Vývoj pojištění motorových vozidel a jejich doplňkových pojištění

Bankovní institut vysoká škola Praha Vývoj pojištění motorových vozidel a jejich doplňkových pojištění Bakalářská práce Tomáš Strnad, DiS. červen 2009

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra pojišťovnictví Vývoj pojištění motorových vozidel a jejich doplňkových pojištění Bakalářská práce Autor: Tomáš Strnad, DiS. Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Karel Křížek Praha červen 2009

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Klatovech dne 1. 6. 2009 Tomáš Strnad

Anotace Cílem této bakalářské práce je seznámení s problematikou pojištění motorových vozidel v ČR. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována základní charakteristice a historii pojišťovnictví. V druhé části bakalářské práce se zabývám pojištěním odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Ve třetí části charakterizuji havarijní pojištění, výčty faktorů ovlivňujících výši pojistného a moţnosti připojištění.ve čtvrté části porovnávám dvě konkrétní pojišťovny a jejich produkty. Annotation The aim of this Bachelor s work is dealing with the topic of motor vehicle insurance in the Czech Republic. The work is divided into four parts. The first part is dedicated to basic characteristics and history of insurance making. In the second part an insurance of reliability of motor vehicle maintenance is being dealt. In the third part I characterize an accident insurance, a range of factors limitating the amount of insurance premium and some posibilities of extra insurance. In the fourth part I am comparing two specific insurance companies and their products.

OBSAH Úvod... 7 1. Pojišťovnictví... 8 1.1 Vznik a historie pojištění... 8 1.1.1 Období, kdy převaţuje pojištění v podobě vzájemné pomoci.... 8 1.1.2 Období, kdy pojištění je předmětem podnikání a k pojištění se uplatňuje liberální přístup.... 9 1.1.3 Období, kdy se v pojištění uplatňují státní zásahy.... 10 1.2 Vývoj pojišťovnictví v ČR po roce 1989... 12 2. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla... 18 2.1 Charakteristika a začlenění pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla... 18 2.2. Podstata pojištění odpovědnosti z provozu vozidla... 19 2.3 Historický vývoj pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v České republice... 20 2.4. Současná právní úprava pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v České republice... 23 2.4.1. Smysl právní úpravy... 25 2.4.2. Předmět a charakter pojištění... 26 2.4.3. Rozsah pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla... 27 2.4.4. Výluky z pojištění a regresní vztahy... 28 2.4.5. Přestupky a sankce... 31 2.4.6. Česká kancelář pojistitelů... 31 2.5. Segmentace trhnu povinného ručení... 33 2.5.1 Bonus / malus systém... 37 2.6. Výběr pojišťovny... 38 3. Havarijní pojištění... 39 3.1 Základní pojistná rizika... 39 3.1.1 Vymezení pojmů... 40 3.2. Doplňková připojištění... 42 3.3. Pojistné... 43 3.3.1 Cena pojistného... 44 3.4 Cena pojištění v praxi... 45 5

4. Porovnání vybraných pojišťoven... 48 4.1. Pojištění odpovědnosti z provozu... 48 4.1.1 Česká pojišťovna a.s.... 49 4.1.2 Kooperativa pojišťovna a.s.... 54 4.2 Havarijní pojištění... 58 4.2.1 Česká pojišťovna, a.s.... 58 4.2.2 Kooperativa, a.s.... 59 Závěr... 60 Seznam pouţité literatury:... 62 6

