Sádrovláknité desky FERMACELL Akustický katalog konstrukcí FERMACELL

Sádrovláknité desky FERMACELL Akustický katalog konstrukcí FERMACELL

2 Obsah Obsah: 1 VŠEOBECNĚ 4 2 TERMÍNY A DEFINICE STAVEBNÍ AKUSTIKY 4 2.1 Zvuk 4 2.1.1 Zvuk v budovách 4 2.2 Tón 4 2.3 Hluk 4 2.4 Zvukový útlum 5 2.5 Zvuková absorpce 5 2.6 Akustický tlak a hladina akustického tlaku 5 2.6.1 Akustický tlak p 5 2.6.2 Hladina akustického tlaku 5 2.7 Frekvence 5 2.8 Vzduchová neprůzvučnot 6 2.9 Kročejová neprůzvučnost 6 2.10 Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých stavebních konstrukcí 7 2.11 Vzduchová neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních konstrukcí 7 3 AKUSTIKA V SUCHÉ VÝSTAVBĚ 8 3.1 Zásady pro navrhování konstrukcí v suché výstavbě z hlediska akustiky 9 3.1.1 Napojení stěny na boční stěnu 9 4 AKUSTIKA V DŘEVOSTAVBÁCH 10 4.1 Zvyšování zvukového útlumu a snižování hladiny kročejového zvuku 10 4.1.1 Vlastnosti jednotlivých vrstev 10 4.1.2 Spojení vrstev 10 4.1.3 Zlepšení ochrany před kročejovým hlukem 11 4.2 Zásady pro navrhování konstrukcí v dřevostavbě z hlediska akustiky 12 4.2.1 Napojení stěny na podlahu 12 4.2.2 Napojení stěny na strop 12 4.2.3 Napojení stěny na boční stěnu 13 5 POŽADAVKY NA ZVUKOVOU IZOLACI MEZI MÍSTNOSTMI V BUDOVÁCH 14 5.1 Vzduchová neprůzvučnost 14 5.1.1 Vliv vedlejších cest na stavební neprůzvučnost 14 5.2 Kročejová neprůzvučnost 14 6 POŽADAVKY NA ZVUKOVOU IZOLACI OBVODOVÝCH PLÁŠŤŮ BUDOV A JEJICH ČÁSTÍ 16 6.1 Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku z cizích obytných a pracovních prostor 16 6.2 Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru 16 7 Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a jejich částí 17 8 PROVEDENÉ AKUSTICKÉ ZKOUŠKY 18 8.1 Vzduchová neprůzvučnost - konstrukce s kovovou spodní konstrukcí 18 8.2 Vzduchová neprůzvučnost 19 8.2.1 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí 19 8.2.2 Vnitřní dělící příčka 20 8.2.3 Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí 21 8.3 Vzduchová neprůzvučnost střešní konstrukce 22 8.4 Zlepšení kročejové neprůzvučnosti použitím podlahových prvků FERMACELL 23 8.4.1 Zlepšení kročejové neprůzvučnosti dřevěných stropů 23 8.4.2 Zlepšení kročejové neprůzvučnosti masivní stropy 23

Značky, veličiny, jednotky 3 Značky, veličiny, jednotky značka veličiny jednotka f frekvence Hz p akustický tlak Pa L hladina akustického tlaku db α činitel zvukové pohltivosti - k korekce závislá na vedlejších cestách šíření zvuku db L hladina akustického tlaku db A ekvivalentní plocha pohlcování m 2 R vzduchová neprůzvučnost db R w vážená vzduchová neprůzvučnost db R w vážená vzduchová stavební neprůzvučnost db L n,w vážená normalizovaná hladina kročejového zvuku db L n,w vážená normalizovaná hladina kročejového zvuku db L vážené snížení hladiny kročejového zvuku db L n normalizovaná hladina kročejového zvuku db s dynamická tuhost MN/m 3 f g kritický kmitočet Hz η Ohybová tuhost ztrátový činitel ohybového kmitání -

4 Všeobecně 1 Všeobecně Člověk je ve svém okolí denně vystavován hluku z nejrůznějších zdrojů. Vlivy prostředí, ve kterém se denně pohybujeme, mají na lidský organismus mnohdy stresující účinek. Jedním z těchto negativních vlivů je i nadměrné zatížení hlukem z okolního prostředí. Příliš silné, příliš časté, v nevhodnou dobu nebo na nevhodném místě se vyskytující zvuky jsou pro náš organismus nežádoucí. Způsobují naši rozmrzelost, nesoustředěnost, ruší nás v práci. Tyto zvuky označujeme jako hluk. Hluku nelze přivyknout, nelze se mu přizpůsobit! Jeho úroveň však stále stoupá. Nezbytným předpokladem ochrany proti hluku v místnostech budov je zabezpečení normativních požadavků na neprůzvučnost stavebních konstrukcí mezi místnostmi v budovách a normativních požadavků na neprůzvučnost obvodového pláště a jeho částí. Pokud není technickou normou staveno jinak, prokazuje se dodržení normativních požadavků na neprůzvučnost zkouškou, která sestává z měření, určení hodnoty jednočíselné veličiny a jejího porovnání s požadavkem. Základem zkoušky je měření v třetinooktávových kmitočtových pásmech podle ČSN EN ISO 140-1 až ČSN EN ISO 140-8 a podle norem s uvedenými normami souvisejícími. Z výsledků měření v třetinooktávových kmitočtových pásmech se určují podle ČSN EN ISO 140-1 až ČSN EN ISO 140-2 hodnoty jednočíselných veličin, které se porovnávají s požadavky uvedenými v normě ČSN 73 0532. 2 Termíny a definice stavební akustiky Akustika stavebních konstrukcí se zabývá studiem a aplikací poznatků o šíření zvuku z hlediska zvukové izolace, tj. z hlediska ochrany vnitřního prostředí budov před cizím hlukem. 2.1 Zvuk Zvuk je mechanické vlnění a pohyb částic pružného prostředí kolem rovnovážné plochy v kmitočtovém rozsahu, která vnímá lidský sluch, tj. přibližně mezi 16 Hz a 20 000 Hz. 2.1.1 Zvuk v budovách Hluk v budovách je nutno rozdělit do dvou druhů: I. hluk ze zdrojů mimo budovu ochrana proti venkovnímu hluku spočívá ve zvyšování zvukově izolačních vlastností obvodového pláště budov. II. hluk ze zdrojů uvnitř budovy, který lze dále dělit na: zvuk šířící se vzduchem: zvuk se šíří podélným vlněním zvuk šířící se konstrukcí: zvuk se šíří převážně příčným a ohybovým vlněním kročejový zvuk: vzniká chůzí po podlaze nebo nárazy na stavební konstrukci, šíří se konstrukcí a je jí vyzařován do sousedních místností, kde se šíří vzduchem. 2.2 Tón Tón je akustické kmitání podle sinusové křivky. Je to čistý, jednoduchý zvuk (viz obrázek 2.2). 2.3 Hluk Hluk je zpravidla směs několika tónů různých frekvencí. Hlukem se pak označuje jakýkoliv nežádoucí, nepříjemný nebo škodlivý zvuk (viz obrázek 2.3). Obr. 2.2: tón Obr. 2.3: hluk

