Marketingová strategie rozvoje CR v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska. SWOT analýza a strategie

Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska Ostrava Duben 2002 IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 1

Obsah 1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA FORMULACE MARKETINGOVÉ STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU...3 1.1. VÝCHODISKO PRO FORMULACI OBLASTÍ A FOREM CESTOVNÍHO RUCHU...3 1.2. GEOGRAFICKO-EKONOMICKÉ ROZČLENĚNÍ TR SMAS...3 1.3 CHARAKTERISTIKA SOUČASNÝCH CÍLOVÝCH SKUPIN TR SMAS...4 1.4 STRUKTUROVANÁ SWOT ANALÝZA TURISTICKÉHO REGIONU SMAS...5 2. VIZE ROZVOJE CR V TR SM A S...6 2.1. ROZŠÍŘENÉ ZNĚNÍ VIZE...6 3. MARKETINGOVÁ STRATEGIE ROZVOJE CR V TURISTICKÉM REGIONU SM A S...6 3.1 VÝCHODISKA MARKETINGOVÉ STRATEGIE...6 3.1.1 Marketingové členění turistického regionu SMaS...7 3.1.2 Konkurenční mapa TR SMaS a jeho marketingových subregionů...7 3.1.3 Konkurenční pozice turistického regionu SMaS...8 3.2 RÁMCOVÁ MARKETINGOVÁ STRATEGIE ROZVOJE CR V TR SMAS...9 3.3 PRODUKTO-TRŽNÍ ORIENTACE TURISTICKÉHO REGIONU SMAS A JEHO MARKETINGOVÝCH SUBREGIONŮ...9 3.3.1 Vymezení segmentů a identifikace potenciálních požadovaných cílových skupin do roku 2006..10 3.3.2 Potenciální cílové trhy pro období do roku 2006...11 3.4 CÍLE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU TURISTICKÉHO REGIONU SMAS...13 IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 2

1. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA FORMULACE MARKETINGOVÉ STRATEGIE ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Základními východisky pro formulaci marketingové strategie se staly jednak zpracované analytické podklady (situační analýza, SWOT) a jednak poradním sborem projednaná a přijatá východiska, týkající se definice oblastí a forem cestovního ruchu, geografického členění regionu z pohledu potenciálu pro rozvoj CR a ekonomického potenciálu a výstupy terénního šetření, definující zejména současné cílové skupiny turistů a návštěvníků turistického regionu SMaS. 1.1. Východisko pro formulaci oblastí a forem cestovního ruchu V zájmu vytvoření společné terminologie byly nadefinovány oblasti a formy cestovního ruchu, tak, jak s nimi bude ve strategii a v akčním plánu pracováno. Tabulka č.1: Oblasti a formy cestovního ruchu. Oblasti cestovního ruchu Formy cestovního ruchu 1. lázeňství a péče o zdraví léčebné pobyty ozdravné pobyty 2. aktivní/sportovní cestovní ruch paragliding sportovní létání sjezdové lyžování běžecké lyžování cyklo pěší hipo a jezdectví vodní sporty sportovní a rekreační rybaření 3. poznávací cestovní ruch poznávání historických atraktivit poznávání architektonických atraktivit poznávání sakrálních atraktivit (náboženský cestovní ruch) poutní poznávání přírodních atraktivit poznávání kulturních atraktivit poznávání průmyslových atraktivit (industriální cestovní ruch)) venkovská a agro 4. rekreační cestovní ruch rekreace u vodních ploch rekreace v horských a podhorských oblastech příměstská rekreace 5. profesní cestovní ruch kongresy a konference incentivní cestovní ruch výcvikové a vzdělávací programy obchodně-podnikatelský cestovní ruch veletržní a výstavní cestovní ruch 6. městský cestovní ruch nákupní cestovní ruch zábavní cestovní ruch 1.2. Geograficko-ekonomické rozčlenění TR SMaS Níže uvedené členění má nástrojový charakter. Mělo by tedy sloužit k identifikaci nástrojů, sloužících k srovnávání disparit jednotlivých subregionů turistického regionu SMaS. Zejména jde o takové disparity, které by negativně ovlivňovaly komplexní nabídku celého turistického regionu, resp. by snižovaly možnosti provázání produktů cestovního ruchu, pokrývajících celý turistický region nebo jeho větší celky. Tabulka č. 2: Rozčlenění území turistického regionu Severní Moravy a Slezska na subregiony z hlediska polohy, charakteru území, potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu a předpokládaných rozvojových forem CR. Charakteristika reliéfu území a Charakteristika z hlediska potenciálu Sub-region Poloha území osídlení pro rozvoj CR 1. Beskydy Moravskoslezské Beskydy, Slezské Beskydy 2. Hrubý Jeseník 3. Ostravsko- Karvinsko Hrubý Jeseník Okolí měst Ostrava, Karviná, Bohumín, Český Těšín, Havířov Horská oblast, Lysá hora 1324 m n.m., hustě zalesněná převážně jehličnaté lesy, CHKO Horská oblast s nejvyšší horou Moravy Pradědem (1492 m n.m.), málo zalidněná, CHKO Nížinná oblast, velmi hustě osídlená, převládají městské aglomerace Atraktivní horská oblast s relativně dobrou infrastrukturou, často navštěvovaná, silná lidová tradice Atraktivní horská oblast s relativně dobrou infrastrukturou, často navštěvovaná Převážně průmyslová krajina, která se revitalizuje, množství industriálních a technických památek, také jiné turistické zajímavosti 4. Opavsko- Okolí měst Hlučín, Kravaře, Opava Nížinná oblast, několik větších měst, Množství památek a zajímavostí, IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 3

Hlučínsko relativně husté osídlení historická městská centra, lidová tradice 5. Nízký Jeseník Okolí měst Bruntál, Rýmařov, Moravský Beroun, Budišov, Vítkov, Odry, Fulnek, Bílovec Podhorská oblast, zvlněná krajina se smíšenými lesy, velmi málo osídlena Velmi atraktivní krajina, nedostatečná infrastruktura, relativně málo památek 6. Podhůří Beskyd Okolí měst Nový Jičín, Kopřivnice, Frýdlant n. Ostravicí, Frenštát p. Radhoštěm, Frýdek-Místek 7. Poodří Území podél řeky Odry mezi Ostravou a Odrami 8. Osoblažsko, Krnovsko 9. Šumpersko 10. Beskydy a Valašsko 11. Javornicko a Rychlebské Hory Okolí měst Krnov, Město Albrechtice a osoblažský výběžek Okolí Šumperku podhůří Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor a Králického Sněžníku (okres Šumperk mimo Hrubého Jeseníku) Okolí měst Rožnov, Valašské Meziříčí, Vsetín Okolí Javorníku, Žulové, Vidnavy a Mikulovic Podhorská oblast s četnými městy, relativně hustě osídlena Nížinná oblast podél meandrů řeky Odry se soustavou rybníků a menších sídel, CHKO Nížinná oblast s mírně zvlněnou krajinou, převážně venkovské osídlení Zvlněná krajina pod pohořími Jeseníků, Ryhlebských hor a Králického Sněžníku, charakterem podobná Nízkému Jeseníku Podhorská oblast s městy, relativně hustě osídlena Nížinná oblast přecházející do neobydlené přírody Rychlebských hor Městské památkové rezervace, četné památky a jiné zajímavosti, dobrá infrastruktura Atraktivní příroda, dostatečná