Úvod Kaţdý majitel automobilu či jiného motorového vozidla musí denně čelit nejrůznějším nebezpečím. Za tato nebezpečí můţeme povaţovat např. odcizení, poškození či zničení automobilu nebo také nebezpečí vzniku povinnosti uhradit škodu poškozeným osobám. Kaţdý se tedy snaţí chránit před vznikem těchto nebezpečí. Pokud ale přesto ke vzniku dojde, snaţíme se co nejvíce zmírnit následky. Pojištění nemůţe zabránit vzniku nebezpečí, ale je schopno eliminovat finanční následky jejich vzniku. V rámci pojištění motorových vozidel existují dva základní pojistné produkty. Mezi tyto dva produkty patří havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla obecně známé jako povinné ručení. Tato pojištění se od sebe dost zásadně liší. Havarijní pojištění kryje škody vzniklé na vozidle, které si způsobil majitel vozidla sám, a to neúmyslně. Uzavření havarijního pojištění je dobrovolné a pojistný vztah mezi pojištěným a pojistitelem tedy vzniká na základě projevu vůle zabezpečit se pojištěním. Oproti tomu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla chrání hlavně ty řidiče, kteří byli poškozeni někým cizím. V tomto případě pojištění stát ukládá povinnost majitelům motorových vozidel pojistit se. Jde o smluvní povinný systém, který je běţný ve všech vyspělých evropských státech. Výběr pojistitele a konkrétního produktu je ponechán na pojištěném. Cílem této bakalářské práce je seznámení s problematikou pojištění motorových vozidel, povinnostmi i dobrovolnými moţnostmi v ČR. Bakalářská práce bude rozdělena do čtyř částí. První část bude věnována základní charakteristice a historii pojišťovnictví. V druhé části bakalářské práce se budu zabývat pojištěním odpovědnosti z provozu motorového vozidla. Zde podrobně rozeberu povinnosti a moţnosti vlastníka motorového vozidla.ve třetí části bude charakterizováno havarijní pojištění. Bude zde uveden výčet faktorů ovlivňujících výši pojistného a rozebrány moţnosti připojištění. Ve čtvrté části porovnám jednotlivé pojišťovny a jejich produkty. Vlastní hodnocení a myšlenky autora budou v textu psány kurzívou. 7

1. Pojišťovnictví S kaţdou činností je spojeno určité riziko. Proto riziku a jeho dopadům je nutné se nějakým způsobem bránit pojistit se. Pojištění se historicky povaţuje za formu přesunu rizika z ekonomického či jiného subjektu na speciální instituci - pojišťovnu. 1.1 Vznik a historie pojištění Vývoj pojištění lze rozdělit do tří základních vývojových etap: 1. Období, kdy převaţuje pojištění v podobě vzájemné pomoci. 2. Období, kdy pojištění je předmětem podnikání a k pojištění se uplatňuje liberální přístup. 3. Období, kdy se v pojištění uplatňují státní zásahy. 1.1.1 Období, kdy převažuje pojištění v podobě vzájemné pomoci. Vznik pojištění se klade do doby více neţ 2000 let před naším letopočtem a byl spojen především se vzájemným krytím ztrát, hlavně v souvislosti s krytím výdajů na pohřby a také v souvislosti s přepravou zboţí pomocí karavan. U těchto prvních pojištění lze vymezit následující rysy: Pojištění bylo soustředěno v uzavřených skupinách osob z menšinové části společnosti. Pojištění mělo vzájemnostní charakter a nebyl při něm důsledně oddělen pojistitel a pojistník. Později se v tomto období jiţ začaly v omezené formě projevovat i některé prvky počínajícího komerčního pojištění - např. v tzv. námořní půjčce. To byla vlastně kombinace pojištění a úvěru, kdy obchodník obdrţel proti svému zboţí přijatému k přepravě půjčku ve výši jeho hodnoty, splatnou při dodání včetně vysokého úroku - ceny zaplacené za přepravu. Při nedodání (např. kvůli ztroskotání lodi) půjčku nevracel. Během dlouhého vývoje pojištění v tomto období (aţ do konce 18.stol.) lze ve vývoji pozorovat dvě základní tendence: Vývoj od všeobecně formulované vzájemné pomoci k její určité konkretizaci a upřesnění okruhu pojistných událostí. 8