Termíny a definice stavební akustiky 5 Obrázek 2.4: zvukový útlum Vzduchová neprůzvučnost Větší část zvuku prochází konstrukcí do sousední místnosti Obrázek 2.5: zvuková absorpce Pohlcování zvuku Větší část zvukové energie je reflektovaná zpět 2.4 Zvukový útlum Zvukový útlum je rozdíl hladin hluku mezi vysílací a přijímací místností. Čím je tento rozdíl větší tím je lepší vzduchová neprůzvučnost příslušného stavebního dílu. Zjednodušeně řečeno je to schopnost konstrukce bránit přenosu hluku z jednoho prostoru do druhého. 2.5 Zvuková absorpce Pojem, který se často zaměňuje se zvukovým útlumem. Zvuková absorpce je snížení zvukové energie měřené v jedné místnosti. Je to schopnost povrchu pohlcovat zvukovou energii. Zvuková absorpce je rozdíl mezi zvukovou energií dopadající na povrch a zvukovou energií odraženou od tohoto povrchu. 2.6 Akustický tlak a hladina akustického tlaku 2.6.1 Akustický tlak p Akustický tlak je střídavý tlak, který vyvolává zvuková vlna v plynech nebo kapalinách a jenž se skládá se statickým tlakem (např. atmosférickým tlakem vzduchu) (jednotka 1 Pa) 2.6.2 Hladina akustického tlaku Logaritmickou veličinou akustického tlaku je hladina akustického tlaku L udávaná v decibelech [db]. Je to desetinásobek dekadického logaritmu poměru mocnin akustického tlaku a mocniny základního (referenčního) akustického tlaku. Výsledná hladina akustického tlaku z více zdrojů není prostým součtem jednotlivých hladin. 2.7 Frekvence U samostatného tónu probíhají souběžné změny v kolísání tlaku okolních vzduchových částic v čase. Počet těchto změn (= kmitů) za vteřinu pak označujeme jako frekvenci. Jednotkou frekvence je Hertz (1Hz = 1/s). S rostoucí frekvencí vzrůstá i výška tónu. Slyšitelné frekvence pro člověka leží v oblasti cca. od 16 Hz do 20 000 Hz. Oblast stavební akustiky se pohybuje v rozmezí od 100 Hz do 3150 Hz. V této oblasti leží velká většina rušivých zvukových vlivů na obytné budovy.

6 Kročejová neprůzvučnost Čím VĚTŠÍ je hodnota vzduchové neprůzvučnosti R w tím LEPŠÍ je ochrana před hlukem! Obrázek 2.8 a: měření vzduchové neprůzvučnosti Obrázek 2.8 b: směrná křivka vzduchové neprůzvučnosti 2.8 Vzduchová neprůzvučnost Vzduchová neprůzvučnost stavebních konstrukcí se označuje písmenem R a je to rozdíl hladin zvuku mezi vysílací a přijímací místností. Výsledkem takového měření je křivka, která zobrazuje závislost neprůzvučnosti na frekvenci. Ve vysílací místnosti je umístěn reproduktor a v přijímací místnosti je mikrofon. Rozdíl hladin akustického tlaku nám udává hodnotu vzduchové neprůzvučnosti. Měření se provádí zpravidla v laboratoři v oktávových nebo v třetinooktávových pásmech rozkladem zvuku pomocí filtru. Obecně můžeme říci, že s rostoucí frekvencí roste i neprůzvučnost (viz.obr. 2.8 a). Jinými slovy se lehké stavební konstrukce (jako jsou např. lehké dělící příčky) z hlediska akustiky chovají nejhůře v nízkých frekvencích jejich neprůzvučnost je v této oblasti velmi nízká. Pro snadnou orientaci a snadné porovnání jednotlivých konstrukcí mezi sebou se používá jednočíselná hodnota vzduchové neprůzvučnosti. Ta se stanovuje porovnáním tzv. směrné křivky pro oktávová nebo třetinooktávová pásma, která je určena normou, s naměřenou křivkou pro příslušnou konstrukci. Průnik obou křivek na frekvenci 500 Hz nám určí váženou vzduchovou neprůzvučnost R w stavební konstrukce (např. změřené stěny). 2.9 Kročejová neprůzvučnost Měření se provádí podobně jako u vzduchové neprůzvučnosti s tím rozdílem, že místnosti jsou umístěny nad sebou a místo reproduktoru se používá normalizovaného zdroje kročejového hluku (zařízení s kladívky) pro napodobení chůze po stropě. Výsledkem takového měření je křivka, která opět zobrazuje závislost hladiny kročejového zvuku na frekvenci. Měření se provádí zase v oktávových nebo v třetinooktávových pásmech zpravidla v laboratoři. Platí, že s rostoucí frekvencí se snižuje hladina kročejového zvuku (viz.obr.dole). Nejhůře se chovají "lehké" trámové stropy opět v nízkých frekvencích, kdy hladina kročejového zvuku je nejvyšší. Tak jako u vzduchové neprůzvučnosti se používá jednočíselných veličin odečtením od směrné křivky pro kročejovou neprůzvučnost opět pro obě pásma. Průnikem naměřené konkrétní křivky a směrné křivky získáme váženou normalizovanou hladinu kročejového zvuku L n,w. Normalizovaná hladina kročejového zvuku je hladina kročejového zvuku vztažená k ploše 10 m 2.