infrastruktura město Krnov s historickým jádrem, jinak zemědělská oblast, pěkná a zachovalá příroda Velmi atraktivní krajina, nedostatečná infrastruktura, relativně málo památek, významné lázeňská destinace Velké Losiny Velmi atraktivní krajina, atraktivní příroda, kulturně-historický fenomén Rožnovský skanzen, dostatečná infrastruktura Velmi atraktivní krajina, atraktivní příroda, nedostatečná infrastruktura, málo, ale zajímavé památky, řada zatopených lomů Tabulka č. 3: Rozčlenění území turistického regionu Severní Moravy a Slezska z hlediska ekonomického potenciálu pro rozvoj cestovního ruchu Ka t. Mikroregiony Souhrnná charakteristika Podpora I. Ostravsko Karvinsko Hustě osídlené území s velkým potenciálem pro cestovní ruch, dobrá infrastruktura, velká nezaměstnanost, kapitál částečně k dispozici, Celoročního využití, slabší letní sezóna také jiné možnosti využití území II. Beskydy, Hrubý Jeseník Nejatraktivnější část území MSK z hlediska CR, relativně dobrá infrastruktura, která však neodpovídá potřebám náročnější klientely, CR bude hlavním zdrojem zaměstnanosti Možnost celoročního využití s důrazem na letní a zimní sezónu III. Podhůří Beskyd, Opavsko, Dostačující infrastruktura, kapitál je relativně k dispozici Možnost celoročního Poodří, Beskydy a Valašsko IV. Nízký Jeseník, Osoblažsko, Šumpersko, Javornicko a Rychlebské hory Atraktivní příroda, nejchudší oblasti s nedostatečnou infrastrukturou a vysokou nezaměstnaností, CR bude vedle zemědělství/lesnictví hlavní možností zaměstnanosti obyvatel a rozvoje území, zcela chybí kapitál využití, silná letní sezóna Hlavní využití v letní sezóně s možností prodloužení 1.3 Charakteristika současných cílových skupin TR SMaS Profil typického současného návštěvníka turistického regionu Severní Moravy a Slezska v letní sezóně: Muž (53 %) nebo žena (47 %) ve věku 20 60 let (87 %) z Moravskoslezského kraje (50 %) nebo jiného místa na Moravě (28 %) s dojížďkovou vzdáleností nad 50 km (65 %) přijíždějící automobilem (71 %) s rodinou (52 %) nebo s partnerem (24 %) pobývající zde více než potřetí (42 %) pouze 1 den (42 %) nebo 3-6 nocí (35 %) za účelem celkové relaxace (37 %) nebo poznání regionu (28 %) nevyužívající služeb cestovní kanceláře nebo agentury (90 %) Profil typického současného návštěvníka turistického regionu Severní Moravy a Slezska v mimosezónním období: Muž (53 %) nebo žena (47 %) ve věku 20 60 let (84 %) z Moravskoslezského kraje (54 %) nebo jiného místa na Moravě (28 %) s dojížďkovou vzdáleností nad 50 km (56 %) přijíždějící automobilem (45 %), vlakem/autobusem (40 %) sami (37 %), s rodinou (22 %), s partnerem (21 %) pobývající zde více než potřetí (51 %) pouze 1 den (48 %) z rozličných důvodů (nevyhraněno) nevyužívající služeb cestovní kanceláře nebo agentury (90 %) Profil typického současného návštěvníka turistického regionu Severní Moravy a Slezska v zimní sezóně: Muž (52 %) nebo žena (48 %) ve věku 20 60 let (88 %) převážně z Moravskoslezského kraje (65 %) domácí jen z poloviny s dojížďkovou vzdáleností nad 50 km (52 %) přijíždějící automobilem (57 %), vlakem/autobusem (29 %) sami (25 %), s rodinou (25 %), s partnerem (27 %) pobývající zde více než potřetí (58 %) pouze 1 den (51 %) hlavně za účelem sportu (34 %) nebo odpočinku (20 %) nevyužívající služeb cestovní kanceláře nebo agentury (88 %) Zahraniční návštěvníci v ČR a Moravskoslezském kraji Nejčastější země původu zahraničních hostů v ČR (r. 2000): Nejčastější země původu zahraničních hostů v Moravskoslezském regionu (r. 2000): 1. Německo 1. Německo 2. Polsko 2. Polsko 3. Nizozemsko 3. Nizozemsko 4. Velká Británie 4. Slovensko 5. Itálie 5. Dánsko 6. USA 6. Itálie IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 4

7. Izrael 7. Velká Británie 8. Dánsko 8. Rakousko 9. Francie 9. Francie 10. Rakousko 10. USA Dle ČSÚ 1.4 Strukturovaná SWOT analýza turistického regionu SMaS Na základě analýzy regionu, výsledků terénního šetření a konzultací s odborníky, členy poradního sboru, podnikateli a zástupci municipalit byla vytvořena následující analýza silných a slabých stránek a příležitostí a hrozeb sektoru cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska. Silné stránky Slabé stránky Vnitřní socioekonomické prostředí CR 1. Poloha regionu (vzhledem k polskému a slovenskému trhu, SJ tah) 2. Dostatečné množství volné pracovní síly s umírněnými mzdovými požadavky 3. Upřednostňování Jeseníků a Beskyd jako mezinárodních turistických destinací 4. Potenciál turistů /návštěvníků z vlastního regionu 5. Potenciál pro rekreaci a turismus celoročního charakteru 6. Pestrá nabídka atraktivit cestovního ruchu na relativně malém prostoru (od výjimečných přírodních atraktivit, přes kulturně historické, sportovní až po atraktivity průmyslového charakteru). 7. Silný a známý sektor lázeňství, nabízející vyhledávané léčebné procedury. 8. Atraktivita krajiny zčásti horského a podhorského typu a její využitelnost pro rekreaci a aktivní trávení volného času. 9. Hustá síť značených pěších a cyklo tras 10. Historické, kulturní a folklórní zvláštnosti a atraktivity (kostely, muzea, dřevěná architektura) 11. Image lyžařského regionu (zejména Jeseníky, ale i Beskydy) 12. Silný potenciál průmyslových a technických památek a objektů využitelných pro CR 13. Regionem vedou významné mezinárodní tahy 14. Letiště s mezinárodním provozem v regionu 15. Dostatečná kapacita ubytovacích zařízení 16. Velký počet a kvalita IC 17. Vstřícnost místních obyvatel k návštěvníkům regionu. Příležitosti 1. Rostoucí poptávka v mezinárodním, národním i regionálním trhu volnočasových aktivit po specializovaných produktových balících (sjezdové lyžování, běžecké lyžování, cyklo, pěší a horská, agro, hipo atd.). 2. Blízkost a dobrá dostupnost cílových trhů (domácí, Polsko, Slovensko) 3. Možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů 4. Rostoucí zájem obyvatel ČR o domácí turistiku 5. Rostoucí zájem a péče o vlastní zdraví 6. Zájem zahraničních investorů o střední a východní Evropu 7. Rozšiřování spolupráce příhraničních regionů 8. Souběžný vstup ČR, Polska a Slovenska do EU a tím odstranění současných problémů s hraničními přechody. Návštěvnická atraktivita regionu Dopravní a technická infrastruktura CR 1. Nízká profesionální úroveň personálu v zařízeních cestovního ruchu, neznalost cizích jazyků. 