Vývoj od následného ex post rozvrhu výdajů na pojistná plnění (po vzniku pojistných událostí) k praxi pravidelných pevně stanovených příspěvků pro členy spolků (postupně byly oddělovány prostředky na úhradu pojistných událostí od ostatních prostředků příslušných spolků). Ve druhé polovině 18.stol. dochází k institucionalizaci pojišťovnictví, vzniku pojišťoven - a to především ve formě vzájemných pojišťoven. Hlavními pojistnými odvětvími, která se v tomto období uplatňují, je pojištění poţární, pojištění námořní a pojištění ţivotní. Historie pojišťovnictví na území dnešní České republiky je doloţena od konce 17. století. Roku 1699 podal Jan Kryštof Bořek originální návrh na zavedení povinného poţárního pojištění budov v Čechách. V kaţdém městě měl být zaloţen protipoţární fond vytvářený příspěvky občanů. K realizaci však nedošlo. V roce 1777 byla zřízena pojišťovna proti škodám z ohně na polních zásobách, nábytku, nářadí a dobytku, která však neměla dlouhého trvání. Po roce 1822 zahájily činnost na českém území dvě zahraniční pojišťovny se sídlem ve Vídni a Terstu. Císařskokrálovský privilegovaný, český, společný, náhradu škody ohněm svedené pojišťující ústav, od kterého se nepřetrţitě odvíjí tradice českého pojišťovnictví, vznikl v roce 1827. Název byl později změněn na První česká vzájemná pojišťovna (zal. r. 1827), Praha. Tato pojišťovna začala provozovat poţární pojištění nemovitostí, od roku 1864 pojištění movitostí a krupobitní pojištění a od roku 1909 i ţivotní pojištění a další produkty. Roku 1881 zaplatila za škodu způsobenou poţárem Národního divadla téměř 300 tisíc zlatých. Obdobný ústav vznikl téměř současně v Brně. Jeho původní název se změnil na Moravskoslezskou vzájemnou pojišťovnu. 1.1.2 Období, kdy pojištění je předmětem podnikání a k pojištění se uplatňuje liberální přístup. Od počátku 19.stol. se prosazuje liberální ekonomická teorie, která se odráţí i v přístupu k pojištění. Pojištění se tedy stává předmětem podnikání, neboť liberalismus chápe pojištění jako uţitečný druh obchodní činnosti. V tomto období se prosazují pojišťovny v podobě akciových společností, i kdyţ i nadále fungují vzájemné pojišťovny. Pojištění se začíná prosazovat v širších vrstvách obyvatelstva, neţ tomu bylo v předchozím období a poměrně rychle se rozvíjí. Rozšiřuje se nabídka druhů pojištění, i kdyţ dominantní postavení stále zaujímají pojištění námořní, poţární a ţivotní. Rozšiřují se 9

vědecké základy pojištění, zejména pojistná matematika. Rovněţ se začíná v souvislosti s pojišťováním velkých rizik uplatňovat zajištění. Vlna zakládání českých pojišťoven a pojišťovacích spolků se vzedmula ve druhé polovině 19. století. Vznikaly pojišťovny městské, rolnické a vzájemné. V roce 1869 byla např. zaloţena Slavia, vzájemná pojišťovací banka, Praha a v roce 1872 důleţitá instituce v zajišťovnictví, První česká zajišťovací banka v Praze. Na přelomu století vznikaly další společnosti, mj. v roce 1900 Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně. 1.1.3 Období, kdy se v pojištění uplatňují státní zásahy. Ke konci 19.stol. dochází k odklonu od liberalismu a začíná se projevovat nezbytnost státních zásahů do hospodářství, coţ je důsledek rozvoje hospodářství a monopolizace. V pojišťovnictví se státní zásahy projevují ve dvou směrech: Dochází postupně ke vzniku a uplatnění sociálního pojištění v jednotlivých zemích Dochází k regulaci komerčního pojištění Státy pouţívají k regulaci komerčního pojištění řady nástrojů: Uplatňují tzv.koncesní princip, tzn.ţe k zaloţení nových pojišťovacích institucí je třeba schválení státního orgánu. Zavádějí povinnost tvorby tzv.zabezpečovacích fondů pojišťovacími institucemi. Sledují úroveň úrokové míry uţívané při kalkulaci tarifu pojistného. Stanovují kvóty pro jednotlivé způsoby uloţení aktiv pojišťoven (např. povinnost uloţení určitého procenta aktiv ve státních cenných papírech). Státní dozor nad pojišťovnictvím se posiluje zejména po II.sv.válce. V pojištění se projevují tři cesty rozvoje: Specializace jiţ existujících druhů a odvětví pojištění. Sdruţování (kombinování) jiţ existujících druhů pojištění. Vznik zcela nových druhů pojištění. Dochází ke změně poměru mezi majetkovým a ţivotním pojištěním ve prospěch ţivotního, které bývá v jednotlivých státech zvýhodňováno např.prostřednictvím niţšího zdanění, neboť je vyuţíváno jako jeden z vnitřních stabilizátorů. Díky odbornosti a politické prozíravosti představitelů pojišťovnictví se podařilo uchránit prostředky klientů během válečného období 1914 1918 a po vzniku samostatné 10

