ENERGETICKÝ AUDIT KOMPLEXU BUDOV ZÁKLADNÍ ŠKOLY EDVARDA BENEŠE V OPAVĚ

ENERGETICKÝ AUDIT KOMPLEXU BUDOV ZÁKLADNÍ ŠKOLY EDVARDA BENEŠE V OPAVĚ ZPRACOVALA: ING. SVĚTLANA KRAVČENKOVÁ č. osv. 039 DATUM: 20. 4. 2014 Evidenční číslo: 04/2014 Tato dokumentace včetně příloh je duševním vlastnictvím zpracovatele. Jakékoliv šíření a postupování této dokumentace třetím osobám nebo její použití k jiným účelům než ve smyslu smlouvy o dílo lze provádět pouze s předchozím souhlasem zpracovatele.

or: Strana č: 2 NÁZEV DOKUMENTACE ENERGETICKÝ AUDIT ODBĚRATEL STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA ENERGETICKÝ AUDIT KOMPLEXU BUDOV ZÁKLADNÍ ŠKOLY EDVARDA BENEŠE V OPAVĚ Vypracoval: kolektiv autorů Schválil: Datum: 20.4.2014 Počet stran: 57 Zpracovatelé dokumentace: Technologická část: Stavební část: Elektro část: Ekonomická část: Ing. Petr Hrubý Vítězslav Macek Číslo zakázky: EA_OPA03A_14 Číslo smlouvy:

or: Strana č: 3 OBSAH 1. Identifikační údaje... 6 2. Popis výchozího stavu... 7 2.1 Základní údaje o předmětu EA... 7 2.2 Charakteristika užívání objektu... 7 2.3 Stavební konstrukce objektu... 8 2.4 Větrání budov... 11 2.5 Zemní plyn... 11 2.6 Zásobování objektu teplem... 12 2.6.1 Vytápění... 12 2.6.2 Příprava TV... 13 2.6.3 Otopná soustava... 15 2.7 Zdroj, měření a odběr elektrické energie... 15 2.7.1 Napájení elektrickou energií... 15 2.7.2 Spotřeba elektrické energie a přepočet na GJ... 16 2.7.3 Umělé osvětlení... 16 2.8 Energetické bilance... 17 3. Zhodnocení výchozího stavu... 21 3.1 Klimatické podmínky... 21 3.2 Celková spotřeba tepla pro vytápění... 21 3.3 Příprava TV... 21 3.4 Budova... 22 3.5 Zhodnocení současného stavu elektro... 23 4. Návrh opatření ke snížení spotřeby energie... 24 4.1 Organizační opatření... 24 4.2 Nízkonákladová opatření... 24 4.3 Investiční opatření... 24 4.3.1 Instalace solárních kolektorů... 24 4.3.2 Zateplení... 25 4.3.3 Varianta 1... 27 4.3.4 Varianta 3... 28 4.4 Ekonomické hodnocení variant... 30 4.4.1 Metodika ekonomického vyhodnocení... 30 4.5 Okrajové podmínky ekonomického hodnocení... 30 4.6 Výsledky ekonomického hodnocení... 31 4.7 Vyhodnocení variant z hlediska ochrany životního prostředí... 33 4.7.1 Lokální hodnocení... 33 4.7.2 Globální hodnocení... 33 4.8 Výběr optimální varianty... 34 5. Doporučení energetického specialisty... 34 5.1 Popis optimální varianty... 34 5.1.1 Varianta zateplení... 34 5.1.1 Úprava vytápění... 34 5.1.2 Úprava přípravy TV... 34 5.2 Roční úspory energie... 34 5.3 Investiční náklady... 34 5.4 Průměrné roční provozní náklady... 34 5.5 Ekonomické hodnocení optimální varianty... 35 5.6 Ekologické hodnocení optimální varianty... 36 5.7 Návrh vhodné koncepce systému managementu hospodaření s energií... 36 5.8 Okrajové podmínky pro optimální variantu... 36 6. Evidenční list energetického auditu... 37

or: Strana č: 4 ÚVOD je vypracován pro potřeby zákona 406/2000 Sb. je zpracován dle platné metodiky pro vypracování energetických auditů dle vyhlášky 480/2012 Sb. Podklady pro vypracování energetického auditu: Při vypracování energetického auditu jsme vycházeli z výkresové dokumentace, technické zprávy ústředního vytápění a technické zprávy stavební části. Provozovatelem budovy byly poskytnuty podklady ke spotřebě elektrické energie a zemního plynu v posledních třech letech. V průběhu zpracování energetického auditu byla provedena prohlídka. V průběhu zpracování energetického auditu byly použity další informace pracovníků o provozu budovy. Použité normy a literatura: Zákon č.406/2000 Sb. ve znění Zákona č.318/2012 Sb. Vyhl.č.441/2012 Sb. minimální účinnost při výrobě EE a TE Vyhl.č.480/2012 Sb. o energetickém auditu a posudku Vyhl.č.78 /2013 Sb. PEN Vyhl.č.193/2007 Sb. účinnost užití energie při rozvodu tep. energie Vyhl.č.194/2007 Sb. pravidla pro vytápění konečným spotřebitelům ČSN ISO 50001:2012 - Systémy managementu hospodaření s energií ČSN 73 0540/02-2011 Tepelná ochrana budov ČSN EN 12831 Tepelné soustavy v budovách Výpočet tepelného výkonu ČSN EN ISO 13370 - Tepelné chování budov - Přenos tepla zeminou - Výpočtové metody ČSN EN ISO 13790 - Energetická náročnost budov - Výpočet potřeby energie na vytápění a chlazení ČSN EN ISO 13788 - Tepelně vlhkostní chování stavebních dílců a stavebních prvků ČSN EN ISO 13789 - Tepelné chování budov - Měrné tepelné toky prostupem tepla a větráním - Výpočtová metoda TNI 73 0331 Energetická náročnost budov Typické hodnoty parametrů technických systémů, užívání budov a klimatických dat pro výpočet a hodnocení energetické náročnosti budov

or: Strana č: 5 ČSN 73 0580 - Denní osvětlení budov ČSN EN 12193 Světlo a osvětlení Osvětlení sportovišť ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení Osvětlení pracovních prostorů, Část 1: Vnitřní pracovní prostory ČSN 73 4301 Obytné budovy (osvětlení) ČSN 36 0010 - Měření světla ČSN 36 0011 - Měření osvětlení vnitřních prostorů ČSN 36 0020 - Sdružené osvětlení budov ČSN 36 0450 - Umělé osvětlení vnitřních prostorů Vyhláška Ministerstva zdravotnictví 410/2005 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých

or: Strana č: 6 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ZADAVATEL AUDITU: IČ DIČ TEL FAX ZODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE PROVOZOVATEL BUDOV IČ DIČ STATUTÁRNÍ MĚSTO OPAVA se sídlem Opava, Horní nám. 69, 746 26 Opava 00 300 535 CZ00300535 553 756 330 553 624 092 Prof. PhDr. Zdeněk Jirásek, CSc., primátor Základní školy Opava Edvarda Beneše 2, příspěvková organizace 70999279 CZ70999279 TEL E-MAIL ZODPOVĚDNÝ ZÁSTUPCE 420 553 712 525 info@zsbenese.opava.cz Mgr. Pavel Dominik, ředitel ZPRACOVATEL AUDITU: IČ DIČ TEL/FAX ENERGETICKÝ AUDITOR Hlavní třída 681/112 708 00 Ostrava Poruba 729 89 921 CZ6157030880 ČÍSLO OSVEDČENÍ 039 (MPO), vydáno 7.3.2002 PŘEDMĚT AUDITU Komplex na ulici Edvarda Beneše 961/2 v Opavě- Kateřinkách, PSČ: 747 05 Budova na ulici Edvarda Beneše 983/4 v Opavě-Kateřinkách, PSČ: 747 05

