PODPORA PRO NAVRHOVÁNÍ VÍCEPODLA NÍCH D EVOSTAVEB

TEZE DISERTA NÍ PRÁCE PODPORA PRO NAVRHOVÁNÍ VÍCEPODLA NÍCH D EVOSTAVEB Libor P e ek eské vysoké u ení technické v Praze Fakulta architektury Ústav stavitelství I. Praha 2005

eské vysoké u ení technické v Praze Fakulta architektury Ústav stavitelství I. TEZE DISERTA NÍ PRÁCE PODPORA PRO NAVRHOVÁNÍ VÍCEPODLA NÍCH D EVOSTAVEB (Aplikace lehkého skeletu na vícepodla ní bytový d m) Libor P e ek Doktorský studijní program: Architektura a urbanismus Studijní obor: Architektura a pozemní stavitelství Teze diserta ní práce k získání akademického titulu doktor, ve zkratce Ph.D. Praha, íjen 2005 2

Diserta ní práce byla vypracována v prezen ní form doktorského studia na Ústavu stavitelství Fakulty architektury VUT v Praze. Uchaze : Ing. Libor P e ek Ústav stavitelství I. Fakulta architektury VUT v Praze Thákurova 7, 166 34 Praha 6 kolitel: Doc. Ing. Miloslav Pavlík, CSc. Ústav stavitelství I. Fakulta architektury VUT v Praze Thákurova 7, 166 34 Praha 6 Oponenti:...... Teze diserta ní práce byly rozeslány dne:. Obhajoba disertace se koná dne.v...hod. p ed komisí pro obhajobu diserta ní práce ve studijním oboru Architektura a pozemní stavby v zasedací místnosti. Fakulty architektury VUT v Praze. S diserta ní prací je mo no se seznámit na d kanát Fakulty architektury VUT v Praze, na odd lení pro v deckou a výzkumnou innost Thákurova 7, 166 34 Praha 6.. p edseda komise pro obhajobu diserta ní práce ve studijním oboru Architektura a pozemní stavby Fakulta architektury VUT v Praze, Thákurova 7, 166 34 Praha 6 3

ABSTRAKT D ev né obytné budovy se na sou asné bytové výstavb podílejí pouze 1 2 %, p esto e kvalitativn, funk n i ekonomicky jsou zcela konkuren ní ostatním stavebním technologiím. V sou asné dob nejsou efektivn vyu ívány zásoby d eva v R jako obnovitelné suroviny, co je v p íkrém kontrastu s ostatními zem mi ve st edoevropském prostoru, kde je podíl d ev ného bytového stav ní 7 15 %, nehled k zemím mimo ná region, kde se tento podíl vyskytuje mezi 65 80 %. Jednou z p í in, pro se d ev né technologie nepou ívají ve v t ím m ítku je také fakt, e projektanti a investo i stále nemají dostatek znalostí a mají jen malé zku enosti s navrhováním a realizací d ev ných dom obecn, vícepodla ních zvlá t. Tato situace je bohu el podobná i na na ich vysokých a st edních kolách, kde se v nedostate ném rozsahu a hloubce vyu uje komplexní navrhování a technologie d ev ných budov. V sou asné dob se objevuje odborná literatura o stav ní ze d eva ve v t í mí e i u nás. Je v ak stále ur itým zp sobem p ístupná pouze hrstce zainteresovaných odborník na odborných konferencích. Hlavním nedostatkem této literatury je dále fakt, e je do jisté míry pouze inspirativní, nebo ne e í v ad p ípad po adavky na ich norem na stavební konstrukce obecn, resp. za itý u ivatelský standard. Vzhledem k tomu, e je navrhování d evostaveb velice komplexní obor v rámci projek ní praxe, klade si tato diserta ní práce za cíl analyzovat sou asné znalosti v oblasti výstavby vícepodla ních d ev ných budov a aplikovat je v souladu s na imi normovými po adavky v eském prost edí. D evostavba funguje pouze tak dob e, jak dob e je funk ní její nejslab í lánek. Zejména z tohoto d vodu je nutné ji od po áte ní studie p istupovat k návrhu d evostavby co nejkomplexn ji. Téma diserta ní práce je zam eno na navrhování vícepodla ních d evostaveb od architektonické studie a na úrove stavebn -architektonického detailu s cílem nabídnout tak e ení aktuálních problém a pomoci tak v t ímu rozmachu stav ní vícepodla ních d evostaveb v na í republice. Vzhledem ke konstruk ní rozmanitosti moderních d evostaveb se tato práce v nuje problematice lehkých d ev ných skelet, nebo tento konstruk ní systém je pou íván ve sv t nej ast ji, a lze p edpokládat, e v p ípad zvý ení produkce vícepodla ních bytových dom u nás bude pravd podobn pou íván práv tento konstruk ní systém. 4

