Havarijní pojištění a povinné ručení v České republice

Bankovní institut vysoká škola Praha Havarijní pojištění a povinné ručení v České republice Bakalářská práce Radek Táčner Březen 2010 1

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedených zdrojů. V Praze dne 20.4.2010 Radek Táčner 2

Poděkování: Rád bych vyjádřil své poděkování vedoucí mé práce Ing. Dianě Bílkové, Dr., která mi poskytla konzultace, cenné rady a podporu při realizaci práce. 3

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá vývojem havarijního pojištění a pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v České republice po pádu monopolu České pojišťovny. Zaměřuje se zejména na vývoj tržních podílů jednotlivých pojišťoven, v druhé fázi pak na současnou nabídku těchto pojistných produktů včetně distribučních kanálů. Annotation This bachelor thesis deals with the development of car accident insurance and liability insurance in the Czech Republic after the fall of the Česká pojišťovna monopoly. It focuses in particular on the development of market shares of insurance companies, in the second phase, on the current offer of insurance products, including distribution channels. 4

OBSAH ÚVOD - CÍL PRÁCE... 6 POJISTNÉ PRODUKTY HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ A POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU... 7 Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla... 7 Havarijní pojištění... 9 VÝVOJ POJISTNÝCH PRODUKTŮ HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ A POVINNÉHO RUČENÍ OD KONCE MONOPOLU ČESKÉ POJIŠŤOVNY... 10 Srovnání všeobecných obchodních podmínek... 10 Tržní podíly pojišťoven... 15 Charakteristiky pojistného trhu... 25 SOUČASNÁ NABÍDKA POVINNÉHO RUČENÍ A HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE... 31 Současná nabídka povinného ručení... 31 Současná nabídka havarijního pojištění... 39 DISTRIBUČNÍ KANÁLY PRODEJE POVINNÉHO RUČENÍ A HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ SE ZAMĚŘENÍM NA PRODEJ PŘES LEASINGOVÉ (ÚVĚROVÉ) SPOLEČNOSTI... 46 ZÁVĚR... 52 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ... 53 5

ÚVOD - CÍL PRÁCE Cílem této práce a mou snahou je představit dva hlavní pojistné produkty neživotního pojištění pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a havarijní pojištění. Představit nejen jejich význam a pokrývaná rizika, ale také jejich vývoj v našem tržním prostředí po nástupu konkurence České pojišťovny. A to z pohledu produktových změn, zda mělo a má rostoucí konkurenční prostředí zásadní vliv na pojistné podmínky pro koncového klienta, a také z pohledu úspěšnosti konkurentů na našem trhu původně osamocené České pojišťovny změny tržních podílů. Dále bych rád našel a ukázal zda existují zajímavé odlišnosti, které jednotlivé pojišťovny v těchto produktech v současné době nabízejí a v závěrečné části se věnoval zejména distribučním kanálům, kterými jsou tato pojištění na trhu nabízena. Tuto část bych speciálně zaměřil na distribuci přes leasingové společnosti. Zde totiž plánuji využití svých poznatků z praxe a budu se snažit odtajnit některá specifika této formy prodeje pojistných produktů. 6

POJISTNÉ PRODUKTY HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ A POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI Z PROVOZU Pro začátek si stručně popišme pojistné produkty, kterými se bude práce zabývat, tedy pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a havarijní pojištění. Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení) - ze zákona ho musí mít sjednáno každý majitel vozidla. Z povinného ručení jsou hrazeny škody na majetku, zdraví, životě nebo škody, které mají formu ušlého zisku, jež řidič způsobí třetí osobě či osobám při provozu vozidla. Nevztahuje se však na škodu vzniklou na vozidle pojištěného, kterou způsobí vlastním zaviněním. Toto pojištění upravuje zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Byť je ze zákona označen povinností sjednat toto pojištění majitel vozidla, pojištěna je odpovědnost zejména provozovatele a řidiče vozidla, tedy osoby, které mohou být od vlastníka rozdílné (služební vozidla, vozidla na leasing apod.). Tyto osoby mají právo na to, aby pojišťovna v případě pojistné události nahradila škodu vzniklou třetí osobě. Povinné ručení je platné i za hranicemi České republiky, v řadě států uvedených v prováděcí vyhlášce (zejména všechny země Evropského hospodářského prostoru + další evropské státy), pojišťovny mohou územní platnost rozšířit i nad tento rámec, v takovém případě musí ovšem existovat dohoda České kanceláře pojistitelů s národní kanceláří dané země. V případě vycestování vozidlem do ostatních zemí je řidič povinen sjednat si tzv. hraniční pojištění. Uzavření a existence pojištění odpovědnosti se prokazuje zelenou kartou, mezinárodním dokladem, kterým se nově prokazuje pojištění i v České republice. V minulosti bylo potřeba dokladů dvou, zelenou kartu pro zahraničí a doklad o uzavření povinného ručení pro ČR. Zákon upravuje i minimální limity pojistného plnění, v současné době jsou stanoveny ve výši 35 mil. Kč pro škodu na zdraví a 35 mil. Kč pro škodu na majetku. Uzavřít smlouvu je vlastník povinen u jedné z pojišťoven, které získaly příslušnou licenci, povolení nabízet tento pojistný produkt poskytuje pojišťovnám Česká národní 7

