SMYSLOVÉ ORGÁNY Smyslové orgány - čidla složení : základem jsou vlastní smyslové buňky (receptory) pomocné útvary (čočky) ochranná zařízení (víčka, řasy) receptory pole původu podnětu: exteroreceptory interpreceptory proprioreceptory převod energie podnětů ve formě AP (intenzita, místo, doba trvání podnětu Analýza smyslový vjem seskupení receptoru, dostředivých nervů a mozku (popř. míchy) se nazývá analyzátor smyslový vjem vědomá smyslová zkušenost o okolním světě adekvátní podnět = na který jsou smysl. b. specializované a na který reagují s vysokou citlivostí prahový podnět = podnět s nejmenší intenzitou podnětu podprahový podnět = podnět, který nevyvolá žádný receptorový potenciál MECHANORECEPTORY FOTORECEPTORY CHEMORECEPTORY TERMORECEPTORY NOCICEPTORY
Mechanoreceptory hmatové receptory tlak, tah, tvrdost a chvění volná nervová zakončení Vater-Paciniho, Meisnerovo tělíska nejvíce citlivé jsou konečky prstů z dlaňové strany a špička jazyka, nejméně kůže zad receptory zaznamenávající natažení proprioreceptory šlachová tělíska, svalová vřeténka sluchové receptory receptory rovnováhy Sluchový orgán vnější u. střední u. vnitřní u. třmínek kovadlinka kladívko skalní kost vnitřní zvukovod vnější zvukovod kostěný hlemýžď bubínková bubínek dutina oválné okénko elastická chrupavka kulaté okénko Eustachova trubice Stavba ucha a) vnější -boltec vnější zvukovod - chlupy, mazové žlázy bubínek b) střední -v dutině spánkové kosti - vyplněna vzduchem kladívko, třmínek, kovadlinka (nasedá na oválné okénko) Eustachovou trubicí spojeno s nosohltanem c) vnitřní - oválné okénko blanitý labyrint - uložen v kostěném labyrintu skalní kosti, stočený - 2,5 závitu obklopen předsíňovým a bubínkovým patrem (spojeny ve vrcholu hlemýždě) vyplněn endolymfou, obklopen perilymfou části - hlemýžď s Cortiho ústrojem - akustické sluchové čidlo 3 polokruh. chodby (na sebe kolmé), 2 váčky (utriculus a sacculus) - statokinetické čidlo
Anatomie vnitřního ucha Šířen ení zvuku zvuk se zachytí ušním boltcem => vnější zvukovod => bubínek (membrána bubínku se prohýbá do dutiny stř. ucha) => dutina středního ucha => tři kůstky => membrána okénka ve vnitřním uchu => rozechvění perilymfy => rozechvění endolymfy => bazální membrána Cortiho ústrojí bazální membrány krycí membrána vláskové buňky VIII. hlavový nerv AP mozkový kmen spánkový lalok mozkové kůry
Vestibulárn rní orgán součástí vnitřního ucha složení - 2 váčky - vejčitý (utriculus), kulovitý (sacculus) 3 polokruhovité na sebe kolmé kanálky recept. buňky s vlásky - v rosolovité hmotě (zde krystalky CaCO3 = otolity) uložené v endolymfě gravit. síla nebo síly působící při zrychl. pohybu vychylují rosol. hmotu proti vláskovým buňkám; ohýbání vlásků stimuluje činnost receptorových buněk Vestibulárn rní systém Fotoreceptory řasnaté těleso slepá skvrna čočka duhovka rohovka zornice spojivka sklivec sítnice cévnatka bělima přední oční komora zadní oční komora
Stavba oka 1. bělima - vazivová blána, vnější vrstva stěny oční koule - udržuje její tvar bílé barvy, ve stáří žloutne v přední části přechází v průhlednou rohovku 2. cévnatka -střední vrstva stěny oční koule protkána cévami, které zásobují sítnici její buňky obsahují pigment zabraňující rozptylu světla uvnitř oka v předu přechází v a) řasnaté těleso b) duhovku zornice (reflex), pigmentové buňky 3. sítnice - vnitřní vrstva stěny oční koule, slepá skvrna nervového původu, složena z deseti vrstev buněk : 2 vrstvy neuronů - informace z nich je dále uvedena do týlního laloku Stavba oka 3. sítnice vlastní receptorové světločivné buňky : a) tyčinky - schopny zaznamenat malé množství světla obsahují rhodopsin (zrakový purpur, pigment citlivý na světlo) - při absorpci světla se rozpadá na opsin (bezbarvý protein) a retinal (derivát vitamínu A) tak dojde ke vzniku AP ve zrak. nervu nedostatek vitamínu A => nedostatek rhodopsinu => šeroslepost, koncentrace rhodopsinu se zvyšuje ve tmě - po 15-30 minutách reaguje oko b) čípky - aktivní pouze při větší míře osvětlení, umožňují barevné vidění Sítnice (tyčinky a čípky)