2. Kooperace a komunikace mezi klíčovými činiteli CR v regionu 3. Přetrvávající negativní image regionu (zejména ostravskokarvinské části) 4. Nevyprofilovanost části regionu z pohledu nabídky pro CR 5. Neexistence marketingové značky regionu pro CR 6. Malý počet produktů a produktových balíků 7. Nedostatek alternativních programů (atrakcí) 8. Množství nevyužitých a pro CR nepřístupných atraktivit 9. Absence systému zpřístupnění chráněných krajinných oblastí, území, parků, rezervací a průmyslových památek pro naučný i rekreační pobyt návštěvníků. 10. Nedostatečné zajištění infrastrukturou a produkty CR sloužícími k prodloužení sezóny a zmírnění mimosezónních výkyvů. 11. Nevyhovující struktura ubytovacích zařízení (chybí hotely s 3 a více hvězdičkami - podle mezinárodních standardů, naopak využití stávajících je velmi nízké). 12. Špatná úroveň místních komunikací a zanedbaná péče o krajinu a sídla 13. Nedostatečné zázemí CR v atraktivních místech (dojezd, doprava, místní přeprava pro turisty, parkoviště atd.) 14. Zastaralá, nedostatečná a nekomplexní infrastruktura CR (sportovní zařízení, vleky, lanovky, eko-doprava atd.) Služby a organizace CR 15. Nízká kvalita a rozsah služeb a informací pro návštěvníky regionu. 16. Nízká profesionální úroveň personálu v zařízeních CR 17. Nedostatek zkušeností s řízením a organizací cestovního ruchu ve veřejném i soukromém sektoru. 18. Nedostatečná a nepropracovaná propagace návštěvnického potenciálu CR regionu doma i v zahraničí 19. Špatná úroveň udržování lyžařských běžeckých stezek 20. Neexistence systému zpětné vazby od návštěvníků / turistů 21. Nízká úroveň provázanosti nabídky služeb CR v regionu Hrozby 1. Zánik památek v důsledku devastace a podinvestování 2. Sílící pozice a rozvoj konkurenčních regionů ve vztahu k trhu cestovního ruchu a zejména k silným cílovým trhům (tuzemsko, polský trh, slovenský trh, německý trh). 3. Poškozování zdrojů CR vlivem neorganizovaného rozvoje CR 4. Citlivost sektoru CR na ekonomické a společenské události 5. Podcenění významu rozvoje CR pro vývoj malého a středního podnikání a pro tvorbu nových pracovních míst 6. Nekoncepčnost státní podpory cestovního ruchu 7. Neřešení otázky možností využití CHKO (asi 17% území kraje) pro CR 8. Neharmonizované přistoupení jedné ze zemí do EU (ČR, Polsko, Slovensko) a tím ještě zhoršení současné situace na hranicích. IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 5

2. VIZE ROZVOJE CR V TR SM A S 2.1. Rozšířené znění vize Vybudovat z regionu SMaS významnou středoevropskou destinaci celoročního cestovního ruchu a lázeňství mezinárodního významu, založenou na množství kontrastů, typických pro tento region a z nich vyplývajících příležitostí, vycházející ze 7 základních zdrojů: širokého portfolia (pestrosti nabídky) oblastí (lázeňství a péče o zdraví, aktivní cestovní ruch, poznávací cestovní ruch, incentivní cestovní ruch), forem (léčebné pobyty, pěší, cyklo, hipo, agro, jezdectví, sjezdové lyžování, běžecké lyžování, poznávání historických, architektonických, přírodních, kulturních a průmyslových zvláštností, paragliding, sportovní létání), produktů (Okolo Frýdku, Za modrým kvítkem na kole, Týdenní výcvik jezdectví, Z Pradědových hor k polským jezerům, Po stopách průmyslových proměn regionu atd.) a produktových balíků (Valašské království, Země děda Praděda) dobře proorganizovaného cestovního ruchu (zastřešeného a reprezentovaného Asociací cestovního ruchu ), spojeného s geografickou, přírodní, historickou a kulturní pestrostí výjimečně zachovalé, nepoškozené a malebné přírody a zdravého životního prostředí, spojeného s výjimečnými klimatickými podmínkami, v západní (horské a venkovské části Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor, Nízkého Jeseníku) a východní části regionu (horské a venkovské části Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů) výjimečné a specifické průmyslové historie a současnosti (region proměn) (průmyslové a technické památky v Ostravě, Kopřivnici, Studénce, Zlatých Horách, Darkovičkách, moderní výroby potravinářské, hi-tech atd.) a nákupní (městská aglomerace Ostrava Karviná Opava s množstvím nákupních center), kongresové a podnikatelské současnosti (Ostravsko s širokou nabídkou kongresových možností a regionálně významným výstavním centrem) střední části regionu řady menších a středních lázeňských center a sanatorií (Lázně Velké Losiny, Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku, Schrothovy lázně v Lipové Lázních, klimatické lázně Karlova Studánka, léčebna Edel ve Zlatých Horách, lázně Bludov, lázně Darkov a Karviná, sanatorium Klimkovice, lázně Jánské Koupele), nabízejících využití specifických místních přírodních léčebných zdrojů (klima, jodobromové vody, specifické léčebné postupy) polohy regionu ve středu Evropy (jak z pohledu geografického, tak z pohledu kulturního) a jeho snadné dostupnosti všemi nejvýznamnějšími druhy dopravy (silniční, železniční, letecká) širokého zázemí blízkého místního trhu cestovního ruchu, tvořeného významnými městskými aglomeracemi (Ostrava, Karviná, Opava, Olomouc, Brno, Katowice, Zabrze, Chorzow, Žilina, Trenčín) vysoké kvality poskytovaných služeb (služby ubytování, stravování atd. a charakter služeb pohostinnost, vstřícnost), odpovídajících mezinárodním standardům (zejména standardům EU, ale splňující i požadavky, typické pro významné zámořské země jako USA, Japonsko atd.) a požadavkům domácích i zahraničních návštěvníků regionu. Významné postavení cestovního ruchu pro samotný region bude dáno: komplexním využitím potenciálu regionu pro rozvoj cestovního ruchu širokým zapojením sektoru malého a středního podnikání do odvětví (tvoří základ podnikatelských aktivit v sektoru CR) vytvořeným širokým spektrem pracovních míst v cestovním ruchu samotném (ubytovací a stravovací služby, průvodcovské služby, půjčovny nejrůznějšího nářadí a vybavení atd.) a v sektorech navazujících na cestovní ruch a doplňujících nabídku služeb (kulturní programy, finanční služby, vnitroregionální doprava atd.) pro návštěvníky regionu. 3. MARKETINGOVÁ STRATEGIE ROZVOJE CR V TURISTICKÉM REGIONU SM A S Úkolem marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu je jednoznačné určení tržní, resp. produkto-tržní orientace. Marketingová strategie vychází ze segmentace trhu, výběru cílových trhů a stanovení cílové tržní pozice. Toto se následně promítá do implementačních nástrojů, které jsou tvořeny marketingovým mixem. Z tohoto principu vychází i návrh marketingových turistických subregionů, které tvoří dílčí části celkové nabídky turistického regionu Severní Moravy a Slezska. Jedná se tedy o produktové řady celkového sortimentu turistického regionu. Tyto marketingové subregiony jsou specifickými produkty pro specifické cílové skupiny a takto je potřebné je na trhu propagovat a realizovat. 3.1 Východiska marketingové strategie Obecně je podstatou marketingové strategie určení produkto-tržní orientace a způsobu zajištění realizace nabídky na cílových trzích. V podmínkách sektoru cestovního ruchu se součástí produktu, tedy nabídky, stává samotná destinace s jejím image. Proto považujeme za nutná východiska pro formulaci marketingové strategie jednak vytvoření marketingových subregionů, dále jejich srovnání s potenciálně konkurenčními destinacemi a určení tržní pozice celého turistického regionu a jeho marketingových turistických subregionů. IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 6