or: Strana č: 7 2. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU 2.1 Základní údaje o předmětu EA Předmětem energetického auditu je komplex budov základní školy na ulici Edvarda Beneše 961/2 v Opavě a dále budova školní družiny na ulici Edvarda Beneše 983/4 v Opavě. Posuzované objekty se nachází v katastrálním území Kateřinky u Opavy 711 756 na parcele č. st. 1487 (č.p. 961) a na parcele č. st. 1471 (č.p. 983). Areál se skládá ze samostatně stojícího pavilónu H1 a ze vzájemně propojených pavilónů U1, U2, S, T1, T2. obrázek 2-1 Pohled na hlavní vstup do budovy 2.2 Charakteristika užívání objektu Pavilón H1 kuchyň - plný provoz provoz varného centra pondělí až pátek od 6,00 hod do 12,00 hod, provoz kuchyně pondělí až pátek od 6,00 hod do 14,30 hod, družina pondělí až pátek od 6,00 hod do 17,00 hod. Pavilóny U1, U2, S - základní škola - plný provoz učebny pondělí až pátek od 8,00 hod do 16,00 hod, byt pondělí až pátek od 7,00 hod do 22,00 hod. Pavilóny T1, T2 tělocvičny - plný provoz tělocvičny, šatny. sociální zařízení pondělí až pátek od 7,00 hod do 21,00 hod, sobota, neděle od 9,00 hod do 20,00 hod, dílny, učebny pondělí až pátek od 8,00 hod do 16,00 hod. Ve škole se nachází 25 kmenových tříd. V pavilonu H1 se nachází dvě oddělení družiny a školní klub. Služební byt užívají 4 osoby. Ve varném centru, které se nachází v pavilónu H1 se připraví 830 obědů/den, v rpůměru cca 805 obědů/den. Za roke se zde připraví cca 160 805 obědů/rok. Denně se vydává cca 720 obědů. 110 obědů se distribuuje v přeprackách nebo v jídlonosičích. V kuchyni je 12 zaměstanců/den. Školu denně navštěvuje cca 550 žáků. O chod základní školy se stará 50 zaměstnanců denně. obrázek 2-2 Schéma komplexu Pro názornost je uvedeno přehledné schéma komplexu budov základní školy. Na následující stránce je uvedeno situační umístění auditovaných budov.

or: Strana č: 8 obrázek 2-3 Situační umístění objektu obrázek 2-4 Pohled na spojovací krček a dvorní průčelí pavilónu U1 2.3 Stavební konstrukce objektu Školní zařízení bylo uvedeno do provozu v roce 1973. Areál školy se skládá z pěti pavilónů a jednoho spojovacího krčku. Všechny objekty byly vybudovány v konstrukční technologii MS-OB (základové patky, vetknuté železobetonové sloupy, vodorovná nosná konstrukce se skrytými průvlaky, zavěšený obvodový plášť, ztužující železobetonové stěny a zděné nenosné příčky, ploché střechy (jednovrstvé uzavřené) s malým spádem. Jednotlivé pavilóny jsou jednopodlažní, dvoupodlažní a třípodlažní, vzájemně propojené spojovacím krčkem, který je umístěn v ose hlavního vstupu do budovy.

or: Strana č: 9 Pavilon U1 Jedná se o třípodlažní objekt obdélníkového půdorysu, ve kterém se nachází hlavní vstup do školního zařízení, vstup do administrativní části, šaten dětí, k učebnám dětí druhého stupně a k odpovídajícímu sociálnímu zázemí. V tomto pavilónu se nachází jeden ze tří napojovacích uzlů ústředního vytápění, hlavní uzávěr vody a zemního plynu. Dále se zde nachází lokální příprava TV pro hygienická zařízení. Pavilon U2 Jedná se o dvoupodlažní objekt obdélníkového půdorysu, který slouží k výuce dětí prvního stupně. V pavilonu se nacházejí učebny a odpovídající hygienická zařízení. Spojovací krček S Jedná se o jednopodlažní objekt obdélníkového půdorysu, který představuje hlavní komunikační propojení mezi pavilony U1 a U2 a současně umožňuje vstup do dvojice postranních atrií s vydlážděnou plochou, odpočinkovými lavičkami a okrasnou zelení. Pavilon T1 Jedná se o dvoupodlažní objekt nepravidelného půdorysu, ve kterém je vestavěna tělocvična. V jedné z částí se nachází služební byt. Tento pavilon je částečně zapuštěný pod okolní terén a je opatřen samostatným vstupem. V prvním podlaží se nacházejí prostory, které souvisejí s provozem tělocvičny šatny, hygienická zařízení (sprchy a WC). Samostatný vstup umožňuje vstup uživatelům tělocvičny i mimo hlavní vyučovací dobu školy. V prvním podlaží tohoto pavilonu se nachází druhý napojovací uzel ústředního vytápění. Ve druhém podlaží se nachází učebny. Pavilon T2 Jedná se o jednopodlažní objekt nepravidelného půdorysu, ve kterém je vestavěna tělocvična. Pavilon má dva samostatné venkovní vstupy vstup do mechanické a keramické dílny s vypalovací pecí a vstup na venkovní sportovní plochy. Tělocvična je vybavena odpovídajícím zázemím. Pavilon školní družiny H1 Jedná se o dvoupodlažní částečně podsklepený objekt s plochou střechou, který je umístěný mimo sevřenou skupinu pavilonů základní školy.

or: Strana č: 10 Konstrukční výška jednotlivých podlaží s výjimkou tělocvičen je 3,6 m. Jen v tělocvičnách je světlá výška jiná - T1: 8,55-9,25 m (jedno podlaží) a - T2: 6,97-7,60 m (jedno podlaží). Obvodový plášť budov je tvořen železobetonovým skeletem, kde štítové stěny pavilonů jsou tvořeny sendvičovými panely ze struskopemzobetonu (SPB 22 cm + PPS 6 cm + 5 cm ŽB moniérka), průčelí pavilonů je tvořeno plynosilikátovými panely tl. 24 cm. Objekty vestavěných tělocvičen jsou vyzděny PSK tvárnicemi v tl. 30 cm. Spojovací krček je prosklený. Skladby plochých střech jsou původní s výjimkou pavilonu U2, jehož střešní plášť byl v roce 2008 dodatečně zateplený polystyrénem tl. 15 cm. Tato střecha se nebude dodatečně zateplovat. Otvorové výplně jsou většinou původní - jsou tvořeny převážně pásy dřevěných zdvojených oken s meziokenními izolačními vložkami (MIV). V prostoru hlavních schodišť jsou osazeny okenní zdvojené ocelové výplně. V roce 1997 byly otvorové výplně v tělocvičnách dodatečně (místo vnějšího skla v ocelovém rámu) osazeny polykarbonátem tl. 8 mm. Všechny vstupní prosklené stěny jsou provedeny jako ocelohliníkové s jednoduchým zasklením. Stěny spojovacího krčku S jsou tvořeny ocelovou nosnou konstrukcí a ocelohliníkovými výkladci s jednoduchým zasklením. Na střeše zázemí tělocvičny T2 jsou osazeny dvojité kupolové světlíky 11 kusů. Jednotlivé pavilóny jsou navzájem odděleny dilatačními spárami bez zateplení. obrázek 2-5 Phled na tělocvičnu v pavilonu T1 a přistvěnou ambulanci V roce 1995 byla k budově- pavilonu T1- přistavěna zubní ambulance. Tuto část do výpočtů nezahrnujeme, nijak ji nehodnotíme a neuvažujeme se stavebními úpravami. V rámci rekonstrukce kuchyně v pavilonu H1 byly v jejích prostorách vyměněny okenní otvory za nové plastové s izolačním dvojsklem. Spolu s okny byly instalovány i nové vstupy do této části pavilonu. obrázek 2-6 Uliční pohled na pavilon H1 obrázek 2-7 Pohled do prostoru tělocvičny