Vzduchová neprůzvučnost 7 Čím MENŠÍ je hodnota kročejové neprůzvučnosti L n,w tím LEPŠÍ je ochrana před hlukem! Obrázek 2.9 a: měření kročejové neprůzvučnosti Obrázek 2.9 b: směrná křivka kročejové neprůzvučnosti 2.10 Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých stavebních konstrukcí Jednovrstvé stavební konstrukce jsou z hlediska akustiky takové stavební konstrukce, které kmitají jako celek. Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých homogenních konstrukcí (např. beton, zdivo, atd.) závisí na jejich plošné hmotnosti. Čím větší je plošná hmotnost stavebního dílce (stěny atd.), tím je vyšší vzduchová neprůzvučnost. Dalším kritériem je tuhost konstrukce v ohybu. Vzduchová neprůzvučnost konstrukce stoupá v závislosti na kmitočtu. Kritický kmitočet f g stavební konstrukce je kmitočet, při němž je vlnová délka zvuku šířícího se vzduchem shodná s vlnovou délkou volné ohybové vlny stavební konstrukce. V pásmu nad kritickým kmitočtem dochází ke snížení vzduchové neprůzvučnosti konstrukce. Kritický kmitočet je určen poměrem plošné hmotnosti a ohybové tuhosti stavební konstrukce. 2.11 Vzduchová neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních konstrukcí Dvouvrstvé stavební konstrukce jsou konstrukce skládající se ze dvou vrstev, které jsou odděleny resp. spojeny vzduchovou mezerou nebo pružnou izolační vrstvou. Tento druh konstrukce se používá jak v suché výstavbě tak i v dřevostavbách. Vlastnosti vzduchové neprůzvučnosti dvouvrstvých stavebních konstrukcí závisí na: vlastnostech jednotlivých vrstev spojení jednotlivých vrstev mezi sebou izolaci v dutině Obrázek 2.11a: Přenos zvuku přes dvouvrstvý stavební dílec

8 Akustika v suché výstavbě Zvuková energie, která dopadá na první vrstvu konstrukce se dále šíří z části jako zvuková energie přes dutinu a z části přes konstrukci (stojiny) na druhou vrstvu konstrukce. S ohledem na spojení obou vrstev je možno dvouvrstvé stavební konstrukce posuzovat jako systém odpružených hmot ( "hmota-pérohmota"). Jako péro se zde rozumí vzduch nebo izolace v dutině a stojiny. Porovnáme-li frekvenční závislost zvukové izolace dvouvrstvých stavebních dílců a jednovrstvých konstrukcí, zjistíme že u dvouvrstvých konstrukcí je nárůst se vrůstající frekvencí dvojnásobný ve srovnání s jednovrstvou konstrukcí. Ke snížení dochází při kritické frekvenci f g, viz popis jednovrstvé stavební konstrukce. Vzduchová neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních konstrukcí je v oblasti nad resonanční frekvencí podstatně lepší než u stejně těžkých jednovrstvých stavebních konstrukcí. Pokud se požaduje aplikace dvouvrstvých stavebních konstrukcí, které by byly výhodné z akustického hlediska, je třeba zvolit takovou konstrukci, jejíchž rezonanční frekvence a tedy vlastní kmitočet, je pod 100 Hz. Rezonanční frekvence je tím nižší, čím větší je vzdálenost vrstev, nebo čím menší je dynamická tuhost pružné izolační vrstvy. Stejným způsobem se projevuje vyšší plošná hmotnost vrstev. Na obrázku 2.11b: je znázorněna vzduchová neprůzvučnost R jednovrstvé a dvouvrstvé konstrukce v závislosti na frekvence f. Obrázek 2.11b: Vzduchová neprůzvučnost jednovrstvých a dvouvrstvých konstrukcí 3 Akustika v suché výstavbě V suché výstavbě se používají lehké konstrukce, které jsou opláštěné sádrovláknitými deskami FERMACELL. Jedná se o vícevrstvé konstrukce viz popis kapitola: "Vzduchová neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních konstrukcí". Zvuková neprůzvučnost lehkých konstrukcí závisí na faktorech popsaných v kapitole: "4.1 Zvyšování zvukového útlumu". U navrhování a provádění lehkých příček je nutné dále dbát na tyto body: Kovové obvodové profily (CW a UW) musí být po celém svém obvodu akusticky odděleny (podložením profilů trvale pružnou separační páskou nebo trvale pružným tmelem) od ostatních stavebních dílců (stěny, podlahy, stropy). Napojení mezi stěnou a deskami se provádí spárovacím tmelem FERMACELL nebo trvale plastickým tmelem. Pro akustické příčky se doporučuje plastický tmel. Ve spojení mezi deskami a stěnami nesmí být žádný otvor ani spára. Zvyšováním počtu sádrovláknitých desek FERMACELL zlepšuje vzduchovou neprůzvučnost Použitím různých tloušťek desek na jednotlivých stranách stěn (asymetricky) se zlepší akustické vlastnosti příčky (viz akustické zkoušky FERMACELL) Zdvojené na sebe nezávislé stěny dosahují nejlepší akustické vlastnosti (viz akustické zkoušky FERMACELL) Montáž stěn se musí provádět podle platného návodu na zpracování sádrovláknitých desek FERMACELL.