3.1.1 Marketingové členění turistického regionu SMaS Na základě zvážení turistického potenciálu jednotlivých částí bylo z marketingového pohledu nadefinováno 6 marketingových turistických regionů, které by měly tvořit jednotlivé specifické produktové řady celého turistického regionu, které jsou vnitřně pro toto dostatečně homogenní a navzájem vůči sobě dostatečně rozdílné a zároveň z pohledu cílového klienta jak domácího, tak zahraničního vytvářejí dostatečně velké a silné produktové řady (nabídku). Hrubý Jeseník Opavsko- Krnovsko Ostravsko- Karvinsko Nízký Jeseník Poodří Beskydy a Valašsko 3.1.2 Konkurenční mapa TR SMaS a jeho marketingových subregionů (zdroj: vlastní šetření, Regionální analýza cestovního ruchu v ČR / Ústav územního rozvoje Brno) Konkurence Marketingo mezinárodní Konkurence národní vý region / Charakteristika potenciálu CR (zejména střední (turistické regiony) subregiony Evropa) SmaS Potenciál CR vychází zejména z přírodních podmínek (nadmořská výška, zalesněnost atd.) horských destinací Beskyd a Jeseníků v kontrastu s nížinatými rovinatými oblastmi (zejména podél toků řek), oblastí s nejnižší hustotou osídlení (Hrubý Jeseník, Rychlebské Hory, Osoblažsko) v kontrastu s Ostravskem, jako 2. nejhustěji osídleným regionem ČR (po Praze), z kontrastu mezi pozicí regionu s největší rozlohou CHKO (podílem NPP a NPR v ČR) ale zároveň regionu s historicky nejvyšší průmyslovou koncentrací a s nejvýznamnější a největší technickou památkou v ČR (tzv. Dolní oblast Vítkovic) a řadou dalších industriálních atraktivit, 1. Střední Slovensko hory (Fatra, Tatry), méně průmysl - Bánská Bystrica, Kremnica) 2. Jihovýchodní Polsko (Polská část Slezských Beskyd, Zakopane, Nowy Targ) 3. Rakousko Alpské regiony horské 1. Český sever (zahrnuje i Krkonoše) - méně průmyslových aktivit 2. Východní Čechy (méně průmysl) 3. Šumava a Jižní Čechy Konkurenční pozice Ve většině charakteristik se region SmaS pohybuje v první trojici až pětici konkurenčních regionů (viz. analýza). Výjimečnost regionu je tedy skutečně patrná zejména v pestrosti potenciálu CR a množství kontrastů, vyplývajících z charakteristik. Významnou skutečností je poloha regionu vůči významnému Polskému trhu, blízkost dvou průmyslových aglomerací s vysokou hustotou osídlení (Katovická aglomerace a Ostravsko- Karvinská aglomerace) ve vztahu k Alpským horským oblastem Rakouska, Itálie či Slovinska. Vybudování IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 7

Hrubý Jeseník (s podhůřím) Nízký Jeseník Opavsko Krnovsko Poodří Ostravsko Karvinsko Beskydy a Valašsko region s druhým nejvyšším potenciálem lázeňství (po Západočeských lázních). Nedostatkem je naopak nižší úroveň služeb (vycházející zejména z kvalifikačních a vzdělanostních předpokladů), nedostatek alternativních programů (zábavní centra, aquaparky atd.). Příroda, lesy, Praděd, klima,, sport, sjezdové a běžecké lyžování, zdraví, lázeňství, klid, image zachovalé a nepoškozené přírody, image lyžařského regionu. Nedostatkem je úroveň služeb, problematická dopravní dostupnost a nedostatek alternativních programů. Příroda, lesy, klima,, sport, cyklo, hipo a jezdectví, vodní sporty a rybaření, myslivost. Nedostatkem je rozsah a úroveň služeb. Kulturní a historické památky, folklór, nížinná oblast, příměstská a krátkodobá, vodní toky a plochy, Slezská Haná (Osoblažsko). Nedostatkem je úroveň služeb, kapacita ubytovacích zařízení a alternativních programů. Příroda, malebná krajina povodí Odry, Odra, meandry, rybníky, tůně, jezera a jejich fauna a flóra, kulturní a historické památky, turistické a cyklo trasy. Nedostatkem je rozsah a úroveň služeb. Průmysl, těžba uhlí, výroba železa a oceli, 3. největší město ČR, nákupní centrum, průmyslová (industriální), poznávací, byznys, příměstská. Nedostatkem je nerozvinutost cestovního ruchu a nedostatek atraktivit zábavního charakteru. Poznání, kultura, folklór, přírodní a kulturně-historické atraktivity, malebná příroda, Lysá hora, zábava, sport, sjezdové a běžecké lyžování, koupání,. Nedostatkem je rozsah a úroveň služeb a nedostatek alternativních programů a možností zábavy. 1. Malá a Velká Fatra, 2. Nízké a Vysoké Tatry 3. Polsko Slezské Beskydy, Polské Tatry 1. Slovenská část Javorníků 1. Polsko řada nížinatých oblastí 2. Maďarsko řada nížinatých oblastí 1. Nížinaté regiony jižního Slovenska. 2. Podunajská část severovýchodního Rakouska 1. Polsko - Horní Slezsko (Katovice, Zabrze, Bytom) 2. Německo Porýní a Porůří 1. Malá a Velká Fatra, 2. Nízké a Vysoké Tatry 3. Polsko Polská část Slezských Beskyd 1. Český Sever Krkonoše, Jizerské Hory 2. Severozápad - Krušné Hory 3. Šumava 4. Východní Čechy - Orlické Hory 5. Vysočina - Českomoravská vrchovina 1. Vysočina Českomoravská vrchovina 2. Severozápad České Středohoří 1. Jižní Morava 2. Střední Morava Haná 3. Plzeňsko 1. Olomoucká část Moravské brány s Hostýnskými vrchy 1. Střední Čechy (Příbram, Kutná Hora) 2. Jižní Morava Brněnsko 3. Praha technické památky 1. Český Sever Krkonoše, Jizerské Hory 2. Severozápad - Krušné Hory 3. Šumava 4. Východní Čechy - Orlické Hory 5. Vysočina - Českomoravská vrchovina konkurenční pozice na tomto principu vytváří významný předpoklad odlišení turistického regionu SmaS od konkurenčních regionů, které v dílčích charakteristikách vykazují i lepší výsledky, ale celkový potenciál rozmanitosti, kontrastů a šíře nabídky zatím hovoří pro SmaS. Přednosti silné lázeňství, zachovalejší příroda, image, sněhové podmínky na Pradědu (z pohledu výše sněhové pokrývky a doby jejího trvání se