Československé republiky zahájit novou etapu československého pojišťovnictví. Kromě dalších nově zaloţených českých pojišťoven na trhu aktivně působily i zahraniční pojišťovny. Přes útlum pojišťovnictví v období protektorátu za 2. světové války byla výsledkem předválečného období existence celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací v roce 1945. Rysy pojištění v našich podmínkách v období centrálně řízené ekonomiky Fungování pojišťovnictví v období centrálně plánované ekonomiky bylo ovlivněno celkovými ekonomickými podmínkami, coţ se projevilo v celé řadě modifikací pojištění u nás oproti vyspělým zemím. Pojištění v našich podmínkách mělo následující charakteristické rysy: Existoval monopol jedné státní pojišťovací instituce. Pojistné podmínky schvalovala vláda, za výsledky hospodaření pojišťovny odpovídal stát. Pojištění průmyslových rizik se delší dobu vůbec neuplatňovalo, neboť vlastníkem výrobních prostředků byl vlastník pojišťovny - stát. Po r.1967 bylo pojištění mikrosféry opět zavedeno, přitom se však vyznačovalo nadsazenými pojistnými tarify pojistně-technické přebytky pak byly odčerpávány do státního rozpočtu. V zemědělství se uplatňovalo zákonné pojištění. Hospodářské výsledky státní pojišťovny podléhaly vysokému zdanění. Státní pojišťovna uplatňovala zjednodušenou pojistnou techniku, provozovala sdruţená pojištění, coţ se pozitivně projevovalo v tarifu pojistného, neboť to vedlo ke sníţení správních nákladů (okolo 5% celkového tarifu pojistného) Volné prostředky pojistně-technických rezerv bylo moţno investovat pouze v podobě vkladů u státní banky za pevně stanovenou úrokovou míru. Státní pojišťovna provozovala poměrně úzký sortiment sluţeb, s velmi malou moţností individuálního přístupu. Vysoké úrovně dosahovalo provozování zahraničního pojištění, neboť bylo třeba uchovat konkurenceschopnost a rovnoprávný styk s pojišťovnami na zahraničních trzích. Přes útlum pojišťovnictví v období protektorátu za 2. světové války byla výsledkem předválečného období existence celkem 733 pojišťoven, pojišťovacích spolků a zahraničních reprezentací v roce 1945. 11

Tento počet subjektů byl znárodněn zestátněním Dekretem prezidenta republiky z 24. října 1945. K řízení pojišťovnictví byla ustavena Pojišťovací rada se sídlem v Praze. Od 1. 1. 1947 bylo v Československu vytvořeno pouze pět pojišťoven, národních podniků. Po únoru 1948 byl zformován pouze jeden ústav Československá pojišťovna, národní podnik. Tak byl na několik desetiletí přerušen přirozený trţní vývoj pojišťovnictví. V souvislosti s novým federativním uspořádáním státu v roce 1968 byly z jediné Státní pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty Česká státní pojišťovna se sídlem v Praze a Slovenská štátna pojišťovna se sídlem v Bratislavě, a to s účinností od 1. 1. 1969. Monopolní období českého, resp. československého pojišťovnictví, trvalo aţ do počátku devadesátých let. V roce 1997 uplynulo 170 let od zaloţení první české pojišťovny - První české vzájemné pojišťovny v roce 1827. Pojišťovnictví se brzy stalo významnou součástí vývoje českého finančního sektoru a výrazně přispívalo k prohlubování hospodářské síly a stability státu. Vţdy podporovalo rozvoj českého podnikání, ale i kultury a dalších oblastí. Asociaci a její členy zavazuje dané výročí zejména ve vztahu k budoucnosti. Nyní jde totiţ znovu o to, o co šlo například ve dvacátých letech 19. století, zajistit další rozvoj českého pojišťovnictví v trţních podmínkách a navázat přitom na jeho nejlepší tradice. 1.2 Vývoj pojišťovnictví v ČR po roce 1989 Významným dnem pro další vývoj pojišťovnictví v naší republice byl 28. květen 1991, kdy nabyl účinnosti nový zákon o pojišťovnictví 185/91 Sb. Ten s konečnou platností zrušil desetiletí přetrvávající monopol České pojišťovny. Zákon současně zavedl instituci státního dozoru (přímého dozoru) nad pojišťovnami, která působí v rámci ministerstva financí. Zákon s navazujícími předpisy vymezil základní pravidla pro podnikání v odvětví pojišťovnictví. Platnost zákona byla poplatná hektické době jeho vzniku. I kdyţ v českém pojišťovnictví proběhla trţní transformace na rozdíl od ostatních finančních sektorů bez výrazných turbulencí, postupně se jevila potřeba legislativní rámec pro podnikání v pojišťovnictví upravit novela z konce roku 1993 změnila doplnila zákon č. 185/91 o novou terminologii zejména v oblasti rezerv a fondů pojišťoven, srovnatelnou s obdobným předpisy vyspělých evropských zemí. V roce 1992 po 44 letech došlo k faktické demonopolizaci československého pojišťovacího trhu vstupem zahraničních pojišťoven na náš trh. Ve stejném roce vznikla schválením 12

