Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích. Stromy. Pavel Šamonil. Půdy. Department of Forest Ecology, VUKOZ

Podobné dokumenty
Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích. Stromy. Pavel Šamonil. Půdy. Department of Forest Ecology, VUKOZ

Disturbance v lesních ekosystémech

Disturbance v lesních ekosystémech

Disturbance v lesních ekosystémech

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Disturbance v lesních ekosystémech

Žofínský prales SADA SPECIALIZOVANÝCH MAP S ODBORNÝM OBSAHEM. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Disturbance a dynamika lesních ekosystémů. Rozjezd. Disturbance. Pavel Šamonil

Disturbance a dynamika lesních ekosystémů. Rozjezd

Rok českých pralesů V. Divoké půdy pod divokými stromy

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

Koncepty dynamiky přirozených lesů temperátní zóny Evropy

Oheň. temperátní lesy

Datování událostí ve vývoji lesa Pavel Šamonil.

Zrnitostní složení půd Krkonoš Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4

Disturbance. Pavel Šamonil

Lesy na hranici - nejenom státní ale i myšlenkové

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Disturbance v lesních ekosystémech

Soubor Map: Mapa struktury porostů na 7 TVP v CHKO Orlické hory Vacek S., Vacek Z., Bulušek D., Ulbrichová I.

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Disturbance v lesních ekosystémech

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

Datování událostí ve vývoji lesa Pavel Šamonil

Biologické disturbance. Pavel Šamonil

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

APLIKOVANÉ METODICKÉ POSTUPY. Šárka Poláková, Ladislav Kubík

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

Půdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas

KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Agroekologie. Ing. Ondřej Jakšík. Katedra pedologie a ochrany půd. FAPPZ, A027A (suterén)

Soubor map současného rozšíření lesních dřevin v Krkonošském národním parku (GIS KRNAP Vrchlabí)

Soubor map struktury porostů na TVP v gradientu hory Plechý v Národním parku Šumava

Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil

Výsledky NIL2. Jaromír Vašíček

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech. Libor Hort, David Janík

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Cykly živin v terestrických

Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta katedra fyzické geografie a geoekologie. Pedogeografie a biogeografie.

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Charakteristiky hlavních půdních jednotek

Datování disturbančních událostí Pavel Šamonil.

Půdní poměry vybraných lokalit CHKO Křivoklátsko

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Typy a zdroje kontaminace půd

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

EEA Grants Norway Grants

VÝZKUM DYNAMIKY PŘIROZENÝCH LESŮ

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. OBSAH

Pedologické charakteristiky a fyzikální vlastnosti půd na plochách BMP

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

Základy agroekologie oceňování zemědělské půdy

Management bi odiversity v Krkono ích a na umav ( ) ( odivkrsu) Limitující faktory a omezení biologického zotavování z

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R. - koncepce a cíle - metody -výstupy

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Historie výzkumu přirozených lesů. Libor Hort

Evropa. Slovensko Vysoké Tatry (větrná kalamita 2004) rok rok Koreň (2005) (perokresba V. Forberger) (foto M. Koreň) Gerlach Granáty

CZ.1.07/1.1.00/

Základy pedologie a ochrana půdy

Disturbanční faktory II. Vítr. Pavel Šamonil.

Bonita stanoviště a bonita porostu

FIXACE OXIDU UHLIČITÉHO V LESNÍCH EKOSYSTÉMECH

č.. 4: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Vliv pěstebních opatření na porostní mikroklima

PC: Taxonomie lesních půd

SSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace

Soubor map: Mapy zonace ochrany přírody v CHKO v horských oblastech ČR Vacek S., Vacek Z., Ulbrichová I., Hynek V.

Ekologie tropických lesů a jejich obyvatel

STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN

Mikromorfologické studium pedogeneze disturbovaných půd v přirozeném temperátním lese

Monitoring přirozených lesů ČR. část A Monitoring a analýza vývoje přirozených lesů ponechávaných samovolnému vývoji. Souhrnná výzkumná zpráva

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Vyhodnocení přirozené obnovy smrku NP Šumava

Volitelný předmět Habituální diagnostika

Soubor map V ková struktura vybraných horských smrkových porost na Šumav

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

EEA Grants Norway Grants

VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?

- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

Fyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim

STAV LESNÍCH PŮD VE VÝŠKOVÉM TRANSEKTU NA LOKALITĚ PLECHÝ NP ŠUMAVA

Výsledky lesnického výzkumu v Krušných horách v roce 2001

ochrany přírody Lesy zvláštního určení s prioritou MENDELU, LDF, ÚZPL Tomáš Vrška VÚKOZ, v.v.i. odbor ekologie lesa managementu lesních rezervací

Transkript:

Ekosystémové inženýrství a komplexita půd v přirozených temperátních lesích Stromy Pavel Šamonil Department of Forest Ecology, VUKOZ Půdy

Struktura přednášky: Teoretické představy o evoluci půd Skutečná pedodiverzita a pedokomplexita Přehlížené faktory pedokomplexity Interakce stromy-půdy, ekosystémové inženýrství Závěr

Teorie Matečná hornina Klima Reliéf terénu Organismy Čas Jenny (1941)

Matečná hornina Klima Reliéf terénu Organismy Čas Jenny (1941)

Matečná hornina Klima Reliéf terénu Organismy Čas Disturbance Málo se ví o působení faktorů v prostoru

Evoluční teorie pedogeneze Prostor: homogenní skvrny závislé na reléfu terénu, zonalita půd Čas: sbíhavá (konvergentní) evoluce homogenizace půdních vlastností (např. hloubky) Vertical distnace (m) Je tento model univerzálně platný?

Znaky-procesy-faktory Reliéf Substrát Biota Reliéf Čas Substrát Čas Klima Biota Klima http://betcin-rok-ve-francii.blog.cz/

Půda: paměť a moment Podíl objemu (informace) L+F+H A B 0 1 10 100 1000 10000 let?

Dynamika půdotvorných faktorů Stabilní, predikovatelné, fyzikální zákony Půdotvorný substrát Klima Reliéf terénu ph Teplota Sklon Chaos,? Pravidla? Biota Produkce 0 let čas 10 tis let L+F+H A B

Dominance buku, Žofínský prales, 730-837 m n.m., 74 ha, žula (nížiny homogennější) kutečná pestrost půd

Dynamický rovnováha a půdní klimax

Diverzita půd na Žofíně Fluvisols (Gleyic or Haplic) aplic ambisols Dystric Cambisols smíšené Hydromorpfní půdy Entic Podzols Stagnosols (Luvic or Gleyic) Gleysols (Stagnic) Albic Podzols Smíšené terrestrial půdy Gleyisols (Haplic) Histosols (Fibric or Mesic or Sapric) Šamonil P., Valtera M., Bek S., Šebková B., Vrška T. Houška J. 2011. Soil variability through spatial scales in a permanently disturbed natural spruce fir beech forest. Eur. J. Forest Res. 130: 1075 1091.

Smrko-bukový prales, Boubínský prales, 925-1105 m n.m., 46 ha, rula

Albic Podzols Půdní jednotky (referenční třídy) v Boubíně Dystric Cambisols Stagnosols Gleysols Entic Podzols Histosols Leptosols

Spojení mezi body čtvercové sítě, 37 půdních jednotek Náhodný Významně častější než náhodný Významně vzácnější než náhodný Spektrální rádius = 14.7 Dystric Cambisols (kambizem) Haplic Gleysols (glej) Entic Podzols (kryptopodzol)

Spektrální rádius = 8.0 3.5 2.0 Daněk et al. (in preparation)

Horské smrčiny, 1290-1645 m n.m., Calimani (vulkanit, RO), Giumalau (fylit, RO), Syvulja (pískovec, UA)

Pastva na polonině (nebo kamenné sutě) Pralesy Lesnický management

Diverzita půd v horských smrkových pralesích Giumalau, (Rominia) phillite, 1290-1515 m a.s.l. Calimani, (Rominia) andesite, 1460-1645 m a.s.l. Syvulja, (Ukraine) sandstone, 1330-1485 m a.s.l. Valtera, M., Šamonil, P., Boublík, K. 2013. Soil variability in naturally disturbed Norway spruce forests in the Carpathians: bridging spatial scales. Forest Ecol. Manag. 310: 134 146. Valtera M., Šamonil P., Svoboda M., Janda P. 2015. Effects of topography and forest dynamics on soil variability in natural Picea abies mountain forests. Plant and Soil 392: 57 69.

Pattern of soils in Zofin Primeval Forest Fluvisols (Gleyic or Haplic) Haplic Cambisols Dystric Cambisols Mix wet sites Matečná hornina Klima Reliéf terénu Entic Podzols Stagnosols (Luvic or Gleyic) Gleysols (Stagnic) Šamonil P. et al. 2011. Eur. J. For. Res. 130: 1075-1091. Mix terrestrial Gleyisols (Haplic) Hypotéza klíčové Albic role Podzols biomech. a biochem. vlivu stromů Existuje vnitřní struktura disturbančního režimu lesa? Histosols (Fibric or Mesic or Sapric)

Biochemický vliv stromů na půdu Různí dekompozitoři Dekompozice listů Dekompozice kmenů Dekompozice kořenů Podzol pod ležícím kmenem

Basket Podzols pod pahýlem stromu

Pedogeneze pod pahýly stromů Podzoly-jedlovec-Michigan Kryptopodzoly-JD+BK-Žofín Kambizemě-JD+BK-Gorce (PL)