Zásady pro navrhování konstrukcí v suché výstavbě z hlediska akustiky 9 3.1 Zásady pro navrhování konstrukcí v suché výstavbě z hlediska akustiky V následující tabulce jsou ukázány vlivy na zlepšení akustiky různým provedením detailů a jejich vliv na snížení přenosu zvuku vlivem bočních stěn. Další detaily napojení 3.1.1 Napojení stěny na boční stěnu průběžné jednovrstvé opláštění, bez izolace horší průběžné dvouvrstvé opláštění, bez izolace vyplnění dutiny izolací dvojité opláštění lepší

10 Akustika v dřevostavbách 4 Akustika v dřevostavbách Vynikající akustické vlastnosti nedosahují dřevostavby hmotností, ale využitím inteligentní kombinaci materiálů a skladby konstrukce. Dosáhnout lepší akustické pohody v dřevostavbě nemusí být při dodržení určitých zásad až tak velkým problémem. U monolitických (jednovrstvých) konstrukcí masivních staveb závisí zvukový útlum především na hmotnosti stavebního dílu. Zde platí, že čím vyšší je hmotnost tohoto dílce, tím lepšího útlumu se dosáhne. V dřevostavbách se jedná o dvouvrstvé konstrukce (viz kapitola: Vzduchová neprůzvučnost dvouvrstvých stavebních konstrukcí), kde dřevěné sloupky ve stěnách nebo trámy ve stropech jsou z každé strany opláštěné deskovými materiály. 4.1 Zvyšování zvukového útlumu a snižování hladiny kročejového zvuku Zvukový útlum, ať vzduchový nebo kročejový závisí na: vlastnostech jednotlivých vrstev (opláštění) způsobu spojení obou vrstev dohromady provedení dutého prostoru mezi vrstvami (vyplnění zvukovou izolací) u kročejové neprůzvučnosti se k výše uvedenému řadí ještě vliv vrchní vrstvy položené na nosné stropní konstrukci. 4.1.1 Vlastnosti jednotlivých vrstev 4.1.1.1 Plošná hmotnost Pro tlumící účinek vrstvy platí stejný princip jako u monolitické konstrukce a to: čím větší je plošná hmotnost vrstvy, tím lepší je útlum. Pozor ale na ohybovou tuhost vrstvy. Pokud má vrstva vysokou plošnou hmotnost a přitom je ohybově měkká, zhoršují se tlumící účinky této vrstvy vrstva silně kmitá. Většina deskových materiálů používaných v dřevostavbách patří mezi materiály z akustického hlediska mezi materiály ohybově měkké. 4.1.1.2 Dvojité opláštění Dalším faktorem zlepšujícím útlum je počet vrstev. Platí, že dvě vrstvy desek 10 mm silných mají lepší účinek než jedna vrstva 20 mm silná. Obě vrstvy desek však nesmí být spojeny "natvrdo" např. slepením. Je lepší je spojit sponkami, šrouby nebo hřebíky. 4.1.2 Spojení vrstev 4.1.2.1 Zvětšení osové vzdálenosti sloupků / trámů Čím více spojovaných bodů se v konstrukci nachází, tím více se zhoršují akustické vlastnosti konstrukce (akustické mosty). Snížením osové vzdálenosti z 62,5 cm na 41,7cm (=1/3 šířky opláštění) se zhorší akustické vlastnosti konstrukce. 4.1.2.2 Mezivrstva z proužků izolace Vložíme-li na nosnou konstrukci proužky izolace, přes kterou pak připevníme opláštění, zlepšíme tím akustiku konstrukce. Otázkou je pak statické spolupůsobení opláštění s nosnou konstrukcí. 4.1.2.3 Pružné profily Dalšího zlepšení dosáhneme záměnou laťování za kovové pružné profily, které vytvoří "měkké" spojení s nosnou konstrukcí. 4.1.2.4 Dvojitá nosná konstrukce Přenos zvuku přes stojky nosné konstrukce můžeme zcela redukovat, provedeme-li oddělení obou opláštění od sebe pomocí dvojité vzájemně nepropojené konstrukce. Výhodou to je především u stěn. U stropů je toto řešení neekonomické. 4.1.2.5 Kovové sloupky u nenosných stěn U nenosných stěn je možné využití pozinkovaných kovových profilů, které jsou proti dřevěným profilům "měkčí" a pro akustiku lepší něž profily dřevěné. Provedení dutiny mezi vrstvami 4.1.2.6 Větší vzdálenost vrstev Vzduch v dutině mezi oběma opláštěními působí jako tlumicí pružina, která je tím pružnější, čím větší je vzdálenost mezi oběma opláštěními.