Praděd dlouhodobě řadí mezi 10 středisek v Evropě). Přednost blízkost významného Polskému trhu a Ostravské aglomerace (5 6 milionový trh v dosahu do 150 km) Přednost spojovací prostor mezi Katovickou a Ostravskou aglomerací a Hrubým a Nízkým Jeseníkem, předhůří Nízkého a Hrubého Jeseníku, Přímá návaznost na populačně silnou Ostravsko-Karvinskou aglomeraci Vyšší hustota osídlení, více průmyslových památek, blízkost významných rekreačních oblastí zejména Beskyd. Přednosti malebnost přírody, folklór, rozlehlost, 3.1.3 Konkurenční pozice turistického regionu SMaS Z mezinárodního pohledu se ve Středoevropském teritoriu a vzhledem k přírodnímu, kulturnímu a historickému potenciálu jeví jako nejvýznamnější konkurenti: 1. V mezinárodním měřítku: a. Střední Slovensko (na západě od Žiliny až po Prešov na východě, na jihu od Bánské Štiavnice až po hranice s Polskem na severu) b. Jihovýchodní Polsko (Polská část Slezských Beskyd, Zakopane, Nowy Targ) c. Rakousko Alpské horské regiony, Podunají 2. V národním měřítku: a. Český sever (Krkonoše, Jizerské hory) b. Východní Čechy (Orlické hory, Králický Sněžník) c. Vysočina (Českomoravská vrchovina) d. Šumava a Jižní Čechy IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 8

3.2 Rámcová marketingová strategie rozvoje CR v TR SMaS Turistický marketingový region SMaS se zaměří při rozvoji cestovního ruchu: 1. Na vybudování a rozvoj marketingové pozice regionu, založené na: Podrobném vymezení a popisu budoucích (požadovaných) cílových trhů, jejich zastoupení, poměrů atd. a aktivní komunikací s těmito skupinami. Rozvoji existujícího potenciálu marketingového regionu a jeho subregionů tak, aby tento co nejlépe vyhovoval přijaté vizi a identifikovaným cílovým skupinám. Navrženém novém image cestovního ruchu turistického regionu SMaS, vycházejícím z přijaté vize. Vytvoření sdíleného marketingového názvu a loga regionu/subregionů (následně marketingového / grafického manuálu). 2. Na hlavní přednosti existujících oblastí a forem cestovního ruchu v regionu a zvětšení nabídky cestovního ruchu cestou vývoje produktů a produktových balíků: Využitím již připravených (vyvinutých) produktů a jejich adaptací na přijatý a sdílený marketingový image regionu. Zformováním do trhem požadované podoby stávajících produktů/produktových balíků, spojených s menšími investicemi zejména do infrastruktury. Vytvořením nových produktů/produktových balíků, s využitím stávajících atraktivit, spojených s menšími a středními investicemi zejména do infrastruktury a do personálního zajištění. Koncepčním budováním nových produktů/produktových balíků, spojených s investicemi do jejich přípravy, do požadované infrastruktury a do personálního zajištění. 3. Na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, která bude odpovídat mezinárodním standardům a požadavkům cílových skupin klientů (návštěvníků a turistů) formou: podpory vytváření/zpracovávání potřebné projektové dokumentace zvyšování atraktivity regionu pro potenciální investory do cestovního ruchu vytvářením ucelených nabídek a jejich aktivní prezentací 4. Na rozvoj forem a zaměření marketingové komunikace s cílovými trhy využitím: Cílené reklamy, podpory prodeje a PR celého turistického regionu a jeho marketingových subregionů. Zpětné vazby od cílových skupin. 5. Na rozvoj metod a forem podpory prodeje (distribuce) produktů cestovního ruchu regionu a subregionů domácí klientele a zahraniční klientele zejména: Formou motivačních aktivit ve vztahu k cestovním kancelářím zaměřeným na příjezdový cestovní ruch Koordinací a podporou propagačních a prezentačních aktivit regionu a jeho subregionů. 6. Na zajištění zlepšení úrovně doprovodných služeb a alternativních programů pro návštěvníky regionu: Zlepšení úrovně a využívání stávajících doprovodných služeb a alternativních programů (vnitroregionální doprava pro návštěvníky regionu a turisty, informační a orientační systém pro návštěvníky regionu a turisty atd.). Příprava a realizace rozšíření stávajících doprovodných služeb a alternativních programů (rozšíření sítě finančních služeb bankomaty, směnárny, rozšíření počtu turistických informačních center, jejich provázání do sítě a zvýšení kvality jimi poskytovaných služeb atd.). Vývoj, příprava a realizace nových druhů a forem doprovodných služeb. Podpora vzniku a rozvoje zejména malých podnikatelských subjektů se zaměřením na sektor cestovního ruchu. 7. Na zajištění rozvoje lidských zdrojů se zaměřením na cestovní ruch, zaměřením zejména na: Zmapování aktuální nabídky vzdělávacích / výcvikových programů / kurzů pro cestovní ruch a jejich poskytovatelů Identifikaci vzdělávacích / rozvojových potřeb pracovníků cestovního ruchu v regionu Vytvoření a dodávku požadovaných výcvikových programů. 8. Na vytvoření udržitelného a široce přijatelného systému řízení cestovního ruchu v marketingovém regionu (destinační management) a jeho subregionech (využít jako základu existujícího poradního sboru), respektujícího zejména: Možnost co nejširšího zapojení zainteresovaných veřejných i soukromých subjektů v regionu. Vytvoření partnerských vazeb mezi soukromým a veřejným sektorem ve všech fázích vývoje a implementace strategie a jejich programů, včetně partnerského principu při financování rozvojových programů. Širokou akceptovatelnost, odbornost, akčnost a nenáročnost systému Spolupráci mezi územními (administrativními) celky. 3.3 Produkto-tržní orientace turistického regionu SMaS a jeho marketingových subregionů Produkto-tržní orientace, jako základ marketingové strategie, vychází z identifikace cílových trhů a přiřazení marketingové nabídky pro identifikované cílové skupiny. IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 9