Fig: Pawlik (2013) Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech půdou Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)

Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech. Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)

Fig: Hoffman and Anderson (2014) Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech. Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)

Fig: Pawlik (2013) Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)

Biomechanické vlivy stromů na půdu Pronikání kořenů do podloží Zabránění pohybu půdy a regolitu Nadzvedávání půdy při růstu kořenů Tlak kořenů na okolní půdu / skálu Vyplňování prostoru po rozpadlých kořenech, pahýlech. Vývraty Pohyb půdy při pohybu kořenů (např. při vichřici)

Biomechanické vlivy stromů Boubínský prales

Biomechnaické vlivy stromů Boubín, frekvence

Biomechnaické vlivy stromů Boubín, objemy

Lokalizace studií o vlivu vývratů na pedogenezi (1939-2009) Relativně známý proces, některé biomy ale dosud bez výzkumu Šamonil P., Král K., Hort L. 2010. The role of tree uprooting in soil formation: a critical literature review. Geoderma 157: 65 79.

Ah Kambizemě na flyši (Razula, Beskydy) Trvání vývratů do 220 let L litter, F fermentation hor., H humification hor. A upper mineral hor. Bv B-horizon IIC Šamonil P. et al. 2010. Geoderma 159: 83-98.

Kryptopodzoly na žule (Žofín) Ahe Trvání > 1700 let Bvs IIC Šamonil P., Daněk P., Schaetzl R.J., Vašíčková I., Valtera M. 2015. Soil mixing and evolution as affected by tree uprooting in three temperate forests. Eur. J. Soil Sci. 66: 589 603.

Podzoly na outwash, (Michigan) Trvání > 6000 let, různé cesty vývoje půd, rozbíhavá (divergentní) evoluce Věk 1957 BC Ahe Ep Bhsm Bsm Bs C

Terén po zarovnání vývratu Stará vývratová deprese? Foto: R. Schaetzl, Michigan

Obecně platí Skutečný vývoj půd Johnson et al. (1990) Překvapivě intenzivní procesy Polygeneze (včetně zpětného vývoje) Stupeň vývoje půd stáří půd

Obecně platí Skutečný vývoj půd Johnson et al. (1990) Chaotický vs. nechaotický mód vývoje půd Vývojový linie vs. evoluční pojetí pedogeneze

Luvizem modální Pseudoglej luvický Foto: D. Vavříček Foto: P. Šamonil

(Para)rendzina kambická Melanizace+dekacifikace -> br(a)unifikace sekvence horizontů O Am (Bv) C

Bisequal soils dvousekvenční půdy? Michigan, USA Sekvence horizontů O A Ep Bhs Bs C=E Bt C Boubínský prales

Bisequal soils? dvousekvenční půdy? Michigan, USA Dekalcifikace -> Illimerizace -> Podzolizace

?

L. Smolíková, R. Schaetzl Změny v krajině po odlesnění Krajina Půdní profil Porost Retrográdní vývoj v nížinách Hnědozem > pseudočernozem

Stopy po kořenech stromů pod travinnou vegetací Foto: J. Phillips

Posun horní hranice lesa - vývoj klimatu - impakt člověka (pastva aj.) - přirozené disturbance Podzoly Umbrisoly

Posun horní hranice lesa - vývoj klimatu - impakt člověka (pastva aj.) - přirozené disturbance

Posun horní hranice lesa - vývoj klimatu - impakt člověka (pastva aj.) - přirozené disturbance Úroveň krajiny Úroveň porostu Lokální úroveň

Anomálie -> součást cyklu lesa Blokovaná obnova lesa graminoidy a kapradinami v horské smrčině po disturbanci

Mikrostanoviště mají jedinečné mikroklimatické podmínky Jedinečná pedogeneze

Vývraty signifikantně ovlivňují mocnost regolitu a pohyb svahovin Vliv na rychlost zvětrávání 52

Čas Bodové procesy Stáří stromu přesahuje i 500 let Rozklad kmene přesahuje i 200 let Trvání vývratu přesahuje i 6000 let Vrška T., Přívětivý T., Janík D., Unar P, Šamonil P., Král K. 2015. Deadwood residence time in alluvial hardwood temperate forests A key aspect of biodiversity conservation. Forest Ecol. Manag. 357: 33 41.