Spojení vrstev 11 4.1.2.7 Vyplnění dutiny Účinek takovéto tlumící pružiny je stejný vložíme-li do dutiny vláknitou izolaci. Vlákna izolace rozbíjejí zvukové vlny a snižují tak zvukovou energii. 4.1.2.8 Izolace z vláken Izolace z vláken (minerálních, dřevitých nebo skelných) jsou vhodnější než izolace s uzavřeným povrchem např. polystyrenové desky, které mají vysokou dynamickou tuhost. 4.1.3 Zlepšení ochrany před kročejovým hlukem Na správné skladbě podlahových vrstev na nosné konstrukci závisí akustické vlastnosti celé stropní konstrukce. Největším problémem u dřevěných stropů je hladina kročejového zvuku a její snížení. Viz obrázek 3.1.3: příklad skladby stropu 4.1.3.1 Kročejová izolace Vhodným materiálem pro zlepšení kročejové neprůzvučnosti je izolace z minerálních vláken. Pokud na takovéto vrstvě jsou sádrovláknité desky FERMA- CELL, sníží se hladina kročejového zvuku o cca. 9 db. Desky s uzavřeným povrchem např.polystyren snižují hladinu kročejového zvuku o 4-6 db. 4.1.3.2 Vrchní krytiny Vrchní krytiny podlah např. koberec může u dřevěného stropu snížit hladinu kročejového zvuku o 2-6 db. Pro stanovení výsledné hladiny kročejového zvuku s touto vrstvou nelze počítat, protože tato krytina může být v době užívání vyměněna. 4.1.3.3 Přitížení stropní konstrukce Pro snížení hladiny kročejového zvuku zejména v nízkých frekvencích je vhodné stropní konstrukci přitížit voštinou s voštinovým zásypem FERMACELL. Tabulka 4.1.3.3: stavební úpravy a jejich orientační vliv na snížení hladiny kročejového zvuku stavební úprava L [db] 1 Zvětšení osové vzdálenosti nosníků ze 42 cm na 61,5 cm 3 2 Snížení tuhosti kročejové izolace na polovinu 3 3 Dvojité opláštění podhledu na latě 1-2 4 Dvojité opláštění podhledu na pružné profily (akustické profily) 3-5 5 Podhled na latích přímo připevněných na trámech 3-5 6 Podhled na latích připevněných na trámech přes pružné třmeny 15 7 Přitížení stropu voština s voštinovým zásypem FERMACELL 10-11 8 Přitížení stropu (OKAL) vrstva polštářů s pískem jednovrstvě 9 9 Přitížení stropu (OKAL) vrstva polštářů s pískem dvouvrstvě 11 10 Přitížení stropu drobné kamenivo + latex 8

12 navrhování konstrukcí v dřevostavbě 4.2 Zásady pro navrhování konstrukcí v dřevostavbě z hlediska akustiky V následujících třech tabulkách jsou ukázány vlivy na zlepšení akustiky v dřevostavbě různým provedením detailů a jejich vliv na snížení přenosu zvuku vlivem bočních stěn. 4.2.1 Napojení stěny na podlahu průběžná plovoucí podlaha horší plovoucí podlaha se spárou zapuštění stěny do plovoucí podlahy lepší 4.2.2 Napojení stěny na strop průběžné opláštění stropu horší přerušené opláštění stropu lepší

Napojení stěny na podlahu / strop / boční stěnu 13 4.2.3 Napojení stěny na boční stěnu průběžné opláštění bez izolace horší vyplnění dutiny izolací přerušené opláštění dvojité opláštění oddělení bočních stěn oddělení bočních stěn a dvojitá konstrukce stěny lepší

14 Požadavky na zvukovou izolaci 5 Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách 5.1 Vzduchová neprůzvučnost Vážené jednočíselné hodnoty vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách, určené vážením podle ČSN EN ISO 717-1 z třetinooktávových hodnot veličin, změřených podle ČSN EN ISO 140-4, nesmí být nižší než hodnoty stanovené v tabulce 5.2: 5.1.1 Vliv vedlejších cest na stavební neprůzvučnost V objektech je zvuková neprůzvučnost dělících prvků ovlivněna přenosem zvuku vedlejšími cestami. V laboratorních podmínkách se obvykle stanovuje pouze akustická energie, která prochází jen prvkem. Z toho důvodu jsou zvukově izolační vlastnosti dělícího prvku zjištěného v laboratoři vyšší oproti hodnotám stavebním. Z hlediska ochrany před hlukem jsou rozhodující stavební hodnoty a normativní požadavky na dělící prvky, které jsou udány ve stavebních hodnotách R w. Pro váženou stavební neprůzvučnost R w a váženou laboratorní neprůzvučnost R w platí vztah R w = R w k [db] kde R w je laboratorní hodnota vzduchové neprůzvučnosti k je korekce, závislá na vedlejších cestách šíření zvuku. Pro jednovrstvé homogenní plošné konstrukce z klasických stavebních materiálů (cihla, beton) k = 2 db, pro složitější konstrukce se k určuje individuálně. 5.2 Kročejová neprůzvučnost Vážené normalizované hladiny akustického tlaku kročejového zvuku podle ČSN EN ISO 717-2 z třetinooktávových hladin veličin, změřených podle ČSN EN ISO 140-7, nesmí v chráněných prostorech budov překročit nejvýše přípustné hodnoty stanovené v tabulce 5.2: Tabulka 5.2: Požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách podle ČSN 73 0532 (nejnižší požadované hodnoty vážené stavební neprůzvučnosti R w [db] a nejvyšší přípustné hodnoty vážené hladiny kročejového zvuku L nw [db]) Chráněný prostor (přijímací) HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ) Požadavky na zvukovou izolaci Stropy Stěny R w L nw R w [db] [db] [db] Bytové domy (kromě rodinných domů) jedna obytná místnost vícepokojového bytu Všechny ostatní místnosti téhož bytu 42 68 42 pokud nejsou funkční součástí chráněného prostoru Bytové domy byt Všechny místnosti druhých bytů 52 58 52 Veřejně používané prostory domu (schodiště, vestibuly, chodby, terasy) 52 58 52 Veřejně nepoužívané prostory domu (např. půdy) 47 63 47 Průchody, podchody 52 53 52 Průjezdy, podjezdy, garáže 57 48 57 Provozovny s hlukem L Amax 85 db s provozem nejvýše do 22 hodin 57 53 57 Provozovny s hlukem L Amax 85 db s provozem i po do 22 hodině 62 48 62 Provozovny s hlukem 85 L Amax 85 db s provozem i po 22 hodině 78 38 - (např. elektronicky zesilovaná hudba) Řadové domy a dvojdomky Místnosti v sousedním domě - 53 57