banka. Každá z těchto pojišťoven musí být zároveň členem České kanceláře pojistitelů, v současnosti se jedná o těchto 15 pojišťoven: AIG pojišťovna Allianz pojišťovna AXA pojišťovna Česká pojišťovna Česká podnik. pojišťovna ČSOB pojišťovna Direct pojišťovna Dolnorakouská pojišťovna Generali pojišťovna Hasičská vzáj. pojišťovna Kooperativa pojišťovna Slavia pojišťovna Triglav pojišťovna Uniqa pojišťovna Wüstenrot pojišťovna Historie pojištění odpovědnosti před rokem 1908 byla odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla stanovena jen na principu odpovědnosti za zavinění. V tomto roce se tzv. automobilovým zákonem rozšířilo na odpovědnost za následek nehody bez zavinění, dobrovolnost pojištění ovšem rvala do roku 1932. Právě v roce 1932 vstoupil v platnost zákon o dopravě motorových vozidel. Doprava se považovala za koncesovanou živnost a živnostník byl povinen uzavřít pojištění odpovědnosti. Již v roce 1935 byla povinnost uzavřít pojištění rozšířena na každé registrované vozidlo. V roce 1950 se povinné pojištění změnilo na pojištění zákonné, byl také upraven jeho obsah a rozsah. Pojištění vznikalo ze zákona a mělo tedy bezesmluvní formu, tento systém vydržel až do roku 1999 a pro stát ho provozovala Česká pojišťovna. V roce 2000 se pojištění odpovědnosti stalo pojištěním povinně smluvním, je zde tedy zákonem stanovena povinnost uzavřít toto pojištění smluvní formou u některé z licencovaných pojišťoven. Byť byly po přechodnou dobu regulovány sazby pojistného, končí právě v roce 2000 monopol České pojišťovny (a státu) a více se dalšímu vývoji zejména z produktového pohledu budeme věnovat v další kapitole. 8

Havarijní pojištění Havarijní pojištění je na rozdíl od pojištění odpovědnosti pojištěním dobrovolným, jedná se o majetkové pojištění škodové. Kryje pojištěnému škody na automobilu a může pokrývat několik rizik. Z tohoto pohledu může být název havarijní pojištění poněkud zavádějící, protože havárie vozidla je pouze jedním ze standardně pokrývaných rizik v tomto produktu. Naprostá většina pojišťoven nabízí pokrytí rizik: havárie vozidla, odcizení (celého či části vozidla), živelná událost a vandalismus. Některé pojišťovny svůj produkt přímo ve VPP definují jako ALL RISK, v podstatě se jedná o pokrytí výše zmíněných rizik, ale produkt je ke koncovému klientovi svou definicí vstřícnější : pojištěna je jednoduše jakákoli událost s výjimkou těch, které jsou explicitně vyjmenovány ve výlukách. Pojištění vzniká uzavřením pojistné smlouvy, limitem pojistného plnění je stanovená pojistná částka, která by měla korespondovat s pojistnou hodnotou (je-li pojistná částka nižší než pojistná hodnota, jedná se o podpojištění). Územní rozsah je stanoven v pojistné smlouvě (či v pojistných podmínkách, které jsou její součástí), standardem bývá geografické území Evropy. K oběma výše zmíněným pojištěním se dá uzavřít několik typů připojištění, kterým se budeme věnovat v dalších kapitolách. Záměrem a snahou pojišťoven je prodávat tato pojištění současně, většina z nich poskytuje slevu za souběh těchto pojištění. Ne vždy je to ovšem možné, záleží zejména na zvoleném distribučním kanálu. Např. u on-line uzavíraných pojištění se většinou nenabízí havarijní pojištění, toto lze sjednat jen se zároveň provedenou prohlídkou stavu vozidla, kvůli předcházení pojistným podvodům. 9

