V Brně dne 30. června 2010 Sp. zn.: 8/2009/DIS/JŠK Zpráva o šetření Abstrakt Sdruţení R. se obrátilo na Veřejného ochránce práv se stíţností na problematickou učební pomůcku zaměřenou na procvičování gramatiky, ve které se pouţívá nepřijatelné označení romského etnika. Ochránce dospěl k závěru, ţe se jedná o diskriminaci v přístupu ke vzdělání a jeho poskytování na základě etnické příslušnosti. Uţití slova Cikán lze povaţovat za obtěţující, jelikoţ v současné době obsahuje negativní konotaci a v daném případě neexistuje ţádný relevantní důvod pro pouţití tohoto označení. Vzhledem k tomu, ţe inkriminovaný materiál byl jiţ upraven, a vzhledem k absenci ţalobní legitimace a zániku stěţovatele není ale třeba činit v záleţitosti další kroky. Summary The association of R. addressed The Office of the public defender of rights with a complaint of a problematic grammar practise textbook containing unacceptable term for Roma ethnicity denotation. The defender came to the conclusion this case constitutes discrimination in the sphere of access to education and its provision on the ground of ethnicity. The use of the word Tzigane can be considered harassing since it contains negative connotation on the present and there is no relevant reason for using this term in the textbook. Considering the fact that the textbook has been modified, as well as considering the absence of accusatory legitimacy and demise of the complainant, there is no need to undertake additional steps in this case. A. Obsah podnětu a skutková zjištění Sdruţení R. zaslalo dne 18. 12. 2009 veřejnému ochránci práv tiskové prohlášení, ve kterém upozorňuje na, dle názoru sdruţení, problematickou učební pomůcku - školní sešit Tvrdé a měkké slabiky, vydaný nakladatelstvím Š., s.r.o. Představitelé sdruţení upozorňovali především na problematickou pasáţ na straně 9 školního sešitu, kde bylo doslova uvedeno: V našich zemích mluvíme: čes, slovens, maďars, cikáns. Dle sdruţení nepřijatelné označení romského etnika bylo pouţito také na straně 15 sešitu. Dne 3. 2. 2010 obdrţel ochránce další tiskové prohlášení, ve kterém předseda sdruţení V. M. uvádí, ţe informoval o problematickém materiálu také ministryni školství. Ta v odpovědi mimo jiné uvedla, ţe Ministerstvo školství vyzve nakladatelství k nápravě, aby tedy došlo k odstranění slov cikánský a cikánsky. B. Průběh šetření a skutková zjištění Na základě zaslaných prohlášení bylo zahájeno šetření a nakladatelství Š., s.r.o., které mělo být autorem problematického materiálu, bylo vyzváno k vyjádření a
zodpovězení otázek, týkajících se pracovního sešitu. Ochránce zajímal zejména důvod, jenţ vedl nakladatelství k uţití problematického výrazu. Jednatelka nakladatelství Mgr. J. se k otázkám ochránce vyjádřila v dopisu ze dne 15. 2. 2010. V dopisu uvádí, ţe nakladatelství nepovaţovalo vyučování pravopisu na tomto slově za zakázané, a to například proto, ţe se jedná o slovo spisovné (s odkazem na Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost). Slovo také není samo o sobě slovem hanlivým, nemá podle slovníku ani citové zabarvení. Uţití slova hájí také tím, ţe sami Romové slovo pouţívají; odkazuje přímo na stránky www.romea.cz, kde lze inkriminované slovo najít ve spojeních cikánská královna či Cikáni jdou do nebe. Mgr. J. dále upozorňuje, ţe slovo nebylo pouţito v hanlivém kontextu. Nadto v době vytvoření školního materiálu (tj. v roce 1993) nikdo nemohl předpokládat, ţe by slovu mohl být hanlivý výraz vůbec přičítán. V závěru namítá, ţe se jedná o slovo, se kterým se děti mohou v ţivotě setkávat, takţe by měli vědět, jak se píše. Dle paní jednatelky právě stigmatizace těchto slov můţe mít negativní vliv na děti, protoţe pokud nebudou vědět, co tato slova znamenají, mohou je následně povaţovat za nadávky, bez pochopení původního historického významu, který vyjadřuje národnost. V tomto ohledu uvádí, ţe Sinti Allianz Deutschland (jeden ze dvou velkých cikánských svazů v Německu) označení cikán považuje za neutrální a za správné, protože zahrnuje všechny cikánské národnostní skupiny. 1 Pro úplnost upozorňuji, ţe tento poslední citovaný argument, který paní jednatelka ve vyjádření uvedla, byl převzat v doslovném znění z wikipedie, kde u tohoto tvrzení chybí jakýkoliv odkaz na zdroj. 