or: Strana č: 11 Podlahy na terénu v pobytových místnostech (učebny) mají tepelnou izolaci z polystyrénu tl. 50 mm na chodbách a v místnostech s nižší teplotou se jedná o polystyrén tl. 20 mm. V tělocvičně T1 se jedná o Heraklit tl. 50 mm. 2.4 Větrání budov Byla realizována rekonstrukce kuchyně včetně nového vzduchotechnického zařízení o maximálním vzduchovém výkonu 12 000 m 3 /hod. Vzduchotechnická jednotka je umístěna v 1.PP ve strojovně vzduchotechniky. Dopravu vzduchu zajišťují dva radiální ventilátory (příkon 2 x 5,5 kw) s regulací výkonu pomocí frekvenčních měničů. Je instalována vzduchotechnická jednotka s deskovým rekuperačním výměníkem s účinností 55 60 %. Dohřev vzduchu je zajištěn teplovodním ohřívačem o výkonu 65,7 kw. Pro chlazení slouží kondenzační jednotka, která je umístěna na střeše objektu. Výkon kondenzační jednotky je 58,1 kw (příkon 18,8 kw), tato je propojena s chladičem v jednotce o výkonu 46,8 kw. Regulace vzduchotechniky je plně automatická podle vnitřních čidel vlhkosti, teploty. Ostatní prostory jsou provětrány převážně přirozeně okny, v hygienických místnostech jsou osazeny odvodní axiální ventilátory. obrázek 2-8 Pohled do zrekonstruované kuchyně 2.5 Zemní plyn Do ZŠ je přivedena ocelová nízkotlaká plynovodní přípojka DN 80 z venkovního nízkotlakého městského plynovodního řádu. Hlavní uzávěr plynu K800 DN 80 je umístěn v místnosti 1.NP pavilónu U1 metr za obvodovou zdí, v místnosti je osazen i fakturační plynoměr. Od hlavního uzávěru plynu je veden nízkotlaký domovní plynovod pod stropem 1.NP. Vnitřní domovní plynovod o provozním přetlaku 2,0 kpa slouží pro napojení šesti zásobníkových plynových ohřívačů. Plyn je rozveden do laboratorní učebny chemie, učebny fyziky a do učebny pro výuku vaření. Do bytu je přivedena samostatná plynovodní přípojka se samostatným fakturačním plynoměrem. Plyn slouží pro ohřev TV a kuchyňský sporák. Do kuchyně v pavilonu H1 je přivedena ocelová nízkotlaká plynovodní přípojka DN 80 z venkovního nízkotlakého městského plynovodního řádu. Hlavní uzávěr plynu zemní zákopová souprava - je umístěn 1 metr před objektem. Od hlavního uzávěru plynu je veden nízkotlaký domovní plynovod v zemi do 1.PP. Na zdi objektu v 1.PP ve zděné nice s ocelovými dvířky je umístěn uzávěr DN 80. V samostatné místnosti je osazen fakturační plynoměr. Vnitřní domovní

or: Strana č: 12 plynovod o provozním přetlaku 2,0 kpa s páteřním rozvodem DN 65 slouží pro napojení kuchyňských plynových spotřebičů, plynového průtokového ohřívače a dvou zásobníkových plynových ohřívačů. Do bytu je přivedena samostatná plynovodní přípojka se samostatným fakturačním plynoměrem. Plyn slouží pro ohřev TV a kuchyňský sporák. Revize zemního plynu jsou prováděny pravidelně. Dodavatelem zemního plynu v době zpracování energetického auditu je firma Pragoplyn, a.s. tabulka 2-1 Nákup ZP v posledních letech V tabulce jsou uvedeny hodnoty nákupu ZP v posledních třech zúčtovacích obdobích. 2.6 Zásobování objektu teplem 2.6.1 Vytápění Budovy jsou napojeny na systém CZT. V jednotlivých částech jsou instalovány 3 napojovací uzly s fakturačním měřením. Přehled jednotlivých napojovacích uzlů: Napojovací uzel 1 - v pavilónu U1 vytápěcí okruh pavilónu U1 vytápěcí okruh pavilónu T2 Napojovací uzel 2 - v pavilónu T1 (ve fakturách uváděn jako U2) vytápěcí okruh pavilónu U2 vytápěcí okruh pavilónu T1 vytápěcí okruh spojovacího krčku S vytápěcí okruh bytu školníka (v roce 2008 zavedeno podružné měření) Napojovací uzel 3 - v pavilónu H1 vytápěcí okruh pavilónu H1 TV Vytápění Celkem 2011 Nákup m 3 /r 8 503 0 8 503 Nákup GJ/r 290 0 290 Náklady Kč/r 131 805 0 131 805 2012 Nákup m 3 /r 7 661 0 7 661 Nákup GJ/r 261 0 261 Náklady Kč/r 109 664 0 109 664 2013 Nákup m 3 /r 5 895 0 5 895 Nákup GJ/r 201 0 201 Náklady Kč/r 76 412 0 76 412 Průměr Nákup m 3 /r 8 082 0 8 082 Nákup GJ/r 275 0 275 Náklady Kč/r 116 957 0 116 957 vytápěcí okruh vzduchotechniky Otopné okruhy nejsou hydraulicky vyregulované (nejsou osazeny vyvažovací armatury na jednotlivých odbočkách, neexistuje vnitřní předregulace radiátorových ventilů).

or: Strana č: 13 Horizontální teplovodní rozvody pro vytápění systému Tiechelmann jsou vedeny v neprůlezných kanálech po obvodu objektů pod podlahou 1.NP. Jen v kuchyni (H1) jsou rozvody v podsklepené části vedeny pod stropem. tabulka 2-2 Nákup tepla v posledních letech U2 U1 H1 Celkem Nákup GJ/r 1 462 2011 1 310 694 3 466 Náklady Kč/r 939 408 841 740 445 929 2 227 077 Průměrná cena Kč/GJ 642,5 642,5 642,5 642,5 Nákup GJ/r 1 564 2012 1 386 704 3 654 Náklady Kč/r 1 084 040 960 664 487 956 2 532 660 Průměrná cena Kč/GJ 693,1 693,1 693,1 693,1 2013 Nákup GJ/r 1 588 1 364 691 3 643 Náklady Kč/r 1 075 330 923 646 467 782 2 466 758 Průměrná cena Kč/GJ 677,2 677,2 677,2 677,2 Průměr Nákup GJ/r 1 538 1 353 696 3 588 Náklady Kč/r 653 650 908 684 467 223 1 524 730 2.6.2 Příprava TV Ohřev TV v ZŠ Plynové zásobníkové ohřívače - pavilón učeben U1 typ JW 40 2TNA Objem Příkon Max. provozní teplota Doporučená max. teplota Doba ohřevu o 50 C Stálý výkon JOHN WOOD Rok uvedení do provozu 02/2006 2 ks (vysoké provedení) 151 litrů 9,4 kw 82 C 60 C 81 minut 112 litrů/hod

or: Strana č: 14 - tělocvična T1 typ JW 50 2SNA 2 ks Objem 189 litrů Příkon 10,5 kw Max. provozní teplota 82 C Doporučená max. teplota 60 C Doba ohřevu o 50 C 90 minut Stálý výkon 126 litrů/hod Rok uvedení do provozu 08/2004 - tělocvična T2 typ JW 40 2SNA 2 ks (široké provedení) Objem 151 litrů Příkon 9,4 kw Max. provozní teplota 82 C Doporučená max. teplota 60 C Doba ohřevu o 50 C 81 minut Stálý výkon 112 litrů/hod Rok uvedení do provozu 02/2006 Ohřev TV v kuchyni v pavilonu H1 Ohřev TV je zajištěn dvěmi plynovými zásobníkovými ohřívači, dvěmi elektrickými zásobníkovými ohřívači Ariston s příkonem 2,6 kw a objemem 200 l a jeden ohřívač s objemem 600 litrů a příkonem 6 kw. Plynové zásobníkové ohřívače JOHN WOOD typ JW 550 SNA Objem Příkon obrázek 2-9 Plynové zásobníkové ohřívače pro přípravu TV v kuchyni 2 ks 189 litrů 11,7 kw Max. provozní teplota 82 C Doporučená max. teplota 60 C Doba ohřevu o 35 C 61 minut Rok uvedení do provozu asi 2004