VÝVOJ POJISTNÝCH PRODUKTŮ HAVARIJNÍHO POJIŠTĚNÍ A POVINNÉHO RUČENÍ OD KONCE MONOPOLU ČESKÉ POJIŠŤOVNY Nejprve se pojďme věnovat havarijnímu pojištění. Prvním bodem, který mě zajímal, bylo srovnání všeobecných pojistných podmínek České pojišťovny z období, kdy konkurence na český trh teprve vstupovala, a z období současného. Srovnání všeobecných obchodních podmínek Srovnával jsem tedy Všeobecné pojistné podmínky pojištění motorových vozidel PPH 93 HO z roku 1993 se Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění vozidel a dopravovaných věcí VPPH 2006. Zaměřil jsem se zejména na 3 oblasti: rozsah pojištění, výluky z pojištění a povinnosti pojištěného. V těchto oblastech bychom teoreticky mohli očekávat menší vstřícnost vůči klientovi v období bezkonkurenčním, tedy ve VPP z roku 1993. Rozsah pojištění byl ve VPP z roku 1993 popsán následovně: 1. Pojištění se sjednává pro případ náhlého poškození nebo zničení pojištěné věci jakoukoliv nahodilou událostí, která není dále vyloučena. Právo na plnění vzniká zejména, dojde-li ke škodě na věci z následujících událostí: a) střet vozidla, pád, náraz; b) požár, výbuch, blesk; c) povodeň, záplava, krupobití, vichřice; d) zásah cizí osoby 2. Pojištění se dále sjednává pro případ odcizení pojištěné věci nebo její části, pokud k odcizení došlo krádeží vloupáním nebo loupežným přepadením. Vzhledem k větší variabilitě pojistných produktů v současnosti je rozsah pojistných nebezpečí volitelný, nicméně lze si zvolit rozsah pojištění ALL RISK: Pojištění se sjednává pro tato pojistná nebezpečí: a) havárie, b) živelní událost, c) odcizení, d) neoprávněné užití vozidla a VPP 2006 následně konstatují: Pojistnou událostí je nahodilá skutečnost vyvolaná pojistným nebezpečím uvedeným v pojistné smlouvě nebo doplňkových pojistných podmínkách, se kterou je spojen vznik povinnosti pojišťovny poskytnout pojistné plnění za podmínek a v rozsahu stanoveném v pojistné smlouvě. Jak můžeme vidět, zde starší VPP klienta nijak nediskriminují, možná dokonce formulací poškození nebo zničení pojištěné věci jakoukoliv nahodilou událostí pro klienta lépe a vstřícněji popisují rizika. Druhou oblastí jsou výluky z pojištění. Jak mluví VPP z roku 2006 a byly tyto výluky také ve VPP z roku 1993? 10

Obecné výluky z pojištění 1. Pojistnou událostí není událost, která nastala, bez ohledu na spolupůsobící příčinu, v důsledku: a) jaderné reakce, jaderného záření či radioaktivní kontaminace, b) válečných událostí, vzpoury, povstání nebo jiných hromadných násilných nepokojů, stávky, výluky, teroristického aktu (tj. jednáním motivovaným politicky, sociálně, ideologicky nebo nábožensky) nebo zásahem státní nebo úřední moci, c) škody, za kterou odpovídá smluvní partner (např. opravce, dodavatel nebo zprostředkovatel) při provádění závazku, za který ze zákona odpovídá; obdobné platí pro dobu od předání do autobazaru do doby jeho vrácení pojistníkovi, pojištěnému nebo jiné oprávněné osobě, d) provádění opravy nebo údržby nebo v přímé souvislosti s těmito pracemi, e) chyby konstrukce, vady materiálu nebo výrobní vady pojištěné věci, f) vady a poškození, které měla pojištěná věc již v době uzavření pojistné smlouvy a které byly nebo mohly být známy pojistníkovi (pojištěnému), jeho zástupcům nebo zmocněncům bez ohledu na to, zda byly nebo mohly být známy pojišťovně, g) činnosti vozidla jako pracovního stroje, h) funkčního namáhání, testů, opotřebení, únavy nebo vady materiálu, koroze nebo z obdobných příčin, i) výbuchu dopravovaných třaskavin nebo jiných nebezpečných látek, j) nesprávné obsluhy nebo údržby (např. nesprávné zasouvání převodů, nedostatek hmot potřebných k provozu vozidla, nesprávné uložení a upevnění nákladu na pojištěném nebo vlečeném (taženém) vozidle, nesprávné zajištění vozidla proti samovolnému rozjetí apod.), 11