Přípustné hodnoty vážené hladiny kročejového zvuku 15 Chráněný prostor (přijímací) HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ) Požadavky na zvukovou izolaci Stropy Stěny R w L nw R w [db] [db] [db] Hotely a ubytovací zařízení ložnicový prostor, pokoje hostů Pokoje jiných hostů 52 58 47 Veřejně používané prostory (chodby, schodiště) 52 58 47 Restaurace, společenské prostory, a služby s provozem nejvýše do 22. hodin 57 53 57 Restaurace s provozem i po 22 hodině L Amax 85 db 62 48 62 Nemocnice, sanatoria apod. lůžkové pokoje, vyšetřovny, operační sály, pokoje lékařů Lůžkové pokoje, vyšetřovny apod. 52 63 47 Prostory vedlejší a pomocné(chodby, schodiště, apod.) 52 58 47 Hlučné prostory (kuchyně apod.) 62 48 62 Školy apod. výukové prostory Výukové prostory 52 63 47 Veřejně používané prostory (chodby, schodiště) 52 63 42 Hlučné prostory (tělocvičny, dílny, jídelny) L Amax 85 db 55 48 52 Velmi hlučné prostory (hudební učebny, dílny) L Amax 90 db 60 48 57 Kanceláře a pracovny Kanceláře a pracovny 52 63 37 Pracovny se zvýšenými nároky na ochranu před hlukem 52 63 47

16 Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku 6 Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku V praxi často dochází k tomu, že obecné předpisy nedostačují potřebám uživatele. Pro takové případy uvádí normy doporučení pro zlepšení protihlukové ochrany. Požadavky na ochranu proti hluku tohoto typu jsou předmětem smluvních vztahů mezi příslušnými stranami. 6.1 Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku z cizích obytných a pracovních prostor Tabulka 6.1: Doporučení na zvýšenou ochranu proti hluku - vzduchová a kročejová neprůzvučnost stavebních konstrukcí pro ochranu proti šíření zvuku z cizích obytných a pracovních prostor Chráněný prostor (přijímací) HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ) Vícepodlažní budovy s byty a provozovnami Požadavky na zvukovou izolaci Stropy Stěny R w L nw R w [db] [db] [db] Všechny místnosti druhých bytů 55 46 55 Veřejně používané prostory domu (schodiště, vestibuly, chodby, terasy) 55 46 55 Veřejně nepoužívané prostory domu (např. půdy) 55 46 55 Průchody, podchody 55 46 55 Řadové domy a dvojdomky Místnosti v sousedním domě - 38 67 Nemocnice, sanatoria apod. - lůžkové pokoje, vyšetřovny, operační sály, pokoje lékařů Lůžkové pokoje, vyšetřovny apod. 55 46 52 Prostory vedlejší a pomocné(chodby, schodiště, apod.) 55 46 52 6.2 Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru Tabulka 6.2: Doporučení pro běžnou a zvýšenou ochranu proti hluku podle ČSN 73 0532 a DIN 4109 - vzduchová a kročejová neprůzvučnost stavebních konstrukcí mezi místnostmi ve vlastním obytném nebo pracovním prostoru HLUČNÝ PROSTOR (VYSÍLAJÍCÍ) Doporučení pro běžnou zvukovou izolaci Doporučení na zvýšenou zvukovou izolaci Stropy Stěny Stropy Stěny R w L nw R w R w L nw R w [db] [db] [db] Obytné budovy (chráněná místnost v rodinném nebo vícepokojovém bytě) Všechny ostatní místnosti téhož bytu 42 68 42 55 46 47 pokud nejsou funkční součástí chráněného prostoru Kanceláře a pracovny Kanceláře a pracovny 52 63 37 55 46 42 Pracovny se zvýšenými nároky na ochranu 52 63 47 55 46 52 před hlukem (stěny a místnosti pro soustředěnou duševní činnost nebo pro vyřizování důvěrných záležitostí)

Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a jejich částí 17 7 Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov a jejich částí Vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů musí vyhovovat minimálním požadovaným hodnotám, které jsou pro hodnocení vnějších obvodových konstrukcí uvedeny stanoveny jednočíselnými veličinami, a to váženou neprůzvučností R w, R 45,w, R tr,s,w, R tr,s,w,a pro hodnocení ochrany místnosti před venkovním hlukem váženým rozdílem hladin D n,t,w, D Is,2m,n,T,w, D tr,2m,n,t,w v závislosti na venkovním hluku, vyjádřeném ekvivalentní váženou hladinou akustického tlaku. Přípustná je interpolace. Tyto jednočíselné vážené veličiny se určují metodou uvedenou v ČSN EN ISO 717-1 z veličin v třetinooktávových kmitočtových pásmech, definovaných ČSN EN ISO 140-5. Tabulka 5-Požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov podle ČSN 73 0532 Požadovaná zvuková izolace obvodového pláště R w [db] Ekvivalentní hladina akustického tlaku 2 m před fasádou D Aeq,2m [db] Noc: 22.00 h až 06.00 h 40 41 až 45 46 až 50 51 až 55 56 až 60 61 až 65 66 až 70 Den: 06.00 h až 22.00 h 50 51 až 55 56 až 60 61 až 65 66 až 70 71 až 75 76 až 80 Obytné místnosti bytů, pokoje hostů v ubytovacích zařízeních, pobytové místnosti dětských zařízení, přednáškové síně, výukové prostory, čítárny, lékařské ordinace 30 30 30 33 38 43 48