or: Strana č: 15 2.6.3 Otopná soustava V objektech je dvoutrubkový horizontální zaizolovaný rozvod z ocelových trubek pro vytápění. V topném okruhu jsou zapojeny převážně litinové radiátory. Otopná tělesa nejsou osazena na vstupu termoregulačními ventily. Obrázek 2-10 Pohled na typická otopná tělesa v budově 2.7 Zdroj, měření a odběr elektrické energie 2.7.1 Napájení elektrickou energií Elektrické napojení areálu ZŠ je provedeno z kabelového rozvodu ČEZ přes přípojkovou skříň HDSS s jištěním 3x300A do rozvodny o čtyřech polích kabely 2 x AYKY 3B x 120 +70 mm 2 s ukončením v prvním poli rozvodny. Zde je provedeno měření spotřeby elektrické energie pro ZŠ a zvlášť pro byt. Pole číslo 2 slouží jako rezerva. Z pole číslo 3 a 4 jsou napojeny všechny podružné rozvaděče, umístěné na jednotlivých podlažích. Elektrické napojení kuchyně je provedeno z kabelové sítě ČEZ přes přípojkovou skříň (3 x JF400/PH1-200A umístěna vně, vlevo od schodiště na nákladovou rampu) kabelem AYKY 4B x 70 mm 2 s ukončením v rozvaděči RE. Z tohoto rozvaděče jsou napojeny ostatní podružné rozvaděče v objektu. Stávající elektrická instalace je provedena vodiči AYKY, CYKY, CYKYLO, CY a AYMY. V některých prostorách, především v kuchyni, jsou rozvody nad omítkou v kabelových lištách a na roštech. Většina elektrických rozvodů je pod omítkou. Rozvodná soustava 3 + PEN 400/230V, 50 Hz, ochrana před nebezpečným dotykovým napětím TN-C-S. Revize elektrického zařízení jsou prováděny pravidelně. Dodavatelem elektrické energie v době zpracování energetického auditu je EP ENERGY TRADING, a.s..

or: Strana č: 16 2.7.2 Spotřeba elektrické energie a přepočet na GJ V následujících tabulkách je uvedena celková spotřeba elektrické energie v jednotlivých obdobích vyjádřená v kwh i v přepočtu na GJ. Dále tabulka udává celkovou cenu, v níž jsou započteny i ceny za stálé platby. tabulka 2-3 Nákup elektrické energie v posledních třech letech 2011/12 2012/13 2013/14 Průměr Nákup EE kwh/r 73 387 Spotřeba GJ/r 264 Náklady Kč/r 373 122 kwh/r 70 838 Spotřeba GJ/r 255 Náklady Kč/r 372 498 kwh/r 73 532 Spotřeba GJ/r 265 Náklady Kč/r 352 220 kwh/r 72 586 Spotřeba GJ/r 261 Náklady Kč/r 365 946 2.7.3 Umělé osvětlení Umělé osvětlení je postupně rekonstruováno. V objektu jsou použita převážně zářivková a částečně žárovková svítidla. V rámci osvětlení je řešeno i nouzové osvětlení. V pavilonech U1, U2, S, T1 a T2 je celkem instalováno 1 215 světelných zdrojů s celkovým příkonem 100,9 kw. Ve školní družině pavilon H1 - je celkem instalováno 160 světelných zdrojů s celkovým příkonem 14,1 kw. V prostorách kuchyně v pavilonu H1 je instalováno 117 světlených zdrojů s celkovým příkonem 10,034 kw. Celkový příkon osvětlení je tedy 125,034 kw. Ovládání (spínání) osvětlení je provedeno místně, spínači umístěnými u vchodu do místností, začátcích a na koncích pochůzkových tras.

or: Strana č: 17 2.8 Energetické bilance tabulka 2-4 Vstupy paliv a energie 2011 Vstupy paliv Výhřevnost Přepočet Roční Jednotka Množství a energie GJ/jednotku na GJ/r na MWh/r v tis. Kč Elektřina MWh/r 73,39 3,6 264,19 73,39 373,12 Teplo GJ/r 3 466 1 3 466,00 962,78 2 227,08 Zemní plyn MWh/r 80,4 3,6 289,53 80,42 131,81 Jiné plyny MWh/r 0 0 0 0 0 Hnědé uhlí t/r 0 0 0 0 0 Černé uhlí t/r 0 0 0 0 0 Koks t/r 0 0 0 0 0 Jiná pevná t/r 0 0 0 0 0 TTO t/r 0 0 0 0 0 LTO t/r 0 0 0 0 0 Nafta t/r 0 0 0 0 0 Druhotné GJ/r 0 0 0 0 0 Obnovitelné GJ/MWh 0 0 0 0 0 Jiná paliva GJ/r 0 0 0 0 0 Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie 4 019,72 1 116,59 2 732,00 - - - 4 019,72 1 116,59 2 732,00

or: Strana č: 18 tabulka 2-5 Vstupy paliv a energie 2012 Vstupy paliv Výhřevnost Přepočet Roční Jednotka Množství a energie GJ/jednotku na GJ/r na MWh/r v tis. Kč Elektřina MWh/r 70,84 3,6 255,02 70,84 372,50 Teplo GJ/r 3 654 1 3 654,00 1 015,00 2 532,66 Zemní plyn MWh/r 72,5 3,6 260,86 72,46 109,66 Jiné plyny MWh/r 0 0 0 0 0 Hnědé uhlí t/r 0 0 0 0 0 Černé uhlí t/r 0 0 0 0 0 Koks t/r 0 0 0 0 0 Jiná pevná t/r 0 0 0 0 0 TTO t/r 0 0 0 0 0 LTO t/r 0 0 0 0 0 Nafta t/r 0 0 0 0 0 Druhotné GJ/r 0 0 0 0 0 Obnovitelné GJ/MWh 0 0 0 0 0 Jiná paliva GJ/r 0 0 0 0 0 Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie 4 169,87 1 158,30 3 014,82 - - - 4 169,87 1 158,30 3 014,82

or: Strana č: 19 tabulka 2-6 Vstupy paliv a energie 2013 Vstupy paliv Výhřevnost Přepočet Roční Jednotka Množství a energie GJ/jednotku na GJ/r na MWh/r v tis. Kč Elektřina MWh/r 73,53 3,6 264,72 73,53 352,22 Teplo GJ/r 3 643 1 3 642,80 1 011,89 2 466,76 Zemní plyn MWh/r 55,76 3,6 200,72 55,76 76,41 Jiné plyny MWh/r 0 0 0 0 0 Hnědé uhlí t/r 0 0 0 0 0 Černé uhlí t/r 0 0 0 0 0 Koks t/r 0 0 0 0 0 Jiná pevná t/r 0 0 0 0 0 TTO t/r 0 0 0 0 0 LTO t/r 0 0 0 0 0 Nafta t/r 0 0 0 0 0 Druhotné GJ/r 0 0 0 0 0 Obnovitelné GJ/MWh 0 0 0 0 0 Jiná paliva GJ/r 0 0 0 0 0 Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie 4 108,24 1 141,18 2 895,39 - - - 4 108,24 1 141,18 2 895,39

or: Strana č: 20 tabulka 2-7 Upravená energetická bilance 2011 2012 2013 Průměr ř. Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady Energie Náklady Energie Náklady (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) 1 Vstupy paliv a energie 4 019,72 1 116,59 2 732,00 4 169,87 1 158,30 3 014,82 4 108,24 1 141,18 2 895,39 4 099,28 1 138,69 2 880,74 2 Změna zásob paliv 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3 Spotřeba paliv a energie (ř.1 + ř.2) 4 019,72 1 116,59 2 732,00 4 169,87 1 158,30 3 014,82 4 108,24 1 141,18 2 895,39 4 099,28 1 138,69 2 880,74 4 Prodej energie cizím 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5) Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technologické a ostatní 4 019,72 1 116,59 2 732,00 4 169,87 1 158,30 3 014,82 4 108,24 1 141,18 2 895,39 4 099,28 1 138,69 2 880,74 43,43 12,06 0,00 39,13 10,87 0,00 30,11 8,36 0,00 41,28 10,43 0,00 3 466,00 962,78 2 227,08 3 654,00 1 015,00 2 532,66 3 642,80 1 011,89 2 466,76 3 587,60 996,56 2 408,83 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 246,10 68,36 131,81 221,73 61,59 109,66 170,62 47,39 76,41 233,91 59,12 120,73 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 108,00 30,00 152,53 108,00 30,00 157,75 108,00 30,00 143,70 108,00 30,00 151,33 156,19 43,39 220,59 147,02 40,84 214,74 156,72 43,53 208,52 153,31 42,59 214,62

