Metodické listy pro kombinované studium předmětu



Podobné dokumenty
Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

RANÝ NOVOVÉK období od konce 15.stol.do poloviny.17.stol. Objevné plavby a jejich společenské důsledky

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ BAKALÁŘSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU: VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY V EVROPSKÝCH ZEMÍCH

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

OBSAH. Prolog (Karolina Adamová) Teorie o vzniku státu 11

Maturitní témata z dějepisu Profilová zkouška

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

úvod literatura k Právním dějinám (základní a další) katedra právních dějin právní historici periodizace stát a právo ve starověku

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice Maturitní témata profilové části 2019 Dějepis

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

6. Jak se změnilo po polovině 13. století postavení kurfiřtů a také bylo postavení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států

MATURITNÍ OTÁZKY Z DĚJEPISU PRŮBĚH A HODNOCENÍ ZKOUŠKY

Revoluční neklid v Evropě po Vídeňském kongresu léta 19. století.

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.)

Vyučovací hodiny mohou probíhat v kmenových třídách, multimediální učebně v učebně s interaktivní tabulí a školní knihovně.

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Dějepis. Člověk a společnost

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2010/11 dle studijního plánu oboru Historie

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

2. Starověké Řecko starověká Kréta řecká polis archaická Sparta a Athény řecko-perské války helénismus

Vysvětlí, proč se učíme dějepis, proč je pro nás historie důležitá. Popíše instituce, kde se uchovávají historické prameny, uvede příklady.

ROZDĚLENÉ OKRUHY OTÁZEK KE ZKOUŠCE Z DĚJIN RANÉHO NOVOVĚKU. aneb jaké bude zadání otázky, kterou si můžete vytáhnout nebo vám bude zadána.

Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Dějepis. žák: TÉMATA. vznik historie jako vědy

Dějepis

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Podklad pro celoroč ní rozvržení uč iva dě jepisu v 8. roč níku (tercii)

Právní dějiny na území Slovenska

Předměty realizované Ústavem světových dějin v ak. roce 2009/10 dle studijního plánu

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

5.5.2 Dějepis povinný předmět

EVROPA PO REVOLUCI 1848

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 6.

předmětu DĚJINY DIPLOMACIE 1

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

1. 2. ročník ÚVODNÍ OPAKOVÁNÍ KOŘENY MODERNÍHO SVĚTA Očekávané výstupy: žák

STÁTY A JEJICH HRANICE

- revoluce urychlena krizí v Anglii, neúroda nedostatek brambor

DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 7. ročník

REVOLUCE Revoluce ve FRANCII

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta: VFR a napoleonské války

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Pořadové číslo projektu: CZ.1.07/ / Šablona: EU I/2 Sada:ČP D8, 29

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

Tabulace učebního plánu

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Zařazení materiálu: Šablona: Sada: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) I. EU-OPVK-ICT-D-02. Číslo DUM:

DĚJEPIS. A/ Charakteristika vyučovacího předmětu

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Povinný Povinný Povinný Povinný

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Mikulášské nám. 15, Plzeň, , , tel./fax: ,

POLITICKÉ POMĚRY ročník oboru ZA, ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/ /01/6-20

Bakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok

Teorie práva (TePr) Základy práva (ZPr)

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

Název vyučovacího předmětu: DĚJEPIS (DJ) Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Časová dotace vyučovacího předmětu: 1, 1, 1, 0, 0, 0.

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Datum : červen 2012 Určení : dějepis, žáci 8. ročníku

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

METODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU. Veřejná správa evropských zemí

Seminář dějepisu (SDE) Světové a české dějiny od starověku po 20. století 3. ročník a septima

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Velká francouzská revoluce napoleonské války

Vyučovací předmět Dějepis je zařazen do vzdělávací oblasti SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Je vyučován od 1. Do 3. ročníku v rozsahu 1 hodiny týdně.

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Dějepis. Úvod do studia historie

Vzdělávací obor Dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v ročníku 2 hodiny týdně.

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: PRIMA

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

Zpracování digitálního učebního materiálu bylo financováno z projektu OPVK, Výzva 1.5.