k) zadřením motoru nebo jeho části zejména v souvislosti s únikem mazacích kapalin (např. následkem proražení spodního víka motoru), l) řízení vozidla osobou, která nemá k jeho řízení příslušné oprávnění, nebo v době, kdy jí bylo toto oprávnění pozastaveno, resp. v době zákazu řízení takového vozidla, m) řízení vozidla osobou pod vlivem alkoholu, drog nebo jiných omamných a návykových látek, pokud příslušné předpisy o bezpečnosti a plynulosti provozu řízení pod vlivem těchto látek zakazují, nebo řízení pod vlivem těchto látek v rozsahu větším, než příslušné předpisy o bezpečnosti a plynulosti provozu povolují, n) řízení vozidla osobou pod vlivem léku, s nímž je spojen zákaz řízení vozidel, a to po dobu, s níž je tento zákaz spojen; obdobné platí i pro lékařský zásah, s nímž je po určitou dobu spojen zákaz řídit vozidlo nebo dočasná nezpůsobilost (fyzická i duševní) řídit vozidlo, případně řízení vozidla osobou, která není v daném okamžiku k jeho řízení tělesně způsobilá (např. vlivem úrazu), o) použití vozidla k trestné činnosti osobou pojistníka, pojištěného nebo jiné oprávněné osoby, včetně osob žijících s nimi ve společné domácnosti nebo odkázaných na ně výživou nebo jakékoliv jiné osoby z podnětu těchto osob. 2. Výluky uvedené v předchozím odstavci pod písmeny g) až n) se nepoužijí v případě, že k pojistné události došlo v době od odcizení pojištěného vozidla do doby jeho vrácení oprávněné osobě. 3. Není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak, pojistnou událostí dále není: a) škoda vzniklá při závodech všeho druhu, při soutěžích s rychlostní vložkou, jakož i při přípravných jízdách k nim, 12

b) škoda vzniklá při použití vozidla k vojenským nebo obdobným účelům, c) škoda vzniklá v důsledku podvodu nebo zpronevěry vypůjčitele/nájemce, který nevrátil vozidlo, d) škoda, kdy řidič vozidla požil alkohol, léky či jiné omamné a návykové látky, po dopravní nehodě před příjezdem policie nebo se bezdůvodně odmítl podrobit na výzvu příslušníka policejního orgánu zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, e) škoda způsobená v důsledku odcizení vozidla nebo jeho mimořádné výbavy, kdy pojištěný nebo oprávněná osoba neoznámí toto odcizení příslušným složkám policie bezprostředně po zjištění odcizení, f) škoda způsobená v důsledku odcizení částí vozidla nebo mimořádné výbavy vozidla uložené mimo prostor vozidla (např. v garáži), g) nepřímá škoda všeho druhu (např. ušlý výdělek, ušlý zisk, nemožnost používat pojištěnou věc) a vedlejší výlohy (např. expresní příplatky jakéhokoliv druhu, náklady právního zastoupení apod.), pokud není v pojistné smlouvě ujednáno nebo s pojišťovnou v jednotlivých případech dohodnuto jinak, h) škoda na obrazových, zvukových, datových a obdobných nosičích včetně jejich obsahu. 4. Poškození nebo zničení pneumatik a audiovizuální výbavy vozidla (včetně všech zobrazovacích jednotek) je pojistnou událostí jen tehdy, jestliže současně došlo ze stejné příčiny i k poškození jiné části pojištěného vozidla, za které je pojišťovna povinna poskytnout pojistné plnění. Poškození nebo zničení elektrického či elektronického zařízení vozidla zkratem není pojistnou událostí. 13