ABSTRACT Wooden residential houses represent only 1-2% of all contenporary housing development despite the fact that their quality, functionality and economy are fully competitive in relation to the other building technologies. Pernamently growing supplies of wood in Czech Republic are not being utilized as the one of renewable source of raw materials. This is quite in contrast with the situation in the other countries of the middle Europe, in which the share of wooden residential housing reaches 7 15%, not speaking about countries outside our region, where is the share about 65 85%. One of the reasons, why the timber technologies are not used in a wide range, is the fact, that designers and developers have not still enough knowledge and only little experiences with designing and implementation of timber structures in general, not speaking about multistorey. The situation at our high schools and universities is unfortunately similar. Comprehensive design of timber structures is teached imperfectly. The special literature about designing of timber structures is still more common in our country, but sad to say, this literature is still gettable only for involved specialists on conferences. The main imperfection is furthermore the fact, that these books could be used only like a inspiration. The requirements of our standards are not solved here and they suppose a different user standard too. As the fact, that design of timber structures is very complex branch, the main aim of this doctoral thesis is analyze contenporary knowledge in field of multi-storey timber housing development and to harmonize it with valid czech standards. The timber building works as good as the weakest part of the structure works. Particulary from this point of view is necessary to start the architectural design the most complex as it gets. The theme of doctoral thesis is focused on design of multi-storey timber structures from architectural sketch to contruction detail. The main goals are to solve relevant problems and to contribute to extending a share of multi-storey timber buildings in our republic. The modern timber contructions are very various, that s why is this work specially focused on problems connected with platform frame system, because this construction system is the most common used all around the world. I suppose, in the case of the extending of the multi-storey residential housing, that will be used just this system. 5

OBSAH TEZÍ DISERTA NÍ PRÁCE 1 ÚVOD... 7 1.1 VÝCHODISKA A P EDPOKLADY... 7 1.2 P EHLED O SOU ASNÉM STAVU V DNÍ PROBLEMATIKY... 7 2 CÍLE PRÁCE... 9 2.1 VYMEZENÍ PROBLÉMU... 9 2.2 OBLAST APLIKACE... 10 3 METODY ZPRACOVÁNÍ... 11 4 VÝSLEDKY... 11 5 ZÁV R... 13 5.1 P EDPROJEKTOVÁ P ÍPRAVA... 13 5.2 VÝHLED DO BUDOUCNOSTI... 14 6 OHLASY NA INNOST DOKTORANDA... 15 6.1 PUBLIKA NÍ INNOST... 15 6.2 GRANTY A STUDIJNÍ CESTY... 15 POU ITÁ LITERATURA... 16 6

1 ÚVOD Tradice pou ití d eva je stará jako lidstvo samo. lov k se postupn se d evem nau il pracovat, poznal jeho pot eby a nau il se vytvá et pro jeho p sobení optimální podmínky. V minulosti byly r zné druhy d eva pou ívány s hlubokou zku eností p edávanou generacemi, s citem a znalostí pro aplikace, které dnes m eme jenom obdivovat. V ad zemí Evropy a v ad dal ích zemí sv ta se v ak d evo, p edev ím jako d sledek pr myslové revoluce, dostává postupn do druho adé úlohy jako pomocný, provizorní a do asný prvek. Kontinuita staletím nabytých zku eností byla p eru ena, bylo t eba ud lat místo novým stavebním materiál m oceli, betonu a dal ím. 1.1 VÝCHODISKA A P EDPOKLADY Moderní sv tová architektura vykazuje pou ití d eva ve stále rostoucí mí e a zdaleka ne jenom na doprovodné a pomocné prvky. Z celosv tového m ítka se v následujících letech p edpokládá dal í mohutný nár st uplatn ní a pou ití d eva ve stavbách a konstrukcích. Nové poznatky a moderní zp soby zpracování d evní hmoty umo ují pou ívat d evo v aplikacích, kde m ly dosud výhradní zastoupení jiné technologie. Obr. 1) Materiálov technologická struktura bytové výstavby 1989 2003 [3] Zastoupení d evostaveb na bytové výstavb tvo í v eské republice asi 1% (v USA asi 70%, v N mecku 7%, v Bavorsku ale nap. a 30%, v Rakousku a výcarsku 10%). Velká Británie má asi 6,5x mén les ne máme u nás, podíl d evostaveb v bytové výstavb na tamním trhu je ale 20% s cílem tento podíl v krátké dob zdvojnásobit. Rostoucí podíl zastoupení pak m eme sledovat ve v ech vý e uvedených zemích. Zalesn nost na í zem je 34% (USA má asi 31%) a inventura prokazuje vzr stající nadbytek d evní hmoty ji po n kolik let. Za posledních 200 let se zalesn ná plocha na území dne ní eské republiky zv t ila asi o 30%. Jistým problémem je kvalita na ich les a následn i d evní hmoty. [28] Z hlediska po adavk trvale udr itelného rozvoje je na novou zástavbu kladen po adavek intenzifikace zástavby. V praxi to znamená zvý ení procentuálního zastoupení vícepodla ních bytových dom oproti kobercové zástavb rodinných dom. Vzhledem k nesporným environmentálním aspekt m d evostaveb a vzr stajícímu nadbytku d evní hmoty je na míst uva ovat seriózn o alternativ vícepodla ních d ev ných bytových dom, tak jak jsou stav ny nap. ve Skandinávii nebo severní Americe. 7