CZ.1.07/1.4.00/

Dějepis 6.ročník. význam zkoumání dějin, získávání informací o dějinách, historické prameny, historický čas a prostor

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

Transkript:

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Vybrané kapitoly z dějin správy Tematické celky: 1) Úvod do problematiky 2) Správní, právní a státoprávní vývoj tzv. orientálních despocií 3) Správní, právní a státoprávní vývoj antického Řecka a Říma 4) Správní, právní a státoprávní vývoj raně středověkých států Evropy 5) Správní, právní a státoprávní vývoj vrcholně středověkých států Evropy 6) Správní, právní a státoprávní vývoj vybraných evropských států s absolutistickou formou vlády 7) Správní, právní a státoprávní vývoj vybraných evropských států v době formování konstituční monarchie 8) Správní, právní a státoprávní vývoj USA 1774-1865 9) Správní, právní a státoprávní vývoj ve Francii 1789-1875 10) Správní, právní a státoprávní vývoj evropských států v druhé polivně 19. a ve 20. století

Metodický list číslo 1 Název tematického celku: Úvod do problematiky kurzu Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlit obsah a předmět uvedeného kurzu, upřesnit podmínky jeho atestace a rozebrat doporučenou existující literaturu. Definování některých základních pojmů jako je stát, právo, normy právní a morální, prameny práva apod. Literatura k všeobecné problematice obecných dějin správy, práva a státu: Karel LACINA Vladimír ČECHÁK, Vývoj systémů veřejné správy, Praha 2001. Jan VLÁČIL, Kapitoly k historii, sociologii a psychologii správy, Praha 1999. Jaromír KINCL, Všeobecné dějiny státu a práva, Praha 1983. Stanislav BALÍK - Stanislav BALÍK ml., Právní dějiny evropských zemí a USA. (Stručný nástin), Dobrá voda 2002. F. HONZÁK M. PEČENKA J. VLČKOVÁ, Evropa v proměnách staletí, Praha 1995. Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj tzv. orientálních despocií Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlit podstatu a příčiny vzniku prvních státních útvarů a jejich organizace, důvody vzniku a vývoj prvních právních systémů, přehled a rozbor prvních právních památek a nejdůležitějších pramenů práva a) Státoprávní, správní a právní vývoj oblasti starověké Mezopotámie b) Státoprávní, správní a právní vývoj oblasti starověkého Egypta c) Státoprávní, správní a právní vývoj oblasti starověké Persie Chrámové a palácové hospodářství, úloha a charakteristika despotů, Chammurabiho zákonník, kadešská mírová smlouva první zdroj mezinárodního práva, nomy a satrapie, infrastruktura orientálních států (zejména Persie) Dějiny pravěku a starověku, I, red. Jan PEČÍRKA, Praha 1989. Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj antického Řecka a Říma Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlit vznik antických států na území dnešního Řecka a Itálie, rekonstruovat jejich institucionální a organizačně-správní vývoj, jejich právní systém

a) vznik prvních řeckých městských států a jejich organizační struktura b) řecká polis a pojem občanských práv a povinností c) správní a státoprávní instituce vybraných řeckých městských států: Atény a Sparta d) formy vlády: monarchie, aristokracie, plutokracie, demokracie e) státoprávní vývoj Říma: království, republika, principát, dominát f) právní a státoprávní vývoj v jednotlivých obdobích g) příčiny a průběh krize republikánského systému; problémy správy provincií h) tzv. římské právo Polis, občanství, tyranis a diktatura, princip oligarchie a její možné formy Solónova ústava, Servio-Tulliánské zřízení, organizace a správa řeckých městských států, organizace a správa Říma v době královské, republikánské a císařské (impérium), ostrakizace, proskripce, principát, dominát, kolonát, římské právo, plebejské secese. (uvést další doporučenou literaturu): Dějiny pravěku a starověku, I-II, red. Jan PEČÍRKA, Praha 1989. Jaromír KINCL Valentin URFUS, Římské právo, Praha 1990. Jan BOUZEK Iva ONDŘEJOVÁ, Periklovo Řecko, Praha 1989. Encyklopedie antiky, Praha 1973. Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj raně středověkých států Evropy Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlit okolnosti zániku římské civilizace, vzniku a organizace barbarských království, správní význam církve v raném středověku, proces feudálního partikularismu a) zánik Západořímské říše a její správní organizace v Evropě, barbarizace Evropy b) organizace barbarských států a správa jimi ovládaných území c) právní systém babrabrských a raně středověkých států, recepce římského práva d) proces feudálního partikularismu e) správní a institucionální vývoj církve ve středověku Příčiny vratkosti organizace barbarských států, význam církevní správy při stabilizaci státu, lex salica, hradská správa, hrabství a marky, vznik šlechty, rozklad států roztříštěnost, správa tzv. říšské církve, problém investitury, konkordáty v evropských státech, Clarendonské konstituce