3.3.1 Vymezení segmentů a identifikace potenciálních požadovaných cílových skupin do roku 2006 Marketingový region SMaS a jeho subregiony Marketingový turistický region SMaS Hrubý Jeseník (s podhůřím) Nízký Jeseník Významné marketingové rysy Šíře a pestrost nabídky Region kontrastů Poloha ve středu Střední Evropy Příroda, lesy, Praděd, klima,, sport, sjezdové a běžecké lyžování, zdraví, lázeňství, klid, image zachovalé a nepoškozené přírody, image lyžařského regionu Příroda, lesy, klima,, sport, cyklo, hipo a jezdectví, vodní sporty a rybaření, myslivost Dominantní produktové řady regionu a jeho subregionů Celoroční: Turistika (zejména horská) Poznávací Industriální Kongresová a byznys Incentivní Lázeňství a péče o zdraví Městská Letní: Cyklo Venkovská a agro Koupání Vodní sporty a rybaření Rekreační cestovní ruch Příměstská Mimosezónní (jaro, podzim): Cyklo Venkovská a agro Vodní sporty a rybaření Příměstská Zimní: Sjezdové a běžecké lyžování Rekreační cestovní ruch 1. Pěší 2. Zimní sporty 3. Lázeňství 4. Rekreace 5. Venkovská a agro 6. Cyklo 7. Paragliding 8. Incentivní 9. Sportovní létání 1. Pěší 2. Cyklo 3. Venkovská a agro 4. Hipo a jezdectví 5. Rekreace 6. Koupání, vodní sporty a rybaření Segmentační kritéria, segmenty Geografické a národnostní vymezení cílových trhů: 1. Tuzemci do 50 km (obyvatelé regionu) 2. Tuzemci nad 50 km 3. Poláci (zejména z oblasti Horního Slezska) 4. Němci (zejména ze severovýchodní části) 5. Slováci (zejména ze severozápadní části) 6. Holanďané 7. Ostatní Evropané 8. Mimoevropští zejména Američané, Japonci, Asiaté 9. Arabové Demografické vymezení podle věku a životního cyklu rodiny: a. Děti a školní mládež b. Partnerské dvojice c. Rodiny s dětmi d. Senioři (výrazně rostoucí segment) Demografické vymezení podle příjmů a společenské vrstvy (vychází z podmínek domovského státu): A. Nižší třída s nižšími příjmy B. Střední třída s průměrnými příjmy C. Vyšší střední třída s nadprůměrnými příjmy Cílové skupiny klientů - tuzemsko Identifikované tuzemské cílové skupiny pro region SMaS jsou popsány v následujícím bodu. Cílové skupiny klientů - zahraniční Identifikované zahraniční cílové trhy a skupiny pro region SMaS jsou popsány v následujícím bodu. Vymezení podle chování: I. Lázeňští hosté II. Sportovci III. Byznys turisté IV. Nákupní turisté V. Poznávací turisté VI. Rekreanti Viz. výše Celá ČR Polsko Východní část Německa Holandsko Dánsko Slovensko Ostatní Evropa Viz. výše Zejména region SMaS a okolní regiony (Východní Čechy, Střední Morava, Jižní Morava) Polsko (zejména jeho jižní část, příhraničí s ČR) Východní část Německa Holandsko, Dánsko IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 10

Opavsko Krnovsko Poodří Ostravsko Karvinsko Beskydy a Valašsko Kulturní a historické památky, folklór, nížinná oblast, příměstská a krátkodobá, vodní toky a plochy, Slezská Haná, Příroda, malebná krajina povodí Odry, Odra, rybníky, tůně, jezera a jejich fauna a flóra, kulturní a historické památky, turistické a cyklo trasy, Průmysl, těžba uhlí, výroba železa a oceli, 3. největší město ČR, nákupní centrum, průmyslová Poznání, kultura, folklór, atraktivity, malebná příroda, Lysá hora, zábava, sport, sjezdové a běžecké lyžování, koupání 7. Myslivost 8. Incentivní 1. Poznávací 2. Cyklo 3. Městská 4. Příměstská 5. Venkovská a agro 6. Koupání, 7. Vodní sporty a rybaření 1. Pěší 2. Cyklo, 3. Příměstská 4. Poznávací 5. Venkovská a agro 1. Poznávací 2. Průmyslová 3. Kongresová a byznys 4. Městská 5. Příměstská 6. Cyklo 7. Lázeňství 1. Pěší 2. Poznávací - folklór 3. Zimní sporty 4. Rekreace 5. Venkovská a agro 6. Cyklo 7. Incentivní 8. Paragliding 9. Sportovní létání Viz. výše Viz. výše Zejména region SMaS a okolní regiony (Východní Čechy, Střední Morava) Zejména region SMaS (hlavně pak Ostravská aglomerace) a Střední Morava Polsko (zejména jeho jižní část, příhraničí s ČR) Slovensko Východní část Německa Polsko (zejména jeho jižní část, příhraničí s ČR) Slovensko Viz. výše Celá ČR Polsko (zejména jeho jižní část, příhraničí s ČR) Německo Ostatní Evropa Viz. výše Celá ČR Polsko Východní část Německa Slovensko Holandsko, Dánsko Ostatní Evropa 3.3.2 Potenciální cílové trhy pro období do roku 2006 Na základě identifikovaného turistického potenciálu turistického regionu SMaS, jeho současné konkurenční pozice, přijaté vize rozvoje cestovního ruchu a rámcové marketingové strategie lze potenciální cílové trhy popsat následovně: Tuzemský trh a jeho cílové skupiny Poznámky Turista z regionu Severní Moravy a Slezska nebo z jiné části České republiky, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi) zejména za sportovním vyžitím, poznáváním regionu a jeho atraktivit, rekreací a zábavou. 1. 2. 3. 4. 5. Návštěvník nebo turista z regionu Severní Moravy a Slezska či z přilehlých regionů, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi) za nákupy. Děti a školní mládež, přijíždějící do regionu nebo do cílové destinace zejména ve skupinách (školní výlety, lyžařské či jiné sportovní výcviky), zejména po silnici (autobus) za poznáváním regionu a jeho atraktivit nebo za sportem a zpravidla mimo období hlavní sezóny. Senioři z regionu Severní Moravy a Slezska nebo z jiné části České republiky, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace sami nebo se svým partnerem nebo se skupinou po silnici (osobním automobilem nebo autobusem) nebo po železnici za rekreací a poznáváním regionu a jeho atraktivit. Lázeňští hosté z regionu Severní Moravy a Slezska nebo z jiné části České republiky, ve vyšší a částečně střední věkové kategorii, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace po železnici nebo po silnici (osobním automobilem nebo autobusem) ze zdravotních / léčebných důvodů a preventivních důvodů. Velmi významnou skupinou pro sezónní období (období prázdnin) jsou rodiny se školou povinnými dětmi. Z pohledu mimosezónních období se jeví jako velmi významné rodiny s dětmi v předškolním věku a bezdětné rodiny. Významná cílová skupina zejména z pohledu pokrytí mimosezónních období. Významná cílová skupina pro prodloužení sezóny a pokrytí mimosezónních období. Z pohledu poskytovaných služeb méně náročná skupina, ale citlivá na cenu. Dnes se jedná podle kvalifikovaného odhadu o 35.000 až 38.000 hostů ročně, z toho z 90% se jedná o pojištěnce, pouze asi v 10% IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 11