1.2 P EHLED O SOU ASNÉM STAVU V DNÍ PROBLEMATIKY Konstruk ní systémy vícepodla ních budov pou ívané v sou asnosti D ev né obytné domy mají v Evrop více ne 3000 let dlouhou historii a tradice roubených a t kých skeletových variant, vytvo ené zvlá t v posledních cca 500 letech, se v r zné podob a mí e promítají i do sou asnosti. Obr. 2) Konstruk ní systémy vícepodla ních budov pou ívané v sou asnosti Pro sou asné d ev né bydlení je v ak rozhodující vliv dynamického rozvoje d evozpracovatelských technologií, nových materiál na bázi d eva i silikát (izolace a 8

tenkost nné obklady) a komplexního vyu ití znalostí stavebního výzkumu k zaji t ní vysoké funk ní kvality d ev ných dom. Výchozí konstruk ní varianty, obdobn jako u ostatních materiál, jsou skeletové, st nové a hybridní, ale jejich prvky, struktura, spoje a technologie jsou zcela specifické. Stru ný výb r nejpou ívan j ích variant v sou asné vícepodla ní bytové výstavb je zobrazen na obr.2. 2 CÍLE PRÁCE 2.1 VYMEZENÍ PROBLÉMU Na míst je otázka pro d ev né domy, p es svoje prokazatelné ekologické a ekonomické p ednosti a pozitivní zahrani ní p íklady a zku enosti, mají na bytové výstavb v R jen minimální podíl? Stru ná analýza stavu vypadá následovn : velká ást eské u ivatelské ve ejnosti, mj. na pozadí nedobrých zku eností s unifikovanou betonovou panelovou výstavbou, má tradi n d v ru p edev ím v cihelné zdicí materiály a technologie. Ka dý kolený a zku ený eský zedník umí postavit obytný d m, tesa je v t inou kolen a má zku enosti jen se stavbou krovu; informovanost eské u ivatelské, ale i ir í odborné ve ejnosti o mo nostech d ev ného stav ní je malá a asto zkreslená. Stavebník se obává zvlá t krátké ivotnosti a rizika po áru a d evo vnímá jako materiál vhodný pro stavbu rekrea ních chat nebo provizorií; pr mysl zdících materiál, zvlá t zahrani ní, v minulých desetiletích podstatn zlep il technologii jejich výroby, funk ní i technické vlastnosti své produkce. M l také dostatek kapitálu a obchodn realiza ních zku eností k roz í ení svých aktivit na celém území R; producenti d eva, d evozpracovatelský a stavebn montá ní pr mysl, nepochopili v as novou situaci a nebyli na ni dostate n p ipraveni. Chyb ly zku enosti a p edev ím kapitál; projektanti a investo i nemají dostatek znalostí a mají jen malé zku enosti s navrhováním a realizací d ev ných dom obecn, vícepodla ních zvlá t. Vysoko kolské i st edo kolské odborné kolství v nedostate ném rozsahu a hloubce vyu uje komplexní navrhování a technologii bytových a ob anských d ev ných budov; dlouhodobé zaostávání rozsahu bytové výstavby obecn, zvlá t v období 1992-96 a v men í mí e i v sou asnosti, m lo a má negativní vliv i na d ev nou bytovou výstavbu. Výrobní kapacity montovaných d ev ných dom nejsou vyu ity. [3] O výhodách d evostaveb bylo v poslední dob napsáno a publikováno mnohé. Pro v t í podíl d evostaveb na trhu je v ak nezbytné zkvalitnit p ípravu projektant na na ich st edních a vysokých kolách. Je zejména nutné, aby se konstruování ze d eva stalo nedílnou sou ástí výuky na Fakultách stavebních a Fakultách architektury. 9