Dějiny středověku, I-II, red. Alice TEICHOVÁ, Praha 1968. Dějiny Francie, red. Jaroslav KUDRNA, Praha 1988. Václav DRŠKA František STELLNER Aleš SKŘIVAN, Kapitoly z dějin evropské politiky do roku 1648, Praha 1995.

Metodický list číslo 2 Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj vrcholně středověkých států Evropy Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlit okolnosti vývoje západoevropských vrcholněstředověkých států s důrazem na postupné překonávání feudální roztříštěnosti a budování tzv. centralizovaných monarchií, vysvětlení vzniku stavů a stavovské společnosti a podílu stavů na politické moci, rozbor vzniku měst a městské správy, městského práva a samosprávy, zemského práva a samosprávy apod. a) vznik centralizovaných monarchií (Francie, Anglie, Španělsko), jejich definice a podmínky úspěšného prosazení tohoto procesu, instituce a správa centralizovaných středověkých států b) definice stavovské společnosti, podíl stavů na politické moci a vznik zemské samosprávy (zemské sněmy, parlamenty, soudy apod.) c) vznik měst, jejich správní struktura, samospráva, městské právo d) organizace univerzit a jejich samospráva Důvody centralizace panovnické moci, průběh tohoto procesu, problém tzv. seniorátu, stavy, stavovské zřízení, stavovské instituce, samospráva, anglický parlament, generální stavy ve Francii, cortesy, říšský sněm, polský sejm aj., Magna charta libertatum, Zlatá bula Ondřeje II., vznik měst a městských privilegií, personalita práva Dějiny středověku, I-II, red. Alice TEICHOVÁ, Praha 1968. Dějiny Francie, red. Jaroslav KUDRNA, Praha 1988. Václav DRŠKA František STELLNER Aleš SKŘIVAN, Kapitoly z dějin evropské politiky do roku 1648, Praha 1995. Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj vybraných evropských států s absolutistickou formou vlády Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlit okolnosti vývoje evropských států s absolutistickou formou vlády, která se v některých evropských státech prosadila v průběhu 17. a 18. století a představovala protipól dosavadních stavovských monarchií. a) filozofické a státovědné zakotvení absolutismu; definice absolutismu; potlačení stavů a minimalizace jejich vlivu b) Španělský absolutismus a hegemonie Habsbursků v Evropě c) Francouzský absolutismus 17. a 18. století d) Absolutismus ve střední Evropě (Prusko a Rakousko); kameralismus e) Absolutismus v Rusku 17. a 18. století

Střet stavů a panovníka, formalizace postavení stavů v politickém systímu, absolutismus, kameralismus, osvícenský absolutismus, byrokratizace a centralizace státní správy, postavení církve (spojení oltáře a trůnu), osvícenské reformy, unifikace a modernizace práva, rozvoj infrastruktury, protoinsdustrializace (manufaktury) a její podpora státem. Fyziokratismus, merkantilismus, monetarismus. Dějiny novověku, I-II, red. Květa Mejdřická, Praha 1969. Petr KŘIVSKÝ Robert KVAČEK Aleš SKŘIVAN, Věk starý a nový. Dějiny, kultura, život Evropy v 17. a 18. století, Praha 1985. Dějiny Francie, red. Jaroslav KUDRNA, Praha 1988. Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj vybraných evropských států v době formování konstituční monarchie Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení okolností prosazení se parlamentních a konstitučních systémů v některých evropských státech (Anglie); rozbor filozoficko-státovědných konceptů tákajících se optimální dělby moci ve státě; koncept odpovědnosti a) Nizozemská a anglická revoluce v 16. a 17. století b) Optimální stát a uspořádání společnosti v dílech Locka, Hobbese, Bacona, Montesgquieho, a Rousseaua c) Vznik moderního anglického parlamentarismu Parlamentarismus, konstitucionalismus, dělba moci ve státě, právní stát, Bill of Rights, Habeas corpus act, vznik politických stran frakce a fakce (whigové a toryové), legitimita x legalita, suverenita moci, liberalismus, konservativismus Dějiny novověku, I-II, red. Květa Mejdřická, Praha 1969. Petr KŘIVSKÝ Robert KVAČEK Aleš SKŘIVAN, Věk starý a nový. Dějiny, kultura, život Evropy v 17. a 18. století, Praha 1985. Josef POLIŠENSKÝ, Dějiny Británie, Praha 1982.

