např. firemní 63

databáze jednotkových cen prací, materiálů, strojů, atd.) a podnikový systém. Odstranit tuto nevýhodu lze importem soupisu prací do vlastního - firemně vyvíjeného SW (pro import lze využít specifikace o struktuře a formátech dat, získaných z informací v zadávací dokumentaci), anebo i zde lze využit celé řady specializovaných SW. Protože jen málokterá firma si může z ekonomických důvodů dovolit vývoj vlastního SW, je nejjednodušší užití specializovaného SW. Profesionální SW pro tvorbu rozpočtů a kalkulací umožňují snadné načtení zadání z běžně užívaných šablon soupisů prací, kalkulaci ve firemních cenách a export nabídky do původního zadání. Obr. č. 3 Příklad exportní sestavy soupisu prací v SW KROS plus Po doručení nabídek mohou zadavatelé v některých programech využít nástroj pro cenové srovnání nabídek podle jednotlivých uchazečů. Po importu ze známé šablony zadavatel získá velmi rychle přehledné porovnání viz např. obr. č. 4. Obvykle programy nabízí i sledování a správu zakázky v realizaci, kdy po výběru uchazeče a zahájení realizace stavby lze se zakázkou dále pracovat kontrolovat soupisy provedených prací, sledovat prostavěnost a zůstatky, evidovat dodatky a další. 64

Obr. č. 4 Příklad porovnání cenových nabídek uchazečů v SW KROS plus Celkově komplexní ekonomické SW pro rozpočtování a řízení stavebních prací si díky své efektivitě v procesu přípravy staveb získaly své místo v sektoru veřejných zakázek, i v soukromém sektoru. Nabízí komfortní využití jak tvůrcům soupisů prací a kontrolních rozpočtů, tak i investorům, dodavatelům a dalším. cihelka@urspraha.cz 65

AKTUÁLNÍ ZMĚNY LEGISLATIVY VE STAVEBNICTVÍ. V průběhu roku 2012 došlo k právní úpravě řady oblastí podnikatelské činnosti v odvětví stavebnictví. Přehled hlavních legislativních změn přikládáme. Většina rozhodujících právních předpisů byla připravována a přijímána za aktivní účasti Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR (dále jen Svaz). Novela zákona 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách s účinností od 1.4.2012 Novela uveřejněná pod č.55/2012 Sb. byla popsána již v rámci vydání Stavebnictví v kostce 2012. V roce 2012 bylo podstatné postupné vydávání prováděcích právních předpisů, ke kterému docházelo v průběhu první poloviny roku. Problémy způsobovala skutečnost, že účinnost zákona byla stanovena k 1.4.2012 avšak zásadní prováděcí předpisy byly vydány až s účinností od 1.9.2012. Tento časový nesoulad způsobil výpadek zadávání nových zakázek pro nepřipravenost zadavatelů a nejasné legislativní prostředí. Z prováděcích předpisů vyjímáme především vyhlášku 230/2012 Sb. o vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací a dodávek s výpisem výměr. O vydání tohoto právního předpisu Svaz dlouhodobě usiloval a příslušné expertní skupiny na jeho přípravě intenzivně pracovaly. Základním motivem právní úpravy je stanovení jasného obsahu zadávací dokumentace a vymezení jednoznačné odpovědnosti zadavatele za úplnost a správnost této dokumentace s tím, že přenášení dílčích odpovědností na uchazeče je nepřípustné. Podstatnou částí je rozsah doplnění dokumentace pro provedení stavby, podle vyhl. č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů o dokumentaci staveb, o výkazy výměr a popisy prací. Zadávací dokumentace v této formě určuje jednoznačně rozsah a druhy stavebních prací a použitých materiálů, což je nezbytná podmínka pro zpracování kvalitních nabídek ze strany uchazečů o veřejnou zakázku a umožňuje porovnávání nabídkových cen s cenovými soustavami specializovaných poskytovatelů. Druhou oblastí kvalitní přípravy a realizace staveb je stanovení obchodních podmínek pro stavební práce. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby vydané v r. 2007 pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj (koncipované pro všechny druhy staveb), jejichž aktualizace byla připravena, se nepodařilo převést do formy obecně závazného právního předpisu. Svaz připravil návrh vyhlášky, kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. Tento návrh byť v omezeném rozsahu stanovil základní obchodní podmínky. Přestože tento návrh prošel mezirezortním připomínkovým řízením, Legislativní rada vlády provedla jeho zásadní restrikci. Z textu byly vyňaty podstatné části s odvoláním na nedostatečná zmocňovací ustanovení ve vlastním zákoně a na nepřípustnou ingerenci do smluvní volnosti. Ze zpracovaného návrhu tak zůstalo prakticky nepoužitelné torzo publikované ve vyhl. č. 231/2012 Sb., kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce. Svaz při souvisejících jednáních s Ministerstvem upozorňoval výslovně na to, že oblast veřejných zakázek musí podléhat přísnější právní regulaci než sféra privátního podnikání. Ministerstvo pro místní rozvoj se pokusilo pomocí Doporučení vyplnit chybějící části právního předpisu, tato forma však nebyla obecně přijímána zadavateli ani uchazeči. Ministerstvo 66