V sou asné dob je na Fakult architektury VUT v Praze d evostavbám v nováno n kolik p edná ek v rámci p edm tu pozemního stavitelství a na Stavební fakult VUT v Praze jsou d evostavby vyu ovány pouze jako volitelný p edm t. Domnívám se, e pro roz í ení d evostaveb (zejména t ch vícepodla ních) v na em regionu je nutné posílit know-how architekta, který za íná celý projek ní proces. D le ité je, aby dokázal plnohodnotn nabídnout také d ev nou materiálovou variantu budovy. V p ípad její vhodnosti o ní p esv d it investora a samoz ejm ji um t navrhnout. Ideální by bylo pot ebné znalosti získat ji v eduka ním procesu na kole. Otázka architektury a postavení architekta v celém procesu, od prvotních úvah a po dokon ení stavby, je v bec velice d le itým momentem v této diskusi. V sou asné dob se bohu el dostává zna ná ást d evostaveb u nás do pozice katalogových e ení rodinných dom a nebezpe n podobného stylu, kdy i laik p emý lí o tom, kde byl architekt, kdy takový d m vznikal. Odhlédneme-li od venkovního vzhledu t chto výtvor, setkáme se u nich a velice asto se základními chybami p i e ení p dorysu a provozních návazností, které asto odporují zdravému rozumu. Ú ast architekta p i vzniku stavby, její p íprav a následn její realizaci je zcela nezbytná a nelze ji nahradit ádnou jinou profesí. V p ípad d evostaveb se pak p i mo nostech lehkého skeletu, jak jsou presentovány také v této práci, architektovi otevírají iroké mo nosti jeho tv r í invence. Je t eba si ale uv domit, e d evostavby p edstavují novou a u nás dosud málo známou kvalitu. K dosa ení optimálního výsledku je t eba co nejdetailn j í znalost pou ité technologie i jejích mo ností. Ve skandinávských zemích, USA a Kanad, kde se systém lehkého skeletu ve zna né mí e pou ívá, mají architekti a projektanti k dispozici mno ství podklad pro rychlý a efektivní návrh konstrukcí. Jsou asto zpracovány do p ehledných tabulek, kde k daným parametr m lze jednodu e vyhledat pot ebné. V p ípad pot eby se pak dále mohou obrátit na adu profesních organizací, kde dostanou fundované odpov di na své dotazy a také pomoc p i e ení konkrétních problém. Krom toho existuje mnoho knih a návod, jak si postavit d m. Tyto materiály a podklady vznikají jako výsledek práce mnoha lenných a profesionálních tým, rozsáhlých laborato í a výzkumných center u dlouhá léta. ada výsledk je ov ena na vzorcích skute né velikosti a v mno ství umo ujícím jejich statistické zpracování. Vzhledem k rozsahu, v jakém se lehký skelet pou ívá v nejbohat ích a nejvysp lej ích zemích, je tlak na jeho fungování vysoký. 2.2 OBLAST APLIKACE V eské republice jsme v tomto ohledu v naprosto jiné situaci. Logickým záv rem je tedy p evzít maximum z toho, co bylo ov eno a spolehliv funguje jinde. Sna it se o vlastní cestu by bylo sice mo né, ale zbyte n komplikované. V poslední dob se ve v t í mí e objevuje literatura o stav ní ze d eva i u nás. Faktem ale z stává, e tato literatura je do jisté míry pouze inspirativní, nebo neodpovídá v ad p ípad na im normativním po adavk m a neodpovídá po adavk m na eho u ivatelského standardu. 10

D evostavby jsou u nás, z hlediska návrhového procesu, doménou zejména stavebních in enýr, kte í ji dokázali uspokojiv vy e it adu technických problém z oblasti statiky a stavební fyziky. Na specializovaných d eva ských konferencích je to jasn patrné. Nicmén za nesporným technickým pokrokem se n kde ztrácí samotná architektura, která by m la tyto technické poznatky vyu ívat. Pro architekty a projektanty pozemních staveb tak zde stále z stává bílé místo v oblasti projek ních podklad a ukázky koncep ní práce na projektu. Cílem diserta ní práce je analyzované poznatky z oblasti navrhování vícepodla ních d ev ných konstrukcí na bázi lehkého skeletu zpracovat do formy projek ního podkladu, který je mo né reáln pou ívat v praxi. 3 METODY ZPRACOVÁNÍ Podkladem pro zpracování této diserta ní práce bylo: studium odborné literatury zam ené na konstruování d evostaveb na bázi lehkého skeletu; studium obdobné literatury zam ené na problematiku vícepodla ních d evostaveb; studijní cesta zam ená na vícepodla ní d ev nou výstavbu ve skandinávských zemích; ov ování poznatk vlastní projektovou praxí v oblasti projektování pozemních staveb s nosnou konstrukcí ze d eva. Po shromá d ní jednotlivých údaj byla provedena analýza zji t ných dat a konfrontována s platnou legislativou v eské republice. Rozpory a nesoulad s na imi normami nebo za itým u ivatelským standardem byly následn p ehodnoceny, vy e eny a nov definovány. Poznatky shrnuté v diserta ní práci byly dále aplikovány na pilotní projekt vícepodla ního bytového domu s konstrukcí na bázi lehkého d ev ného skeletu. Projekt d evostavby vícepodla ního bytového domu tvo í samostatnou p ílohu diserta ní práce. 4 VÝSLEDKY Výsledné údaje jsou sestaveny do formy projek ního podkladu, který je mo né vyu ívat jako praktickou pom cku p i projektování. Diserta ní práce je didakticky a metodicky zpracována od obecného konstruk ního principu d ev né konstrukce a po stavební detail. V úvodní ásti nazvané Lehlý skelet jako systém je popsáno za len ní d evostaveb do procesu stav ní v rámci celého odv tví stavebního pr myslu. Následn je definován konstruk ní a stavební princip lehkého skeletu v obecné rovin a stanoveny vymezující zásady pro architektonickou studii. Konstrukci lehkého skeletu lze podrobit zna né mí e prefabrikace. To je ov em podmín no dohodnutou modulovou koordinací jednotlivých konstruk ních ástí. V eobecn akceptovaná modulová koordinace pou ívaných materiál umo uje kombinovat r zné technologické postupy od prefabrikovaných panel a po prvkovou montá p ímo na stavb. 11