2 Z dopisu vyplývá, ţe i kdyţ jsou představitelé nakladatelství přesvědčeni o nezávadnosti slova Cikán, přistoupili k jeho výměně, takţe v novém vydání školního sešitu jiţ není namítaná pasáţ uvedena. Dle Mgr. J. k tomu došlo zejména kvůli vyostřené internetové diskuzi pod článkem, reagujícím na tiskové prohlášení stěţovatele, která vedla k napadání různých skupin spoluobčanů. 3 C. Právní hodnocení Případ lze hodnotit v reţimu zákona č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (dále jen antidiskriminační zákon ). Ustanovení 1 odst. 1 písm. i) antidiskriminačního zákona zakazuje diskriminaci v přístupu ke vzdělání a jeho poskytování, přičemţ dle ustanovení 2 odst. 3 téhoţ zákona je jedním ze zakázaných diskriminačních důvodů téţ rasa a etnická příslušnost. Ustanovení 2 odst. 2 antidiskriminačního zákona stanoví, ţe za diskriminaci se povaţuje také obtěţování, coţ je chování související se zakázanými diskriminačními důvody ve smyslu ustanovení 2 odst. 3 antidiskriminačního zákona, jehoţ záměrem nebo důsledkem je sníţení důstojnosti osoby a vytvoření 1 Citováno z vyjádření jednatelky nakladatelství Š., s. r. o., Mgr. J. 2 Viz článek na wikipedii 3 Viz bod 1, tamtéţ 2
zastrašujícího, nepřátelského, poniţujícího, pokořujícího nebo uráţlivého prostředí (viz 4 odst. 1 písm. a/ antidiskriminačního zákona). Aby se mohlo jednat o obtěţování, musí být naplněny kumulativně všechny tři zmíněné předpoklady, tedy chování, které je obětí povaţováno za obtěţující a neţádoucí (subjektivní podmínka) a jehoţ důsledkem je sníţení důstojnosti, a zároveň vytvoření nepřátelského prostředí (objektivní podmínky). Je třeba připomenout, ţe není podstatné, zda iniciátor chápe jednání jako normální (tj. neobtěţující) z hlediska naplnění subjektivní podmínky je tedy podstatné vnímání oběti. 4 Vzhledem k tomu, ţe zkoumání naplnění subjektivní podmínky je značně komplikované, lze vycházet z předpokladu, ţe pokud je osoba, která vznáší námitku obtěţování, zároveň nositelem znaku, jenţ je důvodem obtěţování, je tato podmínka naplněna. V daném případě bude tedy třeba v prvé řadě určit, zda mohlo dojít k naplnění objektivní podmínky obtěţování. Slovo Cikán je tzv. exo-etnonymum, tj. označení, kterým určité etnikum nazývá společnost vně tohoto etnika (např. majoritní společnost), zatímco Rom je tzv. endo-etnonymum, tedy označení vzešlé od příslušníků etnika samotného. 5 Problematické je z tohoto hlediska jiţ samotné pouţití exo-etnonyma v učebním materiálu, zvláště kdyţ uţití tohoto označení v textu nemá ţádný objektivní důvod. Zatímco bude-li jinak nekorektní exo-etnonymum uţito například v učebnici dějepisu, kde by toto uţití mohlo mít z hlediska kontextu svůj důvod (např. pokud by účelem bylo demonstrovat problematiku označení etnických skupin apod.), v případě učebnice gramatiky ţádný zřejmý důvod dán není. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o učební sešit zaměřeny na cvičení gramatiky, neobstojí argument, ţe stigmatizace slova Cikán můţe mít na děti negativní vliv. 6 Jednatelka nakladatelství sice uvádí, ţe by dítě mělo vědět, jak se slovo Cikán píše, nicméně tvrdé a měkké slabiky se dají stejně dobře vyučovat i na formulaci v našich zemích mluvíme romsky. Takto získané poznatky dokáţe dítě v budoucnu bezpochyby vyuţít i při skloňování slova Cikán. Navzdory argumentům jednatelky nakladatelství, ţe v době vytvoření školního materiálu nikdo nepředpokládal moţný hanlivý nádech slova Cikán, jiţ v této době bylo moţné chápat označení Cikán i jako označení hanlivé. Například Slovník spisovného jazyka českého z roku 1989 uvádí, ţe slovo Cikán lze pouţít jako synonymum pro tuláka, dobrodruha, v jiném kontextu lze tímto slovem rozumět například také lháře či zloděje (v sousloví: to je starý cikán, popř. je cikán a bezboţník). 7 Od exo-etnonyma Cikán jsou odvozena také další slova, vyjadřující veskrze negativní vlastnosti (srov. cikánit/cigánit lhát, cigánstvo leţ, podvod, klam). 8,9 Z výčtu uvedených přirovnání je patrné, ţe jiţ v roce 1993 mohlo slovo Cikán z pohledu Romů obsahovat negativní konotaci. Nadto, od roku vytvoření pomůcky uběhlo jiţ sedmnáct let; vyjádření jednatelky však neobsahuje jediný 4 Srov. KŘÍŢKOVÁ, A., MAŘÍKOVÁ, H., UHDE, Z. Sexualizovaná realita pracovních vztahů. Pozn. Č. 755, In: BOBEK, M., BOUČKOVÁ, P., KÜHN, Z. Rovnost a diskriminace 1.vyd. Praha: C.H.BECK, 2007. s. 249 5 Přání, aby i Neromové uţívali endo-etnonyma Rom, deklarovala Mezinárodní romská unie jiţ na svém prvním kongresu, který se uskutečnil v roce1971 v Londýně. 6 Ostatně neuţití tohoto slova v učebnici gramatiky samo o sobě nepředstavuje stigmatizaci slova. 7 HAVRÁNEK, B. Slovník spisovného jazyka českého - 2., nezměněné vyd. Praha: Academia, 1989. s. 210 8 Viz bod 7, tamtéţ 9 Srov. také MACHEK, V. Etymologický slovník jazyka českého, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1997. s. 85 3
