Vývoj bankovnictví v ČR od roku 1918 do současnosti Martin Vancl 10.4.2011
Bankovnictví po 1. světové válce Počátek vzniku československého bankovnictví, rozpad Rakousko-Uherska Bankovní soustava vznikla z do té doby působících bank 3. a 9. března 1919 měnová reforma, zavedení vlastní měny, Alois Rašín první ministr financí ČSR Vydáváním pověřen prozatimní Bankovní úřad při ministerstvu financí, vydával státovky. Určoval primární úrokové sazby. Poštovní úřad šekový, zajišťoval bezhotovostní platby. 1. dubna 1926 vznikla Národní banka (guvernér Vilém Pospíšil). Konec státovek, do oběhu bankovky.
Bankovnictví po 1. světové válce Po 1. sv válce zakládání nových bank. V letech 1918-1922 zvýšení z 22 na 38, kapitál se zvýšil z 529 na 1906 mil korun. V letech 1923-1926 všechny banky postihla bankovní krize. Banky začaly zajišťovat finanční transakce při importu a exportu. Do té doby pouze zahraniční. Občanské a živnostenské záložny, poskytovaly směnečné, lombardní a osobní úvěry. Kampeličky poskytovaly nejlevnější úvěry. Pouze v působnosti družstva.
Bankovní systém 1923-1938 V tomto období zaniklo mnoho bank. Činnost zahájila Národní banka Československá a Poštovní spořitelna. Zřízen Československý reeskontní a lombardní ústav v Praze. Národní banka Československá působila od 1. dubna 1926 jako akciová společnost. Spravovala Československou měnu, provozovala úvěrové obchody.
Bankovnictví během 2. sv. války Mnichovská dohoda a německá okupace měla veliké důsledky pro bankovnictví. Zákonným oběživem česká koruna a říšská marka. Na Slovensku zřízena Slovenská národní banka. U nás Národní banka pro Čechy a Moravu. Podřízenost německému řízení, rostoucí inflace. Mnoho bank skončilo likvidací. Odbourány devizové operace. Přerušeno spojení s evropskými a zámořskými ústavy. Němci zabavili Národní bance téměř 43 900kg zlata => zlikvidovali krytí protektorátní koruny. Kurz marky stanoven na 1 říšská marka = 10 protektorátních korun. Podhodnocení koruny o 30%.
Bankovnictví během 2. sv. války Od počátku působení exilové vlády v Londýně se její představitelé snažili připravit konsolidování měny osvobozené republiky. Exilová vláda se podílela na založení Mezinárodního měnového fondu a Světové banky. V červenci 1944 v Breton Woods podepsali pod vedením ministra financí ustavující dokumenty.
Bankovnictví po skončení 2. sv. války do roku 1968 V prvním poválečném roce exitovaly 2 centrální banky: Národní banka pro Čechy a Moravu (v Praze) Slovenská národní banka (v Bratislavě) V řijnu 1945 zrušena existence 2 ústavů. Pouze Národní banka Československá. Německé banky obsazeny národní správou. Znárodněny akciové banky a od roku 1948 i soukromé bankovní domy. Ke konci roku 1954 Československo muselo vystoupit z Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.
Bankovnictví po skončení 2. sv. války do roku 1968 Po skončení 2. sv. války vládl chaos v peněžním oběhu. Platilo 5 měn: České protektorátní koruny Slovenské koruny Říšskoněmecké marky Maďarské pengö Polské zloté Každá měla vlastní kurz. Počátkem r. 1945 do oběhu ještě korunové poukázky, ty sloužily jako platidla sovětské a československé armády. První reformy měly zlikvidovat cizí měny a nahradit je československými korunami.
Bankovnictví po skončení 2. sv. války do roku 1968 Podle dekretů prezidenta byla k 1.11.1945 zavedena jednotná československá koruna. Veškerá hotovost složena u peněžních ústavů peněžní vklady, pojistky a cenné papíry byly zablokovány. Celkem 256mld korun. Do oběhu se vrátilo 19mld Kčs (15%). Nový kurz koruny k cizím měnám určen v poměru k americkému dolaru v poměru 1USD=50Kčs. 1Kčs odpovídala 17,7mg zlata. Vztah k britské libře 1GBP=200Kčs. Na počátku 50. let nahrazena měnová politika řízením peněžního oběhu. Zaměřeno na pokladní plán, úvěrový plán a devizový plán. Uvěrový plán určoval objem, strukturu a umístění bankovních úvěrů.
Bankovnictví po skončení 2. sv. války do roku 1968 Nový systém řízení peněžního oběhu potřeboval čistý peněžní stav. K 1. červnu 1953 provedena peněžní reforma z důvodu přechodu na příkazový systém sovětského typu. Platidla z roku 1945 a dalších byla vyměněna v poměru 52,1mld Kčs za 1,4mld Kčs. Prostředky na vázaných vkladech (z r. 1945) přibližně 80 mld Kčs byly anulovány. Mzdy zemědělců a důchody proplaceny v poměru 5:1. Zlatý obsah koruny sanoven na 0,123g zlata. Zrušení přídělového systému zásobování.