Červeně jsou vyznačeny body, které lze ve stejných či podobných formulacích nalézt i ve VPP 1993. Z původně uplatňovaných výluk neubyla žádná, všechny současné VPP také obsahují, naopak přibylo 8 nových bodů, které plnění pojišťovny krátí. Nutno poznamenat, že většina přidaných bodů je zcela pochopitelných a není nikterak namířena proti klientovi, za zmínku stojí nepojištěnost vozidla po dobu, kdy je umístěno v autobazaru (klientovi v takovém případě ovšem za škodu zodpovídá právě autobazar) a úplně zproštění se pojišťovny při škodě na obrazových, zvukových, datových a obdobných nosičích ve VPP 1993 byla tato výluka uplatňována pouze v případě, pokud nedošlo z téže příčiny a ve stejnou dobu i k jinému poškození vozidla. Ve třetím zkoumaném bodě, tedy povinnostech pojištěného, se VPP z roku 1993 a 2006 neliší prakticky vůbec. Povinnosti nejsou nijak diskriminačního charakteru a hovoří zejména a povinnosti dbát, aby pojistná událost nenastala, v případě, kdy již nastane, pak hovoří o snaze o minimalizaci škod, dále zejména povinnostech oznamovacích a povinnosti týkající se předkládání dokladů potřebných k likvidaci pojistné události. Prošel jsem dále několikery všeobecné pojistné podmínky pro havarijní pojištění od dalších pojišťoven (Kooperativa, Uniqa, Generali, ) a zjistil jejich poměrně významnou uniformitu a produktovou podobnost. Přejděme tedy plynule k produktu pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Zde je situace ještě jednodušší. Rozsah pojištění odpovědnosti je uveden v příslušných ustanoveních zákona č. 168/1999 Sb. v platném znění a prakticky (co se produktové části týká) se od demonopolizace trhu povinného ručení nezměnil. Pouze jsou zákonem upravovány minimální limity pojistného krytí, které jsou v současné době ve výši 35 mil. Kč pro škody na zdraví a 35 mil. Kč pro věcné škody a škody ušlého zisku. Nabídka pojišťoven se pak pohybuje od minimální hranice stanovené zákonem do limitů 100 mil. Kč/100 mil Kč. Dovolím si tedy vyslovit první závěr zformulovaný na základě prostudování podkladů: pokud se zaměříme čistě na produktovou část holého havarijního pojištění a povinného ručení, pak se tyto dva produkty od konce monopolu České pojišťovny (což znamená u povinného ručení téměř jedno desetiletí a u havarijního pojištění takřka desetiletí dvě) prakticky nezměnily a rozdíly mezi nabídkami jednotlivých pojišťoven jsou prakticky nerozeznatelné mluvím nyní pouze o čistém produktu jako takovém. Pokud jsem si tedy dovolil vyvodit výše uvedený závěr, čím se nabídky jednotlivých pojišťoven liší, na základě čeho se klient rozhoduje? Roli hraje mnoho faktorů, mezi nejdůležitější bude určitě patřit cena, dále marketingová strategie, nabídka 14

doplňkových produktů, renomé pojišťovny a zkušenost klientů s ní, dostupnost a s tím spojené distribuční kanály, služby pojišťovny, rychlost likvidace pojistných událostí a možná řada dalších faktorů, které nejsem schopen postihnout. Tržní podíly pojišťoven Pojďme se nejprve podívat, jak se vyvíjel trh a podíly pojišťoven v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zde budeme mít dostatek dat. Graf č. 1: Podíly pojišťoven POV 2001 2001 - podíly pojišťoven POV 19% 1% 13% 4% 7% 4% 2% 1% 3% 45% Allianz pojišťovna Česká podnik. pojišťovna Česká pojišťovna Pojišťovna České spořitelny ČSOB pojišťovna Generali pojišťovna IPB pojišťovna Komerční pojišťovna Kooperativa pojišťovna Triglav pojišťovna Union pojišťovna Uniqa pojišťovna Zürich pojišťovna Takto vypadaly podíly jednotlivých pojišťoven rok po demonopolizaci trhu, jak vidíme, Česká pojišťovna přes své dominantní postavení a nepopiratelný náskok již ztratila více jak polovinu, bez překvapení se o to nejvíce zasloužily dvojka a trojka pojistného trhu Kooperativa a Allianz. 15

Graf č. 2: Podíly pojišťoven POV 2004 2004 - podíly pojišťoven POV 26% 1% 10% 11% 3% 4% 45% Allianz pojišťovna Česká podnik. pojišťovna Česká pojišťovna ČSOB pojišťovna Generali pojišťovna Kooperativa pojišťovna Triglav pojišťovna Uniqa pojišťovna Nyní vidíme situaci po dalších třech letech: Česká pojišťovna po úvodní propadu drží svůj stále vysoký tržní podíl, poměrně výrazně posílila druhá Kooperativa, zatímco třetí místo i část podílu ztratila Allianz, a to zejména na úkor cenově agresivní České podnikatelské pojišťovny. Další zajímavostí je stažení některých pojišťoven z tohoto trhu (nebo nejen z tohoto), oproti původním třinácti máme číselné údaje už jen od osmi z nich (již chybí IPB pojišťovna, Komerční pojišťovna, Zurich pojišťovna, Pojišťovna České spořitelny a Union pojišťovna). Graf č. 3: Podíly pojišťoven POV 2007 2007 - podíly pojišťoven POV 1% 2% 0% 9% 25% 11% 9% 0% 5% Allianz pojišťovna Česká podnik. pojišťovna Česká pojišťovna ČSOB pojišťovna Direct pojišťovna Dolnorakouská pojišťovna Generali pojišťovna Kooperativa pojišťovna Triglav pojišťovna Uniqa pojišťovna Wüstenrot pojišťovna 38% 16