privatizačního projektu akciová společnost Česká pojišťovna ke dni 1. května 1992. Česká pojišťovna a.s. je největší pojišťovací institucí operující na území České republiky. Spravuje více neţ 11 miliónů pojistných smluv a ročně vyřídí téměř 2 mil. pojistných událostí. Její podíl na trhu přesahuje 40 procent z veškerého pojistného, přijatého v tuzemsku působícími pojišťovnami. Ve srovnání s obdobím před rokem 1989, kdy byla Česká státní pojišťovna zcela monopolním pojistitelem, a rokem 1992, kdy podíl jiţ privatizované a.s. Česká pojišťovna na pojistném trhu dosahoval 92 procent, je nynější podíl podstatně slabší. Protoţe ale liberalizace celé české ekonomiky nemohla nechat stranou pojišťovnictví, kaţdý takový vývoj očekával. Navíc sníţení podílu nemusí nutně znamenat sníţení objemu obchodu. Protoţe se český trh začal velice dynamicky rozvíjet, objemy obchodů České pojišťovny navzdory sníţenému podílu na trhu stoupají. Objem přijatého pojistného rok od roku roste. Nejdůleţitějším kritériem pro hodnocení kaţdé pojišťovací instituce je její schopnost dostát svým závazkům. Jinými slovy vytvořit si dostatečné rezervy pro pojistná plnění plynoucí ze smluv uzavíraných nyní. Česká pojišťovna je v tomto směru skutečně silným subjektem. Celková výše těchto rezerv odpovídá mezinárodním standardům. Celkový objem rezerv přitom kaţdoročně vzrůstá. Doplňuje se například z rozdílu mezi přijatým pojistným a vyplaceným pojistným plněním. Existence takového rozdílu přitom není ničím negativním. Naopak se tak prokazuje, ţe pojistné sazby jsou konstruovány správně, protoţe dovolují rezervy vytvářet, a dávají tak klientům to, co je u pojištění nejdůleţitější jistotu. Na mezinárodní pojistné scéně Česká pojišťovna spolupracuje s těmi nejlepšími zajistitelskými společnostmi, které jsou nepostradatelné především v případech pojišťování velkých průmyslových rizik. Ţádná pojišťovna si nemůţe vzít jen na svoji vlastní odpovědnost pojištění škod, které se pohybují v desítkách či dokonce stovkách miliónů. Systémem zajištění si Česká pojišťovna ještě zvyšuje kapacitu, takţe je schopna pojistit mamutí firmy včetně těch, které jsou vystaveny skutečně velkým rizikům. Přitom i tito klienti mají absolutní záruku, ţe v případě velkých pojistných událostí se výplata uskuteční rychle, dokonce i formou záloh. Česká pojišťovna je členem České asociace pojišťoven ČAP. Na mezinárodní scéně patří do Mezinárodní unie pojistitelů, Mezinárodní unie leteckých pojistitelů, Mezinárodní unie úvěrových pojistitelů, Mezinárodní unie krupobitních pojistitelů a Rady kanceláří, v níţ jsou sdruţeny pojistitelé odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla. Kromě České pojišťovny začala na území ČR vznikat celá řada dalších pojišťoven a to jak nově vznikající instituce, tak celá řada zahraničních společností, které se chtěly 13