or: Strana č: 21 3. ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU 3.1 Klimatické podmínky Město Opava se nachází v oblasti severní Moravy, kde dlouhodobý statistický teplotní průměr dle ČSN EN 12 831 vykazuje následující údaje: Nadmořská výška: 258 m n.m Výpočtová oblast: -15 C Průměrná teplota topných dnů 3,9 C Počet topných dnů v roce 239 Počet denostupňů 3 848 D 20 3.2 Celková spotřeba tepla pro vytápění tabulka 3-1 Spotřeba tepla pro objekt dle ČSN-stávající stav Tepelná ztráta kw Spotřeba tepla GJ/r Komplex E. Beneše 2 555,0 3 090 Pavilon H1 - E. Beneše 4 110,0 710 Stávající stav celkem 665,0 3 800 3.3 Příprava TV Pro přípravu TV v budově slouží zejména plynové ohřívače John Wood. Spotřeba zemního plynu pro přípravu TV je měřená. tabulka 3-2 Spotřeba ZP pro přípravu TV TV 2011 Nákup m 3 /r 8 503 Nákup GJ/r 290 Náklady Kč/r 131 805 2012 Nákup m 3 /r 7 661 Nákup GJ/r 261 Náklady Kč/r 109 664 2013 Nákup m 3 /r 5 895 Nákup GJ/r 201 Náklady Kč/r 76 412 Průměr Nákup m 3 /r 8 082 Nákup GJ/r 275 Náklady Kč/r 116 957

or: Strana č: 22 3.4 Budova V této kapitole je proveden rozbor tepelných ztrát objektu. Z grafu je patrné, že v objektu tvoří největší podíl tepelných ztrát prostupem tepelné ztráty svislým průsvitným obvodovým pláštěm 34,1 %, svislým neprůsvitným obvodovým pláštěm 23,8 %. Výše uvedené ztráty prostupem činí 75 % celkových tepelných ztrát objektu. 25 % tepelných ztrát objektu činí větrání. obrázek 3-1 Rozložení tepelných ztrát prostupem budovy tabulka 3-3 Posouzení obvodových konstrukcí Označení konstrukce SO1 SO2 SO3 SO11 SO21 SO22 SO31 SO32 PDL1 PDL2 PDL3 PDL4 SCH1 SCH2 SCH5 PSK tl. 24 cm Typ konstrukce Sendvičový panel tl. 33 cm Vyzdívky PSK tl. 24 cm - částečně vytápěný prostor PSK tl. 30 cm - částečně vytátápěný prostor SPB tl. 33 cm - přilehlá k zemině Vyzdívky MIV - částečně vytápěný prostor Vyzdívky MIV - vytápěný prostor Podlaha přilehlá k zemině Podlaha přilehlá k zemině - temperovaný prostor Podlaha přilehlá k zemině - krček Podlaha nad sklepem Střecha nad U2 Součinitel prostupu tepla Up (W/m 2 K) 1,305 1,592 3,500 Doporučený součinitel prostupu tepla U rec (W/m 2 K) M c M (kg/m 2 ) (kg/m 2 ) 0,250 0,300 0,0210 0,1000 ne ne 0,250 0,300 0,0550 0,1000 ne ne 0,500 0,750 ne ne 0,500 0,750 1,121 Neurčuje se ne ne 0,969 0,669 0,854 0,936 0,500 0,750 0,0000 0,0000 ne ne 0,500 0,750 0,0000 0,0000 ne 0,500 0,750 0,0000 0,0000 ne ne 0,250 0,300 0,0250 0,0100 ne ne 0,505 0,300 0,450 ne ne Neurčuje se 0,616 0,500 0,750 ne Neurčuje se 0,635 0,724 Střecha nad učebními pavilóny 0,699 Střechy nad tělocvičnami 0,743 SCH3 Střecha krčku 1,783 SCH4 Střechy nad zázemím tělocvičen 0,699 0,201 0,500 0,750 ne 0,400 0,600 0,3270 0,1000 ne ne 0,160 0,240 0,3270 0,1000 ne ne 0,230 0,340 0,3270 0,1000 ne ne 0,230 0,340 ne ne 0,160 0,240 0,3270 0,1000 ne Požadovaný součinitel prostupu tepla U N (W/m 2 K) ne Kondenzace Neurčuje se ne Neurčuje se ne ne ne Ke kondenzaci dochází již na vnitřním povrchu konstrukce ne 0,160 0,240 0,3270 0,1000 ne ne

or: Strana č: 23 Z tabulky je patrné, že obvodové konstrukce nevyhovují požadovanému součiniteli prostupu tepla, který je v současné době stanovený ČSN. Konstrukce, které byly vybudovány, aby ohraničily nově vybudovaný prostor na půdě, nevyhovují na kondenzaci. Podlaha nad venkovním prostorem u vstupu do budovy rovněž ne na kondenzaci. tabulka 3-4 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy-stávající stav Vypočítaná Požadovaná E. Beneše 2 W/(m 2 K) W/(m 2 K) CI Klasifikace Stávající stav 0,95 0,62 1,52 E - Nehospodárná tabulka 3-5 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy-stávající stav Vypočítaná Požadovaná E. Beneše 4 - H1 W/(m 2 K) W/(m 2 K) CI Klasifikace Stávající stav 0,95 0,44 2,15 F - Velmi nehospodárná tabulka 3-6 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy-stávající stav Vypočítaná Požadovaná E. Beneše 2+4 W/(m 2 K) W/(m 2 K) CI Klasifikace Stávající stav 0,95 0,58 1,64 E - Nehospodárná 3.5 Zhodnocení současného stavu elektro Byla předložena revizní zpráva, z této revizní zprávy vyplývá, že elektrické zařízení a rozvody jsou v dobrém technickém stavu a splňují požadavky na ně kladené. Lze konstatovat, že instalované elektrické spotřebiče odpovídají na ně kladeným požadavkům a nepodílí se žádným výrazným způsobem na energetických ztrátách v oblasti spotřeby elektrické energie. Osvětlovací soustava se postupně rekonstruuje.