Bankovnictví po skončení 2. sv. války do roku 1968 Od 1. června 1953 se staly jedinými zákonnými platidly bankovky 100, 50, 25, 10 a státovky 5, 3, 1. Mince 25, 10, 5, 3, 1 haléře. Státovky vydávalo Ministerstvo financí Praha a bankovky Státní banka československá. Státovky a bankovky nebyly podepisovány.
Bankovnictví po skončení 2. sv. války do roku 1968 V roce 1948 Komunistická strana převzala moc, začalo být plánovité řízení uplatňováno i v bankovním sektoru. Vládním usnesením z 25. března 1948 vytvořeny 2 provozní banky: Živnostenská pro Čechy a Tatrabanka pro Slovensko. Investiční banka pro financování dlouhodobých úvěrů. Všechny banky podřízeny jednotnému řízení ministerstva financí. Vyvrcholením centralizace peněžnictví byl zákon o Státní bance československé a vytvoření jednostupňového bankovního systému. Státní banka československá vznikla jako hybrid centrální, komerční a investiční banky. Výhradní právo vydávat bankovky, určovat kurz koruny, stanovovat ceny zlata.
Bankovnictví po skončení 2. sv. války do roku 1968 Do roku 1965 byla podřízena ministerstvu financí, poté samostatným orgánem pro řízení měnové politiky. Každý podnik byl navázaný na jedinou pobočku banky, u níž byla soustředěna jeho veškerá bankovní agenda. Přímost vylučovala úvěr mezi podniky.
Bankovnictví v období normalizace (1969-1989) Nedošlo k institucionálním změnám. Zavedení systému automatizovaných bankovních operací. Základem řízení byl měnový plán, ten byl sestaven na podzim roku 1969. První etapa automatizace proběhla v letech 1968-1972 a zahrnovala instalaci 3 počítačových systémů a hromadné zpracování dat. Propojení poboček vyžadovalo elektronický přenos dat po telefonní, nebo dálnopisné síti. K 17.10.1980 vznik systému automatizovaných bankovních operací (ABO). Každá organizace dostala přiděleno jedinečné číslo účtu.
Bankovnictví v období normalizace (1969-1989) V roce 1967 byly sloučeny státní spořitelny celé ČSSR. K významným produktům patřily vkladní knížky. Ty bylo možné založit na jméno nebo na doručitele. Sporožirové účty byly úročeny 2%. Prémiové spoření mladých mělo úrok 5,3% a cyklus trval 5 let. Od 50. let se rozvíjely půjčky. Maximálně 30 000 Kčs s úrokovou sazbou 2,5% na zařízení bytu a na pořízení bytu 1%
Bankovní systém v období 1990-1993 Obnoveno členství Československa v Mezinárodním měnovém fondu a ve Světové bance. Vznikla Bankovní asociace. Vznikl bankovní dohled jako útvar dohlížející na dodržování zásad pro fungování obchodních bank. V rámci centrální banky založeno clearingové centrum jako místo, kde mají banky účet a provádějí mezi sebou transakce. V roce 1992 došlo k 1. vlně kupónové privatizace a přijat zákon o České národní bance. Banky přetransformovány na akciové společnosti. Činnost zahájila burza cenných papírů. Počátkem 90. let zanikl jednostupňový bankovní systém a vznikl dvoustupňový.
Bankovní systém v období 1990-1993 Národní banka měla funkci banky státu a banky bank. Obchodním bankám vedla účty a poskytovala jim pomoc. Mohla vyhlašovat kurz k cizím měnám a stanovit cenu zlata. Pravomoce bankovní rady určeny ze zákona. Od polovniny roku 1990 došlo k rozvoji bankovního sektoru.
Bankovnictví od roku 1993 až do vstupu ČR do EU K 1.1.1993 vznikla Česká národní banka. Rozdělení československa znamenalo rozdělení měn. Technika měnové odluky spočívala v okolkování bankovek s hodnotou 100Kčs a výše. Nižší byly ponechány beze změny. Hodnota všech závazků a pohledávek pohledávek se přepočetla 1:1. Minimální kapitál 500mil Kč. Na trh vstoupily stavební spořitelny. V roce 1997 2 bankovní novely. Omezení propojení bank s nebankovní sférou a zpřísnění udělování povolení.
Použité zdroje http://bit.ly/fx7wwl http://bit.ly/fdblwo http://bit.ly/gxftta http://bit.ly/dw2iod http://bit.ly/ftzi1s http://bit.ly/g9nueg
Děkuji za pozornost