prosadit na nově se rozvíjejícím českém pojišťovacím trhu. Mezi nejvýznamnější patřili např.: Allianz, Amsico, ANB, Česko-rakouská pojišťovna a.s.(nyní UNIQA,a.s.), Exportní garanční a pojišťovací společnost, Kooperativa, Otčina, National Neederlande,, Ţivnostenská pojišťovna, Allianz - pojišťovna byla zaloţena 25. 11. 1992. Jde o stoprocentní dceřinou společnost předního pojišťovacího koncernu Allianz AG Mnichov. Na českém pojistném trhu zahájila svoji činnost k 1 lednu 1993. Jedná se o univerzální pojišťovnu. Amsico - vstoupila na český pojistný trh v roce 1992. Jde o americko-českou pojišťovnu. Nejprve se zabývala ţivotním pojištěním později pojištěním majetkovým ANB - holandská pojišťovna zabývající se ţivotním pojištěním. Snaţila se o spojení s Hasičkou vzájemnou pojišťovnou, došlo však k rozkolu mezi těmito společnostmi a k prodeji tohoto projektu Allianz pojišťovně EGAP - Nedílnou součástí transformace čs. ekonomiky na počátku devadesátých let bylo vytvoření institucí na podporu exportu. K institucionálnímu zabezpečení proexportního programu federální vlády (usnesení vlády ČSFR č. 721/1991) byla s cílem poskytnout našim vývozcům podporu formou úvěrového pojištění, která je obvyklá ve vyspělých trţních ekonomikách, v únoru roku 1992 jako první instituce tohoto druhu zaloţena Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP). Po vzniku samostatné České republiky se EGAP změnil na akciovou společnost vlastněnou českým státem (usnesení vlády ČR č. 746/1993), jehoţ akcionářská práva vykonávají příslušné ústřední orgány státní správy, tj. Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo zahraničních věcí ČR a Ministerstvo zemědělství ČR. V období let 1991-1992 byla zahájena činnost EGAP spojená s jeho zaloţením a krátkým působením v rámci federace. V této etapě se utvářela základní filozofie fungování EGAP ve vznikajících trţních podmínkách a základní marketingová strategie a pojistné produkty. V období let 1993-1995 se dále rozvíjely sluţby na podporu vývozu v oblasti pojištění, mezinárodní spolupráce a vytváření potřebného legislativního ámce pro činnost EGAP. V tomto období došlo téţ k zaloţení a vzniku ČEB, jako dceřiné společnosti EGAP, pro oblast zvýhodněného financování vývozních úvěrů. Toto období bylo završeno přijetím zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. V současnosti význam EGAPu klesá. Kooperativa - je druhou největší pojišťovnou na českém. Je univerzální pojišťovnou, která nabízí plný sortiment sluţeb a všechny standardní druhy pojištění jak pro občany, tak pro klienty z řad firem od drobných podnikatelů aţ po velké průmyslové firmy. Kooperativa, 14

pojišťovna, a. s., vznikla zápisem do obchodního rejstříku ke dni 1. 3. 1993. Vydělila se z odborníků České pojišťovny. Původně existovala Česka Kooperativa a Moravská Kooperativa tyto dvě společnosti se později spojili v jednu National Neederlande - ING je globální finanční instituce holandského původu, působící v 50 zemích světa s více neţ 112 000 zaměstnanci. V České republice působí ING od roku 1991. Zastřešuje více samostatných společností, které společně nabízí pro své klienty dokonale integrované sluţby v oblastech pojišťovnictví, penzijního připojištění, bankovnictví a správy aktiv. Otčina - vznikla v roce 1991. Specializovala se na zemědělskou činnost. V roce 1996 však tuto činnost ukončila a své smlouvy předala ostatním pojišťovnám Později vznikla celá řada dalších, menších pojišťoven např. Tercia, Universal, Curich, Victoria, Moravská pojišťovna (dnes ČSOB), Union pojišťovna, Česká podnikatelská pojišťovna Důleţitým zlomem v historii a ve vývoji českého pojišťovnictví je zaloţení České asociace pojistitelů. Česká asociace pojišťoven (ČAP) je zájmovým sdruţením komerčních pojišťoven, registrovaným u OÚ MČ Praha 1 pod číslem 66/95. Ze 42 subjektů, které mají povolení k podnikání v pojišťovnictví na území České republiky, je 28 pojišťoven jejími členy. Kromě těchto pojišťoven patří mezi přidruţené členy asociace Česká sekce Mezinárodního sdruţení pro pojistné právo (AIDA) a Česká kancelář pojistitelů (ČKP). Podíl členských pojišťoven ČAP na celkovém předepsaném pojistném v ČR přesahuje 99 %. Posláním asociace je zastupovat, hájit a prosazovat zájmy pojišťoven i jejich klientů ve vztahu k orgánům státní správy, dalším právním subjektům i ve vztahu k zahraničí a podporovat tak rozvoj pojišťovnictví a pojistného trhu v České republice. Znamená to například: zpracovávat připomínky k právním předpisům týkajícím se pojišťovnictví, pojištění nebo jiných zájmů pojišťoven a prosazovat nezbytné úpravy, působit při odstraňování rozporů mezi členy asociace, dbát na dodrţování zásad etického jednání a chování stanovených v Kodexu etiky v pojišťovnictví, zabezpečovat zastoupení asociace v mezinárodních organizacích a jejich orgánech. 15