or: Strana č: 24 4. NÁVRH OPATŘENÍ KE SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE 4.1 Organizační opatření Doporučujeme dbát na důslednou kontrolu vypínání umělého osvětlení v případě dostatečné osvětlenosti denním světlem, rovněž tak v případě dlouhodobějšího odchodu z pracoviště. Rovněž doporučujeme provádět vypínání spotřebičů kancelářské a výpočetní techniky po ukončení pracovní doby, nebo při dlouhodobějším opuštění pracoviště, pamatovat na to, že i tzv. režim stand by neznamená nulovou spotřebu elektrické energie. 4.2 Nízkonákladová opatření Provádět v pravidelných intervalech čištění svítidel a světelných zdrojů, dbát na pravidelnou obnovu povrchů stěn, tak aby stěny byly čisté (provádět pravidelné malování, používat světlé barvy) a zajistit tak dostatečnou účinnost osvětlovací soustavy. Pravidelně provádět výměnu světelných zdrojů a při výměně trubic u zářivkových svítidel používat zářivkové trubice s vícepásmovým luminoforem, které mají vyšší světelný tok a lepší barevné podání. 4.3 Investiční opatření 4.3.1 Instalace solárních kolektorů Bude vhodné zvážit úsporu tepla pro přípravu TV. V rámci energetického auditu uvažujeme s instalací solárních kolektorů pro přípravu TV. Přímé sluneční záření dopadající na zemský povrch je závislé na zeměpisné poloze, nadmořské výšce, znečistění ovzduší počasím a ročním období. Pro 50 severní šířky a znečištění ovzduší Z3 (venkovská oblast bez průmyslových exhalací) je teoretické množství dopadající energie v letních měsících (V-IX) dopadající na osluněnou plochu s úhlem 30 v rozmezí 5-9 kwh/m 2.den. Skutečné množství je korigováno poměrnou dobou osvitu, které se určuje v červenci hodnotou X= 0,6. Přeměna sluneční energie na rovinných kolektorech dosahuje účinnosti cca 30-50 % a je dosahována teplota 60-200 C. Nerovnoměrnost dopadající sluneční energie je vykrývána ve větších akumulačních nádržích a dohřevem. V rámci EA provedeme pro optimální variantu zásobování komplexu teplem srovnání s přípravou TV s pomocí slunečních kolektorů. Technicky je možno uvažovat s instalací solárních panelů na střeše objektu. Blok přípravy TV se bude skládat ze 2 ks solárních panelů umístěných na střeše objektu. Sluneční energie v kolektorech bude ohřívat primární okruh naplněný nemrznoucí kapalinou a teplo bude předáváno do akumulačních nádrží. Dohřev TV na požadovanou teplotu 55 C v akumulační nádrž bude zajišťován primární vodou. Dohřev TV na požadovanou teplotu 55 C v akumulační nádrž bude zajišťován topnou vodou z PK.

or: Strana č: 25 tabulka 4-1 Bilanční údaje pro instalaci solárních kolektorů Stávající spotřeba tepla v palivu pro přípravu TV 275 GJ/rok Náklady na teplo pro přípravu TV 116 957 Kč/r Dopadající energie 1 100 kwh/m 2 Využitá energie 750 kwh/m 2 Plocha kolektorů 20 m 2 Využitá energie 15 MWh/r 54 GJ/r Spotřeba tepla v palivu pro doplňkový ohřev 212 GJ/r Náklady na doplňkový ohřev 89 957 Kč/r Spotřeba EE na přípravu TV ze solárních kolektorů 1 000 kwh/r Náklady na EE 5 050 Kč/r Úspora nákladů 21 950 Kč/r IN na instalaci solárních panelů 20 m 2 800 000 Kč Prostá doba návratnosti 36 rok Při stávajících cenách energie a možnosti využití tepla ze solárních kolektorů je instalace solárních kolektorů pro investora nevýhodná i s ohledem na skutečnost, že využití solárních zisků v letním období může být problematické. 4.3.2 Zateplení Bylo uvažováno, že stavební konstrukce budou zatepleny na doporučené hodnoty, které jsou v současné době stanoveny ČSN 73 0540. Tento požadavek vyplývá z vyhlášky 78/2013 Sb., ve které je stanoveno, že pokud nejsou zateplovány všechny konstrukce, je nutné zateplit konstrukce na doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla. Do výpočtu zateplovaných ploch byly zahrnuty plochy konstrukcí, které ohraničují vytápěný nebo temperovaný prostor. Suterén je považován za částečně vytápěný do výpočtu byly zahrnuty pouze vytápěné prostory. 4.3.2.1 Snížení součinitele prostupu tepla otvorových výplní v objektu S ohledem na stávající stav oken doporučujeme výměnu původních nevyměněných oken za nová plastová okna. Uvažujeme s nákupem oken s celkovým součinitelem prostupu tepla max. 1,0 Wm 2 /K (okna s izolačním trojsklem). Vzhledem k tomu, že vstupy jsou provedeny od temperovaných prostor, je možné instalovat dveře s celkovým součinitelem prostupu tepla 1,7 W/m 2.K. Při odhadu investičních nákladů vycházíme z toho, že dodaná okna budou opatřena certifikátem, který zaručí dlouhodobé tepelně izolační vlastnosti oken na požadované úrovni. Investiční náklady na instalaci nových oken instalací nových dveří budou činit cca 10 545 tis. Kč.

or: Strana č: 26 4.3.2.2 Snížení součinitele prostupu tepla obvodových zdí Z tabulky 3-3 je patrné, že stávající součinitel prostupu tepla ochlazovaných nezateplených stěn ne požadovanému součiniteli prostupu tepla, který je v současné době stanovený ČSN. Uvažujeme se zateplením obvodového pláště klasickým kontaktním zateplovacím systémem IZ tl. 14 cm (λ = 0,038 W/m.K) případně IZ tl. 16 cm (λ = 0,038 W/m.K). Část obvodového zdiva přilehlé k zemině bude odkopáno, zaizolováno proti vlhkosti a zatepleno IZ tl. 10 cm (λ = 0,035 W/m.K). tabulka 4-2 Součinitel prostupu tepla ochlazovaných stěn po zateplení na doporučenou hodnotu Označení konstrukce Typ konstrukce Součinitel prostupu tepla Up (W/m 2 K) SO1 PSK tl. 24 cm + IZ tl. 16 cm 0,228 SO2 Sendvičový panel tl. 33 cm + IZ tl. 14 cm 0,205 SO3 Vyzdívky + IZ tl. 16 cm 0,167 SO11 PSK tl. 24 cm - částečně vytápěný prostor + IZ tl. 16 cm 0,218 SO21 PSK tl. 30 cm - částečně vytátápěný prostor + IZ tl. 16 cm 0,203 SO22 SPB tl. 33 cm - přilehlá k zemině + IZ tl. 10 cm 0,247 SO31 Vyzdívky MIV - částečně vytápěný prostor + IZ tl. 16 cm 0,161 SO32 Vyzdívky MIV - vytápěný prostor + IZ tl. 16 cm 0,197 Doporučený součinitel prostupu tepla U rec Požadovaný součinitel prostupu tepla U N (W/m 2 K) (W/m 2 K) (kg/m 2 ) (kg/m 2 ) 0,250 0,300 0,0030 0,1000 0,250 0,300 0,0030 0,1000 0,500 0,750 0,0030 0,1000 0,500 0,750 0,0030 0,1000 0,500 0,750 0,0000 0,0000 0,500 0,750 0,0000 0,0000 0,500 0,750 0,0000 0,0000 0,250 0,300 0,0000 0,0000 M c Kondenzace M Investiční náklady na zateplení obvodového pláště uvažujeme ve výši 5 700 tis. Kč. Výběr certifikovaného systému kontaktního zateplení závisí na projektantovi stavební části (případně na vybrané realizační firmě). 4.3.2.3 Snížení součinitele prostupu tepla střech Z tabulky 3-3 je patrné, že stávající součinitel prostupu tepla střech ne požadovanému součiniteli prostupu tepla, který je v současné době stanovený ČSN, proto uvažujeme s jejich zateplením IZ tl. 24/18/16 cm. tabulka 4-3 Součinitel prostupu stropu po zateplení na doporučenou hodnotu Označení konstrukce Typ konstrukce Součinitel prostupu tepla Up (W/m 2 K) SCH1 Střecha nad učebními pavilóny + IZ tl. 24 cm 0,160 SCH2 Střechy nad tělocvičnami + IZ tl. 16 cm 0,210 SCH3 Střecha krčku + IZ tl. 18 cm 0,221 SCH4 Střechy nad zázemím tělocvičen + IZ tl. 24 cm 0,160 Doporučený součinitel prostupu tepla U rec (W/m 2 K) (W/m 2 K) (kg/m 2 ) (kg/m 2 ) 0,160 0,240 0,0030 0,1000 0,230 0,340 0,0000 0,0000 0,230 0,340 0,0000 0,0000 0,160 0,240 0,0630 0,1000 ne Požadovaný součinitel prostupu tepla U N M c Kondenzace M