Zde je situace po dalších třech letech, tedy na konci roku 2007. Opět můžeme sledovat nejsilnější pozici České pojišťovny, přesto je patrný pokles jejího tržního podílu o 7%. Druhé místo i tržní podíl si drží Kooperativa, třetí uhájila Česká podnikatelská pojišťovna. Allianz pojišťovna opět trochu ztratila a díky tomu se dělí o čtvrté místo s v té době nejrychleji rostoucí pojišťovnou Generali. Oproti roku 2004 nám přibyly tři nové pojišťovací ústavy Direct pojišťovna, Wustenrot pojišťovna a Dolnorakouská pojišťovna ovšem v tuto chvíli se zcela zanedbatelným tržním podílem. Zajímavým vstupem na trh je zejména start Direct pojišťovny, která v tuto dobu zcela vsadila na přímý marketing, na komunikaci na koncového klienta. Nespolupracovala, a troufám si tvrdit, že ani nechtěla spolupracovat, s makléři, zprostředkovateli pojištění či leasingovými společnostmi a vsadila na taktiku, kterou o rok dříve zkoušela finanční skupina zahrnující Českou pojišťovnu se svým projektem CALLIN a zcela s ním vyhořela. Graf č. 4: Podíly pojišťoven POV 2009 2009 - podíly pojišťoven POV 23% 0%2% 3% 1%0% 9% 0% 14% 0% 9% 0%1% 5% 33% AIG pojišťovna Allianz pojišťovna AXA pojišťovna Česká podnik. pojišťovna Česká pojišťovna ČSOB pojišťovna Direct pojišťovna Dolnorakouská pojišťovna Generali pojišťovna Hasičská vzáj. pojišťovna Kooperativa pojišťovna Slavia pojišťovna Triglav pojišťovna Uniqa pojišťovna Wüstenrot pojišť Nyní se podívejme na současnu situaci, tedy data z roku 2009. I v již tak vysoce konkurenčním prostředí registrujeme znovu několik nových hráčů. Jedná se buď o české pobočky světových pojišťovacích gigantů (AXA pojišťovna a AIG pojišťovna) nebo naopak o menší pojišťovací ústavy, které rozšířili svou působnost do této oblasti (Hasičská 17

vzájemná pojišťovna a Slavia pojišťovna). Podíl všech čtyřech je na tomto trhu v tuto chvíli v podstatě bezvýznamný, přesto je poměrně zajímavé, že například Hasičská vzájemná pojišťovna má počet klientů o něco větší než AXA pojišťovna a jen o něco menší než Direct pojišťovna, byť tyto dva pojišťovací ústavy bombardují koncové klienty takřka nepřetržitě televizní reklamou, zatímco Hasičská vzájemná pojišťovna je pro běžného motoristu v médiích prakticky neviditelná. Na stejná čísla trochu jinou optikou nahlédneme v následujícím grafu, v kterém je zachycen celý vývoj v jednom obrázku a můžeme lépe vysledovat určité trendy a říci si či pokusit se nalézt vysvětlení pro nejvíce viditelné jevy. Začněme leadrem trhu Českou pojišťovnou. Udržuje si stále největší podíl na trhu, byť její podíl neustále klesá, což ovšem bývá u vedoucího trhu ve vysoce konkurenčním prostředí takřka pravidlem. Může se opřít zejména o širokou klientskou základnu, nejširší síť poboček a zprostředkovatelů a spolupráci s nejvýznamnějšími leasingovými společnostmi. 18

Graf č. 5: Vývoj POV 2001-2009 VÝVOJ POV 2001-2009 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Česká pojišťovna Kooperativa pojišťovna Allianz pojišťovna Komerční pojišťovna Česká podnik. pojišťovna IPB pojišťovna Pojišťovna České spořitelny Generali pojišťovna ČSOB pojišťovna Zürich pojišťovna Uniqa pojišťovna Union pojišťovna AIG pojišťovna AXA pojišťovna Direct pojišťovna Dolnorakouská pojišťovna Hasičská vzáj. pojišťovna Slavia pojišťovna Triglav pojišťovna W üstenrot pojišťovna Okomentujme v této souvislosti zároveň situaci Generali pojišťovny, která je s Českou pojišťovnou součástí stejné finanční skupiny Generali PPF Holdingu B.V., můžeme tedy svým způsobem jejich výsledky sčítat. Generali pojišťovně se podařilo 19