18 Provedené akustické zkoušky 8 Provedené akustické zkoušky 8.1 Vzduchová neprůzvučnost konstrukce s kovovou spodní konstrukcí označení schéma popis tloušťka opláštění spodní minerální plošná Vzduchová stěny [jedna str.] konstrukce izolace hmotnost neprůzvučnost R w [mm] [mm] [mm] [mm kg/m 3 ] [kg/m 2 ] 1 S 11 nenosná 75 12,5 FC CW 50 x 06 40/20 33 47 příčka s kovo- 75 12,5 FC CW 50 x 06 40/50 33 48 vou spodní 100 12,5 FC CW 75 x 06 60/20 34 52 konstrukcí 125 12,5 FC CW 100 x 06 60/20 34 52 a minerální 135 12,5 + 10 FC CW 100 x 06 60/20 45 57 izolací jednostranně 1 S 31 nenosná 95 12,5 +10 FC CW 50 x 06 40/20 55 59 příčka s kovo- 120 12,5 +10 FC CW 75 x 06 60/30 57 62 vou spodní 120 12,5 +10 FC CW 75 x 06 50/50 58 60 konstrukcí 145 12,5 +10 FC CW 100 x 06 60/20 57 60 a minerální 150 12,5 +12,5 FC CW 100 x 06 60/30 65 58 izolací 1 S 32 nenosná 155 12,5 +10 FC 2xCW 50 x 06 50/50 60 62 příčka s dvo- 195 12,5 +10 FC 2xCW 75 x 06 50/50 60 64 jitou kovovou spodní konstrukcí a minerální izolací

Vzduchová neprůzvučnost 19 8.2 Vzduchová neprůzvučnost 8.2.1 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí označení schéma popis / počet desek spodní minerální zateplovací plošná Vzduchová tloušťka [jedna str.] konstrukce izolace systém hmotnost neprůzvučstěny a tloušťka nost R w [mm] [mm] [mm] [mm kg/m 3 ] [mm kg/m 3 ] [kg/m 2 ] 1 HA 11 165 mm 1 x 12,5 45x140 140/20 40 41 obvodová 1 HA 11 165 mm + 1 x 12,5 45x140 140/20 40/15 41 42 obvodová 45 mm zateplovací systém PS 1 HA 11 165 mm + 1 x 12,5 45x140 140/20 100/15 42 41 obvodová 105 mm zateplovací systém PS 1 HA 11 165 mm + 1 x 12,5 45x140 140/20 40/100 44 47 obvodová 45 mm zateplovací systém Minerální vlákna 1 HA 11 165 mm + 1 x 12,5 45x140 140/20 40/18 41 41 obvodová 45 mm zateplovací systém PS 1 HA 11 165 mm + 1 x 12,5 45x140 140/20 100/18 42 44 obvodová 105 mm zateplovací systém PS 1 HA 11 165 mm + 1 x 12,5 45x140 140/20 100/100 50 46 obvodová 105 mm zateplovací systém Minerální vlákna 1 HA 11 1725 mm + 2x12,5 + 45x140 140/20 100/100 65 49 obvodová 105 mm 1 x 12,5 zateplovací systém Minerální vlákna

20 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL 8.2.2 Venkovní obvodová nosná stěna FERMACELL označení schéma popis / spodní minerální Vzduchová tloušťka stěny konstrukce izolace neprůzvučnost R w [mm] [mm] [mm kg/m 3 ] Dvojitá 355 mm 60x120 120/38 66 stěna 12,5 FERMACELL 120 mm stojky (60/120) 15 mm FERMACELL HD 35 mm vzduchová mezera 15 mm FERMACELL HD 120 mm stojky (60/120) 12,5 FERMACELL Dvojitá 355 mm 60x120 120/38 72 stěna 2x12,5 FERMACELL 120 mm stojky (60/120) 15 mm FERMACELL HD 35 mm vzduchová mezera 15 mm FERMACELL HD 120 mm stojky (60/120) 2x12,5 FERMACELL Nosná Předsazená zděná stěna 60x120 120/38 76 stěna s předsazenou zděnou stěnou tl. 115 mm 10 mm omítka 115 mm vápenopísková cihla 30 mm vzduchová mezera 2x12,5 mm FERMACELL 120 mm stojky (60/120) 2x12,5 mm FERMACELL Nosná Předsazená zděná stěna 60x120 120/38 76 stěna s předsazenou zděnou stěnou tl. 115 mm 10 mm omítka 115 mm vápenopísková cihla 100 mm vzduchová mezera 2x15 mm FERMACELL 120 mm stojky (60/120) 2x15 mm FERMACELL

Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí 21 8.2.3 Vnitřní dělící příčka FERMACELL s dřevěnou spodní konstrukcí označení schéma popis / počet desek spodní minerální plošná Vzduchová tloušťka stěny [jedna strana] konstrukce izolace hmotnost neprůzvučnost a tloušťka R w [mm] [mm] [mm] [mm kg/m 3 ] [kg/m 2 ] 1 HT 11 125 mm 1 x 12,5 60x100 60/14 37 41 vnitřní 1 x 12,5 vnitřní 162 mm + 1 x 12,5 60x100 60/14 49 53 akustický profil (27 mm) 1 x 12,5 + 10 vnitřní 182 mm + 1 x 10 + 60x100 60/14 72 61 akustický profil 1 x 12,5 (27 mm) 1 x 12,5 + 2 x 10 vnitřní 185 mm + 1 x 10 + 60x100 60/14 73 55 dřevěné laťování 1 x 12,5 (30 mm) 1 x 12,5 + 2 x 10 vnitřní 169 mm + 1 x 10 + 60x100 60/14 57 60 akustický profil 1 x 12,5 (27 mm) 2 x 10