Metodický list číslo 3 Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj USA 1774-1918 Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení okolností prosazení se nezávislosti amerických osad, vznik USA, politický a správní systém USA a jeho postupná demokratizace a) Situace amerických osad před vyhlášením nezávislosti b) Válka za nezávislost USA c) Státoprávní uspořádání USA, politický, právní a správní systém a jeho proměny d) Federativní versus konfederativní uspořádání (válka Severu proti Jihu) e) Rekonstrukce jihu d) Cesta USA k postavení světové velmoci a vnitřní předpoklady k tomuto vývoji Deklarace nezávislosti, federativní a konfederativní uspořádání, ústavní a politický systém USA, názory B. Franklina, T. Jeferssona, J. Adamse; rekonstrukce Jihu Dějiny novověku, I-II, red. Květa Mejdřická, Praha 1969. Petr KŘIVSKÝ Robert KVAČEK Aleš SKŘIVAN, Věk starý a nový. Dějiny, kultura, život Evropy v 17. a 18. století, Praha 1985. Georg B. TINDALL David E. SHI, Dějiny Spojených států amerických, Praha 1994. Svatava RAKOVÁ, Anglické kolonie v severní Americe v 17. století. Modely politické kultury, Praha 1997. Thomas JEFFERSON, Deklarace nezávislosti Spojených států amerických a ústava Spojených států amerických, Praha 2000. Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj ve Francii 1789-1875 Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení příčin krize francouzského absolutismus v předvečer Velké francouzské revoluce, příčiny nespokojenosti, přechod k absolutní monarchii a republice; proměny politického, právního a správního systému ve Francii v 19. století a) Situace ve Francii v předvečer revoluce, rozvrat státních financí b) Revoluce a přechod ke konstituční monarchii a republice c) Změny v oblasti práva a právního systému za Napoleona d) Centralizace správy ve Francii (departementy) e) Restaurace Bourbonů a druhé císařství; systém III. republiky

Deklarace práv člověka a občana, systém departementů, jakobínský teror, tzv. direktorium, konsulát, císařství, restaurace Bourbonů, bonapartismus, francouzská koloniální expanze a správa kolonií, Code civile Dějiny novověku, I-II, red. Květa Mejdřická, Praha 1969. Petr KŘIVSKÝ Robert KVAČEK Aleš SKŘIVAN, Věk starý a nový. Dějiny, kultura, život Evropy v 17. a 18. století, Praha 1985. Dějiny Francie, red. Jaroslav KUDRNA, Praha 1988. Francoise FURET, Francouzská revoluce. I. Od Turgota k Napoleonovi 1770-1814, Praha 2004. Název tematického celku: Správní, právní a státoprávní vývoj evropských států v druhé polivně 19. a ve 20. století Cíl: Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení okolností vzniku novodobých národních států, moderní správy a samosprávy. a) Evropa po napoleonských válkách, systém Sv. aliance b) Otázka sjednocení Německa: od spolku států ke spolkovému státu c) Sjednocení Itálie d) Velká Británie Vídeňský kongres, právo intervence a panovnická legitimita, sjednocení Německa a Itálie, maloněmecká a velkoněmecké koncepce, Německý spolek, chartistické hnutí ve Velké Británii, právní stát Dějiny novověku, III, red. Jaroslav Charvát, Praha 1973. Václav DRŠKA František STELLNER Aleš SKŘIVAN, Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1648-1918, Praha 1994. Josef POLIŠENSKÝ, Dějiny Britínie, Praha 1982. Helmut MÜLLER Friedrich KRIEGER Hanna VOLLRATH, Dějiny Německa, Praha 1995.