nejvíce růst v letech 2005 až 2007, kdy získávala body zejména svou akcí sazba VENKOV, v tomto období výrazně zvýhodnila cenu povinného ručení pro obyvatele menších měst a obcí. Sečteme-li současné podíly v roce 2009 obou těchto pojišťoven, zjistíme, že Generali PPF Holding spravuje v současné době 41% povinných ručení v ČR. Dvojkou na trhu je Kooperativa pojišťovna, která si udržuje celkem stabilní podíl. Můžeme vidět poměrně výrazné nárůsty v roce 2002 a v roce 2004, nejednalo se ovšem o nárůst díky nasazení nějaké produktové novinky či aktivity obchodní sítě, v roce 2002 je zvýšení počtu pojištěných vozidel způsobeno převzetím pojistek od Komerční pojišťovny, v roce 2004 se situace opakovala s tím rozdílem, že Kooperativa převzala kmen povinného ručení Pojišťovny České spořitelny. Stejným způsobem, jako jsme k České pojišťovně připojili holdingového partnera Generali pojišťovnu, můžeme totéž udělat s třetím nejvýznamnějším hráčem na trhu směrem ke Kooperativě. Pojišťovnou s třetím největším počtem povinných ručení na českém trhu je Česká podnikatelská pojišťovna, právě ona je spolu s Kooperativou zástupcem pojišťovací skupiny Vienna Insurance Group. Opět to znamená, že Vienna Insurance Group prostřednictvím těchto dvou pojišťoven kontroluje celkem 37%-ní podíl na českém trhu. Česká podnikatelská pojišťovna tvoří v tomto duu sice tu menší, ale výrazněji rostoucí část, stejně jako ve dvojici Česká pojišťovna a Generali pojišťovna zastává tuto pozici Generali. Generali PPF Holding společně s Vienna Insurance Group tak nyní obsluhují dohromady takřka 80% klientů povinného ručení. O čtvrté místo svádí boj již zmíněná Generali pojišťovna s Allianz pojišťovnou. Allianz po poměrně úspěšném vstupu do trhu povinného ručení (13% v roce 2001) v čase lehce poklesla a nyní si několik let po sobě udržuje stabilní podíl těsně pod 10% (9% v roce 2009). Dalšími dvěma významnějšími pojišťovacími ústavy na našem území jsou Uniqa pojišťovna (dříve Česko rakouská pojišťovna) a ČSOB pojišťovna. Obě jsou v segmentu povinného ručení stabilně rostoucími pojišťovny, ČSOB pojišťovna využívá zejména synergie se svými partnery ve finanční skupině ČSOB leasingem a ČSOB (bankou). Z grafu je postřehnutelný zánik IPB Pojišťovny, jejíž kmen převzala právě ČSOB Pojišťovna. Respektive IPB Pojišťovna koupila ČSOB Pojišťovnu na základě smlouvy o prodeji podniku s účinností od 1.1.2003 včetně převodu pojistného kmene na IPB Pojišťovnu, aby hned 6.1.2003 změnila IPB Pojišťovna svou obchodní firmu na ČSOB Pojišťovnu. 20

Na základě grafu a výše uvedených údajů a komentářů si opět dovolím formulovat obecnější závěr a charakteristiku českého trhu povinného ručení, tentokrát ne z pohledu produktové nabídky, ale z pohledu obchodní úspěšnosti vedoucí k růstu. Zatímco dva největší pojišťovací ústavy stěží obhajují své podíly v portfoliu povinného ručení, významněji růst se ve sledovaném období povedlo pouze České podnikatelské pojišťovně a Generali Pojišťovně. Vzhledem k tomu, že Generali uspěla ve své době zejména s akcí VENKOV a Česká podnikatelská pojišťovna se dlouhodobě snaží proklamovat jako nejlevnější pojišťovna pro povinné ručení, je cena či její proklamovaná výhodnost zřetelně největší hybnou silou, měnící podíly jednotlivých pojišťoven, spíše ovšem u nově uzavíraných smluv, jinak jsme poměrně konzervativními klienty. Zkusmo jsem tuto teorii ověřil na svých spolupracovnících zeptal jsem se cca dvaceti z nich, zda znají cenu svého povinného ručení, zda znají jeho limity, zda mají nějaké doplňkové služby či připojištění a jaké. Zatímco cenu s rozptylem do 15% dovedl říci prakticky každý z nich, s ostatními údaji to již bylo velice žalostné. Nejčastěji uváděli jako doplněk asistenční služby, ovšem o jejich rozsahu nevěděli prakticky nic. Dobrá, tedy cena může a chce každá pojišťovna, či je vůbec možné, aby každá pojišťovna vedla plošnou cenovou válku o klienty? Odpovíte si asi sami. Proto se v průběhu vývoje objevovaly a objevují různé obchodní akce, nabízely a nabízejí se doplňkové služby či připojištění, je snaha využívat moderní distribuční cesty ke klientovi atp. Základní a nejznámější příklady si uvedeme později a nyní ještě zůstaneme u ceny. Nedovedu jako pojišťovna či si nemohu dovolit proklamovat a nabídnout plošně cenovou výhodu? Vyberu si tedy segment klientů, na který se zaměřím a který se svou nabídkou oslovím. Vždyť právě již zmiňovaná akce Generali Pojišťovny VENKOV byla asi první, či minimálně ta nejúspěšnější z prvních akcí využívajících segmentačního přístupu. A právě v něm tkví vývoj posledních let, kdy pojišťovny více segmentují nejen vozidlo zohledňuje se například výkon (byť jinak převážně přetrvává historicky zavedená segmentace podle kubatury vozidla), ale zejména klienta. Takže se jednotlivé pojišťovny zaměřují na různé segmenty klientů a dělí je na právnické a fyzické osoby, fyzické osoby dále na podnikající a spotřebitele, ty opět dále dle věku, pohlaví, místa bydliště, ale i zaměstnání apod. Samozřejmě jedním z nejvýznamnějších segmentačních parametrů pro určení ceny jsou nehody klientem zaviněné, ale byť mají na konečnou cenu významný vliv, v této kategorii se jednotlivé pojišťovny prakticky neliší a systémy bonus - malus mají nastaveny v podstatě shodným způsobem. 21