6. Podnikatelé, manažeři a zaměstnanci z regionu Severní Moravy a Slezska nebo z jiné části České republiky přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace po silnici (zejména osobním automobilem), po železnici (zejména v případě, je-li cílovou destinací střední část regionu, nacházející se kolem hlavních železničních koridorů Ostrava, Karviná, Bohumín, Třinec) nebo letadlem (přes letiště Ostrava Mošnov a opět zejména je-li cílovou destinací střední část regionu) z profesních důvodů (obchodní služební cesty, konference, výstavy, incentivní cestovní ruch). případů se jedná o samoplátce. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. Zahraniční trh a jeho cílové skupiny Poznámky Turista z Polska, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji Jedná se o velmi významný trh osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící do střední (38,7 milionů obyvatel, z toho třídy s průměrnými příjmy a přijíždějící zejména za sportovním vyžitím (zejména horské pouze asi 18% patří do skupiny oblasti, tj. subregiony Hrubý Jeseník a Beskydy Valašsko), poznáváním regionu a jeho pod hranicí chudoby), atraktivit, rekreací a zábavou. dlouhodobě stagnující resp. mírně klesající populace, v roce 2000 bylo 2,8 milionů obyvatel uživateli internetu. Turista ze Slovenska, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, Ne velký, ale za to kulturně, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící do jazykově a historicky blízká střední třídy s průměrnými příjmy a přijíždějící zejména za poznáváním regionu a jeho cílová skupina (5,4 mil. atraktivit, rekreací a zábavou a sportovním vyžitím (zejména horské oblasti, tj. subregiony obyvatel). Hrubý Jeseník a Beskydy Valašsko a zejména v období mimo zimní sezónu). Návštěvník nebo turista z Polského nebo Slovenského příhraničí, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi) za nákupy (zejména příhraniční regiony severní část Hrubého Jeseníku, Opavsko Krnovsko, Ostravsko Karvinsko a severovýchodní část Beskyd a Valašska). Polské, Ukrajinské, Běloruské a Ruské děti a školní mládež, přijíždějící do regionu nebo do cílové destinace zejména ve skupinách (školní výlety, lyžařské či jiné sportovní výcviky), zejména po silnici (autobus) nebo po železnici za poznáváním regionu a jeho atraktivit nebo za sportem a zpravidla mimo období hlavní sezóny. Zahraniční turisté zejména z Německa, Nizozemska, Dánska a ostatních částí Evropy, patřící ve svých zemích do nižších a středních příjmových skupin, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména po silnici, nejčastěji osobním automobilem se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), zejména za sportovním vyžitím, poznáváním regionu a jeho atraktivit a rekreací. Senioři, zejména z Německa, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace se svým partnerem nebo se skupinou po silnici (osobním automobilem nebo autobusem) za rekreací a poznáváním regionu a jeho atraktivit. Zahraniční lázeňští hosté zejména z Polska, Slovenska ale i z východní části Německa, ve vyšší a částečně střední věkové kategorii, přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace po silnici (osobním automobilem nebo autobusem) nebo po železnici ze zdravotních / léčebných důvodů. Mimoevropský turista (USA, Japonsko, Asie apod.), přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace zejména letadlem (přes letiště Ostrava Mošnov) nebo po silnici (nejčastěji zapůjčeným osobním automobilem) se svým partnerem nebo s rodinou (rodiny s dětmi), patřící ve své zemi do střední a vyšší střední třídy a přijíždějící zejména za sportovním vyžitím (zejména horské oblasti, tj. subregiony Hrubý Jeseník, Beskydy Valašsko), poznáváním regionu a jeho atraktivit (kulturní památky např. Hukvaldy, Štramberk, industriální památky) a rekreací. Zahraniční podnikatelé, manažeři a zaměstnanci přijíždějící do regionu resp. do cílové destinace letadlem (přes letiště Ostrava Mošnov a opět zejména je-li cílovou destinací střední část regionu) nebo po silnici (zejména osobním automobilem) nebo po železnici (zejména v případě, je-li cílovou destinací střední část regionu, nacházející se kolem hlavních železničních koridorů Ostrava, Karviná, Bohumín, Třinec) z profesních důvodů (obchodní služební cesty, konference, výstavy, incentivní cestovní ruch). Spádová oblast do 100 km od centra regionu Ostravy zahrnuje populaci téměř 5 mil., do 200 km je to přes 7 mil. obyvatel. Významné cílové skupiny, zejména pro Polský trh hovoří silný zlotý, tedy relativně nižší finanční náročnost pobytu a služeb v ČR. Německo populace 82 mil., s mírně rostoucí tendencí, velmi silná skupina seniorů (kolem 20%) Nizozemsko populace 16,1 mil., rostoucí tendence, velmi nízká nezaměstnanost 2,8%, silná skupina seniorů (blíží se ke 20%). Dánsko populace 5,3 mil., tj. 2,9 mil. rodin z toho 640 tis. s dětmi, dlouhodobě populačně rostoucí trh, přes 20% populace tvoří senioři starší 60 let. Německo cca 16 mil. seniorů nad 60 let. Nizozemsko cca 3 mil. seniorů nad 60 let. Dánsko cca 1,1 mil. seniorů nad 60 let. IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 12

3.4 Cíle rozvoje cestovního ruchu turistického regionu SMaS Rámcová strategie Střednědobé (základní) cíle do roku 2006 Krátkodobé (dílčí) cíle do roku 2003 1.1. Zvýšení ročního počtu turistů v regionu SMaS na úroveň 1.500.000 (výchozí úroveň za rok 2000 je 1.051.051). 1.1.1. Zastavit pokles počtu turistů v regionu SMaS (výchozí úroveň za rok 2000 je 1.051.051) cestou podpory neinvestičních (měkkých) projektů. 1. Vybudování a rozvoj marketingov é pozice regionu 2. Rozvoj nabídky cestovního ruchu 3. Rozvoj infrastruktur y cestovního ruchu 1.2. Vybudování nového image regionu, vycházejícího z přijaté vize a marketingové strategie. 1.3. Zvýšení počtu zahraničních turistů a návštěvníků regionu. 2.1. Zajištění dostatečné nabídky produktů a produktových balíčků, vycházejících z přijaté produktotržní orientace regionu SMaS a reprezentující základní nabídku každého z jednotlivých identifikovaných marketingových subregionů. 2.2. Vytváření podmínek pro soukromý i veřejný sektor při přípravě a rozvoji produktů cestovního ruchu. 2.3. Podpora a rozšíření venkovské a agro turistiky ve vhodných marketingových subregionech. 2.4. Zvýšení kvality služeb poskytovaných v cestovním ruchu na úroveň odpovídající mezinárodním standardům. 3.1. Spoluprací všech 3 KÚ a municipalit vytvářet podmínky pro takový rozvoj infrastruktury v jednotlivých marketingových subregionech, který by odpovídal vytčené produktotržní orientaci TR SMaS a jednotlivých marketingových subregionů. 3.2. Podporovat realizaci identifikovaných významných záměrů a projektů z jednotlivých marketingových 1.2.1. Vytvořit jednotný komunikační styl, přispívající ke změně image regionu, vycházející z nadefinované konkurenční pozice regionu. 1.3.1. Vytvořit systém koordinace aktivit a zvýšení efektivnosti marketingových aktivit zaměřených na identifikované zahraniční cílové trhy. 1.3.2. Prohloubit spolupráci mezi zainteresovanými subjekty v rámci turistického regionu SMaS zaměřenou na zvýšení počtu turistů a návštěvníků regionu. 