22 Vzduchová neprůzvučnost střešní konstrukce 8.3 Vzduchová neprůzvučnost - střešní konstrukce Schéma Skladba R w [db] Betonová střešní krytina 50 40 mm latě 20 mm kontra latě 200 mm krokve mezi nimi 160 mm minerální izolace 40 mm latě s minerální izolací v meziprostoru 0,2 mm parotěsná zábrana 10 mm FERMACELL Betonová střešní krytina 54 40 mm latě 20 mm kontra latě 200 mm krokve mezi nimi 160 mm minerální izolace 40 mm latě bez minerální izolace v meziprostoru 0,2 mm parotěsná zábrana 2x10 mm FERMACELL Betonová střešní krytina 55 40 mm latě 20 mm kontra latě 200 mm krokve mezi nimi 160 mm minerální izolace 40 mm latě s minerální izolací v meziprostoru 0,2 mm parotěsná zábrana 2x10 mm FERMACELL

Kročejová neprůzvučnost podlahové prvky 23 8.4. Zlepšení kročejové neprůzvučnosti použitím podlahových prvků FERMACELL 8.4.1 Zlepšení kročejové neprůzvučnosti dřevěných stropů náčrtek strop 2 E 31 2 E 31 2 E 31 20 mm podlahový 20 mm podlahový 20 mm podlahový prvek FERMACELL prvek FERMACELL prvek FERMACELL +10 mm dřevo- +10 mm dřevo- +10 mm dřevovláknitá deska vláknitá deska vláknitá deska podloží 30 mm voština 60 mm voština FERMACELL FERMACELL a voštinový zásyp a voštinový zásyp R w L n,w R w L n,w R w L n,w R w L n,w [db] [db] [db] [db] [db] [db] [db] [db] trámový strop 28 86 43 80 53 65 55 59 22 mm dřevotřísková deska 200 mm dřevěný trám uzavřený trámový strop s latěmi 45 77 48 71 55 62 57 59 22 mm dřevotřísková deska 200 mm dřevěný trám 50 mm minerální izolace 30 mm latě 10 mm FERMACELL uzavřený trámový strop s pružnými třmeny 56 62 59 54 62 45 62 41 22 mm dřevotřísková deska 200 mm dřevěný trám 50 mm minerální izolace 30 mm pružný třmen 10 mm FERMACELL 8.4.2 Zlepšení kročejové neprůzvučnosti u masivních stropů 2 E 31 nebo 2 E 32 2 E 32 2 E 22 2 E 22 2 E 13 provedení 2x10 mm podlahový 2x10 mm podlahový 2x12,5 mm podlahový 2x12,5 mm podlahový 2x10 mm podlahový prvek FERMACELL prvek FERMACELL prvek FERMACELL prvek FERMACELL prvek FERMACELL + 10 mm dřevovláknitá + 10 mm minerální izolace + 20 mm tvrzený deska nebo 2x10 mm polystyren deska FERMACELL + 10 mm minerální izolace náčrtek 30 20 30 20 25 16 25 40 podloží - -c 20 mm -mi * minerální -al * dřevovláknitá izol. - vyrovnávací podsyp izolace deska 17/16 mm FERMACELL 22/20 mm $ 150 kg/m 3 stropní konstrukce DL w (db) L n,w,r 83 db 21 22 27 22 17 * Značka minerální izolace: SPT/G (AKUSTIC EP3) od G + H nebo Floorrock GP od Rockwoolu. Značka dřevovláknité izolační desky: Pavatex Pavapor. Oblast použití 1/ dovolené bodové zatížení 1,0 kn.

Literatura, normy Stavební fyzika 1, prof. Jiří Vaverka Lernen aus Schäden im Holzbau, Prof. Dr. Ing. Francois Colling Trockenbau Atlas, Prof. Dr.-Ing. Klausjürgen Becker, Dipl.-Ing.KarstenTichelmann, Dipl.-Ing.Jochen Pfau ČSN 73 0532 ČSN EN ISO 717-1 ČSN EN ISO 717-1 ČSN EN ISO 140-3 ČSN EN ISO 140-4 ČSN EN ISO 140-6 ČSN EN ISO 140-7 ČSN EN 12354-1 ČSN EN 12354-2 ČSN EN 12354-3 DIN 41 09 Akustika Ochrana proti hluku v budovách a související akustické vlastnosti stavebních výrobků Požadavky Akustika Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách Část 1: Vzduchová neprůzvučnost Akustika Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách Část 2: Kročejové neprůzvučnosti Akustika Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách Část 3: Laboratorní měření vzduchové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí Akustika Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách Část 4: Měření vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách Akustika Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách Část 6: Laboratorní měření kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí Akustika Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí v budovách Část 7: Měření kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí v budovách Stavební akustika Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků Část 1: Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi (73 0512) Stavební akustika Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků Část 2: Kročejová neprůzvučnost mezi místnostmi (73 0512) Stavební akustika Výpočet akustických vlastností budov z vlastností stavebních prvků Část 3: Vzduchová neprůzvučnost vůči venkovnímu zvuku Ochrana proti hluku v pozemních stavbách

Stav 5/2005 Technické změny vyhrazeny. Vyžádejte si laskavě nejnovější vydání této brožury. Technické informace FERMACELL Pondělí až pátek od 9.00 do 16.00 Konzultace projektu: Telefon: +420 606 657 523 Konzultace montáž: Čechy: + 420 602 453 927 Morava: + 420 721 448 666 Slovensko: + 420 721 448 666 Informační materiály FERMACELL: Telefon: +420 296 384 330 Fax: +420 296 384 333 e-mail: fermacell-cz@xella.com Fermacell GmbH organizační složka Žitavského 496 156 00 Praha 5 Zbraslav Telefon: +420 296 384 330 Fax: +420 296 384 333 e-mail: fermacell-cz@xella.com http://www.fermacell.cz CZ/05.2005/3/PV