Střednědobými cíli České asociace pojišťoven jsou dokončení harmonizace českého pojistného práva s legislativou Evropské unie a zabezpečování podmínek pro uspokojení rostoucí společenské objednávky na pojišťovací sluţby, jak ze strany státu, tak ze strany klientů. Úkolem asociace je rovněţ rozvíjení kontaktů s ostatními tuzemskými sdruţeními, národními asociacemi ostatních zemí a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Je např. řádným členem Svazu průmyslu a dopravy. Od 23.10. 1998 je řádným členem CEA (federace národních asociací pojišťoven evropských zemí). Asociace je vydavatelem odborného měsíčníku Pojistný obzor, který je členem sdruţení PIA (Mezinárodní pojišťovací tisk) a vydavatelem pojistně teoretického bulletinu Pojistné rozpravy. Členy ČAP jsou: AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s. Allianz pojišťovna, a. s. Aviva ţivotní pojišťovna, a.s. CREDIT SUISSE LIFE & PENSIONS POJIŠŤOVNA A.S. Euler Hermes Čescob, úvěrová pojišťovna, a. s. Česká podnikatelská pojišťovna, a.s. Česká pojišťovna a.s. Česká pojišťovna ZDRAVÍ a.s. ČSOB Pojišťovna, a.s., člen holdingu ČSOB D.A.S. pojišťovna právní ochrany, a.s. Evropská Cestovní Pojišťovna, a.s. Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (EGAP) Generali Pojišťovna a.s. GERLING-Konzern Všeobecná pojišťovací akciová společnost - organizační sloţka GOTHAER Allgemeine Versicherung AG, organizační sloţka pro Českou republiku Hasičská vzájemná pojišťovna, a.s. Komerční pojišťovna, a.s. Kooperativa, pojišťovna, a.s. Nationale-Nederlanden ţivotní pojišťovna, organizační sloţka POJIŠŤOVNA CARDIF PRO VITA, a.s. Pojišťovna České spořitelny, a.s. 16

Pojišťovna Slavia a. s. PRVNÍ AMERICKO-ČESKÁ POJIŠŤOVNA, a. s. (AMCICO AIG Life) UNIQA pojišťovna, a.s. VICTORIA-VOLKSBANKEN pojišťovna, a.s. Wüstenrot, ţivotní pojišťovna, a.s. 17

2. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se obecně označuje jako povinné ručení, avšak toto označení není věcně správné a v platné právní úpravě se nevyskytuje. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla kryje škody, které jsou způsobeny provozem vozidla třetím osobám, a je ochranou těch účastníků silničního provozu, kteří nehody nezavinili. Povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se vztahuje nejen na odpovědnost provozovatele, ale i na odpovědnost řidiče. 2.1 Charakteristika a začlenění pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se řadí podle zákona o pojišťovnictví do odvětví neživotních pojištění, konkrétně do skupiny pojištění motorových vozidel. Rozlišovacím kritériem mezi ţivotním a neţivotním pojištěním je způsob tvorby technických rezerv. U neţivotních neboli rizikových pojištění není jednoznačné, zda pojistná událost nastane či nikoli a zda bude pojistitel vyplácet pojistné plnění a v jaké výši. To pojistitel neví a ani vědět nemůţe. Pojistná rezerva se stanovuje podle rozsahu pojištěného rizika, pravděpodobnosti vzniku pojistných událostí a rozsahu škod. Naopak u ţivotních neboli rezervotvorných pojištění se vytváří pojistná rezerva na pojistné události vţdy (v případě kombinace rizika smrti a doţití). Jsou to pojistné události, které v budoucnu nastanou jednoznačně. Další moţnou formou klasifikace pojištění je jeho dělení podle způsobu vzniku. Pojištění můţe vzniknout jako: smluvní dobrovolné pojištění, smluvní povinné pojištění, nebo zákonné pojištění. 18