Stavební úpravy or: Strana č: 27 Investiční náklady na zateplení střechy 6 580 tis. Kč. Výběr systému zateplení závisí na projektantovi stavební části (případně na vybrané realizační firmě). Bude dodržen součinitel prostupu tepla izolace λ = 0,038 W/m.K. tabulka 4-4 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy E. Beneše 2 Vypočítaná Požadovaná E. Beneše 2 W/(m 2 K) W/(m 2 K) CI Klasifikace Stávající stav 0,95 0,62 1,52 E - Nehospodárná Zateplení 0,33 0,62 0,53 B - úsporná tabulka 4-5 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy pavilon H1 Vypočítaná Požadovaná E. Beneše 4 - H1 W/(m 2 K) W/(m 2 K) CI Klasifikace Stávající stav 0,95 0,44 2,15 F - Velmi nehospodárná Zateplení 0,33 0,44 0,76 B - úsporná tabulka 4-6 Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy - celkový Vypočítaná Požadovaná E. Beneše 2+4 W/(m 2 K) W/(m 2 K) CI Klasifikace Stávající stav 0,95 0,58 1,64 E - Nehospodárná Zateplení 0,33 0,58 0,57 B - úsporná 4.3.3 Varianta 1 Výměna oken za nová okna s celkovým součinitelem prostupu tepla 1,0 W/m 2 K Instalace nových vstupních dveří s celkovým součinitelem 1,7 W/m 2 K Zateplení sendvičových štítových stěn IZ tl. 14 cm s λ = 0,038 W/m.K Zateplení PSK 24 cm a dozdívek IZ tl. 16 cm Zateplení PSK tl. 30 cm (tělocvična) IZ tl. 16 cm Zateplení nezateplených střech izolací tl. 24/16/18 cm s λ = 0,038 W/m.K IN celkem 22 825 tis. Kč

Stavební úpravy or: Strana č: 28 4.3.4 Varianta 3 Výměna oken za nová okna s celkovým součinitelem prostupu tepla 1,0 W/m 2 K Instalace nových vstupních dveří s celkovým součinitelem 1,7 W/m 2 K Zateplení sendvičových štítových stěn IZ tl. 14 cm s λ = 0,038 W/m.K Zateplení PSK 24 cm a dozdívek IZ tl. 16 cm Zateplení PSK tl. 30 cm (tělocvična) IZ tl. 16 cm Zateplení nezateplených střech izolací tl. 24/16/18 cm s λ = 0,038 W/m.K Zateplení podlahy nad venkovním prostorem IZ tl. 26 cm s λ = 0,038 W/m.K Instalace solárních panelů IN celkem 23 625 tis. Kč

or: Strana č: 29 tabulka 4-7 Upravené energetické bilance pro navrhované varianty řešení Před realizací projektu Po realizaci projektu - varianta 1 Po realizaci projektu - varianta 2 ř. Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady Energie Náklady (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) 1 Vstupy paliv a energie 4 330,30 1 202,86 3 067,51 2 600,30 722,31 1 891,11 2 541,80 706,06 1 869,16 2 Změna zásob paliv 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 3 Spotřeba paliv a energie (ř.1 + ř.2) 4 330,30 1 202,86 3 067,51 2 600,30 722,31 1 891,11 2 541,80 706,06 1 869,16 4 Prodej energie cizím 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 5 6 7 8 9 10 11 12 13 Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technologické a ostatní 4 330,30 1 202,86 3 067,51 2 600,30 722,31 1 891,11 2 541,80 706,06 1 869,16 44,48 12,35 0,00 44,48 12,35 0,00 36,38 10,10 0,00 3 800,00 1 055,56 2 584,00 2 070,00 575,00 1 407,60 2 070,00 575,00 1 407,60 2,00 0,56 2,81 2,00 0,56 2,81 2,00 0,56 2,81 296,51 82,36 217,95 296,51 82,36 217,95 242,51 67,36 190,95 2,00 0,56 2,81 2,00 0,56 2,81 2,00 0,56 2,81 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 108,00 30,00 151,50 108,00 30,00 151,50 108,00 30,00 151,50 77,31 21,47 108,45 77,31 21,47 108,45 80,91 22,47 113,50

or: Strana č: 30 4.4 Ekonomické hodnocení variant Ekonomické vyhodnocení uvažovaných opatření je nedílnou součástí energetického auditu a je založeno na srovnání základních ukazatelů ekonomického hodnocení. Prověřujeme ekonomickou efektivnost a návratnost vložených prostředků. Cílem ekonomického vyhodnocení je vzájemné porovnání stávajícího stavu a stavu po realizaci uvažovaného opatření. Nejde tedy o podrobné řešení finanční a důchodové situace investora. Při řešení jsme vycházeli z principu stanovení tzv. současné hodnoty (present value) v budoucnu vynaložených výdajů a získaných příjmů. Ekonomické vyhodnocení bylo provedeno za podpory programového souboru EFINA ( Ekonomická a FINanční Analýza investic ), který je určen pro ekonomickou a finanční analýzu podnikatelských aktivit. Provedení této analýzy umožňuje výběr ekonomicky výhodnějšího řešení v daných, nebo i prognózovaných, tržních (zčásti modelových) podmínkách. 4.4.1 Metodika ekonomického vyhodnocení Úkolem ekonomického vyhodnocení je posoudit, jak se z ekonomického hlediska projeví realizace jednotlivých opatření navržených v technické části energetického auditu oproti stávajícímu stavu. Pro stanovení ekonomického vyhodnocení byla zvolena rozdílová metoda, která jednoznačně stanoví rozdíl mezi stavem po provedení jednotlivého technického opatření a stavem stávajícím. Při použití této metody byl tedy od stavu po realizaci opatření odečten stav stávající. Uvedeným způsobem byl jednoznačně určen ekonomický efekt, který přinese realizace posuzovaných opatření. Je nutné zdůraznit, že se jedná pouze o hodnoty modelové nikoliv ve skutečnosti reálně dosažené. Tato okolnost je dána tím, že pro hodnocené období bylo nutné stanovit určité ekonomické prostředí, které se v průběhu času může změnit. Přesto se jedná o dostatečně vypovídající hodnotu pro rozhodnutí o vhodnosti provedení jednotlivých opatření. Základem pro ekonomické hodnocení byly informace poskytnuté zadavatelem a podklady převzaté z technické části auditu. 4.5 Okrajové podmínky ekonomického hodnocení S ohledem na to, že příspěvková organizace není plátcem DPH, jsou všechny náklady uvažovány včetně DPH. Všechny ekonomické výpočty jsou tedy prováděny na ceny jednotlivých komodit včetně DPH. Hodnocené období bylo stanoveno v délce 20 let, a to od roku 2015, kdy dojde realizaci navržených opatření, do roku 2034. Za rok hodnocení byl stanoven rok 2015. Alternativní náklad kapitálu (diskont) je zvolen na úrovni 2 % p. a. V současné době je úroková míra, kterou v našem případě můžeme považovat za nominální diskontní sazbu,

or: Strana č: 31 nižší než míra inflace, proto je vybraná jak nominální, tak i reálná diskontní sazba dostatečná. Vzhledem k tomu, že příspěvkové organizace mají hospodařit s nulovým ziskem, provádíme veškeré výpočty bez uvažování z daně z příjmu. Vycházíme z předpokladu, že úspora nákladů na energie bude využita organizací k jiným provozním účelům. V ekonomických výpočtech se uvažujeme s 3 % růstem cen na energetické komodity. V objemu investičních nákladů jsou zahrnuta pouze ta opatření, která souvisí s úsporou energie! Cena elektrické energie byla stanovena z ceny za poslední rok a uvažuje se s 5,60 Kč/kWh. Cena tepla byla rovněž stanovena z ceny za poslední rok a uvažuje se 680 Kč/GJ tepla v palivu. 4.6 Výsledky ekonomického hodnocení Pro vyvození závěrů z ekonomického vyhodnocení realizace uvažovaných opatření je nezbytné mít neustále na zřeteli to, že se v ekonomických výpočtech nejedná o hodnocení skutečných ekonomických výsledků, ale o výběr varianty na základě zjednodušeného ekonomického modelu, pro jehož vytvoření sloužily reálné vstupní hodnoty předané zadavatelem a stanovené v technické části. V následujících tabulkách jsou uvedeny výsledky ekonomického posouzení jednotlivých variant. Námi odhadované investiční náklady jsou průměrné náklady na každou variantu. Tento průměr je stanoven na základě již realizovaných akcí různých firem. Výše investičních nákladů závisí na obchodní politice investora, na firmě, která bude danou akci realizovat a kvalitě použitého materiálu.