V p ípad rozvinutého d evozpracovatelského pr myslu je pak díky sjednocené modulaci mo né, pokud by se to ukázalo ú elné, vybírat mezi r znými dodavateli prakticky i v pr b hu stavby. Rozm rová modulace je definována v ásti Principy modulové koordinace pou ívaných materiál. Na základ definovaných princip modulové koordinace jsou vymezeny stavebn - konstruk ní principy návrhu d evostavby. Stavebn -konstruk ní principy jsou zpracovány a rozd leny na: základové konstrukce a podzemní st ny; stropní konstrukce; st ny; st e ní konstrukce konstrukce fasády schodi t výtahová achta vnit ní instalace, resp. stavební p ipravenost pro vnit ní instalace; stropy, st ny a podlahy v místnostech s vlhkým provozem. Na vý e vymezené poznatky stavebn -konstruk ních princip navazují konstruk n - statické principy návrhu d evostavby, kde je rozebrán: obecný princip stykování nosné konstrukce; konstruk ní schémata pro jednotlivé typy budov; prostorová tuhost a p etvo ení konstrukce. V dal ích kapitolách jsou analyzovány tepeln -izola ní, akustické a po árn - bezpe nostní vlastnosti d evostaveb a vymezeny podmínky návrhu vícepodla ní budovy s d razem na pou itý typ obkladových a izola ních materiál. Podmínky návrhu jsou upraveny v souladu s po adavky platných norem. Díl í poznatky p edchozích kapitol jsou shrnuty do prakticky zam ené p ílohy 3. kapitoly, která obsahuje p íklady skladeb konstrukcí a p íklady e ení detail pro budovy s po ární odolností REI 60. Na záv r jsou definovány principy architektonického a konstruk ního zobrazení projektu, kde je popsáno zobrazení realiza ní dokumentace za p edpokladu, e jsou známy a akceptovány typové skladby konstrukcí a typová e ení stavebních detail, jak jsou definována vý e. 12

5 ZÁV R 5.1 P EDPROJEKTOVÁ P ÍPRAVA D le itým p edpokladem zavedení modulové koordinace eziva a deskových materiál na bázi d eva je návrh e ení typových detail a skladeb konstrukcí, jak jsou uvád ny v této práci. Z t chto konstruk ních princip je pak nutné vyjít pro stanovení, a odbornou ve ejností akceptované, konkrétní modulové koordinace pro jednotlivé prvky. Neexistence modula ních rozm r u d evostaveb vede v praxi k omezením a nedostatk m, jejich úsp né vy e ení by p itom m lo vést k zefektivn ní celého procesu stav ní na bázi d eva. Hlavní omezení a nedostatky jsou: Kvalita a dostupnost stavebního eziva V na ich podmínkách neexistuje standardní ada pr ez eziva jako je to nap. ve Finsku, USA nebo Kanad. To má adu nevýhod: je nutné objednávat ve velkém p edstihu, nebo pila zpracovává ka dou zakázku jako individuální; vysoké nároky na p ípravu stavby, nebo i jednoduché opomenutí i zm na znamená zdlouhav a komplikovan objednávat chyb jící prvky, op t jako individuální zakázku; pily nemohou ezat na sklad, nebo nemají záruku, e o prvky bude zájem to vede ke komplikacím ve vlastní pila ské výrob a v kone ném d sledku ke zbyte n vysokým náklad m na výrobu eziva, a tedy i zbyte n vysoké cen, p ípadn k nízkým zisk m pil; na r znorodý sortiment eziva je nemo né p ipravit ocelové a spojovací prvky a dopl ky, jejich tvar je asto uzp soben dimenzi spojovaných prvk. [29] e ením by m lo být zavedení jednotné modulové koordinace eziva, tak jak je nap. zavedena v této práci. Zavedení modulové ady by tak m lo vést obecn k o ivení d evozpracovatelského pr myslu. Neexistence souladu rozm ru stavebních prvk Sádrokartony se vyráb jí v í i 1200 a 1250 mm. Nesta il by pouze jeden rozm r? Tepelné izolace se nap. b n dodávají v í ích 500 mm, konstruk ní desky na bázi d eva OSB3 v í i 1250 a OSB2 v í i 1220 mm. Vyskládat za sebou vrstvy, které k sob logicky pat í, a nemuset krom jedné z nich v echny ostatní slo it p i ezávat a upravovat, je nemo né. Nelze se dost dob e ubránit my lence, zda nejde o cílený stav. [29] Podobn jako v bod 1. se zde objevuje po adavek na zavedení jednotné modulové koordinace deskových materiál, zam ené p ípadn speciáln na d evostavby, resp. lehký skelet. 13