Opusťme tedy již v povídání o vývoji kategorii cena a segmentace a zejména k segmentaci se vrátíme ještě v kapitole popisující současnou nabídku povinného ručení. Byť věřím, že skutečně nejdůležitějším parametrem povinného ručení, který rozhoduje u klienta, je cena pojištění, řekněme si alespoň pro přehled další nejdůležitější parametry či náležitosti, kterými se pojišťovny snažily v průběhu uplynulého desetiletí získat klienta do svého kmene. Pravděpodobně nejvyužívanějšími nástroji v tomto ohledu jsou asistenční služby a různé druhy připojištění poskytované k povinnému ručení. Nutno poznamenat, že v současné chvíli je nabídka u hlavních pojistitelů poměrně široká, ale zejména velice vyrovnaná a blíže si ji popíšeme v následující kapitole. Standardními připojištěními, nabízenými k povinnému ručení jsou zejména pojištění čelního skla či všech skel vozidla, úrazové pojištění řidiče, úrazové pojištění dopravovaných osob, pojištění náhradního vozidla, pojištění zavazadel a pojištění právní ochrany. Prakticky všechny pojišťovny lákají klienty na slevy na další pojistné produkty, které poskytují. V posledních letech pravděpodobně nejviditelnějšími nabídkami, které se snažily odlišit od konkurence, byla nabídka Allianz pojišťovny na sjednání povinného ručení se spoluúčastí a nabídka Kooperativa pojišťovny na povinné ručení s živelním pojištěním a naposledy i s pojištěním pro případ pobytu v nemocnici zdarma. Jak jsme mohli vidět na grafu vývoje podílů výše, byť byly obě tyto nabídky výrazně mediálně podporovány, na přestup většího množství klientů směrem k těmto pojišťovnám to nemělo prakticky žádný vliv. Přejděme tedy k diskusi o havarijním pojištění. Zde ani zdaleka nemáme k dispozici takové množství statistických údajů a vysledovat tedy nějaké trendy bude podstatně náročnější. Zkusme tedy vyslovit hypotézu a pokusme se dohledat podpůrná data, která by domněnku potvrdila či vyvrátila. U povinného ručení jsem hodně operoval s cenou produktu. Bude situace v havarijním pojištění shodná? Troufl bych si předpokládat, že u havarijního pojištění bude stav trochu odlišný, byť bude cena také velice významným faktorem. Zatímco ovšem povinné ručení je produkt, který musíte mít sjednán ze zákona a de facto vás nemusí extrémně trápit solventnost, solidnost či rychlost likvidace pojišťovny, protože pojistné plnění nebude vyplácet vám, u havarijního pojištění je tomu zcela opačně. Tuto pojistku již nemusíte mít povinně, uzavíráte ji z vlastního rozhodnutí se zájmem ochránit svůj majetek, a proto je nepochybně mnohem více brán v úvahu faktor jako solidnost a moje či cizí zkušenosti s pojišťovnou, její rychlost likvidace pojistných událostí a podobné faktory. Zároveň není zcela jednoduché porovnání jednotlivých nabídek jako v povinném ručení, do výpočtu vstupuje mnohem větší množství faktorů (značka a model vozidla, rok výroby, výbava, cena vozidla ). Počet klientů v havarijním pojištění je 22