or: Strana č: 32 tabulka 4-8 Investiční náklady Číslo opatření Název opatření Pořizovací výdaje Kč 1 Výměna prosklení 10 545 000 2 Zateplení fasády 5 700 000 Varianta 1 3 Zateplení střech 6 580 000 4 Zateplení podlahy nad venk. 0 5 Instalace solárních kolektorů 0 Varianta 1 celkem 22 825 000 1 Výměna prosklení 10 545 000 2 Zateplení fasády 5 700 000 Varianta 2 3 Zateplení stropů 6 580 000 4 Zateplení podlahy nad venk. 0 5 Instalace solárních kolektorů 800 000 Varianta 2 celkem 23 625 000 tabulka 4-9 Výsledky ekonomického hodnocení 1 Výměna prosklení 1 105 000 2 Zateplení fasády 5 700 000 Varianta 3 3 Zateplení stropů 6 580 000 4 Zateplení podlahy nad venk. 0 5 Instalace nových plynových kotlů 800 000 Varianta 3 celkem 14 185 000 Parametr Jednotka Varianta 1 Varianta 2 Investiční výdaje projektu Kč 22 825 000 23 625 000 Změna nákladů na energie Kč -1 176 400-1 198 350 Změna ostatních provozních nákladů Kč 0 0 změna osobních nákladů (mzdy, pojistné) Kč 0 0 změna ostatních provozních nákladů Kč 0 0 změna nákladů na emise a odpady Kč 0 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč 0 0 Přínosy projektu celkem Kč -1 176 400-1 198 350 Rok hodnocení (diskontování) rok 2 014 2 014 Doba hodnocení roky 20 20 Roční růst cen energie % 3 3 Diskont % 2 2 Ts prostá doba návratnosti roky 15,0 15,0 Tsd reálná doby návratnosti roky 17,0 18,0 Průměrný roční diskontovaný cash flow tis. Kč 182,0 163,0 NPV -čistá současná hodnota tis. Kč 3 029 2 712 IRR - vnitřní výnosové procento % 3,33 3,16

or: Strana č: 33 4.7 Vyhodnocení variant z hlediska ochrany životního prostředí 4.7.1 Lokální hodnocení Při lokálním hodnocení vycházíme z toho, že teplo a teplá voda se vyrábí v plynové kotelně, která dodává teplo do CZT. tabulka 4-10 Srovnání emisí pro jednotlivé varianty Stávající stav 1 2 Spotřeba tepla vyrobeného ze ZP GJ/r 4 069 2 339 2 277 Spotřeba tepla v palivu GJ/r 4 973 2 859 2 783 MWh/r 1 381 794 773 TZL kg/r 3 2 2 SO 2 kg/r 1 1 1 No x kg/r 281 161 157 CO kg/r 47 27 26 CO 2 kg/r 276 290 158 821 154 604 Snížení emisí o TZL kg/r 0 1 1 SO 2 kg/r 0 1 1 No x kg/r 0 119 124 CO kg/r 0 20 21 CO 2 kg/r 0 117 469 121 686 4.7.2 Globální hodnocení Při globálním hodnocení vycházíme ze změny spotřeby EE. Vzhledem k tomu, že se spotřeba elektrické energie v jednotlivých variantách nemění, nemění se ani produkce emisí z hlediska globálního hodnocení. tabulka 4-11 Srovnání emisí pro jednotlivé varianty Stávající stav 1 2 Spotřeba EE v objektu GJ/r 261 261 265 Nákup EE MWh/r 73 73 74 TZL kg/r 4 4 4 SO 2 kg/r 117 117 118 No x kg/r 100 100 102 CO kg/r 6 6 6 CO 2 kg/r 84 925 84 925 86 095 Snížení emisí o TZL kg/r 0 0 0 SO 2 kg/r 0 0-2 No x kg/r 0 0-1 CO kg/r 0 0 0 CO 2 kg/r 0 0-1 170

Stavební úpravy or: Strana č: 34 4.8 Výběr optimální varianty Na základě hodnocení doporučujeme variantu 1 jako optimální variantu, protože splňuje podmínky dotačního programu. 5. DOPORUČENÍ ENERGETICKÉHO SPECIALISTY 5.1 Popis optimální varianty 5.1.1 Varianta zateplení Výměna oken za nová okna s celkovým součinitelem prostupu tepla 1,0 W/m 2 K Instalace nových vstupních dveří s celkovým součinitelem 1,7 W/m 2 K Zateplení sendvičových štítových stěn IZ tl. 14 cm s λ = 0,038 W/m.K Zateplení PSK 24 cm a dozdívek IZ tl. 16 cm Zateplení PSK tl. 30 cm (tělocvična) IZ tl. 16 cm Zateplení nezateplených střech izolací tl. 24/16/18 cm s λ = 0,038 W/m.K 5.1.1 Úprava vytápění Bez úprav 5.1.2 Úprava přípravy TV Bez úprav 5.2 Roční úspory energie Realizací optimální varianty dojde k úspoře energie na vstupu do budovy na úrovni 1 730 GJ/r (480,6 MWh/r). 5.3 Investiční náklady Celková výše investičních nákladů na realizaci optimální varianty se předpokládá v úrovni 22 825 tis. Kč. 5.4 Průměrné roční provozní náklady V případě realizace optimální varianty budou průměrné roční náklady na energie v prvním roce činit 1 891,1 tis. Kč/r. V průběhu 20 let se předpokládá jejich navýšení 3 %/rok.

or: Strana č: 35 tabulka 5-1 Upravená energetická bilance pro optimální variantu Před realizací projektu Po realizaci projektu - optimální varianta Úspora Ukazatel Energie Náklady Energie Náklady Energie Náklady (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) (GJ/r) (MWh/r) (tis. Kč/r) Vstupy paliv a energie 4 330,31 1 197,00 3 067,51 2 600,31 716,45 1 891,11 1 730,00 480,56 1 176,40 Změna zásob paliv 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Spotřeba paliv a energie (ř.1 + ř.2) 4 330,31 1 197,00 3 067,51 2 600,31 716,45 1 891,11 1 730,00 480,56 1 176,40 Prodej energie cizím 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3-ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technologické a ostatní 4 330,31 1 197,00 3 067,51 2 600,31 716,45 1 891,11 1 730,00 480,56 1 176,40 35,09 9,75 0,00 35,09 9,75 0,00 0,00 0,00 0,00 3 800,00 1 055,56 2 584,00 2 070,00 575,00 1 407,60 1 730,00 480,56 1 176,40 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 233,91 59,12 116,96 233,91 59,12 116,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 108,00 30,00 151,50 108,00 30,00 151,50 0,00 0,00 0,00 153,31 42,59 215,06 153,31 42,59 215,06 0,00 0,00 0,00 5.5 Ekonomické hodnocení optimální varianty tabulka 5-2 Ekonomické hodnocení optimální varianty Ekonomické hodnocení vychází z průměrné ceny nakupovaného zemního plynu 680 Kč/GJ. Parametr Jednotka Optimální varianta Investiční výdaje projektu Kč 22 825 000 Změna nákladů na energie Kč -1 176 400 Změna ostatních provozních nákladů Kč 0 změna osobních nákladů (mzdy, pojistné) Kč 0 změna ostatních provozních nákladů Kč 0 změna nákladů na emise a odpady Kč 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč 0 Přínosy projektu celkem Kč -1 176 400 Rok hodnocení (diskontování) rok 2 014 Doba hodnocení roky 20 Roční růst cen energie % 3 Diskont % 2 Ts prostá doba návratnosti roky 15,0 Tsd reálná doby návratnosti roky 17,0 Průměrný roční diskontovaný cash flow tis. Kč 182,0 NPV -čistá současná hodnota tis. Kč 3 029 IRR - vnitřní výnosové procento % 3,33