Chyb jící tradice Stav výuky d evostaveb je na p íslu ných kolách v ech stup a na výjimky alostný. Pov domí o d evostavbách v eobecn a p íslu né znalosti a zku enosti mezi architekty, projektanty, stavebními firmami a pota mo i irokou odbornou i laickou ve ejností je malé. Systém stav ní na bázi lehkého skeletu je do zna né míry filozofií stav ní a jistým stylem. Je potom p edev ím na architektech, projektantech a stavebních firmách, aby uplat ovali sv j potenciál, hledali e ení, inili rozhodnutí a nesli za n odpov dnost. To jsou ale asto p edpoklady, které jsou v p íkrém rozporu se sou asnou situací v na í zemi a mo ná i v západní civilizaci obecn. e ením je zavedení výuky d evostaveb na v ech pot ebných stupních a vypracování nebo p evzetí projek ních podklad ur ených pro praxi. K zapln ní této mezery se sna í p isp t i tato diserta ní práce. Z pohledu platných norem nejsou na vícepodla ní d evostavby kladeny zvlá omezující po adavky a sou asná legislativa je rozvoji vícepodla ních d evostaveb p ízniv naklon na. 5.2 VÝHLED DO BUDOUCNOSTI Ro ní potenciál - pot eba výstavby byt je v R kolem 50 tisíc s pr m rnou u itnou plochou rodinných dom kolem 160 m 2 a byt v bytových domech kolem 100 m 2. Dlouhodobý propad od roku 1992 a do sou asnosti, kdy se intenzita výstavby dokon ených byt (po et byt na 1000 obyvatel) pohybuje mezi 1,2 a 2,8 a je jedna z nejni ích v Evrop - pr m r v zemích EU mezi 3,8 a 9,1 [3] - je v demokratickém stát s fungující ekonomikou dlouhodob neudr itelný. Aktualizovaná koncepce MMR z konce roku 2001 obsahuje základní zám r, e ji od roku 2003 bude zahajována výstavba 50 tisíc byt ro n (skute nost cca 27 tisíc dokon ených a 36 tisíc zahájených). [3] Koncepce je jedna v c, realita druhá, ale v ka dém p ípad je zde sociáln ekonomická nutnost v krátkém asovém horizontu cca dvojnásobn zv t it rozsah dokon ené bytové výstavby. To je p íle itost i k rozvoji d ev ného stav ní v jeho obou základních technologicko organiza ních formách, tj. staveni tní prvkové a dílenské výrob. Cílem by m lo být dosáhnout v relativn krátké dob 8 a 10 let podílu na materiálov technologické struktu e bytové výstavby mezi 10 a 15 %. [3] Má-li se d evo a d evovýrobky odpovídajícím zp sobem v bytové výstavb uplatnit, nelze z stat u rodinných dom jako naprosto p eva ujícího typu. I kdy podíl rodinných dom (v ech materiálových variant) je v sou asné struktu e asi 2 x vy í ne podíl bytových dom (cca 11 700 rodinných dom a 5600 byt ), v p edpokládaném r stu d ev né bytové výstavby by se m ly rozsáhle uplatnit vícepodla ní bytové domy s men ími a st edn velikými byty, v etn sociální výstavby. 14