argument, proč nakladatelství tento minimálně rozporuplný výraz ze školní pomůcky v průběhu této doby neodstranilo, kdyţ se o problematice označování romského etnika vede uţ řadu let společenský diskurs. Pouze na okraj bych chtěla podotknout, ţe argument nakladatelství, podle kterého Sinti Allianz Deutschland povaţuje označení Cikán za neutrální a za správné, postrádá vzhledem k okolnostem případu jakýkoliv význam. Z hlediska obtěţování ve smyslu ustanovení 4 odst. 1 písm. a) antidiskriminačního zákona není podstatné, zda jednotlivci, či dokonce některé skupiny obyvatel daného etnika (v tomto případě němečtí Sinti), povaţují označení za korektní. Podstatné je, ţe je označení způsobilé naplnit objektivní znak, coţ vyplývá právě z negativní konotace, která můţe být ze strany Romů v tomto slově vnímána. Výše uvedené závěry však nelze za ţádných okolností chápat tak, ţe jakékoliv uţití slova Cikán v literárním či jiném díle lze povaţovat a priori za obtěţující, a to ani za situace, kdy je dílo v konkrétním případě uţíváno při školní výuce. Naopak vţdy je bezpodmínečně nutné dílo posuzovat v kontextu doby, kdy bylo vytvořeno, nebo z hlediska účelu, proč bylo označení v díle pouţito (např. z důvodu demonstrace vývoje označování etnik, viz výše; z důvodu umělecké licence například u historické prózy apod.). V šetřeném případě však nevyšla najevo důvodnost uţití pojmu ve školním sešitě. Vzhledem k tomu, ţe slovo Cikán obsahuje v současné době negativní konotaci, a protoţe v daném případě není myslitelný ţádný relevantní důvod uţití tohoto označení (a ani jednatelka nakladatelství ţádný neuvedla), došlo k naplnění objektivního znaku obtěţování. Při absenci důvodu na této skutečnosti nic nemění ani argument, ţe slovo nebylo uţito v hanlivém kontextu, jak uvádí jednatelka nakladatelství. D. Závěr V řešeném případě je podstatné, ţe R. není obětí diskriminace (obtěţování) ve smyslu ustanovení 1 odst. 3 antidiskriminačního zákona (protoţe se nejedná o fyzickou osobu), a není ani aktivně legitimována v případném soudním řízení, 10 takţe ochránce nemůţe sdruţení poskytnout metodickou pomoc ve smyslu ustanovení 21b písm. a) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Navíc musím konstatovat, ţe sdruţení R. ukončilo svoji činnost a na stránkách Ministerstva vnitra je nadále vedeno jako zaniklé. 11 Důleţitá je rovněţ skutečnost, ţe pokud by se v této souvislosti soudně bránila oběť diskriminace ve smyslu ustanovení 1 odst. 3 antidiskriminačního zákona, pak by se mohla domáhat ve smyslu ustanovení 10 tohoto zákona zejména toho, aby bylo upuštěno od diskriminace; jak vyplývá z vyjádření jednatelky nakladatelství Š., 10 Dle ustanovení 11 můţe právnická osoba zaloţená na ochranu práv obětí diskriminace, nebo je-li ochrana před diskriminací předmětem její činnosti uvedené ve stanovách, toliko oprávněna podávat správním úřadům vykonávajícím kontrolu nad dodrţováním práva na rovné zacházení podněty k provedení kontroly, popřípadě podněty k zahájení správního řízení. Ani z čl. 7 Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, který stanoví, ţe členské státy zajistí, aby sdružení mohly ve prospěch nebo na podporu žalobce s jeho souhlasem zahájit jakékoli soudní nebo správní řízení určené pro vymáhání plnění povinností vyplývajících z této směrnice, nevyplývá povinnost členského státu přímo zakotvit v právním řádu aktivní legitimaci těchto sdruţení. 11 Viz http://aplikace.mvcr.cz/seznam-obcanskych-sdruzeni/searchresult.aspx 4
s.r.o., inkriminovaný materiál byl jiţ upraven, aby škodlivé části neobsahoval. Domnívám se proto, ţe v tomto ohledu bylo dosaţeno nápravy, není třeba, i vzhledem k výše uvedenému (absence ţalobní legitimace a zánik stěţovatele), činit v záleţitosti další kroky. Tím samozřejmě není vyloučeno, ţe se na ochránce můţe obrátit jiná osoba, která mohla být touto učební pomůckou dotčena, a která bude připravena domáhat se soudní cestou i jiných nároků neţli upuštění od diskriminace. RNDr. Jitka S e i t l o v á zástupkyně veřejného ochránce práv 5