V případě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se jedná o smluvní povinné pojištění. Vznik smluvně povinného pojištění je daný právním předpisem, který ukládá povinnost určitým subjektům při provozování jejich činnosti uzavřít s pojišťovnou pojistnou smlouvu. Avšak na rozdíl od zákonného pojištění je zde moţnost výběru mezi různými pojistiteli a nebezpečími, na které se pojištění bude vztahovat. Jiným rozlišujícím kritériem je předmět pojištění, podle kterého rozeznáváme pojištění majetku, pojištění odpovědnosti za škodu a pojištění osob. Při tomto členění patří pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla do skupiny pojištění odpovědnosti za škodu. Pojištění odpovědnosti za škody všeobecně kryje rizika související se skutečností, ţe pojištěný subjekt můţe svou činností způsobit škodu jinému subjektu nebo skupině subjektů. Mohou to být škody na majetku, zdraví, ţivotě nebo finanční škody. Předmětem pojištění odpovědnosti je právní vztah a pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu. Odpovědnostní pojištění se objevuje v celé řadě dalších pojistných produktů jako například pojištění odpovědnosti za výrobek či pojištění odpovědnosti z činnosti lékařů, auditorů a jiných osob náleţejícím ke specifickým profesním skupinám. Z hlediska délky trvání pojistné smlouvy lze pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla charakterizovat jako pojištění dlouhodobé. Většinou je pojištění uzavíráno na dobu jednoho roku a déle, coţ vyhovuje definici právě dlouhodobého pojištění. 2.2. Podstata pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla má v České republice charakter smluvního povinného pojištění, které upravuje v souladu s právem Evropských společenství (dále také ES) zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Pojištění vzniká na základě pojistné smlouvy, kterou je povinen uzavřít vlastník vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, který není drţitelem platné zelené karty vydané pojišťovnou v cizím státě. Výjimku z této povinnosti tvoří vozidla některých ministerstev a vozidla sloţek integrovaného záchranného systému. Pojištění se vztahuje na kaţdou osobu, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. 19

Pojištěný má na základě tohoto pojištění nárok, aby za něho pojistitel uhradil škody vzniklé v souvislosti s provozem vozidla, které vyjmenovává 6 tohoto zákona. Jsou to škody na zdraví a usmrcením, škody vzniklé poškozením, zničením nebo ztrátou věci, škody mající povahu ušlého zisku a náklady s právním zastoupením při uplatňování těchto nároků. V případě závaţných škod by povinnost uhradit tyto oprávněné nároky poškozeného bez existence tohoto pojištění mohla mít na viníka velmi nepříznivý finanční dopad. Ve své podstatě pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla chrání zároveň i poškozeného, neboť mu přináší jistotu, ţe náhradu své škody obdrţí v přijatelném časovém horizontu a v přiměřené výši. Při neexistenci tohoto pojištění by byl poškozený odkázán na finanční moţnosti osoby, která škodu zavinila, a v případě vyšších škod a nedostatku finančních prostředku či ochoty viníka škodu uhradit by bylo vymáhání oprávněných nároků poškozeným velmi zdlouhavé. Vzhledem k těmto důvodům je v celospolečenském zájmu, aby byli pro případ vzniku škody způsobené provozem vozidla pojištěni všichni účastníci silničního provozu, kteří mohou potenciálně způsobit škodu. Z tohoto důvodu je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla koncipováno jako pojištění smluvní povinné. 2.3 Historický vývoj pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v České republice Historie povinného ručení na území České republiky sahá aţ do 30. let 20. století. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla upravoval v českých zemích nejprve občanský zákoník z roku 1811, podle kterého však byla odpovědnost za škodu z provozu vozidla omezena jen na princip odpovědnosti za zavinění. Rozšíření odpovědnosti za následky nehod i na nehody bez zavinění proběhlo v roce 1908, kdy vstoupil v platnost tzv. automobilový zákon. Uzavření tohoto pojištění však bylo dobrovolné. V prosinci roku 1932 vstoupil v platnost zákon o povinném pojištění zákonné odpovědnosti č. 198/1932 Sb. z. a n. o dopravě motorovými vozidly, podle něhoţ se doprava osob nebo nákladu vykonávaná ţivnostensky pokládala za koncesovanou ţivnost. Koncesionář byl povinen uzavřít pojištění odpovědnosti na zabezpečení závazků vyplývajících z odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v této činnosti. Bez dokladu o uzavření tohoto 20