6 OHLASY NA INNOST DOKTORANDA 6.1 PUBLIKA NÍ INNOST P e ek, L., Principy návrhu vícepodla ní d evostavby, sborník 7. odborné konference doktorského studia s mezinárodní ú astí Juniorstav 2005, sekce Architektura v pozemním stavitelství, str. 74 78, 1. vydání, VUT v Brn, Fakulta stavební, 2005, ISBN 80-214-2825-2 P e ek, L., Vícepodla ní d evostavby v zemích EU, sborník 6. odborné konference doktorského studia s mezinárodní ú astí Juniorstav 2004, sekce udr itelná výstavba, 1. vydání, VUT v Brn, Fakulta stavební, 2004 P e ek L., Design Support System for Multi-Storey Timber Structures, sborník 1. Workshopu doktorského grantu GA R 103-03-H089 Udr itelná výstavba a udr itelný rozvoj sídel, str. 67 71, 1. vydání, Vydavatelství VUT v Praze, 2004, ISBN 80-01-03103-9 P e ek, L., D vody pro comeback d eva v architektu e, lánek pro internetový portál Fórum pro obnovu venkova, www.forum.isu.cz, zá í 2003 Ohlasy nejsou známy. 6.2 GRANTY A STUDIJNÍ CESTY Výzkumný zám r FA VUT v Praze Prom ny architektury a urbanismu, sekce Prom ny konstrukcí, technologií a materiál, díl í ást Konstruk ní systémy nízkopodla ních a vícepodla ních staveb na bázi d eva (11/2005) Doktorský grant GA R 103-03-H089 Udr itelná výstavba a udr itelný rozvoj sídel (9/2003 10/2005) D ev ná architektura ve Finsku a védsku studijní cesta (7-8/2004) Nav tívené university v rámci cesty TU Helsinky (Finsko), Building Reseach Centre Tampere (Finsko) TU Lulea ( védsko) Ú ast na workshopu D ev né podstávkové domy v euroregionu NISA a jejich budoucnost formou architektonické sout e na téma Revitalizace brownfieldu staré výrobny ryb v Seihennersdorfu, Seifhennersdorf, N mecko (5/2003), po adatel Fakulta architektury TU Gliwice (Polsko), TU Wroclaw (Polsko), TU Zittau - Görlitz (N mecko) 15

POU ITÁ LITERATURA Literatura [1] Agenda 21 pro udr itelnou výstavbu, CIB Report Publication 237, VUT v Praze, Praha 2001, ISBN 80-01-02467-9 [2] BÍLEK, V., D ev né vícepodla ní domy a bytová výstavba v R, sborník konference D evostavby 2000, VO a SP Volyn, Volyn, 2003 [3] BÍLEK, V., HOLE KOVÁ, J., D ev ná bytová výstavba v R, zvlá tní vydání asopisu KAIT s podtitulem D ev né stavby, str. 4 18, KAIT, Praha, 2005 [4] BÍLEK, V., Tradice a sou asnost d ev ných skelet,sborník konference D evostavby 2004, str. 28 50, VO a SP Volyn, Volyn, 2004 [5] BÍLEK, V., D evostavby, Navrhování d ev ných vícepodla ních budov, skriptum, Vydavatelství VUT, 2005, IBSN 80-01-03159-4 [6] DUDAS, J., ELLÁR, J., Pou itie tepelnoizala ných materiálov a fólií v drevostavbách, sborník konference D evostavby 2000, VO a SP Volyn, Volyn, 2000 [7] CHRISTOPHE, S., A four-storey School Building in Timber, Swiss School of Engeneering for Wood Industry, Biel-Bienne, Switzerland, [8] CHRISTOPHE, S., CHRISTOPHE, G., HEINZ, W., ROLAND, B., Evaluation of floor systéme for multi-storey buildings, Swiss School of Engeneering for Wood Industry, Biel-Bienne, Switzerland, [9] EU Amsterodamská smlouva, hlava XIX ivotní prost edí, ICEU Praha, 1998 [10] FEIRER J.L., HUTCHINGS G.R., Carpentry and Building Construction, 3. vydání, Glencoe Publishing Company, a division of Macmillan, Inc. 1986, 1120s., ISBN 0-02-667390-8 [11] GLANVILLE, R., KANE, L.,NAUGHT, M., MONSOUR, R., DUNHAM, E., SMITH, D., KESIK, T., LIO, M., Canadian Wood-frame house construction, revidované vydání z r. 2003, Canada, 2003, ISBN 0-660-17294-1 [12] GRÜTZMACHER, B., Das individuele Holzhaus, Von den Idee zur optimalen Lösung, 1. vydání, Editoriale Lloyd, Triest, 2001, ISBN 3-7667-1492-9 [13] HEJHÁLEK, J., D evostavby: fakta a dogmata, asopis Stavebnictví a interiér, íslo 8/2003 [14] JINDRÁK, M., Vzduchová a kro ejová nepr zvu nost d evostaveb, asopis Materiály pro stavbu, íslo 3/2005, 11. ro ník, strana 64 66, Springer Media, 2005 16