1.3.3. Dosáhnout zařazení nabídky produktů pobytů v regionu do nabídkových katalogů CK zaměřených na příjezdový cestovní ruch. 2.1.1. Vytvořit motivační systém pro vytváření produktů a produktových balíčků cestovního ruchu v souladu s produkto-tržní orientací TR SMaS a jednotlivých marketingových subregionů. 2.2.1. Zajistit podmínky pro rozvoj sjezdového lyžování ve vrcholových partiích Jeseníků (zejména na Pradědu) a Beskyd (zejména na Lysé hoře) 2.2.2. Zajistit inventarizaci stávajících produktů a produktových balíčků a průběžné doplňování o nově vznikající produkty a zpřístupnění databáze těchto produktů/produktových balíčků. 2.2.3. Podpořit úpravu lyžařských běžeckých tras v dotčených marketingových subregionech (Hrubý Jeseník, Beskydy a Valašsko). 2.2.4. Podpořit rozvoj zábavních center a zařízení pro volnočasové aktivity ve spádových městech/obcích jednotlivých marketingových subregionů. 2.2.5. Podpořit rozvoj industriálního cestovního ruchu zejména v centrální části regionu (zejména Ostravsko-Karvinsko). 2.3.1. Podpořit rozvoj potenciálu venkovské a agroturistiky navržením a realizací programu podpory rozvoje ubytovacích kapacit na venkově. 2.4.1. Podpořit realizaci systému certifikace a sledování kvality služeb v cestovním ruchu. 3.1.1. Vytvořit systém zajišťující vzájemnou informovanost a koordinaci aktivit v oblasti cestovního ruchu mezi institucemi veřejné správy a samosprávy 3 dotčených krajských územních obvodů (OK, MSK, ZK). 3.1.2. Podporovat vytváření projektové dokumentace, nutné pro rozvoj infrastruktury cestovního ruchu. 3.1.3. Vytvořit databázi podpůrných informací pro přípravu projektových dokumentací k rozvoji infrastruktury cestovního ruchu. 3.1.4. Vytipovat a podpořit vznik potřebných dokumentací pro alespoň jeden významnější projekt v každém marketingovém subregionu. 3.1.5. Podpořit dořešení otázky dopravní dostupnosti Hrubého Jeseníku z vnitrozemí. 3.2.1. Vytipovat a podpořit zahájení realizace alespoň jednoho významnějšího projektu v každém IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 13

Rámcová strategie Střednědobé (základní) cíle do roku 2006 Krátkodobé (dílčí) cíle do roku 2003 subregionů významně ovlivňujících rozvoj cestovního ruchu v regionu. marketingovém subregionu TR SMaS. 3.3. Navrhnout a realizovat jednotný orientační systém cestovního ruchu v kraji. 4.1. Zajišťovat dlouhodobý a pravidelný monitoring návštěvnosti regionu a jeho subregionů. 3.3.1. Vytvořit podmínky pro zpracování návrhu jednotného orientačního systému CR v kraji. 4.1.1. Zajistit prostředky a realizaci každoročních pravidelných terénních šetření, umožňujících monitorovat změny v profilu návštěvníků. 4.1.2. Vytvořit a realizovat systém kontinuální zpětné vazby od turistů a návštěvníků regionu. 4. Marketingov á komunikace a informační zajištění 5. Podpora prodeje a distribuce nabídky regionu. 6. Doprovodné služby a alternativní programy 4.2. Podporovat rozvoj informačních systémů zaměřených na identifikované cílové trhy a odpovídající trendům a standardům na těchto trzích. 4.3. Podílet se na koordinaci a podpoře propagace potenciálu cestovního ruchu regionu zejména na identifikovaných cílových zahraničních trzích. 5.1. Podporovat prodej/distribuci nabídky - produktů a produktových balíčků cestovního ruchu v regionu - zejména na zahraničních trzích. 6.1. Navrhnout dopravní systém pro podporu rozvoje CR (klidová doprava parkoviště, návaznosti jednotlivých forem dopravy, návaznosti příjezdové a regionální / lokální dopravy ekobusy, skibusy, lanovky, autobusová a železniční podpora cykloturistiky atd.) a následně vytvářet podmínky pro realizaci. 4.2.1. Podpořit vytvoření a realizaci informačního systému pro zájemce o návštěvu regionu a odpovídající požadavkům identifikovaných cílových trhů. 4.2.2. Podpořit vytvoření a realizaci informačního systému pro turisty a návštěvníky regionu, odpovídajícího požadavkům identifikovaných cílových trhů. 4.3.1. Zajistit vytvoření plánu marketingové komunikace regionu na rok 2003 (nutná spolupráce zejména 3 KÚ a Euroregionů) zaměřené na identifikované cílové skupiny. K tomu využít spolupráce s municipalitami, mikroregiony a sdruženími obcí a měst, ubytovateli a cestovními kancelářemi. 4.3.2. Zajistit pravidelnou medializaci produktů, akcí apod. v regionu. 5.1.1. Zajistit vytvoření plánu podpory prodeje/distribuce nabídky regionu na cílových trzích na rok 2003 (nutná spolupráce zejména 3 KÚ a Euroregionů) zaměřené na identifikované cílové skupiny. 5.1.2. Navrhnout a realizovat motivační systém zaměřený na importéry turistů do regionu (např. soutěž o nejlepší incomingovou CK). 6.1.1. Ve spolupráci s municipalitami / mikroregiony / euroregiony zajistit zpracování celoregionální studie dopravního systému pro podporu rozvoje CR v členění podle identifikovaných marketingových subregionů a odpovídající identifikovaným cílovým skupinám a profilům jednotlivých subregionů. 7. Rozvoj lidských zdrojů 6.2. Podporovat rozvoj doprovodných služeb zaměřených na rozvoj cestovního ruchu v regionu. 7.1. Podporovat vznik vzdělávacích programů (celoživotní vzdělávání, profesní vzdělávání, výcvikové kurzy, rekvalifikační kurzy) zaměřených na oblast cestovního ruchu. 6.2.1. Navrhnout motivační systém zaměřený na širší využívání platebních karet. 7.1.1. Zajistit identifikaci vzdělávacích/rozvojových potřeb pracovníků v sektoru cestovního ruchu. 7.1.2. Ve spolupráci se vzdělávacími institucemi, úřady práce a podnikatelskými subjekty v sektoru cestovního ruchu a s využitím zahraničních zkušeností navrhnout a podpořit realizaci vzdělávacích programů a kurzů pro pracovníky a podnikatele v sektoru cestovního ruchu. 8. Destinační managemen t 7.2. Vytvářet podmínky pro zvyšování počtu podnikatelských subjektů v cestovním ruchu v regionu SMaS o 15% (z 25.387 k 28. 6. 2001 na 29.200 k 31. 12. 2006) 8.1. Podpořit zpracování návrhu a realizaci destinačního managementu regionu SMaS, vycházejícího z vnitřních potřeb a požadavků regionu (3 kraje, 3 euroregiony, řada sdružení obcí a mikroregionů, TIC, zájmová a profesní sdružení), z návaznosti na ostatní, zejména sousední, turistické regiony a ze zahraničních i domácích zkušeností. 7.2.1. Vytvořit motivační systém pro zájemce, začínající a malé podnikatele v cestovním ruchu. 8.1.1. Vytvořit systém vzájemné komunikace, který bude základem pro vznik destinačního managementu. 8.1.2. Zajistit vytvoření destinačního managementu pro turistický region SMaS. IRP, s. r. o. & Enterprise plc & ARR, a. s. Strana 14