nterakce stromy-půda

North America Bowers (1987) Alaska 8,000-10,000 yrs Bormann et al. (1995) Alaska 200-400 yrs Phillips and Marion (2006) Arkansas 11,235 yrs Brewer and Merritt (1978) Michigan 3,751-5,000 yrs Schaetzl and Follmer (1990) Michigan < 1,000 yrs Denny and Goodlett (1956) Pennsylvania 300-500 yrs Rotační perioda Eurasia Šamonil et al. (2009) Czech Rep. 1,250 yrs Šamonil et al. (under review) Czech Rep. 1,370 yrs Naka (1982) Japan treefall rate 0.84 tree/ha year (overstory trees) Falinski (1978) Poland 2.0-4.5 tree/ha year is uprooted Skvorcova and Ulanova (1977) Russia 2,000-3,000 (5,000) years Vassenev and Targuilian (1995) Russia Each point of nature ecosystems has been 10-20-times uprooted during the Holocene. Rotation period is in the case of pits 500-1,000 years; 2,000-3,000 years for organo-mineral mounds and 5,000 years for organic mounds. Karpachevskiy et al. (1980) Russia 1,000-2,000 years Australia (and Oceania) Burns et al. (1984) 600-1,700 years

Rotační perioda 3000 let Rotační perioda 300 let North America Bowers (1987) Alaska 8,000-10,000 yrs Bormann et al. (1995) Alaska 200-400 yrs Phillips and Marion (2006) Arkansas 11,235 yrs Brewer and Merritt (1978) Michigan 3,751-5,000 yrs Schaetzl and Follmer (1990) Michigan < 1,000 yrs Denny and Goodlett (1956) Pennsylvania 300-500 yrs Rotační perioda Eurasia Šamonil et al. (2009) Czech Rep. 1,250 yrs Šamonil et al. (under review) Czech Rep. 1,370 yrs Naka (1982) Japan treefall rate 0.84 tree/ha year (overstory trees) Falinski (1978) Poland 2.0-4.5 tree/ha year is uprooted Skvorcova and Ulanova (1977) Russia 2,000-3,000 (5,000) years Vassenev and Targuilian (1995) Russia Each point of nature ecosystems has been 10-20-times uprooted during the Holocene. Rotation period is in the case of pits 500-1,000 years; 2,000-3,000 years for organo-mineral mounds and 5,000 years for organic mounds. Karpachevskiy et al. (1980) Russia 1,000-2,000 years Australia (and Oceania) Šebková B., Šamonil P., Valtera M., Adam D., Janík D. 2012. Interaction between tree species populations and windthrow dynamics in natural beech dominated Burns et al. (1984) forest, Czech Republic. Forest Ecol. Manag. 600-1,700 280: 9 19. years

m Vývraty působí na regeneraci stromů deprese kupa strom

Buk X smrk S t r a t e g i e

Boubínský prales Sumární disturbanční historie

Smrk Buk

Žofínský prales Sumární disturbanční historie Disturbance + pollution Početnost juvenilních jedinců (individuals/10ha) Porušený zápoj (%) Regeneration

Dilčí disturbanční minulost Frequency of juveniles (individuals/10ha) Canopy area disturbed (%) Šamonil P., Vašíčková I., Daněk P., Janík D., Adam D. 2014. Disturbances can control fine scale pedodiversity in old growth forest: Is the soil evolution theory disturbed as well? Biogeosciences 11, 5889 5905.

Borovice smrk jedle-buk Druhové složení a stáří uhlíků Potvrzeno prostorovou statistikou, radarem a pedoanthrakologií Podzoly Kambizemě Processed by Přemek Bobek

mpakt člověka Orání pralesů NPR Razula, Beskydy, flyš

Přímý důkaz o biomechanickém a biochemickém vlivu stromů dodá geofyzika a pedoantrakologie, ha, ha, ha Kambizemě modální Kambizemě dystrické Gradient zvětrávání a vyluhování půd Kryptopodzoly Podzoly

Sběra dat pomocí radaru (GPR) a seismické sondy

Seismická sonda Hlubší půdy blízko vrcholu Komplexní vývoj krajiny

Porušení regolitu kořeny Předběžné výsledky

čas Patrně neplatná hypotéza o hlubší půdě pod stromy. Půda je velmi hluboká -> ztrácí se vztah USA, foto: Phillips Žofín Photo: Phillips

GPR záznam Albic Podzols Genetická hloubka půdy Hranice kompaktního regolitu

Závěry: Disturbance jsou přirozenou a nutnou součástí vývoje lesních půd Silné zpětné vazby mezi stromy a půdou Stromy urychlují nebo zpomalují podzolizaci Očekávaná ztráta komplexity půd v důsledku lesnického managementu nebo odlesnění Biomechanické a biochemické vlivy stromů omezují (skrze frekvenci, intenzitu a prostorovou nenáhodnost) platnost tradičníhoho konceptu pedogeneze Steady-state může být relativně vzácný Komplexní prostorový vztah mezi stromy a půdou Vliv stromů může působit na tvorbu ekologických nik

Spolupracovníci Dušan Adam Vojtěch Beneš Přemysl Bobek Pavel Daněk Libor Hort David Janík Kamil Král Pavel Unar Ivana Vašíčková Martin Valtera Tomáš Vrška www.pralesy.cz GAČR 16-15319S

Děkuji za p o z o r n o s t