[15] KIPELÄINEN, M., UKONMAANAHO, A., KIVIMÄKI, M., The Open Timber Construction System Prefabricated Element Structures. 1.vydání, Wood Focus Oy, Helsinky, 2003, 119 s [16] KIRCHNER, J., Tepeln vlhkostní bilance d evostaveb, sborník konference D evostavby 2004, str. 115 121, VO a SP Volyn, Volyn, 2004 [17] KO ELOUH, B., Návrhové charakteristiky materiál pro d ev né konstrukce, sborník konference D evostavby 2000, VO a SP Volyn, Volyn, 2000 [18] KUKLÍK, P., BRANDEJS, R. Prostorová tuhost na bázi d eva, sborník konference D evostavby 2003, str. 24 31, VO a SP Volyn, Volyn, 2003 [19] KUKLÍK, P., D ev né konstrukce II., skriptum, vydavatelství VUT, 1992, IBSN 80-01-00774-X [20] KUKLÍK, P., KUKLÍKOVÁ, A., HEJDUK, P., Vícepodla ní budovy ze d eva, sborník konference D evostavby 2004, str. 51 54, VO a SP Volyn, Volyn, 2004 [21] MAGNUSON, S.E., RANTATALO T. Risk Assesment of Timberframe Multistorey Apartment Buildings. Propsal for a Comprehensive Fire Safety Evaluation Procedure, Internal Report 7004, Department of Fire Safety Engeneering. Lund Institute of Technology, Lund University, 1998, ISSN: 1102-8246, Lund, 1998, [22] OECD EPOC Environmental Strategy for the first Decade of the 21 st Cent., Paris, 2001 [23] Östman, B., Fire safe timber buildings a Nordic Wood project, Swedish Institute for Wood Technology Research, Stockholm, 2002, www.tratek.se [24] Po ární bezpe nost staveb 99, katalog fy Promat, 1999 [25] P E KOVÁ, L., D evostavby a bydlení, diplomní práce, VUT v Praze, Fakulta stavební, katedra ekonomiky a ízení ve stavebnictví, 2005, 99s. [26] R I KA, M., D evostavby, 1. vydání, vydavatelství ERA 21, lapanice, 2002,118s., ISBN: 80-86517-39-X [27] R I KA, M., D evostavba není jen d ev ná konstrukce, asopis Materiály pro stavbu, íslo 2/2002, 8. ro ník, strana 26 29, Springer Media, 2000 [28] R I KA, M., Two by Four nejpou ívan j í systém pro realizaci d evostaveb, asopis Materiály pro stavbu, íslo 6/2000, 6. ro ník, strana 56 58, Springer Media, 2000 [29] R I KA, M., Systém d evostaveb Two by Four výhody a nevýhody, asopis Materiály pro stavbu, íslo 1/2001, 7. ro ník, strana 44 46, Springer Media, 2001 [30] Residential Energy Efficient Construction, Residental Energy efficient Database, Information Technology Specialists, Canada, 1997, 61s., www.its-canada.com/reed 17

[31] Residential Housing Terms, Residental Energy efficient Database, Information Technology Specialists, Canada, 1997, 38s., www.its-canada.com/reed [32] Residental Air and Vapour Barriers, Residental Energy efficient Database, Information Technology Specialists, Canada, 1996, 49s., www.its-canada.com/reed [33] Residental Insulation, Residental Energy efficient Database, Information Technology Specialists, Canada, 1996, 38s., www.its-canada.com/reed [34] SUONTO, Y., VEPSÄLÄINEN, J., Wood architecture in Finland 1990-1999, Puuinfo Oy, 1999, Tampere, 111 s., ISBN 951-682-541-9 [35] SVANERUDH, P., Design Support System for Multi-Storey Timber Structures, doctoral thesis, Department of Civil Engeneering, Division of Steel Structures, Lulea University of technology, Lulea, 2001, ISSN: 1402-1544 [36] TEFKO, J., KRAJ I, L., Akustické vlastnosti stropných kon trukcií, sborník konference D evostavby 2005, str. 42-48, VO a SP Volyn, Volyn, 2005 [37] VILJAKAINEN, M., a kolektiv Avoin Puurakennusjärjestelmä (Technologie d evostaveb) 1.vydání, Wood Focus Oy, Helsinky, 2004, 114 s. [38] VILJAKAINEN, M., The Open Timber Construction System Architectural Design. 1.vydání, Wood Focus Oy, Helsinky, 1999, 114 s. [39] VA ÁTKO, E., Po ární problematika d ev ných konstrukcí, asopis Materiály pro stavbu, íslo 5/2003, 9. ro ník, strana 2 7 p ílohy, Springer Media, 2000 [40] WALD, F. a kolektiv, Výpo et po ární odolnosti stavebních konstrukcí, Vydavatelství VUT, Praha, 2005, ISBN 80-01-03157-8 Normy [41] D ev né konstrukce podle Eurocódu 5, Step 1., KODR Zlín, 1. vydání, 1998. [42] D ev né konstrukce podle Eurocódu 5, Step 2., informa ní centrum KAIT, 1. vydání, 2004. [43] SN 73 4301 Obytné budovy, NI, 2004 [44] SN 73 0532 Akustika Ochrana proti hluku v budovách Po adavky, NI, 2002 [45] SN 73 0542-2 Tepelná ochrana budov ást 2 Po adavky, NI, 2002 [46] SN 73 0802 Po ární bezpe nost staveb Nevýrobní objekty, NI, 2000 [47] SN 73 0833 Po ární bezpe nost staveb Budovy pro bydlení a ubytování, NI, 1996 [48] SN EN ISO 14040 a 43, Environmentální management atd., NI, 2002 18