Stavba oka 4. čočka zavěšena na vazivových vláknech vycházejících z řasnatého tělesa tvořena rosolovitou dokonale průhlednou hmotou - na povrchu jemnévazivovépouzdro uvolněním vazivových vláken dojde k jejímu vyklenutí 5. sklivec rosolovitá průhledná hmota vyplňující většinu vnitřního prostoru oční koule spolu s rohovkou, očním mokem a čočkou tvoří světlolomný systém oka světelné paprsky pomocí rohovky a čočky směrovány na sítnici => obraz, který se na sítnici promítne, je zmenšený a obrácený Přídavné orgány oka okohybné svaly 6 příčně pruhovaných svalů zprostředkuje postavení a pohyb očních bulv oční víčka uzavírají očnice a tím oko chrání jejich mrkání způsobuje zvlhčování oka slzami, zabraňuje vysoušení slzné žlázy při okraji sliznice, tvoří slzy (z vnitř. koutku oka odtékají do slz. váčku a nos. dut.) spojivka tenká blanka vystýlá vnitřní plochu víček, přechází v přední část bělimy, končí na okrajích rohovky řasy a obočí Akomodace oka akomodace na vzdálenost změna tvaru čočky při dívání se do vzdálenosti menší než 5m při pozorování blízkých předmětů - svalstvo v řasnatém tělese se stáhne => větší zakřivení čočky => změna lomu světla s věkem se čočka stává méně pohyblivou (dítě zaostří na 10cm, 60-letý člověk na 100 cm) onemocnění : krátkozrakost, dalekozrakost akomodace na světlo spočívá v zornicovém reflexu
Onemocnění zrakového ústrojí poruchy lomných prostředí krátkozrakost -světelné paprsky se protínají před sítnicí - odstraní rozptylka dalekozrakost -světelné paprsky se protínají za sítnicí - odstraní spojka astigmatismus -nerovnoměrné zakřivení rohovky - upraví cylindrické čočky zelený zákal (glaukom) - důsledek dlouhodobého zvýšení nitroočního tlaku, může vést k oslepnutí šedý zákal (katarakta) - zakalení čočky, lze spravit náhradou za kontaktní čočky Onemocnění zrakového ústrojí Onemocnění zrakového ústrojí poruchy vnímání světla šeroslepost barvoslepost - neschopnost rozlišit některé barvy daltonismus - neschopnost rozlišit červenou a zelenou slepota - poškození sítnice, rohovky, zrak. nervu, mozku poruchy pomocných orgánů šilhání zánět spojivek - z prudkého osvětlení ječné zrno - zánět mazových žláz (stafylokoky) ve víčku
Optické klamy čich Chemoreceptory vnímá pouze látky v plynném skupenství člověk je mikrosmatický živočich receptory umístěny ve sliznici v horní části nosní dutiny (čichový epitel) citlivost se zvyšuje při hladu, snižuje např. při nachlazení při delším působení určitého podnětu dochází k rychlé adaptaci informace vedeny čich. nervem (I. hlavový) do centra ve spodině temenního laloku Chemoreceptory chuť - kontaktní chemický smysl receptory uloženy v chuťových pohárcích 4 skupiny chuťových vjemů -sladko, slano, kyselo, hořko na chuť. vnímání se podílí i čich má význam pro reflexní vylučování slin, žaludeční a pankreatické šťávy vzruchy vedeny do temenního laloku
Termoreceptory velmi jednoduchá volná zakončení nervových buněk nejvíce v kůži obličeje a na hřbetu ruky, nejméně v kůži zad vnímající chlad - 8krát více než tepelných, uloženy povrchově -Krausehotělíska vnímající teplo - uloženy hlouběji v kůži - Ruffiniho tělíska Nociceptory reagují na látky uvolňované poškozenými tkáněmi vnímají bolest (informace o ohrožení nebo poškození organismu) v oblasti kůže, ale i vnitřních orgánů citlivost receptorů se nesnižuje při delším působení podnětu (např. trvalá bolest zubů) mechanoreceptory + termoreceptory + nociceptory = kožní čidla kombinovanou činností těchto receptorů vnímáme hladkost, drsnost, vlhkost, suchost